Karel Hvížďala: Rekonstrukce pravicové extremistky

Kolín nad RýnemFoto: Jan Rosenauer

Jak jsme již několikrát v tomto pořadu zmiňovali, němečtí policisté loni identifikovali teroristickou buňku ze Zwickau, která založila tzv. Národně socialistické podzemí a která má na svědomí nejméně devět vražd cizinců a jedné policistky.

Trojici tvořili dva muži Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt a sedmatřicetiletá Beate Zschäpeová, která s nimi žila v ilegalitě více než třináct let. Přežila jen ona: muži spáchali sebevraždu a paní Zschäpeová se policii vzdala 8. listopadu 2011 sama a nachází se ve věznici v Kolíně nad Rýnem. Nyní se snaží novináři i kriminalisté život této ženy rekonstruovat a zjistit, jakou roli v této trojici hrála: jestli se na vraždách podílela, jestli o nich věděla nebo jestli byla jen jejich milenkou. O teroristické buňce prý sama hovořila jako o nové rodině. Sama fungující rodinu nezažila, otce, který pocházel z Rumunska, nikdy nepoznala a její matka se třikrát rozvedla a vychovávala ji babička, kterou měla a má moc ráda. 

Jedno je ale zřejmé, nebyla to žádná amatérka, používala devět jmen a i její občanský průkaz zněl na jiné jméno a všechna tato jména si musela pamatovat, protože pod nimi vystupovala v různých rolích: jiné jméno měla na vlakovém průkazu, další jako majitelka kočky, třetí u očního lékaře a další používala u zubaře, pod jiným si koupila jízdní kolo a pod dalším platila v hotovosti činži. Policisté z toho usuzují, že měla schopnost velké koncentrace a dokázala žít velmi disciplinovaně. 

Oficiálně se hovoří o tom, že paní Zschäpeová s kriminalisty nehovoří, ale z rešerší novinářů, z nichž nejdál došel Göran Schattauer z Focusu, se zdá, že s policisty již několikrát mluvila, ale výslechové protokoly jsou označené jako důvěrné. Sám tento novinář vypátral, že podle svědků patřila ve škole i později, kdy se chtěla něčím vyučit, za spíše inteligentní děvče. Nakonec se vyučila zahradnicí, ale většinu času byla nezaměstnaná. Zdá se, že někdy kolem roku 1997 se poznala se svými dvěma společníky, kteří již tehdy patřili mezi vůdce neonacistické scény, i když policie ji mezi pravicovými extrémisty poprvé zaregistrovala již o dva roky dříve. V roce 1998 pak policie v garáži, kterou si tato žena pronajala, našla čtyři funkční bomby a skoro jeden a půl kilogramu trhaviny. 

Zároveň tam našli kriminalisté disketu s xenofobními texty, které byly namířeny proti cizincům. Zdá se, že nejpozději po jejich první vraždě z podzimu roku 2000, kdy zabili jednoho Turka, patřila tato trojice mezi nepřímo podezřelé, ale ani v roce 2006, kdy padl devátý smrtící výstřel, je policie nevyšetřovala jako hlavní podezřelé. V letech 1998 až 2011 podle dosavadních zjištění newsmagazinu Der Spiegel žila trojice minimálně ve třech konspirativních bytech v Chemnitz a Zwickau, tedy na území bývalé NDR, kde je i jedna z nejvyšších nezaměstnaností v Německu. O bytu ve Zwickau policie věděla, ale nedostala povolení k domovní prohlídce. Jejich poslední byt měl speciální vybavení od dveří počínaje, po zvukovou izolaci a v květináčích byly zabudované mikrokamery, takže nájemníci mohli sledovat třeba z auta, jestli někdo v jejich bytě je nebo byl. Současně posledních deset let trojice uvažovala o útěku do jižní Afriky, napsal zase deník Die Welt. Kvůli paní Zschäpeové, která byla proti, se ale odchod neuskutečnil. 

Nakonec policie objevila loni po jednom přepadení banky oba muže v obytném autě, kde oba spáchali sebevraždu. Po této události paní Beate Zschäpeová konspirativní byt polila benzinem, zapálila ho a několik dní bezcílně jezdila po Německu vlakem. Přemýšlela prý o tom, co má dělat, a věděla, že má jen tři možnosti: žít dál v ilegalitě, spáchat sebevraždu nebo se vzdát policii. Nakonec se rozhodla pro třetí možnost a polici se vzdala. Podle kriminalistů se najednou cítila uvolněně a bylo prý na ní vidět, že je ráda, že má všechno za sebou. Dokonce se prý přiznala k tomu, že konečně může klidně spát. Zatím je považovaná za spoluviníka všech teroristických činů této trojice a policie nenarazila na žádné indicie, které by jí mohly ulehčit. Ve vyhořelém bytě teroristů policie našla zbraň české výroby s názvem Ceska, typ 83, kalibr 7,65 mm, kterou si objednal švýcarský obchodník, který ji zcela legálně někomu, kdo měl zbrojní pas, prodal. Jak se dostala k teroristům, zatím nikdo neví. 

Z výše uvedených faktů ale dost zřetelně vyplývá, z jakého prostředí se extremisté, ať leví či praví, rekrutují: většinou pocházejí z nefungujících rodin a z prostředí nezaměstnaných. Ilegální skupiny, v nichž jsou všichni na sobě závislí, jim vytvářejí náhradní rodinu a extremistické ideologie jim propůjčují náhradní smysl života a dodávají jim – byť falešný – pocit vlastní užitečnosti a důležitosti. Z toho jasně vyplývá, proč bychom neměli různá sociální pnutí podceňovat, což platí zvláště v dobách krize. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.