3. srpna  2012 v 14:33  rubrika: Názory a argumenty

Karel Wichs: Venezuela v MERCOSURu

Hugo Chavez a ropa - Foto: Office of the President of Venezuela

Hugo Chavez a ropaFoto: Office of the President of Venezuela

Tento týden se Venezuela konečně stala členem MERCOSURu. O přijetí do této výlučné společnosti volného obchodu v Jižní Americe usilovala plných šest let. Teď k tomu došlo za zvláštních okolností.

Tři ze čtyř členů MERCOSURu – Argentina, Brazílie a Uruguay byly svolné přijmout ji do svého spolku už v roce 2006. Proti se ale postavila Paraguay. Zdůvodňovala to tím, že režim prezidenta Huga Cháveze je příliš levicový a nedává záruku normálního fungování seskupení. Letos 22. června však donutili paraguayští senátoři různými machinacemi prezidenta Fernanda Luga, aby odstoupil rok před vypršením mandátu. 

Zbylí představitelé MERCOSURu to považují za protidemokratický postup a pozastavili Asunciónu členství do chvíle, kdy zákonodárci napraví svou chybu. To se má stát příští rok, kdy budou v Paraguayi volby. 

Argentina s Brazílií využily situace a okamžitě se rozhodly přijmout do spolku Venezuelu. Někteří latinskoameričtí komentátoři se dokonce domnívají, že dočasné pozastavení členství Paraguaye bylo vyvoláno záměrně, aby Venezuela mohla být přijata. Svědčila by o tom skutečnost, že tak rychle nebylo žádné rozhodnutí MERCOSURu v 21leté historii přijato. Uruguayský prezident José Mujica váhal, jestli má přidat svůj podpis pod dokument o přijetí Venezuely. Nakonec tak přece jen učinil s poznámkou, že by stejně bylo lepší, kdyby u toho byla i Paraguay. Vypadá to, jakoby podlehl tlaku silnějších partnerů. 

Ňemby Ňemuha znamená v řeči guaraní MERCOSUR. Spolu se španělštinou a portugalštinou je guaraní oficiálním jazykem uskupení. Organizace má svou vlajku s jižním křížem. Ve srovnání s Evropskou unií má přibližně jen polovinu obyvatel, ale jeho území je jednou tak velké. Hrubý domácí produkt na hlavu je oproti EU poloviční. Přesto je to největší hospodářský kolos v Latinské Americe. Je největším producentem potravin na světě, každý sedmý Jihoameričan je občanem MERCOSURu. Může se volně pohybovat a pracovat ve všech členských zemích. 

Přijetí Venezuely do MERCOSURu má své kladné i záporné aspekty. Svět může začít brát reformované uskupení jako příliš levicové, ovlivněné populistickými výroky prezidenta Cháveze. Venezuela má přece jen jisté závazky vůči komunistické Číně a snaží se vymanit z meziamerického systému lidských práv. Chávez nárokuje pro svou zemi vůdčí úlohu v samozvané bilvariánské revoluci. V Latinské Americe má však už postavení vůdce Brazílie. 

Nikdo neví, jak a jestli to bude spolu ladit. Proto MERCOSUR stanovil podmínku, že do čtyř let bude muset Caracas přizpůsobit svou politiku potřebám organizace, do níž vstupuje. 

Venezuela z 90 procent vyváží pouze ropu a z 75 procent dováží potraviny. Tamní ekonomové se obávají, že na sblížení vydělá Argentina a hlavně Brazílie, jejíž vývoz do Venezuely je o čtyři miliardy vyšší než dovoz. To je zřejmě důvod, proč tyto státy měly eminentní zájem o Venezuelu a rudé Chávezovy mimikry jim zas tolik nevadí. Ten si zase jistě slibuje, že záštita velkých jihoamerických zemí bude legitimizovat jeho populistické výstřelky, kterými ovládá chudší část svých spoluobčanů. 

Evropská unie se už nechala slyšet, že po přijetí Venezuely se její postoj vůči MERCOSURu nezmění. S jinými uskupeními a zeměmi, jako je například Andský pakt, Izrael, Mexiko či Palestina, dokázal MERCOSUR uzavřít alespoň rámcové dohody. S Evropskou unií jedná už od roku 2000 bez viditelného výsledku. Brusel se obává, že volný obchod s MERCOSURem by poškodil evropské zemědělce. A jihoamerický kolos jejich podporu považuje za nepatřičný protekcionismus. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 
 

Autor:  Karel Wichs

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas