11. prosince  2012 v 17:18  rubrika: Názory a argumenty

Lída Rakušanová: Banky na pranýři

HSBC - Foto:  HSBC Bank

HSBCFoto:  HSBC Bank

Zatloukat, zatloukat, zatloukat! A když se to provalí, tak zase zatloukat! Tuhle slavnou radu všem nevěrným prý sice nestor české sexuologie Miroslav Plzák nikdy nevyslovil, ale přesto se mu připisuje. Je to ovšem poučka, která má uplatnění mnohem širší než jen v manželském soužití.

V bankovnictví ji v těchto dnech porušila banka HSBC, šestačtyřicátý největší podnik světa, když připustila, že sloužila mexickým drogovým kartelům jako pračka peněz. Připustila to ovšem jenom částečně a teprve pod tíhou důkazů, shromážděných americkým Kongresem. Aby se vyhnula trestnímu stíhání, dohodla se HSBC s americkými úřady na pokutě ve výši téměř dvou miliard dolarů. Kromě toho, že v letech 2007 až 2008 propašovala do amerického peněžního systému kolem sedmi miliard dolarů, měla také transferovat miliardy do Iránu a dalších zemí, na které jsou uvaleny mezinárodní sankce. Banka sama se ale přiznala jen k tomu, že neoznámila 39 podezřelých transakcí a že dalších sedmnáct set případů oznámila se zpožděním. 

HSBC ovšem není jediný peněžní ústav, který raději akceptoval obrovskou pokutu, než aby riskoval stíhání za to, že umožňoval a kryl nekalé obchody. Přes půl miliardy dolarů zaplatila před časem například švýcarská Credit Suisse, aby zahladila podezření z obchodů s íránskými bankami. Za ilegální transakce na Kubě, v Iránu, v Libyi nebo Súdánu zaplatil čtvrt miliardy dolarů britský finanční dům Barclays. Zaplacením stamilionů dolarů se dalšímu vyšetřování kvůli praní špinavých peněz vyhnuly ING, Royal Bank of Scotland anebo britský peněžní ústav Lloyds. Tedy všechno slovutné bankovní instituce, považující se za opory světového finančního systému. 

Pod tíhou důkazů se v posledních letech ale hroutí i celý jeden daňový ráj. A sice Švýcarsko, tradiční útočiště tzv. daňových uprchlíků. Poté, co Německo začalo kupovat jejich ilegálně pořízené seznamy, snaží se tamní banky zachránit zbytky své pověsti tím, že už s řadou zemí uzavřely dohody o tzv. „náhradním zdanění“. To ovšem v praxi vypadá tak, že švýcarské banky zdaní příjmy svých zákazníků z úroků a dividend, a anonymně poukáží obnosy centrálnímu bernímu úřadu. Ten pak rozpošle příslušné sumy berním úřadům v jednotlivých zemích. Problém je v tom, že tímto anonymním procesem mají být veškeré další nároky jednou provždy smeteny ze stolu. Jinými slovy, s daňovými úniky se v praxi zachází nikoli jako se zločinem, ale jako se svého druhu kavalírským deliktem. 

V Německu, které zatím se Švýcarskem žádnou smlouvu o náhradním zdanění neuzavřelo, sílí kritické hlasy, že by se tím de facto daňové úniky legalizovaly. A že jediným efektivním prostředkem by byla automatická výměna informací. Což švýcarští bankéři odmítají jako prolomení bankovního tajemství s tím, že by se tak do jednoho pytle s daňovými uprchlíky dostali i lidé, kteří své peníze v zemi původu řádně zdaní, ale do Švýcarska si je uloží z jiných důvodů, a očekávají tudíž diskrétnost. 

Ve snaze vyjít Německu přesto vstříc, rozhodly se teď švýcarské banky, že než aby riskovaly trestní stíhání za krytí pachatelů trestných činů, uklidí si před svým prahem samy: zákazníky, podezřelé z daňových úniků, hodlají donutit k tomu, aby se buď sami ohlásili svým domovským berním úřadům, nebo aby své účty u švýcarských bank zrušili. Do budoucna se ve švýcarských bankách budou prý k zákazníkům, podezřelým z daňových úniků, chovat stejně přísně jako k těm, kteří se ve Švýcarsku snaží prát špinavé peníze. 

Jak to vypadá, bývalí manažéři z Mostecké uhelné, kteří zanedlouho stanou před švýcarským soudem kvůli podezření z ilegálních příjmů, nemusejí být zdaleka poslední Češi, jimž se jejich bankovní účty ve Švýcarsku krutě nevyplatí. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas