15. března  2012 v 15:46  rubrika: Názory a argumenty

Milan Slezák: Čína – pád mocného muže

Pád stranického šéfa západočínského velkoměsta Čchung-čchingu Po Si-laje, který na snímku opouští své kolegy - Foto:  ČTK/AP,  Ng Han Guan

Pád stranického šéfa západočínského velkoměsta Čchung-čchingu Po Si-laje, který na snímku opouští své kolegyFoto:  ČTK/AP, Ng Han Guan

Pro Čínu je to samozřejmě velká kauza, a stejně tak pro známou rozhlasovou a televizní stanici BBC, která ve svém mezinárodním zpravodajství o tomhle případu referovala na místě číslo jedna. Ale jak příběh Po Si-laje, do čtvrtka stranického šéfa západočínského velkoměsta Čchung-čchingu (v němž i s předměstími žije devětadvacet milionů lidí), prodat tak vzdálenému Středoevropanovi?

Inu, zkusme to. Snoubí se tu tvrdý, leč kontroverzní boj proti organizovanému zločinu s takzvanou politickou chřipkou a s tajuplnou návštěvou čínského úředníka na americkém konzulátu. Směs přichucuje ambicióznost dalšího, ještě vyššího čínského činitele kombinovaná s jeho slabostí pro kamery a s jeho zaujetím pro levičácké kulturní kampaně. A to celé úzce souvisí s plánovanou podzimní obměnou úplně nejvyššího čínského vedení. 

A nyní fakta. 

Letos na podzim se na sjezdu Komunistické strany Číny vymění stranické vedení. Nejvyšší moc v Číně má devítičlenný stálý výbor politického byra ústředního výboru strany. Zmíněný výbor přijímá kolektivně ta nejzásadnější rozhodnutí. A v něm jsou si řadoví členové rovni s těmi dalšími, kteří mají navenek honosnější funkce, třeba funkci generálního tajemníka komunistické strany, potažmo prezidenta (obě funkce totiž v posledních letech zastává jeden a týž člověk). Snem každého čínského politika je tudíž proniknout do stálého výboru politbyra. Čína se snaží přesvědčit svět, že předání moci mladší generaci, které se podle zavedeného pravidla musí uskutečnit každých deset let, bude letos spořádané. Je však jasné, že v zákulisí zuří nemilosrdné boje. Nejnovějším důkazem je právě případ Po Si-laje. 

Po Si-laj byl donedávna žhavým kandidátem na členství v novém stálém výboru politbyra. Ve čtvrtek však byl sesazen z místa stranického tajemníka Čchung-čchingu. (Připomeňme, že stranický boss je v čínských městech důležitější osobou než starosta a že Čchung-čching patří mezi čtyři největší městské aglomerace Číny). Členem pětadvacetičlenného politbyra sice Po Si-laj zůstává, ale ani tam nemá místo jisté. Patrně prohrál a do stálého výboru nepronikne. O jeho osudu se ostatně vydatně spekulovalo už minulý týden, když Po chyběl v s’čchuanské delegaci na zasedání čínského parlamentu. (Na vysvětlenou, čchungčchingská aglomerace leží právě v provincii S’-čchuan, proslavené mimo jiné pálivými pokrmy.) Po Si-laj následně novinářům řekl, že na zasedání parlamentu chyběl proto, že si léčil kašel. Převládlo však mínění, že jde o tzv. politickou chřipku – kdy politik zdravotními důvody více či méně obratně zastírá skutečný důvod neúčasti na důležité akci. 

Jeho stoupenci se kvůli Po Si-lajově pádu bouří. Na internetu píší, že Po udělal pro lidi mnoho dobrého a co že si teď lidé mají počít, když byl tento hrdina protimafiánského boje odejit?
A teď už je nejvyšší čas vysvětlit, že Po si nejen v Čchung-čchingu, ale po celé Číně udělal jméno díky dvěma populárním kampaním. První se obula do organizovaného zločinu. Druhá hlásala návrat k socialistickým hodnotám a propagovala soutěže v přednesu revolučních písní. První kampaní si Po získal lidi, kteří mají pocit, že mocným a zazobaným projde v Číně vše. Druhou kampaň kupodivu neocenili jen staří nostalgikové, ale i mladší ročníky. Z přednesu revolučních písní, inspirovaném z Čchung-čchingu Po Si-lajem, se v Číně stala nová móda. 

Ale právě kvůli tomu se na Po Si-laje snesla jedna část kritiky kvůli jeho sklonu k přílišnému levičáctví, populismu a hlavně kvůli podezření, že dostat se k nevyšší moci, možná by znovu usiloval o zavedení kultu osobnosti. Kritikům vadila jeho prokazatelná záliba v televizních kamerách a nedostatek skutečného programu vyjma snahy o co největší prezentaci sebe sama. Když ve středu předseda čínské vlády Wen Ťia-pao varoval před „rudými kampaněmi“ a nějakou novou „kulturní revolucí“, jakož i před zly vyplývajícími z kultu osobnosti, měl zjevně na mysli právě Po Si-lajovy sklony. 

Odborník na Čínu David Kelly stanici Hlas Ameriky řekl, že pokud jde o vládu zákona, byly metody používané v Čchung-čchingu v rámci halasně prodávaného boje proti organizovanému zločinu krokem zpět. Mj. proto, že se obviněným často odpírala práva na řádnou obhajobu a málo se přihlíželo k jejich svědectví. Přičemž je možné, že obviňováni byli i nevinní. Jen aby to dobře vypadalo v celkových číslech. 

A tak se i nám nimbus Po Si-laje jako bojovníka za spravedlnost nezbytně vytrácí. A nemusí nám přijít nijak zvlášť líto, že jeho kariéra ve vysoké politice skončila patrně navždy. 

Záhadou zůstává osobnost Poova spolupracovníka Wang Li-ťüna, muže, který kampaně proti organizovanému zločinu v Čchung-čchingu osobně řídil. Nedávno se Wang na americkém konzulátu zřejmě pokusil získat azyl ve Spojených státech a poté, co byl zjevně odmítnut, byl zatčen čínskou policií. Snad se někdy dozvíme, zda se stal obětí politického boje – anebo zda, jak říkají někteří lidé, doplatil na to, že s Poovým souhlasem perzekvoval v Čchung-čchingu i nevinné. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 
 

Autor:  Milan Slezák  (msl)

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas