3. ledna  2013 v 17:45  rubrika: Názory a argumenty

Petr Hartman: LIDEM a osud vlády

Karolína Peake při brífinku po jednání strany LIDEM - Foto: Filip Jandourek

Karolína Peake při brífinku po jednání strany LIDEMFoto: Filip Jandourek

Dvacátého prosince vyzvalo předsednictvo LIDEM své ministry, aby podali demise a strana zamířila do opozice. K tomuto výroku však zazněl dodatek, že k tomu má dojít k desátému lednu. Po zkušenostech s chováním představitelů Věcí veřejných, kteří rovněž několikrát vyřkli podobné ultimátum a stejně ho nenaplnili, to byl jasný signál, že rozpad vlády se bezprostředně nechystá a že existuje prostor pro vyjednávání.

Byť místopředseda LIDEM Viktor Paggio dramaticky prohlašoval, že odvoláním Karolíny Peake z postu ministryně obrany nadělil premiér občanům k Vánocům levicovou vládu. Petr Nečas sice na první pohled změnou ve vedení resortu obrany riskoval okamžitý rozpad kabinetu. I kdyby k němu v prosinci došlo, změnila by se hlavně situace, za jaké by Petr Nečas musel vyjednávat o podpoře při hlasování o zákonech, případně při jednání o nedůvěře vládě. 

Ta momentálně balancuje na hranici většiny, kdy se až těsně před hlasováním zjišťuje, zda vláda přežije, nebo zda svůj návrh ve sněmovně prosadí. Vedle zákonodárců z řad ODS a TOP 09 je k dispozici poměrně početná základna tzv. nezařazených. V kritických chvílích lze pak zařídit, aby se klíčového hlasování například nezúčastnili. Rovněž lze spoléhat na taktizování zástupců Věcí veřejných. Tito poslanci tvoří zjednodušeně řečeno koalici proti předčasným volbám. Po pádu Nečasova kabinetu by totiž s největší pravděpodobností došlo k rozpuštění dolní parlamentní komory a konaly by se sněmovní volby. Tím by skončila politická kariéra drtivé většiny těchto zákonodárců. 

Takže premiér si mohl dovolit nečekaně odvolat Karolínu Peake z postu ministryně obrany a zároveň tím nijak nezhoršil pozici svého kabinetu. Názorně to dokumentuje aktivita bývalého ministra školství Josefa Dobeše. Ten hned do médií vypustil informaci, že je schopen dát dohromady dostatečný počet zákonodárců, kteří by byli ochotni podporovat Nečasovu vládu. Teoreticky by tak mohli nahradit právě hlasy od představitelů LIDEM. Pro premiéra je pochopitelně výhodnější, když může vyjednávat s určitou zformovanou skupinou než s řadou jednotlivců. Ať už bylo Dobešovo gesto dopředu dohodnuté s Nečasem, nebo bez jeho vědomí, výrazně přispělo k utišení radikálních výroků z úst Karolíny Peake. Ta bezprostředně po svém odvolání prohlašovala, že si další vládní spolupráci nedokáže představit. Ostatně Petr Nečas volil v prosinci rovněž ostrá slova o propadu důvěry ve vicepremiérku hluboko pod bod mrazu. 

Emoce opadly a na začátku nového roku se intenzivně vyjednává. V souvislosti s převratnými prosincovými změnami ve vedení obrany je pro fungování tuzemské politiky příznačné, že dodnes nebylo přesvědčivě vysvětleno, proč k takovému kotrmelci došlo a proč tolik vadilo odvolání prvního náměstka Vlastimila Picka. I když to bylo podáno jako snaha zabránit Peake v přerušení kontinuity fungování resortu, nebylo příliš zdůrazňováno, že generál Picek seděl v křesle náměstka jen pár měsíců. Ať už byl skutečný důvod jakýkoli, realitou zůstává, že LIDEM přišla o ministerstvo. 

Což mimo jiné charakterizuje skutečnou sílu této malé strany. Ta si sice může klást různé požadavky, zároveň však její lidé mohou být poměrně rychle a jednoduše nahrazeni skupinou těch, kteří sice nejsou součástí koalice, ale vládu v důležitých momentech nejrůznějším způsobem podporují. Takže pro osud kabinetu není postoj strany LIDEM rozhodující. Za jakých podmínek přežije Nečasova vláda, to se ukáže relativně brzo. Sociální demokraté totiž vyvolají hlasování o vyjádření nedůvěry kvůli podpisu premiéra pod amnestií vyhlášenou prezidentem republiky Václavem Klausem. ČSSD spolu s komunisty disponují pouze 80 hlasy a 101 jen těžko dají dohromady. Postará se o to už zmiňovaná koalice proti předčasným volbám. Přitom minimálně tolik opozice potřebuje k vyslovení nedůvěry. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Autor:  Petr Hartman

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace