13. října  2011  rubrika: Názory a argumenty

Petr Hartman: Maturita z cizího jazyka od 2013

Státní maturita - Foto: Filip Jandourek

Státní maturitaFoto: Filip Jandourek

Pokud projde zákon parlamentem a podepíše ho prezident republiky, neznamená to automaticky, že začne platit. Na vstup do života si mnohdy může počkat řadu let. Příkladem je zákon o státní službě. Ten byl přijat v roce 2002. Od té doby je tak říkajíc u ledu. Jeho účinnost byla postupně odkládána. Naposled až do roku 2012 a nic na tom nezměnila ani opakovaná kritika z Evropské unie.

V současné době zase připouští ministerstvo spravedlnosti, že nový občanský zákoník by mohl začít platit až od roku 2014, tedy o rok později, než bylo původně plánováno. Roční odklad by měl potkat i povinné státní maturity z cizího jazyka. Pokud po Senátu podepíše příslušnou novelu školského zákona prezident republiky, nemělo by tomu nic bránit. 

Zajímavé je zdůvodnění, kterým argumentovala předkladatelka novely Jana Drastichová z Věcí veřejných. Podle ní nejsou studenti středních odborných škol a učilišť připraveni natolik, aby zmiňovanou zkoušku zvládli. Proto jim i v příštím roce bude umožněn únik. Tím je volba mezi cizím jazykem a matematikou. Pro mnohé studenty to může znamenat cestu z louže pod okap. Podle logiky zákonodárců je pro ně asi snadnější pokusit se doučit matematiku než angličtinu, němčinu, nebo španělštinu. 

Vzhledem k nedostatku kvalitních pedagogů, nemusí být vždy na vině pouze neschopnost, nebo lenost studentů osvojovat si cizí jazyk. Takže roční odklad mohou získat i školy, které tuto výuku nezvládají na patřičné úrovni. Ty však jen obtížně mohou něco během dvanácti měsíců změnit. Pokud nebudou mít studenti možnost uniknout k matematice, budou donuceni se jazyk náležitě naučit třeba i formou soukromého doučování. Pokud zůstanou v této záležitosti i nadále laxní, riskují, že středoškolské studium nezakončí maturitou. Ostatně podle Jany Drastichové existuje studie, podle které by příští rok zkoušku z cizího jazyka nezvládlo až 24 procent studentů. U středních odborných škol a učilišť by to prý mohl být až každý třetí. 

V době čím dál tím propojenějšího světa to není zrovna pozitivní zjištění. Znalost především angličtiny je považována za nezbytnou nutnost a řada expertů tvrdí, že by se tomu výuka měla přizpůsobit. Jak je vidět, neděje se tak. Přitom během čtyřletého studia by žáci cizí jazyk měli zvládnout takovým způsobem, aby byli schopni z něj zkoušku z dospělosti složit. Lze pochopit, že ve většině učebních oborů s maturitou a u celé řady technických škol, může být zavedení povinné maturity z cizího jazyka pro současné studenty těžko zdolatelnou metou. To by však neměl být pádný argument pro ústup od snahy prosadit tento požadavek. 

Stát by měl zajistit určitý stupeň kvality dosaženého vzdělání. A k němu by u maturantů mělo patřit slušné zvládnutí cizího jazyka. Pokud by se úroveň zkoušky nastolila jako u jiných povinných předmětů, neměla by to být nezdolatelná překážka. Ostatně sám ministr Josef Dobeš připouští, že podle zkušeností z letošních státních maturit byla laťka nastavena poměrně nízko. Přesto muselo zamířit k opravám zhruba dvacet tisíc studentů. To názorně vypovídá o tom, jak špatná je kvalita středoškolského vzdělání a jak snadné bylo v nedávné minulosti maturitu složit. 

V souvislosti se zavedením povinné zkoušky z cizího jazyka by se mohla oživit diskuse o zavedení tzv. dvouúrovňové maturity. Nižší hranice by tvořila určité minimum, které by měl zvládnout každý, kdo chce získat maturitu v učebních oborech, nebo na některých typech technických škol. Vyšší hranice by se zase mohla týkat především gymnázií. Před zavedením státních maturit bylo složení zkoušky dospělosti pomalu stejnou samozřejmostí, jako před desítkami let bylo dokončení základního vzdělání. V řadě případů tomu bohužel odpovídají i dosažené vědomosti. Ostatně propad dvou desítek tisíc studentů u prvních státních maturit a obavy z povinné zkoušky z cizího jazyka to názorně dokumentují. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Autor:  Petr Hartman

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas