26. září  2012 v 17:45  rubrika: Názory a argumenty

Petr Hartman: Maturitní chaos pokračuje

Opravné maturity - Foto: Jana  Huzilová

Opravné maturityFoto: Jana Huzilová

Systém maturit se příliš často mění a je tudíž nepředvídatelný. Zhruba těmito slovy charakterizoval ředitel Cermatu Jiří Zíka největší problémy týkající se zkoušky z dospělosti. Jak dokazuje nejnovější rozhodnutí sněmovny, bude toto nestabilní prostředí pokračovat. Pochopitelně za podmínky, že se schválenými změnami státních maturit bude souhlasit rovněž Senát. Zároveň musí novela vstoupit v platnost do poloviny listopadu. Tedy do momentu, kdy budou středoškoláci odevzdávat přihlášky k maturitám.

Bylo by totiž absurdní, kdyby je podávali za jiných podmínek, než za kterých by se potom zkoušky konaly. V neposlední řadě by změna měla platit jen dva roky. Toto časové období by prý mělo stačit k tomu, aby doznal celý systém zásadních úprav. 

Vyjádření ministra školství tak názorně dokázalo, že největší problém kolem státních maturit bude i nadále pokračovat. Mají-li nastavit určitá kritéria, která by měl splnit každý, kdo chce získat maturitu, potom by se neměla neustále měnit. Pochopitelně když se zavádí nový systém do praxe, mohou se objevit nečekané problémy a chyby. Dva roky existence státních maturit by měly stačit k tomu, aby se nedostatky vychytaly a odstranily. Doba experimentů by tudíž neměla trvat příliš dlouho. 

Přitom praxe je přesně opačná. Je paradoxní, že o vytvoření nějaké formy státní maturity se diskutovalo zhruba čtrnáct let. Výsledkem je podoba zkoušky z dospělosti, která dosud vyvolávala rozpaky a odpor z řad pedagogů i studentů. Například letos se proti výsledkům státních maturit odvolalo téměř sedm tisíc mladých lidí, kteří u zkoušky neuspěli. Řada z nich přitom patřila mezi nadané žáky. Plány do budoucna jim zkomplikovalo svérázné hodnocení písemných prací z českého jazyka. To měli na starost externisté najatí Cermatem, které skládání státních maturit zajišťuje. Při hodnocení měli postupovat podle jednotného zadání. Pokud se do stanovených kritérií žáci nevešli, měli smůlu. Byť byla jejich práce zajímavá a samotní pedagogové by ji ocenili například dvojkou, obdrželi pětku a propadli. Podle schválené novely by tyto problémy měly odpadnout. Hodnotiteli by měli být pedagogové, které určí ředitel dané školy. 

Další změna se má týkat úrovně obtížnosti. Dosud byl možný výběr mezi základní a těžší variantou. Tu druhou využívalo pouze minimum studentů. A v budoucnu by se patrně jejich počet stejně ještě snížil. Měli by totiž před očima odstrašující okolnosti letošního písemného testu z matematiky. Když žáci obdrželi test u obtížně varianty, propadli panice. Museli se potýkat s málo obvyklými typy úloh, v některých případech s nejasným zadáním a v neposlední řadě s nedostatkem času. Podle některých pedagogů se jednalo spíše o test IQ. Studentům paradoxně hrozilo, že kvůli nesmyslně nastavené kvalitě testu mohli u této části maturity propadnout, případně obdržet výrazně horší hodnocení, než jejich spolužáci, kteří se vydali schůdnější cestou. Nakonec se to nestalo, protože kritéria posuzování byla dodatečně změněna. Příští rok by už podobné problémy nastat neměly. 

Pro talentované studenty bude složení takovéto maturity pouhou formalitou. Zvolit si budou moci žáci mezi cizím jazykem a matematikou. Druhým a zároveň povinným předmětem zůstává český jazyk. Znamená to, že odpadá varianty, která měla platit od příštího roku. To mělo být testování znalostí cizího jazyka spolu s češtinou povinné. Zároveň měli mít žáci možnost vyhnout se státním maturitě z matematiky. Konkrétně tím, že by dali přednost zkoušce z informatiky, nebo z tzv. občanského a společenskovědního základu. Nejnovější novela tuto variantu zrušila ještě dříve, než vůbec mohla být vyzkoušena v praxi. Podle ministra školství je to dobře, protože hrozily další problémy. 

Také tyto obraty v pohledu na státní maturity dokazují, že jde o neustálý experiment, který neumožňuje dlouhodobou přípravu na zkoušku z dospělosti během celého středoškolského studia. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Autor:  Petr Hartman

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas