2. listopadu  2012 v 17:00  rubrika: Názory a argumenty

Petr Hartman: Maturity opět jinak

Státní maturity - Foto: Jana  Huzilová

Státní maturityFoto: Jana Huzilová

Do poloviny listopadu musí odevzdat středoškoláci přihlášku k maturitě. Přitom do dnešního dne neměli jistotu, podle jakých pravidel budou zkoušku z dospělosti skládat. Podpis prezidenta republiky pod příslušnou novelu toto období ukončil.

I když přesněji řečeno, pouze dočasně. Změny by totiž měly platit jen dva roky, alespoň to tvrdí někteří politici a úředníci. Splní-li své sliby, potom by během čtyřiadvaceti měsíců mělo dojít k dalším úpravám. Čeho by se měly konkrétně týkat, to patrně v tuto chvíli přesně nevědí ani ti, kdo změny ohlašují. Přitom systém státních maturit se připravoval zhruba čtrnáct let. Podle slov ministra školství Petra Fialy tento projekt přišel státní rozpočet na téměř jednu a půl miliardy korun. Vzhledem k dosavadnímu přínosu tohoto typu maturity, šlo spíše o zbytečně utracené peníze. 

Stát za tyto finance totiž nezískal kvalitní srovnání úrovně vzdělání na jednotlivých školách, ani nestanovil taková kritéria, která by z maturity udělala skutečný test znalostí. Dosáhnout toho lze poměrně těžko, protože státní podoba maturity se týká jak studentů gymnázií, tak i těch, kteří si vybrali nějaký učební obor s maturitou. A nic na tom nezměnila ani dvojí obtížnost, kterou si studenti mohli sami zvolit. Většina z nich si stejně vybírala lehčí verzi. A s ní si museli poradit jak gymnazisté, tak i například kadeřnice. Navíc podle schválené novely tyto varianty končí a bude platit jedna jediná. Lze si představit, že nároky kladené na studenty budou nízké a pro mnoho z nich bude složit státní zkoušku z dospělosti lehčí, než v průběhu studia nepropadnout na konci školního roku. 

Zajímavé jsou v této souvislosti zkušenosti ze zahraničí. V některých zemích se závěrečné zkoušky typu státních maturit týkají pouze všeobecně vzdělávacích škol, jinde mají zase jiný typ pro tyto školy a jiný pro školy odborné. Pokud se mezi jednotlivými typy vzdělávacích zařízení příliš nerozlišuje a nasadí se laťka vysoko, pak maturitním sítem propadne neúměrně velký počet studentů. Právě s tímto problémem se museli vypořádat v Polsku. A ze začátku to řešili tzv. amnestií, která změkčila nastavené podmínky a umožnila složit maturitu více studentům. Pokud se pomyslná laťka posune příliš nízko, stane se z maturity už zmiňovaná formalita. Takže nejnovější změny tento zásadní problém nijak neřeší. 

Vzhledem k tomu, že se projekt připravoval zhruba čtrnáct let a že se lze poučit za hranicemi země, mohla se úroveň státní maturity lišit podle typu vzdělávacího ústavu. Tomu by pak odpovídala návaznost směrem k dalšímu vzdělávání. Třeba v tom smyslu, že o studium na určitých typech vysokých škol by se mohli ucházet pouze lidé, kteří by složili odpovídající maturitu. Možná, že právě to chtějí v následujících letech řešit politici a úředníci, kteří slibují další změny. 

Ty nejnovější se týkají nejenom zrušení dvou verzí, ale také způsobu hodnocení písemných prací z českého jazyka. To měli na starost experti, které si najal Cermat. Ti se striktně drželi sporných kritérií. Takže některé práce, které by pedagogové na dané škole ohodnotili například dvojkou nebo trojkou, ocenili zmiňovaní experti pětkou. Dotčení studenti kvůli tomu propadli. Nyní by už v roli hodnotitelů měli vystupovat učitelé, které vybere ředitel dané školy. Další změna by se měla týkat volby povinných předmětů. Ta i nadále nebude možná u českého jazyka. Zkoušku z něj budou muset skládat všichni. Výběr bude mezi cizím jazykem a matematikou. 

Znamená to, že odpadá varianta, která měla platit od příštího roku. To mělo být testování znalostí cizího jazyka spolu s češtinou povinné. Zároveň měli mít žáci možnost vyhnout se státní maturitě z matematiky. Konkrétně tím, že by dali přednost zkoušce z informatiky, nebo z tzv. občanského a společenskovědního základu. Nejnovější novela tuto variantu zrušila ještě dříve, než vůbec mohla být vyzkoušena v praxi. 

Podle ministra školství je to dobře, protože hrozily další problémy. Právě to bylo hlavní motivací schválené novely. V tuto chvíli nejde ani tak o kvalitu státní maturity, jako o pokud možno její bezproblémový průběh. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Autor:  Petr Hartman

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas