24. dubna  2012  rubrika: Názory a argumenty

Petr Hartman: Neprůhledné dění kolem vlády

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek - Foto:  ČTK

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír ZaorálekFoto:  ČTK

Je to netransparentní a neprůhledné, těmito slovy okomentoval přerušení sněmovní schůze místopředseda dolní parlamentní komory za ČSSD Lubomír Zaorálek.

Jeho výrok by spíše seděl na dění kolem Nečasovy vlády, než na počínání vládního tábora v parlamentních lavicích. Přerušení sněmovní schůze je v současné situaci krok spíše logický. Stejně jako rozhodnutí premiéra předstoupit před dolní parlamentní komoru se žádostí o vyslovení důvěry. Což je něco jiného, než hlasování o nedůvěře. V prvním případě stačí k úspěchu nadpoloviční většina zákonodárců, kteří se hlasování zúčastní. Ve druhém potom minimálně sto jeden hlas. Teoreticky tak může kabinet získat důvěru i s podporou dejme tomu 95 poslanců, pokud jich k hlasování nedorazí alespoň jedenáct z dvou set členného celku. 

I kdyby Petr Nečas otálel s žádostí o vyslovení důvěry, stejně by se testu podpory nevyhnul. V tom případě by opozice vyvolala hlasování o nedůvěře. Vláda sice pokračuje v nezměněné podobě, ale rozpadla se původní koalice. Tuto skutečnost nelze jen tak přejít. Zároveň je potřeba v praxi otestovat, jak silná je vládní podpora. V neposlední řadě, kabinet za svoji existenci bez výměny na některých postech vděčí pouze tomu, že se všichni ministři nominovaní za Věci veřejné přiklonili ke Karolíně Peake. Na obsazení jednotlivých resortů tak zatím nemůže nic zásadního změnit ani ukončení koaliční spolupráce. 

V pátek by mělo být definitivně jasno o tom, zda bude Nečasův kabinet pokračovat, nebo zda se země vydá k předčasným volbám. Pokud nedojde k nějakému překvapivému zvratu, nastane první varianta. Jak oznámil předseda Věcí veřejných Radek John, přechází jeho strana po vypovězení koaliční smlouvy do konstruktivní opozice. Lze to chápat také tak, že se bude snažit činit takové kroky, které by pomohly kabinetu vydržet u moci až do konce řádného funkčního období. Konání předčasných voleb by totiž znamenalo definitivní konec véček ve vysoké politice. A za ni jsou i navzdory výroku Víta Bárty považovány poslanecké mandáty. Aby Věci veřejné mohly konstruktivně opoziční roli vůbec hrát, musí i nadále existovat Nečasova vláda. 

Už tento pátek by se mělo naplno odhalit, jakým způsobem jí to bude umožněno. Je prakticky jisté, že ve sněmovně získá důvěru. Zároveň výsledek hlasování bude prezentován jako potvrzení bezpečné většiny. Tvořit ji určitě budou představitelé ODS a TOP 09. Momentálně jich je dohromady 92. S občanskými demokraty se totiž nerozešli v dobrém zákonodárci Michal Doktor a Pavel Bém. První z nich by měl kabinet podpořit. Postup druhého z nich je těžko předvídatelný. Karolíně Peak se dosud nepodařilo vytvořit poslanecký klub. Přesto její platforma by měla kabinet podpořit. To by mělo stačit k získání důvěry. 

Pomocnou ruku by mohli paradoxně nabídnout i někteří zákonodárci, kteří nehodlají opustit řady Věcí veřejných. Jen těžko lze pochopit, že představitelům nyní už opoziční strany by podobný postup nevadil. Tím by pouze posílili spekulace o tom, že se na rozpadu klubu a vzniku tzv. platformy kolem Karolíny Peake mohli nějakým způsobem aktivně podílet. Je totiž velmi nelogické, aby kabinet při hlasování o důvěře přímo podpořili i zákonodárci z opozičních lavic. Na první pohled to sice může opticky posílit bezpečnou vládní většinu. Na druhý pohled to však fungování demokratického systému činí nevěrohodným a ještě méně přehledným. 

Důvěryhodnosti Nečasovy vlády by rovněž příliš nepomohlo, kdyby se na její stranu přiklonili Kristýna Kočí a Jaroslav Škárka. Tedy lidé, kteří byli v odůvodnění rozsudků v kauze Víta Bárty označeni za nevěrohodné osoby a druhý jmenovaný byl dokonce nepravomocně odsouzen na tři roky do vězení za podvod. Navíc neustálá snaha získat do vládního tábora další poslance zvětšuje prostor pro zákulisní machinace a korupci. 

Bude-li podpora kabinetu stát na celé řadě zákonodárců uměle spojených do tzv. platformy kolem Karolíny Peake, budou zákulisní kšefty při pokračování vládnutí Nečasova kabinetu nadále vzkvétat. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Autor:  Petr Hartman

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas