Petr Hartman: Obavy z malé důchodové reformy

důchodci, penzistiFoto: Filip Jandourek

Dvojnásobně se oproti loňskému roku podle informací České správy sociálního zabezpečení zvýšil počet žádostí o předčasný důchod. Úředníci si tento neobvyklý nárůst vykládají tím, že se lidé obávají změn, které projednává parlament a které bývají zjednodušeně vydávány za tzv. malou důchodovou reformu.

V tisku se objevují titulky, že kvůli ní klesnou nově vyměřené důchody. Někteří jedinci proto mohou propadnout panice, nic si nespočítat a rychle zamířit na příslušný úřad se žádostí o předčasný důchod. Přitom právě on bývá oproti klasické penzi znevýhodněn. To kvůli tomu, aby takto řady penzistů předčasně nerozšiřovalo zbytečně mnoho lidí. Pokud člověk do důchodu zamíří jen kvůli už zmiňované hrozbě, tak spláče nad výdělkem. Zbytečně se obere o peníze. 

V souvislosti s tzv. malou důchodovou reformou je potřeba zdůraznit několik věcí. Jednak zatím prošla pouze sněmovnou a existuje velká pravděpodobnost, že ji senátoři vrátí. Koalice disponuje v dolní parlamentní komoře pohodlnou většinou, takže přehlasovat senátní veto by neměl být problém. Ale za předpokladu, že se do té doby vláda nerozpadne, což v současné době nelze vyloučit. To by mohlo znamenat konec tzv. malé důchodové reformy. 

Zároveň je potřeba upozornit na to, že nový výpočet důchodů se prakticky vůbec nedotkne lidí s nízkými příjmy. Ti, kteří pobírají průměrnou mzdu, budou mít nižší penzi zhruba o stovku. Ti s výrazně nadstandardními platy pak získají zhruba o tisícovku vyšší důchod. Převedeno na procenta. Zhruba deset procent nepocítí žádnou změnu, osmdesát procent jen mírně negativní a zbylých deset procent nepatrně na nové úpravě vydělá. 

Politici se tak snaží vyhovět verdiktu Ústavního soudu. Ten uznal stížnost na to, že výpočet penzí nebere příliš ohled na množství peněz, které jednotlivec formou sociálního pojištění zaplatil a že je příliš rovnostářský. Proto současný vzorec výpočtu důchodů zrušil s platností od konce letošního září. Dal tím zákonodárcům několikaměsíční prostor k nápravě. Vzhledem k tomu, že je důchodový systém ve schodku, dalo se očekávat řešení ve stylu o nažraném vlkovi a celé koze. Tomu odpovídá konečný výsledek, který žádnou revoluční změnu ve vyměřování penzí nepřinese, pokud bude vůbec schválen. 

Znamená to, že pro úprk do předčasného důchodu neexistují rozumné důvody. Snad s jedinou výjimkou. Pokud je člověk rozhodnut, že do penze zamíří dříve, než by podle zákona měl, vyplatí se mu o ni požádat už nyní. Tzv. malá důchodová reforma totiž zpřísní sankce za předčasný důchod. Možná, že to je hlavní důvod nárůstu žádostí v prvních měsících letošního roku. 

V souvislosti se změnami, které prošly ve sněmovně, je daleko zajímavější rozhodnutí o dalším posouvání věku pro odchod do důchodu. Novela zákona ruší horní hranici. Znamená to, že podle nové úpravy by letošní novorozenci měli zamířit do důchodu až v 73 letech. Bylo by to o šest let později, než stanovoval dosavadní strop. Populace stárne a dožívá se čím dál tím vyššího věku, proto politici hodlají zmiňovanou laťku neustále posouvat. Tím zároveň snižují vypovídací hodnotu nejrůznějších výpočtů o tom, kolik lidí v aktivním věku bude přispívat na výplatu jedné penze. Bude jich tak v budoucnu víc, než se dosud předpokládalo. Mimo jiné to znamená, že se tím oslabují argumenty pro uskutečnění důchodové reformy. 

Zároveň jde pouze o ekonomický pohled na věc. Člověk kolem sedmdesátky jen těžko může vykonávat některé profese, produktivita práce u něj bývá nižší než u jedince o desítky let mladšího, je mentálně opotřebovanější a podobně. Na papíře určená hranice pro dosažení penze tak může být ve skutečnosti pro většinu lidí jen obtížně překonatelná. Dříve nebo později by tak stát musel řešit problémy, které neustálé zvyšování věku pro odchod do důchodu vyvolá. 

Zkrátka nastavovat věk tak, aby lidé pobírali důchod kratší dobu, nebo se ho vůbec nedožili, nemůže být přijatelné a dlouhodobě udržitelné řešení. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.