20. prosince  2012 v 17:15  rubrika: Názory a argumenty

Petr Hartman: Peake a osm dní na obraně

Předsedkyně strany LIDEM a odvolaná ministryně obrany Karolína Peake - Foto:  ČTK

Předsedkyně strany LIDEM a odvolaná ministryně obrany Karolína PeakeFoto:  ČTK

Osoba náčelníka generálního štábu a celé jeho vedení jsou zárukou kontinuity a stability české armády. Tato slova pronesla ve čtvrtek dopoledne Karolína Peake. V té době se ještě jako ministryně obrany seznamovala s vedením armády.

Zmiňovaným výrokem mu určitě nechtěla naznačit, že za pár hodin budou bez ministryně a vlastně i bez prvního náměstka. Právě z tohoto postu totiž poněkud nečekaně odvolala generála Picka. Zároveň při návštěvě generálního štábu tvrdila, že odpoledne bude jednat s premiérem o výběru Pickova nástupce. I když úspěšný politik musí být zdatným hercem, není příliš pravděpodobné, že Peake plánovala budoucnost resortu s vědomím, že už po obědě ve vedení ministerstva obrany skončí. 

Naopak, o svém odvolání neměla v tu dobu tušení. Přitom nešlo o improvizaci na poslední chvíli, ale o dobře připravenou akci. Alespoň z pohledu premiéra a prezidenta. Návrh na odvolání se v médiích objevil jen pár minut před tím, než Václav Klaus Petru Nečasovi vyhověl. Takovýto postup pochopitelně vyvolává spekulace o tom, co tímto překvapivým krokem politici sledují. Objevují se teorie o tom, že může jít o výměnný obchod. Hlava státu do něj mohla nabídnout například podepsání tzv. daňového balíčku a požadovat za to sesazení Karolíny Peake. Na její adresu se Václav Klaus vyjadřoval velmi kriticky už před jejím nástupem do vedení obrany. V momentu, kdy odvolala bývalého náčelníka hradní vojenské kanceláře generála Vlastimila Picka z postu prvního náměstka na ministerstvu, ji označil za podvodnici. Prezident tak mohl odvolání Peake přivítat. 

Za jejím rychlým koncem může být i další personální změna. Ta se týkala vedení kabinetu ministra. Tento post nově obsadil Aleš Klepek, který už v takovéto funkci působil v době, kdy resortu šéfoval kontroverzní Martin Barták. Budeme-li pokračovat ve spekulacích, potom mohlo být působení Karolíny Peake v čele obrany spojováno s pokusem o postupný návrat poměrů za Bartákovy éry. Což mohl být důvod, proč Petr Nečas ministryni velmi rychle odvolal. 

V této souvislosti by mělo zaznít, že to nebyla strana LIDEM, kdo o získání postu ministra obrany usiloval. Naopak občanští demokraté velmi stáli o post ministra dopravy. V momentu, kdy v jeho vedení neudrželi Pavla Dobeše, který byl považován spíše za jejich člověka než reprezentanta LIDEM, pustili se do výměnného obchodu. Jak Karolína Peake tvrdí, jeho součástí nebyla žádná dohoda o obsazení klíčových míst na ministerstvu. Jinak by prý k prohození resortů patrně nedošlo. V neposlední řadě má každý ministr právo vybrat si, s kým bude v nejužším vedení spolupracovat. Za zhruba týden působení ve funkci se jen těžko mohlo projevit, zda na ni stačí, či nikoli. 

Když se k tomu přidá, že Petr Nečas tímto krokem riskuje pád už tak křehké vlády, postrádá takovýto postup logiku. Personální změny v kabinetu jsou už delší dobu nepředvídatelné. Je jich přitom nejvíce v historii vlád České republiky. Jakoby už vůbec nešlo o prosazování vládního programu, o promyšlený výběr vhodných ministrů, ale o uspokojení zákulisních zájmů na politiky navázaných lobbistů. V souvislosti s Karolínou Peake je obtížné rozlišit, zda se to týká jejího jmenování, nebo naopak odvolání z funkce ministryně obrany. Zároveň by bylo velmi podivné, kdyby po takovéto zkušenosti byla ochotna zůstat součástí Nečasova kabinetu jak ona osobně, tak zároveň i strana LIDEM. 

Načasování odvolání Karolíny Peake rovněž vyvolává spekulace z pohledu dění ve sněmovně. Ta přehlasovala s podporou LIDEM senátní veto týkající se tzv. daňového balíčku a potom odsouhlasila podobu státního rozpočtu na příští rok. Kdyby Nečas změnu ve vedení obrany udělal před tím, zmiňované zákony by neprošly. Až opadnou emoce, bude zajímavé, zda nejnovější rozruch kolem vlády skutečně přispěje k jejímu pádu. 

V době, kdy součástí koalice byly Věci veřejné, odchod Radka Johna z kabinetu k jeho konci nevedl. K tomu je totiž v průběhu volebního období potřeba buďto demise premiéra, nebo vyslovení nedůvěry ve sněmovně. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Autor:  Petr Hartman

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas