12. listopadu  2012 v 17:30  rubrika: Názory a argumenty

Petr Holub: Dotační ostuda v Lucemburku

Eurodotace. Ilustrační foto - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Eurodotace. Ilustrační fotoFoto: Fotobanka Stock.xchng

Minulý týden se odehrála velmi významná událost, která se týká celé České republiky. Vláda však na ni nereagovala a nevzbudila ani zájem veřejnosti. Jde o špatnou zprávu, ještě horší je ovšem skutečnost, že nikdo už nechce špatné zprávy poslouchat. Pokud člověk putuje se zavřenýma očima k propasti, nemusí to dopadnout dobře.

Zmíněnou informaci obsahuje výroční zpráva Evropského účetního dvora, která byla právě minulý týden zveřejněna. Účetní dvůr mimo jiné kontroloval, jak jednotlivé členské státy čerpají evropské dotace. Vybral si k tomu sedm států, u kterých se daly očekávat nějaké problémy a u jednoho z nich objevil opravdu vážné potíže. Tím problémovým státem nebylo Portugalsko, Lotyšsko, Maďarsko nebo Řecko. 

Za region, se kterým jsou potíže, nebylo označeno Rumunsko ani italská provincie Sicílie. Zkrátka a dobře, nejhorší při čerpání dotací je Česká republika. 

Pouhé zveřejnění takové informace je velkou mezinárodní ostudou. Závažnější je ale věcný obsah toho, co chce Evropský účetní dvůr říci. Zmíněná instituce sídlí v Lucemburku a má v Evropské unii zhruba stejnou funkci jakou má v Česku Nejvyšší kontrolní úřad. V Evropě se ale účetní dvůr bere vážněji. Když některá země neobstojí v jeho kontrole, může třeba přijít o značnou část přislíbených dotací. 

Účetní dvůr tedy v první řadě nekontroloval, za co peníze z Bruselu utrácíme. Spíše zjišťoval, jak funguje tuzemská kontrola, která má zajistit, aby se peníze utratily efektivně a aby se pokud možno nerozkradly. Výsledek byl skutečně jednoznačný. Na úrovni ministerstev nebo krajů neexistuje kontrola, která by dokázala odhalit, pokud se s dotacemi děje něco nekalého. Náhodou se může na něco přijít, nefunguje však systém. Neúčelná je také supervize, kterou nad terénními kontrolami vykonává ministerstvo financí. Výroční zpráva dokonce upozorňuje, že některé výsledky terénních kontrol ministerstvo financí zamlčuje před Evropskou komisí. 

To je nepříjemné i z pohledu Evropské komise. Její reprezentanti a úředníci mají pochopitelný zájem všechny dotace rozdělit. Pokud by je nerozdělili, tak by to mohlo vypadat, že peníze nejsou potřeba a Evropský parlament nebo Evropská rada by zkrátily rozpočet. Ovšem zpráva Evropského účetního dvora informuje, že jeden ze členských států utrácí peníze evropských daňových poplatníků, a přitom ani nedokáže zajistit, aby se nerozkradly při nesmyslných projektech, předražených zakázkách a neprůhledných manipulacích. 

Proto také musela Evropská komise letos na půl roku pozastavit proplácení tuzemských projektů. V důsledku Česko přijde o několik desítek miliard korun. 

Ještě horší jsou důsledky pro českou pověst v Evropě. Nejde o to, že by někdo považoval Čechy za méně civilizované než Rumuny nebo Siciliány. Výkonnost i vzdělanost tuzemských pracovníků je v Evropě hodnocena vysoko, rozhodně jsou z pohledu nejvyspělejších zemí na vyšší úrovni než ostatní východoevropské nebo středomořské státy. Z takového pohledu jsou Češi možná civilizovaní až příliš. 

Snahy o korupci a zneužívání veřejných dotací existují všude na světě a nejvíc právě v méně vyspělých zemích třeba právě na okraji Evropy. Účetní dvůr ovšem zjistil, že státní dohled nad veřejnými financemi funguje v zásadě uspokojivě, byť s dílčími chybami, které je nutno odstranit, v Rumunsku i na Sicílii. 

V Česku však jádro problému není v lidech, ale skrývá ve veřejné správě, která prostě není schopna kontrolovat, jak se utrácejí veřejné peníze. Vzniká tím podezření, že se sama státní správa nebo ten, kdo ji ovládá, sám podílí na tom, že se veřejné peníze ztrácejí bez užitku v kapsách známých. 

Řečeno v termínech trestního zákoníku, představitelé státu se v nejlepším případě dopouštějí trestného činu z nedbalosti, pokud se na něm neúčastní aktivně. Trestným činem je špatné hospodaření se svěřeným, navíc veřejným majetkem. 

Češi jsou tedy v podezření, že organizaci veřejné správy přizpůsobili tomu, aby čerpali evropské peníze bez ohledu na jakýkoli veřejný zájem, který formulují dokumenty Evropské komise. Právě na to jsou chytří až moc. 

Z pohledu Čechů má špatná zpráva ještě další rozměr. Kontrola evropských dotací funguje stejným způsobem jako kontrola veřejných peněz z národních zdrojů. Materiál Evropského účetního dvora tedy české daňové poplatníky upozorňuje, že se jejich peníze rozdělují velmi nezodpovědně. Přinejmenším neexistuje instituce, která by dohlížela na jejich správné rozdělování, a značnou část státního rozpočtu tedy mohou využít dobře postavení jednotlivci k soukromému obohacení. Při obecné platnosti českých přísloví „Příležitost dělá zloděje“ a „Kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu“ to není úplně dobrý pocit. 

Na druhé straně člověk pochopí, proč se veřejná správa nechce tak nepříjemnou zprávou zabývat. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 


 

Autor:  Petr Holub

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas