17. ledna  2013 v 16:45  rubrika: Názory a argumenty

Petr Holub: Jak daleko jsme ode dna krize

Česká národní banka - Foto: Marián Vojtek

Česká národní bankaFoto: Marián Vojtek

Nejlépe je na tom pštros. Díky své velikosti nemá příliš mnoho nepřátel a když se mu opravdu nedaří nebo mu dokonce něco hrozí, schová hlavu do písku. Tím se vždy všechno vyřeší.

Tuto úspěšnou strategii dnes zvolili také Češi, přinejmenším ve svých ekonomických záležitostech. Situace byla totiž koncem roku opravdu hrozivá, jak informoval statistický úřad. Klesá průmyslová výroba, která se přitom nikdy nevzpamatovala z prvního nárazu krize v roce 2008, klesá export i maloobchod, a co je vůbec nejhorší, dramaticky se zhoršuje situace na pracovním trhu. 

Tak špatný měsíc, jakým byl prosinec 2012 nezažila Česká republika nikdy. Není neobvyklé, že se na pracovních úřadech nahlásilo 60 tisíc nových nezaměstnaných. Úřady však zrušily evidenci pouhých třiadvaceti tisíc klientů, přitom jen jedenáct tisíc našlo novou práci. Právě zmíněná suma jedenácti tisíc nově zaměstnaných je absolutní rekord. Dokonce i v prosinci 2008 našlo novu práci aspoň 16 tisíc lidí. 

Stav tuzemské ekonomiky je tedy na pováženou, očividně s tím však nikdo nic nedělá, dokonce se ani neobjevují komentáře, co by se dělat mělo. Ministerstvo práce pouze mění změnu metodiky při evidenci nezaměstnaných a tím zabrání, aby míra nezaměstnanosti v lednu překročila deset procent. 

Pokud vládní instituce plánují nějaké konkrétní kroky, pak jednoznačně k prohloubení stávajících potíží. Česko trpí především tím, že se snižují disponibilní příjmy domácností, tedy částka, kterou domácnosti mohou utratit. Tuto částku sníží nové sazby daně z přidané hodnoty na úrovni patnácti a jednadvaceti procent. Speciálně na rodiny důchodců bude mít stejný dopad pouze omezená valorizace penzí. Je vám špatně? Vláda a parlament se snaží, aby vám bylo ještě hůř. 

Představitelé České národní banky dokonce hovoří o tom, že chtějí devizovými intervencemi oslabit hodnotu koruny, což opět zdraží zboží z dovozu a oslabí kupní sílu Čechů. Třeba se takový zásah neuskuteční a nebo si jeho důsledků ani nevšimneme, v každém případě však může současnou situaci jedině pohoršit.
Člověk se do značné míry vládním ekonomům i centrálním bankéřům diví. Mělo by jim přece jen ležet na srdci blaho lidu, už jen z toho důvodu, že větší utrácení pomůže celé ekonomice. 

Sledují však očividně něco jiného. Vysvětlením přitom není pouhá snaha zmenšit rozpočtový deficit. Úsporná cesta zatím nějak významně schodek nesnížila a státní dluh nadále roste rekordním tempem. Schodek a zvláště státní dluh se mohou snížit pouze ve chvíli, kdy ekonomika opět poroste, a vláda dnes dělá všechno pro to, aby se oživení oddálilo. 

Ministři ani centrální bankéři se nakonec netají, na jakou část tuzemské ekonomiky sázejí. Pokles domácí poptávky vyvolává ekonomickou krizi, tento propad však může vyrovnat zahraniční poptávka po českém exportu. Až zase začnou tuzemští exportéři vyvážet, začnou i lidé více pracovat, tím se opět zvýší jejich disponibilní příjmy a pak už mohou opět utrácet. 

Nutno přiznat, že zatím klesá i export a že propouštějí také exportní podniky. Optimisté přesto očekávají, že se takto nepříznivá situace co nevidět zlepší. Nakonec data z Evropské unie věští, že by k obratu mohlo dojít už během několika měsíců. 

Přitom neexistuje jiná možnost, jak překonat recesi, a tak nezbývá nic jiného než čekat. 

Nutno uznat, že tento přístup si s chováním pštrosa nezadá. Blíží se lev, proto je třeba schovat hlavu v písku. Až bude pryč, bude možné ji opět vytáhnout. Nakonec na tom není nic špatného nebo nemorálního, riziko nastává pouze v tom případě, že se lev rozhodne pštrosa sežrat. Tento černý scénář se uplatňuje na pracovním trhu. Rušení pracovních míst, ke kterému dnes dochází, je nebezpečné hlavně tím, že nová pracovní místa vznikají jen těžko. Například pracovní místa zrušená během poslední krize se dosud neobnovila a teď už se ruší další místa. Tím je ohroženo příští oživení, protože průmysl, služby či stavebnictví budou moci využívat jen své stávající kapacity a přijímat nové lidi začnou nejdříve za půl roku. 

Nezbývá než doufat, že vládě vyjde strategie, která očekává, že dojde k oživení v eurozóně. Naději posilují zprávy o tom, že se nálada německých podnikatelů už druhý měsíc zlepšuje. Naopak skepse se zvětšuje po již citovaných informacích z pracovního trhu. Z toho vyplývá, že bude záležet na tom, jak rychle k oživení dojde. Jak bude přibývat měsíců, při kterých se bude ve větší míře propouštět, bude ubývat pracovních míst, které může nové ekonomické oživení zachránit. Jde o klasický problém dna ekonomické krize. Čím se ekonomika propadne hlouběji, tím déle se bude zotavovat. 

Dokonce i ekonomického liberála přitom napadají kacířské myšlenky: nestálo by přece jen za to, aby se vláda začala chovat socialisticky a překlenula několik kritických měsíců nějakou subvencí pro domácí spotřebu. Možná si člověk tuto myšlenku dovolí jen z toho důvodu, protože ví, že současná vláda nic takového zcela jistě nepodnikne. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 


 

Autor:  Petr Holub

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas