5. prosince  2011  rubrika: Názory a argumenty

Petr Holub: Platíme dražší energii než Němci

Elektrická energie. Ilustrační foto - Foto: Tomáš Adamec

Elektrická energie. Ilustrační fotoFoto: Tomáš Adamec

Řada lidí dnes tvrdí, že Německo s jeho životní úrovní už nikdy nedoženeme. V některých ohledech to však neplatí a zvláště v cenách, které platí české domácnosti za dodávky elektřiny a plynu.

Může to být i v jiných oblastech, jako je třeba voda anebo teplo, Eurostat ale srovnává ceny právě za elektřinu a za plyn. 

Češi mají ve zvyku kritizovat především rostoucí ceny elektřiny. Není divu. Po přepočtu na eura se česká cenová úroveň zvýšila za posledních deset let třikrát. To nemá v celé Evropě obdobu. Ve stejné době sice koruna posílila proti euro o čtvrtinu, nárůst je přesto víc než dvojnásobný. 

Cena elektřiny pro domácnost se tak blíží k cenám, které platí domácnosti v Německu. 

Odhlédnuto od daní, Němec zaplatí za kilowatthodinu elektřiny 14 eurocentů, Čech o dva eurocenty méně. České ceny rostou rychleji i v krizových letech. Třeba v roce 2008 platili němci o 22 procent vyšší cenu, letos to je už pouze o 14 procent. Pokud v příštím roce oslabí koruna, tak můžeme Němce dohnat. 

Ovšem v souboji s Němci už vyhráváme, pokud jde o plyn. Právě letos dosáhla cena plynu v Česku třinácti eur za jeden gigajoule. Němci platí o euro méně. 

Nutno připomenout, že jde o srovnání, které nebere v úvahu kupní sílu obyvatelstva. Prostě kolik zaplatí v eurech Němci, tolik elektrárenským společnostem uhradí také Češi. Pokud by se započetla kupní síla obyvatelstva, pak Češi platí dvakrát víc než sousedé za Krušnými horami či za Šumavou. V každém případě jsou energie nejrychleji rostoucí velkou položkou v rozpočtech českých rodin. 

Pokud jde o vysoké ceny elektřiny a nízkou úroveň příjmů, nejsou Češi v Evropě úplnou výjimkou. Vyšší ceny než Češi platí za elektřinu Maďaři a Slováci, v plynu se nám Maďaři skoro vyrovnají. Nutno ale upozornit, že v rychlosti, s jakou ceny rostou, se s námi nemohou rovnat ani sousedé z Visegrádu. 

Připomenutí, že nejsme v problémech sami, je však významným klíčem k pochopení, co se vlastně u nás děje. Češi, Maďaři i Poláci v posledních letech liberalizovali trh s energiemi. Očividně se jim to nepovedlo, protože tržní konkurence vedla pouze k tomu, že se zvýšily ceny. 

Zvýšení cen se ovšem řídilo tržní logikou. Vznikl liberalizovaný trh s energiemi a cena se postupně srovnala s cenami v sousedních zemích, tedy v Německu a Rakousku. Nezáleží na tom, jestli země patří k dovozcům nebo vývozcům, jako je tomu v případě elektřiny, kde je Česko významným exportérem a Slováci s Maďary naopak dovážejí. Trh zná pouze jednu cenu, říkají experti. 

Zmíněný výklad, že za dražší plyn a elektřinu prostě může trh, neviditelná ruka, anebo neodvratný osud, přesto není úplně přesvědčivý. Minimálně od letošního listopadu, kdy sněmovna projednávala novelu zákona o veřejných zakázkách. Poslancům totiž napsala předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. 

Požádala je o změnu zákona o veřejných zakázkách, která by zasáhla právě do elektrárenství a plynařství. Dnes je totiž možné, aby přenosové a distribuční služby provozovaly dceřiné firmy velkých koncernů. Tyto služby ovšem mají monopolní charakter a měly by podléhat regulaci. Pokud tedy chtějí velké společnosti typu ČEZ, E.ON nebo RWE těmito službami někoho pověřit, měly by na ně vypsat veřejnou soutěž podle příslušného zákona. Právě soutěž prověří, jestli se elektřina a plyn dodávají za dobrou cenu. Pokud soutěž neproběhne, nemá Energetický regulační úřad nástroj, jak by cenu prověřil. 

Málokoho překvapí, že poslanci návrh Vitáskové nepřijali. Mohou tak ale učinit v druhém pokusu, pokud jim zákon s příslušnou úpravou vrátí Senát. 

V každém případě jde o dobrou připomínku. Pokud existuje trh s energiemi, musí jít o trh regulovaný. A právě v regulaci úřady Česka, Maďarska a Slovenska selhaly, když daly elektrárenským a plynařským společnostem možnost, aby cenu stanovily do značné míry libovolně. Pochopitelně existují i další možnosti, jak cenu elektřiny a plynu ovlivnit. 

Další růst cen energií tedy není úplně nutný, v každém případě je možné zpomalit jejich růst na evropskou úroveň. 

Nebo bude cena energie symbolem, který každému jasně vysvětlí, proč nemůžeme dohnat Německo. Zatímco Češi utrácejí peníze za zbytečně drahou energii, Němci si zkrátka mohou dovolit také něco jiného. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 


 

Autor:  Petr Holub

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas