9. října  2012 v 16:00  rubrika: Názory a argumenty

Petr Příhoda: Že by soukromým vysokým školám docházel dech?

Univerzitní vzdělání. Ilustrační foto - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Univerzitní vzdělání. Ilustrační fotoFoto: Fotobanka Stock.xchng

Hospodářské noviny upozorňují, že „zlaté časy soukromých vysokých škol končí“. Ty začaly vznikat před lety proto, že ty veřejné nestačily ukojit hlad po vysokoškolských titulech. Ještě předloni na nich studovalo více než 50 tisíc studentů. Tento trend se začíná obracet. Hlásí se méně zájemců, neboť ti, kdo hladověli, jsou už otitulováni. Také proto, že dospívají populačně slabší ročníky. V neposlední řadě i proto, že akreditační komise zvyšuje svou náročnost.

Býval jsem kdysi naivní. Když začal boom soukromého vysokého školství, kdy téměř v každém kraji chtěli mít svou „univerzitu“, přisuzoval jsem to lokálním patriotům a jejich touze po prestiži. Ne že by to nebyla pravda, ale ukázalo se, že mocnější pohnutkou byl motiv podnikatelský. Soukromá vysoká škola je totiž vydatným penězovodem, kdy nabízené služby umožňují významné příjmy, tedy i zisk. Nechci všechny soukromé vysoké školy házet do jednoho pytle, ale velmi by mě zajímalo, jaký ještě jiný užitek která z nich společnosti přináší kromě udělování titulů těm, kdo o ně stáli. 

Ironií osudu se stalo, že nejnápadnějším, dokonce podvodným kšeftováním s tituly proslula vysoká škola nikoli soukromá, ale veřejná. Totiž právnická fakulta Západočeské univerzity. Dodnes se to nevytratilo z paměti, stejně i pocit, že řešení tohoto problému zamrzlo na půli cesty. Na nějaké neplechy toho druhu na soukromých vysokých školách se přišlo také, ale žádné z nich nedosáhly plzeňského rozsahu. 

Nejeden odborník má za to, že máme těch vysokých škol nějak moc. V české populaci sice vzrostlo procento těch, kdo se mohou pochlubit vysokoškolským diplomem. Už delší čas lze však slyšet pochybnosti o kvalitě tohoto vzdělání. To se vlastně týká školství vůbec. Ani tomu základnímu se nedaří zdárně „nastartovat“ proces vzdělávání, jak ukazují výsledky periodického zkoumání vybavenosti našich patnáctiletých, zejména jejich funkční gramotnosti. Prostě – česká společnost netrpí touhou po vzdělanosti. To spíš po těch titulech. 

Napadlo mě mimochodem: jaké pohnutky vedly k vzniku třeba alexandrijské knihovny nebo středověkých univerzit? Např. za zřízení univerzity v Brně, tedy dnešní Masarykovy, se demonstrovalo ještě za starého Rakouska. Při jedné takové demonstraci byl při policejním zákroku zastřelen dělník. Zvláštní věc: dělník položil život za zřízení vysoké školy. – Ty pohnutky mohly být různé, ale společným jmenovatelem byla potřeba i touha mít instituci, která by vzdělávala. Nikoli vydělávala. 

Polistopadový vysokoškolský boom měl jiný zdroj: touhu po penězích. Dokonce sofistikovaně podnikatelsky organizovanou. To akademické pozlátko bylo při tom jen předstíráním, které mělo udělat navenek dojem. – Musím spravedlivě připomenout, že v rámci akademické obce veřejných vysokých škol vzniklo postupně několik iniciativ, které se chtěly tomuto trendu vzepřít. Ty iniciátory, ani signatáře jejich výzev, nikdo nepronásledoval. Ale také si jich nikdo nevšímal. Ani politici, ani média (tedy ani veřejnost), ani ta větší část akademické obce. 

To, o čem mluvím, se netýká jen novopečených vysokých škol. Touha po zisku a moci z něj plynoucí se stala silou, možná tou nejmocnější, která uvedla do pohybu celou polistopadovou českou společnost. Posléze už bez pozlátka. – Jak se to stalo? Ta otázka je velkou výzvou české sebereflexi. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Autor:  Petr Příhoda

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas