19. září  2006  rubrika: Názory a argumenty

Referendum v Podněsterské republice

K volebním urnám na území dlouhém asi 300 km a prostírajícím se na levém břehu řeky Dněstr přišlo v nedělním referendu o dalším osudu této separatistické oblasti 59 % všech voličů. 97 % z nich hlasovalo nejen pro to, aby se Podněstří odtrhlo od Moldavska, jehož součástí sice formálně, ale pořád ještě je.

 

Referendum v Podněsterské republice

Vložit na svůj web

Základní otázka referenda se totiž neptala jen na to, zda hlasující chtějí nezávislost na Kišiněvu, ale dokonce příští připojení k Rusku. Nu a protože většinu obyvatelstva tohoto území historicky tvoří slovanští Rusové a Ukrajinci, bylo o výsledku referenda rozhodnuto předem. 

Moldavská metropole výsledky referenda samozřejmě neuznala. Ministr zahraničí Moldávie Andrej Stratan referendum označil za "Smirnovovu frašku", která na současné stavu věcí, tedy na územní příslušnosti Podněsteří k Moldavsku, "nic nemůže změnit". Dodal také, že moldavské úřady se přimlouvají za skutečnou demokratizaci této pseudorepubliky a že jeho ministerstvo bude dál "pokračovat v politice, zaměřené na reintegraci země". Nezmínil se ovšem o tom, jak to Moldavané hodlají udělat - kišiněvská vláda totiž nemá na podněsterském území, velkém asi jako Pardubický kraj, vůbec žádný reálný vliv. 

Zhruba stejný postoj k věci mají i zástupci OBSE, kteří se v otázce znovusjednocení celého Moldavska angažují už dlouhá léta. Podle nich nemůže být výsledek takovéhoto všelidového hlasování uznán. Právě proto OBSE v neděli do podněsterských volebních místností ani nevyslala své pozorovatele. 

Zajímavá, i když rovněž předpokladatelná, byla reakce Moskvy. Ruská strana se domnívá, že výsledky referenda nebudou mít žádné faktické právní důsledky. Podle předsedy výboru pro záležitosti SNS při Radě federace Vadima Gustova však hlasování v Podněsterské republice "znamenalo pro mezinárodní společenství signál, který nelze ignorovat". 

Rusové by zkrátka v tomto případě - jak sami říkají - rádi vyšli z vody suší. Na jedné straně nechtějí popudit vrcholné evropské struktury a rovnou prohlašují, že výsledky referenda na současném státu quo Podněsterské republiky nic nemění. Na straně druhé ale respektovaný ruský internetový portál polit.ru v pondělí zveřejnil rozsáhlý materiál pod názvem Ruská federace by mohla mít o jeden územní subjekt víc a místopředsedkyně Státní dumy Ljubov Slisková už dokonce prohlásila, že pokud Tiraspol Moskvu požádá o připojení svého území k Rusku, parlament by se takovou žádostí měl rozhodně zabývat. 

Postup Moskvy v podněsterském případě je logický. Rusko samozřejmě - přinejmenším dnes - nebude vytvářet nové ohnisko napětí tím, že by se pokoušelo připojit k sobě enklávu, která by o to sice stála, ale která s ruským územím přímo nehraničí a která by se stala tím samým, čím je dnes pro střední a západní Evropu Kaliningradská oblast v bývalém východním Prusku. Tím spíš, že Podněstří leží přímo na hranici stále velmi výbušného Balkánu. Koketovat s touto myšlenkou by ale ruská vrcholná politická místa mohla, třeba už jen proto, aby evropské struktury netrvaly na stažení 1800 ruských vojáků z Podněstří zpět do Ruska. 

Podněsterský konflikt patří do série zmrazených separatistických povstání, jaká na počátku 90. let minulého století po rozpadu Sovětského svazu vznikla i na dalších místech - připomeňme arménskou enklávu Náhorní Karabach, která dnes zabírá 20 % Ázerbájdžánu, anebo proruská území Abcházie a Jižní Osetie, ležící na gruzínském území. Definitivní vyřešení podobných konfliktů je velmi obtížné a trvá velmi dlouho. Podněsteří v tomto ohledu není žádnou výjimkou. Kdo má z podobných krizových oblastí na postsovětském prostoru největší užitek, snad ani není nutné zdůrazňovat. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .  

Autor:  Libor Dvořák

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas