18. ledna  2010  rubrika: Názory a argumenty

Rumunsko konečně začíná odhalovat hrůzu svých zločinů komunismu

Nicolae Ceausescu (1989) - Foto:  www.ceausescu.org

Nicolae Ceausescu (1989)Foto:  www.ceausescu.org

Není pochyb o tom, že kdekoliv na Zeměkouli komunismus zvítězil, zavedl zločinnou diktaturu. Tyto diktatury se ale povahou dané země či kontinentu značně lišily. Ta česká byla sice na střední Evropu dosti hrozná, ale nesrovnatelná s terorem, který zažívalo Ceauceskovo Rumunsko.

 

Rumunsko konečně začíná odhalovat hrůzu svých zločinů komunismu

Vložit na svůj web

Do krajní dokonalosti pak byl komunistický režim doveden v Kambodži, kde byly zrušeny peníze, banky vyhozeny do povětří, městské obyvatelstvo násilně vystěhováno na venkovské plantáže, kde bylo systematicky vyhlazováno prací a intelektuálové, vyznačující se tím, že nosili brýle, byli ubiti okamžitě. V Rumunsku jsou v současnosti odkrývány masové hroby desetitisíců obětí tajné policie Securitate, lidí, zatčených často na pouhé udání souseda a zastřelených a kdesi zakopaných bez soudu. Reportáž Le Mondu z Rumunska líčí portrét rumunského "lovce Sekuritate" pětačtyřicetiletého muže jménem Marius Oprea, který založil rumunskou obdobu úřadu pro odhalování zločinů komunismu, tak zvaný Ústav pro vyšetřování zločinů komunismu, když už se přesytil různých antikomunistických teorií. Tento bývalý archeolog se stal v osmdesátých letech, nejčernějších letech diktatury Nicolae Ceausesca, disidentem, a dostal se tím do ostrého sporu se svým otcem, který byl armádním důstojníkem a nutil Maria vstoupit do strany, aby si tak smlouvou s ďáblem zajistil klid. Dějinný vývoj dal Mariovi Opreovi za pravdu. Po pádu komunismu se stal novinářem a pronásleduje své někdejší trýznitele. Jeho otec byl ubit k smrti na ulici v Bukurešti. Securitate ho tak nejen připravila o otce, ale i o možnost usmířit se s ním. 

V roce 1996 utrpěla volební porážku skupina Iona Iliesca, aparátčíka, který vedl zemi po diktátorovi Ceausescovi, a Oprea se stal poradcem nového presidenta Emila Constantinesca. Díky přístupu k tajným informacím pak mohl odhalit několik sítí bývalých hodnostářů tajné policie Securitate, kteří si privatizovali rumunské hospodářství. Ale v roce 2000 se Ion Iliescu navrátil k moci a Marius Oprea musel přečkat období nemilosti. Ale v roce 2005 se stává poradcem pro obranu nového liberálního premiéra Calina Tariceanu. 

A okamžitě zakládá svůj Ústav pro vyšetřování zločinů komunismu. Inspiroval se přitom židovskými lovci nacistů a za vzor si dal Středisko Simona Wiesenthala ve Spojených státech. Z vlastní zkušenosti totiž ví, že komunismus nebude poražen řečmi, ale akcí. Prokurátoři, kteří dostali na starosti tyto spisy, mu řekli, že s pouhými řečmi kolem procesu s komunismem nemohou dělat nic. Bez mrtvoly nehnou ani prstem. "Takže my jim dáme ty mrtvoly desetitisíců Rumunů zastřelených bez procesu tajnou policií Securitate.", rozhodl se Oprea. Se svým týmem propátrává celou zemi, vyslýchá vesnické pamětníky a objevuje masové hroby obětí komunistické policie. Těla mnoha zastřelených se daří po létech identifikovat. "Jsme rádi, že můžeme podat zprávu o těchto vrazích. Tento proces lze srovnat s holocaustem. Rozsah holocaustu byl uznán až koncem šedesátých let, celou generaci po Druhé světové válce. S procesem s komunismem to bude stejné," říká Marius Oprea. 

"Přes 40% těch, co jsou dnes v Rumunsku u moci, pochází z bývalé Securitate a navzájem se chrání", tvrdí Herta Müller, šestapadesátiletá nositelka Nobelovy ceny za literaturu z loňského roku, která odešla v roce 1987 z Rumunska do Německa, kde od té doby žije a píše. 11. ledna prohlásila v rozhovoru pro německou televizní stanici ARD: "Postkomunistické Rumunsko se nezbavilo komunistické hrůzy, jejímiž nejzrádnějšími mechanismy bylo donašečství a nabourávání soukromí. Tajná služba Nicolae Ceausesca nebyla rozpuštěna, ale prostě změnila jméno na Rumunskou zpravodajskou službu." Dnes pak Herta Müller vyzývá k zahájení vyšetřování bývalých informátorů Securitate, kteří žijí v Německu. 

A Marius Oprea říká: "Zločinný stát nikdy své zločiny neuzná. Oběti mu vadí, ale stát jim nechce navrátit, o co je připravil. Vzal jim svobodu, majetek i část života. Tyto věci jsou stále aktuální pro oběti, i když už ne pro představitele státu. Proto musíme jít za oběťmi". Rumuni stále doufají, že naleznou pravdu, aby se mohli usmířit se svou zemí. Bude to jistě bolestné usmiřování. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Autor:  Tomáš Kybal

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas