Shánění hlasů pro radar

9. duben 2008

Aspoň sto a jeden hlas ve sněmovně potřebuje vláda ke schválení smluv se Spojenými státy o výstavbě protiraketového radaru v Brdech. Bez ohledu na to, že k souhlasu s tímto zařízením by bylo lépe dát dohromady větší počet zákonodárců, tedy i některé z levicového spektra, bude mít Topolánek i tak plné ruce práce, aby získal aspoň onu minimální většinu.

Pokud sociální demokraté i komunisté ovšem setrvají ve svém odmítání. Dalo by se sice předpokládat, že pár poslanců za ČSSD by radar zřejmě mohla být. Ale vedení strany se staví k části deštníku u nás odmítavě i přesto, že na bukurešťském summitu NATO minulý týden bylo řečeno, byť zatím spíš obecně, že zařízení, tudíž i případné silo střel v Polsku, mělo být začleněno do protiraketového systému Aliance. Čím by výhrady ČSSD mohly být přece jen oslabeny.

Přitom zdaleka ne všichni na levici jsou tak odmítaví. Komentátor Lidových novin Zbyněk Petráček si povšiml celkem zajímavé věci - že v diskusním blogu pod Serverem Aktuálně.cz píše někdejší reformátorský předseda KSČM Jiří Svoboda, který jinak zastává stále zcela levou pozici, doslova toto (cituji): "Bude-li na našem území jakákoli složka amerického bezpečnostního systému s americkými vojáky, máme o suverenitu a bezpečnost postaráno. Zranitelní budeme v takovém případě jen tehdy, odváží-li se nějaká země globálního konfliktu. Ale v takovém případě nebudeme ušetřeni ani s americkými radary, ani bez nich. A Americká technologická dominance, předstihující součet zbytku světa, dává nám velkou šanci, že ani v takovém případě nebudeme mezi poraženými a okupovanými. Americká vojenská přítomnost na našem území nás bezpečně ochrání před silami z různých azimutů, které historicky prokazovaly pokušení získat nad zeměmi koruny české protektorátní dominanci - ať to byli Němci, nebo Rusové. A ať nás ti, či oni chtěli vystěhovat kamkoli. A že americký radar nebude namířen jen proti Iránu, ale bude monitorovat i dění na ruském území, to bychom neměli zpochybňovat - spíše bychom to měli dát Američanům jako podmínku." (konec citátu). Netřeba se domnívat, že Svobodův překvapivá a logicky pevná úvaha může nalézt pozitivní ohlas u jeho někdejších spolustraníků. Ale sociálním demokratům lze k četbě Svobodův článek z 8. dubna jen doporučit.

Ale zpět k Topolánkovými potížím s počtem sto jednoho poslance. Po včerejší schůzce vedení a poslanců KDU-ČSL s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, ministryní obrany Vlastou Parkanovou a naším velvyslancem při NATO Štefanem Falem, se aspoň zdá, že pro by měla být lidovecká frakce ve sněmovně pro. Její předseda Pavel Severa řekl, že definitivní stanovisko strana zaujme po seznámení se s obsahem česko-amerických smluv. Ale zmiňovaný fakt, že protiraketový deštník bude součástí obrany NATO sehrál zřejmě u lidovců podstatnou roli.

Zbytek jsou už pak jen spíš věci technické: předseda strany Čunek mluví o tom, že smlouvy mají řešit případné zdravotní dopady na obyvatelstvo a otázku podřízenosti amerických vojáků českému právu mimo území základny. "Nebyli jsme proti radaru, ale chtěli jsme splnění těchto podmínek, řekl Čunek.

Lidovci mají ovšem jednoho výrazného odbojníka, poslance Ludvíka Hovorku, který nyní brojí hlavně proti zdravotním reformám, ale vůbec je vůči lecčemus z koalice pocházejícího odmítavý. I pokud jde radar, Hovorka zatím váhá a také říká, že nejprve je třeba vidět smlouvy.

Vlastně ještě horší to má Topolánek prozatím s nejmenší vládní stranou, disponující toliko šesti poslanci. Z nichž totiž třetina je zatím rozhodnuta stát proti radaru - poslankyně Olga Zubová a Eva Jakubková. A víkendové rokování Republikové rady vyzvalo své zákonodárce aby radar odmítli. Jde ovšem o nezávazné usnesení a respektovat je těžko bude nejen předseda strany Martin Bursík. V příštích týdnech tedy budou muset přijít další kola vyjednávání a přesvědčování, což Bursíkovi a jeho kolegům rozhodně není proč závidět.

Pokud se ovšem mezitím cosi nestane cosi prozatím neočekávaného. A co by mohlo přijít zřejmě jen z Lidového domu. Pak by postoj obou zelených dam nehrál pražádnou roli. Ale to v této chvíli ještě nevypadá pravděpodobně.

Zcela na závěr - Topolánek také nemá ni zdaleka jisté oba někdejší sociální demokraty Melčáka a Pohanku, kteří jinak hlasují v hlavních otázkách společně s koalicí. Pokud je pravdou, že na ně má vliv Miloš Zeman, pak připomeňme, že on je proti radaru, jak potvrdil také ve velkém sobotním interwiev pro Lidové noviny. Kde ovšem jedním dechem také říkal, že by byl pro preventivní útok například na Irán. Což by si v téhle chvíli netroufl říct ani jeden z tří nejvážnějších kandidátů na úřad amerického prezidenta. O českých koaličních politicích ani nemluvě.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio