Topolánkovi může kvůli radaru hrozit blamáž

8. duben 2008

Skoro se nechce věřit, že by to mohla být zásluha české diplomacie: Nato sice na bukurešťském summitu vyhlásilo odhodlání propojit své projekty protiraketové obrany s protiraketovým americkým štítem, v jehož rámci chtějí Američané umístit na území ČR svůj radar, ale kdyby tak učinilo za přispění českých politiků, nemohli by snad být tak amatérští, aby situaci doma vzápětí tak evidentně nezvládali.

Klidně se totiž může přihodit, že se radar součástí deštníku NATO nakonec nestane, protože ho zdejší parlament neschválí. Topolánkovi mohou toho času vypovědět poslušnost - kromě obou přeběhlíků z ČSSD Pohanky a Melčáka- dvě poslankyně Zelených a jeden lidovec. Alternativní plán vláda údajně nemá.

A postrádá rovněž, jak je vidět, i smysl pro správné načasování. Jinak by Topolánek těžko mohl prosazovat, aby se o česko-americké smlouvě hlasovalo v parlamentu ještě do léta - tedy dávno předtím, než bude znáno, jak dopadnou polsko-americká jednání o raketách. Ty byly, jak víme, od počátku představovány jako nedílná součást americko-středoevropského obranného projektu. Mezitím se ale vláda ve Varšavě změnila a žádá za umístění raket od USA finanční pomoc na modernizaci své armády ve výši 20 miliard euro a k tomu ještě rakety Patriot 3 na svou vlastní obranu. Podobně pomohly USA totiž svého času Turecku nebo Izraeli.

Požadavky jsou to mnohem tvrdší než bylo Topolánkovo vyjednání účasti Česka na americkém technologickém výzkumu.

Miliardy na modernizaci polské armády ovšem v americkém rozpočtu toho času nejsou a nejspíš nebudou. Středoevropský raketový obranný štít totiž slouží teď v Americe spíše jako argument Bushovým republikánům ve volebním boji. A jaký postoj k němu zaujme nový americký prezident, je otázka. Jasné ale v každém případě je, že bude-li to demokrat, tak nejspíš o dost vlažnější.

Bez vyjasnění raketové komponenty středoevropského štítu se ale Topolánek řítí v parlamentu do blamáže, a to nejen kvůli odporu republikové rady strany Zelených nebo váhání lidovce Hovorky. Jak upozornil nedávno politolog Jiří Pehe v deníku Právo, "radar bez raket se mění v odposlouchávací zařízení. Pokud by tedy Polsko do doby našeho hlasování rakety neschválilo nebo je odmítlo schválit vůbec, budou naši politici hlasovat o jiném zařízení než o tom, o němž se víc než rok vedla řeč. Budou de facto hlasovat o umístění americké špionážní stanice". Konec citátu.

Vláda, jejíž podpora v parlamentu visí permanentně na vlásku, bude v každém případě čelit při hlasování o radaru rozsáhlé kampani, kterou si KSČM zcela jistě nenechá ujít. Partaj, jejíž přímá předchůdkyně byla zodpovědná za okupaci naší země sovětskými vojsky, se teď ráda se postaví do role strážce neutrality. Zvlášť když ke zjištění, že je většina obyvatelstva proti štítu, jehož reálná obranná hodnota českého území je sporná i mezi odborníky, není třeba žádných velkých výzkumů třeba. To dá selský rozum. Ten ale také napovídá, že extrémní levice může bohužel z rozviřování emocí kolem radarů značně profitovat. Moskva to ví. A už na tom pracuje. Konkrétně třeba požadavkem umístit na radaru v Brdech také ruské vojáky.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio