19. října  2010  rubrika: portal

Petr Holub: Vrtěti slunečními elektrárnami

Solární elektřina je podvod. Takovou zkušenost učinila většina české populace, která s hrůzou sleduje, jak se solární panely rozlézají po žírné zemědělské půdě a jak se s každým z nich zdražuje elektřina pro domácnosti i podniky.

Hledají se proto viníci, kterými jsou v prvé řadě ekologové, kteří elektřinu ze slunce a dalších obnovitelných zdrojů vymysleli. Mohou za to i takzvaní solární carové, kteří si chtějí na ekologické elektřině namastit kapsu, a samozřejmě také politici, kteří neuhlídali, že solární panely zlevňují a že se tedy sluneční elektrárny staly vhodným nástrojem finančních spekulantů. 

 

Vrtěti slunečními elektrárnami

Vložit na svůj web

Všechny viníky je tedy třeba potrestat. Proto je možné mediálně navždy zavrhnout ochránce životního prostředí, přísně zdanit sluneční cary a nakonec nezvolit politiky, kteří jsou stejně všechny podplacení.
Tak by se dala shrnout současná debata o slunečních elektrárnách. Celé energetické kataklyzma může mít navíc happy end. 

Stavby slunečních elektráren měly podle původního odhadu elektrárenské společnosti ČEZ zdražit elektřinu o třicet procent. Následoval odhad Energetického regulačního úřadu, který očekával růst mezi dvanácti až osmnácti procenty. Teď se premiér zaručil, že cena elektřiny v příštím roce neporoste o víc než pět procent. 

Podvod tedy byl odhalen a škody budou napraveny.
Je to pěkný příběh, nehraje v něm však jedna věc a to jsou čísla. K boomu slunečních elektráren skutečně došlo. V roce 2009 byly instalovány panely s výkonem 410 megawattů. Za prvních devět měsíců letošního roku jich přibylo za 350 megawattů. Do konce roku se ještě budou uzavírat smlouvy na výhodnou výkupní cenu, pak už se stavba tolik nevyplatí. 

Energetický regulační úřad přitom předpokládá, že do konce roku bude instalováno dalších 800 megawattů. Ovšem Česká fotovoltaická průmyslová asociace tvrdí, že se připojí nejvýš 400 megawattů. Tento rozpor zaráží, protože někde už musí stát panely, které se budou do konce roku zapojovat. Přesto na zmíněném odhadu stojí očekávaný verdikt energetického úřadu o ceně elektřiny na příští rok. 

Ovšem kdyby platil odhad fotovoltaické asociace, nezvyšovala by se cena elektřiny pro domácnosti o dvanáct, ale jen o osm procent bez jakéhokoli vládního zásahu. 

Tato nesrovnalost láká k dalšímu průzkumu, jak se tvoří cena elektřiny na příští rok. Padesát procent ceny tvoří takzvaná silová elektřina, tedy samotný proud, který přes dráty dorazí ke spotřebitelům. Pro přesnost dodejme, že do této ceny se příspěvek na obnovitelné zdroje nepočítá.
Cena silové elektřiny se od roku 2007 určuje na pražské energetické burze, která má zhruba stejné ceny jako německá energetická burza v Lipsku. Rozhodné období pro cenu elektřiny na příští rok je průměrná cena, za kterou se elektřina na burze prodávala od loňského října do letošního září. 

Vznik pražské burzy a vyrovnání české a německé ceny je příčinou, že elektřina po roce 2005 každoročně zdražovala o deset procent. Ovšem v roce 2008 přišla krize a cena elektřiny šla dolů. Už v letošním roce se má platit za elektřinu o něco méně než se platilo loni, i když nejde o sedm procent, o kolik zlevnila silová elektřina na burze, ale nejvýš o tři procenta. 

Jenže elektřina na burze zlevňovala ještě v posledních dvanácti měsících, v průměru dvanácti měsíců celkem o jedenáct procent. Z logiky cenových výpočtů vyplývá, že cena pro spotřebitele klesne aspoň o pět procent, pokud se nezmění ostatní složky ceny. Ostatními složkami jsou cena za přenos, daně odváděné státu a příspěvek na obnovitelné zdroje. Pokud by se tyto složky nezměnily, pak by elektřina skutečně v příštím roce zlevnila nejméně o pět procent. 

Solární boom tak přišel opravdu jako na zavolanou pro ty, kteří mají zájem na drahé elektřině. Jenže i když se zpochybní jen jeden, navíc neprokazatelný předpoklad Energetického regulačního úřadu, pak by měla cena za elektřinu bez jakýchkoli zásahů vlády vyrůst jen o tři procenta. 

Ve světle veřejně dostupných čísel se tak zdá zbytečným slib premiéra Petra Nečase, že udrží zdražení pod pěti procenty. Těžko pochopitelné také je, proč Energetický regulační úřad hovoří o zdražení pouze jedné cenové složky a o té důležitější vůbec nemluví. A už úplně pochybné je tvrzení energetické společnosti ČEZ, že elektřina zdraží o třicet procent.
Pochopitelně, energetiky takový odhad nic nestojí, mohou jím však leccos získat. Když ve veřejnosti vzniknou obavy, že elektřina zdraží o desítky procent, pak si všichni oddechnou, když půjde nahoru jen o pět procent. To je ovšem právě výsledek, který si výrobci elektřiny přejí. 

Nehledě k tomu, že se zavede daň na sluneční elektrárny, které by mohly díky státní podpoře konkurovat tradičním uhelným zdrojům. I když o sluneční elektrárny jde při celé cenové anabázi jen velmi okrajově.
V této chvíli se hlasitě překřikují lobbisté a porozumět, co se vlastně děje s elektřinou, není snadné. Nejpravděpodobnější však je, že se píše scénář nového amerického filmu „Vrtěti psem II“. Ještě by se mohl jmenovat „Vrtěti slunečními elektrárnami“. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Autor:  Petr Holub

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas