1. srpna  2012  rubrika: Studio STOP

Brusel nevydá peníze na české školství

Studovna, ilustrační foto - Foto:  Stock.xchng

Studovna, ilustrační fotoFoto:  Stock.xchng

Přestože jsou prázdniny a pedagogové i studenti odpočívají, jedno téma týkající se školství naše úřady, a tím pádem i média zaměstnává. Jsou to evropské peníze určené na české školství, jejichž část Evropská komise pozastavila. České úřady prý nedokázaly odstranit všechny chyby, které Evropská komise našla před půl rokem v čerpání peněz z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Na podrobnosti se budeme ptát právě náměstka ministra školství Fialy, tedy náměstka pro evropské záležitosti pana Michala Zaorálka. Diskutovat bude dnes ve studiu i Tomáš Feřtek, který je tiskovým mluvčím EDUinu, tedy společnosti, která usiluje o to, aby se celosvětová proměnná požadavků na vzdělávání, které jsme svědky v posledním desetiletí, stala díky široké diskusi veřejným tématem. A v neposlední řadě jsme ve studiu s redakčním kolegou a komentátorem serveru Aktuálně.cz Petrem Holubem. Pánové, přeji vám dobrý večer. 

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí, EDUin
--------------------
Dobrý večer. 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Dobrý večer. 

Petr HOLUB, redaktor Aktuálně.cz
--------------------
Dobrý večer. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer. Než vám dám příležitost se k věci vyjádřit, tak mě zajímalo, co nám vlastně Evropská komise vytýká. To v následujících minutách prozradí vedoucí zastoupení Evropské komise zde v České republice Jan Michal. Přeji vám dobrý večer. 

Jan MICHAL, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
Dobrý večer. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co přesně Evropská komise České republice v této oblasti, tedy v oblasti čerpání evropských peněz na školství, vytýká? 

Jan MICHAL, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
V rámci toho evropského programu pro sociální rozvoj, tak máme celkem tři operační programy. Ty dva fungují celkem uspokojivě, u toho třetího se vyskytly nedostatky. A v podstatě ta zjištění vyplývají z auditu, který proběhl na podzim loňského roku a teď tedy, řekněme, došlo k vypořádání vlastně různých připomínek toho auditu, předložení té závěrečné zprávy v češtině. A ta konkrétní zjištění se týkají v podstatě věcí, které souvisí se systémem řízení a kontroly. Například se to týká právě fungování auditů, kontrolních vnitřních mechanismů. V těch řídících orgánech. Týká se to také, jakým způsobem jsou vykazovány oprávněné náklady, jsou tam některé věci, které se týkají také pochybností ohledně efektivity některých výdajů. Pak tam jsou některé další věci, které se týkají například vyhodnocování vlastně takové administrativní a operační kapacity příjemců. A potom tam jsou věci, které jsou možná trošku závažnější ještě, a to jsou věci, které se týkají například, jakým způsobem jsou u některých projektů, nebo byly nastavená výběrová nebo ta kvalifikační kritéria v rámci výběrových řízení. Vyskytl se tam také problém, který se týkal střetu zájmů a potom také věci, které se týkají vyhodnocování těch jednotlivých projektů. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Který z těch bodů komise uvádí jako nejzávažnější? Vy jste vyjmenoval zhruba 4. 

Jan MICHAL, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
Hm, to, co si myslím, že jaksi komise vnímá jako takovou tu hlavní, řekněme, systémovější věc, tak to je opravdu, to jsou opravdu ty mechanismy, jakým způsobem funguje audit a vlastně co ta vnitřní kontrola tak, aby právě tyto věci se podařilo vlastně zachytávat, řekněme, už na té, na té první úrovni kontroly. To znamená tak, aby tyto věci byly odchytávány ještě v samém prvopočátku a vlastně nedostávaly se potom už do té realizační fáze, kdy ty projekty jsou, v podstatě ten projekt se rozběhne, je předběžně financován na té české straně a potom přirozeně vznikají náklady, které jsou předkládány, anebo sama česká strana třeba dojde k tomu, že je třeba nepředloží ani k proplacení, takže tam jde hlavně teda, řekněme, o tyto věci, tak, aby se už v tom samém zárodku podařilo tyto věci odstraňovat. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono se stává, že Evropská komise to pozastavení používá jako takovou hrozbu vůči zemím, které se nechovají dost odpovědně, tak, aby jim pohrozila a pak jim ty peníze stejně vydala. Tak kolik peněz to je a jak vážně to pozastavení je míněno? 

Jan MICHAL, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
Komise je odpovědná za provádění rozpočtu Evropské unie a z tohoto pohledu přirozeně musí také dohlížet na to, jakým způsobem jsou vynakládány prostředky kohezní politiky, ať už se to týká tedy evropského fondu pro regionální rozvoj, nebo evropského sociálního fondu. Pokud jde o tento operační program, tak tam bylo celkem alokováno 50 miliard korun. Zatím bylo vyčerpáno 3,75 miliardy. A je tam ještě vlastně taková pozastavená částka ve výši 1,2 miliardy, to znamená zbývá vyčerpat zhruba 45 miliard korun. Přirozeně na té národní úrovni už bych řekl ta realizační fáze toho operačního programu je už dále, ale řada těch plateb ještě nedoběhla do té fáze, že by byly předloženy k proplacení, to znamená ta částka, o kterou se v tom, řekněme, úplném souhrnu teoreticky hraje, je těch 45 miliard korun. Ale to berte opravdu s jistým nadhledem, protože to je ta částka, která zbývá dočerpat. To není částka, která by byla plně ohrožena z hlediska toho, že by ji Česká republika neměla dostat. Jaksi není možno úplně hovořit o 45 miliardách, které by, o které by Česká republika mohla přijít, ale o jistý díl z této částky se ve svém důsledku může, v tom konečném důsledku jednat. Ale bylo by předčasné spekulovat, jak bude vysoká. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, já myslím ... 

Jan MICHAL, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
Bude se to spíše pohybovat, řekněme, v té nižší úrovni toho rozpětí. Částku konkrétní nemohu opravdu uvést. Ne, že bych nechtěl, ale opravdu ani nemohu. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy názor vedoucího zastoupení Evropské komise v České republice Jana Michala. Na shledanou. 

Jan MICHAL, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
Na shledanou, děkuji a pěkný večer. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.
A dnes ráno jsem o tématu také pohovořila s ekonomem Petrem Zahradníkem, vedoucím Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny, který sleduje čerpání evropských peněz i na české školství. Kde se v případě pozastavení peněz pro české školství stala chyba? 

Petr ZAHRADNÍK, vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny
--------------------
Já si myslím, že chyba se stala ve způsobu administrace toho programu. Protože nikdo nepochybuje o tom, že vzdělávání pro zemi typu Česká republika je mimořádně důležitým faktorem konkurenceschopnosti. A současně si myslím, že i po obsahové stránce, jak vlastní program operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, tak, řekněme, vůči němu partnerské, nebo komplementární programy, lidské zdroje a zaměstnanost a výzkum a vývoj pro inovace jsou podle mého názoru konstruovány velmi dobře. A oporu v tomto názoru vidím v tom, že v drtivé většině i jiných členských států Evropské unie existují programy s velmi podobnou konstrukcí a s velmi podobným, podobným obsahem. Ale problém podle mého názoru je skutečně ten výkonně administrativní. A na který podle mého názoru právem poukazuje Evropská komise. A týká se personální nestability v případě řídícího orgánu, kdy pracovníci Evropské komise jsou "nuceni" se komunikovat, nebo zejména byli nuceni komunikovat pokaždé s někým jiným z těch odpovědných, odpovědných pracovníků. A současně mají pochybnosti o konkrétní podobě projektu. Jinými slovy, že pod relativně líbivými názvy se skrývají projekty, které nenaplňují ten původní účel a které možná ještě v horším případě slouží jako zástěrka pro to, aby se peníze, řekněme, přesunuly do určitých, řekněme, buď individuálních, nebo kolektivních zájmových subjektů, aniž by ten původní účel byl naplněn. Takže já si nemyslím, že se jedná o takzvané systémové selhání, protože podle mého názoru ten systém jako takový je nastaven dobře. Ale že se jedná spíše o individuální, respektive kolektivní lidské selhání těch, kteří s tím systémem měli co do činění v minulosti. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z toho, co říkáte vyplývá, před 2 lety nebo 3 lety, když jsme o fondech evropských hovořili, tak jsme mluvili v tom smyslu, že ten systém odčerpávání peněz je poměrně nepřehledný a složitý. V současné době už to je podstatně méně složité. Souhlasíte? 

Petr ZAHRADNÍK, vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny
--------------------
Ta míra složitosti zůstala v tom počtu, který si myslím, že pořád, mám tím na mysli počtu operačních programů, který zůstal neměněn nebo nezměněn, zůstává stále stejný. Ale jistým způsobem se zlepšily ty konkrétní procedury prostřednictvím kterých dochází k vypisování výzev, prostřednictvím kterých dochází ke komunikaci s žadateli, respektive příjemci a tak dále. Česká republika v podstatě prožívá své první celé takzvané programovací období. Je to velké poučení a velká výzva do přípravy toho příštího období, které by podle mého názoru už mělo být opravdu podstatně jednodušší. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik by těch operačních programů mělo být? A jak by to zjednodušení mělo vypadat? 

Petr ZAHRADNÍK, vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny
--------------------
Jestliže v současné době máme 24 plus 2 specifické operační programy, takže de facto 26 operačních programů, tak v tom příštím období by ten počet těch nosných klíčových operačních programů měl být zcela určitě jednociferný. A měl by se pohybovat někde v intervalu mezi 4 až 6. To si myslím, že pro zemi naší velikosti a naší potřeby je optimální číslo. Plus samozřejmě mohou existovat 3 nebo možná 4 další spíše pomocné nebo podpůrné operační programy. Ale ty, na kterých, řekněme, podstata kohezní politiky stojí, tak jejich počet by podle mého názoru neměl přesáhnout 6. A současně by ty programy měly být, řekněme, konstruovány podle jaksi jednotného mustru. V současné době je velkým problémem, že v podstatě se projevil výrazně resortismus a díky tomu, že mají velkou kompetenci regiony i jakýsi regionální pohled a každý z těch operačních programů je víceméně připraven podle velmi specifického a velmi individuálního postupu, který ne úplně reflektuje existenci těch ostatních. Velmi obtížně spolu navzájem komunikují, jak lidsky, tak, řekněme, technicky. A to si myslím, že by se mělo změnit. Podle mého názoru by měla existovat jednotná metodika, ale i jednotný, řekněme, informační počítačový softwarový systém, který umožní velmi rychlé porovnání mezi těmi operačními programy. I z pohledu, řekněme, zainteresovaného daňového poplatníka, protože jsou to veřejné peníze a ta porovnatelnost a jednoduchost by se měla projevit právě v těchto procedurách. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, bude ten systém transparentnější a bude třeba menší prostor pro přesun těch peněz do kolektivních nebo soukromých pokladen či subjektů, jak vy jste tak eufemicky nazval korupci? 

Petr ZAHRADNÍK, vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny
--------------------
Já bych si velmi přál, aby tomu tak bylo. Zda tomu tak opravdu bude, tak uvidíme za, řekněme, nějaké více než 2 roky. Až ten systém si sedne a až bude zaveden. Až začne fungovat. Jako, řekněme, optimista mám pocit, že existuje zájem, který je koneckonců podložen i určitým tlakem ze strany Evropské komise. Aby tomu tak bylo. Nicméně, zda tomu tak opravdu bude, tak na to si musíme počkat až v době, kdy ten systém začne fungovat. Ale mám pocit, že pokud, řekněme, ta příprava a koneckonců i ta komunikace se bude týkat subjektů a osob, kteří v současné době, řekněme, se na té přípravě toho budoucna podílejí, tak si myslím, že je docela silný, vysoká pravděpodobnost a silný odhad v tom, že, že se tak stane. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se zmiňoval o korupci, o tom možném přesunu peněz do těch soukromých či kolektivních subjektů. Abychom byli konkrétnější, kterých případů se to v případě ministerstva školství týká? 

Petr ZAHRADNÍK, vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny
--------------------
Tohle je strašně složité, protože v současné době v rámci všech programů je v procesu přibližně nějakých 50, možná v současné době už 55 tisíc projektů. Takže z tohoto kvanta vypíchnout pár jednotlivých by bylo podle mého názoru i nekorektní. Možná, že se to týká obecně těch, řekněme, prioritních os, nebo těch oblastí podpory, kde, řekněme, existuje možnost toho, že pod skutečně líbivými názvy se realizují jakési měkké aktivity, které nemají jaksi svoji materiální hmatatelnou podobu. Například v podobě nejrůznějších výukových a výcvikových metodik. A tak dále, na které není možné si sáhnout. A které, řekněme, někteří, a neříkám vůbec, že ve všech případech. Mám pocit, že ve značné většině to probíhá tak, jak to probíhat mělo a jak to probíhat má. Ale naopak současně někteří pokustóni podle mého názoru se snaží o to, aby právě tento prostor, tento, jak jste říkala předtím, netransparentní prostor využili ve svůj vlastní prospěch. Ale skutečně jmenovat dva, tři konkrétní, byť, řekněme, očividné projekty tohoto typu by mně nepřipadalo korektní. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. A mají i jiné země problémy s korupcí při čerpání evropských peněz? 

Petr ZAHRADNÍK, vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny
--------------------
No, rozhodně mají. Dokonce Česká republika oficiálně zatím nikterak přímo z pohledu korupce nebo z důvodu korupce nebyla, řekněme, potrestána nebo sankcionována. Což nelze říct například o Rumunsku nebo Bulharsku, které hned na začátku poté, co vstoupili do Evropské unie, touto zkušeností prošly. Takže určitě to není, řekněme, specifikum České republiky. Na druhou stranu jsou země, které, a dokonce i v té rodině zemí střední a východní Evropy, které z tohoto důvodu nejsou obviňovány nebo není na ně poukazováno ani vzdáleně. Mám tím na mysli třeba Polsko, mám tím na mysli některé baltské státy. Takže mám pocit, že lze kohezní politiku a evropské fondy využívat i korektněji než se tomu děje v případě České republiky. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ekonom Petr Zahradník, do konce srpna vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny.
A o dnešním tématu, tedy evropských peněz, které jdou či nejdou do českého školství, budou diskutovat, jak již v úvodu zaznělo, náměstek ministra školství Petra Fialy pro evropské záležitosti pan Michal Zaorálek, tiskový mluvčí společnosti EDUin Tomáš Feřtek a v neposlední řadě komentátor serveru Aktuálně.cz Petr Holub. Pánové, přeji vám ještě jednou dobrý večer. 

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí, EDUin
--------------------
Dobrý večer. 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Dobrý večer. 

Petr HOLUB, redaktor Aktuálně.cz
--------------------
Dobrý večer. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se nejprve na celou věc z celkového pohledu. EDUin je společnost, jak jsem v úvodu řekla, která usiluje o to, aby celosvětová proměna požadavků na vzdělávání, které jsme svědky v posledním desetiletí, se stala díky široké diskusi veřejným tématem. Proto jste, pane Feřteku, také tady. Z celkového pohledu jsou evropské peníze, ať je jejich čerpání jakkoli složité, jaksi pomocí k tomu, aby Česká republika přizpůsobovala svůj vzdělávací systém právě potřebám posledních let a tedy inovovala ho? 

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí, EDUin
--------------------
Já bych v takovém konstatování byl velmi opatrný. Já si myslím, že dlouhodobý problém těch evropských peněz je, jak tak velké peníze dostat do toho systému efektivně. Tak, aby pomáhaly a neškodily. A já si myslím, že ty křeče okolo evropských fondů, které jsme sledovali na začátku tohoto roku, tak ty byly spojené právě s tím, že se ministerstvo školství snažilo připravit projekty za velké peníze, které ale opravdu nedávaly žádný smysl z tohoto hlediska. Na druhou stranu je pravda, že existuje mnoho tisíc drobných projektů, z nichž některé určitě téhle věci pomáhají. Ale tady je zase třeba říct, že když se podíváme na to, co z těch evropských peněz platíme, tak tam je zjevné, a byla to, celý ten problém šablon, které připravilo ministerstvo školství pro školy, že tam často platíme věci, které bychom asi měli platiti normálně z rozpočtu. A ty evropské peníze skutečně investovat do té systémové změny. A to se podle mě děje jenom částečně. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechme reagovat komentátora Aktuálně.cz Petra Holuba, který je vlastně v té novinářské obci takovým asi jedním z největších odborníků na čerpání evropských peněz. Petře, jak ty vnímáš tu situaci týkající se evropských peněz a českého školství? Ta hrozba, kterou, nebo to doporučení, které Evropská komise České republice poslala, jak vážně je míněno, kolik je ve hře a jsou to vůbec smysluplné peníze ty evropské peníze do českého školství? 

Petr HOLUB, redaktor Aktuálně.cz
--------------------
Tak, na to by se dalo odpovídat velice dlouho. Já to spíš řeknu tak jako na číslech. Česká republika by měla v tom období 2007 až 2013 dostat 800 miliard korun z Evropské unie. Z toho něco přes 100 miliard by mělo jít na 2 školské operační programy. A když se teď podíváme, co se stalo v posledním roce, tak v březnu bylo z těch 800 miliard pozastavena, pozastaven balík 750 miliard korun. To znamená z něho se čerpat nesmělo. Teď koncem července došlo k tomu, že část těch peněz byla uvolněna. A je to celkem, dá se tedy teď čerpat ne z balíku 50 miliard jako dříve, ale 280 miliard. Což je tedy pořád ještě zhruba třetina toho, co máme přislíbeno. Pokud jde o ty 2 školské programy, je to, když to řeknu zjednodušeně, vědecký program, tak z toho se teď už čerpat může. A potom je to vzdělávání pro konkurenceschopnost, což je spíše podpora, když to tak řeknu, pedagogického oboru ve školství, prostě podpora učitelů, podpora výuky. A tak z toho se zatím čerpat nemůže, protože tam zhruba od konce minulého roku ministerstvo školství se po dohodě s Evropskou komisí snaží to čerpání nějak obnovit. A vzhledem k tomu, že už se to dělá tak dlouho, tak celkem bych i věřil tomu, že do konce letošního roku to čerpání obnoveno bude. Obecně si myslím, že evropské dotace mohou pomoci, zvláště čistě z toho makroekonomického důvodu. My jsme po finanční krizi, stát nemá peníze na investice, tudíž ty evropské dotace jsou skutečně velkou pomocí. To, že je nedokážeme efektivně využívat, tak to asi nemusím zdůrazňovat. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nedá se také vnímat to, co čerpáme z Bruselu, tedy evropské peníze, jako to, že Česká republika žije na dluh? To přece nejsou peníze České republiky, samozřejmě my jsme součástí nějakého velkého systému, kterému jsme se upsali, všichni jsme si to takto rozhodli. Ale nežijeme na dluh? Nezvykáme si, že získáváme peníze, které jsme si vlastní prací nevydělali? 

Petr HOLUB, redaktor Aktuálně.cz
--------------------
Tak, ono by to mohlo fungovat za určitých okolností. Ale míněno je to jinak. To jsou investice, které by měly povzbudit celou českou ekonomiku i všechny ostatní resorty k tomu, aby byly efektivnější a výkonnější. Ona když se postaví nová dálnice, tak například tento úkol bude splněn, protože to tomu ekonomickému rozvoji pomůže. Ale investuje se i do dalších oblastí a tam se třeba může stát, že nemocnice nakoupí nějaké drahé zdravotnické přístroje, ovšem potom si ten jejich provoz bude muset zaplatit sama, takže se tím pádem dostane do dluhu jako při každé špatné investici v soukromém podniku. Takže je to šance, ale my ji, my skutečně tu šanci můžeme ztratit. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nechme reagovat náměstka ministra školství Petra Fialy, náměstka pro evropské záležitosti Michala Zaorálka, který poslouchal i ekonoma Petra Zahradníka i Jana Michala z Evropské komise. Tak, pane náměstku, kde přesně podle vašeho názoru pochybilo ministerstvo školství a kde bruselské úřady? 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Evropská komise postupuje zcela standardním způsobem v komunikaci s členským státem, s ministerstvem školství. A již v době, kdy Česká republika zaslala připomínky předběžné auditní zprávě, kde byla opravdu obsáhlá argumentace připravovaná ve spolupráci s ministerstvem financí, s ministerstvem místního rozvoje pro jejich gesce, tak avizovala, že bude potřebovat více času na zpracování takto obsáhlé odpovědi. Skutečně po více jak 5 měsících jsme opět obdrželi, a tím mezitím uplynula lhůta těch 6 měsíců. My jsme ve spolupráci s ministerstvem místního rozvoje a ministerstvem financí připravili návrh nápravných opatření na zjištění, která jsme nerozporovali v té předběžné auditní zprávě, plus v souvislosti s těmito zjištěními jsme navrhli i takzvané individuální finanční opravy, neboli korekce za přímé pochybení příjemců v konkrétních projektech. Toto jsme odeslali Evropské komisi, pak s nějakým následným doplněním. A až na základě předběžné auditní zprávy, pardon, omlouvám se, závěrečné auditní zprávy můžeme, nebo jsme dostali informace o tom, zda nápravná opatření byla dostatečná, zda finanční opravy jsou dostatečné a můžeme dořešit i oblast těch zjištění, která jsme rozporovali. K těm jsme dostali doporučení Evropské komise, které se budeme, kterými se budeme zabývat. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vážná ta doporučení jsou? Jsou to opravdu hrozby z vaší zkušenosti? A o kolik přijde Česká republika? 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Tak, ty doporučení jsou opravdu ze znalostí věci. A je velmi snadné je zapracovat co se týče té procesní stránky do řízení operačního programu. S tím, že Evropská komise toto bude ověřovat, i fungování následným auditem někdy na jaře příštího roku. Tak, aby si ověřila, že ta nápravná opatření jsou dostatečná. Vedle toho jsou, je tam výzva ještě k nápravným opatřením, které nesměřují směrem k ministerstvu školství, ale směrem k auditnímu orgánu jako takovému, protože Evropská komise odmítla částečně argumentaci v tomto konkrétním zjištění. Velkou oblastí jsou finanční opravy dvojího typu. První finanční opravy bude potřeba u těch individuálních selhání příjemců rozšířit v oblastech zjištění, které, v kterých Evropská komise neuznala argumentaci České republiky. To znamená tam musíme dopočítat finanční opravu, která dopadá na konkrétní příjemce a nebudou jim proplaceny tyto výdaje. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
O jaké příjemce se jedná? 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Jedná se to o široké spektrum příjemců. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam ty peníze proudí, na jaké konkrétní projekty a kde vznikly problémy, u jakých konkrétních projektů? 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Já přesto to zobecním, protože nechci do vypořádání té situace říkat konkrétní příjemce, ale přiblížím to dobře. Jsou to jak projekty u zprostředkujících subjektů, což, které řídí kraje, jsou to jak v projektech individuálních, projektech ostatních, například oblast některých univerzit, které byly kontrolovány. A jsou to i projekty realizované ministerstvem školství v oblasti individuálních projektů národních. To znamená ten kontrolní vzorek má dílčí nálezy v celém tom segmentu, protože postihoval opravdu celý segment toho operačního programu. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro komentátora serveru Aktuálně.cz Petra Holuba. Jednak jsi se, Petře, hlásil a jednak by mě zajímalo, které ty projekty jsou opravdu sporné, nedrží se zadání, případně jsou to projekty, kterými unikají peníze do nějaké kolektivní pokladny, anebo přímo soukromé? 

Petr HOLUB, redaktor Aktuálně.cz
--------------------
Já jsem právě chtěl říct konkrétní příklady. Ale předesílám, že existují i dobré projekty, které byly financovány v tom programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. Také bych je mohl jmenovat. Ale já teď budu jmenovat dvě věci, které mně připadají opravdu velmi sporné. A nakonec na ně upozorňovala i auditní zpráva Evropské komise z konce minulého roku. Ten jeden projekt je všeobecně známý, jsou to státní maturity, které tady prosazovala státní organizace CERMAT, o tom, že ten projekt je neúspěšný, o tom už se ani nediskutuje. Ale to, že ty peníze byly čerpány podivným způsobem, to si myslím, že ta debata ještě nešla příliš daleko a skutečně tam bylo značné množství chyb. Další případ, to je čerpání v Ústeckém kraji. Ono totiž ministerstvo školství směřuje určitou částku, aby kraje tyto peníze použily na podporu škol ve svém regionu. A v tom Ústeckém kraji tam došlo k něčemu velice zvláštnímu, že víceméně všechny, to je přehnané, ale nadpoloviční většinu těch peněz si inkasovalo 7 soukromých společností, respektive nějakých firem, které jsou s nimi spřízněny. Vyšetřuje to policie. Takže to je myslím taky takový pěkný příklad. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, odborníkem na státní maturity je tiskový mluvčí společnosti EDUin pan Tomáš Feřtek. Tak, když se podíváte konkrétně třeba na projekt státních maturit a evropských peněz, tak kde vidíte problémy? 

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí, EDUin
--------------------
Ten problém je v tom, že právě proto, že na státní maturity v té současné podobě byly použity evropské peníze a tam jedno z těch pravidel je, že tedy ten projekt musí po nějakou dobu běžet, aby byla zajištěna jaksi rozumná investice, tak je dneska velmi obtížné tu nefunkční státní maturitu měnit nějak zásadněji, prostě proto, že ta pravidla jsou nastavená a nelze je měnit v těch následujících dvou letech. Čili to byl taky důvod, proč ministerstvo školství po poradě s jakýmsi panelem expertů dospěl k jakési hybernaci té maturity. A jeden z těch důvodů byl právě, právě v tom, že se jednalo i zčásti o evropskou investici. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro pana náměstka Michala Zaorálka z ministerstva školství. Pokud ještě zůstaneme u toho korupčního chování, od toku financí přes evropské fondy do soukromých či nějakých kolektivnějších pokladen, tak kde vy máte podezření, anebo přímo víte, že takové projekty se, a týkají se samozřejmě tedy školství, objevily? 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Já mohu říct za operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, ale platí to i pro druhý náš operační program výzkum a vývoj pro inovace, že nastavený systém na výběr projektů, co se týče přímo individuálních projektů ostatních, je velmi robustní a nepodílí se na něm vůbec zaměstnanci ministerstva. Všecko to rozhodují experti v oblasti vzdělávání, jak co se týče věcného hodnocení, tak co se týče takzvaných grémiů zpravodajů, kde více lidí a i s kontrolními mechanismy posuzuje konkrétní projekty. A jsem přesvědčen, že za dobu fungování operačního programu tento systém opravdu omezuje jakýkoliv prostor pro účelovou manipulaci s výběrem projektů jako takových. Další oblastí výběru projektů je na zprostředkujících subjektech, kde samozřejmě opět je systém hodnotitelů a tam se zejména řídící orgán soustřeďuje na kontrolu výkonu těch projektů a samozřejmě dohlíží, zda dochází k výběru projektů v souladu s principy nediskriminace, transparentnosti a podobně. Samozřejmě všichni víme, že jakýkoliv projekt a týká se to i obecně podmínek za, původního zákona o zadávání veřejných zakázkách, i v zakázkách se dá přesně dodržet procedurální postup, aniž by došlo někde k vytknutí jakéhokoliv postupu a může být podezření z jakýchkoliv manipulací. Určitě jsem přesvědčenej, že není toto možné. V případě samotného ministerstva a dříve kritizovaných a i mými předřečníky zmiňovaných projektů velkého rozsahu a pochybného významu je potřeba říct, že jakýkoliv příjemce má možnost podat jakýkoliv projekt do výzvy. A to i ministerstvu do výzvy, kterou vyhlásí řídící orgán, který se, jakoby zvenku vypadá, že je součástí ministerstva. Ono tomu tak úplně není. My se odpovídáme i Evropské komisi. A žádný z těchto kritizovaných projektů, žádný z těchto velkých projektů nebyl nikdy schválen, dokonce ani nikdy nevstoupil do hodnocení řídícího orgánu. A to nejenom díky postoji Evropské komise, které řídící orgán posílal k vyjádření všechny tyto předkládané záměry, tak i díky diskusi odborné veřejnosti a médií, která na to samozřejmě upozorňovala. To znamená nikdy nedošlo ke schválení takovýchto projektů. Dovolil bych si, já se omlouvám, ještě krátkou reakci k maturitě. A zejména ve vztahu k auditní zprávě. Projektu státní maturity zjednodušeně, té části, která byla předmětem auditu, je zejména vytýkáno diskriminační kritérium, a to požadavek na použití ISO 27000. Laicky požadavek na zavedení systému bezpečnosti při správě informací, což je klíčový při vyhodnocování maturitní zkoušky. Evropská komise ovšem kritizuje, že toto zúžilo prostor pro soutěž, což samozřejmě takto ano, může být interpretováno, a tímto říká, že je potřeba provést i korekci na části těchto výdajů s tím spojených. Na druhou stranu takovýto požadavek se zdál ministerstvu, předpokládám i CERMATU v jeho zdůvodněních velmi logický při zpracování maturity jako takové v tom systému, jak je vybudován. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Feřteku, co z toho pro vás vyplývá? Je to nějaká nová informace ohledně státních maturit z toho, co řekl pan náměstek Zaorálek? 

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí, EDUin
--------------------
Já tomuto rozumím. Samozřejmě, že ten systém zabezpečení maturit ten vyplýval z toho systému, tak jak si ho nastavil CERMAT. A přitom jak komplikovaně tu maturitu nastavil, tak chápu, že prostě potom musel udělat i komplikované zabezpečení a tak dále. To jsou, to jsou věci, které na sebe navazují. Já považuji ten koncept státní maturity v lecčems chybný od začátku. A samozřejmě potom, potom by to bylo tak, že já ten systém státní maturity považuji za chybný od začátku a kdyby ten koncept vypadal jinak, asi by i to zabezpečení mělo být jednodušší a levnější. A možná bez těch problémů, které tam nastaly. Ale to bohužel zpětně se to snadno říká. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro komentátora Aktuálně.cz Petra Holuba. Takto to vypadá, že vlastně ministerstvo si myje ruce a nemá žádnou zodpovědnost za projekty, které jsou sporné. Ty jsi třeba zmiňoval Ústecký kraj a projekty na podporu školství, který, a tyto projekty vyšetřuje policie. Tak, můžeš přeložit do laické řeči, jaké pravomoci tedy ministerstvo podle tebe má? Je opravdu pravda, že za nic nezodpovídá? 

Petr HOLUB, redaktor Aktuálně.cz
--------------------
No, pan náměstek říká jednu zajímavou věc. Jestli jsem mu dobře rozuměl. Když to řeknu po novinářsku, tak ke korupci může v případě evropských dotací dojít na dvou úrovních. Jedna úroveň je, že existuje příjemce evropských peněz, drží nějaký projekt, musí vypisovat veřejné zakázky. A při těch zakázkách může dojet, dojít ke korupci. A potom ovšem existuje ta vyšší úroveň, která je právě na ministerstvu školství, respektive na úřadech, které jsou pod vedením ministerstva školství. A tam se přidělují ty evropské projekty. A pokud tam vzniká podezření na korupci, tak to je daleko vážnější, protože to není selhání snad jednotlivého nositele projektu, ale selhání systému jako takového a Evropská komise mnohem tvrději trestá to systémové selhání. Pan náměstek říká, k systémovému selhání nedošlo. Mohlo dojít k selhání u těch jednotlivých nositelů projektu. Takže jedna možnost je třeba hledat v CERMATU, že tam došlo k nějakému selhání, byla řeč o tom, že Evropská komise kritizuje fakt, že tam bylo použito diskriminační kvalifikační kritérium. Ale tady se nabízí jedna dost klíčová otázka. Je pravda, že ministerstvo školství prostřednictvím krajů dotovalo ty regionální školy. Ovšem ta částka je poměrně vysoká. Byla těm krajům přidělena. Jde o více než miliardu korun. Pokud jde o ten Ústecký kraj, tak tam se odvažuji veřejně tvrdit, že došlo k manipulacím. Tam dokonce to bylo tak, že jsem dopředu předpověděl, kdo v nějaké výzvě dostane tu evropskou dotaci a skutečně ji dostal. A nikdo jiný ... 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo? 

Petr HOLUB, redaktor Aktuálně.cz
--------------------
Nikdo jiný nedostal. To bylo právě těch 7 firem, které jsem tam výslovně vypočetl, z toho 5 z nich ještě sídlí v Mostě. Takže to je takové trochu komické. A k tomu nemohlo dojít jinak než nějakou manipulací, ke které zřejmě došlo na ústeckém krajském úřadě. A právě to teď vyšetřuje policie. A také je otázka, jestli tohle není možno nazvat systémovým selháním. Ministerstvo školství není schopno dohlédnout na ty kraje, které rozdělují poměrně vysoké částky namísto něj. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku, hlásíte se k systémovému selhání? Coby zástupce ministerstva školství. 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
My pracujeme se systémem, který je nastaven, který je podle mě dobře funkční, jak na úrovni ministerstva, samozřejmě role řídícího orgánu a jeho dohled nad zprostředkujícím subjektem je částečně omezená. A řídící orgán se účastní svým zástupcem ve výběrové komisi, která projekty vybírá. Ta výběrová komise už hodnotí projekty na základě doporučení hodnotitelů, kteří tomu projektu přidělují body podle předem daných postupů. A v tomto je role částečně omezená. A samozřejmě řídící orgán pozorně sleduje, jakým způsobem probíhá hodnocení projektů, zda tam nejsou porušeny principy transparentnosti, nediskriminace, prověřuje jednotlivé kroky. V případě jiného zprostředkujícího subjektu označeného i v auditní zprávě, byl to Středočeský kraj, dokonce neproplatil po zrušení celé výzvy prostředka takzvané technické pomoci na platy zaměstnanců hodnotitelů, kteří se podíleli na hodnocení projektů. A skutečně to sleduje pozorně. Stejně tak, jako sledujeme, a teď po auditu ještě s větším akcentem, vykonávání kontrol na zprostředkujících subjektech, které taky neplnily určitý ten účel, který měly a neodhalovaly některé chyby v projektech. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, co bude ministerstvo v tuto chvíli s tou auditní zprávou od Evropské komise dělat? Jaké z ní vyvodíte konkrétní závěry? Pro to, promiňte, pro to, aby se neděla korupce. 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Ta auditní zpráva nehovoří o korupci. Auditní zpráva kritizuje a dobře to popsal pan Michal, zjednodušeně řízení a kontrolu. A to ve více stupních. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, ale pod ní se skrývá ta korupce. Zjednodušuji. 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Ano, částečně kontrola, která má nacházet nepravosti. A v tomto byly přijata nápravná opatření jak v administrativní rovině, to znamená směrem úpravy řídící dokumentace a postupu i řídícího orgánu a zprostředkujících subjektů pro výkon kontrol. Dnešním dnem je určena i organizační změna na ministerstvu školství, kde se vymezujou jasněji řídící pravomoce, vznikají dvě samostatné sekce v části OPVK, to znamená vzdělávání pro konkurenceschopnost. Vzniká samostatný odbor kontroly, který následně, a to už jsme předjednávali na ministerstvu financí, bude i personálně posílen až na nějaký cílový stav 30 lidí, který by měl zajistit kontrolu většího vzorku projektů a samozřejmě v těch kontrolních postupech jsou zohledněny veškeré připomínky Evropské komise, a ty zjištění, která považují za závažná, či za porušení postupů. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Feřtek, tiskový mluvčí společnosti EDUin. Vy jste se hlásil, ale mě by zajímalo, jestli to, co říká pan náměstek, vás uklidňuje v tom smyslu, že jsou, že dojde k omezení těch systémových pochybení. Jak my nazýváme práci ministerstva školství v této oblasti? 

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí, EDUin
--------------------
No, já, já doufám, že tedy dojde. Ale já tam vidím pořád jedno riziko, o kterém mluvil i pan Michal, a tak jako to tady tak trochu jako pluje pod hladinou. A to je to nebezpečí, že spousta těch projektů je rozjeté, rozjetých. My jsme je předplatili a teď se může stát, že je vůbec nepředložíme k proplacení Evropské komisi, protože prostě usoudíme sami, že jsou problematické, anebo nám budou zamítnuty. My se tady celou dobu bavíme o tom, jestli ty evropské peníze umíme využít efektivně a tak dále. Ale tady se může stát, že my nejen, že ty peníze nedostaneme, ale my velkou část těch peněz budeme muset zaplatit. Čili že to velmi významně zatíží rozpočet školství, který už je teď velmi napjatý. Jedna věc je nedostat všechny ty peníze a druhá věc je ještě o jiné přijít. 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
To, co říká pan Feřtek, je pravda v tom smyslu, že skutečně Evropské komisi nesmí být předloženy k proplacení projekty, či konkrétní aktivity, na kterých byl porušen zákon, porušena řídící dokumentace. Jakékoliv takové pochybení i v současné době nejsou předkládána Evropské komisi. A ten zásadní problém je v tom, že Evropská komise na kontrole vzorků na konci loňského roku zjistila, že má pochybnosti o tom, zda ty předložené výdaje k proplacení komisi nejsou zatíženy tou chybou, které v tom vzorku zjistili. A proto celý proces nápravných opatření, finančních oprav, které vlastně mohou až ve svém důsledku stáhnout část těch certifikovaných prostředků, zpět, zpět do České republiky. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude Česká republika doplácet? 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Samozřejmě ve všech operačních programech, stejně tak i v našich operačních programech, jakýkoliv nezpůsobilý výdaj nemůže být proplacen komisí a zůstane k tíži buď jednotlivých příjemců, nebo státního rozpočtu. Naši příjemci v oblasti například vysokých škol jsou financováni z veřejných rozpočtů, pak tedy logicky tyto výdaje, které jsou nezpůsobilé k proplacení z komise, dopadají na státní rozpočet. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kolik to zhruba bude, pane náměstku, ještě? 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Jako to skutečně budeme moct vyhodnotit až na konci operačního programu. Existuje nějaká jakási metodika Evropské komise, která hodnotí nějaká procenta, která v rámci celého operačního programu na konci jsou akceptovatelná a pokud vím, a teď neberte to za bernou minci, se pohybují někde v rozsahu 2, 3 procent. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor Petr Holub. Kolik bude platit Česká republika ze státního rozpočtu? 

Petr HOLUB, redaktor Aktuálně.cz
--------------------
Když je ta řeč o číslech, tak na jaře říkal pan ministr pro místní rozvoj Jankovský, že Česká republika raději nepředloží k proplacení projekty za 33 miliard. Tam tedy většina, většinou jde o dopravní projekty. Potom říkal v červenci, že vzhledem k tomu, že jsme teď prakticky půl roku vůbec nečerpali, tak 22 miliard již nestihneme vyčerpat, on se přeci jenom ten čas krátí. Teď začnou chodit zprávy z Evropské komise, které se vyjádří k dalším operačním programům. Ta první zpráva by měla přijít v těchto dnech, je to regionální operační program Severozápad. Tam se, ale je to skutečně zatím spíše na úrovni spekulací, čeká korekce 25 procent, to znamená z 22 miliard to bude asi 5 miliard korun, o které Česká republika přijde. Teď jde o to, jestli se ty desítky miliard další budou ještě načítat, nebo nebudou. Samozřejmě školství je v tom také důležitým faktorem, protože ministerstvo rozděluje přes 100 miliard, ale tam zatím takhle exaktní a nepříjemné částky zatím nebyly slyšet. Mě v té souvislosti by třeba zajímalo, skutečně jenom v té souvislosti, tak v Ústeckém kraji rozdělili miliardu korun velice podezřelým způsobem, tak jestli ty projekty, které dohromady mají miliardu korun, budou předloženy Bruselu k proplacení? To se ptám pana náměstka, jestli už neví, jak, co s tím bude dělat? 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Tak, můžu samozřejmě novému moderátorovi pořadu odpovědět. Ale opravdu rád odpovím. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já to Petrovi dovoluji, aby se zeptal. 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Je to téma, řídící orgán nepředloží jakékoliv, jakékoliv projekty, či jejich částečné výdaje, pokud prokazatelně zjistí, že tam došlo k pochybení, porušení předpisů, anebo ve výběru projektu k netransparentnosti a k diskriminaci. Pokud toto my zjistíme, a zaměřujeme se ve všech subjektech zprostředkujících na tuto kontrolu, tak samozřejmě takovýto, takovéto finanční prostředky nemůžou být přeloženy Evropské komisi, to je prostě zakázáno nařízením, to my prostě udělat nesmíme. Tak jak ministerstvo již informovalo, tak Ústecký kraj, ústecký subjekt má zatím pozastaveny platby jako preventivní opatření, než doběhnou všechny kontroly vypořádáme na, je audit Evropské komise. A na základě přijetí nápravných opatření a prověření jejich účinnosti, doběhnutí i našich kontrol, které jsme tam spustili, rozhodneme o obnovení či neobnovení těchto plateb. Takže toť asi k tomu. Na základě objektivně zjištěných skutečností rozhodujeme o neproplácení. Jiný způsob není možný, protože bysme vystavili ministerstvo řídící orgán žalobám ze svévolného postupu. Důležité je ovšem říci, že obecně v operačním programu vzdělávání pro konkurenceschopnost příjemci nejsou ohroženi čerpáním těch dotací. Ty vždycky ty schválené projekty peníze dostanou, jediné to riziko, které v tom jednání dneska jakoby je a musíme ho dovést do pozitivního výsledku, a věříme, že dovedeme do konce roku, je to, aby to nemusel platit státní rozpočet, ale aby to bylo propláceno ze strany Evropské komise. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prognóza do budoucna. Udělejme takové závěrečné kolečko. Co by se nyní mělo stát a, pane náměstku Zaorálku, prosím srozumitelně pro posluchače, jak bude postupovat ministerstvo, aby došlo k nějaké částečné nápravě? 

Michal ZAORÁLEK, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti
--------------------
Během srpna my připravíme doplnění nápravných opatření do doporučení Evropské komise. U těch zjištění, které, kde jsme nepřesvědčili Evropskou komisi argumentací, ona trvá na svém postoji. A vyčíslíme finanční opravy, které navrhneme první týden v září Evropské komisi. Evropská komise má teď v srpnu prázdniny, takže musíme počkat, až budou v plné sestavě zpátky v září. A máme celé září na to, abysme uzavřeli jak zhodnocení nápravných opatření, tak výši finančních korekcí, poté by Evropská komise měla proplácení v operačním programu vzdělávání pro konkurenceschopnost obnovit. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Petr Holub, závěr. Co se stane tedy s evropskými penězmi proudícími na české školství a co bychom mohli udělat, abychom ty škody neprohlubovali? 

Petr HOLUB, redaktor Aktuálně.cz
--------------------
Já si myslím, že hlavním rizikem je to, co se stane v září, kdy bude vypořádána zpráva Evropského účetního dvora o tom, jak tady funguje auditní orgán, tedy nejvyšší kontrolní orgán evropských dotací. Na to musí celá vláda teď napnout veškeré síly a přesvědčit Evropskou komisi a Evropský účetní dvůr, že tam dojde skutečně k zásadní nápravě. Pokud se to nestane, tak přes všechnu snahu ministerstva školství budou i s vzdělávacími dotacemi velké problémy. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvčí EDUin Tomáš Feřtek. Kam vy byste nejraději viděl, aby se dostaly evropské peníze a jak celá věc podle vás dopadne? 

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí, EDUin
--------------------
Já vám odpovím trochu paradoxně. Já si myslím, že by bylo rozumné zhodnotit tu situaci a možná říct, že vyčerpáme jenom poměrně malou část těch peněz. A to jenom ty, které opravdu umíme vyčerpat tak, aby to posloužilo tomu systému. A že se nebudeme snažit předkládat další nesmyslné projekty, protože ty, jak tady bylo řečeno kolegy, tu situaci jednoznačně zhoršují do budoucna. Tam nejen, že nepomohou, ale velmi silně to české školství zatíží do budoucna. Čili být skromnější. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uzavírá v dnešním vydání Studia STOP tiskový mluvčí společnosti EDUin Tomáš Feřtek. Byli jsme zde ve společnosti s náměstkem ministra pro evropské záležitosti ministra Petra Fialy, tedy ministra školství Michalem Zaorálkem. A také Petrem Holubem, komentátorem serveru Aktuálně.cz. Pánové, na shledanou. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio.  

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas