28. února  2007  rubrika: Studio STOP

Beseda o slovnících a encyklopediích

Slovník Lingea Lexicon pro Linux a pro Mac - Foto: Vladislav Kulhavý

Slovník Lingea Lexicon pro Linux a pro MacFoto: Vladislav Kulhavý

Od pondělka do pátku se zabýváme právě v tuto dobu obvykle velkou nebo ještě větší domácí či zahraniční politikou. Dnes to ale bude poněkud jinak. Řeč totiž bude o slovnících, o jejich autorech a o slovníkářství vůbec.

Děje se tak mimo jiné proto, že počátkem letošního února byly jako každý rok v tuto dobu vyhlášeny výsledky soutěže Slovník roku 2007. Do čtrnáctého ročníku soutěže pořádané Jednotou tlumočníků a překladatelů bylo během loňského roku celkem přihlášeno devadesát titulů tvořených sto sedmi svazky. Pro informaci, všechny jsou umístěny na webových stránkách JTP na centrální adrese http://www.jtpunion.org a tam už si to najdete. Odborná porota složená ze zástupců všech profesních překladatelských a tlumočnických organizací z České republiky nakladatelů a dalších odborníků zasedala druhého února tohoto roku. V tuto chvíli, alespoň prozatím řekněme jen tolik, že hlavní cenu Slovník 2007 získala publikace Petra Voita Encyklopedie knihy, knihtisk a příbuzné obory v patnáctém až devatenáctém století. Vydalo ji nakladatelství Libri Praha v roce 2006. To tedy, alespoň prozatím, budiž vše a teď už bych představil své dva dnešní hosty. Jsou jimi porotci této soutěže pan Petr Kautský, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů, dobrý večer, Petře. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Dobrý večer. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- A pan Jiří Vedral, také tajemník, ale tentokrát Svazu českých knihkupců a nakladatelů, také vám dobrý večer, Jiří. 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Dobrý večer. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Pánové, má první otázka možná vypadá trošku pitomě, ale já ji přesto položím. K čemu slovníky potřebujeme? Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Prvotní potřeba slovníků, kterou si každý uvědomuje, je při překládání, na to slouží hlavně slovníky překladové, ale zrovna tak při překládání potřebujeme slovníky výkladové z toho jazyku, z kterého překládáme, a pak existují pochopitelně slovníky encyklopedické, biografické, elektronické všeho druhu, které slouží i ostatním uživatelům, když se chtějí dopídit k významům některých slov nebo najít nějaký historický okamžik nebo životopis nějaké osobnosti. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Stejná otázka pro Jiřího Vedrala. 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Tak, určitě prvotní účel je překlad nebo vyhledání výrazu nebo konotace nebo celé věty nebo nějakého termínu v jiném jazyce, na to jsou ty slovníky překladové, například anglicko-český, česko-anglický, mohou být i vícejazyčné, třeba česko-anglicko-německý, pak kolega zmínil slovník výkladový, což je, klasickým příkladem je třeba slovník cizích slov, nebo slovník zkratek, kde máme vysvětleno v tom samém jazyce, co ten termín znamená, pak se můžeme setkat třeba s pojmy glosář, což je krátký, třeba dvaceti, padesáti, stoheslový slovníček výrazů vysoce specializovaný, třeba jména kytek, jména stromů, popřípadě můžeme mít slovníček, což může být třeba slovník, ale obvykle malého formátu. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Pánové, domníváte se, že s těmito slovníky se má pracovat univerzálně, tj., že, dejme tomu, při tlumočení, překládání a při podobných činnostech máme užívat všech těchto slovníků, nebo si máme naopak vystačit jenom s tím dvoujazyčným či naopak jednojazyčným, jak to podle vašeho soudu je? Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Pochopitelně se to liší případ od případu. Buď jdu tlumočit akci, kterou dělám soustavně, dlouho, tak třeba tam jsem si tak jist v té terminologii, že mám něco poznámek, ale ten slovník s sebou těžký neberu. Při překládání ovšem je potřeba mít vždy ten překladový, pokud existuje v daném jazyce a vždycky výkladový, ne že by se tady sehnal ten výkladový v každém menším jazyce, ale je povinností, myslím, profesionální překladatelé si v dané zemi ten výkladový dobrý slovník najít. Ale i když se vrátím k tomu tlumočení, i tam ten výkladový je potřeba, když jdeme tlumočit nějaké nové téma, tak pochopitelně si o něm musíme něco přečíst jak ve výkladových slovnících, tak v encyklopediích, pokud zákazník nám terminologii nedodá, což se stává málokdy. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Stejný dotaz mám pro Jiřího Vedrala. 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Pokud chceme udělat opravdu kvalitní překlad, vezmu si velký nebo největší překladový slovník v daném jazyce, obvykle se ty slovníky ztotožňují se jmény svých autorů nebo vedoucích svých kolektivů, pro angličtinu třeba Hais-Hodek nebo moderní Froněk, pro němčinu je to Siebenschein, ale k tomu bych si měl pořídit ještě nějaký menší specielní slovníček, protože občas se stane, že hledané slovo v tom velikánském slovníku není, proto budu potřebovat ten výkladový, kde si to slovo donajdu, nebo třeba nějaký glosář nebo slovníček, kde si najdu terminologii, která není v tom obrovském slovníku. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Pánové, jedna otázka trošku osobní, máte nějaké slovníky, které považujete za své vyloženě oblíbené, a máte naopak takové tituly, s kterými vůbec nepracujete? Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- No, tak z těch výkladových v češtině určitě často člověk nahlíží do Akademického slovníku cizích slov, co vydala Akademia, do encyklopedií, které tu jsou, jak technický slovník naučný, ten fialový někdy z osmdesátých let, tak současný, co vydal Encyklopedický dům a nyní Leda zpracovala elektronicky, potom to jsou encyklopedie Universum, různé biografické slovníky, z těch výkladových to jsou velké výkladové slovníky italské, které mám pochopitelně z Itálie a z překladových člověk musí sahat do těch, co jsou, což je většinou slovník pana profesora Rosendorfského, který byl mnohokrát bez změn vydáván a nyní Leda v poslední době ho aktualizovala. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Jiří Vedral. 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Tak, pro angličtinu je to rozhodně Hais-Hodek, obrovský čtyřsvazkový slovník, popřípadě Fronkův slovník anglicko-český, česko-anglický, pro druhý jazyk, pro latinu, latina je jazyk, který se už moc nevyvíjí posledních několik tisíc let, takže tam ty slovníky jsou téměř všechny a z českých výkladových slovníků Slovník cizích slov nebo podle mě naprosto nepřekonaný třeba Ottův slovník naučný, kde najdeme vysvětleny téměř všechny termíny kromě těch modernějších z té doby, které pochází z doby po vydání Ottova slovníku. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Pánové, tohle byla velmi dobrá poznámka a já předpokládám, že všichni naši posluchači vědí, co je Ottův slovník naučný. Čemu připisujete takový epochální úspěch tohoto velmi důležitého encyklopedického díla? Já se musím přiznat, že když můj přítel nakladatel Láďa Horáček z nakladatelství Paseka přišel poprvé s myšlenkou, že by ten populární Oťák začal vydávat znovu, tak jsem měl pocit, že to příliš dobrý nápad není, ale ukázalo se, že jako všechny Horáčkovy stěžejní nápady to byl nápad opravdu, který by se měl tesat a poté pozlatit. Tak já tuhle otázku položím nejdřív Jiřímu Vedralovi, proč ten Oťák je takový fenomén? 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Tak, už jenom třeba jeho vzhled, naprosto asi čtyřicet dva svazků v krásný kůži se zlatou ražbou nebo se zlatým potiskem a pak hlavně je to jeho dosud nepřekonaný obsah, to znamená, když se podíváme, kolik to obrovské množství a s jakou pečlivostí jsou vypracovány krásná archaická čeština a v některých oblastech dosud nepřekonané i grafické listy nebo vlastně je to záznam té doby, ve které vzniknul, to znamená, máme tam krásný povídání o městech, která už třeba neexistují nebo o jevech nebo o slovech, která už se v běžné češtině nevyskytují. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Vy jste řekl jednu velmi důležité slovo, Jiří, vy jste řekl, že ten slovník je nepřekonaný. Proč si myslíte, že je nepřekonaný? Je to proto, že naše uspěchaná doba už takovou důkladnost nepotřebuje nebo ji prostě nevynakládá? 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- To je možné, je to možné s tím, že tenkrát to bylo jakési národovecké nadšení, to znamená, spousta, tisíce drobných přispěvatelů přispívaly svými díly za malý nebo nulový peníz a dnešní moderní slovníky vychází třeba Universum nebo Projekt Odeonu nebo další byly vlastně jenom překlady z němčiny nebo z jiných jazyků doplněny o české reálie. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Tak, teď se na ten Ottův slovník naučný zeptám Petra Kautského. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Já si myslím, když pomineme to, co Jirka zmínil, to, že to je krásná publikace a jsou tací uživatelé, kteří si to koupí proto, aby ho měli, tu krásnou věc, v knihovně, je to menšina, ale ne zanedbatelná pro nakladatele, tak tím nesmírným obsahem, krásou toho zpracování a myslím si, že slouží nejenom k vyhledávání, ale že k němu občas člověk zasedne a čte si v něm. Je to krásná četba. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Takže v dnešním Studiu Stop, které věnujeme slovníkům, slovníkářství a lidem, kteří se kolem slovníků pohybují, se dostáváme konečně k tomu, co mě k dnešnímu pořadu inspirovalo, a to je soutěž Slovník roku. Už jsem řekl úvodem, že ta soutěž měla letos už čtrnáctý ročník a nějak se samozřejmě vyvíjela, takže začneme u toho, že se zeptáme tajemníka Jednoty tlumočníků a překladatelů Petra Kautského, jak ta soutěž vlastně vznikla. Já znám podobné soutěže, dejme tomu, z Obce překladatelů a vím, že za ní vždycky musejí stát nějací inspirátoři. Jak to bylo v tomto případě, Petře? 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- V tomhle případě jako v mnoha jiných případech v Jednotě tím inspirátorem a duchovním otcem byl Andrej Rády, který měl vždycky veliké myšlenky a my jsme z nich měli strach, protože jsme se báli, co s tím bude práce. A několik let nás o tom přesvědčoval, až nás přesvědčil, takže v roce 1994 se udál první ročník tenkrát asi s dvaceti přihlášenými tituly a od té doby už tedy uběhlo čtrnáct ročníků a soutěž se vyvinula tak, že oproti původnímu takzvanému lidovému hlasování, protože v prvních ročnících se hlasovalo jenom o té hlavní ceně Slovník roku a hlasovali členové Jednoty tlumočníků a překladatelů, čtenáři našeho časopisu Top tlumočení a překlad a návštěvníci veletrhu Svět knihy, kde jsme distribuovali hlasovací lístky, takovou sportku se to tam zaškrtávalo, tak v dalších ročnících vznikla už porota, která uděluje specializované ceny podle kategorií slovníků, ten počet přihlášených slovníků od těch původních dvaceti rostl na třicet, padesát, dneska v průměru v každém ročníku máme kolem devadesáti titulů. A ta porota v posledních ročnících už uděluje i tu hlavní cenu Slovník roku, tím to nabylo na takové odbornosti větší. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Tak, teď mám podobnou otázku pro Jiřího Vedrala. Zeptám se jednoduše, jak, Jiří, vy vzpomínáte na ty začátky a co vás na nich zaujalo kromě jednoho ze zakladatelů Jednoty tlumočníků a překladatelů Andreje Rádyho, o němž už tu byla řeč. 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Takže já jsem v té porotě teprve asi pět nebo šest let, takže nepamatuji ty dřevní začátky soutěže, ale v poslední době máme opravdu kolem devadesáti titulů a získáváme několika způsoby, jednak sami nakladatelé sami od sebe nosí svoje výtisky, dávají do soutěže, dále občas se stane, že někdo, některý autor napíše sám slovník nebo encyklopedické dílo, vydá ho, třetí, obcházíme různé veletrhy, výstavy knihkupce a žádáme od nich jejich slovníky, což nám dávají a poslední, nebo vlastně předposlední, minimálně dvakrát ročně obešleme všechny nakladatele, jestli by nám neposlali výtisk svého slovníku. Poslední, z našich častých zahraničních cest, protože většina tlumočníků jezdí do ciziny, popřípadě mám i zahraniční členy, občas si přivezeme z exotických zemí typu Lotyšsko, Litva, Estonsko, ale třeba i Vietnam, popřípadě Arménie, ale myslím, že i Pobřeží slonoviny a Albánie, různá díla, o kterých za prvé tady v Čechách nevíme a určitě se neprodávají. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Pánové, znamená to automaticky, že když se ty, já se tedy teď v tuhle chvíli přiznám, že jsem letos poprvé byl členem té poroty taky a musím říct, že jsem koukal jako blázen doslova, když jsem viděl, co všechno je tam k mání. Jiří už tady pojmenoval slovník arménský, byly tam například slovníky vietnamské, znamená to automaticky, že když se to sem přiveze, že se toho někdo ujme, nebo je to vnímáno spíše jako rarita a jako, řekl bych, příjemný, ale zároveň mírně zbytný exponát, dejme tomu, pro expozici Jednoty tlumočníků a překladatelů na Světě knihy, Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- No, já bych se vrátil vlastně k tomu počátku, proč ta soutěž vznikla. V těch počátkem devadesátých let byl na knižním trhu ten ohromný boom všech možných nových publikací a lidé se neorientovali. Vycházely výborné publikace slovníky a taky hrozné škváry, sesypaniny všeho možného a ještě špatně sesypané, špatně opsané a my jsme si mysleli, že tato soutěž vzhledem k tomu, že ty slovníky, které jsou do nich přihlášené, jsou otištěné tedy jejich anotace v našem časopisu, v posledních letech taky visí na webu, tak tam přece jenom je nějaká základní informace o počtu hesel, jak byl ten slovník zpracován, jestli je jenom přeložen, nebo jestli je to autorské dílo a to tedy by mělo být určitým vodítkem. Navíc zájemci si mohou přijít na ty slovníky prohlédnou, než se rozhodnou je koupit. Pro v případě těchto, to byla otázka, exotických slovníků, ne mnoho, ale přece jenom existují u nás překladatelé těchto jazyků a třeba nevědí ani o tomto slovníku, že tu existuje, mají možnost se o něm dozvědět a přijít se na něj podívat, pokud seznají, že jim bude užitečný, tak si jej můžou v té zemi objednat. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Stejná otázka pro Jiřího Vedrala. 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Samozřejmě u těchhle těch menších nebo exotických jazyků je problém, pokud neexistuje třeba česko-kamérský slovník a existuje anglicko-kmérský, není problém pro člověka znalého angličtiny, což už dneska zná devadesát procent středoškoláků nebo lidi s maturitou tyhle ty jazyky, tenhle ten slovník přes tenhle ten, přes angličtinu poznat. Další, jak říkal kolega, Jednota když udělí titul Slovník roku, tak nejeden vydavatel se tím chlubí a na své slovníky, popřípadě na své stránky nebo na svůj stánek nebo na svoji produkci dá samozřejmě hrdě heslo "Oceněno jako Slovník roku" a zvýší mu to prodej. Pokud máme ty slovníky vystaveny třeba na tom veletrhu Svět knihy, tak minimálně polovička lidí se ptá, kde se ten slovník dá koupit, to je dobře, že vůbec máme přehled o takových slovnících, že nevěděli, jak to vypadá. Další všechny ty slovníky jsou u nás v knihovně, takže všichni členové mají možnost se na ten slovník podívat a dneska některé slovníky, jejichž cena se pohybuje v řádech třeba i deset tisíc a více, je lepší v klidu se podívat a když se dvanáct porotců shodne, že ten slovník je nejlepší, tak asi to nebude náhoda. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Dobře. Vraťme se k soutěži samotné. Moje další otázka bude nejdřív směřovat na Petra Kautského, který toho, ač nerad, hodně pamatuje. Jak se ta soutěž postupně vyvíjela, Petře? 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- No, v prvních ročnících já tady mám před sebou takový přehled, tak vlastně první tři ročníky byla jenom ta cena Slovník roku, pak byla sezvána ta porota, jak taky vznikla ta porota, to je asi správné říct, my obešleme všechny tlumočnické a překladatelské organizace v České republice, někdy i ve Slovenské republice, když jsou přihlášeny slovenské publikace a nakladatelé jsou, mají možnost se přihlásit taky do té poroty, čili máme tam velkou část zástupců velkých nakladatelství, takže to je taková záruka, že taky nakladatelská obec do toho vidí a ví, že si tam my něco neupečeme jenom my překladatelé a tlumočníci. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Dobře, pokusme se, pánové, teď aby bylo úplně jasno, pojmenovat ty kategorie, k nimž to postupně dospělo, od těch prvních tří ročníků, o kterých mluvil Petr Kautský, jak tedy vypadají ty kategorie dnes, Jiří Vedrale? 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Takže máme hlavní kategorii Slovník roku, která vlastně obsahuje všechny ty podkategorie a vybírá se nejlepší slovník ze všech přihlášených publikací v daném ročníku. Další je cena poroty za překladový slovník, do této kategorie jsou zahrnuty pouze klasické překladové slovníky, další kategorie, cena poroty za výkladový slovník či encyklopedické dílo, v tom jsou výkladové slovníky, encyklopedická díla nezávisle na médiu, čili dneska už máme nejen slovníky tištěné, ale i elektronické, pak máme třetí kategorie, cena poroty za biografický slovník, v ní jsou klasická biografická díla a poslední kategorie je cena poroty za elektronický slovník, ve které se hodnotí elektronická díla. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Petr Kautský, prosím. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Já bych ještě doplnil, protože ty kategorie nejsou vždy pevně každý rok udělovány, řídí se to podle toho, kolik slovníků v dané kategorii přijde, aby ta kategorie se mohla hodnotit, tak tam musí být aspoň šest kvalitních slovníků, ze kterých je možno vybírat. Čili tentokrát nebyla třeba kategorie právnický slovník, která naopak v minulých letech byla silně obsazena a taky nebyl tentokrát vyhlašován nejlepší slovník vydaný ve Slovenské republice, protože všeho všudy tam byly tři. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- To mně připomíná jinou důležitou věc, než se dostaneme k nejsledovanější asi kategorii, a to je překladový slovník, já jsem tam letos viděl a myslím, že jsem ho dokonce nominoval, česko-slovenský a slovensko-český slovník, doufám, že to nepletu, pánové, to je velice zajímavá věc, protože tím, že se stát rozdělil, tak signálem toho rozdělení, nikoli faktického, ale i kulturního je fakt, že jak jsme se usnesli, než jsme šli do studia, lidé mladší dvaceti let a nestudující, dejme tomu, slovanskou filologii, už zpravidla slovenštině a slovům specielně jako cintorín, ceruzka a ťava mě napadá, jenom velmi telegraficky, už prostě nerozumějí. Máte pocit jako lidé, kteří se tím zabývají dlouho, že potřeba tohoto slovníku je taková, že by to opravdu mělo a muselo být? Mě to chvilku vlastně zarazilo, ale pak jsem si říkal, asi to tak opravdu je. Jiří Vedral. 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Ano. Tyto slovníky jsou rozhodně potřeba, protože, jak říkáte, mladší generace už neumí, nezná slova, nekoukají na slovenské inscenace, nečtou slovenské noviny, to znamená, pojem jako cancúl, vankúš, árend, atramentin vůbec nic neříkají a pokud půjdete na Slovensko, zjistíte, že hodně Slováků si čte v českých slovníkách, v českých knihách, čtou si české učebnice, koukají na české pořady a může se i těm mladším stát, že občas jim vypadnou klasická česká slova, takže rozhodně potřeba slovensko-českých nebo česko-slovenských slovníků je a určitě bude čím dál větší, jak se budou naše jazyky jakoby odcizovat. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Ano, Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Já bych řekl, že je škoda, že neexistuje a snad na to dojde, opravdový velký slovník česko-slovenský a slovensko-český. Protože ten, co jsme tam měli letos, zaplať pán Bůh za něj, ale pořád je to takový malý až střední. Čili by to chtělo zpracovat opravdu velké dílo, které by mělo, myslím, velké uplatnění. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Tak. Ještě jednou připomínám, že dnešní Studio Stop se zabývá tématem velmi atraktivním, a to jsou slovníky všeho druhu, které mimochodem každý rok soutěží o to, který z nich bude nejlepší v jednotlivých kategoriích a pak nejlepší úplně. Možná, že bychom se na pár těch laureátů, jak jsem před chviličkou přislíbil, měli podívat, ale dřív než se dostaneme na ty, které zpravidla budí největší pozornost, to jsou slovníky dvoujazyčné nebo vícejazyčné, tedy překladové, tak se podívejme na ten slovník Encyklopedie, knihtisk a příbuzné obory v patnáctém až devatenáctém století. Pánové, proč podle vašeho soudu zvítězila tato publikace, která podobně jako řada jiných jako by patřila do trochu jiné kategorie než jsou záležitosti týkající se takříkajíc čisté lexikografie. Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Já si myslím, že kniha, knihtisk, knižní kultura je základem vlastně toho, o čem se bavíme dál ve slovnících a encyklopediích a je to zcela ojedinělé dílo, ohromné rozsahem, fantasticky krásně zpracované, nejenom zpracováním těch hesel, co všechno tam je, ale obsahuje krásné reprodukce vazeb, ilustrací, druhů papírů v jednotlivých stoletích, které byly používány, takže myslím si, že je to taková trošku budoucí bible knihomolů. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- A Jiří Vedral? 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Takže na této knize nejenom mě, ale i ostatní zaujal už třeba její velikost, byla to jednoznačně největší objemem i hmotností ze všech přihlášených publikací, je to naprosto monumentální dílo, v názvu sice má v patnáctém až devatenáctém století, ale lehce zasahuje, protože nemá cenu končit knížku rokem 1899, a obsahuje naprosto typograficky dokonale, to znamená, nejsou tam žádné pravopisné chyby, krásně vysázeno, krásné reprodukce a hlavně, což možná málokdo ví, je to dílo jednoho autora, to znamená, že je to zřejmě celoživotní dílo jednoho autora, který pořád doplňoval hesla z oboru knihy, ale i blízce příbuzných oborů a myslím si, že neměla by chybět v knihovničce, nebo teda v knihovně kvůli svojí velikosti žádného opravdového milovníka knih. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Petr Kautský prosím. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- A navíc si myslím, že je to další důkaz nesmírné kvality nakladatelství Libri, protože to je další jejich, řekl bych, sebevražedný počin, takových ohromných, nesmírně nákladných publikací, na kterých se nedá vydělat, už vydali plno. Je to obdivuhodné. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Tak, já se teď podívám, jak jsem byl přislíbil, na ty slovníky dvoujazyčné a začnu nikoli druhým místem, ale třetím, a to myslím v kategorii hlavní ceny Slovník roku, tam se umístily tyhle dva slovníky, a to je Fronkův Velký anglicko-český slovník. Pánové, mně se ten slovník také velmi líbil, také jsem pro něj hlasoval, byť by si člověk řekl, že na těch anglicko-českých slovnících se už nic epochálního vymyslet nedá. Je to ovšem další signál toho, že angličtina začíná být a nikoli esperanto světovým jazykem. Proč podle vašeho soudu u poroty osmnáctičlenné právě tenhle slovník skončil tak dobře? Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- No, je to hlavně kvalitou autora, kvalitou jeho díla, protože pan profesor Fronek celá léta ještě za svého působení na univerzitě v Glasgowě se věnoval tomuto dílu. Je to zcela nově napsané dílo, je to ideální doplněk ke klasickému čtyřdílnému Akademickému slovníku Haise-Hodka, anglicko-českému, to je ta klasická angličtina, tam najdeme věci ze Shakespeara, a Fronkův tento i všecky předešlé slovníky jsou slovníky jazyku moderního. On měl jako blízké spolupracovníky i své děti, během jejich studií, takže mu nosily všechny nejnovější slangové, žargonové výrazy, to tam všecko je. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Jiří Vedral, stejná otázka. 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Samozřejmě Fronkův slovník je v současné angličtinářské slovníkové produkci nejnovějším, nejlepším, nejrozsáhlejším slovníkem, pomaličku se teda stává doplňkem nebo možná následovníkem toho klasického akademického slovníku. Výhoda je opravdu nejmodernější jazyk a u té angličtiny, což je jazyk, který se pořád vyvíjí a vyvíjí, terminus počítačů, politiky a dále, opravdu obsahuje ty nejnovější termíny, je tam dokonce i třeba český termín tunelování. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Pánové, dobře, podíváme se na další slovník, který pochodil tentokrát velmi dobře, a je to slovník Sandry Mikulcevy česko-lotyšský. To je lexikografické dílo jakoby z druhého pólu celé té lexikografické produkce, je tedy, je to slovník, který nás seznamuje s jazykem malým až velmi malým, protože Lotyšů je, tuším, někde kolem půl druhého, maximálně dvou milionů, protože víme a myslím, že i naši posluchači vědí, že obyvatelstvo Lotyšska je asi ze čtyřiceti procent tvořeno etnickými Rusy, tedy tento slovník, abychom učinili informační povinnosti zadost, získal druhé místo v hlavní ceně Slovník roku, ale v tom, v té kategorii překladový slovník skončil jako první. Proč se to podle vašeho názoru stalo a jakou hodnotu mají pro naši kulturu slovníky právě tohoto typu? Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- No, je vynikající, že vychází, žádný takový doposud nebyl. Je to malý jazyk, jazyk nám spřízněný tím svým malým rozšířením, je to členská země Evropské unie, čili byla nesmírná potřeba tohoto slovníku. Navíc je velice dobře zpracován, jak je dobrým zvykem nakladatelství Leda a ten počet hlasů poroty pro tento první místo v překladových slovnících byl jednoznačný. Tam nešlo o fous, o pár hlasů, tam byla zcela jednoznačná přednost, kterou dali porotci tomuto slovníku, jen bych doplnil ještě, že tato zatímco hlavní cena Slovník roku je dotována finanční cenou dvacet tisíc, kterou dává Jednota tlumočníků a překladatelů, tak tento překladový slovník dostává prémii deset tisíc, kterou věnuje spolupořadatelská organizace, Asociace konferenčních tlumočníků ASKOT. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Jiří Vedral, stejná otázka. 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- My jsme u tohoto slovníku v porotě ocenili jednak jeho novátorství, je to opravdu první česko-lotyšský slovník po druhé světové válce. Je vidět, že je potřeba slovníku těchto malých jazyků, mezi něž bohužel teda patří i čeština, takže lotyština určitě, pak slovník je to velký rozsahem, není to žádný maličký slovník a hlavně kvalitu zpracování, která opravdu u té firmy Leda je vysoká a slovníky Leda můžou bejt zárukou kvality. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Pánové, teď takové slovo do vašich, vzhledem k tomu, že jsem byl porotcem letos i já, do našich řad. Jak je to s kritérii toho hodnocení? A to se ptám vás zkušenějších, protože je samozřejmě nesmírně obtížné, ba nemožné prostudovat sto sedm svazků, to prostě nejde, přitom že máme každý velkou pracovní zátěž, ale na druhé straně si myslím, že při podrobnějším zkoumání se ukáže, že tam k nějakým velkým lapsům v tom hodnocení nedochází, byť každá soutěž tohoto typu podobné problémy přináší, tedy jaká jsou kritéria porotců, kteří mají obsáhnout tak obrovský rozsah a podle jakých kritérií se tedy ta jednotlivá lexikografická nebo, chceme-li, encyklopedická v té další části díla hodnotí? Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- No, tak taková obecná kritéria, která by měla platit pro všechny ty kategorie, rozhodně kvalita toho slovníku, kvalita zpracování jednotlivých hesel, jestliže to není jenom slovo - slovo, ale je tam bohatý poznámkový aparát, kvalita i vydavatelská, typografická, přínosnost toho slovníku, příklad toho lotyšského, nebo čím je ten slovník opravdu nový proti těm podobným, které již existují. To jsou ta kritéria. Jak to hodnotit? Když ty jednotlivé slovníky jsou přihlášeny do soutěže, tak my je prakticky okamžitě během několika dnů vyvěsíme na webu, dáme tam jejich obálku i anotaci a tím porotci budoucí nebo ti, kteří už vědí, že o to budou mít zájem, si mohou ten slovník najít někde jinde nebo přijít do naší knihovny a prostudovat ho. Každý čtvrt roku v Topu vychází průběžně doplňovaný ten seznam těch slovníků, navíc když je porota jmenována, tak dostane přímo celý seznam a má možnost kdykoli v návštěvních hodinách měsíc před zasedáním poroty přijít do knihovny a v těch slovnících se pohrabávat, což mnozí porotci mnohokrát během toho měsíce dělají a potom ještě to dopoledne před zasedáním poroty jsou slovníky k dispozici ke konzultaci na počítači jsou instalovány ty elektronické, takže je dost času, aby jednotliví porotci se mohli s těmi slovníky seznámit. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Co soudí o hodnotících kritériích Jiří Vedral? 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Takže my hodnotíme v té porotě jednak kritéria formální, to znamená, zda to dílo vůbec splňuje kategorii slovníků, do kterých z těch kategorií zařadit, může se stát, že slovník je zároveň elektronický a zároveň biografický, dále hodnotíme jakožto lidi, kteří soustavně pracují s tím jazykem buďto jednak jako učitelé jazyků nebo tlumočníci nebo překladatelé nebo lexikografové nebo učitelé tlumočení, jak se s tím slovníkem pracuje, to znamená, jak jsou viditelná písmena, jak je dobře odlišeno to záhlaví od toho hesla, jestli jsou v němčině členy, jaký je poznámkový aparát, mluvnické kategorie k tomu jsou, aby to nebylo prostě jenom sesypané dvojice, dále v některých dobrých slovnících jsou i překlady řazeny podle četnosti nebo podle výskytu, podle oborů, dále hodnotíme třeba i papír, protože pokud slovník má dvě kila, těžko si ho vezme tlumočník s sebou do kabiny nebo do letadla, hodnotíme kvalitu toho tisku, ale i třeba nějaké formální, zda je tam uveden autor, zda je tam uvedeno vydání, počet stránek, tiskárna a další. Informace o těch slovníkách získám jednak z vlastní zkušenosti, ale často třeba i z recenzí z časopisů, v Topu vycházejí, od našeho kolegy Herolda vychází recenze na elektronické slovníky, v různých počítačových časopisech si můžeme přečíst, ale i v jiných dalších časopisech, které se vzdáleně nebo blíže týkají jazyků nebo výuky jazyků, bývají recenze na slovníky a dále jsou to třeba informace od kolegů nebo vyhledáme si tak nějaké špeky nebo názory, které hledáme v tom slovníku, klasický případ, učitelé při výuce často zjistí různá slovíčka nebo různé chyby v těch slovníkách. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Pánové, další otázka, protože vy oba jste hodně na té tlumočnické půdě, já si v ní velmi dobře představit, vždyť oba překládáte, jak pracuje se slovníky normální překladatel, který na to má čas dny, týdny, měsíce, někdy i roky, jak pracují se slovníky tlumočníci? Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Když se jedná o konsekutivní tlumočení, na které jde tlumočník sám, tak tam při tlumočení rozhodně není čas, aby hledal ve slovníku, čili ten slovník slouží k přípravě předem, k vypisování hesel, k orientačnímu překladu nějakých materiálů, které má k dispozici, když je to simultánní kabinové tlumočení, no, tak tam je zásadou, že sedí tlumočníci dva, čili jeden tlumočí a druhý průběžně, když je nějaké slovíčko, které visí ve vzduchu, tak hledá. Pochopitelně v tom případě jsou daleko praktičtější elektronické slovníky, protože dneska dost tlumočníků používá notebooky v kabinách, kde se ty slova dají nalézat téměř v reálném čase. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Tak, to je, to byl Petr Kautský. Stejná otázka pro Jiřího Vedrala, protože Jiří Vedral, jak jsem se dověděl, než jsme šli do studia, vytváří takzvané glosáře, které jsou velmi důležitou pomůckou pro tlumočníky. Jiří, co to je, jak se to připravuje, jak je to snadné, či nesnadné? 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Takže já bych nejdřív teda řekl, co ty glosáře obsahují a jaký je jejich smysl nebo využití. Jsou to vlastně malé slovníky úzce specializované na jednotlivý obor, které si tlumočníci můžou s sebou vzít na ten překlad. Samozřejmě nebudou v nich běžná slova typu běžet, jíst, den, ale pokud třeba půjdeme tlumočit důchodovou reformu nebo nemoci prstů skotu nebo plemena holubů, vezmeme si s sebou speciální slovník, který se týká opravdu dané oblasti a ten tlumočník nemusí s sebou tahat několikasvazkový obrovský slovník, ale vezme si slovníček, který obsahuje třeba dvacet nebo třicet stránek, ale jsou v něm opravdu ty hesla, která bude potřebovat. Hromada tlumočníků si při své práci tyto glosáře vytváří taky, to znamená, může se stát, že řečníci, kterým tlumočí, řeknou zajímavou větu, zajímavý pojem a je potřeba ho přetlumočit a příště už ten pojem použít znova. Tady bych ukázal třeba klasické slovo pastelkovné, naprosto nový termín a teď tlumočník si musí vymyslet, jak to přeložit. Takže poznamená si, pastelkovné, a k tomu nějaký anglický ekvivalent a z těchto termínů pak nám může vzniknout nějaký glosář. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Nemáte náhodou anglický ekvivalent tohoto nového slova? 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Bohužel nemám, protože těch termínů přibývá takovým tempem, jako pastelkovné, pohřebné, porodné, odchodné, odslužné, výslužné, že než ten termín vymyslíme, pravděpodobně ten český termín odzmizí na propadliště dějin a zbyde nám po něm teda ten anglický ekvivalent. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Naposledy v dnešním Studiu Stop připomínám, že společně s Jiřím Vedralem a Petrem Kautským v něm hovoříme o českém především slovníkářství a také o výsledcích soutěže Slovník 2007, které byly na počátku letošního února vyhlášeny. Pánové, vrátím se ještě k jedné důležité věci, kterou, si myslím, že jsme sice zmínili, ale měla by v závěru dnešního pořadu, protože ten už se blíží, zaznít ještě jednou. Kdo ty vaše kandidáty po celý rok navrhuje? Moje zkušenost z obce překladatelů platí, že, dejme tomu, v ceně Josefa Jungmanna, tj. té pozitivní a vážené ceně, navrhují jak nakladatelé, tak, řekněme, prostá fyzická osoba, může to navrhnout v podstatě kdokoli, v anticeně překladatelské, Skřipec, naopak nejčastěji navrhují přímo občané, to je kdokoli, kdo se o knižní produkci zajímá a kdo někde nějaký ten paskvil najde, tedy jak je to u této ceny, za níž stojí především Jednota tlumočníků a překladatelů? Kdo je tím navrhovatelem? Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Navrhovatel, zařazení slovníku do hodnocení, to má na starosti přípravná skupina, to je ta skupina organizátorů, která kdyby přišla publikace, která vysloveně nesplňuje ani jeden, jedno z kritéria, tak do těch přihlášených slovníků nezařadí a odesílateli s omluvou vrátí, ale to se stává velice málokdy. Slovníky přihlašují hlavně, jak bylo řečeno, nakladatelé, většina těch velkých nakladatelů už soutěž dobře zná, takže téměř celou slovníkovou produkci nám posílá, další obesíláme, ale jsou to stále ti nakladatelé, kteří pošlou své tituly. Potom navrhují členové Jednoty tlumočníků a překladatelů a další kolegové, prakticky odborná veřejnost, kdokoliv může navrhnout slovník, ovšem podmínka tam je, že ta kandidatura toho slovníku nebo té encyklopedie musí být s přílohou, s tím fyzickým výtiskem, protože porota musí hodnotit podle toho konkrétního díla. My máme v JTP velice úsporný rozpočet, nemůžeme nakupovat knihy, byť máme knihovnu už velice obsáhlou na dva tisíce svazků, ale ta se naplňuje dary, dotacemi a recenzními výtisky, čili kdokoli může slovník přihlásit, ale musí taky dodat ten výtisk. Tím se to omezuje prakticky ta veřejnost na těch pár nadšenců z našich řad, kteří, když ten hezký slovník třeba v cizině někde vidí, tak ho koupí a přinesou ho. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Otázka pro Jiřího Vedrala, protože vím, že ten ty slovníky sám vozí. Jiří, co vás na tom tolik láká přijet kamkoli do ciziny, někdy hodně exotické, abyste koupil slovník a přivezl ho do Čech, byť předem téměř na sto procent víte, že se jím nikdo zabývat nebude? 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Tak, jednak je to, bysme řekli, krása zahraničních knih, protože číst si knížku v arménštině, vidět ten krásný rozsypaný čaj nebo něco takovýho, to je jeden důvod. Další, jak jinak by se Jednota nebo odborná veřejnost a překladatelé tady dozvěděli, že ty slovníky existují, a pak třetí, bych řekl, takový pragmatický, pojedete do Ázerbajdžánu nebo Arménie, zbyde vám pár jejich místních peněz, který nejdou vyměnit za nic jinýho, takže koupí se nějaký slovník. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Dobře. Pánové, zatím jsme se neustále bavili o klasické knížce a v případě první ceny dokonce Petr zdůraznil, jak nesmírně důležité je, aby když je to kniha o knihtisku, tak aby sama ta kniha byla také krásnou knihou. Zcela automaticky nám tady ovšem naskakuje elektronický slovník, elektronická podoba tiskového textu, to je věc velice důležitá, protože se už dlouhá léta, po které probíhá ta elektronická revoluce, mluví o tom, že klasická kniha by mohla vymizet. Vy už jste tady uvedli několik důvodů, proč pro člověka pracujícího s jazykem a se slovníky jsou ty elektronické slovníky tak důležité, pohodlné, to asi potvrdí každý z našich posluchačů, kdo jakkoli s jazykem a převodem z jednoho jazyka do druhého pracuje. Tedy myslíte si, že ta elektronická podoba knih a slovníků vytlačí ty knížky klasické, a teď myslím v nějaké historicky dohledné době? Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Já si myslím, že ne. Oba ty druhy slovníků jsou velice užitečné, praktické a hezké, je fakt, že v těch elektronických se hledá rychleji, čili v případě třeba technických překladů, kde jsou termíny, které tlačí, tak je to asi velice dobré řešení. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Horší než pastelkovné máš na mysli. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Ale při překladech, na které člověk má trochu víc času a zvlášť v tvé oblasti, v literárních překladech, mnoho kolegů potvrdí, že je to velice užitečné, když překládá a celý den sedí, dnes už u toho počítače, ne u psacího stroje, ale přesto musí vstát od počítače a chodit po místnosti a teď tam se hrabat v těch jednotlivých otevřených slovnících, je to trošku takový pud tělesné sebezáchovy, že. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- A zároveň rituál vlastně. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- A rituál. A je to stále, nemůžu si pomoct, listovat v hezkém slovníku a objevovat další slova, padne tam slovo, pardon, padne tam zrak na daleko víc slov než v tom elektronickém slovníku, kde hledám jeden výraz a ukáže mi to ten jeden ekvivalent nebo ty kolem něj. Je to hezčí listovat v tom tištěném, já myslím, že se ještě pár desetiletí udrží. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Tak, to byla chvála knihy z úst Petra Kautského. Co si o elektronických slovnících versus klasické myslí Jiří Vedral? 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Tak, musím se s kolegou naprosto shodnout. Elektronické slovníky mají mnoho výhod, ale i nevýhod. Výhody jsou, máme na malém prostoru obrovské množství dat, obrovské množství slovníků, můžeme si převést celou knihovnu do stejně velkého notebooku nebo počítače, ale knížky jsou přece jenom lepší, protože porovnejte si pocit, když si rozložíte po stole pět šest krásných knížek a můžete do nich koukat najednou než do počítače. V knížkách taky, v těch knižních slovnících, pokud jsou dobře udělané, máme dobře, krásně oddělené různé termíny, použití, kolokace a nějaké další poznámky k těm heslům, které v tom slovníku nebudou a pak třeba klasický slovník si můžu vzít do ruky, chodit s ním po pokoji, dívat se do něj, přiznejme si taky, hodně z nás často při četbě slovníku vezme do ruky tužku a zaškrtává si, podtrhává, připisuje, což u toho elektronického v některých případech nejde. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Elektronická podoba slovníků má ještě jednu výhodu, respektive znám řadu kolegů a já jsem se na to dlouho chystal, ale protože jsem typ málo systematický, tak to nedělám, učiním-li nějaký překladový, nebo chceme-li lexikografický objev, tak si ho poznamenám do počítače, do speciální kolonky, do svého slovníku, děláte to? Petr Kautský. 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Určitě, mám pochopitelně své glosáře, jak tady byly zmíněny, ale musím se přiznat, ty kartičky a papírky, stále do nich se koukám častěji. Pro jistotu mnohdy to dubluju, že to dám na papír a ještě do toho počítače. Samozřejmě většina kolegů dělá, že s sebou nosí desítky různě velkých papírků, útržků, kam si poznamenává svá slovíčka s předsevzetím, že někdy v budoucnu si je přepíše do toho počítače a udělá si vlastní počítačový slovník, ale u většiny zůstane u toho předsevzetí, takže máme šuplíky plné různých lístků u tramvaje, ubrousků, papírků, zbytků papíru, na kterých jsou poznamenány životně důležitá hesla. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Pánové, tuším, poslední otázka, protože nám zbývají asi dvě minutky, ale myslím, že by padnout měla. My jsme se tu dnes bavili i o raritních jazycích, ale zároveň jsme řekli, že anglicko-české slovníky v této soutěži budou patrně pořád na těch nejvyšších místech. Důvod je prostý, angličtina se stává tím světovým jazykem. Domníváte se, že by právě angličtina, která během několika desítek let patrně tím celosvětovým jazykem bude, mohla omezit bohatství té lexikografické literatury, nejenom české, ale myslím, ve světě vůbec? Jiří Vedral. 

Jiří VEDRAL, tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů -------------------- Možné to je. Angličtina určitě stane se brzy jakýmsi univerzálním jazykem, ale všimněme si třeba z historie, to se tvrdilo o latině minulé dva tisíce let, minulých dva tisíce let a kdo dneska mluví latinsky? Nikdo. Pokud se týká třeba anglických slovníků, tak ty vycházejí nejčastěji, protože angličtina je nejrozšířenější, ale zase musíme se podívat, kdo ty anglické slovníky píše, kde bere ty hesla a jakým způsobem jsou ty slovníky napsány a jakým cílovým okruhem nebo pro jaké uživatele jsou ty slovníky určeny. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Petr Kautský je primárně italštinář. Co si myslí o té angličtině a problémy, jimiž jsme se dnes zabývali? 

Petr KAUTSKÝ, tajemník Jednoty tlumočníků a překladatelů -------------------- Já si osobně musím říct, že z tlumočnického hlediska, byť se angličtina hodně šíří, tak naši kolegové italští nejsou v té angličtině většinou moc silní. Tedy mluvčí italští, takže naše profese ještě hned tak nezahyne, ale anglických slovníků pochopitelně bude více a více a doufejme, že kvalitních, ale mezi sebou ty malé jazyky přece anglická rozšířenost angličtiny nemůže upozadit francouzskou, italskou, německou literaturu, čili tam bude stále překladová literatura, bude se překládat, bude potřeba slovníků. 

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------- Tak, na závěr ještě jedna velmi důležitá informace. Všechny tituly, kteér byly přihlášeny do soutěže Slovník roku 2007 budou vystaveny v expozici Jednoty tlumočníků a překladatelů Slovník roku na třináctém mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy od třetího do šestého května tohoto roku, najdete tu expozici ve střední hale Průmyslového paláce na pražském výstavišti. Ceny budou během programu JTP slavnostně vyhlášeny a předány autorům i nakladatelům tamtéž v pátek čtvrtého května ve čtrnáct hodin, takže se tam, prosím, přijďte podívat. To je pro dnešek úplně všechno, za všechny své hosty, tedy Petra Kautského a Jiřího Vedrala, ale také za Ivanku Braunerovou a Davida Schneidera v režii, kteří se na tomto pořadu podíleli také s nadějí a vírou, že budete naše pořady poslouchat i nadále, se loučí Libor Dvořák. 

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je MEDIASEARCH. Texty neprocházejí korekturou. 

Autor:  Libor Dvořák

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas