2. srpna  2007  rubrika: Studio STOP

Rozhovor s Pavlem Hroboňem

Ministerstvo zdravotnictví - Foto: Marián Vojtek

Ministerstvo zdravotnictvíFoto: Marián Vojtek

Pozvání do dnešní relace přijal náměstek ministra zdravotnictví, zodpovědný za zdravotní pojištění, léky a zdravotnické prostředky Pavel Hroboň, dobrý večer.

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Dobrý večer. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Korupce ve zdravotnictví, neznalost práv a povinností pacientů, pojišťovny nehájí zájmy svých klientů, čekací doby na potřebnou péči jsou nerovnoměrně rozděleny a prodlužují se. Neprůhledný systém stanovování cen úhrad léků, zvyšující se průměrný věk a s ním úměrně stoupající náklady na péči. Takový je stav českého zdravotnictví, které se ministr Tomáš Julínek spolu se svým týmem rozhodl vylepšit. První krok nastane už za čtrnáct dnů, kdy má sněmovna schvalovat reformu veřejných financí. A její součástí jsou také dva kontroverzní zdravotnické paragrafy. Jde o zavedení poplatků u lékaře a posílení vlivu ministerstva zdravotnictví na VZP. Pane náměstku, už je teď jasné, že oba návrhy získají většinu? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Tak předmětem dohadů není jenom ta zdravotnická část, ale ten návrh jako celek. Myslím, že jasné to ještě není, ale já pevně věřím, že v tomhle případě zvítězí soudnost a zdravý rozum nad politickými zájmy, protože tady nejde o žádné převratné věci, tady jde o věci, které už dávno měly být udělány a které je potřeba udělat, protože jinak v podstatě vůbec nepůjde rozumně sestavit státní rozpočet na rok 2008. Takže já spoléhám na zodpovědnost poslanců a jsem mírným optimistou. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Nyní si poslechněte prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, který ovšem zmíněné návrhy kritizoval. 

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory /ukázka/ -------------------- Nesouhlasíme s tím, aby byly zaváděny tak, jak jsou navrhovány, regulační poplatky, to znamená, nesouhlasíme s způsobem výběru těch regulačních poplatků, což by mělo být všechno hozeno pouze na naše bedra. A nelíbí se nám výše těch jednotlivých poplatků. A co je zcela zásadní, zdravotnictví považujeme za příliš závažné a důležité, aby zásadní změny, které navrhuje pan ministr, byly prosazovány tak pokoutným způsobem, jak on činí, protože on na zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů přilepil návrhy, které s veřejnými rozpočty vůbec nesouvisí. Mám na mysli snahu zestátnit Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, snahu zrušit demokratický mechanismus dohodovacího řízení o seznamu zdravotních výkonů, to znamená, že by ministerstvo mělo možnost diktovat nám ceny jednotlivých výkonů, za jaké budeme pracovat. A nesouhlasíme ani s tím, že pan ministr chce zvýhodnit silné finanční skupiny a vznikající řetězce a zlikvidovat soukromé lékaře tím, že by právě tyto polikliniky, nemocnice, anebo ty vznikající řetězce mohly bez výběrového řízení otevírat praxe, další praxe praktických lékařů a soukromých gynekologů. To by vedlo k nekalé konkurenci. A když připomenu právě absenci oné vyhlášky o tom, jak minimálně kvalifikovaní lékaři, v jakém počtu musí v kterém zdravotnickém zařízení být, tak je to cesta ke snižování kvality zdravotní péče. Takže s tím prostě Česká lékařská komora nemůže souhlasit, a proto jsme požádali poslance, aby tuto část, která se stabilitou veřejných rozpočtů nijak nesouvisí, aby ji prostě odmítli projednat a aby ji z toho sněmovního tisku 222 odstranili, protože, jak jsem již řekl, zdravotnictví je příliš důležité na to, aby zásadní změny byly prosazovány takto pokoutným způsobem, bez diskuse se zdravotnickou veřejností. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Uvedl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Na poplatky si tedy stěžuje velice výrazně Česká lékařská komora. Nebudou podle vašeho názoru skutečně příliš komplikovat život lékařům i pacientům? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Nebudou. Ale především je potřeba rozlišit, co si myslí Česká lékařská komora, respektive její členové a představenstvo, a co si myslí prezident, pan doktor Kubek, protože opakovaně jsme byli svědky toho, že pan doktor Kubek říkal zcela jiné věci, než které vyplynuly ze závěrů představenstva. Tohle je samozřejmě vnitřní věc komory, která by se s tím měla vypořádat, ale myslím, že posluchači by tohle měli vědět. Pokud s týká samotných regulačních poplatků, Česká lékařská komora po nich dlouhodobě volala a já si dovolím použít bonmot jednoho z lékařů, který říkal: "V podstatě všichni rozumní poskytovatelé chtějí regulační poplatky, ale všichni by byli rádi, kdyby je vybíral někdo jiný," což samozřejmě v souhrnu nejde, ale můžu ujistit jak lékaře, tak pacienty, že už máme se zdravotními pojišťovnami a se svazy praktických lékařů předjednán velmi jednoduchý způsob vybírání poplatků a vydávání potvrzení, včetně sledování zdravotní pojišťovnou, kolik pacienti zaplatili. A ty procesy byly zjednodušeny na nejnižší možnou míru a opravdu to nebude představovat žádnou zásadní zátěž ani pro pacienty ani pro lékaře. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já bych se na to nicméně zeptal konkrétně. Oni právě ti kritici ze stran lékařské veřejnosti z toho často dělají jakousi grotesku, že tedy lékař vyléčí pacienta, pak mu zkroutí ruku, aby z něj dostal těch třicet korun. je to nadsázka, ale jak to reálně proběhne? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Reálně nemocnice, nebo jakékoliv větší zdravotnické zařízení si určitě vytvoří svoji specializovanou část, nebo použije už existující část svojí administrativy k vybírání poplatků, například v okamžiku, kdy pacient přijde do kartotéky a prostě přihlásí se, že přišel do zdravotnického zařízení. U menších zdravotnických zařízení je tohle samozřejmě možné řešit s pomocí zdravotní sestry. Je to relativně podobná administrativa, jako je vystavení receptu, vystavení jiných potvrzení. A právě u těchhle jiných potvrzení bych chtěl uvést, že už dneska všichni lékaři v nějaké míře vybírají určité poplatky právě třeba za vystavení potvrzení, která nejsou zahrnuta do veřejného zdravotního pojištění. Takže je možno použít už existující mechanismy, je možno použít i jednodušší přístup. Já bych uvedl třeba obdobu kupónu, který dostaneme na parkovišti, zaplatíme parkovné. Jsou to dva stejné kousky papíru, na kterém je samozřejmě předtištěn lékař, jeho identifikace, doplní se tam jenom datum a číslo pojištěnce. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Širší část zdravotnické veřejnosti protestuje proti změně statusu VZP, která by měla být pod silnějším vlivem vlády, ta by vlastně měla většinu ve správní radě. Myslíte si, že to je správný krok, takto posilovat stát ve VZP? Nakonec podobný pokus jsme viděli nedávno od pana ministra Ratha, který s ním tedy příliš neuspěl. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Tady je třeba říct dvě věci. Jedna z nich je, že ve skutečnosti nedochází k posílení role státu, dochází jenom k mírnému přesunu pravomocí mezi Poslaneckou sněmovnu a mezi vládu, přičemž myslím, že za stát můžeme považovat obě tyto instituce. Ve skutečnosti dochází k mírnému snížení role státu, proti tomu, proti té změně, kterou připravil a v zákoně prosadil právě pan Rath, a to v tom smyslu, že se vrací role správní rady. Předtím, než zasáhl pan Rath, tak ředitel byl jmenován nebo volen Poslaneckou sněmovnou na základě návrhu správní rady. Správní radu z toho pan Rath úplně vyhodil, což určitě neprospívá fungování organizace. Takže my vracíme do hry správní radu a ta jediná změna, která je, že na doporučení správní rady poté nebude rozhodovat Poslanecká sněmovna, ale vláda. Zbývá samozřejmě ještě říct důvod toho opatření. Tím dlouhodobým cílem všech změn, které chystáme, je naopak posunout zdravotnictví a zdravotní pojištění významně směrem od zásahu politiků, ale pro provedení transformace si musíte nechat určité operativní prostředky. Mně VZP dneska velmi silně připomíná situaci, v které byly české polostátní banky v první polovině devadesátých let. Je to instituce, která spravuje obrovské peníze, která je byrokratická, nepříliš efektivní, pod vlivem politiků a pod vlivem zájmových skupin. A ta instituce se nejdřív musí změnit. Musí se změnit na instituci, která bude hospodárně zacházet se svěřenými prostředky, která se bude chovat vlídněji ke svým klientům. A tohle je transformace, manažerská transformace, která musí proběhnout pod veřejnou kontrolou. VZP musí být schopna splnit svoji roli v reformě českého zdravotnictví a teprve potom může dojít k tomu definitivnímu odsunutí dál z vlivu státu. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- To zní sice logicky, ale když vy děláte zatím jenom ten první krok, kdy se tedy posiluje role vlády a tedy ministra zdravotnictví, ať je tam, jaký je, tak byste přece ve stejném zákoně měli mít i ten druhý krok. Protože všichni víme, jak to chodí v českém zákonodárství. Ty zákony se často přijímají o mnoho později, než se to plánuje, a je možné, že třeba se v tomto volebním období to ani nestihne, ten druhý krok. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- To se technicky nedá dát do jednoho zákona, protože ta úprava, která je tam teď, jak říkám, principiálně velmi jednoduchá, to znamená, přesunutí pravomoci zvolit a jmenovat ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny z Poslanecké sněmovny na vládu, ale úprava, ve které se celé zdravotnictví a celé zdravotní pojištění dostane dále z vlivu státu, je komplexní úprava této změny nejen v zákoně o zdravotních pojišťovnách, ale také změny v zákoně číslo 48, kde musí být jasně vymezeny povinnosti zdravotních pojišťoven, zajistit zdravotní péči svým pojištěncům. Vyžaduje to zřízení nezávislého dohledu nad zdravotními pojišťovnami. Takže prostě tohle všechno se teď nevejde do jednoho zákona. A můžu všechny uklidnit, že v těchto dnech finalizujeme návrh určitého pracovního věcného záměru příslušných zákonů, tedy zákona 48 zákona o zdravotních pojišťovnách a už je v legislativní radě vlády věcný návrh zákona o dohledu nad zdravotními pojišťovnami. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Často se srovnávala situace na Slovensku při reformě zdravotnictví v době let 2005 až 2006, kdy tým ministra Rudolfa Zajace realizoval tamní reformu. Jestli se Slovákům reforma podařila, to hodnotí předseda Sdružení Občan a ředitel pro strategii Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Vepřek. 

/ukázka/ 

Pavel VEPŘEK, předseda Sdružení Občan, ředitel pro strategii VZP -------------------- Hlavní je, že tam vytvořili Úřad pro dohled nad zdravotní péčí, což je regulátor jak poskytování zdravotní péče, tak regulátor pojišťoven. Podařilo se i proměnit pojišťovny z trochu beztvarých organizací v akciové společnosti, které podléhají vnějšímu auditu. Podařilo se jim zavést poplatky za čerpání zdravotní péče, respektive oni to pojmenovali jako poplatky za péči, která netýká se přímo zdravotnictví, související s tím poskytováním, související s léčením. Nepodařilo se jim rozdělit zdravotní služby na ty, které hradí ten veřejný systém, a na ty, který, o který by se lidé měli starat sami. A co se hlavně nepodařilo v té době, kdy tu reformu dělali, nepodařilo se jim přesvědčit ani doktory ani lidi, že ta reforma je pro ně dobrá. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A z čeho bysme se my v České republice mohli poučit? Co je vhodné pro to, abychom dělali stejně? 

Pavel VEPŘEK, předseda Sdružení Občan, ředitel pro strategii VZP -------------------- Ty jejich kroky, které dělali, tak po stránce věcné jsou jako, myslím, velmi správné, až na nějaké, to můžeme diskutovat o různých detailech, ale jsou v trendu toho, jak se mění zdravotní systémy v Evropě. Co byl asi hlavní problém, protože to změnili všechno najednou a neměli, dostatečně to neprobírali s veřejností. Takže lidi, tam došlo ke změně jako celého prostředí ve zdravotnictví skokově a lidé nemají rádi nejistotu a nejsou rádi překvapováni. Takže ten odpor veřejnosti proti té reformě je celkem pochopitelný. Z toho plyne pro nás, že bychom měli tu reformu dělat soustavně, ale jaksi v postupných krocích se přibližovat tomu konečnému řešení. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak byste zhodnotil tu slovenskou reformu ještě? Jako úspěšnou? Co z ní vlastně zbylo, z těch záměrů? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- No, já si myslím, že přestože je braná ve srovnání s reformou daňovou a reformou sociální, změnu soudnictví jako neúspěšná, tak vlastně se zatím na ní nic nezměnilo, ta reforma běží dál. Jediné, co se změnilo, jsou takové ty, to, co je viditelné a co u nás taky se hodně probírá, a to jsou regulační poplatky, které byly zrušeny převážně, kromě asi pětikoruny na recept, která zbyla, ale to není pro reformu podstatné. Co je podstatné, je, že stále existuje ten regulační orgán, že stále jsou pojišťovny akciovky. A zajímavé je, že ve chvíli, kdy ta reforma přestala být prosazována vládní mocí ministerstva, tak ta reforma najednou získává podporu a před třemi týdny se sešli zástupci všech organizací ve zdravotnictví v Bratislavě a sepsali osmačtyřicet priorit slovenského zdravotnictví a prostě priority jsou ve shodě s tou reformou. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A jak v České republice ministerstvo zdravotnictví postupuje při tom vysvětlování jednotlivých kroků vedoucí k reformě občanů? 

Pavel VEPŘEK, předseda Sdružení Občan, ředitel pro strategii VZP -------------------- V tom si myslím, že má ministerstvo zdravotnictví jako dost velký hřích, protože my asi tušíme, že se na tom ministerstvu horečně pracuje na nových zákonech, ale my celkem nevíme, co ty zákony budou obsahovat, respektive známe tu představu vlády, ale já bych očekával, že o tom budeme číst každý týden v novinách a dozvídat se nějaké další informace, a to mně trochu schází. 

/konec ukázky/ 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Tolik Pavel Vepřek z Všeobecné zdravotní pojišťovny. A my se ve studiu Českého rozhlasu 6 ptáme náměstka ministra zdravotnictví Pavla Hroboně, jestli souhlasí s takovým hodnocením slovenské reformy zdravotnictví? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Já si myslím, že rámcově ano. Je důležité uvědomit si, že česká a slovenská reforma probíhá za jiných podmínek. Slovenská reforma probíhala v okamžiku těžké finanční krize systému, kdy celkové zadlužení systému bylo na čtyřiceti procentech jeho ročního obratu, což by v Čechách reprezentovalo mimochodem osmdesát miliard korun. Takže ta slovenská reforma skutečně musela probíhat trošku jako hrubší tesařská práce, dá se říci, sekyrou. My jsme v situaci, kdy krátkodobě český systém je finančně vyrovnaný, takže my můžeme velmi pečlivě reformu plánovat a jde spíš o jemné zásahy skalpelem. Je ale důležité uvědomit si, že pokud my neuděláme reformu teď, kdy jsou pro ni lepší podmínky, tak velmi brzy, řádově během několika let, skončíme ve stejné situaci, v jaké bylo Slovensko. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- V tom vašem týmu jsou i dvě slovenské odbornice, které vám radí, jak ty reformní kroky realizovat. Vy jste sám nyní řekl, že ty výchozí podmínky u obou zemí, vlastně u Slovenska i u České republiky, jsou trochu odlišné. Můžete prozradit, v čem vám konkrétně radí ty poradkyně? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Tak získat někoho ze Slovenska je velmi cenné, protože v mnoha oblastech prošli podobným procesem tvorby zákonů. A to, co je ještě cennější, je, že se můžeme poučit z chyb, které případně na Slovensku nastaly, a vyvarovat se jich. Čili ty společné prvky představují třeba důraz na roli zdravotních pojišťoven, stanovení jasných povinností zdravotním pojišťovnám, i když tady budeme výrazně dále, než se šlo na Slovensku, umožnění opravdové konkurence zdravotních pojišťoven, zřízení Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami, a to si myslím, že jsou ty hlavní společné prvky. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Abych se teď vrátil k dalšímu postupu té české reformy, tak to, co je ještě teď na stole, do konce roku musí být hotov zákon o kategorizaci léčiv. To je vlastně sytém, který stanovuje ceny, které platí pojišťovny za léky dodávané farmaceutickými firmami. Je to nezbytně nutné, aby ten zákon byl do konce roku, protože Ústavní soud rozhodl, že ten stávající přestává koncem roku platit. Takže jsem se chtěl, pane náměstku, zeptat, jestli to stihnete? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- V pátek a teď v pondělí jsem byl na komisích legislativní rady vlády, strávili jsme tam poměrně dost času, ale jsem velice rád, že můžu říct, že ten zákon prošel bez jakýchkoliv zásadních připomínek ze strany legislativní rady vlády. Stejně tak připomínkové řízení mezi jednotlivými ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy pro nás dopadlo velmi příznivě, to znamená bez jakéhokoliv rozporu, s kterým bysme šli do vlády. Takže v průběhu několika dní, maximálně několika týdnů ten zákon budeme předkládat do vlády a odtud to půjde tak rychle, jak je to možné, do Poslanecké sněmovny. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- To znamená v září. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Znamená to na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Česko má dneska levnější originální léky než okolní země, naopak zase dražší generické léky. Vyřeší ten nový zákon tento rozpor? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Ta situace je trošičku komplikovanější. Když se na to podíváte, tak existuje obrovská variabilita. V průměru platí, že jak originální, tak generické léky jsou u nás levnější, než jsou průměrné ceny v zemích Evropské unie, ale tohle už neplatí, když se podíváte na konkrétní léčiva. Takže když si uděláte konkrétní srovnání jednotlivých léků, třeba Česko versus Slovensko, nebo Česko versus Řecko, Česko versus Španělsko, tak zjistíte, že u řady léků platíme mnohem více a u řady léků platíme mnohem méně. Tohle je věc, kterou bude řešit ten nový zákon. Ten zavádí dvě instituce, jedno je systematické srovnávání cen léků v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie, které jsou nám přibližně blízko svým stupněm ekonomického rozvoje. A tohle je samozřejmě páka, která by měla fungovat u těch léků, u kterých platíme více než v ostatních zemích Evropské unie. Rádi bychom si ale přitom podrželi tu výhodu, že díky konkurenci farmaceutických firem a i díky silným domácím výrobcům za některé léky platíme významně méně, a proto zavádíme institut cenové soutěže mezi výrobci, kteří vyrábějí tentýž lék s tou samou účinnou látkou, a to nám pomůže, abychom si teda zachovali určité výhod, a ty nevýhody chceme smazat pomocí toho vnějšího referenčního systému, kdy se budeme dívat, jaké jsou reálné ceny v ostatních zemích Evropské unie. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Abych se vrátil k těm dražším generickým lékům. Ta informace, kterou jsem právě slyšel ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, není to tedy pravda, že bychom ta generika měli přece jen příliš drahá? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Obecně to pravda není. Kdybychom se zase podívali na průměrnou cenu, tak i generika jsou u nás levnější než v naprosté většině zemí Evropské unie. Ono je to často zakládáno na porovnání toho, kolik utrácíme za originální léky a kolik utrácíme za generika, ale tady je samozřejmě potřeba uvědomit si, že hraje i roli to, že u nás originální léky jsou trošičku levnější a že se u nás používá spousta generik. Čili zase v některých skupinách jsou u nás generika dražší hlavně díky tomu, že se z různých důvodů nedostatečně prosadila konkurence, ale celkově to neplatí. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- To znamená, že by bylo možné tu konkurenci prosadit lépe a dělá to ten váš zákon? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- To přesně chceme dělat a přesně pro tenhle účel dáme do zákona tu cenovou soutěž. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Zatím jsme hovořili o operativě a o přípravných krocích, které se týkají reformy. Stihnete také tu koncepční práci? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Musíme. Teď teda využíváme toho, že je léto a je trošičku klidněji, takže právě finišujeme ty neoficiální věcné záměry zákonů, které chceme předkládat v první polovině příštího roku do Poslanecké sněmovny. Jinak je to ale skutečný boj najít si čas a klidnou mysl na koncepční práci, protože té operativy je skutečně spousta. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Tam právě takovým klíčovým krokem, o kterém nakonec jsme mluvili i v souvislosti se slovenskou reformou, je ten Úřad státního dozoru nad pojišťovnami, potom ještě další krok, a to, že pojišťovny se mají změnit na akciové společnosti. To jsou cíle, které stále chcete dosáhnout? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Jsou to cíle, ale jsou to mezistupně. Já bych to spíš než jako cíle označil jako prostředky, a to sice k následujícím věcem. Ten úřad má zajistit, aby dohled jednak nad finančním zdravím pojišťoven a jednak nad dostupností zdravotní péče, to znamená nad tím, jestli pojišťovny plní svoje povinnosti vůči pojištěncům, a tyhle povinnosti my napíšeme mnohem explicitně, než jsou v zákoně dneska, tak úřad má opravdu profesionálním způsobem dohlížet nad tím, že pojišťovny v obou těchto směrech dobře fungují. To znamená, že nejen má existovat úřad, který bude nezávislý na ministerstvu zdravotnictví, dá se připodobnit třeba k Energetickému regulačnímu úřadu, třeba k Českému telekomunikačnímu úřadu a k podobným orgánům, určitým orgánům státní správy. A nejde jenom o existenci toho úřadu, jde o existenci jasných pravidel. Já bych jako příklad použil situaci, ve které byla Všeobecná zdravotní pojišťovna před vyhlášením nucené správy. Tam docházelo postupně dva roky ke zhoršování platební schopnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny, jak konstatovala parlamentní komise, především v důsledku vyhlášek, které vydávalo tehdejší ministerstvo zdravotnictví, a všichni se tvářili, že ten problém neexistuje. Ten problém byl "objeven" v okamžiku, kdy byla vyhlášena nucená správa, protože v tom okamžiku se to někomu hodilo z politických důvodů, ale ten problém předtím existoval dva roky. Tohle by se nemohlo stát třeba u bank, nebo u penzijních fondů, protože tam právě specializovaný regulátor dohlíží v pravidelných měsíčních, nebo kvartálních intervalech na to, jestli ta daná finanční instituce splňuje podmínky, jako je likvidita, jako je platební schopnost, jaké jsou ty skutečné rezervy a tak dále. A v případě, že ne, tak včas rozezní ten poplašný zvonec a má v ruce celou plejádu nápravných opatření, z nichž nucená správa je až ta poslední. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A proč by něco takového nemohla dělat například Česká národní banka? Ono zakládat nové úřady je obecně nepopulární. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- My jsme o tomhle přemýšleli. Kdyby šlo jenom o finanční dozor, jednoznačně bychom požádali Českou národní banku, aby se toho ujmula, ale tady je potřeba zkombinovat dva pohledy, které musí být provázány v jedné instituci, a je to ten finanční pohled a je to potom taky dohled nad dostupností zdravotní péče, který se dá přeložit do otázky - má zdravotní pojišťovna nasmlouván dostatečný počet a dostatečné spektrum poskytovatelů a platí jim dost peněz na to, aby mohly poskytnout pojištěncům příslušné pojišťovny péči, kterou potřebují? A tohle je věc, která má hodně blízko ke zdravotnictví a kde teda nelze předpokládat, byť u velmi zdatného finančního regulátora, že by se téhle oblasti dokázal rychle zhostit. Takže my se v té finanční oblasti určitě budeme inspirovat tím, co dělá ČNB, budeme s ní úzce spolupracovat, což už se dělo teďka při přípravě toho návrhu zákona, ale jsme přesvědčeni i na základě zahraničních příkladů o potřebnosti jednoho regulátora. Nepůjde o žádný velký úřad, třeba narozdíl od Slovenska, mluvíme v podstatě o úřadu s desítkami zaměstnanců. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ovšem pokud jde o tu nabídku a dostupnost zdravotních služeb, to by přece, abych se na to podíval liberálně, mohla zajistit ta plánovaná konkurence pojišťoven. Přece každá pojišťovna si dá pozor, aby nabídla svým klientům dostatečnou péči, aby ti klienti nepřešli k jiné pojišťovně. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- No, takhle je to v ideálním světě. Já jsem pevným zastáncem toho, že tržní podmínky fungují, alespoň tedy, když mají dobře nastavené okolí. A jedná s o trhy, které jsou vyvinuté, ale nemusí se tak úplně stát na začátku a není prostě možné říci, že trh funguje v každém okamžiku a na každém místě. Funguje dlouhodobě a funguje v globálu. Tohle si myslím, že je hlavní zdůvodnění pro regulační úřady. A je tu ještě jedna důležitá okolnost. My samozřejmě nechceme, aby zdravotní pojišťovny jenom slepě, jak je to v mnoha případech dneska, proplácely zdravotnickým zařízením zdravotní péči, kterou poskytnou. To je ten hlavní motor zvyšování nákladů na zdravotní péči. My chceme, aby zdravotní pojišťovny se staly skutečnými správci peněz, chceme, aby se staly skutečnými nákupčími zdravotní péče a aby vedly různými cestami zdravotnická zařízení k co nejúčelnějšímu poskytování zdravotní péče. Ale je samozřejmě potřeba dát pozor, a to je právě úkol pro regulátora, aby tohle nepřekmitlo příliš daleko, aby nešlo o omezování dostupnosti zdravotní péče. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A to by se tedy mohlo stát někde na venkově, v Praze asi těžko. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- No, to je věc, která se děje už dneska a nesouvisí až tak úplně s hustotou poskytovatelů. Česká republika je třeba narozdíl od Velké Británie v té dobré situaci, že pokud nechám stranou pár opravdu výjimečných malých oblastí, tak prostě máme dost poskytovatelů zdravotní péče. To, když se dneska někde čeká, nebo není zdravotní péče dostupná, v naprosté většině případů souvisí právě s tím, kolik a jakým způsobem zdravotní pojišťovny platí zdravotnickým zařízením. A na tohle je potřeba dohlédnout. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A ještě proč by měly být pojišťovny akciovými společnostmi? Tam je celá řada námitek, například to, že se právě budou chtít snažit ušetřit na svých pacientech a mohou se nějak i kartelově dohodnout a celkově ta nabídka péče půjde dolů. Prostě myšlenka zisku do zdravotnictví nepatří. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Já si myslím, že myšlenka zisku do zdravotnictví patří stejně, jako patří do každé jiné oblasti lidské činnosti. A hlavně diskuse, jestli tam patří, nebo nepatří, je opravdu mimo realitu. Prostě zisk ve zdravotnictví je tvořen. Dneska tvoří zisk farmaceutické firmy, dneska tvoří zisk jiní dodavatelé zdravotnických prostředků, dneska tvoří zisk lékaři, a to jak lékaři ve svých ordinacích, tak tvoří zisk nemocnice a jiní poskytovatelé zdravotní péče. A tam, kde nemůžou ten zisk tvořit oficiálním způsobem, tak se vytváří způsobem nelegálním. Tou jedinou oblastí, kde se tváříme, jakoby tam zisk nepatřil, je právě oblast zdravotního pojištění a nakupování zdravotní péče, ale to vede ve svém důsledku k tomu, že na jedné straně máte velké mezinárodní firmy nebo velké nemocnice, které jsou zejména v tom prvním, ale i v tom druhém případě motivovány k tomu, aby vytvořily nějaký oficiální, nebo neoficiální zisk. A na druhé straně máte při vší snaze dneska nepříliš motivované úředníky zdravotních pojišťoven, kteří se snaží těmhle těm snahám čelit. Čili my chceme jenom zrovnoprávnit postavení zdravotních pojišťoven. A pokud se týká těch obav, ty řešíme právě tím, že narozdíl ode dneška chceme naprosto jasně definovat, jaké jsou povinnosti zdravotních pojišťoven při zajištění zdravotní péče. Máme už dneska v České republice poměrně sofistikovaný systém přerozdělení vybraného pojistného, který zajišťuje, aby se pojišťovny nemohly obohacovat výběrem pojištěnců. Jinými slovy, zúžíme jim ten prostor, ve kterém můžou tvořit zisk, na jednu jedinou oblast, a to je právě to nakupování zdravotní péče a efektivní poskytování zdravotní péče, a tam jsou jejich snahy potřeba. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Exministr David Rath tyto vaše plány s pojišťovnami, s jejich převodem a s tím úřadem státního dozoru považuje za takový docela nezodpovědný experiment, který nemá obdobu jinde ve světě. Můžete říci konkrétně, jestli někde ve světě to je stejným způsobem tak, jak vy to budete realizovat? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Těch příkladů ze světa je celá řada, ale začnu Evropou. O Slovensku už jsme mluvili. V současné chvíli probíhá reforma zdravotnictví v Maďarsku a chtěl bych zdůraznit, že ji dělá socialistická vláda. Přesto se po mnoha bouřlivých i veřejných diskusích rozhodli, že půjdou do systému více konkurujících si zdravotních pojišťoven, které budou moci tvořit zisk. A v současné době jaksi už nabízejí tuto možnost i zahraničním investorům, a to i v situaci, kdy v Maďarsku historicky zdravotní pojišťovny neexistovaly. Takže dá mnohem víc práce, aby je vybudovali. My tady ten základ už máme. Ale abych se neomazoval na státy střední Evropy. Zdravotní pojišťovny jako akciové společnosti, které mohou tvořit zisk, působí v Holandsku, v podobné formě působí ve Švýcarsku a přítomnost regulátora už snad ani nebudu komentovat. To je prostě ve vyspělých zemích naprosto standardní záležitost, kterou potřebuje každý specializovaný trh, na kterém se pohybují konkurující si subjekty. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Populační stárnutí je nezadržitelné. Velký tlak tím bude vznikat i na celý zdravotnický systém. Odvrátí tuto hrozbu reformy, které připravujete? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Reformy, které připravujeme, mají především jeden cíl, a to je zlepšit efektivitu dnešního zdravotnictví. To zní trošičku vágně, ale doslova a do písmene chceme, aby za peníze, které už dneska jako občané platíme na zdravotním pojištění, jsme dostávali lepší služby, více služeb, lepší výběr. Čili chceme nejprve, než řekneme občanovi, v důsledku stárnutí populace je potřeba se rozhodnout, buď je potřeba zaplatit víc peněz do zdravotnictví, anebo je potřeba nějakým způsobem upravit rozsah služeb, který je k dispozici. To já myslím, že i z etických důvodů a z důvodů férovosti je nejdřív potřeba zajistit, aby za ty peníze, které se už dneska platí, dostal občan odpovídající protihodnotu. O tohle se pokoušíme, jsme přesvědčeni, že ty rezervy v efektivitě českého zdravotnictví jsou poměrně velké. Pokud se nám je podaří využít, tak na dalších pět, šest, maximálně osm let by nám na zajištění dnešního rozsahu zdravotnických služeb mělo stačit to, co platíme. Do budoucna si budeme muset vybrat. Buď budeme muset platit trošku více, trošku jiným způsobem, který je míň ohrožen stárnutím obyvatelstva, anebo si řekneme, že ten rozsah zdravotní péče, který je hrazený z veřejného zdravotního pojištění, je potřeba nějakým, velmi opatrným a promyšleným, způsobem trošku zúžit. Nejspíš, jak ukazují zkušenosti z jiných států, půjde o kombinace obou těchto směrů. Ale to jsou věci, na které, pokud se nám podaří prosadit naše záměry zvyšující efektivitu českého zdravotnictví, máme čas. Nemáme čas na to, abychom je začali řešit. Máme čas na to, aby proběhly ty skutečné změny ve smyslu nových zákonů. Proto jsme iniciovali ten takzvaný kulatý stůl, který se má zabývat přesně těmito dvěma oblastmi, jak budeme řešit situaci za pět, šest, osm let, kdy i při zlepšené výkonnosti dnešního českého zdravotnictví se prostě budeme muset rozhodnout, jak čelit dopadům stárnutí obyvatelstva, jak jinak financovat zdravotnictví a možná jak jinak definovat, co všechno je kryto z veřejného zdravotního pojištění. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Mně tohle to přijde trochu jako krok zpátky, protože ať před volbami, nebo po volbách, tak většina parlamentních stran hovořila o tom, že by mělo být zavedeno jakési zdravotní připojištění. To znamená, že z toho všeobecného povinného pojištění by se skutečně neplatily úplně všechny zdravotnické výkony jako dnes, ale část, na část by se mohl člověk buď připojistit, nebo by posléze u lékaře platil na dřevo. A vy tedy z tohoto plánu ustupujete a odsouváte ho tedy až do příštího volebního období? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- My z něj neustupujeme. My jediný, co říkáme, je, že považujeme za správné, aby nejdříve byly využity rezervy v dnešním systému a až potom byl občan požádán, aby nějakým způsobem připlatil víc. Co se týká komerčního připojištění, tak tam není potřeba nic rozhodovat, nebo vytvářet nějaké nové zákony. Tam skutečně "jenom" stačí, aby byl lépe definován rozsah veřejného zdravotního pojištění, aby komerční pojišťovny měly jasnou představu o tom, v jaké oblasti se můžou pohybovat. Jinak já jsem velmi zvědav, jaké konkrétní návrhy na zúžení rozsahu služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění přinesou jednotlivé politické strany nebo jejich představitelé, kteří se o téhle myšlence zmiňovali. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže to myslíte, že by ten okruh plně hrazených služeb mohl být omezen již v tomto období jenom tím, že by se něco lépe definovalo. Například o něco takového se pokoušel již pan ministr Rath při tom, když chtěl omezit dostupnost lázeňských služeb, ale myslím, že mu to nevyšlo. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Jsou určitě některé oblasti zdravotních služeb, kde se o nějaké opravdu velmi mírné redukci dá uvažovat už dneska, ale myslím, že hlavně jde o to, aby ta linka, co je hrazeno a co není hrazeno, byla jasná. Dneska je v mnoha případech nejasná taková opravdu roztříštěná, klikatá. My bychom chtěli, aby tam byly nakresleny jasné čáry. V některých případech ty čáry mohou být malinko posunuty jedním směrem oproti dnešní situaci, ale to je spíš opravdu jedna z drobných záležitostí. Není to v tomto volebním období cílem reforem, které chceme realizovat. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A potom je tam, pokud jde o spoluúčast, ještě jedna otázka, nebo konfliktní místo, a to je takzvaný paragraf poslankyně Fischerové, který platí již téměř deset let a který znemožňuje komukoliv, i kdyby chtěl, připlácet si za kvalitnější či luxusnější služby v nemocnicích. Tento paragraf zrušíte? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Tento paragraf zrušíme a už ho postupně rušíme, on má totiž dvě části. Jedna z nich říká, že není možné připlácet si legálně na péči, která je kryta veřejným zdravotním pojištěním, a k tomu ještě větička, ani v souvislosti s touto péčí. Ta větička už je naprosto nadbytečná, jak koneckonců konstatoval i Ústavní soud. Vede jenom ke zmatení v realitě a ve veřejnosti, takže tahle větička už je rušena tou novelou, kterou má za čtrnáct dní projednávat Poslanecká sněmovna. Zrušení toho, samotné větší části toho takzvaného paragrafu Fischerové, je samozřejmě trošičku složitější záležitost. My nepochybujeme o tom, že ten paragraf Fischerové je špatně, protože ten vám dneska v podstatě říká jako pacientovi - buď vezměte to, co je vám nabízeno v systému veřejného zdravotního pojištění, anebo jděte zcela mimo něj a zaplaťte si úplně všechno z vlastní kapsy. My jsme považovali za mnohem férovější říct - toto je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Pokud si chcete připlatit, můžete to udělat. Ale samozřejmě je potřeba vytvořit velmi transparentní prostředí, ve kterém budou pacienti vědět dvě základní věci a budou vědět před svým rozhodnutím. Za prvé, na co mají nárok z veřejného zdravotního pojištění, což někde lze stanovit explicitně v zákoně, jinde to prostě technicky nejde stanovit v zákoně, tam ale stanovíme informační povinnost zdravotní pojišťovny, aby buď předem veřejným způsobem, anebo na vyžádání svého pojištěnce jasně deklarovala, jaká úroveň zdravotní služby je v jeho konkrétním případě ve zdravotnickém zařízení, které si vybral, hrazena zdravotní pojišťovnou. A tou druhou podmínkou je, aby zdravotnická zařízení dopředu zveřejnily ceníky těch služeb, které jdou nad úroveň veřejného zdravotního pojištění, takže by to bylo naprosto transparentní a každý by věděl, že má k dispozici bezplatnou variantu, ale když bude chtít, může se rozhodnout pro něco jiného, na co si bude muset připlatit. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Jinými slovy, pokud by prošel, prošla ta změna, která je teď v tom reformním návrhu, tak já si budu moci připlatit v nemocnicích například za lepší pokoj, ale zatím si nebudu moci připlatit například za lepší kloubní náhradu. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Přesně tak. To by umožnila až ta druhá, rozsáhlejší změna. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Při eurobaromteru řekli Češi, že největší obavy mají z dalšího vývoje ve zdravotnictví. Pane náměstku, mají k tomu důvod? Zatím se zdá, že vše probíhá poměrně klidně, nicméně lidé se bojí. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Důvod k tomu mít nemusí. Je to proto, že, jak jste říkala, ta reforma bude postupovat v jednotlivých krocích, je prováděna velmi opatrně. A když to řeknu naprosto jasně, ta jediná potenciálně negativní zpráva pro občany, a to je zavedení regulačních poplatků, i když já myslím, že čím dál tím větší část obyvatelstva chápe, že nakonec je to v jejich zájmu, protože když budou potřebovat nějakou drahou zdravotní péči v opravdu špatné zdravotní situaci, tak ji dostanou a ta cena, kterou za to platí, to znamená drobná spoluúčast na banalitách, je podle mě více než dobrá. Takže když vynechám tohle to, tak všechny ostatní kroky, které chystáme, jsou naprosto jednoznačně a nezpochybnitelně ve prospěch pacienta. Je to ve smyslu definování toho, na co má nárok z veřejného zdravotního pojištění, což dneska neví. Teoreticky má nárok na všechno, ale jak dlouho bude čekat, jestli vůbec bude ošetřen, jestli ho nepošlou někam jinam, to se dozví až v okamžiku, kdy vstupuje do nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení. My děláme všechno pro to, aby to věděl předem, a také pro to, aby tenhle nárok byl vymahatelný ať už z hlediska povinností zdravotní pojišťovny, nebo z hlediska řízení dohledu nad zdravotními pojišťovnami. Pak je tam celá řada věcí, které nemají nutně legislativní charakter a které jsou zaměřeny na to, jak pojišťovny platí zdravotnickým zařízením, které jsou zaměřeny na poskytnutí informací pacientům. A potom je tu samozřejmě ta chystaná velká změna ve veřejném zdravotním pojištění, kdy občané budou mít garantovaný určitý standard, ale budou si moct vybrat mezi určitými nabídkami zdravotních pojišťoven a budou si moci, jak jsme o tom před chviličkou mluvili, legálně připlatit, když budou chtít. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Nicméně lidé se také obávají i z důvodu zpráv, které se dozvídají. Velká krize nyní bují v jednotlivých regionech. Poslední zprávy, konkrétně z Pardubického kraje, ty vypovídají o tom, že nemocnice v kraji řeší vážné finanční problémy. Například v Litomyšli se již odkládají neakutní operace z finančních důvodů. Podobná situace je i v Ústí nad Orlicí a v Chrudimi. Zadlužené nemocnice, kraj, který je jejich zřizovatelem, i pojišťovny svalují vinu jeden na druhého. Ředitelé nemocnic i kraje tvrdí, že za jejich dluhy mohou paušální platby zdravotních pojišťoven. Vina je dávána také bývalému ministru zdravotnictví Rathovi, který zavedl zvednutí mezd lékařů o sedmnáct procent, které musejí vyplácet nemocnice. Podle ředitelství nemocnic zdravotní pojišťovny prý o tolik úhrady nezvedly a zástupci VZP zase tvrdí, že nemocnicím v Pardubickém kraji platí dostatečně a částku jim navýšili. Kdo má podle vašeho názoru pravdu a čím to je, že v Pardubickém kraji je situace dosti neutěšená a jiné kraje zase hospodaří se svými nemocnicemi o poznání lépe? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Já bych to za velkou krizi skutečně neoznačil. Vůbec to neoznačil za krizi. Krize by byla, kdyby všechny, nebo velká většina nemocnic v České republice byla ve významném finančním propadu, takhle to není. Naopak situace se oproti minulým rokům zlepšila. To, že mají problémy nemocnice v Pardubickém kraji, je určitě velmi závažné pro obyvatele tohoto regionu, ale jedná se spíš o výjimku, takže část toho řešení je určitě nutno hledat uvnitř těchhle nemocnic. Druhá věc, kterou k tomu chtěl říct, je, že ty dohady o tom, kdo za to může, jestli VZP, minulé vedení ministerstva, samotné nemocnice a tak dále, jsou typickou ukázkou toho, jak nejasná pravidla máme v dnešním zdravotnictví, a to je právě to, co je potřeba nahradit. Až bude platit nová legislativa, tak bude jasné, jaké jsou maximální čekací doby, bude jasné, co musí pojišťovny svým pojištěncům zajistit, ale na druhé straně budou mít právo, aby to zajistili tam, kde ta péče bude poskytnutá kvalitně a kde bude poskytnutá efektivně. Čili bude naprosto jasné, jestli problém je v tom, že nemocnice narozdíl od jiných nedokážou vyjít s penězi, které dostávají od pojišťoven, anebo jestli je problém v tom, že v konkrétním případě skutečně zdravotní pojišťovny nedodaly dostatek peněz. V dnešní situaci je to téměř nerozklíčitelné. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ovšem problémy jsou v Pardubickém kraji, něco podobného zažívá i Liberec. Nezačnou i ty další krajské systémy teď padat jako kuželky, nebo existuje důvod, proč by k tomu nemělo dojít? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Celkové finanční podmínky jsou opravdu lepší, než bylo před několika lety. Kraje jsou skutečně v různých stadiích toho, jak řídí a jak efektivně řídí svoje nemocnice. Takže v některých oblastech, třeba v Karlovarském kraji, je připraven poměrně promyšlený plán, jakým způsobem zefektivnit a racionalizovat nemocniční síť. V jiných krajích třeba nečekali na přípravu velkého plánu a už podnikli jednotlivé kroky. Takže ta situace se skutečně významně liší kraj od kraje, ale když se podíváme na průměr, tak průměrná situace, průměrná finanční situace českých nemocnic je mnohem lepší než v minulosti. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Zástupci Pardubického kraje také vysvětlují ty své potíže historickými důvody. Totiž situace je taková, že pojišťovny v čele VZP platí jakési historické paušály, které příliš nezohledňují, jak ty nemocnice ve skutečnosti léčí, a právě Pardubice na tom byly bity, protože měly ty paušály nevýhodně nastavené. Teď už od příštího roku a ještě víc od toho dalšího roku by měl vstoupit v platnost systém DRG, podle něhož by se dohadovaly platby pojišťoven zdravotnickým zařízením. Pokud by tento systém skutečně naběhl, myslíte si, že už pak nedojde k takovým nejasnostem a potížím třeba dobrých nemocnic? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Já si nedovolím vyslovit k tomu, jestli specificky nemocnice Pardubického kraje díky současnému systému jsou bity, nebo naopak zvýhodněny, ale obecně ten systém plateb nemocnicím, který jsme tu měli v posledních letech, je opravdu špatně, protože nemocnice dostávají určitý celkový rozpočet bez ohledu na to, jakou péči poskytují. A teď nemluvím o kvalitě péče, teď mluvím vůbec o tom, jaké množství péče a jak těžkým pacientům poskytují. Ten vztah mezi těmi penězmi a jejich prací je skutečně teď velmi rozvolněný, a to je ten důvod, proč jaksi doporučujeme pojišťovnám a zdravotnickým zařízením, aby se při jednáních o tom, jak budou pojišťovny platit poskytovatele v roce 2008, dohodly na postupný přechod, na způsoby plateb, které skutečně zohlední to, jaké pacienty nemocnice léčí a v budoucnu i jak dobře je léčí. A tím nejpoužívanějším systémem klasifikace jednotlivých případů, který se na tohle ve světě používá, je právě ten systém DRG. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Další krizové místo, nebo podle vašeho názoru "krizové" je Brno. K tomu se možná budete chtít více vyjádřit. Ministr zdravotnictví oznámil záměr reformovací brněnských nemocnic v dubnu. Hlavní částí jeho plánu je přesun traumacentra specializovaného na léčbu mnohačetných poranění z úrazové do fakultní nemocnice. Záměr se lidem nezamlouvá. Petici odborářů proti rušení nemocnice podepsalo až třicet tisíc z nich. Záměr se také nelíbí ani brněnským radním. Ti se usnesli, že město se pokusí nemocnici převzít. Proti se staví také, jak nám sdělil, prezident České lékařské komory. 

/ukázka/ 

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory -------------------- Vytýkáme určitou nekoncepčnost v přesunu těch zdravotnických týmů z úrazové nemocnice. My víme, že stávající úrazová nemocnice není schopna poskytovat dlouhodobě zdravotní péči na úrovni jednadvacátého století. Záměr vybudovat nové traumacentrum v Brně považujeme za správný, ale upozorňujeme na to, že ty podmínky nejsou splněny v současnosti ani ve Fakultní nemocnici Bohunice a že hrozí rozbití fungujících lékařských týmů, protože Fakultní nemocnice Bohunice nemá dostatečné kapacity, aby vstřebala ty kvalifikované pracovníky a dokázala poskytovat veškerou péči, kterou v dané chvíli poskytuje úrazová nemocnice. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, vy říkáte, že se ty změny dotknou nelibě lékařů. Dotknou se nějak i pacientů podle vašeho úsudku? 

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory -------------------- Samozřejmě, protože jednak v dané chvíli ministr rozhoduje o likvidaci jednoho zdravotnického zařízení a není schopen zajistit ty služby, které ta nemocnice poskytuje jinde, protože kapacita nemocnice v Bohunicích není dostatečná. Nemocnice Bohunice prostě není připravena na to tu traumatologickou péči v tomto rozsahu poskytovat. Vůbec již není řešena otázka ostatní péče, kterou poskytovala Úrazová nemocnice v Brně jako komunitní nemocnice pro občany z daného regionu, to již vůbec není dořešeno. A my se obáváme, že skutečně za tím překotným přesunem je záměr o atraktivní pozemky v centru Brna a nikoliv zajištění kvalitní zdravotní péče. 

/konec ukázky/ 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik názor prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Pane náměstku, jak budete reagovat? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Tak v Brně už vůbec nejde o krizi. Tam jde prostě o řešení situace, kdy úrazová nemocnice sídlí v budovách v centru města, které mají, za prvé, špatnou dopravní dostupnost, za druhé, nesplňují předpoklady pro moderní poskytování zdravotních služeb, a za třetí, by vyžadovaly rekonstrukci ve výši dvou miliard, která by samozřejmě šla z kapes nás všech. Optimální řešení situace je přemístit ty traumatologické týmy z dnešní úrazové nemocnice o pár kilometrů dál do Fakultní nemocnice Brno - Bohunice, kde mohou za řádově nižších investic získat naprosto odpovídající prostory, naprosto odpovídající vybavení a navíc tam ještě budou mít celé kompletní zázemí fakultní nemocnice, to znamená lépe vybavené laboratoře, dobře vybavené zobrazovací metody, neurochirurgie a řadu dalších specialistů, kteří dneska prostě v té úrazové nemocnici nejsou. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- K tomu možná dvě námitky. Pokud vím, tak v Brně jsou tři traumacentra pro dospělé, a to znamená, že jedno z nich se zruší. Je to rozumné? 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Brno je město o několika set tisících obyvatel. Dá se velmi lehce spočítat, kolik úrazů se stane v Brně a v okolí. Jsou také známy údaje o tom, jaké je minimální množství pacientů pro to, aby lékaři měli dostatečnou kvalifikaci a dostatečný trénink poskytovat tyto služby. Jednoznačně to, když v Brně vzniknou dvě traumacentra místo tří traumacenter, bude plus pro kvalitu poskytované péče. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A nebojíte se, že by se zničil ten lékařský tým z úrazové nemocnice? Ono možná to není tak úplně vážný věcný problém, ale právě ty lékařské týmy si je třeba chránit. Oni často reagují velmi impulzivně. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Já beru tu otázku sehranosti týmu velmi vážně. Ta cena toho týmu je nesrovnatelně větší než cena jednotlivců, byť jsou skvělí, ale tady jasně existuje nabídka, aby ta část týmu, především ta traumatologická, skutečně jako celek přesunula do Fakultní nemocnice Brno - Bohunice. Jestli se rozhodnou tohle udělat, nebo nerozhodnou udělat konkrétní lékaři a konkrétní sestry, to je samozřejmě na nich. Já chápu, že nikomu se příliš nechce, pokud byl zvyklý dlouhou dobu pracovat v určitých budovách, tak nikomu se nechce do zásadní změny, ale jsem pevně přesvědčen, že ta změna nakonec bude ku prospěchu jak lékařů, tak pacientů. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Právě ta bohunická nemocnice, vlastně alespoň zvenku, nevypadá moc příjemně. Je to koneckonců stavba z osmdesátých let, je asi desetipatrová, takže ona tam taky s tou dostupností by mohl být problém. 

Pavel HROBOŇ, náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Ta dostupnost pro auta záchranné služby nebo pro vrtulníky je samozřejmě nesrovnatelně lepší na okraji Brna než v jeho centru. Pokud se týká vzhledu nemocnice, musíme si uvědomit, že nemocnice zejména v dnešní době jsou místa, kam by se pacienti měli dostávat, opravdu když jsou jenom ve velmi vážném stavu, což znamená, že to okolí až tak úplně nevnímají, a to, co opravdu potřebují, je špičkový tým a špičková technika, která má dostatek zkušeností. Jakmile jsou vyřešeny ty akutní problémy, tak by se pacienti měli vrátit do domácího ošetřování, anebo do nějaké rehabilitační péče, která už potom samozřejmě by se měla odehrávat v jiném prostředí. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tak a to už je samotný závěr dnešního vydání Studia STOP. Za návštěvu děkujeme náměstku ministra zdravotnictví Pavlu Hroboňovi. Na shledanou. 

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je MEDIASEARCH. Texty neprocházejí korekturou. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas