30. září  2008  rubrika: Studio STOP

Jak rozkol v ODS ovlivní volby?

Mirek Topolánek s nápisem Mám vás rád - Foto: Marián Vojtek

Mirek Topolánek s nápisem Mám vás rádFoto: Marián Vojtek

Stává se už pomalu tradicí, že před důležitými volbami se v médiích objeví nějaký skandál, který může poškodit jednu z velkých stran a může ovlivnit její volební výsledek. Jen namátkou stačí připomenout aféru kolem takzvané Kubiceho zprávy, která měla dokázat prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a do politiky před volbami v roce 2006.

Součástí přísně tajného dokumentu byly i některé nepodložené negativní informace o předsedovi sociální demokracie Jiřím Paroubkovi. Zmiňovaný materiál záměrně unikl na veřejnost a přes sněmovními volbami vyvolal pořádný rozruch. Podobná situace se opakuje i nyní. Jen v hlavní roli tentokrát vystupuje ODS. Skandál vyvolala reportáž týkající se v té době poslanců za občanské demokraty Vlastimila Tlustého a Jana Moravy. Šlo o provokaci, týkající se uměle vyrobených kompromitujících materiálů na Tlustého a pokusu nabídnout je ODS. Aféra se postupně rozrostla do takových rozměrů, že momentálně nemá Topolánek situaci plně pod kontrolou, alespoň ve Sněmovně vláda prohrála některá klíčová hlasování a rovněž uvnitř ODS je atmosféra značně napjatá. To vše pár týdnů před krajskými volbami, jejichž výsledek by mohl výrazně ovlivnit budoucnost Mirka Topolánka v čele občanských demokratů. Patří skutečně nejrůznější aféry k běžnému koloritu českého předvolebního boje? Nakolik může skandál kolem Tlustého a Moravy ovlivnit podzimní volby? Čeká ODS vnitrostranický rozkol podobný tomu z podzimu roku 1997? Odpověď nejenom na tyto otázky vám nabídne dnešní Studio STOP. Ve studiu vítám politologa Jiřího Pehe a zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Erika Taberyho, takže dobrý den. 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Dobrý den. 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Dobrý den. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Když budeme hovořit o blížících se volbách, jak krajských, tak senátních a o dění na české politické scéně, tak asi skutečně nemůžeme začít ničím jiným, než tím, že když se vždycky blíží nějaké podobné volby, tak se objevují nejrůznější skandály. Podle Jiřího Pehe je to specifikum české politiky, nebo něco podobného je běžné i v zahraničí? 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Není to úplně specifikum české politiky, i když bych řekl, že to je trochu větší specifikum, řekněme, postkomunistických demokracií než těch zavedenějších, ale já myslím, že to podstatné na těch skandálech, které nyní sledujeme je to, zda-li padnou do úrodné půdy nebo ne. Mě se zdá, že to je to hlavní, že v ODS ten skandál, nebo řekněme, ta záležitost s Vlastimilem Tlustým a poslancem Moravou přerostla nebo vyrostla do takových rozměrů, které vidíme, protože je to spíš jenom symptom něčeho, to znamená ta strana skutečně je vnitřně rozpolcená nebo probíhá tam určitý mocenský boj a to, co se stalo v podobě Vlastimila Tlustého a Moravy, to v podstatě byla jenom, řekněme, taková spoušť. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- My už jsme zažili, už to zde také zaznělo v úvodu, skandál před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006, který mohl výrazně poškodit sociální demokracii. Určitý skandál provázel i minulé krajské volby, kdy těsně před nimi se objevila kauza Kořistka, to znamená pokus uplatit tehdy poslance za Unii svobody, nebo nabídnout mu nějaké výhody za to, že bude hlasovat proti tehdejší koaliční vládě. V té souvislosti byl zatčen Marek Dalík tehdy už velmi blízký člověk Mirku Topolánkovi, bylo vidět, jak v televizi je odváděn v poutech a podobně. Skandál v roce 2006 před volbami podle Jiřího Paroubka výrazně ovlivnil úspěch sociální demokracie, skandál, který se odehrát před těmi krajskými volbami, se do těch voleb nepromítl, protože občanští demokraté dosáhli výrazného úspěchu tehdy. Kam by se dal zařadit tento nejnovější skandál, podle Erika Taberyho? 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Tak ono bude hodně záležet na tom, jestli se objeví ještě nějaké další informace a jak se vyvine ta situace uvnitř ODS samotné, jak bude na to ta strana reagovat. Jinak si myslím, že nemusí mít překvapivě až tak velký vliv, zejména pokud jde o ty krajské volby, protože mnohdy i v minulosti se ukázalo, že ta veřejnost se tam odděluje krajské volby, nebo i vůbec komunální volby od té celostátní politiky. Samozřejmě letos to může být jinak, to, to těžko soudit. Zatím se ale úplně nezdá, že by to mělo nějakým způsobem fatálně jakoby postihnout ODS, ale to uvidíme. Jinak vy jste zmínil všechny ty kauzy. Ono to tak jakoby působí, že se vždycky najde někdo, nebo nějaká temná síla, která to zveřejní, nějakou překvapivou informaci, ale ono bysme museli u všeho trochu jakoby dělit, jo, protože třeba kauza Kořistka, nebo i kauza Morava, tak tam de facto na tom spuštění, na tom otevření měli úplně zásadní podíl vlastně média. V kauze Kořistka ta prvotní informace byla neformální pro novináře, který slíbil, že ji nezveřejní a pak ji zveřejnil, bez toho ta kauza by nikdy nebyla a tady vlastně tu kauzu celou vytvořilo jedno médium. Další, tak samozřejmě třeba před těma dvěma lety, byť ta informace byla skutečně výbušná z té kauzy, nebo z té zprávy Kubiceho, ale je třeba připomenout, že tu informaci nezveřejnil on, ale že ji zveřejnili poslanci a tam to de facto bylo skutečně součást toho politického střetu, protože nepochybné, že to zveřejnili politici ODS. A jenom ještě poslední věc, jak jste se ptal, jestli je to u nás běžné, jenom tedy u nás, nebo jestli je to i ve světě, ono je to běžné úplně všude. Teď třeba v Rakousku jsme mohli být svědkem, že se objevily ty materiály zachycující zejména fotografie jednoho z těch kandidátů, jak se účastní těch náckovských akcí a ve Spojených státech, tak tam je to dovedeno téměř k dokonalosti a nejenom jako vytváření těch kauz, ale i šíření lživých a negativních informací. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Když jsme u těch dopadů skandálů na výsledky voleb. Je nějaký výrazný rozdíl mezi Českou republikou a zahraničím? Že třeba ty skandály mohou mít daleko větší dopad, než třeba u nás? Jiří Pehe. 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Já bych se vrátil k tomu, co jsem říkal před tím, když jsem udělal to rozlišení mezi postkomunistickým světem a nebo řekněme postkomunistickými demokraciemi a vyspělejšími demokraciemi, protože ono v těch vyspělejších demokraciích totiž je vyspělejší, řekněme, všechno, tedy i novinářský, novinářská profese a proto se novináři nenechají tak úplně snadno vodit za nos, jako třeba bohužel u nás často, takže já mám pocit, že ty skandály u nás do značné míry jsou takové, jaké jsou, protože je nezvládá nejenom politika ale také, také žurnalistika, že se nechá prostě servírovat věci, které by třeba v těch zmíněných Spojených státech byly nejprve důkladně prověřeny a pak by na tom pracoval tým novinářů a ta kauza by byla sprovozena ze světa, nebo by naopak přerostla do nějaké nové Watergate. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Souhlasí Erik Tabery s tím, že novináři mohou hrát totiž vědomě nebo nevědomě důležitou roli v nějakých těch právě zákulisních politických hrátkách a přispívat právě k tomu, že ty skandály se šíří? 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Naprosto nepochybně, to určitě. Bylo bylo by naivní si myslet, že ne. A souhlasím dokonce s tím, že samozřejmě u nás ta novinařina ještě není tak daleko, ale úplně bych zase je jako neříkal, že jinde se to taky nestává. Nedávno právě ve Spojených státech byla ta celkem zajímavá kauza, kdy New York Times, těžko si představit lepší vlastně médium, zveřejnil zaručené informace o soukromém životě kandidáta McCaina a pak se ukázalo, že to vlastně de facto byl podvrh a muselo se to médium, médium omluvit, takže jakoby ty chyby se stávají všude, byť tím vůbec nechci říct, že je to srovnatelná situace, protože samozřejmě u nás je třeba říct, že mi furt ještě hledáme ty hranice a ta pravidla, myslím, že celá ta kauza Morava to ukazuje úplně nejlíp, že tady není ještě dáno, co se smí a co se nesmí a to samozřejmě spoustu těhle těch otázek už má ten západ vyřešen. Nás to teprv čeká. Doufám, tedy, že to bude co nejrychleji, protože zejména ta kauza Morava mě i jako novináře celkem trápí, protože to jakoby vrhá světlo na tu novinářskou obec spíš podle mě velmi nepříjemné. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Názor Jiřího Pehe? 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Já bych k tomu jenom dodal, že si myslím, že skutečně zejména ten, to využívání policejních odposlechů a informací utíkajících z policejních spisů, to je něco, co by, řekněme, v té vyspělejší demokracii bylo těžko představitelné, protože, kdyby se to už stalo, že by si ti novináři nechali naservírovat dle mého soudu pečlivě vybraný vzorek nějakých odposlechů, které jim někdo servíruje s nějakým účelem, z těch policejních kruhů nebo odjinud, tak by se okamžitě rozběhlo paralelní novinářské pátrání po tom, co se děje v té policii, jak je to vůbec možné, že, že utíkají takovéto informace cílené se záměrem někoho poškodit nebo zničit, a to se bohužel u nás neděje. Tady se prostě přijme jenom jedna strana té mince a policie a státní orgány jsou v klidu. Tady utíkají informace jako z cedníku, nebo skrze cedník a vůbec nic se neděje. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Děje se maximálně to, že tady politici vytvoří nějakou vyšetřovací komisi, ale kdyby se věnovali tomu, k čemu jsou určení třeba poslanci, že jsou zákonodárci, tak možná by pracovali na některých zákonech, které by mohly přinést nápravu alespoň podle Úřadu na ochranu osobních údajů. Ten úřad zjistil při kontrole na ministerstvu vnitra, že k některým citlivým údajům může mít přístup teoreticky až tři tisíce lidí, což je svým způsobem katastrofa, protože pak těžko lze dohledat, jakým způsobem a hlavně dokázat, k těm únikům dochází. 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- To máte naprostou pravdu, já myslím, že jak politický svět, tak ten novinářský má spoustu nedostatků, ale kde je tedy jako obrovský problém a dosud neřešený, tak to je policie, státní zástupce a tak dále, to se ukazuje dnes a denně. Teď jsme si mohli přečíst, že byla zveřejněna identita utajovaného svědka a když se ptají policie, kdo za to může, tak oficiální prohlášení zní, že nikdo se nedopustil ničeho špatného a nikdo za to nemůže, což je samozřejmě úplně absurdní, vzbuzuje to nedůvěru vůbec v ten právní stát a souhlasím i s tím, že pouštění těch odposlechů, to je strašně nebezpečná věc. Ono, někdy máte ten veřejný zájem, že to stojí za to předat médiím, třeba právě, když se to snaží někdo ututlat, nebo když se s tím nice neděje, což mimochodem třeba u těch odposlechů kolem kauzy Mrázek je, tam si myslím, že ten veřejný zájem je, ale podle mě už není úplně ve veřejným zájmu, jak se s tím pracuje. A jedna věc, jednu věc bych zmínil konkrétně. Mladá fronta předložila veřejnosti řadu těch odposlechů a velice dobrý a, a snažila se to nějak dát do kontextu, pak myslím, že se lekla, že ukazuje negativně jenom občanské demokraty, tak se rozhodla, že to zřejmě vyváží tím, že ukáže, že je do toho namočen i Jiří Paroubek, což hlásal velký titulek a potom, když si přečtete ten text, tak zjistíte, že de facto tam není téměř ale ani náznak toho, že by byl do něčeho zapleten. Maximálně, že jedna osoba nějaká mu telefonuje a na něco se ho ptá, ale tam není vůbec, co odpověděl, jestli se sešli a tak dále. Takže tady je vidět, že ty odposlechy budiž, ale jak je důležité s tím opatrně nakládat, protože jakoby vytvářet potom takovou tu iluzi, že všichni jsou v tom zašpiněni jenom proto, aby se proporcionálně na každého ukázalo, je podle mě velká chyba. Ale souhlasím zejména s tím tedy, že nejde ani tak v tuto chvilku o to hledat vinu u těch novinářů, ale zejména, jak je možné, že to vůbec z té policie mohlo uniknout. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Možná, že nejzajímavější na tom skandálu kolem Vlastimila Tlustého a Jana Moravy je skutečnost, že pak některé ty kroky, které jsme mohli sledovat, jakoby potvrdily to, že ty praktiky, které byly naznačeny v té reportáži, jsou pomalu běžnou metodou práce v politickém zákulisí, protože najednou se objevily v médiích informace, které by se tam asi jen tak neobjevily, ke kterým by se novináři nedostali a není to jenom tento případ i v minulosti, když některý poslanec, ať už z jedné, nebo z druhé strany, byl v uvozovkách v úzkých a chtěl se rozhodovat nějak jinak, než chtěla ta strana, nebo se i rozhodl, tak potom se také na něj objevily nejrůznější věci, které se před tím neobjevily a byly už staršího data a podobně. 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Zdá se, že všechny politické strany u nás, nebo téměř všechny mají prostě svoje lidi na špinavou práci, takříkajíc. Sám poslanec Morava to v jednom tom vystoupení přiznal, když říkal, já nejsem žádný génius, který produkuje nějaké vize pro tu stranu, ale moje hodnota spočívá v tom, že obstarávám informace a já jsem si jist, že kdyby se ta reportáž televize Novy i s těmi konkrétními kompromitujícími materiály zaměřila na jiné politické strany důkladně, tak by asi také našli několik zájemců a to prostě proto, že v každé té straně jsou lidé, kteří víceméně mají za úkol nebo si vzali za úkol nějakým způsobem sbírat diskreditační materiály a možná to dokonce je ještě více rozšířená praxe. Možná, že každý, každý politik, nebo skoro každý politik si pro jistotu schovává na ty, od nichž by mohlo hrozit nějaké nebezpečí, nějaké materiály, jak jsme se také přesvědčili v případě poslance Ranince, který k nám pak vyjevil, že sbíral kdysi, nebo se k němu dostal materiál na poslance Ježka z Občanské demokratické strany. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Čirou náhodou ho potom objevil po letech. 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Přesně tak. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Samozřejmě ten skandál Tlustý a Morava nemá dopad jenom tento, ale měl mít i ještě další vyústění, se kterým se počítalo a které nakonec nenastalo, alespoň z pohledu občanských demokratů, tedy předpokládali někteří z vedení ODS, že Vlastimil Tlustý bude vyloučen ze strany a že odejde z klubu, ani jedno se nestalo. Zde je názor předsedy ODS Mirka Topolánka. 

Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS -------------------- Jednání klubu ukázalo, že fakticky nikdo v tom klubu, a to říkám jednomyslně, nemá zájem s Vlastimilem Tlustým na tom klubu dále sedět, takže ho neumíme a ani nechceme nějakým způsobem vylučovat, že ty vnitrostranické mechanismy ani vnitroklubové to v dané chvíli neumožňují, to je pravda, ale Vlastimil Tlustý udělal něco, co se neodpouští, co by mělo vést jeho samotného k tomu, aby reflektoval tu situaci, což neudělal. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tolik předseda ODS Mirek Topolánek. Jak vidí tuto situaci Jiří Pehe, nemyslím to tedy, že Vlastimil Tlustý jenom setrval v tom klubu, že s ním jakoby nemluví, ale vůbec to, že se ta situace v ODS zajímavým způsobem vyvíjí, protože, když se objevil ten skandál, tak všichni odsuzovali Vlastimila Tlustého, hovořili o tom, že by měl tedy opustit stranu, klub a pak najednou někteří měnili názor, trošku začali couvat a začali tvrdit, že vlastně to až tak horké není? 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Já tam vidím dvě roviny. Za prvé si myslím, že Tlustý není žádný solitér, že je jenom špičkou ledovce, nevím jak ten ledovec je velký, ale každopádně si myslím, že on je součástí určitého, byť třeba neformálního bloku v ODS, který stojí proti Vlastimilu Tlustému, proti Mirkovi Topolánkovi a ty, řekněme, vazby tohoto bloku, dle mého soudu, dosahují až na Pražský hrad a není to, není to prostě vůbec náhoda, že se Tlustý vzbouřil a že se třeba vzbouřil v určitém okamžiku, protože pokud by ODS nevyhrála krajské volby, nebo nedopadla by dobře, tak to může znamenat politický konec Mirka Topolánka, dle mého soudu na tom, na tom má eminentní zájem i prezident Václav Klaus, který s Topolánkem už dlouhodobě je, řekněme, na kordy. A druhá věc je, že je mi trochu líto Mirka Topolánka, abych se přiznal. Dostal se do velmi svízelné situace a na druhé straně existuje takové staré české přísloví, kdo s čím zachází, s tím také schází a on se teď rozčiluje nad poslancem Tlustým, ale když přešli na stranu ODS poslanci Melčák a Pohanka, tak jsme slyšeli mnoho řečí o jejich svědomí, o tom, že mají právo na vlastní názor a tak dále. Já myslím, že když se vytvoří takováto politická kultura, nebo když jí tolerujeme, no tak potom se nám to vrátí jako bumerang. Teď to, co se děje v ODS je v opačném gardu, to co se před dvěma lety dělo při vytváření Topolánkovy vlády. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Na tom je ale absurdní to, že v tom prvním případě aspoň ti poslanci odešli z klubu i ze strany a byť tvrdí, že tedy jsou nezávislí, tak někteří z nich jakoby byli spíše pevnou součástí té vládní koalice, ale nevstoupili nikam a tady máme situaci, kdy Vlastimil Tlustý je dál členem ODS, dál členem poslaneckého klubu a přesto jeho postoj může být značně nejasný a vedení ODS navíc dává najevo, že s ním nechce nijak mluvit, nijak komunikovat, domlouvat s ním kompromisy a podobně. 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- To určitě. Tam myslím si, že je ta nevýhoda navíc tedy sociální demokracie má jednodušší to, že nejenom ty lidi mohou odejít, ale že taky jednodušejc je může vyhodit, jak z klubu tak ze strany, což ODS má celkem komplikované. Já myslím, že těch důvodů, nebo těch problémů, které ODS teď zažívá je celá řada a ten fakt, že ho ta jeho regionální buňka nevyhodila, musím říct, že mě zas tak úplně nepřekvapil. Těch důvodů je také více. Jeden z nich třeba, že tam nešel nikdo z vedení té strany, aby vysvětloval, proč by měl Vlastimil Tlustý odejít. Za druhé v ODS je obecně velmi nepříjemně vnímáno, když má být někdo vyloučen a tím oslabovat klub té strany, takže tam většinou je taková semknutost a v neposlední řadě Vlastimil Tlustý vždycky velice dobře dokázal odměňovat a zařizovat ať už pro svůj regionu nebo pro lidi jemu blízké, různé dotace a dary a tak dále, takže tam je ta vazba i v tomto, v tomto rozměru. Takže já myslím, že tam skutečně ODS, pokud se ho bude chtít zbavit, tak bude muset změnit stanovy, bude muset změnit ten princip, byť samozřejmě tím vůbec nevyřeší to, že ten poslanec zůstane v Poslanecké sněmovně a že bude dál dělat, dělat problémy pro tu stranu ale samozřejmě je nemyslitelné, aby zůstal v klubu, protože to skutečně, když se bavíte z členy ODS,tak s ním nikdo nechce sedět. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Jaký dopad to může mít na fungování ODS? Teďka před volbami? Protože Vlastimila Tlustého se jen tak nezbaví, když to řeknu takto a ten cizorodý prvek tam bude, tedy neustále uvnitř a zdá se, že skutečně není osamocen? 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Já myslím, že není náhodou, že to, co se děje, se děje teď, o tom jsme se už zmínili, je před krajskými volbami a rozuzlení celé té krize v ODS dle mého soudu přijde po krajských volbách. Když si vzpomeneme na to, co se dělo třeba v době, kdy podobná situace existovala v sociální demokracii, kdy Vladimír Špidla bojoval také s rebely ve straně, tak si lze vzpomenout, že Vladimír Špidla skončil, coby stranický vůdce a premiér po volbách do Evropského parlamentu, kde sociální demokracie dosáhla z hlediska strany katastrofálních výsledků a pokud toto se bude opakovat v případě ODS, tak to bude mít velmi podobný efekt na to současné vedení. Tam už se objevují náznaky revolty hejtmanů, ti se rozhodně, pokud neuspějí v krajích, tak se rozhodně, tak si to rozhodně nebudou chtít nechat líbit, že to je jejich vina, protože oni se cítí poměrně úspěšně jako, jako, jako úspěšní politici a bude to mít na tu stranu, myslím, poměrně velké dopady. Navíc tam je třeba zmínit i určitý cyklus politický, o kterém jsme tady zatím nemluvili, totiž ty velké úspěchy ODS v krajích přišly oba v dobách, kdy ODS byla v opozici, v té je nyní sociální demokracie, takže tam také vždycky se v těch krajských volbách, protože to je mezidobí po dvou letech od celostátních voleb, se tam objevuje určitá tendence voličů spočítat to té vládní straně a ta si myslím, bude poměrně silná. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Právě hejtmani se snaží, aby to nedostali spočítáno a snaží se neustále se oddělovat od toho vedení ODS a snaží se situaci zklidňovat, alespoň vydali prohlášení, že by politici ODS neměli prát na veřejnosti špinavé prádlo, že by do voleb měli táhnout za jeden provaz. Myslí si Erik Tabery, že ten vliv hejtmanů je natolik významný, že by skutečně ta jejich slova mohla dopadnou na úrodnou půdu, že by mohli tady tu situaci zklidnit uvnitř ODS? 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Tak nepochybně to velký význam mít bude. Ale má to vliv na určitou část té strany samozřejmě, protože třeba Vlastimil Tlustý tak ten už je za jakousi hranicí vůbec toho, jestli chce být nějakým způsobem vstřícný vůči té své straně, takže z jeho strany tam nepochybně tam budou problémy dále. Je otázka, jestli se trochu zklidní Mirek Topolánek, který má evidentně velké problémy teď se rozhodnout, jak se zachovat, jakým směrem se vydat a jak si vyřešit ty problémy uvnitř té strany. Jinak jsem chtěl říct, že bych úplně nesouhlasil s tím, že musí znamenat, že když ODS prohraje volby, že to bude obdobné jako u sociální demokracie, nepochybně by to Mirku Topolánkovi ztížilo situaci, ale rozdíl oproti sociální demokracii je, že za prvé ta strana jako ODS je mnohem homogennější než sociální demokracie. Navíc Vladimír Špidla vlastně dobrovolně odešel ze všech těch funkcí, což by Mirek Topolánek nepochybně neudělal, že by mnohem víc bojoval o ten post, tam by se hodně záleželo na tom, jak dramatický propad by v těch krajských a senátních volbách musel přijít a myslím si, že i potom by ta strana byla hodně opatrná, aby si sestřelila svého premiéra, protože tam je otázka, co by bylo poté a kdo by byl ochoten sestavit tu novou vládu a kdo by jí byl ochoten v té ODS dát podporu. Těch otázek je celá řada, čímž neříká, že to není možné, jenom myslím si, že to není tak jisté, jako to bylo u sociální demokracie. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Jiří Pehe? 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Já nechtěl naznačovat, že to bude automatické, já jsem jenom řekl, že tady existuje obdobná situace, že Vladimír Špidla tady byl ve velmi, řekněme, problematické situaci před těmi volbami do Evropského parlamentu, ale ta, ten spouštěcí mechanismus to byly ty výsledky voleb do Evropského parlamentu a sociální demokracie se zachovala, jak se zachovala. Ale tady samozřejmě v případě ODS tady souhlasím, existuje určitý prostor, protože také bude záležet hodně na interpretaci těch, zejména těch krajských voleb, protože ODS za prvé myslím si, neprohraje výrazně v těch senátních volbách, tam jí stačí obhájit devět křesel, aby měla, aby si udržela tu současnou většinu v Senátu a to by snad měla dokázat a to bude interpretováno jako vítězství pro Topolánka, ale bude hodně záležet na tom, kolik krajů ztratí, protože tam samozřejmě i vítězství, třeba vítězství v sedmi krajích a vítězství sociální demokracie v šesti může být interpretováno těmi oponenty Topolánka, jako prohra. Podívejte se, vy jste ztratil šest krajů, a ačkoliv Topolánek bude argumentovat, ne, my jsme vyhráli sedm krajů, tak to může být interpretováno jako prohra. Hodně také samozřejmě Topolánkovi bude ztěžovat situaci to, že v prosinci se koná volební sjezd a v politice hrají velkou roli emoce a psychologie a myslím si, že tam skutečně, pokud, ty, ty neúspěch ODS budou zřetelné, tak tam bude velký tlak na to, se Topolánka zbavit navzdory tomu, co říká Erik Tabery, že tam, že ta strana se nebude chtít zbavit svého premiéra a budou tady argumenty o evropském předsednictví a podobně. Tak jako tak to samozřejmě bude hrát do karet dál sociální demokracii, protože pokud Topolánek zůstane, ta strana zůstane takto vnitřně rozpolcená, tak sociální demokracie bude mít skvělou příležitost otočit ten výsledek v evropských volbách nebo v tom počtu poslanců, které má nyní ODS a které má sociální demokracie v Evropském parlamentu. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Z pohledu ODS je ta situace před krajskými volbami zajímavá také z toho úhlu pohledu, že ODS minule dosáhla téměř maximum možného, má momentálně třináct hejtmanů ze čtrnácti, což je už těžko asi půjde zlepšit, takže je jasné, maximálně se dá ta situace udržet, ale spíš dojde k tomu zhoršování a pak skutečně bude záležet na tom, jak se ten výsledek bude vykládat, kdo jak ho bude vykládat, ale už nyní se objevují z řad ODS hlasy, že kdyby skutečně občanští demokraté obhájili alespoň sedm těch hejtmanů, tak, že by to zas nebyl nějaký neúspěch. V tom případě by se dalo říci, že by to nemuselo být až tak zásadní problém získat sedm hejtmanů. 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Nemusel, nepochybně, když bysme se podívali na to, nehledě protože ani jeden z nás není členem ODS, tak kdybyste se podíval na ty možné výsledky, na to, že právě ODS dnes není v opozici ale ve vládě, tak sedm, obhájit sedm hejtmanů, by podle mě byl obrovský úspěch pro tu stranu, ale samozřejmě je otázka jestli bude ochotná si to uvědomit, ale ve chvíli, kdy už bude ta debata je to úspěch, je to neúspěch, jako takhle vyvážená, tak je to ve prospěch Mirka Topolánka, protože, když je to nejisté, tak samozřejmě nemáte tak silný motor na to ho dostat dolů. Ve chvíli, kdyby ta strana získala jenom tři hejtmany, dejme tomu, tak to už je potom argument, který může mu hodně ublížit. On bude také záležet na tom, jak se ta strana potom bude chovat. Správná připomínka byla, že ten sjezd je potom hodně brzo, takže tam ty emoce můžou být celkem silné. Ono už jedou se to, nebo vlastně nejenom v těch evropských volbách u sociální demokracie, ale podobně jako krajské, senátní volby hraje velkou roli v konci předsednictví Cyrila Svobody v čele KDU-ČSL, takže samozřejmě i ty nesněmovní volby hrají velkou roli. Tam jde jenom o to, že jak dramatický propad potom u té ODS by to byl a s čím ještě dalším by se spojil. Ale jinak obecně platí, myslím, že ODS je strana s nejmenší náchylností k tomu měnit své předsedy, protože byla zvyklá na to, že tam je prostě ten monolit v podobě Václav Klause, což samozřejmě u Mirka Topolánka už není, ale představa, že ten premiér a zároveň předseda strany by se neměl odstřelovat, tam celkem zůstává, ale rozhodně uvidíme. Ta česká politika nás už tolikrát překvapila, že se může stát bůhví co. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- V této souvislosti se hovoří také o tom, že Mirek Topolánek zvolil takovou útočnou taktiku, že využil toho skandálu a že přitlačil ke zdi Pavla Béma a že ho donutil vlastně veřejně říct, jak se zachová na kongresu, zda tedy se postaví Mirku Topolánkovi a Pavel Bém před volbami řekl, že tedy kandidovat na předsedu nehodlá, což by mohl být další z úspěchů Mirka Topolánka, že takto zatlačil do kouta svého největšího rivala? 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Já myslím, že Pavel Bém by byl poměrně neprozíravý, kdyby řekl, že chce kandidovat, je totiž první místopředseda strany a pokud padne, tak jemu předsednictví padne do klína a on ví, že kdyby se postavil proti Topolánkovi, tak pražská organizace ODS je natolik nepopulární v těch ostatních krajích, dívají se na ní skrze prsty, tak by asi těžko Topolánka nebo kohokoliv jiného porazil, i kdyby Topolánek řekl, já už nekandiduji a postavil se proti němu někdo, nebo několik kandidátů z krajů, tak Bém by zřejmě nevyhrál, protože prostě ty kraje by se spojily proti Praze. Kdežto v případě, že on nějakým způsobem obhájí pozici prvního místopředsedy a nebo dokonce Topolánek padne ještě před tím kongresem, tak je mu to předsednictví v podobě toho ektin, místopředseda, tedy ten, který to bude dělat až do zvolení řádného předsedy, to mu spadne do klína a to samozřejmě posiluje jeho pozici, protože pak také, to už jsme slyšeli o ODS, jakmile jednou v té funkci bude, tak ODS se může zachovat poměrně disciplinovaně a nechat ho tam. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Když hovoříme o té taktice před volbami, tak samozřejmě je pochopitelné, že sociální demokraté se snaží ty krajské volby dostat do pozice voleb celostátních, že se snaží rozehrávat určitá témata, která mnohdy kraje nemohou přímo ovlivnit. Naopak hejtmani z řad Občanské demokratické strany se snaží to snést na tu regionální úroveň a distancovat se od té politiky centrální z pochopitelných důvodů, protože ODS je u moci a nese zodpovědnost za spoustu kroků. V této souvislosti je zajímavé, že se objevil průzkum veřejného mínění a podle něj dvě třetiny občanů se hodlají v krajských volbách rozhodovat podle toho, jakou politiku prosazují strany na celostátní úrovni. Takže dalo by se říci, že sociální demokracii se daří vtisknout krajským volbám ten charakter celostátních. 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Mnohdy ale průzkum veřejného mínění ukazují, že lidé, i když říkají podle čeho volí, tak nakonec volí podle jiných, osobnějších důvodů a podle toho, jestli to stáhnou k něčemu jinému, nevíme určitě, samozřejmě tam nějaký vliv bude, ale ve chvíli kdy potom uvidí tu kandidátku, tak se mohou rozhodovat skutečně podle toho, koho chtějí mít v tom svém krajském zastupitelstvu, nepochybně to určitou roli hrát bude, protože sociální demokracie hodně vsadila na tu kampaň v souvislosti s tou celostátní politikou a je to až asi nebývalá síla, do které se pouští, ale samozřejmě referendum je vždycky, pokud to tak berou, pro nebo proti, to znamená, že pokud sociální demokracie nezíská drtivou většinu potom krajů a ne, nebude mít vítězství, tak to můžeme potom říkat, že sociální demokracie se nemá zatím vracet k moci a že by naopak ta změna by měla být v čele ČSSD a ne v čele ODS. Takže ono se to nakonec může obrátit i proti sociální demokracii tím spíše, že vlastně za ní kandidují v těch krajích většinou vlastně špičkoví poslanci a politici té strany, takže uvidíme, pokud ta kampaň bude povedená ze strany sociální demokracie, tak se jim skutečně může podařit, že to přesunou do té roviny, že to bude o té celostátní, celostátní politice, ale zatím, podle toho, jak, kolik lidí říká, že je ochotno jít k volbám, k těm krajským, tak se zdá, že zatím se sociální demokracii nedaří úplně aktivovat to svoje voličstvo. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Takže to byl Erik Tabery. Názor Jiřího Pehe? 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Ještě bych možná k tomu dodal dvě věci. Za prvé bude hodně záležet na tom, které kraje ODS ztratí, pokud tedy je ztratí, protože samozřejmě pokud ztratí ty mocné velké kraje, jako je třeba Severomoravský nebo Jihomoravský a podobně, tak, ten Jihomoravský ten je momentálně v rukou lidovců, ale pokud tedy nebude úspěšná v těch velkých krajích, tam samozřejmě bude velká tendence dávat vinu tomu centrálnímu vedení a potažmo Mirku Topolánkovi, protože, a to se děje už teď, hejtmani připravují půdu, oni říkají, podívejte se, co se děje na té centrální úrovni, my s tím nechceme mít nic společného a tam bude z hlediska zejména těch dosud velmi úspěšných hejtmanů, jako je třeba Evžen Tošenovský a podobně, tak tam bude tendence tedy si to s tím centrálním vedením vyřídit, a to bude určitě hrát roli. Ten druhý aspekt je koalice. My tady mluvíme o ODS, ale těch voleb se také účastní lidovci a zelení a otázka, jaký to bude mít celkový dopad na vládu a tam si myslím, my jsme tady mluvili o Pavlu Bémovi, dle mého soudu, pokud je už někde napsán nějaký scénář, tak toho, jak by měl být nahrazen Mirek Topolánek, tak by se to zřejmě, dle mého soudu, odehrálo v opačném gardu, to znamená, že by se nejprve do pozice předsedy vlády dostal někdo jako je Pavel Bém a ten by potom de facto byl zvolen předsedou, protože teda je hloupé mít předsedu vlády, který není zároveň předsedou strany. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- K osudu vládní koalice se dostaneme. Já bych ještě chviličku zůstal u ODS a u těch dopadů krajských voleb na tuto stranu. Tady je takový zajímavý rozpor v tom, že hejtmani tvrdí, že pokud tedy budou úspěšní ve volbách tak, že chtějí mít daleko větší vliv na vedení ODS, že se tam chtějí prosadit. Na druhou stranu ale je zřejmé, že pokud úspěšní nebudou, tak těžko budou moct ten vliv zvětšovat, protože budou považováni za neúspěšné politiky a sice můžou si to vyřídit s Mirkem Topolánkem, ale asi těžko by se mohli prosazovat v tom vedení strany a navíc, když tedy budou úspěšný, tak vlastně bude úspěšný i Mirek Topolánek. Jak se dá číst toto jejich prohlášení, ta snaha mít větší vliv ve straně, pokud budu úspěšný ve volbách? 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Já bych vůbec tyto proklamace nijak nezveličoval. Už z toho důvodu, že ten vliv těch, je velmi obrovský už dneska, to je, ukázalo se to mimochodem při sestavování vlády, kdy vlastně hejtmani do velké míry zabránili tomu, že vznikla velká koalice, protože to kategoricky odmítali. Těch případů je víc, takže nepochybně ten vliv už je obrovský. Tam jde jenom o to, že možná ho chtějí nějakým způsobem udělat srozumitelnější, že budou mít víc místopředsedů, byť také první místopředseda je primátor, berme to jako hejtman, další místopředseda Petr Bendl je taky hejtman a vůbec předsednictvo vedení je spousta vlastně hejtmanů a tak dále, takže těžko si představit větší vliv. Ono je to spíše o tom, že oni mnohdy právě hejtmani nechtějí mít ten vliv konkrétní, pokud jde třeba o nějako politiku, protože se bojí, že tím na sebe upozorní v nějakém negativním světle, proto třeba nemluví o zdravotnictví a snaží se držet zpátky, zároveň se jim nechce úplně jezdit do Prahy a vyjednávat tedy ty stranické záležitosti, takže já myslím, že to je, že to jsou spíš proklamace, jak pro veřejnost, tak i pro sebe, ale že to nemá nějakého valného vlivu. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Názor Jiřího Pehe. 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Já ne tak úplně souhlasím tady. Já si myslím, že ODS jedním z důvodů toho rozkolu v ODS, nebo to, co se jeví jako rozkol momentálně, je právě napětí mezi těmi politiky, kteří už jsou docela dlouho, řekněme lidově, zašpuntováni na té krajské úrovni lidmi, které si vytáhl do těch nejvyšších pater Václav Klaus, když po sarajevském atentátu znovu budoval ODS okolo sebe, ale tentokrát spíše jako sektu, jako velmi sevřený monolit a ti lidé jsou tam do dnes. Jsou tam sice, je tam sice několik, jaksi symbolicky, řekl bych, hejtmanů, ale poslanecký klub, grémium a vůbec ty, ty nejvyšší struktury, to jsou většinou lidé, kteří z těch krajů moc se nerekrutují a tam bych viděl ten potenciál pro střet. Já myslím, že dokud to všechno klapalo, tak ti krajští politici byli v klidu, ale v okamžiku, kdy jim to centrální vedení, které oni považují od těch krajů odtržené a i politicky, řekl bych, ne příliš prozíravé, například ty kraje jsou poměrně proevropské, chtějí spolupracovat s Evropskou unií a to centrální vedení se chová velmi euroskepticky, je tam mnoho dalších takových věcí, tak tam začíná možná lámání chleba. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Erik Tabery. 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Ono, já myslím, že to tak úplně není v tom ohledu, protože ti hejtmani si už mnohokrát vyzkoušeli, že lepší je pro ně ta krajská politika, kde si mohou dělat svoje témata, nikdo jim do toho příliš nemluví. Není tam taková pozornost ani médií, ani toho centra. Já myslím, že to, jakoby dobře ukázalo i to, jak Evžen Tošenovský nejdřív chtěl kandidovat na šéfa ODS a pak si to rozmyslel a stáhnul se a zůstal radši, radši v té regionální politice. Z těch krajů dokonce, dyť ty by měli, mohli mít velký vliv na sestavení kandidátek do Poslanecké sněmovny a do dalších orgánů, příliš o to úplně neusilují. Pravda je ta, že pokud dopadnou špatně volby, jim to vezme ten podíl na moci, tak najednou oni budou bez funkcí a budou bez vlivu a tím pádem budou mít určitě chuť ho najít někde jinde, pak z toho může pochopitelně vzniknou nějaké pnutí a změna těch poměrů sil uvnitř té strany, ale myslím, že zatím to není příliš tak vnímáno, že by tady byla nějaká vlna z těch regionů, která by měla chuť jako smést to centrální vedení. Zatím jsme ani nebyli příliš svědky toho, že by to někdo naznačoval, nebo že by se o to pokoušel. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Když jsme u toho napětí uvnitř ODS, tak se někdy objevuje takové srovnání s rokem devadesát sedm, kdy také bylo napětí uvnitř ODS, které vyústilo pak, dalo by se říci, v rozpad strany, nebo alespoň v odchod značné části politiků a založení Unie svobody. Může se něco podobného opakovat i nyní? Podle Jiřího Pehe? 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Může se opakovat téměř všechno, protože si myslím, že ta strana může skutečně se dostat do situace, kdy budou a někteří lidé, kteří se vyprofilovali jako osobnosti a, řekněme, ten statut osobnosti si skutečně vydělali třeba zasloužili si ho v té krajské politice, tak budou mít pocit, že jsou nějakým způsobem buď omezováni, nebo diskreditováni, to už tady zaznělo, tou, tou neúspěšnou centrální rovinou, což, což jsou lidé, kteří do té nejvyšší politiky se dostali zejména svojí přilnavostí k Václavu Klausovi, takže tam je zaděláno na určitý možný konflikt a skutečně bude hodně záležet na těch výsledcích voleb teď, je ovšem také možné, že nakonec to ODS, právě proto, že je vnitřně poměrně semknutá, tak to ustojí, no, pak se ovšem ten problém povleče a možná, že by to dokonce opozici vyhovovalo, protože koneckonců, proč nevyhrát třeba ty evropské volby. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Dovede si Erik Tabery představit, že by například po neúspěšných krajských volbách a po těch skandálech, které nyní jsou, se mohla ODS rozpadnout? 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Člověk si dovede představit hned leccos. Pravda je ta, že bych to považoval za nejméně pravděpodobné ze všeho, co se může stát. Právě, že ODS si prošla tou tíživou situací v roce devadesát sedm, všichni mají ještě před sebou to, že vlastně všichni ti, kteří odpadli a zakládali Unii svobody, tak vlastně už jsou mimo politiku, že se jim to prostě nepodařilo získat tu, tu podporu od veřejnosti, takže já myslím, že veškerý ten souboj se odehraje uvnitř ODS. To neznamená, že když někdo prohraje, tak, že se nerozhodne někde za, založit jinou stranu, ale rozhodně bych to nenazýval tím, že se odtrhne nějaká část nebo že to bude krize, nebo že se ta strana rozpadne. Maximálně se vymění nějací představitelé a tím to skončí. Ono zakládání stran je mnohem menší ochota dnes, než byla ještě před pár lety, protože se ukazuje, že ty projekty jsou většinou neúspěšné a nemají příliš energii, sílu, navíc tady se, je tady sklon u veřejnosti, opouštět vlastně ty možné alternativy a přiklánění se k těm velkým, velkým stranám, což vedlo tehdy Miroslava Kalouska, k úvaze, že by měl vládnout se sociální demokracií a s podporou komunistů, protože to je poslední šance, jak udržet KDU-ČSL ještě vůbec u vlivu. Nakonec tedy s tímhle tím plánem neuspěl. Takže, já myslím, že pro ODS je to nepříjemná situace, kterou bude nějakým způsobem těžko řešit, protože není zvyklá řešit ve svý vlastní vnitřní problémy, protože je příliš neměla, ale spíše by mě překvapilo, kdyby se strana rozpadla. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Jiří Pehe. 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Já bych k tomu dodal, že když tady mluvíme o té homogenitě ODS, tak přece jenom je dobré zmínit, že ODS dnes má dvě mocenská centra. Jedno je tedy okolo Hradu, hradní skupina a druhá je to, řekněme, Topolánkovské křídlo, neradi to slyší v ODS, ale myslím si, že se to stále jasněji ukazuje a pan prezident má, ačkoliv často je popisována ta funkce prezidenta jako pouze, řekněme, ceremoniální a formální, tak on má páky, jak určité věci ovlivnit a ty výsledky krajských voleb jistě také bude hodně záležet, jak on je bude interpretovat a také pokud by došlo k nějaké krizi v ODS, jak on se zachová, takže já bych úplně nepodceňoval tu skutečnost, že ODS na jedné straně jako strana je sice poměrně jednotná, ale na druhé straně tady, tady existuje zcela zřetelně druhé mocenské centrum, které je, řekněme, svými chapadly v české politice mnohem lépe zakotveno, než, než jenom ta, než jenom ta strana, protože ono, ono, ono se přesahuje do mnoha dalších sfér a je to, je to prostě mocenská báze, Hrad. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Zkušenosti z minulosti v České republice dokazují, že pokud má mít vláda nějaké problémy, pokud se koalice má rozpadnout, tak většinou kvůli tomu, že uvnitř té nejsilnější vládní strany se něco děje. Nyní se tedy určité věci odehrávají uvnitř ODS a tak samozřejmě se může spekulovat o tom, na kolik je současná vládní koalice pevná a jak dlouho vydrží, jak se na tento scénář dívá předseda ČSSD Jiří Paroubek. 

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD -------------------- Ty rozpory, které vidíme, analyzujeme je v těch vládních stranách, tak se jenom eskalují a je otázka, jak to bude vypadat třeba za pět, za šest týdnů, v té době, kdy budeme hlasovat o nedůvěře vládě, protože budeme mít za sebou volby do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu, takže podle mého názoru ty procesy v rámci vládní koalice se mohou ještě urychlit. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tolik předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Myslí si Erik Tabery zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt, že po krajských a senátních volbách by mohl být osud vlády zpečetěn, že by se tedy se mohla rozpadnou koalice, padnout vláda? 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Hodně by záleželo na tom, jak dopadnou ty volby, pokud dopadnou hodně tragicky, tak se to stát může. Spíše bych se klonil k tomu, ale že to vláda ustojí nějakým způsobem, protože i ta minulost ukazuje, že ta nechuť sestřelit vlastní vládu je celkem vysoká, protože pak vzniká spíše nejistota. Takže spíše bych tipoval, že ta vláda vydrží. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Myslí si politolog Jiří Pehe, že vláda vydrží až do voleb v roce 2010? 

Jiří PEHE, politolog -------------------- No, já si myslím, že pokud nevydrží, tak to nebude kvůli hlasování o nedůvěře, protože to jsou, a v celku se Jiřímu Paroubkovi divím, možná to vyvolává to hlasování o nedůvěře právě proto, že ví, že vládu nesestřelí a že to je jenom další možnost rozdat si to s vládou a z ODS v Parlamentu a dívá se na to polovina národa v televizi na tu rozpravu kolem toho, takže sociální demokracie možná chce jenom nasbírat body. Já si myslím, že pokud ta vláda padne, tak padne velmi podobným způsobem, jako padla v roce devadesát sedm, to znamená ty vnitřní tenze způsobené třeba neúspěchem v krajských volbách, nebo nějakými dalšími skandály nakonec povedou k odchodu jedné z těch stran. Pokud by třeba lidovci neuspěli, tak víme z minulosti jak je na při vládnutí spoleh, takže bych se vůbec nedivil, kdyby lidovci najednou principiálně, to říkám v uvozovkách, oznámili, že z vlády odchází, protože v takovéto vládě už nechtějí být. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A co by z toho ale měli, když by neuspěli v těch krajských volbách, tak by to byl signál toho, že tedy nejsou zrovna v nejlepším stavu a riskovali by politickou nestabilitu, i když samozřejmě v České republice se dá dost obtížně dojít k předčasným volbám. 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Pro ně by to byl jediná, možná že poslední možnost, aspoň si myslím tomu část z nich věřila, jak ještě tu stranu nějakým způsobem pro příští volby zachránit, protože pokud by zůstali ve vládě, která dostala v těch volbách na frak a už se jenom potácí k dalším volbám a potom tedy k těm řádným, teda dalším volbám, tím myslím, ty evropské a potom k těm řádným parlamentním, tak by pro lidovce to mohlo skončit tak, že se do Parlamentu už vůbec nedostanou, takže pro ně by to bylo jakési gesto, podívejte se, my prostě jsme se nakonec vzbouřili proti určitým praktikám a tak dále, to už jsme u lidovců viděli, takže bych to úplně vyloučil, ale říkám to jenom proto, že si myslím, že pokud ta vláda padne, tak to bude nikoliv proto, že tu vládu sestřelí někteří nespokojenci při hlasování o nedůvěře, ale spíše, spíše proto, že jedna z těch stran nakonec nevydrží s nervama, tak říkajíc. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Dovede si rovněž Erik Tabery představit, že pokud by vláda padla, tak by padla ne kvůli sporům uvnitř ODS, ale kvůli odchodu jednoho z těch menších koaličních partnerů? 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- Nepochybně kvůli nějakým jiným problémům. Souhlasím, že by to nebylo kvůli hlasování o nedůvěře. Pravda je ale ta, že by mě překvapilo, kdyby to byli zrovna lidovci. Vy jste zmiňoval, že už to několikrát udělali, nebo se tak zachovali, nakonec za těch dvacet let to udělali jednou, a to v roce devadesát sedm. Jinak jakoby vyhrožovali a vyjednávali, ale vždycky jakoby v rámci té koalice vždycky zůstali a myslím si, že teď v té straně bysme asi těžko hledali nějakou sílu, která by byla ochotná tu stranu odtamtud vyvést, z toho důvodu, že pokud krajské volby dopadnou špatně pro KDU-ČSL, tak nepochybně se bude volit nové vedení a je otázka, jestli by Jiří Čunek znovu uspěl, ale vlastně ty proudy, které jsou za ním, ať už kolem Cyrila Svobody nebo kolem Miroslav Kalouska, myslím si, že ani jeden by neměl chuť z vlády odejít. Možná by se snažil něco jinak akcentovat, zdůrazňovat, ale opět by bylo spíše překvapením, kdyby se rozhodli z toho kabinetu odejít. 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Jenom kratičká poznámka, tam skutečně, protože politika je záležitost hodně psychologická, tam skutečně stačí, aby jedna z těch dvou malých stran se v těch respektovaných průzkumech veřejného mínění třikrát, čtyřikrát za sebou umístila pod pěti procentní hranicí a vznikne v té straně panika a pak se nedá vůbec nic vyloučit. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Jak podle vašeho názoru může další fungování vlády ovlivnit to, že momentálně prohrává některá klíčová hlasování? A to kvůli tomu, že tedy v řadách vládní koalice je hned několik poslanců, kteří jsou nepředvídatelní a kteří se těžko dají ovlivnit tak, aby drželi, dalo by se říci, krok s tím vládním rozhodnutím a podporovali vládu? 

Erik TABERY, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt -------------------- To je, myslím si, že jakoby největší potenciální spouštěč konce té koalice, zejména tedy pokud jde o, o rozpočet, kde se může stát, že neprojde, nebo že bude nějak radikálně měněn, že to jedné straně nebude vyhovovat, nebo že tam bude nějaké velké téma, se kterým, které chtěli prosadit nějaká strana a, a potom, potom odejde, protože si právě spočítá to, tohle už by už by nám jakoby voliči neodpustili. Těch témat tam bude celá řada, takže tam se skutečně může stát, že kvůli tomu by některá z těch stran ukončila koalici, ale nemusí to být z nějakého úplně pragmatismu jakoby pohledu, pojďme se rychle zachránit úprkem z té, z té vlády, ale z toho, že jim dojde, že tohle už by ta, ta veřejnost nedovolila. Pro zelené to může být, mohou být témata, která se nějakým způsobem týkají energetiky a tak dále, pro KDU-ČSL to může být, mohou být i církevní restituce, mohou to být, může to být i rozpočet, protože mají za ministra financí Miroslava Kalouska, pro ODS to mohou být jiná témata, takže tam určitě ten potenciál těch, těch problémů je, i když si stále myslím, že ta chuť nějakým způsobem to dokončit a dotáhnout do konce rozhodně tam bude. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A dá se tedy na závěr tvrdit, že letošní krajské volby budou mít mimořádný vliv na další osud vlády, větší než měly krajské volby v dobách minulých? 

Jiří PEHE, politolog -------------------- Určitě, já myslím, že tam se nedá vůbec pochybovat, ty volby budou přelomové už z toho důvodu, že vlastně poprvé od zavedení krajů nějakým způsobem nejspíš skončí dominance Občanské demokratické strany, a to bude mít, i kdyby to nevedlo k pádu vlády, tak to bude mít pro českou politiku dlouhodobě nějaké následky, protože sociální demokracie zatím byla tak trochu stranou, která připomínala velkou hlavu bez, bez těla, protože neměla to zázemí v krajích, ale měla silnou tu centrální úroveň, ODS mi občas připomínala právě stranu s takovým tím vyvinutým kulturistickým tělem, ale občas ta její hlava se chovala slabomyslně a tady může dojít k tomu, že se tedy, že to vlastně pošle sociální demokracii do tělocvičny politické, ona může velmi, velmi posílit jako strana tím pádem. 

Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tak uvidíme, kam koho voliči pošlou v krajských volbách, které se uskuteční 17. A 18. října. Po tomto datu už budeme vědět víc. Pro tuto chvíli končí pravidelný diskusní pořad Studio STOP. Hosty byli politolog Jiří Pehe a zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Erik Tabery. Děkuji za účast, opět někdy na slyšenou. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.  

Autor:  Petr Hartman

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas