Po kongresu Občanské demokratické strany
Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek na kongresu ODSFoto: ČTK
Občanští demokraté mají za sebou kongres. Ten zvolil staronové vedení s jedinou výjimkou, tou je změna na postu prvního místopředsedy strany, kde Pavla Béma nahradil David Vodrážka. Na rokování zároveň abdikoval prezident republiky a otec - zakladatel ODS Václav Klaus na funkci čestného předsedy strany.
Občanští demokraté zároveň v přijatém usnesení nechali zákonodárcům volné ruce v tom, jak se postaví k ratifikaci Lisabonské smlouvy. Před jejím projednáváním pak upřednostňují schválení mezinárodních smluv, které se týkají protiraketové obrany Spojených států amerických. To jsou zhruba nejzajímavější momenty z kongresového rokování občanských demokratů. Samozřejmě každý z nich může svým způsobem ovlivnit vývoj české politické scény v následujících týdnech a měsících. Jak? Také o tom uslyšíte v dnešním Studiu STOP. Ve studiu vítám politology Jiřího Pehe z Newyorské univerzity v Praze a Michala Klímu z Metropolitní univerzity, takže dobrý den.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Dobrý den.
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Dobrý den.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Kongres ODS sice zvolil nové vedení a vyjasnil postoj Václava Klause k této straně, zároveň se však příliš nezdá, že by toto rokování situaci v Občanské demokratické straně nějak zásadně uklidnilo, byť staronový předseda Mirek Topolánek očekával v průběhu kongresu pravý opak.
Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS /ukázka/ -------------------- Garantuji, že občanští demokrati z tohoto kongresu odjedou posíleni, odjedou jednotni, protože je zcela evidentní, že všechny ty proudy vnitrostranické se musí sejít v nějakém kompromisu a my ho nepochybně najdeme.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tolik staronový předseda ODS Mirek Topolánek. Kdybych použil jeho terminologii, tak zcela evidentní podle mého názoru je naopak to, že občanští demokraté ani po kongresu nejsou jednotní a že naopak je jen otázka času, kdy ty rozpory uvnitř strany propuknou naplno. Souhlasí Jiří Pehe?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Určitě s tím souhlasím, myslím si, že spousta problémů, které ODS na tomto kongresu mohla a měla řešit, byla zametena pod koberec, to, řekněme, bémovské křídlo sice bylo oslabeno porážkou Pavla Béma, ale neřekl bych, že bylo nějakým způsobem úplně zahnáno až na okraj Občanské demokratické strany nebo dokonce donuceno k odchodu, takže ty problémy budou pokračovat, Václav Klaus sice rezignoval na post čestného předsedy ODS, ale jeho síla v ODS zůstává, řekl bych, nezměněna a Mirek Topolánek každopádně, myslím, promarnil velkou šanci ODS, když už tedy byl zvolen znovu ODS nějakým způsobem nově vymezit například tím, že by využil odchodu Václava Klause k jasnější definici ODS coby proevropské strany, nechci říct eurooptimistické, to od ODS nikdo nemůže čekat, ale strany, která v osobě svého předsedy a premiéra podepsala Lisabonskou smlouvu, která tedy nyní by se o ni zasadila a on teda vlastně nevyužil ani této šance najít jakousi ideovou bázi pro ten příští boj s prezidentem Klausem, takže on zůstává u té své pozice vůči Evropě ano - ne a myslím si, že to Klausovi v podstatě jenom nahrává.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Myslí si Michal Klíma, že vůbec existovala šance, že by po kongresu ODS se situace uvnitř strany zcela uklidnila?
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Tam jsou totiž dvě věci, které ..., kde je souběh, a to je, že sice Topolánek jako znovu potvrzený předseda strany, že posílil uvnitř strany, nicméně je tam určující vztah k vládě a ODS je tedy hlavní vládní strana a v tomto smyslu není jasný, zda má současná vláda a premiér většinu za sebou, čili sice posílil v ODS, ale nikdo neví, co udělá ta menšina a jak velká menšina půjde vlastně stále po krku Topolánkovi a současné vládě.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Právě v souvislosti s děním uvnitř ODS je nejdůležitější to, že sice Mirek Topolánek zvítězil, že to vedení se příliš neobměnilo, ale zároveň i delegáty kongresu byli někteří poslanci, kteří zrovna se netají výhradami vůči Topolánkovi, vůči jeho vládě a tak dále, takže z tohoto úhlu pohledu se dá očekávat, že v současné situaci mohou ODS opustit, mohou se odklonit od vlády a že vláda ještě stále více oslabí.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Oslabí a myslím si, že právě z tohoto hlediska je velmi podivné, že Topolánek se nesnažil více zasadit o to, co jsem zmínil, tedy o Lisabonskou smlouvu, protože to je momentálně jeho nejsilnější spojnice s opoziční sociální demokracií, která za těchto okolností, myslím si, je jeho nejlepší zárukou v tom smyslu, že může zůstat aspoň těch šest měsíců během českého předsednictví u moci, protože pokud tedy sociální demokracie se nakonec rozhodne, že nemá smysl Topolánkovu vládu podporovat, tak si myslím, že pokud by vyvolala tentokrát hlasování o nedůvěře, tak najde v ODS dost spojenců k tomu, aby Topolánkova vláda padla. A to je, myslím, to, co Topolánek na tom kongresu nejvíce zmeškal, tedy to vytvořit si tedy spojence, když už tedy nemá spojence ve vlastní straně, tak aspoň dočasné spojence v opozici.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Ono z pohledu toho, co se dělo na kongresu, by se mohlo zdát, že Mirek Topolánek vsadil na tu kartu řešit ty akutní problémy a příliš nepřemýšlet o tom, co bude dál a jít krok za krokem.
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Já si to nemyslím, já si myslím, že tady se jedná prostě o taktiku, samozřejmě každý má jinou taktiku, může se na to nahlížet různě, ale osobně si myslím, že součástí Topolánkovy taktiky je zdržovat teď Lisabonskou smlouvu, aby nevyhrotil konflikty v ODS. Myslím si, že víceméně je jenom otázka času, kdy prezident a jeho lidé začnou sestavovat novou prezidentskou stranu a budou hledat jenom záminku, kdy tak učiní. Jakmile tak učiní, tak to znamená vlastně otevřená krize vlády a vlastně nemožnost, nemít čas k nějakému, k nějakým manévrům, čili já si myslím, že v tuto chvíli Topolánek dlouhodobě hraje jako premiér úlohu jakéhosi provazochodce, protože vlastně pořád není jasný, zda tu stovku nebo sto jedničku má, nebo nemá a myslím si, že jakmile se začne hlasovat o Lisabonské smlouvě, že to bude záminka pro odštěpení ne malé části poslanců, kteří mohou vytvořit vlastně nový klub, který by byl už jaksi součástí té nové prezidentské vlády, ostatně vidíme to, co udělal Zeman, že má vliv na několik politiků, kteří vlastně se odštěpili od ČSSD, od, od Paroubka.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Co podle vašeho názoru tou zdržovací taktikou může získat, protože volby by se měly konat v roce 2010, do té doby je relativně čas, ale samozřejmě může dojít k pádu vlády, což ještě automaticky nemusí znamenat, že by byly volby nové, ale může se ta vládní sestava nějak přeskupit a podobně.
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Já myslím, že může získat čas, zaprvé čas pro jednání s ČSSD, protože dle mého názoru je zřejmé, že dřív, nebo později, možná dřív, prezidentova strana nebo prezident zaútočí proti, proti Topolánkově straně a bude se vymezovat jako ta pravá pravicová strana, tudíž asi jediná možnost je se nějakým způsobem domluvit na nějaké toleranci ze strany ČSSD, aspoň po určité období a druhá věc je, že každý týden, který Topolánkova vláda získá, že bude těžší a těžší tuto vládu jaksi svrhávat a dát do krize, protože přece jenom v prvních týdnech předsednictví to už je, to už je skutečně na hraně a prezident přece jenom by měl respektovat určitý postavení České republiky v Evropské unii.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Toto je naprosto srozumitelné, ale z hlediska budoucnosti Občanské demokratické strany, taky na kongresu jsme mohli být svědky toho, že tam se hraje o trošku vzdálenější budoucnost, že tam se hovoří o tom, že Občanská demokratická strana by mohla prohrát sněmovní volby, že by mohla zamířit do opozičních lavic a že z té prohry by se jen tak nemusela vzpamatovat a mohla by pak ty prohry opakovat i ve volbách dalších, na tom kongresu vládla taková atmosféra jakoby smíření s tím, že ODS nemůže nějak výrazně uspět, z tohoto úhlu pohledu tedy ta taktika Mirka Topolánka získat čas, udržet vládu co nejdéle může být účinná podle Jiřího Pehe?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já myslím, že on v tomto okamžiku hraje skutečně o těch šest měsíců českého předsednictví, protože asi si uvědomuje, že v ODS musí přijít nějaké zásadnější změny, možná také doufá v nějaký zázrak, že se ta strana zvedne, vzpamatuje a tak dále, ale to by byl velmi nerealistický, důvodem, proč já jsem před chvílí říkal, že se měl domluvit nebo měl vytvořit určitý most k sociální demokracii, je ten, že ten konflikt se stejně tak jako tak ..., s prezidentem se tak jako tak vyostří, ať už ta strana se pustí do ratifikace, nebo vláda, parlament pustí do ratifikace Lisabonské smlouvy teď, nebo o několik týdnů později, tak ten konflikt přijde tak jako tak, myslím si, že ta prezidentova strana v nějaké podobě vznikne, koneckonců někteří hlavní protagonisté říkají, že vznikne určitě bez ohledu na to, jestli se tady bude rokovat o Lisabonské smlouvě a osud Topolánkovy vlády bude zcela v rukou nikoliv těch odpadlíků z ODS, protože oni nemají sami dost sil na to, aby vládě vyslovili nedůvěru, i kdyby jich odpadla, řekněme, polovina těch poslanců a senátorů, potřebovali by k tomu sociální demokracii.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Michal Klíma.
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- ODS je, i po tom kongresu je těžkým pacientem, je samozřejmě otázka, jaký léky se nasadí a kdy a teď je otázka, jak, jak to vedení to vyhodnotí, já si skutečně myslím, že nasazení té Lisabonské smlouvy, že by to byl příliš velký zásah do těla ODS, který by ten konflikt vyhrotil a že ..., mám za to, že ta taktika je taková oddálit ten přímý konflikt. Zde se hraje o to předsednictví a potom se uvidí.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Souhlasí Jiří Pehe, že potom se uvidí, ale co se potom uvidí, protože ten konflikt uvnitř ODS je nevyhnutelný a pak skutečně bude na stole otázka, kam dál bude směřovat Občanská demokratická strana.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já myslím, že průměrného českého voliče v podstatě vůbec nezajímá, v jakém stavu je pacient jménem ODS, všechny ty příčiny té současné nemoci zůstaly v podstatě nedotčeny tím kongresem, to znamená, mluvilo se o tom, že ODS v podstatě dělá dobrou politiku, akorát ji nedokázala dobře zkomunikovat, zvolili stejné vedení, které tam bylo předtím, s jednou výjimkou, takový ten, řekl bych, ano - ne postoj k evropské integraci, který irituje mnoho pravicových voličů, zejména blíže ke středu, také zůstal, pacient zůstává těžce nemocný a já se obávám, že ten další výprask přijde ve volbách do Evropského parlamentu, kde proevropští voliči budou spíše asi preferovat sociální demokracii a ti, kteří budou velmi protievropští, si mohou vybrat tu Klausovu stranu, pokud do té doby bude ustavena, takže se může stát, že ODS skutečně na tom bude velmi špatně, možná podobně, jako je na tom dnes sociální demokracie, která má dva europoslance a ODS jich má dvanáct v tom současném Europarlamentu a pak skutečně dojde k další vlně paniky v ODS, otázka je, zdali to už nebude pozdě a zdali se ještě dá něco zachraňovat v té době, protože do parlamentních voleb bude scházet rok a málokterá strana, i kdyby vyměnila své vedení a začala dělat novou politiku, tak má šanci se během toho roku vzpamatovat.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- To byl Jiří Pehe, reakce Michala Klímy?
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Když se podíváme na to, jak vznikala tato vláda po sedmi měsících, tak se předpokládalo, že tato vláda nevydrží ani ty dva roky, což je současnost a vím, že když Jan Zahradil vlastně odmítl ten post ministra zahraničí, že když se k tomu dnes vyjadřoval, tak říkal: "Kdybych to býval věděl, tak bych tím ministrem zahraničí byl," protože se předpokládalo, že ta vláda padne. Tedy my bychom rádi věděli, co bude za rok, za dva roky, za čtyři roky s ODS, ale těch proměnných je tam dneska tolik, okolo ODS a uvnitř ODS, že to bude těžko říct a já souhlasím tady s panem kolegou, že jedním z milníků, kde se zase bude rozhodovat, jsou ty volby do Evropského parlamentu, protože jestli ty volby dopadnou jako pro ČSSD před pěti lety, tak tam vlastně to byl důvod pro to, aby Špidla odstoupil a přišlo nové vedení.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- A jenom poznámka na okraj k tomu, asi si všichni vzpomeneme, pokud si to připomeneme, že pád Vladimíra Špidly v čele sociální demokracie přišel také po evropských volbách, že se také nejprve sociální demokracie dostala do potíží, byl tam výprask v krajských volbách, ale to zúčtování skutečně přišlo po těch, po těch volbách.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Ale víme, že sociální demokraty až tak nemrzelo, že tak drtivě prohráli evropské volby, ale tam byly i jiné důvody, které tak trochu byly nahrazeny těmi evropskými volbami, protože tam proti Vladimíru Špidlovi byly silné tlaky zevnitř strany a čekalo se pouze na vhodný ten spouštěcí moment. V této souvislosti je zajímavé, že právě o ODS se mluví jako o těžkém pacientovi a přitom, když si vezmeme tu situaci, tak ODS se podařilo vyhrát v létě roku 2006 volby, sice v té nešťastné patové situaci, kdy nebyla schopna sestavit vládu s výjimkou toho, že by tedy se dohodla na velké koalici se sociální demokracií, pak to tedy vyřešila tím problematickým způsobem získáním několika přeběhlíků, ODS tedy je v složité situaci, už Michal Klíma hovořil o tom, že se nevěřilo, že vydrží ta vláda alespoň dva roky, samozřejmě ODS prohrála drtivě krajské volby, ale v této souvislosti se tvrdí, že ty krajské volby dokáží prohrát i jiné vlády, že to ještě není ten důvod k tak velké panice, proč tedy ta panika?
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Paradoxní je, že, jak říkal, už se vyjadřoval kolega Lebeda, sice my mluvíme o drtivé porážce ODS v těch krajských a senátních volbách, ono to skutečně vypadá drtivě - třináct - nula v těch krajích a dvacet tři ku třem v těch senátních, senátních obvodech, ale ODS získala čtyřiadvacet procent, ČSSD dvacet šest procent, čili na ty procenta to vůbec drtivý není a oproti porážkám ČSSD v těch předcházejících volbách, ať už komunálních, nebo regionálních, ta porážka vůbec drtivá nebyla, prostě kdyby ta situace nebyla taková, že vláda je stále tak, plus minus, sto na sto a kdyby tady nebyl prezident, který se snažil vlastně ovládnout ODS a vybudovat si jakési politické zázemí a ta vláda měla sto, sto, já nevím, deset a tak dále poslanců, tak by nikdy ta krize vlastně nevznikla, ona byla předramatizována vlastně těmi okolnostmi vnějšími a souvisejícími i s předsednictvím, ale to je samozřejmě všechno kdyby.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Dá se tedy zjednodušeně říci, že ODS se do role toho těžce nemocného pacienta dostala sama?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Částečně se tam dostala sama, a to myslím určitým nepochopením toho, co se děje ve společnosti a špatnou interpretací určitých trendů ve společnosti a podobně, za druhé, naprosto souhlasím s tím, že tam velkou roli sehrál prezident Václav Klaus, který, tady to už zaznělo, tu, tu porážku předramatizoval a lidé okolo něho a snažili se ji využít k tomu, co už dlouho chystali, tedy zbavit se Topolánka a možná právě se přepočítali, ale řekl bych, že jsou tady i vnější faktory, které neexistovaly třeba před těmi několika lety, kdy přece jenom České republice se ekonomicky dařilo, situace na globálních trzích byla poměrně klidná, a to, co teď nebo to, čemu teď musí čelit ODS, navíc s touto oslabenou vládou, to je něco úplně jiného a myslím si, že mnoho lidí už v tom podzimu nebo v těch podzimních volbách tam trochu zakalkulovávalo tuto obavu, že ODS s tou svojí neoliberální rétorikou není schopna té globální krizi čelit, a proto si myslím, že ten příklon k levici bude trochu, řekl bych, silnější a dlouhodobější, než byl před těma několika lety odklon od levice.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- My už jsme zde zmínili to, že velkou roli v dění kolem ODS samozřejmě hraje také prezident republiky a otec - zakladatel této strany Václav Klaus, ten se nakonec kongresu zúčastnil a jeho vystoupení bylo relativně krátké a hlavním sdělením Václava Klause bylo, že se vzdává funkce čestného předsedy ODS, zde je názor staronového šéfa této strany Mirka Topolánka.
Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS /ukázka/ -------------------- Já věřím Václavu Klausovi, že on má jinou představu o fungování té strany, když říkal, že delší dobu má jinou představu, tak já odhaduji, že je to zhruba tak šest let. Já se nedomnívám, že by v dané politické situaci a v dané politické atmosféře ODS byla málo pravicová a zpronevěřila se odkazu otce - zakladatele. Nedomnívám se, že by tento krok, který já jsem očekával, ODS jakkoliv v dané chvíli poškodil, to neznamená, že nemůžou odejít někteří členové, nás je dnes asi jednatřicet tisíc, takže my to uneseme.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tolik staronový předseda ODS Mirek Topolánek. Posloucháte pravidelný diskusní pořad Studio STOP, posloucháte pořad, který je tentokrát zaměřen na dopady kongresu občanských demokratů na českou politickou scénu. Hosty ve studiu jsou politologové Jiří Pehe z Newyorské univerzity v Praze a Michal Klíma z Metropolitní univerzity. Kdybych měl navázat na slova Mirka Topolánka, tak on už zmínil také to, že Václav Klaus se svým způsobem nikdy nevyrovnal s tím, že do čela ODS byl zvolen Mirek Topolánek a když si to potom zpětně promítneme, tak Mirkovi Topolánkovi se od svého zvolení podařilo uspět ve všech volbách a poprvé narazil až v krajských a senátních volbách na podzim, když se to dá dohromady, tak by se mohlo zdát, že Václav Klaus se příliš nevyrovnal s tím, že ho nahradil zrovna Mirek Topolánek a že mohl činit různé kroky, kterými si připravoval půdu pro to, aby pak na Mirka Topolánka zaútočil, dá se tedy říci, že to je také jedna z příčin toho, že pacient ODS je tak těžce nemocen?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Určitě, Václav Klaus tam hraje samozřejmě velmi důležitou roli, on se sice od ODS tím svým krokem na kongresu jakoby ostřihl, ale já myslím, že on se ..., že i ten krok sám o sobě potvrzuje, jak silné jsou jeho emoce, jak, jak je emočně svázán s ODS, protože to bylo naprosto teatrální a zbytečné gesto, zejména vůči straně, která se tolik zasadila o jeho znovuzvolení, vždyť on by bez té strany dnes nebyl prezidentem a Mirek Topolánek riskoval, používaly se metody při té volbě prezidenta, které hraničily, řekl bych, s legálností a nakonec tedy Václav Klaus byl zvolen a jak se za to Mirkovi Topolánkovi odvděčil, víme, takže mně se zdá, že skutečně tam je jakési emocionální zázemí, které je mnohem silnější, než Václav Klaus je ochoten nám jaksi prozradit nebo vyjevit, a to se projevuje v mnoha jeho krocích, já myslím, že on se nikdy nesmířil s tím, že v čele ODS stojí člověk, který je ochoten se od něho nějakým způsobem emancipovat, tedy že to není člověk, který v podstatě se chová tak, jak za nitky tahá Václav Klaus, a to byl tedy jeden z důvodů, pak si skutečně myslím, že Václav Klaus je velmi silně a z jakýchkoliv důvodů investován v tom boji proti evropské integraci a Evropské unii, a to, jak se Mirek Topolánek uchyloval ke stále pragmatičtějším řešením, protože musel v čele vlády být pragmatický vůči Evropské unii, tak ten rozkol se jenom prohluboval, takže já tam vidím tyto dvě hlavní příčiny a Václav Klaus bude hrát důležitou roli v ODS i po tom svém odchodu, protože on z ní sice jakoby zmizel institucionálně, ale nikoliv mentálně.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Před volbou prezidenta republiky se samozřejmě toto téma skloňovalo v nejrůznějších pádech, mám tedy na mysli další vliv Václava Klause na politickou scénu, a to, zda Mirek Topolánek má vůbec nějaké dobré řešení před tou volbou, protože se očekávalo, že pokud pomůže ke zvolení Václava Klause, tak že stejně tam ty vztahy budou problematické a že se mu to může vymstít v tom, co se nyní děje, na druhé straně se upozorňovalo na to, že pokud by Mirek Topolánek neučinil maximum pro zvolení Václava Klause, tak že by jeho pozice v ODS už v té době byla také velice těžká, jak se na to dilema s odstupem doby dívá Michal Klíma?
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- S odstupem času ohledně prezidenta vidím dvě úrovně, jedna úroveň je úroveň ústavní, prezident v parlamentarismu by měl být spíše svorníkem toho státu ztišovat ty konflikty mezi politickými stranami, zmírňovat napětí, měl by být víceméně nadstranický, to, jak on v posledních týdnech, jak vystupoval na veřejnosti a na té politické scéně, je právě opačné a je to opačné v tom, že kdybyste si otevřel jakýkoliv noviny nebo otevřel televizi, tak hlavní mediální hvězda, která vede největší boje na politické šachovnici, tak je to právě prezident, který vede boje prostě i proti vlastní straně, proti vládě, toto si myslím, že je jedna věc a ještě je zde zajímavý to, že v prezidentském systému, když je prezident na konci svého funkčního období a je hlavní šéf té exekutivy, té vlády, tak on je vlastně oslaben, jenže v tom parlamentním systému po druhém zvolení vlastně už není závislý na těch politických stranách v parlamentu, který ho, který ho volí, takže on se vymanil z těch, z té závislosti na politických stranách napříč politickým spektrem a vlastně se tak trochu, v uvozovkách, urval z řetězu prostě toho ústavního systému trochu a začal zde hrát sám na sebe jako individuální politik a asi k tomu parlamentarismu to, to není a druhá věc, jenom velmi krátce, tam je zajímavý, jak se vzdal své funkce, můžete se vzdát své funkce, že hodíte ručník prostě do ringu, jakože se vzdáváte, ono to tak mohlo být, ale ono to spíš vyznělo tak, že praštil dveřmi a ještě velmi šikovně naznačil, že ODS v současné době je středová strana, čímž naznačil, že je volno napravo a že je strana bez idejí, to znamená, že by tady měla vlastně vzniknout, vzniknout nová strana, nová prezidentská strana, která by využila vlastně to vakuum, které zde je, takže on už se vlastně vymezil pro, pro to, co někdy vznikne.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- On si tím uvolnil ruce, aby mohl tedy dále působit na politické scéně, aby mohl mít na ni vliv, aby skutečně mohl se i nějak postavit k té nově vytvořené straně, znamená to tedy, že odchodem z čestného předsednického postu ODS ale jeho snaha ovlivňovat dění v ODS určitě nekončí?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Určitě nekončí a ještě bych se vrátil možná k tomu, co tady už zaznělo, že totiž ..., teda otázka, zdali neměl Mirek Topolánek tu bitvu s Václavem Klausem vybojovat už v době té prezidentské volby, já si myslím samozřejmě, že by to pro něho bylo těžké, těžké to zdůvodnit ODS, ale tam se právě ukazuje, že Topolánek není příliš dobrý stratég, on skutečně je spíše takový hasič politický, který dokáže řešit ty krátkodobé krize, ale nemyslím si, že vidí daleko do budoucnosti, protože už tehdy bylo jasné, že znovuzvolení Václava Klause, a mnozí na to upozorňovali opakovaně, bude znamenat, že už v příštím měsíci po zvolení Václav Klaus po Topolánkovi, takříkajíc, půjde a Topolánek to ignoroval. On sice ..., ta bitva pro něho byla tehdy těžká, také by došlo k určitému rozpolcení ODS, také by musel vybojovat tu bitvu s Pavlem Bémem, ale byl by tady podstatný rozdíl, bylo by to před těmi krajskými volbami, které ..., koneckonců ten neúspěch pak by se mohl nějakým způsobem také vysvětlovat tímto rozkolem, ale za druhé, by se ta bitva neodložila na dobu českého předsednictví Evropské unie, takže my teď budeme předsedat Evropské unii a zároveň se tady bude bojovat velká domácí bitva mezi prezidentem a Topolánkem, takže to je, myslím, docela velký problém.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Mirek Topolánek ale musel dopředu počítat s tím, že Václav Klaus se tímto způsobem může chovat, pro něj to nemohlo být překvapení, mohl tedy zvolit nějakou účinnou obrannou strategii?
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Chtít něco jiného od předsedy strany, respektive premiéra, chtít nějakou dlouhodobější strategii v té pozici, v který je a v těch proměnných, v kterých se pohybuje, myslím si, že se to nám lehko, lehko komentuje a radí, ale myslím si, že vše má nějaký pro a proti, já si myslím, že v tu dobu, když se volil prezident, nemohl nic jiného dělat, než velmi razantně se postavit za, za Václava Klause jako čestného předsedy ODS, že na tom závisela i jeho stabilita vlastní, že mu to několikrát bylo připomínáno, on i, když byl zvolen prezident, jestli si vzpomínáte, Václav Klaus podruhé, tak on si stoupl před něho a vzal si slovo, že tedy on tedy vlastně další, další volební vítězství tedy si vlastně zaznamenal na pažbu, představa, že by se tehdy postavil proti Klausovi a zajistil zvolení Švejnara, já si to, já si to nedovedu představit, naopak spíš by tam mohla být paralela, že celý ten, celý ten proces štěpení ODS by možná nastal o něco dříve, vždyť vezměme si, když Zeman nebyl zvolen prezidentem, jak odešel postupně a od tý doby prostě začaly celý, celá ta turbulence a velmi ostrý, ostrý konflikt se Špidlou, který dřív nebo později musel odejít.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Ta turbulence a ten konflikt ale tady je a já jsem měl na mysli spíše to, jestli existovala nějaká šance, jak preventivně čelit těm krokům, ke kterým potom došlo, zda Mirek Topolánek mohl zvolit nějakou účinnější taktiku a zda se tedy nemusel dostat do těch problémů, protože ty turbulence mezi Mirkem Topolánkem a Václavem Klausem trvají už šest let minimálně.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Ta věc se nemusela vyhrocovat osobně, to znamená buď já, nebo Václav Klaus, protože koneckonců Václav Klaus byl čestným předsedou ODS, ale tam to bylo možné vyhrotit programově, tedy volíme na dalších pět let prezidenta, tady je vláda ODS, která má určité programové priority, včetně toho, že několik měsíců nebo týdnů před tou volbou prezidenta Mirek Topolánek podepsal Lisabonskou smlouvu a on se mohl snažit dopředu prezidenta nějakým způsobem zavázat, a pokud by se ukázalo, že to prezident nechce, tak by byly aspoň odkryté karty. Druhá věc je, že Václav Klaus vlastně hned po tom zvolení údajně podle nejrůznějších zvěstí z jeho okolí argumentoval, že Mirek Topolánek de facto nechtěl jeho zvolení a že ho vlastně zachránil Jiří Paroubek tím, že prosadil tu veřejnou volbu prezidenta. Pokud je to pravda, možná, že to pravda není, tak se Mirkovi Topolánkovi nabízela šance se prostě nějakým způsobem pokusit o tu tajnou volbu razantněji, třeba tím, že by se s opozicí nějakým způsobem domluvil, že tady skutečně možná podle jeho informací jsou v ODS lidé, kteří by Václava Klause nevolili. Ale bohužel nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo, takže já si myslím, že Mirek Topolánek nezvládl ani tuto roli.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Michal Klíma.
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Já si to skutečně těžce dovedu představit, že by, že by mohl nezajistit zvolení Václava Klause, že to byla vlastně povinnost jeho v rámci té strany, která byla v té době už velmi nestabilní a osobně si myslím, že jako to, co potom dodatečně Václav Klaus po tom zvolení říkal, že to už je otázka, kde je pravda a kde není, jestli si vzpomínám, tak ta reakce na to, že nebyly, že byly veřejné ty volby, bylo to, že vlastně ČSSD ještě nebyla stabilizovanou stranou, v té době Paroubek ještě nebyl zdaleka silný ve své straně, neměl tu stranu a ty svý senátory a poslance jaksi v té takzvané disciplíně, že až teď po těch volbách se ..., tu svou situaci posílil a že naopak to, že se volilo veřejně, byla reakce na to, že otevřeně vystupovali představitelé ODS, že sice jaksi bude tajná volba, ale že si to všichni budou mobily fotografovat a že de facto by to stejně byla jenom fasáda, jenom ...
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Když už jsme zmínili Jiřího Paroubka, tak možná bychom se mohli zastavit u jednoho zajímavého momentu a tím je to, že Jiří Paroubek velmi přispěl k tomu, aby šance Pavla Béma před volbou předsedy strany poklesly na minimum kvůli tomu, že připustil možnost určité tolerance menšinové vlády pod vedením Pavla Béma, musel si moc dobře spočítat dopředu, že když něco takového vyřkne pár dní před kongresem na veřejnosti, tak že to bude mít tento efekt, i když asi šance Pavla Béma i bez toho nebyly příliš velké, proč podle vašeho názoru k něčemu takovému vůbec došlo?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já si myslím, že Jiří Paroubek si uvědomil, že Pavel Bém není tím spojencem, kterého by si měl přát, on do určité doby, myslím, takto uvažoval, že s Bémem by se mu lépe spolupracovalo, ale v okamžiku, kdy se Bém vymezil silně protievropsky, proklausovsky, stal se vlastně nevypočitatelným, tak pro Paroubka tam hrozilo určité nebezpečí, to nebezpečí spočívá v tom, že v okamžiku, kdy by padla vláda Mirka Topolánka, tak by se tím hlavním hráčem na té šachovnici stal skutečně Václav Klaus, on by mohl jmenovat zcela bez ohledu na parlament někoho do čela vlády, třeba Béma, který by pak mohl vládnout bez podpory parlamentu, bez vyslovení nebo po vyslovení nedůvěry v demisi, takříkajíc, a vlastně by Václava Klause učinil hlavním hráčem na politickém poli během předsednictví, ale mohlo to být ještě horší, mohl to být Pavel Bém, který by si držel tu pozici předsedy strany v ODS, konsolidoval by ji na těch protievropských pozicích Václava Klause a Václav Klaus by do čela té vlády úřednické nebo jaké jmenoval někoho, kdo by rozvrátil sociální demokracii, spekulovalo se o Miloši Zemanovi nebo někom z jeho tábora, to znamená, Václav Klaus by dosáhl na jedné straně ovládnutí ODS svými lidmi v podobě Béma a tak dále a zároveň by mohl do čela vlády nasadit někoho dříve spojeného se sociální demokracií, kdo by tu stranu silně oslabil nebo, nebo rozvrátil, protože Paroubek by v postavě toho předsedy vlády měl silnou konkurenci, takže já myslím, že Paroubek si toto všechno spočítal a uvědomil si, že paradoxně v této, v tomto okamžiku je jeho největším spojencem možná Mirek Topolánek, protože aspoň těch šest měsíců během českého předsednictví bude lepší, když zůstane u moci, u moci Topolánek.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Souhlasí Michal Klíma s tvrzením, že pro Jiřího Paroubka je výhodnější Mirek Topolánek než Pavel Bém?
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Těžko říct, já si tady netroufám, tady je zajímavá třeba ta pozice pražského primátora během té krize a kongresu v ODS, ten pražský primátor se stal takovou figurou na té šachovnici, stal se více objektem než subjektem, to vidím ve dvou rovinách, zaprvé, že byl jaksi využit až zneužit vlastně prezidentem, který de facto ho vyslal za sebe do boje nejenom na kongres, ale ještě dříve, když ta krize vznikala, pražský primátor vlastně reprodukoval veškeré názory, téměř sto procent pana prezidenta, potom ještě podruhé byl vyslán, tak trochu vyprovokován s bývalým středočeským hejtmanem Bendlem, který mu říkal: "Běž do toho, běž do toho, jinak já to zvednu místo, místo tebe," a ještě se projížděl tím, tím autem, tím broukem a vlastně všichni ho do toho, do toho nasměrovali a on se stal figurkou, kterou potom, když se hlasovalo, všichni opustili, prezident vystoupil v sobotu, že opouští prostě ten, to jednání a ODS, čili vlastně bylo rozhodnuto, že to hlasování už je víceméně formální a vlastně i Bendl, ten to oznámil několik týdnů později, čili on se stal takovým objektem a méně subjektem, což mimo jiné souvisí i s tím, že neodhalil přesně tu politickou situaci a třeba i to vystoupení bylo nešťastné, kde hovořil za tu Prahu a tak dále.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Dalo by se říci, že tedy další pokus o to odstřelit Mirka Topolánka z čela ODS nebyl úspěšný, ale zároveň je zřejmé, že pokusy další budou následovat a jedním z nich bude asi vznik nové pravicové strany, kdy je pouze otázkou času, kdy se objeví jeden nebo možná i více takovýchto subjektů, proč by k tomu mělo dojít podle tajemníka prezidenta republiky Ladislava Jakla?
Ladislav JAKL, tajemník prezidenta republiky /ukázka/ -------------------- Česká republika, česká veřejnost, česká politika nepochybně potřebuje, nutně potřebuje stranu, která neutíká, nezrazuje svoje základní pravicové ideály, která je věrna svému programu, která ho neopouští jenom proto, aby zůstala déle u vlády.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tolik názory tajemníka prezidenta republiky Ladislava Jakla. Souhlasí Michal Klíma s tím, že Česká republika nutně potřebuje pravicovou stranu, která nezrazuje pravicové ideály?
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- To není o tom, jestli já souhlasím, nebo nesouhlasím, to je otázka, zda bude schopna případná nová prezidentova strana oslovit voliče. Jaksi závisí to na mnoha, na mnoha okolnostech. Zaprvé na tom, jak se bude formovat, z jakých lidí, jak ideově a jakým způsobem bude zaštítěna tedy asi současným prezidentem v té či oné míře, i když třeba ne, že by se stal předsedou, ale alespoň tedy bude na něho navázána a závisí to na tom, jak se bude chovat současná ODS a jestli ta krize se bude prohlubovat. Dovedu si představit, že získat pět, deset, patnáct i více procent může. To všechno závisí na mnoha proměnných, který ..., v tuto chvíli je situace tak turbulentní, že těžko, těžko předvídat. Čili tam samozřejmě nová strana má i tu výhodu, že se bude profilovat jako nová, která nezradí a tak dále, což jaksi je samozřejmě otázka, kdo si vzpomene na 1998 až 2002, na tu takzvanou opoziční smlouvu, čili kartelovou smlouvu, ČSSD jaksi to brala jako největší zrada pravice, takže tady je otázka samozřejmě, kdo si co spojí s těmi souvislostmi a s určitou krátkou historií.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A je podle vašeho názoru na pravé straně politického spektra místo pro nějakou stranu, která by byla životaschopná?
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Současná ODS, kdyby byla v opozici, tak si myslím, že tam místo není, protože by dělala velmi silnou rétorickou politiku pravicovou, ale protože to je, protože ODS je ve vládě, ve vládě středo-pravé, tak nemůže samozřejmě sto procent ze svýho programu prosadit, tudíž v tuto chvíli ten prostor jakoby tam je, protože ta strana musí se chovat více dostředivě, než když je v opozici.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Čím by podle Jiřího Pehe taková strana mohla oslovit voliče, protože asi sázet pouze na eurorealismus nebo euroskepticismus, ať už to nazveme jakkoliv, na odpor vůči pokračující integraci Evropské unie, to asi by příliš nestačilo?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já myslím, že taková strana vlastně nemá příliš témat, kterými by mohla voliče oslovit, ona má ovšem prezidenta Václava Klause, a to je pro mnoho lidí dostatečně silný tahák, já osobně si myslím, že ta strana, pokud by vznikla, tak to bude pro českou pravici i pro ODS v podstatě dobrá zpráva, protože by se zaprvé pročistily poměry v ODS, Mirek Topolánek použil na sjezdu velmi grafického příměru, kdy řekl, že se ODS údajně podařilo ten, vytlačit ten hnis z ran a nyní teda se ty rány zacelují a tak dále, já osobně si myslím, že k tomu by došlo teprve v okamžiku, kdyby z ODS odešli skutečně ti lidé, kteří velmi silně jsou spojeni s Václavem Klausem a mají velmi silné euroskeptické názory, pokud jde o šance takové strany na úspěch, já nejsem příliš optimista, protože si myslím, že velmi tito lidé přeceňují sílu euroskeptických názorů v české společnosti, pokud by tedy hlavním ideovým prvkem, protože pokud jde o ty ostatní, pravicová politika ..., to koneckonců řekl i Petr Mach, který je považován za jednoho ze zakladatelů té strany, řekl, že vlastně on nevidí, pokud jde o ty, o ta pravicová témata, velké rozdíly mezi ODS a tou novou stranou, ale tím hlavním definičním prvkem by byly právě postoje k Evropské unii, opravdu si nemyslím, že v české společnosti je tento segment tak silný, aby se na tom dala vybudovat nějaká velmi silná nová strana, na druhé straně připouštím, že strana zaštítěná Václavem Klausem může mít silnější pozici, než by jinak takovéto straně náležela, protože Václav Klaus je silná politická figura a mnoho lidí by takovou stranu volilo kvůli, kvůli němu, takže do parlamentu by se ta strana možná mohla dostat, já to vidím tak, že by to nebylo špatné pro českou politiku už proto, že na levici máme jednu extremní levicovou stranu, jednu stranu demokratického levicového středu, na pravici bychom měli něco podobného, takže lidé by si mohli vybrat a viděli bychom aspoň, na čem jsme.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Reakce Michala Klímy?
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Jestli ten prostor tam je, nebo není, to závisí na těch mnoha proměnných, může tam být a, jak už jsem řekl, závisí to i na tom, jak ta strana bude postavena, osloví a jak ODS bude silná, či nebude v dalších měsících. Ale to, co je důležitý, si myslím, že ve více stranickém systému, pokud má vzniknout proti současné pravicové ODS jiná nebo trochu jinak pravicová strana, myslím, že ta nová strana se musí, musí profilovat proti současné tedy ODS. Jinou šanci nemá. Musí se snažit vlastně profilovat vůči ní, být hlavním konkurentem, bude tedy současná ODS, pokud tedy takto spekulujeme a vlastně hlavní soupeř bude ODS, aby vlastně na tu novou stranu bylo vidět. A navíc je tam ta personální stránka, že ODS zaštítěná Klausem ...
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Ne, ODS, ale nová strana.
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- ... nová strana s Klausem bude mít tendenci zničit prostě tu současnou ODS. Bude chtít ji vmanévrovat do situace jakési Unie svobody a bude to hlavně její soupeř. Čili jestliže vznikne nová prezidentova strana, tak si osobně myslím, že i když někteří spekulují, že by byl větší koaliční potenciál na pravici a tak dále, já si myslím, že z hlediska pěti, deseti let by to byla ještě prohloubená krize, krize na pravici.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já bych k tomu ještě možná dodal, že podobná strana sice vznikla třeba v Polsku v podobě Práva a spravedlnosti, ale tady, myslím, není a koneckonců někteří možní zakladatelé té nové strany v České republice tuto stranu připomínají jako příklad, ale já se domnívám, že tady v České republice chybí to určité ideové zázemí v podobě silného katolicismu a tak dále, které existuje v Polsku, na které ta strana Kaczyńských hraje a vůbec i ty další faktory, které umožňují takovéto nacionalistické straně v Polsku poměrně dobře prosperovat v tom politickém systému, tak ty u nás chybí, takže já nejsem příliš optimistický, samozřejmě, jak už jsem řekl, v podstatě bych byl coby i volič rád, protože by se ta situace projasnila a nebyla by tady ODS v té podobě, ve které je dnes, kdy na jedné straně je to strana liberálně-konzervativní, která, jejíž voličstvo je silně proevropské, ale neustále z té strany se ozývá takové protievropské brblání, které, myslím, má co do činění s několika konkrétními lidmi a ne příliš s tím, co si od té strany přejí voliči, pokud by se toto pročistilo, tak to pro ty pravicové voliče bude jenom dobře.
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Já si myslím, že určitá šance získat pozici na té politické scéně a dostat se i do parlamentu tady je, a to, pokud se podaří skutečně hrát s tou kartou národovectví, s tím, že tedy Lisabonská smlouva a další evropská integrace ohrožuje suverenitu České republiky, Evropská unie je jakási čtvrtá říše a že zde je nějaký mnichovanství a Moskevský protokol ..., jak, jak, jak bylo slyšet na kongresu, pokud se ta národovecká karta rozehraje a bude ještě zaobalena do nějakého konzervativního obalu a konzervativních idejí a reprezentována panem profesorem, já si myslím, že taková strana má šanci zde získat, nevím, jestli Česká republika je ..., samozřejmě to katolictví je, je odlišné od, od Polska, ale vezměme si, že i více radikálnější pravice národovecky orientovaná třeba v Rakousku, i když i tam je katolicismus silný, taky tam byla schopna získat těch třicet procent a za určitých podmínek, kdy tady budou ekonomický problémy a vše se to nakumuluje ještě s tou, takzvaným ohrožením státní suverenity, myslím si, že tato strana může zde sehrát úlohu, ale potom se bude blížit více nějaké straně radikální, která nebude hledat jenom hlasy na pravici, ale i na levici.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tím spíš v této souvislosti by bylo záhodno, aby tedy tady z hlediska zachování určité rovnováhy byla silná pravicová strana, zdravá pravicová strana, má v této konstelaci vůbec Mirek Topolánek šanci takovouto stranu vytvořit nebo znovuobnovit, zbavit ji těch problémů?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já si myslím, že nemá a už před tím kongresem jsem napsal, že ODS stojí nad propastí a může ten současný problém řešit pouze v případě, že do čela se postaví úplně jiní lidé, než lidé reprezentující topolánkovské křídlo nebo Topolánek sám, anebo na druhé straně Bém a takzvaní klausovci, že se najde prostě někdo z té garnitury úspěšných starostů nebo hejtmanů a ti lidé udělají v té straně něco podobného, co se podařilo Paroubkovi v sociální demokracii, to znamená lidé, kteří zdánlivě vstupují do té nejvyšší politiky bez nějakých velkých zásluh, nejsou úplně známí, ale nakonec právě proto, že jsou nepopsaným listem papíru, tak tu stranu nějakým způsobem pozvednou, pokud mají ty potřebné schopnosti, to byla možná určitá šance, ta se nepovedla, zvítězilo jedno křídlo, to znamená, že tady je to křídlo poražené, a to se bude muset rozhodnout, jak dál v ODS a nejspíše tedy nejméně část těch lidí odejde do nějaké nové strany, ale zároveň si myslím, že nakonec neuspěje ani Topolánek, protože ty problémy v té současné konstelaci i vládní není schopen řešit, tady bude další porážka dle mého soudu v evropských volbách, pak přijde tedy, řečeno lidově, na lámání chleba a teprve pak možná se do čela ODS postaví skupina lidí, kteří se aspoň pokusí tu stranu nějakým způsobem postavit na nohy, ale nemyslím si, že to bude spjato s Mirkem Topolánkem, anebo dokonce s lidmi, jako je Ivan Langer a podobně, to skutečně je skoro výsměch voličům.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Když jste zmínil ty hejtmany, tak problém je, že v prvním krizovém okamžiku zklamali, propadli, protože nevyužili té situace po prohraných krajských volbách, ať už k nějaké hlubší sebereflexi a k hledání chyb taky sami u sebe i k tomu, aby tedy se snažili nějak tu politiku ODS ovlivnit, aby se snažili proniknout do toho vedení a někam ji nasměrovat, naopak někteří se drželi pragmatismu ještě více, než je vyčítáno Mirku Topolánkovi a hleděli hned na to, jak vyřešit svoji budoucnost z hlediska profesního a podobně.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Určitě, já myslím, že tam mnozí ti hejtmani promarnili svojí šanci, že také se začali jakoby štěpit na dvě skupiny, ale oni to nejsou jenom ti hejtmani, tady má ODS skutečně mnohem větší rezervoár politiků talentovaných, než má třeba sociální demokracie, v Senátu dnes sedí celá řada lidí, kteří byli bývalými starosty a byli velmi úspěšní, třeba Jiří Šneberger z Plzně, který se stal senátorem, myslím, hned v prvním kole, lidé, kteří dokázali, že něco umí a ODS takovým zvláštním způsobem se drží té skupiny politiků, které můžeme pracovně nazvat Klausovi kloni, kteří, se kterými se on ovšem dneska už rozešel, to jsou ti lidé, kteří s ním vystoupali do těch nejvyšších politických pater po Sarajevském atentátu takzvaném v roce 97 a byli mu nejprve velmi věrní, jako je Ivan Langer, dnes se s ním tedy už rozešli, ale zůstávají u moci přitom, takže ta strana zůstává podle mého soudu především v tomto smyslu v neřešitelné situaci, protože popravdě řečeno, pokud si bude volič muset vybírat mezi Václavem Klausem a jeho politickými klony, tak si radši vybere Václava Klause.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Myslí si Michal Klíma, že tedy ODS má šanci v nejbližší době se uzdravit, když jsme používali ten příměr o chorém pacientovi, anebo že je tedy na místě určitý takový pesimismus, že ta porážka ve volbách v roce 2010 je nevyhnutelná?
Michal KLÍMA, politolog, Metropolitní univerzita -------------------- Já myslím, že nikdy není nic nevyhnutelného, vezměme si to, že to, co se událo třeba v těch posledních volbách senátních a krajských, že nikdo neočekával, ani z komentátorů, ani z politiků, že bude taková drtivá porážka, nikdo třeba neočekával, když relativně neznámý Paroubek nastoupil v roce 2005 do čela ČSSD, že bude schopen vlastně velmi dobrých výsledků a upevnit pozici ČSSD, taky se spekulovalo, že na dlouhou dobu ČSSD přejde do krize, čili já myslím, že je vše otevřený, nicméně je fakt, že ODS tedy teď nějakým způsobem reagovala na tu krizi, upevnilo se, upevnilo se tedy postavení Topolánka v rámci ODS, ale nikdo neví, v těch mantinelech, v kterých se pohybuje, jsou tak krizové, že on taky sám sebe nazval, nazval vlastně, že bude řídit krizový management, jak už bylo řečeno, on je už dva roky v situaci provazochodce nebo můžeme říci, že se bude pohybovat v nejbližším půlroce mezi minami a jak to všechno zvládne, to je skutečně jaksi ..., není divu, že se nenašel nikdo další, že to nikdo nechtěl vzít na sebe, tu zodpovědnost, převzít ODS v této situaci, kdy vlastně není jasný, kam to všechno bude spět, zda vláda padne za týden nebo ... a tak dále, takže teď se řeší otázky skutečně z týdne na týden, z měsíce na měsíc, maximálně do června nebo do května na ty volby do Evropského parlamentu a pak se uvidí, já si myslím, že, že nikdo dál nevidí. Může se upevnit situace, to může být velké překvapení ODS, pokud, pokud bude mít dobré výsledky, ale vzpomeňme si ještě i na další, co nikdo neočekával, po té krizi 1997 - 98 Klaus, vlastně ta strana už se pomalu rozpadala, taky vlastně dostal krásný výsledek. Takže ...
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Mě napadá jenom vlastně jediná možná, jediný možný scénář, který by mohl pomoci ke zlepšení situace v ODS v těch příštích měsících, a to je paradoxně to, že ODS nebude v té současné konstelaci mocenské schopna prosazovat už žádné reformy vládní, takže s těmi se nebude tady nějakým způsobem operovat a ty se staly v určitých svých aspektech velmi nepopulární a zároveň ti politici budou velmi viditelní na evropské scéně, protože budou šest, šest měsíců vést Evropskou unii, a to může přispět k takovému lepšímu pohledu na /nesrozumitelné/, budou viděni jako státníci a nebudou otravovat veřejnost takovými nedopečenými reformami, které se jim, myslím, vymstily v těch krajských volbách.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tak uvidíme, jakým směrem se dál bude vyvíjet osud ODS, pro tuto chvíli končí pravidelný diskusní pořad Studio STOP, hosty byli politologové Jiří Pehe z Newyorské univerzity v Praze a Michal Klíma z Metropolitní univerzity, děkuji za účast, opět někdy na slyšenou.
Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.