V čele křesťanských demokratů stanul znovu Cyril Svoboda
Cyril SvobodaFoto: Alžběta Švarcová
V čele křesťanských demokratů stanul po šesti letech znovu Cyril Svoboda. Rozhodl o tom víkendový sjezd strany. Tato volba by mohla přispět ke znovusjednocení lidovců. Ti se pod vedením Jiřího Čunka v poslední době prezentovali na veřejnosti jako vnitřními rozpory zmítané uskupení.
K tomu notně přispívala řevnivost mezi Jiřím Čunkem a Miroslavem Kalouskem. Prvně jmenovaný se po víkendu z pozice stranického šéfa ocitl pouze v širším vedení. Druhý z nich KDU-ČSL dokonce po 25 letech opouští. A patrně oznámí vznik nového konzervativního politického subjektu. Také tento krok by mohl přispět k vyjasnění situace uvnitř strany. Někteří vlivní lidovci by totiž mohli Miroslava Kalouska následovat. Samozřejmě je sporné, zda právě takovéto řešení přispěje k posílení pozic KDU-ČSL na české politické scéně. Pouze personální výměna a odchod části členů jinam by nemusely zajistit lidovcům stabilní voličskou podporu, oscilující kolem 8 až 10 procent. Stane se KDU-ČSL opět klidnou silou? A bude po takovéto straně mezi občany vůbec poptávka? Také o tom uslyšíte v dnešním Studiu STOP. Ve studiu vítám politology Jiřího Pehe z Newyorské univerzity v Praze a Lukáše Jelínka z Masarykovy demokratické akademie. Takže dobrý den.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Dobrý den.
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Dobrý den.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Od sjezdu KDU-ČSL se očekávalo zklidnění situace. Napětí se stupňovalo a některé slovní přestřelky mezi Jiřím Čunkem a Miroslavem Kalouskem jasně naznačovaly, že oba dva v jedné straně těžko zůstanou. Poněkud paradoxně Jiří Čunek vyhrocení vztahu s Miroslavem Kalouskem a některými dalšími spolustraníky považuje za pozitivní moment.
Jiří ČUNEK, bývalý předseda KDU-ČSL -------------------- V zásadě to byl můj úkol. Dostat ze strany všechny ty, kteří nechtěli respektovat politiku KDU-ČSL a chtěli ji udělat zcela novou, takovou jakou ji drtivá většina nechce. Takže jsem stranu vrátil zpět do středu. Ty, kteří chtěli dát jiný úplně obraz, ty jsem, řekněme, nějakým způsobem přiměl k tomu, aby přemýšleli o tom, jestli nebudou mít budoucnost někde jinde. A to otevřelo prostor tomuto sjezdu, aby mohl zvolit vedení, které, věřím, že bude mluvit jedním hlasem a bude tím pádem důvěryhodnější pro občany České republiky.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tolik dnes už bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Když právě on byl zvolen do čela lidovců, tak někteří členové, nebo většina členů očekávala od tohoto kroku to, že KDU-ČSL se posune dál, že získá širší voličské zázemí a podobně. Když Jiří Čunek po zhruba dvou letech končí, tak v této souvislosti se spíše hovoří o tom, že ta strana se rozložila, že je v absolutní krizi, že pomalu dokonce hrozí to, že by mohla zmizet z první politické ligy. A zdá se, že Jiří Čunek tu realitu tedy vnímá trochu jinak, že naopak považuje za úspěch, že tu stranu dokázal takto rozhádat a že se ta situace vyjasnila, že se ukázalo, kdo je kdo a že může dojít k očistě KDU-ČSL. Co si myslí Jiří Pehe?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já myslím, že si musíme za prvé počkat ještě na další vývoj, protože ze strany odešel jeden z nejvýraznějších politiků, nebo, bych se nebál říci, nejvýraznější politik KDU-ČSL Miroslav Kalousek. A odešel s tím, že zakládá novou politickou stranu. Teď už se ozývají hlasy, že se chystá celá řada lidovců přejít ke Kalouskovi, dokonce celé organizace v některých místech. A to bude mít samozřejmě na KDU-ČSL určitý, určitý vliv. Takže je potřeba počkat na první průzkumy veřejného mínění po založení té Kalouskovy strany, které ukáží nejenom jak si ona strana počíná, ale především kolik procent hlasů odčerpá lidovcům. A jak víme, lidovcům těch procent příliš mnoho odčerpat být už nemůže. Je možné, protože pokud se tak stane, tak skončí pod hranicí volitelnosti. Takže to je jeden bod. Druhý bod, tam se ukazuje, myslím, že pro lidovce a pro jakoukoliv jinou stranu je poměrně velkým rizikem dát si do čela, zvolit si do čela člověka z komunální sféry, který je nevyzkoušený. Zde prostě, myslím si, platí poněkud jiná pravidla hry než na té centrální úrovni. Jiří Čunek se krom těch skandálů, které ho obklopovaly a které jsou, myslím, jedním z důvodů, proč ta strana je tak rozhádaná, což on nepřipouští v těch svých prohlášeních, tak Jiří Čunek se ukázal jako skutečně politik komunálního, místního formátu, který nedokázal vůbec držet krok s takovou tou, řekněme, misí lidovců, KDU-ČSL na těch vyšších úrovních, coby například strany, která je organickou součástí Evropské lidové strany. Prostě zatáhl tu stranu, řekl bych, o patro níž spíše než o patro výš. A to je také jeden z důvodů, proč jsou lidovci, kde jsou.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- On se v souvislosti s těmi spory mezi Čunkem a Kalouskem hovořilo o tom, že ta strana se rozdělila na stranu lidovou a na KDU. Myslíte si, že to skutečně tak bylo? A že i kdyby ty spory mezi Čunkem a Kalouskem nebyly, že dříve nebo později by skutečně muselo dojít k nějaké katarzi a k tomu, že ve straně by se objevila tato dvě křídla a těžko by spolu mohla spolupracovat?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já myslím, že bychom museli napřed definovat, co míníme lidovou stranou a co míníme Křesťansko demokratickou stranou. V tom českém kontextu zřejmě ano, mohli bychom s tím souhlasit. Lidovci vždy byli spíše takovou méně vyhraněnou formací někde v politickém středu, která tak jakoby oscilovala, pokud bychom vzali za sociální témata, tak spíše byla levicově zaměřená, směrem k solidaritě. Pokud jde o, řekněme, ta témata, která mají co do činění s identitou a s těmi hodnotovými věcmi, tak byla spíše napravo. Samozřejmě, podíváme-li se po Evropě, tak jsou lidové strany jako třeba rakouská, které jsou napravo od politického středu. Jsou křesťanské demokracie, jako v Německu, které jsou také napravo. Asi bychom museli skutečně udělat takový trošku zevrubnější průzkum, abychom mohli zařadit české dělení na lidovce a KDU někam do nějakého kontextu.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Ono v českém prostředí se to trochu zjednodušovalo a bylo tím myšleno to, že Miroslav Kalousek se snažil spíše se přiblížit ODS, že se uvažovalo o tom, že byl mohla ta strana se nějak spojit, ať už v nějaké předvolební koalici, a že naopak ti představitelé těch lidovců spíše chtěli udržet tu stranu mírně v levém středu a mít tak rozvázané ruce k případné širší spolupráci. Lukáši Jelínku.
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Já si vzpomínám na štěpení politického spektra v České republice v devadesátých letech. To, co teď dělá Miroslav Kalousek jako skutečně nejviditelnější lidový politik, mi možná trošku připomíná to počínání představitelů Občanského hnutí, kteří v určitém okamžiku pochopili, že mnohem snadněji se uchytí v těch silnějších politických stranách. A já nepochybuji, že i ta předpokládaná strana Miroslava Kalouska bude jenom pouze určitým předstupněm jeho integrace s občanskými demokraty. Stejně tak, když sleduju ten vývoj v KDU-ČSL, tak mám před očima štěpení Národních socialistů v polovině devadesátých let, kdy to začalo personálními spory, programovými spory, spory o majetek tím, že ta strana začala chudnout, což je v současnosti taky vážný problém českých lidovců. Po určitém štěpení, po určitých názorových válkách potom přišlo stmelení té zbytkové strany, což teďka vidíme u lidovců také. Snad jediný rozdíl je, že tenkrát za národními socialisty už prakticky nestáli žádní voliči, zatímco KDU-ČSL se ještě o určitou voličskou skupinu opírat může. Jiří Čunek, ten podle mě nebyl ani tak politik lidovecký, jako spíš lidový, který se snažil skutečně hodně plout po těch povrchních náladách veřejnosti, možná oslovit takové to, s prominutím, hospodské voličstvo, které je ale velmi nevyzpytatelné. V tom, jestli vůbec přijde k volbám, natož pak, aby pomohlo zachraňovat nějakou politickou stranu. Kromě toho, že nám tady sílí podobně ladění politici v těch velkých stranách, nebo podobně ladění politici z komunální úrovně jako paní Řábková v Chomutově, paní Janáčková v Ostravě, sílí nám tady nejrůznější extremistické strany, které jsou ještě mnohem populističtější a mnohem snadněji dokážou tady tuhletu část elektorátu přitahovat. Proto mně přijde jako celkem přirozené a rozumné, že lidovci se vrátili jakoby k té své sociální uměřenosti a že si vybrali do svého čela politiky, kteří mají přece jenom nějaké zkušenosti z těch vrcholných politických pater. Takže já to skoro vidím jako jednu z posledních možných, jeden z posledních možných pokusů o záchranu KDU-ČSL a v tom parlamentním českém spektru.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A proč se jí tedy nehodlá účastnit Miroslav Kalousek? Proč ji potom, když byl Jiří Čunek, dá se říci, vytěsněn z toho vedení, protože širší vedení, to je velmi slabá pozice, tam toho příliš neovlivní. Proč tedy Miroslav Kalousek trvá na tom, že stranu opustí?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já myslím, že jsou pro to dva důvody. Za prvé Miroslav Kalousek je příliš silná osobnost na to, aby dokázal hrát v této straně, jímž byl kdysi předsedou, druhé housle. Takže to je, myslím, jeden důvod, řekněme, osobní, který je vcelku srozumitelný. A pak si myslím, že skutečně on se posunul politicky od lidovců a vůbec i od té křesťanské demokracie směrem k liberálnějšímu vidění světa. Takže skutečně dnes, řekl bych, osciluje mezi takovou tou tradiční konzervativní křesťansko demokratickou politikou a tím, co reprezentují občanští demokraté. Takže si myslím, že tam svým způsobem i začíná patřit do toho tábora, který by se spíš měl přimknout k Občanské demokratické straně. On tady ten model už jednou byl úplně na začátku. Vzpomeneme-li si, existovala Křesťanská demokratická strana, v níž byl například Václav Benda nebo Ivan Pilip. A ti se také nejprve jaksi koaličně připojili k ODS, pak do ní zcela vpluli. Doufejme, že tedy, pokud tento model se bude opakovat, že to pro ODS nedopadne stejně, jako když Ivan Pilip pak spáchal takzvaný sarajevský atentát.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Jak v této souvislosti ale jde dohromady to, že Miroslav Kalousek ještě v létě roku 2006 chtěl vytvořit určitou vládu, kterou by tolerovali, nebo podporovali nějakým způsobem komunisté?
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Miroslav Kalousek je technokrat, je to pragmatický politik, kterému jde především o řešení momentální situace a patrně v tom okamžiku mu to přišlo jako nejsnadnější vyústění, nebo nejsnadnější vyhnutí se tomu patu. Kromě toho pořád tady ještě přežívá druhá možná interpretace, která vlastně říká, že on chtěl vlastně ponouknout jak určité zdravé jádro lidovců, tak občanské demokraty, aby se na pozadí tady tohoto mementa potom rychle ustavila nějaká jiná vláda, která by ještě mohla být alternativou vůči té sociálně demokratické vládě s lidovci a s podporou komunistů. Ale já si myslím především, že Miroslav Kalousek má prostě tendenci věci rychle řešit, zbytečně se v nich nepatlat a to je možná také jedna z těch věcí, proč si získává, nebo získal určitý respekt v české politice, jak v tom pravicovém, tak v tom levicovém spektru. Ovšem to nic nevypovídá o tom, jak může být úspěšná jeho vlastní politická strana. Protože máme tady celou řadu velmi šikovných politických praktiků, politických vizionářů, nebo i populistů, kteří za sebou táhnou nějaké značky nějakých stran. A nikam nijak daleko je dotáhnout šanci nemají.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Právě Miroslav Kalousek podle všeho založí novou politickou stranu. Ta by měla mít charakter křesťanského konzervativního subjektu, který by mohl odlákat část voličů lidovcům, alespoň si to tak představuje. Co si o tom myslí dnes už bývalý šéf strany Jiří Čunek?
Jiří ČUNEK, bývalý předseda KDU-ČSL -------------------- Pro KDU-ČSL to není riziko. A já jsem přesvědčen, že ta strana je jenom tlakem na ODS. Že to je strana, která je napravo od ODS, bere jim voliče a směřuje to k tomu, aby Mirek Topolánek před konečným sestavením kandidátek řekl, oni nám berou hlasy, takže některé integrujme, to těch pár poslaneckých mandátů nám za to stojí.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tolik dnes už bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Souhlasí Jiří Pehe s tím, že spíše než komplikace KDU-ČSL by založení nové strany mohlo nějak zkomplikovat život ODS?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Do určité míry ano, samozřejmě tam bude záležet na tom modelu, v jakém budou ty dvě strany spolupracovat popřípadě. Protože ono platí pravidlo, že se nesčítají ty hlasy nutně. To znamená, že když se tady vynoří nějaká konzervativní strana, vedená poměrně silnou osobností, jako je Kalousek, možná, že se tam k ní připojí ještě některé další silné osobnosti, tak to neznamená nutně, že pokud tato strana by měla třeba potenciál získat 8 procent hlasů, dávám příklad jenom, že se těch 8 automaticky přičte k tomu, co by dostala za normálních okolností ODS. Tam skutečně může část těch voličů právě přicházet z ODS, může mít na mnoho voličů dokonce i negativní dopad to koaliční spojenectví, protože to nemusí schvalovat. Takže tam uvidíme, jaký to bude mít, jaké to bude mít dopady. Každopádně si myslím, že teď už jsme ve fázi, kdy ta strana je oznámená, kdy bude a bude na české politické scéně hrát nějakou roli. A dokonce si myslím, že má poměrně slušnou šanci stát se jednou z nových parlamentních stran.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- V této souvislosti tedy má Miroslav Kalousek šanci, že skutečně odláká některé osobnosti z řad KDU-ČSL? Spekuluje se například o bývalé ministryni obrany Vlastě Parkanové, nebo se spekuluje o poslanci Šustrovi, o bývalém šéfovi poslaneckého klubu Severovi a tak dále.
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Taky v případě oněch křesťanských demokratů v devadesátých letech přešlo do ODS více lidí než Ivan Pilip. Byl to Marek Benda, byli to někteří další. To znamená, že je tady šance pochopitelně i pro další politiky KDU-ČSL, aby se v ODS uchytili. Paní Parkanová je ...
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- V ODS zatím ne, zatím Top 09, ale může to směřovat k tomu ...
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- ... velmi, velmi, velmi populární politička, nebo Pavel Severa je velmi obratný politik jako, jako předseda poslaneckého klubu. Ale to je otázka, protože za prvé ještě nevíme, jakým způsobem ta spolupráce, nebo ta budoucnost strany Top 09 se bude vyvíjet. Jestli půjde na samostatné kandidátce, jestli půjde v předvolební alianci s ODS, nebo jestli získá nějaká volitelná místa na kandidátce ODS. Pokud by šly ty strany samostatně, tak jestli budou potom směřovat k nějaké koaliční spolupráci nebo spolupráci, ať už na úrovni vlády, nebo na úrovni opozice po těch předčasných parlamentních volbách. Kromě toho si myslím, že ta budoucnost strany Top 09 může do značné míry skutečně štěpit to občansko demokratické prostředí. Protože jako velkého spojence ho, tuším, přivítal Petr Nečas, zástupce toho konzervativního křídla ODS. Naopak od některých liberálů z ODS už jsem slyšel jistou ostražitost, že by to mohlo, že by to mohlo prostě vést ke zkonzervativnění té pravicové politiky, což se některým těm liberálům pochopitelně nelíbí. Kromě toho Mirek Topolánek podle mě především stojí o spolupráci Miroslava Kalouska. Představa, že by Miroslav Kalousek za sebou táhl nejenom některé další lidovecké politiky, ale i určité lidovecké zvyky, nebo určité standarty toho lidoveckého chování, tak to si myslím, že může narazit také na určité bariéry v tom prostředí té občansko demokratické pravice. To znamená, že ať už bychom se bavili o samostatné kooperaci těch dvou stran, na tom pravém pólu politického spektra, nebo nějakém slučování nebo vytváření společných aliancí, myslím si, že tam to soužití bude poměrně dost komplikované. A skoro si myslím, že Miroslav Kalousek tedy v tomto jde do hodně křehkého, hodně, hodně měkkého terénu.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Čistě teoreticky, pokud by skutečně Miroslav Kalousek uspěl s tím, že by založil stranu a odlákal některé členy KDU-ČSL, jak to oslabí lidovce? Nebo naopak jim to může být jedno, anebo jim to naopak může ještě prospět v tom, že někteří, kteří zastávají spíše pravostředové názory, zmizí z té strany?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- To je právě velká otázka. Když Jiří Čunek tvrdí, že tu stranu vlastně jaksi zdravě vyčistil, tak možná si trochu lže do kapsy. Protože tam skutečně je nebezpečí, že ta strana, nová strana odláká určité procento voličů KDU-ČSL. Těch konzervativnějších. A také těch, kteří prostě fandí Kalouskovi. Víme, že česká politika je hodně založená na osobnostech a kdo stojí v čele strany, dost často rozhoduje v tom, jak se rozhodují voliči. A tam může skutečně dojít k tomu, že pouhé procento nebo dvě, které by tato nová strana odčerpala lidovcům, může znamenat prostě klinickou smrt lidové strany. Protože ta nastává v okamžiku, kdy se ta strana dostane pod hranici volitelnosti.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Aby ta klinická smrt nenastala, o to se pokusí nový předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, který se vlády nad lidovci ujímá v době, kdy volební preference povážlivě oscilují kolem pětiprocentní hranice, tedy hranice volitelnosti. Jak chce tento stav zlepšit?
Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL -------------------- Chceme oslovit co nejvíce voličů, chceme být stranou, která bude přitažlivá. Předložíme nepochybně jasný program do voleb do Poslanecké sněmovny a těším se na spolupráci. Jsem rád, že byl zvolen tým takový, jaký je. Nejenom předsednictvo, ale i celostátní výbor, protože taková semknutost, jako byla dnes a včera, takovou jsme nezažili podle mě, co já pamatuju lidovou stranu. Takže to je velká vizitka, že naše strana je naprosto v pořádku a ví, co má dělat.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tolik nový předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Takto se vyjádřil bezprostředně po svém zvolení ještě v průběhu sjezdu. Posloucháte pravidelný diskusní pořad Studio STOP. Je zaměřen na českou politickou scénu po sjezdu KDU-ČSL. Hosty ve studiu jsou politologové Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie a Jiří Pehe z Newyorské univerzity v Praze. Kdybych měl navázat na slova Cyrila Svobody, myslíte si, že tím, že strana na sjezdu zvolila nové vedení, že do vedení navolila lidi, kteří vyhovují novému předsedovi, tím se strana zbaví problémů a tím demonstruje na veřejnost, že je jednotná, že voliči změní svůj pohled na KDU-ČSL a začnou ji podporovat? Lukáši Jelínku.
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Tak, mně přijde ten optimismus Cyrila Svobody zábavný, ale on je samozřejmě povinný. On jako čerstvě zvolený předseda nemůže vystupovat jinak. Pochopitelně, že to, že byl zvolen jenom o nějaké 2, nebo 3, nebo 4 hlasy a jaksi poté mu bylo navoleno takové stranické vedení, které se Cyrilu Svobodovi evidentně líbí, tak toho bylo prý dosaženo proto, protože už mu ten druhý tábor v KDU-ČSL se sám rozhodl všechno složit k nohám, ať se tedy ukáže. Takže tady z tohoto bych možná tak nadšený na místě Cyrila Svobody nebyl. Na druhou stranu to, co se dá předpokládat, je zklidnění toho dosavadního tření mezi celostátním výborem a předsednictvem KDU-ČSL. Protože, a poslaneckým klubem potažmo, protože tam jsme se několikrát setkali s naprosto odlišnými stanoviskami, stanovisky k základním politickým kauzám. Takže v tuto chvíli dá se předpokládat, že to lidovecké vedení bude skutečně mluvit jednotným hlasem. Ale to znamená, ale to ještě neznamená, že bude mít pevnou půdu pod nohama v těch místních organizacích a že třeba za dva roky mu to zase členové KDU-ČSL na sjezdu nesečtou. Takže já si myslím, že tady je určitá šance, že ta strana bude klidnější, bude jednotnější, ale rozhodně ten optimismus Cyrila Svobody mi přijde spíš jako povinný, než jako od srdce jdoucí.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Cyril Svoboda už byl předsedou KDU-ČSL v letech 2001 až 2003. V té době mu bylo vytýkáno to, že nebyl příliš razantní vůdce, že dokonce nebyl schopen oslovovat tu tradiční lidoveckou voličskou základnu na Moravě. Že se spíše jevil jako pražský intelektuál, který je odtržen od těchto lidí. Rovněž uvnitř KDU-ČSL pak ta jeho pozice čím dál tím více slábla. Změnil se Cyril Svoboda za těch 6 let, nebo ta jeho pozice v KDU-ČSL může být podobná té před 6 lety?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já bych řekl, že se trošku změnil. A podle mého soudu spíše k horšímu. Protože, mám-li to říct otevřeně, protože si myslím, že on se během těch let naučil v politice takové ty některé lidovecké nectnosti. To znamená, že skutečně byl ochoten ohýbat některé argumenty, nebo dělat kompromisy, teďka ty kompromisy dám do uvozovek, které si myslím, lidovcům docela uškodily. Tady samozřejmě nezbývá než připomenout onen památný Cyrilův s, s, výrok Cyrila Svobody o tom, jak prezident Klaus, kteréhožto byl Cyril Svoboda dlouho velkým odpůrcem, by měl být zvolen prezidentem, protože lidovci za to tedy mohou dostat od občanských demokratů podporu pro majetkové vyrovnání s církvemi pro ten zákon.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Což se podle očekávání nestalo.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Což se podle očekávání nestalo. A navíc to byl naprosto, řekněme, cynický záměr, který nevycházel z žádných jasných hodnot. Protože samozřejmě je pochopitelné, že lidovci chtěli tento zákon o majetkovém vyrovnání, ale na druhé straně to přišlo od politika, který prostě ještě několik týdnů předtím byl znám jako naprosto ostrý a vyhraněný kritik Václava Klause. Takže to, si myslím, Cyrilu Svobodovi nijak nepomohlo. Ani mu nepomohly některé ty další aféry, aférky, jako je jeho boj o ten dům v Praze s tou charitou a podobně. Myslím si, že to rozhodně nepřináší do čela KDU-ČSL nějakou novou krev. A něco, něco nového. On totiž Cyril Svoboda sice měl tehdy v těch letech, když byl předsedou, na začátku tohoto tisíciletí, tak byl samozřejmě politikem pražským, více intelektuálním, než byl ten hlavní proud KDU-ČSL. Ale zároveň on tehdy následoval v tom, nebo pokračoval v tom projektu Josefa Luxe čtyřkoalice. A to byl projekt úspěšný. Ten kdyby se bývalo podařilo udržet při životě, tak mohla, mohly ty volby tehdy dopadnout zcela, zcela jinak. Nicméně pak právě, zdá se, že i s přičiněním některých lidí, kteří dnes odcházejí z KDU-ČSL, jako je Miroslav Kalousek a další, tenhleten projekt neuspěl, rozpadl se, lidovci z něho vystoupili. Nakonec kandidovali v takzvané dvoukoalici, dvojkoalici. A dopadlo to, jak to dopadlo. Cyril Svoboda nakonec byl obětován také, nebo padnul také. Takže myslím si, že to jeho znovuzvolení je asi kompromis, který ta strana může nějakým způsobem v tomto okamžiku přijmout. Je také jasné, že asi na tu stranu zapůsobilo to, co on říkal o tom, že musí do čela strany vstoupit někdo, kdo nepotřebuje žádný čas na hájení, kdo může začít okamžitě, kdo už má ty zkušenosti. Ale otázka je, jak to vyhodnotí právě voliči této strany. Protože přeci jenom do téže řeky se nevstupuje dvakrát.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Jiří Pehe už to zde zmínil, že Cyril Svoboda byl spjat s projektem čtyřkoalice. Ten projekt se zasekl na sporech, do kterých byl zapojen Miroslav Kalousek. Takže se může zdát, že Miroslav Kalousek je takový zvláštní hybatel lidoveckého dění. Protože když se dějí nějaké zlomové okamžiky, tak je vždy při tom Miroslav Kalousek. Je to náhoda, nebo to o něčem svědčí?
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Já ještě bych možná řekl, že Miroslav Kalousek je taky velký učitel ostatních lidoveckých politiků. Teďka, kdy Cyril Svoboda vysvětluje tu svoji kauzu ohledně toho pražského domu, o který se soudí, tak on říká, nebudu to komentovat. Já z toho nebudu dělat příběh, tak jak to dělal Jiří Čunek se svými kauzami. Tady toto je přesně přístup, který zvolil kdysi Miroslav Kalousek při vysvětlování svých nemovitostí v Bechyni a svých kauz. To znamená, že Miroslav Kalousek bude patrně ovlivňovat lidoveckou politiku svými vzory chování, svými politickými názory v okamžiku, kdy už z té strany dávno odejde. Ale ono tam pořád zůstává podle mě v platnosti to, že ačkoliv, ať si myslíme o Miroslavu Kalouskovi cokoliv, tak on byl poměrně přes, i přes tu výhradu toho možného sestavování vlády se sociální demokracií s podporou komunistů ve svých politických názorech poměrně dost konzistentní, čitelný, transparentní. Zatímco Cyril Svoboda skutečně zcyničtěl a je schopný prostě absolvovat cestu od jednoho politického názoru k druhému, tak kolem Miroslava Kalouska vždycky bylo celkem čitelné to politické prostředí. A myslím si, že s jeho odchodem tady toto bude lidovcům v té Kalouskově osobě poměrně dost scházet.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A proč tedy podle vašeho názoru se situace nevyvinula tak, že by Miroslav Kalousek se znovu ucházel o post předsedy? A že by tedy převálcoval tu svoji opozici, protože měl relativně silnou pozici u těch vlivných lidí. Nemyslím nyní to předsednictvo a to nejužší stranické vedení, kde to tak nebylo, ale jinde. Mohl se opřít o poslance, mohl se opřít o senátory.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já myslím, že za prvé si asi zřejmě dobře spočítal, že by přece jenom nakonec to nevyhrál. Protože musíme si vzpomenout na, na to, že ten jeho odchod z čela KDU-ČSL, jeho pád, souvisel s tím jeho náhlým obratem při sestavování vlády v roce 2006, kdy přistoupil na myšlenku, že by tedy nakonec mohla KDU-ČSL jít do koalice s ČSSD s tichou podporou komunistů. Došlo ke vzbouření a je docela pravděpodobné, že pokud by on se znovu ucházel o vedení v té straně, tak by tento spor se rozhořel znovu. Tedy by se samozřejmě tento, tato věc zvedla, mluvilo by se o ní. Asi by to neposloužilo ani jemu, ani té straně. A on takto strategii, kterou zvolil, tak on v podstatě odchází jakoby politik, nechci říci s čistým štítem, ale politik konzervativní, nebo politik, který má jasné pravicové idee. Kdyby šel do toho souboje a nakonec prohrál, tak by znovu se na, znovu by na něm ulpělo takové to, že to je vlastně bezpáteřní pragmatik, který na, který klidně, když na to přijde, půjde do koalice se socialisty s podporou komunistů.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- V souvislosti s děním v KDU-ČSL je rovněž zajímavé to, že staronový předseda Cyril Svoboda má určité problémy, týkající se právě toho sporu o činžovní dům. Kuriózně vede spor s charitou. Takže to je také u předsedy KDU-ČSL velmi neobvyklé. Předcházející předseda Jiří Čunek byl léta zavalen svým sporem, týkajícím se podezření z korupce. Mohlo by se zdát, že v té době lidovci spotřebovali většinu energie právě na to, aby obhajovali a hájili svého předsedu. Nemůže něco podobného se stát Cyrilu Svobodovi?
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Tak, podle mého názoru právě tomu se Cyril Svoboda bude snažit v maximální možné míře vyhnout. To znamená bude se snažit všechno řešit, dobře soudní cestou, ale co nejrychleji, bez zbytečných politických komentářů. I když pochopitelně to, tomu, co se o té kauze bude psát v médiích, tomu ani Cyril Svoboda nebude schopný zabránit. Druhá věc je, že lidovci už si patrně zvykli na to, že jejich předsedové jsou obehnáni, obestřeni nejrůznějšími kauzami a záhadami. Takže ti už jsou asi poměrně dost vycvičení a trpěliví. Koneckonců už se tady několik let ukazuje, že zdaleka to nemusí znamenat to, že když je strana křesťanská a demokratická, tak že to bude vzorem morálky, vzor čestnosti a etiky. A možná ještě by se mohl pokusit, ale nevím, jestli se o to bude snažit Cyril Svoboda, tedy z té své kauzy vytěžit to, že může poukázat na určité oddalování, nebo vzdalování se křesťanských demokratů od katolické církve, od charit jako takových. Protože se řekne, podívejte se, my se, my s nimi zacházíme tak jako s ostatními součástmi občanské společnosti, oni se chovají stejně k nám. My jsme hrdí lidé, my jsme hrdí politici, kteří bojují za svoje vlastní představy, třeba i za svoje vlastní zájmy, byť třeba proti charitě. Ale já nechci teďka podsouvat, to co všechno se ještě může odehrát na pozadí toho sporu. Já si myslím, že horší než aféry navázané na Jiřího Čunka už to stejně být nemůže. A, a možná v tomto porovnání je tedy ta záležitost v mých očích bagatelní.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Bagatelní je, ale přece jenom je zde určitý problém, proč podle vašeho názoru delegáti sjezdu to nevzali v potaz a nezvolili někoho jiného?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- To je dobrá otázka. Určitě souhlasím s tím, co říkal Lukáš Jelínek, že prostě delegáti stejně jako členové KDU-ČSL jsou už na leccos zvyklí a že pokud ten škraloup opravdu není velký a řádně, řádně tlustý, tak ho ignorují, protože by pak museli tedy, nebo by měli asi těžkou práci najít někoho úplně neposkvrněného. A druhá věc je, přeci jenom si myslím, že tam rozhodlo to, že Cyril Svoboda je prostě známá politická osobnost. On z těch kandidátů, a tady vynechávám Jiřího Čunka, který se zcela diskreditoval, tak z těch kandidátů dalších byl prostě nejznámější. Je nejznámější, má nějakou politickou minulost, tvář. A té straně může, pokud to vyjde ten kalkul, tak může přinést nějakou okamžitou podporu. Protože ti voliči, kteří třeba se od KDU-ČSL odvrátili v minulosti právě kvůli tomu, že Cyril Svoboda byl odstraněn z té předsednické funkce, tak mohou teď začít uvažovat o, o tom, zdali by třeba tuto stranu neměli volit. Není zanedbatelná ani ta skupina, řekněme, lidí mírně od, nalevo od politického středu, kterým nevoní sociální demokracie a nemají v podstatě koho volit. A pokud by KDU-ČSL pod Cyrilem Svobodou se vymezovala tímto způsobem jako vlastně strana mírně doleva od politického středu, tak by mohla některé z těchto lidí přilákat.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Ono to funguje v české politice tak, že v tom politickém středu se pohybuje zhruba 10, 15 procent voličů, kteří nevědí, koho volit. Nechtějí volit ani ODS, ani ČSSD, zkoušejí různá uskupení typu Unie svobody nebo nyní to byli zelení. Myslíte si, že tím, že zelení mají problémy a že se může stát, že neuspějí v podzimních volbách, že tedy lidé budou zvažovat to, že ten hlas jim neodevzdají a že by se mohli obrátit právě na KDU-ČSL, že by to mohla být určitá výhoda Cyrila Svobody v tuto dobu, že by tedy nemusel nijak radikálně měnit program, něco zásadního dělat a že by mohl spoléhat pouze na to ulovit z této části voličského spektra, dejme tomu, 5, 6 procent hlasů?
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Tak, já si myslím, že tady toto je jeden ze Svobodových hlavních kalkulů. A může mu podle mě docela dobře vyjít. Ukázat, že lidovci jsou tou středovou sociálně citlivou stranou, která je pro progresivní zdanění, která je pro citlivé zacházení se životním prostředím, s kulturním dědictvím a podobně. To znamená, že podle mě tady tohlencto je velmi racionální úvaha. A já teď nechci působit, že tady říkám něco vychytralého, ale takto politické strany před volbami fungují. Že mění svoje tváře, aby dokázaly znova získat voliče, nebo pokud možno získat ještě jiné voliče, více voličů. Občanská demokratická strana, aby uspěla po éře Václava Klause, tak musela nabídnout něco jiného. Musela nabídnout tvář a projekt a styl Mirka Topolánka. Sociální demokracie, aby dokázala uspět v několika volbách po sobě, tak musela vystřídat politiku Miloše Zemana, politiku Vladimíra Špidly, politiku Jiřího Paroubka, které taky jsou prakticky všechny nesrovnatelné. Takže podle mě lidovci teď zkouší po éře Miroslava Kalouska, nebo Jiřího Čunka zase něco jiného. Zase po čase se vrátit k nějakému jinému stylu politiky, který tady byl s Cyrilem Svobodou v dobách čtyřkoalice nebo možná ještě předtím s Josefem Luxem. A podle mě tedy toto je vlastně navázání na tu jejich z nejzajímavějších polistopadových tradic v české politice. Což pochopitelně ale nic nevypovídá o tom, jak tedy to jejich úsilí nakonec dopadne. Ale faktem je, že z těch kandidujících uchazečů o předsednickou funkci skutečně Cyril Svoboda byl nejzkušenější a dokáže podle mě co nejrychleji postavit tu odumírající, skomírající stranu do latě.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Když jsme u těch tradic, tak ono se o lidovcích hovoří, že jsou tradičně nečitelní, že si do nich mohou lidé projektovat různé představy. Taková ta rozplizlost může být krátkodobě výhodou, ale dlouhodobě to může být spíše cesta do podpalubí. Pro tuto krátkou chvíli si s tím mohou ještě vystačit, ale mohou si s tím vystačit dlouhodobě?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- To se uvidí. Bude hodně záležet na tom, jak Svoboda a jeho kolegové ve vedení budou formulovat programové priority té strany. Jestli teda to ponechají v takové té rozplizlosti, anebo naopak se budou snažit tu stranu jasně vymezit jako, řekněme, jak už jsem řekl, pokud jde o ekonomická témata, sociální, nalevo od politického středu, samozřejmě, řekněme, kulturně, nebo pokud jde o ty hodnotová témata, tak zůstanou napravo od středu zřejmě, protože jsou to prostě křesťanští demokraté, lidovci. Ale to může mít určitý dopad. Miroslav Kalousek tu stranu táhnul doprava takovým způsobem, že v některých případech se zdálo, že lidovci, nebo křesťanští demokraté v jeho případě, stojí vlastně napravo od Občanské demokratické strany. A to bylo prostředí, a už jsme tady o tom mluvili, kde se těžko dali získávat nějaké další hlasy. Protože tam byl obrovský souboj o hlasy jak s tím pravým křídlem ODS, tak s těmi novými stranami. Některé jsou také velmi jasně vymezené v tomto prostoru. Zatímco ten prostor politického středu, zvláště po pádu zelených, nebo po jejich aspoň současném, řekněme, úpadku, je otevřen. A tam jsou voliči, kteří marně hledají, koho mohou volit a já osobně už jsem se setkal v poslední době k mému překvapení s několika názory u lidí, kteří i, řekněme, formují veřejné mínění, který říkali, že teď možná tedy třeba v těch eurovolbách budou teda volit lidovou stranu. Protože jim to nějakým způsobem ten odchod Jiřího Čunka otevřel dveře, to byli lidé, kteří říkají nemám koho volit a ti říkají, teď budu volit lidovou stranu, protože koneckonců je to proevropská strana a z té nabídky v tom politickém středu je jediná strana, která má reálnou šanci se tam probojovat.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Takže by mohla uspět ta taktika, mám tím na mysli v nejbližších měsících, hrát tu klidnou sílu. On Cyril Svoboda už zdůrazňoval to, že by chtěl, aby straníci vystupovali jednotně, aby když něco se dohodne ve vedení, aby to platilo, aby ti lidé tu politiku takto podporovali. Myslíte si tedy, že by to mohlo stačit?
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Tak, jestli to bude stačit, tak to by bylo věštění z křišťálové koule. Ale myslím si, že je to jakoby ten nejperspektivnější směr. Ono ty středové formace skutečně podle mě budou teď spíše usychat. Vidíme to na zelených. Myslím si, že se s tím setkáme i u těch menších liberálních formací. Teď v evropských volbách. A vzhledem k tomu, že i sociální demokracie trošku podceňuje komunikaci s tím městským, velkoměstským voličstvem, tak v tom okamžiku si myslím, že pokud nasadí křesťanští demokraté Cyrila Svobodu, velkoměstského právníka, který se dokáže pohybovat v pražském prostředí, obklopí ho politiky jako je Jiří Carbol nebo Zbyněk Pražák, kteří jsou zase pro změnu z Ostravy a znají velmi dobře to ostravské prostředí, tak já si myslím, že křesťanští demokraté můžou tedy v tuto chvíli aspirovat mnohem silnější pozici nejenom na tom nejmenším venkově, ale i v těch větších městech. A myslím si, že tedy toto právě bude směr toho Svobodova úsilí v nadcházejících měsících.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- To je zajímavé, že i lidovci si většinou pěstovali, když to takto řeknu, alespoň jednoho politika, který hrál tu roli toho konzervativního křesťanského politika, který obhajoval potraty a podobně. Z tohoto pohledu tedy by se dalo říci, že ta role bude přisouzena Davidu Mackovi, který se stal místopředsedou. Jak právě lze vybalancovat tu politiku lidovců tak, aby přitáhli lidi ze středu a zároveň neztratili ty tradiční voliče, kteří mohou lpět na určitých křesťanských hodnotách?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já myslím, že ti konzervativnější politici kromě těch, kteří chtějí následovat Kalouska, z té strany nezmizí, nebudou odcházet a je třeba si uvědomit, že lidová strana nefunguje pouze na té centrální úrovni, to je skutečně strana, která má velmi rozvinutou tu místní strukturu. A myslím si, že ti voliči, takoví ti tradiční, přicházejí s tou stranou do kontaktu právě na té místní úrovni. Takže to bych, to že by tam měli někoho symbolicky, kdo bude zdůrazňovat konzervativní témata, to si myslím, že by pro ně až tak moc neudělalo. A pokud by teda skutečně cítili, že je to zapotřebí, tak jistě někoho takového z rukávu vytáhnout není pro lidovce žádný problém.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Já jsem to myslel tak, co pro ně bude výhodnější. Zda takovéto politiky spíše upozadit, anebo zda jim dát slovo?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Ukáže se zřejmě velmi rychle, protože bude teď pro lidovce, pro ty Svobodovi lidovce velmi důležité, jaké budou příští průzkumy veřejného mínění a také co udělá tedy odchod Kalouska a vznik té nové strany. A v okamžiku, kdy budou mít jasno o svém postavení, tak podle toho se zřejmě zařídí. To je u lidovců vcelku normální. Je to pružná strana, která vždy dokázala měnit své postoje. Takže oni, když zjistí, že jim tato nová taktika nepřináší plody, tak zřejmě se nějakým způsobem podle toho zařídí. Osobně si myslím, že tedy je to hra velmi riskantní a bylo by skoro v tomto okamžiku velmi nemilé pro českou politiku, kdyby skončila tím, že se lidovci nedostanou na podzim do Poslanecké sněmovny, protože pak bychom tedy byli v situaci, kdy tady budou zřejmě v Poslanecké sněmovně pouze 3 strany. Jestli by se tam dostali zelení nebo ne, to je otázka. Spíše ne, jak to teď vypadá. Ta spolupráce koaliční by tím byla vlastně zúžena na 2 možné varianty. Komunisti se sociální demokracií, nebo, nebo s ODS. A to si myslím, že by pro českou politiku opravdu nebylo dobře. Takže pokud by ta, ta změna v čele lidovců vedla k tomu, že se probojují do Poslanecké sněmovny a otevře se tak šance pro jejich koaliční účast, ať už v té či oné vládě, ať už se sociální demokracií nebo s ODS, tak by to bylo jenom dobře.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Právě se změnou ve vedení KDU-ČSL se objevily spekulace o tom, že tedy lidovci se posouvají spíše do levého středu. A tuto teorii podporuje i výrok předsedy ČSSD Jiřího Paroubka.
Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD -------------------- Myslím si, že KDU-ČSL musí pracovat na své konsolidaci a novém programovém vyjádření a pak se uvidí. Určitě pan Svoboda je důvěryhodný politik a já si myslím, že to může být dobrý partner pro sociální demokracii, pokud vyhraje sociální demokracie volby na podzim.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tolik předseda ČSSD Jiří Paroubek. Myslí si Lukáš Jelínek, že pokud tedy podzimní volby do Poslanecké sněmovny dopadnou tak, jak se očekává, že by ve sněmovně mohly být 4 strany, to znamená ODS, KDU-ČSL, ČSSD a KSČM, že je větší pravděpodobnost tedy spolupráce KDU-ČSL s ČSSD než s ODS? Ono když byl v čele Miroslav Kalousek, tak se spíše předpokládal pravý opak, to znamená větší příklon k ODS a pod Cyrilem Svobodou zase někdo očekává opak? To znamená větší příklon k ČSSD.
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Ono bude hodně záležet na tom, kdo ty volby nakonec vyhraje. Protože u skutečně lidovců je velmi pravděpodobné, že by spolupracovali s vítězem těch voleb, ať už by jím byla Občanská demokratická strana, nebo sociální demokracie. A ať už by lidovce vedl Cyril Svoboda, nebo Miroslav Kalousek. Takže i tady z tohoto pohledu ten výrok Jiřího Paroubka zase bych řadil do té kategorie těch povinných. Protože pochopitelně nemůže reagovat na výsledek lidoveckého sjezdu nějak jinak. Samozřejmě, že mně přijde mnohem pravděpodobnější a mnohem logičtější ta spolupráce sociálních demokratů a křesťanských demokratů po případných vítězných volbách. Ale to neznamená, že tam nebudou existovat nejrůznější třenice, nebo nejrůznější plochy, na kterých to bude vážně drhnout. Protože sociální demokraté lidovcům v minulosti vyčítali jistou koaliční rozpínavost. Vyčítali jim příliš ostrý katolicismus v některých otázkách. Tady toto bych možná jim v současnosti ani tak moc nepodsouval, protože ti katoličtí voliči stejně nemají moc koho volit a skoro mám dojem, že ani lidovci nemají na koho sázet v rámci toho taktizování. Protože vy jste tady sice třeba zmínil Davida Macka, který je sice z Brna, je sice silně věřící, má vatikánskou zkušenost, ale zase na druhou stranu je to velmi inteligentní, sečtělý a na svá léta protřelý politik, který má za sebou kmotry v podobě Jiřího Čunka, Cyrila Svobody, Petra Pitharta, to znamená ne těch typicky katolických nebo konfesivních lidoveckých politiků. Takže já si myslím, že tady to katolictví lidovecké možná nebude hrát v tom příštím období takový, takovou vážnou, takovou významnou roli. Spíš tam bude důležité sledovat, jak se postaví KDU-ČSL k těm tématům, které nastolí budoucí vítěz voleb. Ať už to bude tedy sociální demokracie, nebo ODS. A nakolik vstřícně se budou lidovci tady k těmto větším politickým stranám chovat. Protože pochopitelně, že ty by to uvítali, ale na druhou stranu lidovecký elektorát by to mohlo do značné míry rozladit nebo rozčarovat. Ale možná právě pro takové situace je Cyril Svoboda ten nejlepší politik. Protože ta jeho schopnost jaksi si proklestit cestu tím komplikovaným politickým prostředím je pověstná.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tady je zajímavé také to, že na sjezdu nebyl nikdo z představitelů ODS, ČSSD, že tam nebyl prezident. Všichni byli pozváni, nikdo se nedostavil. Co z toho lze vyčíst? Že nikoho lidovci příliš momentálně nezajímají a že je začnou zajímat až po volbách, případně, mám tím na mysli tedy volby do Poslanecké sněmovny, až se bude vyjednávat o nové vládě?
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já myslím, že vyčíst z toho lze dvě věci. Za prvé skutečně to, že lidovci narychlo uspořádali ten sjezd přímo ve volební kampani před evropskými volbami. To mnohé z těch politiků odradilo, protože nejenom, že neměli čas, ale také každý ten projev by mohl být interpretován, nebo spíše dezinterpretován médii, a to určitě nikdo neměl v úmyslu. A za druhé skutečně jaksi ten koaliční potenciál lidovců může být na jedné straně velký, pokud se probojují, ale v současnosti se pohybují těsně na hraně volitelnosti, a možná, že si to vyhodnotili ti ostatní politici tak, že ta strana tak, jak momentálně vypadá, asi žádné, žádným velkým soustem pro ně v případě volebního vítězství nebude. Takže uvidíme, co to znamená. Myslím si, že také se někteří ti politici zejména z těch velkých stran nechtěli, a možná i prezident, nechtěli prostě míchat, nebo být součástí té situace, kdy se v lidové straně skutečně rozhodovalo dosti vzrušeně o novém vedení. A kdy by se mohli tak jaksi připlést do situace, kterou, kterou by třeba potom těžko mediálně zvládali.
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Ještě jeden moment tam je. Je to staré dilema těch velkých politických stran, jestli se spíš vychovávat koaliční spolupracovníky, budoucí koaliční partnery, anebo jestli spíše usilovat o jejich voliče a, a tady tyto menší strany vygumovat. Tak myslím si, že i tady toto v tuto chvíli vlastně stojí u rozhodování nebo přemýšlení těch sociálně demokratických a občansko demokratických politiků s tím, že pokud by ODS si chtěla vychovávat nějakého koaličního partnera a dávat mu nějakou svoji přízeň a přelít mu nějaké voliče, tak by to skutečně spíš byla ta Kalouskova strana Top 09 a sociální demokraté, si myslím, že by stejně přese všechny, přese všechna hezká slova k Cyrilu Svobodovi by nejraději získali ty lidovecké voliče a ocitli se v Poslanecké sněmovně i bez KDU-ČSL.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- A když zde máme fenomén KSČM, tak si politici mohli už dlouhodobě ověřit, že skutečně se spíše vyplatí pěstovat si koaliční partnery, protože kdyby ti koaliční partneři byli silnější, tak možná ta vláda v roce 2006 se sestavovala daleko ladněji a možná jsme nebyli v situaci, v jaké jsme, že tedy směřujeme k předčasným volbám.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- To ano, jenomže k pěstování koaličních partnerů je zapotřebí určité politické kultury, která u nás není. Takže ta politika tak, jak je nastavena, je velmi konfrontační. A ty velké strany se snaží spíše luxovat vše, jedna nalevo, jedna napravo, a myslím si, že o kultivování těch koaličních partnerů nemají příliš velký zájem. Spíše se těm možným koaličním partnerům snaží sebrat tolik hlasů, kolik to jde. No, samozřejmě pak může dojít k situaci, kdy žádného koaličního partnera mít nebudou a třeba na sociální demokracii nakonec zbyde jenom ta komunistická strana, což samozřejmě může být pro sociální demokraty obrovské dilema po těch volbách.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Jak budoucnost KDU-ČSL může zkomplikovat také to, že se objevují v médiích spekulace o tom, že lidovci mají problémy s financováním, že jim chybí peníze, že by se to mohlo promítnout i případně do předvolební kampaně? Myslíte si, že by to mohlo sehrát nějakou zásadní roli?
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Tak, v případě KDU-ČSL podle mě ano. Protože je to strana, která je postavena na regionální a silné regionální struktuře. Na velmi pevné síti okresních, místních organizací, především v těch krajích, které jsou vzdálenější od Prahy. V okamžiku, kdy by musela uzavřít některé své kanceláře, některé své sekretariáty, tak by tím mnohem více zkomplikovala svůj přístup k těm svým tradičním voličům, by se skutečně s nima takřka mohla setkávat pouze v kostelích. Takže si myslím, že mnohem více než v případě velkých stran tedy takovéto finanční potíže můžou poškodit malou stranu jako je KDU-ČSL, ale domnívám se, že tady toto je věc, která je i v určitém časovém horizontu řešitelná. Já si nedokážu odhadnout, jak jsou teď vážné ty finanční problémy KDU-ČSL. Ale zatím všechny z parlamentních stran si vždycky dokázaly tyto záležitosti časem nějak urovnat.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Jiří Pehe.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já myslím, že tam je právě důležitý ten faktor Miroslava Kalouska. Protože jsme zatím nepřipomněli, že když došlo k tomu památnému souboji mezi Kalouskem a Cyrilem Svobodou, při němž tedy Kalousek tehdy vystřídal Cyrila Svobodu v čele strany, tak i média reportovala, že na tom sjezdu v zákulisí zaznívaly, zaznívaly názory, že Kalousek má zvítězit a nakonec zvítězí, protože on to, takříkajíc, zařídí. A tím se mělo, tím měli na mysli zejména tu finanční stránku. Jak to teda Miroslav Kalousek zařizoval, odkud ty fondy bral, to už je jiná věc. To jsme se nikdy nedozvěděli. Nicméně byl zřejmě schopnější v této věci než třeba Cyril Svoboda. A to také může hrát důležitou roli. Protože já bych se vůbec nedivil, kdyby ta nová strana Miroslava Kalouska nakonec se ukázala být poměrně dobře zajištěná, zatímco lidovci budou chátrat a nebudou mít na provoz své činnosti.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Zdá se, že tedy Cyril Svoboda nastupuje do čela KDU-ČSL v době, která je velmi složitá. A že sice na jednu stranu to může být pohodlné v tom, že stačí tu stranu pouze zklidnit a že ty voličské preference mohou narůstat, ale na druhou stranu musí vyrovnat se s odchodem Miroslava Kalouska, řešit případný nárůst volebních preferencí a také v neposlední řadě stranickou pokladnu.
Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------- Tak, když chcete být předsedou politické strany, nebo šéfem jakékoliv organizace, tak jenom nestačí, abyste byl inteligentní, sečtělý a uměl hezky mluvit. Důležité je, abyste byl manažer, abyste dokázal komunikovat jak s partnery venku, tak se svými vlastními členy. A myslím si, že tady toto bude ta největší výzva pro Cyrila Svobodu. Protože jako politický, jako obratný politik, jako do značné míry rétor, nebo státní úředník se osvědčil. Ovšem jestli se osvědčí i jako manažer srovnatelný s kvalitami Miroslava Kalouska, tak to teprve ukáží ty příští měsíce a roky.
Jiří PEHE, politolog, Newyorská univerzita v Praze -------------------- Já s tím naprosto souhlasím a myslím si, že od toho se také bude odvíjet úspěch nebo neúspěch jak lidovců, tak té nové strany Miroslava Kalouska.
Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Tím končí pravidelné vydání diskusního pořadu Studio STOP. Hosty byli politologové Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie a Jiří Pehe z Newyorské univerzity v Praze. Děkuji za účast, opět někdy na slyšenou.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .