25. června  2009  rubrika: Studio STOP

Rozhovor s ministryní zdravotnictví Danou Juráskovou

Dana Jurásková - Foto: Alžběta Švarcová

Dana JuráskováFoto: Alžběta Švarcová

Hostem dnešního vydání Studia STOP je ministryně zdravotnictví z úřednické vlády Jana Fischera, paní Dana Jurásková, které se budeme dnes ptát na to, zda je řízení ministerstva zdravotnictví v reálu složitější než se původně zdálo. Bude nás zajímat, zda je na zdravotnictví dost peněz a jak kvalitní služby nám za ně nabízejí. Paní ministryně, přejeme vám dobrý večer.

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Dobrý večer. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pojďme si v úvodu poslechnout rozhovor s Petrem Fialou, který je zdravotnickým poradcem KDU-ČSL. 

Petr FIALA, zdravotnický poradce KDU-ČSL -------------------- Určitě je pravda, že stát platí málo za ty takzvaný státní pojištěnce z těch 5,8 milionů v červnu roku 2009 ten počet stoupl tak na 6 až 6,1 zhruba milionu, čili, stát to stojí o něco víc. Ale není to tak dramatický. A co se týče teď prostředků, tak výběr pojistného byl prakticky stejný ke konci května po květnovém přerozdělování jako v minulém roce. Ty kumulativní součty ke květnu prvních 5 měsíců byly 99,19 procenta. Čili, prakticky jsme na stejných cifrách jako loni a ten loňský rok byl mimořádně úrodný. To druhé, čím to bylo vlastně způsobený, je zajímavé, že tam byl přece jenom zaznamenaný růst mezd a zbytek se dorovnal těmi zvýšenými příspěvky za státní pojištěnce. Takže z tohodletoho pohledu to první pololetí, ty první 2 kvartály nejsou nijak tragické. Což doopravdy znamená, že přebytky na běžných účtech zdravotních pojišťoven, ať to bereme jakkoli, jsou 41,6 miliard. Stouplo to tedy o 3,7 miliardy od začátku roku, což je pro všechny ekonomy lehké překvapení. Takže to je takový základ. Makroekonomická čísla o finanční krizi příliš nevypovídají. Neznamená to ovšem, že nedojde v dalších měsících, ke konci roku tam možná nějaký propad bude, ale i když vezmeme jenom základní fondy, kde je kolem těch 30 miliard, tak je to pořád 1 procento hrubého domácího produktu, který s prominutím nemají na kontech pojišťoven co dělat a měly by se co nejdřív mezi poskytovatele, čili lékaře a nemocnice rozpustit, aby se mohla poskytovat péče, aby ze zdravotnictví neodcházeli další a další vysoce kvalifikovaní zdravotníci, ať už sestry, nebo lékaři. Takže to je takový ten první makropohled. V současné době skutečně ve zdravotnictví finanční krize není. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořil Petr Fiala, zdravotnický poradce KDU-ČSL. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A paní ministryně, teď se často hovoří o tom, že krize, která hrozí všem, tak hrozí také zdravotním pojišťovnám. Ovšem teď jsme slyšeli Petra Fialu, který je zdravotnickým ekonomem a ten tvrdí, že krize minimálně letos zdravotnictví nehrozí. Souhlasíte s tím, co tvrdí? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- No, já souhlasím opravdu s jediným, že zásadní krize českému zdravotnictví v letošním roce nehrozí. Ale musím opravit některá data, která pan Fiala ve svém vystoupení řekl. Mezi tu chybu, kterou uvedl, tak patří to, že hovořil o přebytcích na účtech zdravotních pojišťoven. Je důležité říci, že těch 41 miliard, to je stav všech účtů všech pojišťoven a je to stav před vypořádáním závazků za 2. pololetí roku 2008, to znamená roku minulého, plus před vypořádáním ještě některých nejasných úhrad. Ta skutečný rezerva, která na účtech pojišťoven je, je tedy ve výši zhruba 10 miliard, ale to je hrubý odhad. A toto je právě jaksi ta rezerva, která bude v roce 2009 vykryta nebo bude vykrývat ten propad, který české zdravotnictví letos čeká. A proto zdá se, že tento rok zvládneme. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já bych se jenom pana fialy zastal v tom, když jsem zjišťoval, jak je to vlastně s těmi 41 miliardou a s těmi 10 miliardami, tak je jasné, že těch 41 miliard tam je určitá částka za odvedené výkony, které ještě nebyly proplaceny, minimálně za měsíc. A tím pádem se snižuje. Ale zároveň pokud by člověk to zkusil, tak by mohl do té celkové částky započítat ještě nevybrané pojistné, které už také mělo být zaplaceno. Nešlo by přece jenom ty vyhlídky si tímto způsobem zlepšit? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- No, právě to nevybrané pojistné, respektive ten pokles výběru podle informací od pojišťoven, které mám k poslednímu květnu letošního roku, je to v číslech, tedy ne v procentech, ale v těch penězích je to mínus 6 miliard. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A může se tedy stát, že se některá z pojišťoven dostane během příštího půlroku do nějakých vážnějších finančních potíží nebo třeba během příštích 12 měsíců? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Já jsem se zdravotními pojišťovnami jednala. Všechny garantovaly bez výjimky, že rok 2009 zvládnou. A prognózy na rok 2010 si v tuto chvíli nedokáže, respektive nerady o nich pojišťovny hovoří, protože ten vývoj ekonomiky přece jenom dobíhá trošku se zpožděním, takže se to těžko projektuje. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ale již se projektují úhradové vyhlášky na příští rok. Tam, jak jsem slyšel, tak pojišťovny žádají nulový nárůst plateb zdravotnickým zařízením. Myslíte si, že to bude nutné vzhledem ke krizi? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Já se domnívám, že to bude úspěch, pokud to bude nulové navýšení, pokud nebude pokles. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pokud ještě zůstaneme u krizí a krizových balíčků, tak krizový balíček vznikl docela originálním způsobem, ještě před 18. červnem totiž existovaly 2 návrhy na zrušení zdravotnických poplatků. Jeden z dílny ČSSD a druhý z pera komunistů. Ten první počítal s omezením plateb za děti a seniory, a druhý s úplným zrušením. A novela dále putovala z Poslanecké sněmovny do Senátu. Senátoři ji pak upravili, takže poplatky zachovali tak, jak byly a místo toho nabídli bezplatné očkování proti pneumokokovi. Nyní senátní verze míří zpět do sněmovny. Tak, co si myslíte o postupu senátorů a jak tu celou věc vidíte do budoucna? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Já bych hlavně chtěla říci, že se nejedná už o protikrizový balíček, protože ten soubor opatření, který mířil směrem k té části výnosové, respektive příjmové do zdravotního pojištění, tak i k té části výdajové, včetně úspor pojišťoven, jaksi upevnění nebo zpřísnění jejich financování a další opatření, tak ta už tam nenaleznete teď. To znamená, že senátoři v podstatě vzali to, co bylo v tu chvíli celkem jednoduché a co i významným způsobem zdravotnictví pomůže. Já vím, že názory veřejnosti na poplatky se velmi různí, že ty diskuse jsou hodně zpolitizované. Nicméně, ať se to komu líbí nebo ne, pro české zdravotnictví zachování regulačních poplatků v podobě, v které platily od 1. dubna letošního roku, znamená 7 miliard korun. A vy jste zmínila pouze tu výdajovou část, která je v tom pozměňovacím návrhu zmíněna, to znamená, že my nabízíme rodičům, respektive senátoři to změnou nabízejí rodičům, kteří požádají o očkování svého dítěte proti pneumokokovi anebo opětovné, to znamená tu druhou dávku očkování proti tuberkulóze, pokud požádají pojišťovnu, že jim to proplatí. Ale je tam ještě jedno opatření, a to je regulace, respektive snížení cen léčiv. To je o tom, že my se snažíme přimět farmaceutické firmy, aby i ony reagovaly na krizi. A plošným snížením 5 procenty tedy léků jak v té stránce ceny, tak ve stránce úhrady se snažíme přece jenom v této významné oblasti trošku výdaje regulovat. Samozřejmě při podmínce, že nebude v žádném případě zatížen pacient zvýšeným doplatkem. Naopak, očekáváme, že u některých léků dojde i k mírnému poklesu tohoto poplatku. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy jste říkala a senátoři také, že regulační poplatky systému ušetří či přinesou 7 miliard korun v příštím roce. A kde konkrétně? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Ten systém regulačních poplatků se skládá ze 2 částí. Jedna část je výběr samotného regulačního poplatku, kdy v roce 2008, pokud si to číslo úplně přesně pamatuju, to bylo 5,6 miliardy a další úspora je v tom, kdy my musíme dát na stůl tady tvrdá data, a to je snížení spotřeby některého segmentu péče. Tam samozřejmě se diskuse vedou o tom, zda pacienti, i ti, kteří jsou nemocní pro to, aby nemuseli platit, nenavštíví lékaře, zda se jim nekomplikuje jejich zdravotní stav. Já vůbec takové informace nemám, ale jaké informace mám a jaké jsem zažila i sama jako praktik, tak jsou ty, že z různých důvodů, a ty důvody mohou být i věcné, je buď zneužívána zdravotní péče, a nebo je využívána v čase, který je dražší, to znamená pohotovosti. A samozřejmě já musím říct i b, a to je to, že se domnívám, že regulační poplatky do budoucna se dají určitě kultivovat, ale rozhodně bych českému zdravotnictví nedoporučovala je rušit. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A původně se říkalo a vy jste také říkala, že poplatky ušetřily či přinesly 10 miliard, teď jenom 7. To je dáno těmi změnami, které schválil na jaře parlament? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Ano, je to tak, a tam je důležité ještě také říci, že my máme data za 2 měsíce, takže jsme se snažili propočítat přesněji ty dopady, abychom tedy jaksi těmi miliardami neházeli bez ohledu na nějaká konkrétní data. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pokud bychom ještě mapovali ty vaše názory, které se vážou k poplatkům, tak ještě na začátku května vy jste říkala, že poplatky u lékaře úplně ztratily svůj smysl a konkrétně jste se tehdy vyjádřila v tom smyslu, že současný systém plný výjimek je neprůhledný, že nemá smysl je udržovat při životě. Vy jste se k tomu zpětně již vyjádřila. Nicméně, vysvětlete posluchačům českého rozhlasu 6, proč jste změnila názor. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Já jsem nezměnila názor. Ten rozhovor o poplatcích byl velmi dlouhý a nakonec z něj byla vyňata část, která vyzněla tímto způsobem. Já jsem řekla, že poplatky skutečně se stávají systémem, který je naprosto nepřehledný jak pro zdravotníky, tak pro pacienty. A také jsem řekla, že pokud by měl být dál ten systém nějakým způsobem deformován, tak by ztratil regulační efekt. Proto považuji za rozumné, aby zůstal v té podobě k 1. dubnu, protože se domnívám, že ty nejslabší a nejcitlivější skupiny obyvatelstva, mezi které já počítám děti a seniory, jsou zejména tedy snížením ochranného limitu dostatečně chráněni a myslím si, že to také ten důvod, proč by nebylo dobré poplatky zrušit, protože tento limit by zmizel. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takte jedním opatřením toho senátorského balíčku je udržení poplatků, který chtěla zrušit sněmovna. Dále jste říkala, že jde o 5-procentní snížení všech úhrad za léky, tím by se měly uspořit 2 až 3 miliardy a tady jsem se právě chtěl zeptat. Zákon o zdravotním pojištění nařizuje Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, aby stanovil nově úhrady, ten termín byl někdy koncem prosince, dosud se to nestalo. Proč tedy raději neřeknete Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, aby nově stanovil úhrady? Třeba by se tím ušetřilo víc než 5 procent. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Ono se nestalo to, že by on neudělal nic. On průběžně během, Státní ústav pro kontrolu léčiv, abych byla konkrétní, v průběhu celého roku podle kritérií, která jsou právě v zákoně, přepočítává ceny léků a tam ta úspora je ročně v miliardách právě díky těm přepočtům. Ale součástí toho protikrizového balíčku byla také změna metodiky toho výpočtu, který se měl stát jednodušším a měl samozřejmě zajišťovat to, aby ta cena českých léčiv se přiblížila tomu normálu, který je jaksi v poměru ke spotřebnímu koši českého občana. To bohužel se nepodařilo, takže Státní ústav pro kontrolu léčiv má stále tuto povinnost, stále přepočítává ceny léčiv. Ale my teď, protože potřebujeme rychleji promítnout tu úsporu, tak nabízíme toto velmi jednoduché opatření. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A dalo by se tedy říci, kdy ten úkol stanovený zákonem bude splněn? Ceny byly nově stanoveny, ale teď úhrady pojišťoven. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Ten přepočet bude splněn samozřejmě ve chvíli, kdy vejde v platnost ta změna, tak jak pojišťovny, tak Státní ústav pro kontrolu léčiv musí téměř okamžitě zahájit proces, díky kterému se ty změny přenastaví. A já jenom bych doplnila, že se nejedná jen o snížení úhrad, ale i cen. Cenu stanoví ten, kdo vyrábí léčivo, úhradu stanoví pojišťovna. To je podíl z ceny léčiv, které zaplatí pojišťovna. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ale to tedy podle toho, jak to říkáte, nejspíš dočkáme až v příštím roce, protože to je hodně práce. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Bude to hodně práce, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv je povinen a my tedy, a v tom souhlasím s tím vaším názorem, že pokulhává, má s tím problémy, ty jsou způsobeny zejména technicky. Ale my o tom intenzivně jednáme s ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv a hledáme mechanismus, jak ten systém urychlit, protože samozřejmě máme zájem na tom, aby co nejrychleji platil. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže ten termín bude stanoven teprve. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Ano. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořme ještě o jedné části. Prostá otázka. Proč je podle vašeho názoru nezbytné, aby pojišťovny hradily očkování proti pneumokokům, které bude tedy nově bezplatné a dneska stojí 8 tisíc korun? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Podle mého názoru je to proto, že to žádá odborná veřejnost, která na to má důkazy. Já jsem si přečetla studie, které hovoří o tom, kolik dětí do 1 roku onemocní pneumokokovými infekcemi, kolik z nich prodělá další komplikace a kolik z nich má potom trvalé následky. A samozřejmě že i ta čísla, která jsou k dispozici, o nákladech na jejich léčbu, jsou důležitá a jsou poměrně vysoká. Navíc je podstatné, abychom si řekli, že očkování proti pneumokoku není v České republice povinné. Ale je to možnost, ve chvíli, kdy rodiče se tak rozhodnou, tak jim pojišťovna toto očkování zaplatí. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A je tedy možné, že se na tom v důsledku ušetří? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Já jsem o tom přesvědčená. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- K protikrizovému balíčku ještě patří, že pojišťovny využijí na léčení 2,5 miliardy korun z rezervního fondu. Zůstalo to tam. Já jsem se chtěl zeptat, k čemu je zrovna tato částka důležitá, a když například v příštím roce stát zvýší svůj příspěvek za státní pojištěnce o 6 miliard korun, v tom dalším roce ještě minimálně o další 4 miliardy, tak ty 2,5 miliardy, k čemu jsou důležité? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Ono, pokud bychom to začali všechno sčítat, tak i ty 2,5 miliardy budou potřeba. Ale já bych ještě jednou vysvětlila ten mechanismus, jedná se o přesun finančních prostředků z provozního fondu. To znamená, to je fond, který nemá s krytím zdravotní píče nic společného a slouží k provozu pojišťovny. To je princip, na kterém jsme se s pojišťovnami dohodli, oni ho unesou. A další přesun těch finančních prostředků se týká z fondu prevence, a to proto, že ty fondy jsou poměrně slušně nastaveny v tuto chvíli. Povinná část preventivních programů ze zákona vyčerpává jenom určitý díl z toho preventivního fondu a zbytek je možné opět přesunout do základního fondu, to znamená, poskytování zdravotní péče. Je pravdou, a to byl argument pojišťoven, že se jim zužuje prostor pro to, aby mohly nabídnout jiné preventivní programy mezi sebou a tím si konkurovat. Ale jsme v období krize a já se domnívám, že v tuto chvíli je podstatné zaplatit zdravotní péči a samozřejmě prevence je velmi důležitá, ale na to nadstandardní si budeme muset chviličku počkat. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A znamená to tedy, že když se sečtou všechny ty miliardy, 2,5 miliardy, 6 miliard, 2 miliardy úspor za léky, nějaké peníze za ty poplatky, tak když se to celé sečte, sněmovna to teď přijme, tak můžeme hledět bez obav do roku 2010 s tím, že nebude nutné omezovat dostupnost zdravotní péče? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Úplně bez obav ne, ale rozhodně budeme klidnější. Tam je ještě potřeba započítat jednu položku, a to je automatická valorizace platby státu za státní pojištěnce, to je 8,5 miliardy, velmi významná částka. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A vy očekáváte, že ten záchranný balíček projde sněmovnou? Já myslím, že to vůbec není jisté. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- To máte pravdu, že to není jisté. Ale já se rozhodně pokusím přesvědčit Poslaneckou sněmovnu o tom, aby tuto variantu, alespoň tuto variantu, velmi jaksi minimalistickou schválila. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pokud budeme v té další části hovořit o tom, jak zlepšit zdravotnický systém, tak se ptejme tou otázkou, kterou jsme položili v úvodu naší relace. Je dost peněz na zdravotnictví a dostává se nám za ně dost kvalitních služeb? Jaký je váš názor? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Můj názor opět jako zdravotníka, tedy odborníka je ten, že zejména v posledních 3 letech díky významnému ekonomickému růstu a i díky tomu, že českému zdravotnictví se dařilo úspěšně čerpat finanční prostředky z evropských zdrojů, tak se významně kvalita péče zlepšuje. A to je proto, že se daří ji soustředit, daří se soustředit ji na pracoviště, která jsou špičková a daří se jí peníze posílat směrem, kde jsou využity tedy tím jednak odborným způsobem, a jednak samozřejmě i efektivním způsobem. Je otázkou, co si představujeme, kdo z nás pod pojmem kvalitní zdravotní péče. Jistě jinak bude chápat kvalitní zdravotní péči pacient, jistě jinak ten, kdo ji poskytuje, to znamená zdravotnický pracovník a jistě jinak pojišťovna. Bylo by moc dobré, abychom se shodli na nějakém průsečíku, že kvalitní péče je ta, která je ze rozumné peníze, v dobré odborné kvalitě a pro pacienta hlavně přínosná, včasná a dostupná. Ale takový konsensus neexistuje a já neznám stát na světě, že by se na tom všechny 3 strany dohodly. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, ale co třeba pro vás konkrétně znamená za ty rozumné peníze, v dobré kvalitě? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Pro mě to znamená, aby pacient, který potřebuje akutní péčí, aby ji dostal včas, aby pacient, který má závažné onemocnění, se dostal včas k dobré diagnoze a ke správné léčbě, a aby pacient, který má chronickou nemoc, měl takovou péči, která ho zbaví bolesti, zbaví ho utrpění a současně mu umožní žít kvalitní život. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- My jsme se teď věnovali převážně aktuálním otázkám, jsme stihli probrat to nejdůležitější, co jste musela řešit. Vy jste nastoupila na ministerstvo vlastně v květnu, nejsou to ani 2 měsíce a neměla jste tedy 10 dnů hájení, protože už vás ty parlamentní strany vyzvaly k rezignaci. Tak nechystáte se je uposlechnout? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Já jsem měla takový bonmot v Poslanecké sněmovně sama pro sebe a pro své kolegy z vlády, že jsem říkala, že vlastně by člověku ani tolik nevadilo, kdyby se to stalo. Ono to není vůbec jednoduchá práce. A politici nám jí neusnadňují. Ale já se na ně za to nezlobím, protože jsem věděla, co čeho jdu a politickou scénu v České republice mám docela dobře přečtenou, takže mě to nijak zásadně nepřekvapil. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A je pravda, že u ministrů zdravotnictví se očekává, že budou často vyzýváni k odchodu. Já jsem se ale chtěl zeptat ještě na ten důvod, proč jste se tedy dostala do sporu s lidovou a sociálně demokratickou stranou. Oni si stěžovali, že byla sloučena pojištovjna Agel s Hutnickou zdravotní pojišťovnou, a tvrdí, pokud jsem tomu správně rozuměl, že dochází k určitému nebezpečnému jevu, že se tím vlastně personálně spojí provozovatel pojišťovny a provozovatel zdravotnických zařízení, což může vést k upřednostňování právě některých nemocnic na trhu. Takže to jsem se chtěl zeptat. Vy tuto námitku odmítáte? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Já bych musela vysvětlit celý ten proces. Tam je asi nejpodstatnější to, že jak pojišťovna Agel, tak pojišťovna hutnická je ovládána jedním subjektem. Takže při jejich spojení rozhodně nejde ke zvětšení vlivu konkrétně tedy třineckých železáren. Ten vliv zůstává pořád stejný. Ten důvod, proč k tomu spojení já jsem dala souhlas, je zákonný, pojišťovny obě splnily celý zákonný proces a já jsem neměla žádný zákonný argument k tomu, abych odložila to rozhodnutí. Ten právní výklad, který má ministerstvo zdravotnictví a právní výklad, který má strana lidová, tak se od sebe liší. My jsme o tom opakovaně jednali a budeme o tom jednat, protože obě 2 strany, to znamená já jako ministr i zástupci strany lidové se shodujeme na tom, že je potřeba zpřísnit pravidla pro vznik, fungování i samozřejmě zánik nebo sloučení pojišťoven. Co se týče jaksi té obavy o propojení poskytovatele a plátce, tak ta obava je lichá z toho důvodu, že pojišťovna Agel vznikla ve chvíli, kdy tato společnost už zdravotnická zařízení vlastnila. Takže to je právě to zpřísnění pro vznik pojišťoven, kdy já bych ráda, aby se do zákona dostala podmínka, že zakladatelem pojišťovny nesmí být nikdo, kdo vlastní zdravotnické zařízení nebo kdo si jej pronajímá nebo nějakým způsobem podniká v oblasti poskytování zdravotní péče. To si myslím, že je naprosto logické a byla bych moc ráda, kdybychom se na tom domluvili. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Tento paragraf či tato věta je součástí zákona, který na návrh právě lidoveckého poslance, pana Hovorky schválila sněmovna. Teď to míří do Senátu. Takže z toho, co říkáte, vyplývá, že jste již našli nějaký kompromis alespoň s lidovci. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Rozhodně ho hledáme, pokoušíme se o to. Já musím říct opět, že je mi velmi líto, že neprošla novela zákona 280 o resortních, oborových, a teď asi neřeknu úplně přesný ten název, pojišťovnách, kde i toto bylo obsaženo. Tam byl i přísný raporting o tom, jakým způsobem tečou peníze k jednotlivým poskytovatelům, aby byl dohled nad tím, aby nebyl žádný z nich zvýhodňován. Ale já předpokládám, že se dohodneme na tom, že i jaksi ta pravidla pro pojišťovny se nakonec podaří nějakým způsobem konsensuálně vyřešit. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ono to o sloučení Agelu, který byl velice malou pojišťovnou, s relativně velkou hutnickou, tak to nakonec i ti kritici berou jako menší problém než to, že jak Hutnická pojišťovna, tak Česká národní zdravotní pojišťovna, jejich správní rady schválily sloučení těchto 2 již větších subjektů. 400 až 300 tisíc lidí mají každá z nich. Takže jsem se chtěl jednak zeptat, jestli už žádost o to sloučení dorazila k vám na ministerstvo a jestli si myslíte, že ve své funkci stihnete podepsat i toto sloučení. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Žádost dorazila na ministerstvo a začíná procházet právě tím standardním procesem, kterým prochází každá žádost o sloučení. Jestli ti stihnu, netroufám si odhadnout, protože tady se skutečně jedná o poněkud jiné subjekty než v případě Agelu a hutnické. Myslím teď co se týče velikosti. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže ani nemůžete říct, jestli budete postupovat stejně jako v tom prvním případě. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Opravdu to nevím, protože celý spis jsem ještě neviděla. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pokud bychom ještě chvíli mluvili o tom, jak se vám daří nebo nedaří dohodnout s ostatními zástupci stran, tak podařilo se vám najít společnou řeč? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Nedpoařilo, nebo lépe řečeno, podařilo, ale v některých věcech. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A v kterých ne? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Tak, v kterých ne, vy určitě víte, protože já jsme o tom informovala sama, že se mi nepodařilo dohodnout se s Českou stranou sociálně-demokratickou na krizovém balíčku, kde ta diskuse jaksi se mi zdálo, že není vedená věcně. A se stranou lidovou teď jsme v situaci, kdy hledáme konsensus nad řešením pojišťoven. Tady já doufám, že ho nalezneme. Takže zatím za sebou moc úspěšné vyjednávací období nemám. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Blíží se volby a zdravotnictví rozhodně patří k velíce důležitým politickým tématům. Tak čekáte další konflikty nebo jste spíše optimistkou v tom? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Nepochybně je očekávám. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A k tradičním předvolebním tématům ostatně patří zvýšení platu, a to nejen ve zdravotnictví, ale ve zdravotnictví také. Tady ve vašem resortu se hovoří zvláště o zdravotních sestrách, které by prý utíkaly do zahraničí, pokud by nedosaly přidáno. Je to pravda, že skutečně ubývá zdravotních sester, jak loni, tak letos? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Ono jich ubývá už posledních mnoho let. Já,jestli si dobře vzpomínám, tak asi kolem roku 2002, 2003 byl relativní dostatek sester. Ale z mnoha důvodů, já bych tady zdržovala tím, abych řekla všechny ty důvody, je sester nedostatek a není tím primárním důvodem odchod do zahraničí. Tím primárním důvodem je jejich odchod ze zdravotnictví do jiných resortů. A to je také důvod, proč předchozí paní ministryně připravila tu změnu v platových předpisem a i prostřednictvím navýšení platů všech zdravotníků, plus určitými úpravami zejména tedy v katalogu prací, kdy sestry budou teď zařazeny o stupeň výš. Celkový nárůst platů pro všeobecné sestry a porodní asistentky by měl být mezi 14 až 15 procenty. Podle mého názoru je to maximum možného, i když slyšela jsem ze strany zdravotníků, a v tomto případě tedy i lékařů, že je to málo, ale za posledních 20 let je to nejvyšší skokový nárůst platů sester. A já doufám, že ty, které zvažují teď odchod ze zdravotnictví, že si to rozmyslí také díky tomuto. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A ještě by bylo zajímavé slyšet, z jakých segmentů zdravotnictví sestry nejčastěji odcházejí. Z nemocnic? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Nejčastěji jsou to lůžková zařízení. To znamená, nemocniční oddělení, ano. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pokud budeme mluvit ještě o těch platech, navyšování a případných výhradách, které se již množí, tak připomeňme, že průměrná měsíční mzda všeobecné sestry dosáhla loni výše 24221 korun, to je zhruba o 1200 korun více, než kolik byla v letošním prvním čtvrtletí průměrná mzda v zemi. Plánované navýšení má přinést každé sestře u lůžka v průměru o 2500 korun výše a zdravotní sestry by měly dostat o 15 procent více a lékaři o 7 procent. V České republice pracuje pro zajímavost našich posluchačů 90 tisíc sester a z nich 37 tisíc z nich pracuje v nemocnicích. A teď se dostávám k té části, ke které jsem chtěla, že včera přinesla ČTK zprávu, že Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče požaduje více peněz pro všechny sestry a místopředsedkyně svazu Dagmar Žitníková řekla, že chtějí prosadit jednotnou platovou tabulku, aby navýšení bylo pro všechny. A ohrazovala se tím, že sestry ve státních nemocnicích mají za stejnou práci o 4 tisíce korun měsíčně více a od července rozdíl stoupne na 6 tisíc korun.tak, jaký je rozdíl v těch platech v státních nemocnicích, je tam více práce a proč je to takto?No, má pravdu místopředsedkyně svazu? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Předpokládám, že paní Dagmar Žitníková, kterou znám, má data, která, jaksi kterými svá tvrzení opře. Ale já musím říci, že finanční prostředky, které dostanou zdravotnická zařízení a které míří ze zdravotních pojišťoven, to bylo předjednáno už mojí předchůdkyní, je to necelá 1 miliarda korun, tak dostanou všechna zdravotnická zařízení, respektive všechna zařízení, která poskytují zdravotní péči. To znamená, že my jsme zajistili i to, že by navýšení finančních prostředků pro sestry, pro ty jejich platy, měly dostat třeba i ústavy sociálních služeb, které poskytují zdravotní služby a mají smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Navíc já jsem s panem ministrem Šimerkou jednala o tom od začátku své funkce a oba jsme se shodli na tom, že je nemožné, aby zvýšení platů sestrám bylo směrováno pouze do nemocnic, že máme sestry i v jiných segmentech, v domácí péči, ale i v ústavech sociální péče, a že je nutné, aby platy byly zvýšeny i tam. Bohužel paní Žitníková má pravdu v tom, že prostřednictvím tabulky, toho zákonného předpisu, který platí třeba ve státních nemocnicích nebo říká se tomu roposféra, to je ta příspěvková rozpočtové sféra, tak tam některá zdravotnická zařízení nepatří. To jsou třeba i zařízení krajská. Ale právě díky tomu já jsem si svolala asociaci krajů a vysvětlila jsem jim tu situaci, řekla jsem jim, kolik peněz jim pošlou pojišťovny a získala jsem od nich veřejný příslib, kterým mi oni slíbili, že tu zbylou část, protože my jim posíláme zhruba 3 čtvrtiny toho navýšení, nekryjeme celou částku, tolik peněz jsme na to nevyčlenili, ale tu zbylou část, tu menší, která bude chybět, že oni najdou a ty peníze zvednou i v těchto nemocnicích, přestože ten platový předpis, který bude navyšovat mzdy sester, se jich netýká. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Znamená to tedy, že to 15-procentní navýšení je skutečně kryto tou vyšší platbou od pojišťovny plus tím, co přislíbily kraje? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Ano, já jsem jednala s pojišťovnami, ty mi potvrdily, že dohoda, kterou už počátkem roku udělali s tehdejším ministrem zdravotnictví, platí, že s tím počítali už ve svých zdravotně pojistných plánech. A samy pojišťovny vymyslely techniku, jakým způsobem peníze do zdravotnických zařízení poslat. Samozřejmě ten princip, o kterém tady byla řeč, to znamená, nejvíc chybí sestry v lůžkových zařízeních, nejnáročnější práce a opět sestry chybí třeba i v ústavech sociální péče, tak tam samozřejmě podle nějakých indexů ty peníze budou směřovány. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Kolik peněz na zvýšení platů potřebujete celkově? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- My, znova opakuju, jak jsme to říkali, necelá miliarda je na celý 1 rok, to znamená, do konce roku je to zhruba půl miliardy s tím, že očekáváme, že jsou to tedy 3 čtvrtiny všech nákladů, bude tam chybět, jestli správně počítám, teď mi pomozte, asi 150 milionů. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- My jsme se teď zase dostali k aktuálním záležitostem, takže já se znovu vrátím k obecnějším otázkám. Chtěl jsem se tedy zeptat, když jste na ministerstvu nastoupila do rozjetého vlaku, jestli máte vůbec čas na koncepční práci a jestli o tom tedy máte vůbec čas uvažovat, že by něco takového bylo. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Na koncepční práci ve smyslu třeba reformních zákonů a pokračování v této jaksi misi, kterou, se kterou na ministerstvo přišel pan ministr Julínek, nejen že na ní nemám čas, ale ani to není mise, která by měla šanci za mého působení tedy se dál rozvíjet a nalézt nějakou podporu. Ale v každém případě mám několik oblastí, v kterých byl ráda zahájila koncepční práci, a to z toho důvodu, že se domnívám, že jsou to témata, která se prostě řešit musí. A pokud s nimi začnu a bude ten směr smysluplný, tak je naděje, že budoucí ministr v tom bude pokračovat. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A co může tedy udělat ministr zdravotnictví pro to, když to řeknu úplně tak jak zjednodušenou otázkou, aby zajistil stabilitu systému řekněme v příštích 10 letech? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Tak, musí se starat o to, aby v systému byly peníze, protože pokud budou peníze, tak budou prostředky na léčbu pacientů,ale budou i prostředky na platy, o kterých tady byla řeč. A že zrovna jaksi stabilizace zdravotnických pracovníků je jedno z velmi důležitých témat, tak to je také o penězích samozřejmě. No, a to další je o tom, aby zákony, které upravují poskytování zdravotní péče v České republice a které upravují i fungování zdravotnických zařízení, případně činnost zdravotnických pracovníků byly v kontextu práva tak, jak tedy je nám kladeno na srdce a jak je to správně jako v členské zemi Evropské unie, aby byly s ní v souladu a aby byly dodržovány. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže to je to úplné minimum, co by měl dělat každý ministr zdravotnictví. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Přesně tak. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Situaci v českém zdravotnictví popsal před 3 lety Pavel Hroboň, který byl hlavním autorem zdravotnické reformy, tak si pojďme poslechnout jeho slova. 

Pavel HROBOŇ, bývalý náměstek ministra zdravotnictví -------------------- No, tím úkolem, který nás čeká a kterému první krůčky se udělají už v roce 2007, ale opravdu jenom první krůčky, potom musíme pokračovat, je zajistit, aby peníze, které občané dávají na zdravotní pojištění nesloužily jenom k zajištění provozu existujících nemocnic, existujících ordinací, existujících laboratoří a tak dále, ale aby lékařům a do nemocnic směřovaly za skutečně poskytnutou zdravotní péči. To znamená, že musíme mít nějaký dobrý klasifikační systém, který nám umožní popsat tu zdravotní péči, která je poskytována a která je potřebná a poskytnutá kvalitně. A potom nějaký takzvaný systém úhrad, který zajistí, aby za tuhle potřebnou a kvalitní poskytnutou zdravotní péči zdravotnická zařízení dostala řádně zaplaceno. V posledních letech tomu tak bohužel úplně nebylo, protože například nemocnice byly a do značné míry ještě pořád jsou, to nejde změnit ze dne na den, byly placeny rozpočtem. V posledním roce, v roce 2006 podle úhradové vyhlášky vydané doktorem Rathem v podstatě bez ohledu na to, jaké množství péče a jak kvalitní péči poskytovaly. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže se můžeme dočkat lepší efektivity částečně už v letošním roce? 

Pavel HROBOŇ, bývalý náměstek ministra zdravotnictví -------------------- Určitě jsme odstranili například nějaké překážky, které vedly k tomu, že nemocnice neměly chuť ošetřovat drahé pacienty a nakupovat drahý zdravotnický materiál. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik tedy slova zdravotnického experta Pavla Hroboně. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Paní ministryně, Pavel Hroboň, jak jsme slyšeli, říkal, že je třeba především přesně definovat to, na co má pojištěnec právo v rámci té všeobecně placené zdravotní péče. A zároveň je třeba kontrolovat, zda zdravotnická zařízení poskytují péči co nejvíc efektivně. Myslíte si, že tento úkol stojí před českým zdravotnictvím stále, že se to za poslední 3 roky nepodařilo posunout? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Určitě se to posunout podařilo, ale rozhodně ne do situace nebo do stavu, se kterým bychom se mohli spokojit. Navíc se domnívám, že to je kontinuální proces, protože tak, jak se rozvíjejí technologie, jak se rozvíjí celé zdravotnictví, tak je potřeba i tyto standardy a tato pravidla dál rozšiřovat. Ale já bych k tomu řekla jedno, ministerstvo zdravotnictví zrovna na tato téma nerezignovalo, ale pracujeme na nich. Momentálně se spouští velký projekt právě proto, abychom mohli začít jaksi nejenom diskutovat, ale už konkrétně vytvářet standarty zdravotní péče. Shodli se na tom zdravotníci, je připraven tým lidí, kteří mají před sebou poměrně konkrétní zadání s limitovaným časem tak, abychom byli schopni už konkrétní standardy do konce roku dát na stůl. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A jak by ty standardy vlastně měly vypadat, protože kolem toho byly ohromné spory, kdo je má psát a co v nich vlastně má být uvedeno, tak jak to děláte? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- To bude právě úkolem této expertní skupiny, protože ta si musí udělat jasno v tom, o čem standart bude, jaká bude jeho struktura, jaká bude jeho provázanost na plátce péče a jaká bude jeho provázanost samozřejmě i na standardy odborných společností. Tam je důležité, aby v tom byla shoda, a to podle mého názoru není vůbec jednoduchá práce a obávám se také, že to nebude práce, která bude možná splnit v krátkém čase. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A účastní se tedy všechny odborné lékařské společnosti. A tato databáze těch standardů, ta by tedy mohla vzniknout už řekněme v lednu příštího roku? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Určitě některé nich vzniknou. Rozhodně standardy mají svůj životní cyklus. To znamená, že oni ve chvíli, kdy je ten standard vydán, tak musí být ověřen v praxi a má prostě nějaká pravidla pro to, aby mohl být potom implementován. Takže v každém případě předpokládám, že do konce roku už některé z nich budou hotové. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A tato databáze, nebo jak to nazvat, tak kdo jí bude mít v kompetenci, kdo jí bude provozovat a kdo bude odpovědný za její aktualizaci? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- To je další úkol, který musí ten expertní panel splnit nebo vymyslet, protože my chceme, aby ten systém byl jednak životaschopný a jednak byl snadno aktualizovatelný, to znamená, aby poměrně rychle reagoval na to, co se děje v praxi. Takže tam určitě i ta technika, jakým způsobem ty standardy budou připomínkovány, v jakém časovém intervalu bude povinná jejich revize, pro koho budou závazné výstupy, jaké budou indikátory toho standardu, to znamená, právě ta měřitelná kritéria, o kterých jste se zmiňoval. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- My jsme zažili spory ještě o jednu věc, a to, do jaké míry mají být ty standardy závazné, jestli budou skutečně předpisem navázaným na nějaký zákon, podobně jako to je v Německu, nebo to bude spíše jenom doporučení. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Standardy odborných společností jsou doporučení. Já bych ráda, aby tyto standardy byly tou minimální úrovní, kterou české zdravotnictví garantuje. To znamená, to je odpověď částečně na vaši otázku, že by to mohl být také základ pro plátce péče. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vím, že hovoříme v tom smyslu, že vše, co se týká standardu, je v procesu, ale máte v tuto chvíli jasno, jaké služby by měly být placeny z veřejného zdravotního pojištění? To by právě těmi standardy mělo být řečeno. Tak ta vaše představa teďko kam je usazena? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Já bych spíš tu otázku otočila. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Zeptáte se vy mě? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Ne, ne, ne, a to, co by nemělo být placeno, na to bude jednodušší odpověď. Podle mého názoru je možné, aby, a o tom je řeč právě v souvislosti třeba s poplatky za hospitalizaci, aby to byla určitá forma hotelových služeb. Rozhodně si dovedu představit, že by nemusely být ze zdravotního pojištění hrazeny expertní služby, to znamená, pokud já jako pacient budu chtít názor experta ke svému ošetřujícímu lékaři nebo budu chtít nějakou kapacitu požádat o jeho stanovisko, tak to by možná mohlo být na mém zvážení. V každém případě musí být nějaká volnost v tom, že v případě, že budu potřebovat implantát pro nějakou jaksi podporu své životní funkce, kyčelní kloub, oční čočku, v tuto chvíli já nemám žádnou zákonnou možnost, pokud mám zájem mít jinou, než kterou my nabízí zdravotnické zařízení, abych si ji mohla koupit. Tam samozřejmě je důležité, a na to se občané budou ptát a bude to téma velmi citlivé, aby to, co je hrazeno ze zdravotního pojištění, bylo kvalitní. Já jsem už slyšela termín chudinské standardy a ten se mě poměrně dotknul. Na druhou stranu chápu, že tahle obava může vzniknout. Ale podle mého názoru si naši občané zaslouží vědět, pokud si platí zdravotní pojištění, co za něj dostanou a pokud tato péče jim nebude stačit a budou ochotni si na ni spořit a nebo si připlatit, tak aby i tuto možnost měli, aby se tudíž toky peněz ve zdravotnictví legalizovaly. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- To jste se sama pustila na minové pole, když jste začala říkat, že by snad něco nemuselo být hrazeno ze zdravotního pojištění. Vy jste teď tedy zmínila to, že by například u zdravotních pomůcek mohl být stejný postup jako u léků, to znamená, tam by se stanovilo, jaký typ toho zdravotního prostředku by byl hrazen a případně by se mohlo doplácet. Myslíte si, že by podobné omezení mohlo být i u, řekněme, zdravotnických výkonů nebo u nějakého sektoru zdravotní péče, třeba proč platit lázně, když v mnoha zemích vůbec nejsou placeny ze zdravotního pojištění? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- To je určitě otázka odborné diskuse. Já na to teď neumím, neumím odpovědět, ale sami víte, že část lázeňské péče už hrazená ze zdravotního pojištění není a také je obecně známé, že výkony zdravotní, respektive některé korektivní, které nejsou indikovány zdravotním stavem, už také hrazeny ze zdravotního pojištění nejsou. Ale na tyto otázky musí odpovědět odborníci tak, jako tomu bylo i v těchto případech. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A pokud jde o ty zdravotní pomůcky, že by se stanovilo, na co tedy je nárok a na co se dá připlatit, tak to si myslíte, že je projekt, který by se dal uskutečnit rychle, třeba do konce roku? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- To si vůbec nemyslím, já si myslím, že toto je právě velmi obtížné téma, protože tím, jak je schopen průmysl, který vyrábí i zdravotnické pomůcky, jak je schopen velmi rychle se vyvíjet, tak ta nabídka je obrovská a posuzování takových výrobků není vůbec jednoduché. Takže dovedu si představit, že k nějakému konsensu budeme muset dospět, ale rozhodně to nebude rychle. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pojďme ještě k jedné oblasti, která velice citlivě zasahuje do zdravotnictví, přibývá starých lidí, hovoří se o stárnutí populace a roste poptávka po rehabilitačních a také pečovatelských službách. Dokážou to nabízet české nemocnice v dostatečné míře? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Rozhodně ne, a toto je jedno z témat, které já chci na ministerstvu zdravotnictví začít komunikovat, protože negativně demografický vývoj se týká nejenom zdravotnictví, ale i sociálních služeb, potažmo celé populace. Problematické totiž je nejen to, že budeme mít větší počet starších pacientů, kteří budou více nemocní a budou více spotřebovávat zdravotnické služby, ale budeme mít ve vyšších věkových kategoriích i poskytovatele samotné. To znamená, jak zdravotníky, tak pracovníky třeba sociálních služeb. A na ministerstvu zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem školství pracujeme v expertním panelu na tom, jakým způsobem by dál vlastně mělo zdravotnictví na tento, tuto změnu reagovat a jak by se na tom měly podílet sociální služby. Podle mého názoru totiž není úplně šťastné se domnívat, že péči o seniory v České republice vyřešíme tím, že zvýšíme počet lůžek pro seniory v různých ústavech, ale podle mého názoru musíme jít do komunit a musíme se snažit udržet co nejdelší dobu seniora v jeho přirozeném prostředí a proto jsou právě důležitá nejen rehabilitační lůžka, ale vůbec rehabilitační služby, které právě podporují tu fyzickou kondici a soběstačnost seniorů. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ono v tomto oboru tam je třeba asi udělat nějakou zásadní změnu, tam asi nestačí nějaká kosmetika. Kdo má nějaké staré rodiče, kteří už jsou nemohoucí a nemůže je mít z nějakých důvodů doma, tak často zažívá velmi velké problémy s tím, kam je vlastně umístit, protože jednou se dostanou do zdravotnického zařízení, potom jsou přesunuti do sociálního, a to se může stát během roku několikrát, což jak pro tu rodinu, ale zvláště pro ty staré lidi je velmi nepříjemné, prostě ten systém nefunguje. Myslíte si, že je možné aspoň začít s tím, že by se to všechno sjednotilo, ty zdravotnické a sociální kompetence a hlavně se našlo dost peněz, aby ten systém byl financován? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- V minulých letech byl pokus o to tuto situaci řešit, to, že na lůžka zdravotnických zařízení leží senioři nebo jsou hospitalizováni senioři, kteří už léčebnou péči nepotřebují, to se děje, a to, že v ústavech sociální péče zase leží nemocní senioři, kteří potřebují zdravotní služby, to se také děje. Byl tady pokus zákonem o sociálních službách tento problém vyřešit, a to tak, že se zkřížily cesty toku peněz. To znamená, ve chvíli, kdy na zdravotních lůžkách je hospitalizován senior, který potřebuje sociální služby, tak je možné z prostředků sociálního zabezpečení čerpat příspěvek na péči, proto zařízení, které se o něj stará, a opačně, v ústavech sociální péče zdravotní pojišťovny hradí zdravotní péči, která je v těch ústavech, třeba konkrétně v oblasti ošetřovatelství, sestrami poskytována. Jenom pro vaši informaci. Do toho systému sociálních služeb, kde je poskytována zdravotní péče, v letošním roce jaksi bude investována zhruba 1 miliarda korun ze zdravotního pojištění. Berte to zase, prosím, jako odhad, ale ten vývoj tak vypadá. Já naprosto souhlasím s tím, co vy jste tady naznačil, že by se ten systém měl sjednotit. Distribuce z 2 zdrojů peněz k 1 člověku, který má velmi provázané potřeby, kdy jeho vysoký věk současně predikuje výskyt spousty onemocnění, které mohou být stabilní, ale také nemusí, a ta ostrá čára mezi zdravotní a sociální péči je nemožná. A my jsme právě při těch diskusích, které už jsme začali vést i s předsedkyní České geriatrické společnosti, paní primářkou Holmerovou, tak spěje k tomu, že se budeme snažit vytvořit systém, který nebude tak závislý na tom, na těch dvou institucích, ale vznikne cosi nového, co zajistí jednak synergii obou těch služeb a jednak samozřejmě budeme hledat, jakým způsobem je ufinancovat, protože toto je oblast, která do budoucna bude suverénně potřebovat nejvíc peněz, když se podíváme na demografický vývoj počtu obyvatel. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže pro nás by asi bylo cestou to, co je v Německu, jednak je tam speciální pojištění pro nemohoucnost a jednak je tam celý sektor takzvaných rehaklinik, které toto pokrývají. 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- My budeme v prvním kroku vydávat koncepci geriatrie, kterou si myslím, že ministerstvo zdravotnictví vydat musí. A v druhém kroku budeme se dívat mimo jiné i do zahraničí, protože budeme projektovat celou tu kaskádu jak zařízení, tak i typu služeb pro seniory a v té, v té komunitní oblasti se tomu chceme věnovat, to znamená, že i ty příklady jak z Německa, tak i z těch jiných evropských států, případně i dál z ciziny použijeme. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste řekla, že spolupracujete s ministerstvem školství na nějaké koncepci. Je v té koncepci zahrnuta jakási edukace nebo posléze samoedukace lidí, kteří jsou třeba v produktivním věku a budou se připravovat na vlastní stáří právě v tom ohledu stárnutí populace a přibývání většího množství starších lidí? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- V každém případě edukace jak zdravotnických pracovníků, tak laické populace v této oblasti je nutná, protože nejen to uvědomění si odlišných priorit seniorů, ale i to, jakým způsobem si senior může pomoci sám, tak v tom návodě, jakým směrem se má obrátit, jak může čerpat sociální dávky, kde si může sehnat pomoc, kterou třeba pro to, aby mohl být doma, potřebuje, tak rozhodně informace jsou naprosto nutné. Ale my máme ještě jednu ambici, a to, chceme pomoci rodinám, protože rodina je jaksi sociální skupina, která v té péči o seniora hraje klíčovou roli. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Náš čas se už naplnil, ale jenom bych měl takovou poslední kratičkou otázku. Na ministerstvu zdravotnictví zůstaly po panu Julínkovi nedokončené reformy, teď předpokládejme, že pravice vyhraje volby, vy osobně si myslíte, že by se s těmi reformami nechalo znovu začít, a to třeba i s tak zásadní věcí, jako je privatizace pojišťoven? 

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví -------------------- Za prvé, abych odpověděla na to, co považuju za pro sebe osobně za nejdůležitější, s privatizací pojišťoven já nesouhlasím, ale jinak si myslím, že reformy musí být jaksi revitalizovány, musí se o nich začít znova hovořit. To, jestli zdravotnická reforma bude vypadat tak, jak byla připravena, je jiná věc, ale to, že české zdravotnictví reformu potřebuje, je jasné. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jsme na konci dnešního vydání rozhovoru Studia STOP. Jeho hostem byla ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Děkujeme za návštěvu. 

Ze studia Českého rozhlasu 6 vám klidnou noc přejí: 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Petr Holub. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A Terezie Jirásková. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas