9. července  2009  rubrika: Studio STOP

Interview se senátorem Alexandrem Vondrou

Alexandr Vondra - Foto:  www.vlada.cz

Alexandr VondraFoto:  www.vlada.cz

Dnes přijal pozvání k mikrofonu Českého rozhlasu 6 bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti, senátor za ODS Alexandr Vondra. Dobrý večer, pane Vondro.

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Přeju hezký večer. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Pane Vondro, co teď kromě senátorování děláte? Váš resort po pádu Topolánkovy vlády převzal Štefan Füle. Teď máte evropské prázdniny? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- No, ještě ne. Byl to běh velmi rychlý, zejména předsednictví, čili jako každý sportovec, když běží, tak pak si nemůže lehnout, protože tam hrozí nebezpečí infarktu. Tak, tak spíš vyklusávám. Teď jsem strávil 2 dni v Bruselu tento týden na dvou konferencích, mluvil jsem tam ještě se spoustu lidmi. Taky jsem se ptal na to, jak oni vidí to naše účinkování. A příští týden letím do Spojených států pracovně. Čili já stále něco ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Vyklusávat ve Spojených státech budete? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Těším se na dovolenou. Doufám, že druhá půlka července a první půlka srpna budu mít volněji. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- O zahraniční politiku se tedy zajímáte dál. A teď se budeme spolu bavit o 2 mezinárodních aktuálních záležitostech, které se týkají České republiky zcela bezprostředně. A začněme ostře sledovanou návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy v Moskvě. Obama zde prohlásil, že zbavit se zbraní hromadného ničení je jadernou výzvou jednadvacátého století. Připomněl, že v poměrně krátké době od konce studené války hned několik zemí provedlo testy nukleárních zbraní. 

Barack OBAMA, americký prezident -------------------- Shodli jsme se na zvýšení spolupráce na jaderné bezpečnosti. Nikdo z nás nebude mít užitek ze závodů v nukleárním zbrojení ve východní Asii nebo na Středním východě. Proto bychom měli být jednotní v odporu proti severokorejskému úsilí stát se jadernou mocností a snaze Íránu získat nukleární zbraně. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Obama přicestoval do Moskvy v pondělí jako první šéf Bílého domu po 7 letech. Se svým protějškem Dmitrijem Medveděvem podepsal předběžnou dohodu o příštím omezení jaderných arzenálů. Tato úmluva má otevřít cestu k nové desetileté smlouvě, nahrazující odzbrojovací dohodu Start, jejíž platnost vyprší v prosinci. A jaké jsou reakce na rusko-americký summit? Zde je jedna, která nás bude eminentně zajímat. 

Libor DVOŘÁK, redaktor -------------------- "Povedlo se vše, co se během první návštěvy povést mohlo." Řekl v reakci na Obamovu návštěvu Fjodor Lukjanov, šéfredaktor časopisu Rusko v globální politice. Nejde podle něj jen o změnu tónu, ale i o důležitou korekci v politice USA, které si uvědomily, že Bushovy metody selhaly a že Rusko, ač není na Obamově žebříčku priorit nějak vysoko, může být užitečný spojenec. Spory o protiraketový štít podle experta zatím půjdou stranou, aby nebránily uzavření odzbrojovací dohody do konce roku ohledně Gruzie a Ukrajiny. Obama nic konkrétního nepodnikne a s Íránem si stejně nikdo neví rady, když povolební nepokoje zvýšily nepravděpodobnost naděje na dialog. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, pane Vondro, americký radar v Brdech byl jednou z bezpečnostních a diplomatických ikon Topolánkovy vlády. Dosavadní vývoj ovšem nasvědčuje tomu, že projekt je přinejmenším uložen k ledu. Nebo se mýlím? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Tak, je zatím ten projekt v ledničce, ale to neznamená, že zas jednou nebude vytažen na světlo boží. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Je v mrazáku? Hluboce zmražen? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Já si myslím, že ne, ze hluboce zmražen určitě není. Že je v té lednici právě i proto, že americká administrativa řekla, že ho podrobí určitému zkoumání. Podle mých informací pracují na takové studii, která může navrhnout třeba i některé změny v tom projektu. Ale nemyslím si, že by to dospělo k tomu, že se Američané na straně jedné a NATO na straně druhé jako aliance vzdají myšlenky na to, mít protiraketovou obranu vůbec. Taková situace by mohla nastat tehdy, pokud by tu neexistovalo žádné raketové nebezpečí. A v takovém světě rozhodně dnes nežijem a při vším optimismu a idealismu, který můžeme sdílet, tak si myslím, že v nejbližší době ani v takovém světě žít nebudeme. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Máte pocit, že ono uložení do ledničky je spíš způsobeno nedostatkem financí? Protože i Spojené státy čelí hluboké ekonomické krizi. Anebo je to právě tím, že je nejasná ta hrozba a nakonec třeba postup Íránu v tuto chvíli je opravdu velmi chaotický a nikdo neví, co lze od takových zemí jako je Írán nebo Severní Korea očekávat? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Nastoupila nová americká administrativa. Po 8 letech vlády George Bushe, po předtím 8 letech vlády Billa Clintona. Ten projekt není nic nového, na tom se pracuje posledních 20 let. A pracovali na tom jak Republikáni, tak demokraté. Je samozřejmě asi normální, že po 8 letech, když se demokraté dostali ve Washingtonu k moci, tak si chtějí udělat vyhodnocení těch programů. Samozřejmě není to program, který by byl beznákladový. Je to program, který znamená, nemyslím si, že toto by bylo bezprostřední příčinou. Příčina je přišla nová vláda, chce si udělat audit, já si myslím, že je to naprosto normální věc. A že koncem roku budeme v tomto ohledu vědět víc, jaké jsou jejich další záměry. A pokud jde o Írán, možná i Severní Koreu, tak tam nic nového pod sluncem. Za tu dobu, co se stalo. Začátkem roku Írán vypustil družici na oběžnou dráhu, to znamená, že má ty raketové prostředky, které jsou schopny vynést nálož na poměrně značnou vzdálenost. A také stále nespolupracuje s mezinárodní agenturou pro atomovou energii, to znamená i šéf této agentury Muhammad Baradej několikrát letos prohlásil, že ten íránský jaderný program není podle všeho jen pro mírové účely. Čili nepochybně ano, Američané nabídli Íránu jednání, ale zatím k žádnému takovému jednání nedošlo. Naopak ta situace se v Íránu po volbách spíš ještě zhoršila. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Do projektu jste vložili, tedy myslím váš tým, vládní tým Mirka Topolánka, velké úsilí a také nemalý politický kapitál, který se ovšem v české veřejnosti nesetkal s vřelým přijetím. Obhajuje ještě dnes někdo v Čechách radar? Obhajujete ho vy? Tak, vy ano, jak jsme slyšeli. A pokud vyhraje předčasné volby ODS, bude radar v Brdech opět prioritou její zahraničně politické, eventuálně bezpečnostní strategie? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Nám teď nezbývá nic jiného než vyčkat, jaké budou další plány jednak nové americké vlády, jak se ta věc dále bude vyvíjet v rámci Severoatlantické aliance. To není nějaký český nebo polský výmysl. My jsme součástí NATO, my jsme spojenci, my v rámci bezpečnostních záruk NATO máme jistotu, že budeme-li někdy v budoucnosti napadený, nebo bude ohrožena naše národní bezpečnost, tak se můžeme na jiné v tomto ohledu spolehnout. A zároveň ale to není žádná jenom jednosměrná ulice. Pokud máme my těmi záruky disponovat v budoucnosti, tak samozřejmě musíme být připraveni také přiložit ruku k dílu a něco nabídnout. Z těch plánů, tak jak to bylo koncipováno, vyplývalo, že ta zařízení by měla být ve střední Evropě a my jsme s tím souhlasili. Uzavřeli jsme příslušné smlouvy a nyní čekáme. Čili to není věc, kterou by rozhodovala Česká republika nebo Polsko samy o sobě. To je věc, kterou v konečné fázi musí rozhodnout všichni spojenci a role Spojených států jako té technologické mocnosti, bez nich by to prostě nebylo možné ty systémy vůbec postavit, role Spojených států jako země, která měla nést ty hlavní finanční náklady, je naprosto klíčová. Je to projekt, který je nyní v lednici a kdy bude z té lednice vyndán, bych řekl, primárně teď nezávisí na nás. Z našeho pohledu my teď nemáme důvod ten projekt z té lednice vyndavat. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- My jsme se zmínili o tom, že ten radar byl krajně nepopulární, nebo je dodnes krajně nepopulární. Čím si to vysvětlujete? Vláda zvolila špatnou strategii? Vždyť nakonec Spojené státy jsou naším demokratickým spojencem a spoustu lidí to uznává a zároveň také se může cítit mnohem bezpečněji pod křídly Severoatlantické aliance. Zvláště po zkušenostech s totalitou a zde umístěným vojsky Varšavské smlouvy a podobně. 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Já si myslím, že je to kombinace více faktorů. Určitě se do toho promítala malá popularita Bushovy administrativy obecně v Evropě. Určitě se do toho promítá taková ta klasická česká mentalita, kdy máme tendenci myslet na to, co je jisté, co je za rohem, ale to, co je vzdálenější, a ty hrozby samozřejmě, tady nám nehrozí něco zítra nebo pozítří. Ty hrozby můžou být aktuální za několik let. Ale zase připravovat se na obranu vyžaduje dlouhodobější plánování. Určitě se to asi dalo i lépe komunikovat a vysvětlovat. Já si myslím, že spousta faktorů, ale koneckonců já si vzpomínám, když jsme kdysi otevírali cestu do NATO pro Českou republiku, pro Polsko, pro Maďarsko, tak v té první polovině devadesátých let, i tam ta podpora byla omezená. Často ty lidi ještě žili v takových těch indoktrinováni léty v tom komunistickém režimu. A dneska, když se podíváme na jakýkoliv průzkum veřejného mínění, tak z toho jednoznačně vyplývá, že si lidé uvědomují tu fantastickou výhodu, která z členství NATO vyplývá. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Kdyby náhodou Obama zase přijel do Prahy, poklekl na Hradčanském náměstí a poprosil Čechy, aby tady nechali vybudovat v Brdech tu bílou radarovou kouli, tak domníváte se, že by to změnilo situaci? Říkal jste, že Bushova administrativa byla krajně nepopulární, Obama je naopak krajně populární. Záleží to třeba i na symbolech, na lidech? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Takhle to přeci není, aby americký prezident nebo kdokoliv jiný sem přijel kleknout a prosit nás, aby, abysme se spolupodíleli na nějakém obranném systému, který má zaručovat primárně naši bezpečnost, dokonce více než tu bezpečnost americkou. Protože tady jde v tomto případě o raketový štít, který má chránit Evropu, nikoli území Spojených států. Tak takhle si to představovat asi nemůžeme. Prezident Obama tu byl, jak všichni vědí, začátkem dubna. Řekl v zásadě 2 věci, že ta budoucnost protiraketového štítu, té obrany se bude odvíjet od aktuality té íránské hrozby a částečně od toho, jestli někam povedou ta možná jednání s Íránem. Zatím k žádným jednáním nedošlo, čili ani nikam nemohla vést. A za druhé tu jasně na Hradčanském náměstí prohlásil, že nás Američané nenechají ve štychu, to znamená, že se neotočí k závazkům NATO zády. Všechno další je samozřejmě otevřené, kdy sem zase přijede, já si nemyslím, že by tady americký prezident byl na návštěvě každý měsíc. Nám se poštěstilo, že za těch posledních 20 let jsem, myslím, přijel asi čtyřikrát nebo pětkrát, což je fantastický úspěch. A bylo to také kvůli tomu, že Česko a Češi byli považováni vždycky za spolehlivé spojence, na rozdíl od některých jiných členů aliance. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Jak, pane Vondro, hodnotíte Obamova jednání s ruskými vrcholnými činiteli? Jde skutečně o průlom v americo-ruských vztazích? Ty komentáře jsou poměrně opatrné. O radaru se tam tedy expricitně nemluvilo, nicméně po těch jednáních opět někteří ruští činitelé pohrozili, že pokud bude protiraketový štít ve střední Evropě, tak nebude žádné velké objímání se Spojenými státy. 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Tady nejde o žádné velké objímání a žádné velké líbání. Ano, co je cílem, je snížit počet těch útočných jaderných prostředků, které jsou ještě z dob studené války, protože je asi evidentní, že ani Rusové, ani Američané nepotřebují počty hlavic v takové výši, že je dost dobře možné je podstatně redukovat z těch tisíců na stovky, řekněme. To je nepochybně v zájmu obou. Je to určitě v zájmu Ruska, protože Rusko ušetří, čili to není situace, kdy by Američané jezdili do Moskvy Rusko o něco prosit. Pokud já vím, tak raketová obrana vůbec nebyla tématem těch jednání a ani v nejbližší době nebude, protože tam se ty názory nadále liší. Že Rusko si u toho zpívá svou určitou písničku, je jiná věc. Ale to, co bylo podepsáno, je jenom záměr, pokud jde o tu redukci těch útočných prostředků, o těch obranných tam nebylo ani slovo. A ten obranný štít není budován proti Rusku, to bylo jasně mnohokrát řečeno v minulosti. To souvisí spíš s tou hrozbou ze strany Íránu. Je to začátek nějakého procesu, nebo prostě začátek třeba poločasu nebo třetiny nějaké hry. Nejsme zdaleka u konce, to je jenom rámcová dohoda, čili jakási dohoda o smlouvě budoucí. Oni budou teď celý podzim vyjednávat detaily té, té dohody. A pokud to dojednají, tak ji možná koncem roku podepíší. Čili je to jakýsi příslib, není to ještě závazek. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio STOP hovoří s bývalým vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou. A hned jdeme k dalšímu problému. Asi 1600 Čechů požádalo v Kanadě o azyl. A to jen za letošní pololetí. Je to skoro jednou tolik než za celý loňský rok. Se žádostí přitom zatím uspěla si desetina. Uvedl to ministr zahraničí Jan Kohout s tím, že čísla nejsou oficiální. Jde jen o hrubé odhady české diplomacie. Právě zvyšující se migrace je důvodem, proč nad Prahou visí hrozba opětovného zavedení víz. Kohout uvedl, že čeští diplomaté o situaci dál vyjednávají s kanadskými partnery. 

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí -------------------- To znamená, že se snažíme maximálně vysvětlit kanadské straně to, že případné zavedení vízové povinnosti pro občany České republiky bude mít negativní dopad jak na bilaterální vztahy, tak na vztahy s Evropskou unií. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Šéf lidovců exministr zahraničí Cyril Svoboda považuje obnovení víz za nepřijatelné. Pokud k tomu dojde, vláda a diplomacie se musí okamžitě dovolávat principu solidarity u Evropské unie. Vízovou povinnost pro české občany cestující do Kanady odmítá také předseda ČSSD Jiří Paroubek. 

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD -------------------- Tak já věřím, že pan ministr zahraničních věcí, pan předseda vlády, že se tomu věnují tomuhle problému. Myslím, že je potřeba jednat s Kanaďany na úrovni Evropské unie, protože se domnívám, že to by nebylo dobré a bylo by to vlastně skandální od Kanaďanů. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Jak to, pane Vondro, je? Došla Kanaďanům trpělivost? Vždyť do jejich země přichází hned po Mexiku z Česka nejvíce žadatelů o azyl. 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Já nevím, jestli Kanadě došla trpělivost. To nechci hodnotit, to je na Kanadě, aby si složila ona tady veřejně účty za to rozhodnutí, pokud ho skutečně tedy učiní. Zdá se, že ho učiní a že to oznámení přijde příští týden. Z toho, co já vím. Já si myslím, že je to rozhodnutí chybné, že to je navíc rozhodnutí, které vůbec nic nevyřeší. Já si vzpomínám před několika lety, byl podobný problém s Velkou Británií. Obě strany, my i Britové, jsme se to snažili různými způsoby řešit. Britové kupříkladu umístili pasové kontroly i tady na pražské ruzyňské letiště. Nic nepomáhalo a pak najednou celý problém byl jakoby mávnutím kouzelného proutku vyřešen, když Británie změnila své azylové zákonodárství tak, že ti příjemci toho azylu, nebo zejména žadatelé, protože dokonce ještě dříve, než jaksi byl ten statut azylu udělen nebo neudělen, tak přišli o ty velice štědré sociální dávky. A v tu chvíli ten problém, pokud jde o Británii, fakticky zmizel. A mám obavu, že s Kanadou se ten problém nevyřeší do té doby, dokud Kanada sama nezmění to své zákonodárství. A nepřestane ty velice štědré sociální dávky udělovat. Protože koneckonců, to je možná moje interpretace, ale v případě Kanady se jaksi mísí dvě věci v jednu. Jednak proces udělování azylu a na druhé straně svým způsobem i velmi vstřícná imigrační politika, protože je to země, jak známo, velice rozlehlá a je, je značná poptávka i po pracovní síle včetně takové té sezónní pracovní síly a pak samozřejmě podmínky na tom pracovním trhu jsou tam jiné než u nás. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Ale takhle se ovšem na té otevřenosti zakládá a je to atraktivní, příjemná pluralitní země, multikulti společnost. Tak domníváte se, že pokud nezmění svoji legislativu, tak bude stále čelit přílivu žadatelů o azyl, imigrantů a podobně? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Já si myslím, že ano. Zavedou víza v České republice, protože ten proces koneckonců imigrační přílivu lidí do Kanady je do jisté míry organizovaný. Já neříkám tady vládou, ale nepochybně byznysem a různými nevládními organizacemi, tak se ten problém přemístí jenom ve vztahu k jiné zemi. Teď to bylo ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Víte o nějaké jiné, která by byla lákadlem? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Tak, u nás jsou Romové vzdělanější, jsou mobilnější, jsou majetnější, čili pro ně je samozřejmě jednodušší se vydat na cestu do Kanady, než třeba pro Romy, řekněme, ze Slovenska. Každý, kdo tu situaci s romskou menšinou třeba na Slovensku zná, tak ví, že jsou víc v těch osadách, kde přeci jenom ty sociální podmínky jsou jiné. Ale nevylučuje, že tak jako v minulosti nastane podobná situace třeba s Maďarskem, ze Slovenskem. Není to prostě problém, který by byl jednoduchým způsobem řešitelný. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, abychom to nenechali všechno na Kanadě. Do Kanady míří zejména čeští Romové, už jste se o tom zmínil, kteří mají doma práci a mají nějaké prostředky. Jen se bojí, jak říkají, o svou bezpečnost, bojí se o osud svých dětí. Proč žádný z českých politiků nevyzve Romy, prosím vás, neodcházejte, my vás tady potřebujeme? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- To je akt nějaké volby. Když já se rozhodnu někam emigrovat, tak je to koneckonců, my všichni jsme tuhletu otázku v minulosti, nebo mnozí z nás také zvažovali. A samozřejmě, když já si činím nárok na udělení azylu, nebo přinejmenším na to azylové řízení, tak já musím uvést důvody, které jaksi mě k tomuto kroku dovedly. Já si nejsem jistý, kdyby tu politikové sborově řekli tuto magickou větu, že by to zase jako mávnutím kouzelného proutku vedlo k vyřešení tohoto problému. To si nedělám iluze. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Možná by to bylo gesto, které alespoň někteří chtějí slyšet. Oni mají pocit, že jsou na okraji společnosti, že se nikdo nestará o jejich bezpečnost. Že jsou jejich děti vystaveny útokům a násilí, viz ten poslední případ té popálené holčičky, který se doposud vůbec nevyšetřil. Asi se tady necítí příliš dobře. 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Tak, já věřím, že ten případ se samozřejmě vyšetřuje. Přeci víme, že všichni, kdo se k tomu z české politiky vyjadřovali, a nebylo jich málo, tak tento hanebný čin jasně odsoudili. Já jaksi si neumím představit, že by se ten čin nevyšetřil, nebo, nebo že by nebyl vyšetřován. To samozřejmě je evidentní. A v tomto ohledu samozřejmě vláda i stát musí konat a musí činit. My jsme, naše vláda ještě než končila, tak přijala novou koncepci boje s extremismem k tomuto, k těmto problémům se velmi otevřeně vyjadřovala, byly tam návrhy na řešení. Já nepochybuji o tom, že bude mít zájem na řešení problému extremistického násilí, různých tendencí k rasismu, k antisemitismu a podobně, že bude mít i tato vláda, nebo že má i tato vláda, že bude mít i vláda příští. Ano, je tu ekonomická krize, čili my zaznamenáváme nejenom u nás, já si myslím, že to není žádný specifický český případ, zaznamenal to, prakticky všude v Evropě, určité sílící tendence k tomu hledat jakoby viníky. Jsou tu tendence k extremismu. Tam je třeba se rozhodně proti tomu postavit. Nicméně problém, na který vy jste se ptala, zase není problém, který by vzniknul najednou zčistajasna poslední rok. Je to věc, která má dlouhodobější tendenci. Koneckonců s Kanadou je to s těmi vízy jako na houpačce. Já si pamatuji, víza byla, pak byla zrušena, pak byla znovu zavedena, pak byla zase zrušena před dvěma lety a teď znovu mají být zaváděna. Čili tady bych, se obávám, že to není nic nového pod sluncem a není to nutně přímo spojené s tou situací, kterou tady popisujeme. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Vy sám jste senátorem za Litoměřicko. Tam jsou některá města, kde je také romská komunita. Když mezi ty lidi chodíte, máte pocit, že i oni z vašeho elektorátního okrsku třeba se chystají k emigraci? Nebo sledujete jejich osudy, snažíte se s nimi hovořit? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Mám tu situaci do nějaké míry zmapovanou. Samozřejmě teď, teď jsem působil ve vládě a měl jsem na starosti evropskou politiku, čili já se nechci deklamovat jako nějaký specialista na řešení tohohle sociálního problému. Ale vím o něm a samozřejmě v minulosti mnohokrát jsem za tím účelem komunikoval s vedením těch příslušných měst nebo obcí, kde se s touhle výzvou potýkají. Ať už jde o Roudnici nad Labem, ať už jde o ty Malé Mastířovice, což je jaksi vesnice, kde skutečně stojí za to se podívat, kam až to přesídlování může vést. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Někteří čeští představitelé soudí, slyšeli jsme to ostatně ze slov Jiřího Paroubka a také Cyrila Svobody, že bychom měli, pokud Kanada víza zavede, odpovědět recipročními kroky, případně vyzvat k reakci celou Evropskou unii. Jak byste postupoval vy a je to správná strategie? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Určitě ano. Protože přeci jenom v takovýchto situacích je asi na místě uvažovat o nějakém recipročním opatření. My nemůžeme díky tomu, že jsme účastníky schengenské spolupráce jednostranně zavést víza Kanadě. Můžeme zavést vízovou povinnost pro držitele diplomatických a služebních pasů. Ale to jaksi, řekněme, komický malý krok, který nikoho nikde neprobudí. Nemůžeme ale jen tak zavést, zavést vízovou povinnost pro Kanaďany, čili jediná možnost je nastolit ten problém na evropské úrovni a on koneckonců to je do jisté míry celoevropský problém. A znovu říkám, v případě Čechů nebo českých Romů je to možná teď viditelnější díky několika faktorům. Ať už jde o přímé letecké spojení mezi námi a Kanadou, ať už jde o to, že přeci jenom v české kotlině jsou Romové vzdělanější a koneckonců takové rozhodnutí pro ně učinit je jednodušší než v případě některých Romů, kteří žijou na východ nebo jihovýchod od nás. Nicméně je to celoevropský problém, takže vláda to nepochybně nastolit musí a já bych asi nečinil nic jiného v takové situaci. Ale otázkou je, do jaké míry to nastolování povede k tomu, že se Evropská unie probudí a s tím řešením pomůže. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste řekl sám, že je to jako na houpačce s těmi kanadskými vízy, všichni si to pamatujeme. Domníváte se, že nakonec Kanaďané ta víza zavedou? Víme, že celý Černínský palác, když to přeženu, ale velmi intenzivně se jedná s kanadskou stranou. Dávají se nejrůznější záruky, tak jak to může dopadnout? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Já jsem shodou okolností dnes mluvil s ministrem zahraničí. Ano, on se snaží, ale já si nedělám iluze. Já si myslím, z toho, co já vím, tak kanadská strana je prakticky rozhodnuta, akorát hledá, protože najednou si uvědomila, ona už to chtěla zavést tento týden, ale uvědomila si, že zas to není tak jednoduché to technicky všechno připravit. Zdá se, že to rozhodnutí je neodvratné. K čemu to povede? Já si myslím, že je to špatný krok a Kanada časem zase dospěje k tomu, znovu jsme jako na houpačce, po nějakém roce zase asi povolí a ten bezvízový styk zavede. Ale není to věc, která má nějaké jednoduché řešení. Ale rozhodně zavádění vízové povinnosti, i pokud tedy přijmeme tu tezi, že tu jsou Romové nějakým způsobem významně diskriminováni a že to udělování těch azylů je, je plně oprávněné, a znovu říkám, že u nich ten systém je jiný. V zásadě pokud jde o evropské země, tak ty udělují zemím v Evropě, pokud jde o Evropskou unii, statut těch bezpečnostních, bezpečných zemí. A tam v podstatě o udělování azylu ani v těchto případech není moc, moc řeč. Ale pokud tedy přijmeme, že to je skutečně vážný důvod, aby v tak velkém měřítku azyl udělován byl, tak nevím, jestli, jestli zavedení vízové povinnosti je řešením toho problému. Já si myslím, že není, že koneckonců pokud tedy ti lidé jsou způsobilí pro azyl, tak by ho měli dostat. Kanada je jakoby schizofrenní. Ona na jedné straně říká, že ti lidé mají dostat azyl, na druhou stranu zavádí vízovou povinnost a tím jim fakticky znemožňuje cestu k udělení azylu. To prostě není ucelená politika, to je schizofrenie. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio STOP stále hovoří s bývalým vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou. A nyní se dostáváme, pane Vondro, přímo k vaší nedávné agendě. Před pár dny skončilo historicky první angažmá Česka v čele Evropské unie. Podle vás jsme uspěli, podle domácí opozice šlo o krach a ostudu. Zkusme se však na českou premiéru podívat ze zahraničního hlediska, které zprostředkuje zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu kolega Ondřej Houska. 

Ondřej HOUSKA, zpravodaj Českého rozhlasu při evropských institucích -------------------- Pokud se ptáme na nějaká hodnocení, tak tím vždycky myslíme to, co se ozývá tady v Bruselu. Samozřejmě neoficiálně především, protože oficiálně samozřejmě všichni jen chválí a plácají po zádech. Případně co píší významné evropské noviny, co podobně neoficiálně nebo v případě Paříže spíše polooficiálně zaznívá z metropolí významných členských států. A pokud tedy se podíváme na toto hodnocení, tak je velmi negativní. České předsednictví Evropské unie, nebo Rady Evropské unie je bráno jako zmatečné, jako nezvládnutí úkolu na té politické úrovni, především samozřejmě kvůli březnovému pádu vlády a následnému chaosu, můžeme říct. Dokonce jsem mluvil s jedním velmi významným tady bruselským analytikem a ten řekl, že na, z politického úhlu pohledu české předsednictví je katastrofa. Na druhou stranu i tito kriticky naladění pozorovatelé přiznávají úspěchy českému předsednictví na té expertní úrovni, řekněme. Pomineme-li tu vrcholnou politickou garnituru, tak ti vysoce postavení diplomaté a experti, kteří v podstatě tvoří páteř každého předsednictví, tak ti nepochybně obstáli. Ona ta kritika, jak jsem o ní mluvil, je určitě do značné míry zasloužené. Na druhou stranu ale nemůžeme zakrývat ani to, že z určité míry je i účelová, především pokud jde o Francii, protože, jak víme, tak kritika na adresu Čechů zaznívala ještě dříve než jsme se vůbec předsednictví ujali. A také je asi dobré připomenout, že jestliže někdo zdůrazňuje nejen údajnou neschopnost Čechů, ale obecně negativa střídajícího se systému předsednictví, tak je to většinou z úst těch, kteří by rádi brzy viděli schválenou, ratifikovanou a účinnou Lisabonskou smlouvu. Takže se jim vlastně toto hodí jako záminka, byť mají do určité míry pravdu. Ale nepomíjejme ani ty hlasy, které se na Čechy dívají lepší optikou, což můžeme vidět u některých britských liberálních komentátorů, například týdeník The Economist zdůrazňoval poměrně významné zásluhy Čechů na prosazení finální podoby regulace finančních trhů, kterou Češi tedy dostali pod střechu způsobem, který vyhovuje všem, nikoliv, že se snažili převálcovat Británii a další jiné skeptiky, jak by se třeba pravděpodobně stalo, kdyby v čele Unie byla Francie, Belgie nebo, dejme tomu, Španělsko. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Říká z Bruselu kolega Ondřej Houska. No, tak, pane Vondro, máte přece jenom už určitý odstup, tak co tomu říkáte? Myslím, že kolega Ondřej Houska byl poměrně objektivní. Tak budete stále jenom chválit? Nebo co podle vás bylo neoddiskutovatelným úspěchem a co propadákem? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Já nevím, jestli byl objektivní. Já jsem byl tento týden v Bruselu, úplně už z jiných důvodů, ale využil jsem té příležitosti, dal jsem si kafe s Catherine Day, která je generální sekretářkou Evropské komise, zašel jsem na snídani s Pierrem Deboisiem, který je generálním sekretářem Evropské rady, čili to jsou dva nejvyšší úředníci, TOP lidé v Bruselu. A normálně u kafe, neoficiálně, říkal jsem, řekněte mi pravdu a oni oba to hodnotili velice dobře. My jsme, to co jsme udělat měli, jsme udělali. Česká vlastnost neustále se koukat, co oni jako o nás říkají, hledat to špatné, já si myslím, už skončeme s tím. A dokonce ono to není jenom hledání toho špatného. Často je to záměrné překrucování. Já jsem byl nedávno šokován. Česká tisková kancelář vydala zprávu, na základě rozhovoru švédského ministra zahraničních věcí pro rozhlas, kde citovala údajný výrok, že české předsednictví bylo špatné. My jsme si to nechali opatřit doslovný záznam toho rozhlasového interview, protože já jsem tomu nechtěl věřit. Carl Bildt je člověk, s kterým pravidelně komunikujeme, je to, bych řekl, přítel české vlády, České republiky. My jsme s ním hodně spolupracovali i kvůli tomu, že Švédové na nás navazují. Nic takového tam řečeno nebylo. To bylo prostě lež, hrubá dezinformace ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Vy v tom vidíte opravdu záměr? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- ... hrubá dezinterpretace, možná záměrná, to já nevím. Já tomu, tomu člověkovi, který tu zprávu psal, já do duše nevidím. Já nemám žádný instrument jak ho vyslýchat nebo volat k nějaké poslušnosti. Já jenom prostě varuju, protože minimálně je to neprofesionalita, možná tam pracuje nějaký člověk, který ani nerozumí švédsky, čili možná, možná prostě je to chyba jenom lidská. Ale pak tady samozřejmě ta nálada, protože každý se toho chopí. A on řekl jedinou věc. On řekl, že pád vlády byla chyba, že to bylo špatně. Ale to není hodnocení českého předsednictví. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Na tom se patrně shodují všichni. 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Na tom se shodují všichni, a to, jaksi to podepisuju i, i já, samozřejmě. A je pravdou, až se za 2, 3 roky na to předsednictví bude vzpomínat, tak já už jsem to párkrát říkal, lidé si vzpomenou v Evropě podle mě na dvě věci. Vzpomenou si na Entropu, protože to byla viditelná událost, vzpomenou si na ni samozřejmě s humorem a pozitivně, jako něco, co to předsednictví trošku obzvláštnilo. A pak si samozřejmě vzpomenou na to, že parlament vyslovil nedůvěru vládě uprostřed předsednictví bez nějaké příčiny koneckonců. A na toto budou všichni vzpomínat na to, jako že prostě Češi sami si podřezali pod sebou větev. Ano, to je, to je fakt. To jsme mnohokrát už to bylo řečeno, stalo se, nemůže se to odestát. Ale vůbec to neznamená, že ti lidé, kteří na tom dělali, by odvedli špatnou práci. A zase tohle rozdělovat, jaksi, řekněme, politiky, kteří, kteří vedli ta jednání těch jednotlivých rad od těch úředníků, kteří na tom s nimi spolupracovali, je zase, si myslím, zvláštní písnička zvláštního druhu. Koneckonců my všichni jsme se na to 2 roky připravovali. Tyto úředníky, koneckonců to byli lidé, kteří často, my jsme si k tomu vybrali, přivedli, oni odvedli skutečně vynikající práci, byli stejně tak frustrováni po tom, co se v březnu stalo, jako jsme byli my. A, ale to prostě, stalo se, nemůže se to odestát. Samozřejmě zanechalo to vážnou kaňku, oslabilo to druhou polovinu toho předsednictví, protože bylo to, prostě pak už předsednictví chromé kachny, jak se, jak se říká někdy. Fischerově vládě bych nic nevytýkal, ona skutečně se té těžké situace chopila profesionálně, dotáhla to do cíle se ctí. Ale samozřejmě její síla nebo možnosti něco ovlivnit byly samozřejmě omezené. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Z vašich slov vyplývá, že určitě nesouhlasíte se slovy opoziční ČSSD, která ústy Lubomíra Zaorálka tvrdí, že do čela Evropské unie jsme nastupovali jako sebevědomá úspěšná země a skončili jako nevěrohodný partner zpochybňující evropské hodnoty. Pan Zaorálek naráží zejména na nynější pozici prezidenta Václava Klause, který zatím nehodlá ratifikovat Lisabonskou smlouvu. 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Ale já si myslím, že to jsou kecy, zase jo. Luboš Zaorálek, jestli si pamatuju, tak celé 2 roky, když se to předsednictví připravovalo, tak jenom a jenom kritizoval, nikdy nepřiložil ruku k dílu a že jsme na to vstoupili jako sebevědomá země, já si myslím, že to zrovna teda není případ Luboše Zaorálka. Rozumíte, my jsme, pokud jde o Lisabonskou smlouvu, prošla za našeho předsednictví oběma komorami parlamentu, nyní je na tahu prezident. Ale já znovu říkám, my nejsme poslední, čeká se na výsledek irského referenda začátkem října. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- O tom budeme mluvit vzápětí. 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Čeká se na to. Teď nedávno jsme si všimli výroku německého ústavního soudu, z kterého vyplývá ještě potřeba upravit v Německu zákony. Mimochodem chci upozornit zde na jednu věc. Volali nám z Německa v posledních dnech, i mně, a prosili, ať jim dáme ten, ten náš zákon, který tu prošel o tom vázaném mandátu, který v zásadě neumožňuje, aby byly přenášeny další pravomoci podle Lisabonské smlouvy na evropskou úroveň, aniž by s tím předem vyslovil souhlas parlament. Německý ústavní soud potvrdil tu pozici, kterou my jsme tady zastávali a nakonec i prosadili v parlamentu a dneska pospíchá, čili nemá čas příliš tvořit a žádá české orgány, aby mu vlastně poskytly návod, jak to rychle přes léto promítnout do legislativy. Čili zase od, myslím, otázka, kdy my se nemáme vůbec za co stydět. Dokonce svým způsobem jsme tu ukázali jakýsi příklad, co Německo může udělat, aby prošla ta Lisabonská smlouva v samotném Německu. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A jak tedy se díváte na tu zdržovací taktiku Václava Klause? Tak on je zapřísáhlý obránce národních zájmů, a na druhé straně říká, že s eventuálním podpisem počká až na dění v jiných zemích, například právě na výsledek opakovaného irského referenda o Lisabonské smlouvě. To se jak ve středu oznámil premiér Brian Cowen uskuteční 2. října. S ohledem na průzkumy veřejného mínění vyjádřil naději, že Irové nyní smlouvu schválí. Pak budem čekat na Iry, pak počkáme, co udělá Kaczynski ... 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Ne, tak rozumíte, já sám za sebe říkám, že nevidím žádný důvod, důvod čekat. Já bych to normálně podepsal. Ale musíte ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A proč to tedy nepodepisuje? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Proč, to se musíte zeptat, to se musíte zeptat ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Máte pro to nějaké vysvětlení? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- ... to se musíte zeptat pana prezidenta. My jako vláda, já jako senátor jsem udělal všechno pro to, aby to prošlo v obou komorách parlamentu. Čili my jsme své odpovědnosti dostáli. Tím, že jsme to dali k Ústavnímu soudu, tak jsme skutečně tu smlouvu, myslím, přispěli k jejímu úplnému prosvícení, zasloužili jsme se i o to, aby ta slabá místa, která v té smlouvě jsou, to jsou ty pasarely, tak aby byly ošetřeny tím vázaným mandátem. Čili z tohohle hlediska já mám svědomí čisté a dál se musíte samozřejmě ptát toho, kdo je za ten finální krok zodpovědný. A to je prezident republiky, nikoliv já. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak já se vás zeptám jako senátora. Několik vašich kolegů z vaší mateřské strany ODS chce opět, abych to řekla velmi zjednodušeně, ten dokument dát k posouzení Ústavnímu soudu, který už jednou celou záležitost posuzoval. Už to mají připravené, kdy to podají a jak dlouho to může trvat? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- To já nevím. Zase musíte se ptát jich. Já s nimi v tomto nejedu, já s nimi nepeču, já jsem tehdy loni se připojil k té žádosti o přezkum Ústavním soudem, přečetl jsem si rozhodnutí Ústavního soudu z konce loňského roku, mě plně uspokojilo a já žádné další otázky k tomu nemám. Čili já rozhodně se nebudu k jakékoliv takové žádosti připojovat, musíte se ptát jich, nikoliv mě, co tím sledují. To prostě není moje aktivita, to je aktivita části našich senátorů. Já bych řekl menší části. Ano, část lidí z nás má s tou smlouvou problém. I já jsem mnohokrát říkal, prostě není to něco 100 ku nule, je to nějakých takových 60 ku 40, 55 ku 45. Ta smlouva přináší některé dobré věci, zase někde, myslím, nepřináší zase až tolik dobrého. Ale tady se musíte ptát jich. Já nemohu mluvit v žádném případě za ně. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře, nebudete mluvit za ně, tak se vás alespoň zeptám, jako člověka lépe se pohybujícího v diplomacii a v evropských strukturách, jak to dopadne v Irsku 2. října? Co myslíte? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Já se domnívám osobně, že Irové na ten druhý pokus asi budou se smlouvou souhlasit. Trochu to možná je dáno i tou ekonomickou situací. Irsko prožívá teď velmi těžkou dobu. Myslím si, že ta krize na Irsko dolehla víc než na jiné evropské země. Bude, bude po léta teď ve vobrovském deficitu veřejných financí, dvojciferné číslo jenom upozorňuji. My tady debatujeme o tom, jestli 3 nebo 5 procent a tam se pohybují někde mezi 11, 15. Na několik let dopředu. Čili já si myslím, že Irsko si asi, a tak to z těch průzkumů veřejného mínění i vypadá dnes, že si jaksi nedovolí nějakým způsobem se vyčlenit z toho evropského proudu a že si dneska většina Irů uvědomuje, že je lepší být v rámci toho evropského celku než stát někde osamoceni mimo. Čili můj odhad je, že ten druhý pokus by z tohoto pohledu mohl dopadnout tak, že bude v Irsku Ano. Ale samozřejmě zase je to věc irského lidu, není to věcí našeho rozhodování, musíme počkat. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Jak by, pane Vondro, měla vypadat česká a evropská politika po předsednictví a po volbách do Evropského parlamentu? Neměli bychom už nyní například uvažovat o osobě evropského komisaře, či komisařky, a také o příslušném portfoliu? Všechny zainteresované strany chtějí rozhodovat až po říjnových volbách. Navíc se už teď šeptá, anebo spekuluje o tom, že pokud například vyhraje Topolánek, bude eurokomisařem Paroubek a vice Verza. Souhlasíte s takovým postupem a nechtěl vy byste být českým eurokomisařem? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Jedna věc je usilovat o to, abysme měli v té budoucí Evropské komisi nějaké důstojné postavení, abysme měli portfolio, které má nějaký význam, kde se skutečně něco rozhoduje, kde jsou ty kompetence zčásti, z té větší spíš, jsou svěřeny, svěřeny na ty unijní orgány. Portfolio, které třeba disponuje nějakým rozpočtem. To je samozřejmě důležité, aby česká diplomacie tady napřímila své úsilí. Z druhé strany nic se teď nerozhoduje. Já jaksi upozorňuji na to, že koneckonců ani ten proces jmenování šéfa budoucí komise pana Barrosa není zdaleka uzavřen. On dostal politickou podporu na té poslední Evropské radě koncem června, ale v Evropském parlamentu já jsem zvědav, kdy, kdy k tomu dojde, protože zatím to bylo odloženo na září, v září určitě si umím představit, že spousta europoslanců začne argumentovat tím, no, tak počkejme, jak dopadne referendum v Irsku. Přeci musíme vědět, když budeme jmenovat šéfa komise, podle jaké smlouvy, jestli podle Lisabonské, anebo podle té stávající smlouvy z Nice. To je klíčové rozhodování, protože je to také o velikosti té komise, kolik bude komisařů. Protože podle Lisabonské smlouvy zůstává plný počet komisařů, podle té niceské smlouvy by měl být počet komisařů redukován. Koneckonců ten chleba se bude nakonec, já si myslím, lámat až, až v říjnu. Někteří si dělali naděje, že bude velký prostor pro lobbing teď v létě. Ale jak to poslední týdny vypadá, tak se stejně bude rozhodovat až v říjnu. A u nás jsou volby začátkem října, čili si myslím, že nakonec nic zásadního takovým tím zdržením tady kvůli volbám neztratíme. Němci jsou v podobné situaci, mají volby koncem září a také čekají, jak dopadnou u nich volby, Irové také musejí čekat na výsledek referenda. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak ale na úplný závěr, tak nám něco prozraďte z toho zákulisního boje. Tak je to ten scénář, že vyhraje Topolánek, Paroubek bude eurokomisařem nebo naopak? A vy byste třeba o to místo měl zájem? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Ne, tak já za prvé o žádné takovéto dohodě nevím a podle mě ani žádná takováhle dohoda mezi politickými stranami neexistuje. Za druhé, pokud se ptáte, já si myslím, v naší zemi je celá řada kvalifikovaných lidí, kteří to mohou dělat. Zas otázkou je, jaké se nám podaří uzmout v té komisi portfolio. Zase jaksi nejsou univerzálové v zemi, kteří by byli schopni dělat úplně cokoliv. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Hodně se hovoří o tom, že bychom chtěli energetiku například. 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Samozřejmě mluvili jsme o tom, že důležitá by byla ta portfolia energie, energetika, doprava, nějaké z těch ekonomických. Je tu celá řada lidí, kteří, kteří to jsou schopni, schopni dělat a já sám o sobě nevím. Podívejte, já jsem připraven samozřejmě zemi sloužit tak, jako jsem to dělal v minulosti. Ale rozhodně se nikam nehrnu. Žertem jsem kolikrát řekl, že v té Berlaymont, v té budově, kde Evropská komise sídlí, se nemůže kouřit a já jsem silný kuřák a abych mohl dobře pracovat, tak si neumím představit, že bych si za celý den nemohl zapálit cigaretu. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak vy jste z toho unikl, ale asi potvrdíte přece jenom, že o to místo se možná svede ještě velký boj, protože je to místo prestižní, velmi dobře placené. A je to takový dobrý vejminek pro některé zasloužilé politiky. 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Já si myslím, že by to nemělo být pojímáno jako vejminek. Já si myslím, že by to mělo být pojímáno jako zodpovědná práce pro Evropskou unii samozřejmě a také pro naši zemi. Jsou mnozí komisaři, kteří dělali tu práci velmi dobře a zároveň nikdy neztratili to, to pouto s zemí, která je do Evropské komise vyslala. Jsou samozřejmě zase příklady komisařů, kteří to měli jako jakýsi pašalík, nebo dokonce to byl způsob, jak se jich nějak zbavit na té domácí politické scéně a vyslat je prostě někam jinam, aby nepřekáželi. Já bych byl moc rád, aby v tom případě jmenování budoucího českého komisaře převážil ten přístup první, to znamená, že se skutečně budeme snažit tam vyslat někoho, kdo bude dělat práci profesionálně dobře a bude dělat tu užitečnou práci pro nás i pro Evropu. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Na úplný závěr naší debaty. Vy jste označil, nebo respektive roztřídil ty eurokomisaře do dvou kategorií. Kam byste tedy zařadil Vladimíra Špidlu? 

Alexandr VONDRA, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/ -------------------- Já si myslím, že by nebylo korektní teď dávat Vladimírovi Špidlovi jakékoliv hodnocení. Je to slušný člověk, je to, já jsem s ním komunikoval během předsednictví, my jsme se tak jednou měsíčně určitě viděli. Myslím si, že to sociální portfolio, které on měl, není zrovna to nejlepší, protože přeci jenom většina těch věcí zů..., tam je v kompetenci národních států a on podle mě, i kdyby chtěl, tak neměl jaksi možnost k nějakému aktivnějšímu přístupu, který by měl třeba efekt i tady pro nás doma. Ale nepochybně dělal svou práci zodpovědně a já rozhodně nechci tady vynášet jakékoliv negativní soudy. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Říká z dnešního vydání Interview Studia STOP bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti senátor za ODS Alexandr Vondra. Děkujeme za vaše názory, prognózy, informace a někdy zase na shledanou. 

Od mikrofonu se loučí Jana Šmídová. Na slyšenou. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas