16. září  2009  rubrika: Studio STOP

1. září slavila Linka bezpečí 15 let své existence

Linka bezpečí - Foto:  Linka Bezpečí

Linka bezpečíFoto:  Linka Bezpečí

Dnes se budeme věnovat patnáctiletému výročí existence Linky bezpečí. Sdružení, které spustilo před 15 lety telefonní linku, na niž mohly bezplatně volat děti z Prahy a svěřovat se se svými problémy.

Telefonní linka se velmi záhy rozšířila po celé České republice, přibyla webová poradna, další telefonní linky určené rodičům, ale i dětem na útěku a samozřejmě další služby. Průlomová byla také změna notoricky známého čísla nutná k ujednocení evropských linek pomoci. To bylo minulý rok. Zvykly si vůbec děti na toto číslo? A jaká témata je nejčastěji trápí? S čím Linka bezpečí začínala a jaké služby nabízí dnes? Na jaké bázi probíhá spolupráce s kolegy z České republiky i Evropy? Proč s Linkou bezpečí spolupracuje zpěvák a herec Richard Krajčo a také houslista Pavel Šporcl? To jen nástin otázek, kterým se dnes budeme věnovat. Ještě jednou přeje co nejkvalitnější poslech Jarmila Balážová. 

/ Ukázka / 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Setkali jste se někdy s takovýmto příběhem? Pracovnice Linky bezpečí mnohokrát. A právě 1. září letošního roku slavila Linka bezpečí 15 let od své existence. Včera shrnuli pracovníci linky společně s dalšími hosty výsledky patnáctiletého fungování na tiskové konferenci. Večer proběhl jakýsi večírek, oslava toho, že linka stále 15 let funguje a své služby rozšiřuje. Na 28. října je přichystán benefiční koncert v Divadle Palace, který bude vysílat v přímém přenosu ČT 1. Pozvání do studia dnes přijala vedoucí Linky bezpečí Hana Petráková, dobrý večer. Děkuji mnohokrát, Hano, za váš čas. 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- My jsme měli teď možnost slyšet příběh, smyšlený, ale ve skutečnosti se klidně mohl stát někomu. Já jsem jenom chtěla naznačit, že to dítě, které tak sugestivně hovořilo, tak bylo samozřejmě najaté pro to, aby ten příběh namluvilo. Vy si totiž velmi zakládáte od počátku vzniku Linky bezpečí, telefonní linky, která má pomoci dětem v nouzi, na tom, že jejich telefonáty nenahráváte, že nechcete narušit tu důvěru toho, že dítě vám zatelefonuje a odborně proškolený pracovník na telefonu se mu snaží pomoci. Ta anonymita funguje stále? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Určitě, určitě. Já jsem ráda, že jste to takhle zmínila, protože v podstatě všechny příběhy, které se někde objevují buď v našich publikačních materiálech nebo teď třeba v tomto propagačním materiálu Linky bezpečí, tak jsou vždycky smyšlené, protože my opravdu žádné příběhy dětí nenahráváme. A děti nám také o sobě vlastně nemusejí říkat vůbec žádné osobní údaje, pokud nechtějí. Protože ta anonymita, ta důvěra toho klienta v tu naši službu je opravdu to nejpodstatnější, na čem my hodně stavíme, na čem si zakládáme, tak je to od začátku a tak je to pořád. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Proč se vlastně před 15 lety byla jakási snaha po tom, aby vznikla telefonní linka, samozřejmě později vznikaly další, ale již placené. Linka bezpečí je stále jediná, která je naprosto bezplatná. Dnes už funguje po celé republice, v začátcích fungovala jenom v hlavním městě Prahy. Co byl její cíl? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Tak cílem bylo určitě nabídnout nějakou nízkoprahovou, tedy absolutně dostupnou službu pro děti a mladé lidi. Službu, která jim může být užitečná v nějakých krizových situacích. A tenkrát, když se Linka bezpečí zakládala, což bylo v roce 1994, tak opravdu v České republice žádná podobná linka nebyla. Zakladatelem Linky bezpečí, což byla paní Baudyšová, paní Night a pan doktor Marx. V podstatě vycházeli z britského vzoru britské linky Child Mind. A jak jsem se včera i já dozvěděla vlastně novou informaci, tak Linka bezpečí byla v podstatě v Evropě pouze druhou linkou, která vlastně začala fungovat v takovémhle rozsahu. Takže ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Ta naše? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Naše, ano. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak to je určitě dobrá informace. Mimochodem, vy jste zmínila britskou síť linky pomocí. Ta česká Linka bezpečí, celé to sdružení, je samozřejmě členem tohohle evropského soukolí linek pomoci, my se k tomu ještě dostaneme. Ten britský model je stále poplatný tomu, jak třeba se rozšiřoval? Bylo to inspirující i pro vás, když jste pak přidávali další služby? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Určitě, určitě. A ne jen ten britský model, ale opravdu spolupracujeme i s jinými evropskými linkami. A snažíme se vlastně jednak sjednocovat právě naše služby a jednak si brát nějaké příklady, vzory. Snažíme se učit od těch ostatních. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- My se k té spolupráci opravdu ještě dostaneme v průběhu těch teď asi 47, ne, dokonce už jenom 44 minut, které nám zbývají do konce pořadu. Pojďme ještě k těm začátkům. Rok 94, startování linky, za jak dlouhou dobu se posunula z té pražské úrovně na tu celostátní? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Hm. Linka bezpečí opravdu začínala tak, že byla vlastně bezplatná pouze pro děti, které volaly z Prahy. Bylo to tedy v roce 1994 a 3 roky nato, v roce 1997 se vlastně spustil provoz bezplatný pro volání dětí z celé České republiky, jak z pevných linek, tak vlastně z těch mobilních telefonů. S tím se vlastně spojilo i nové telefonní číslo 800155555. Ale, jak už jste vlastně říkala v úvodu, to číslo se v loňském roce změnilo na právě jednotné evropské telefonní číslo 116111, které se trošku líp pamatuje, protože má hodně jedniček. A je krátké. A přináší to vlastně i další efekty. Právě to, že máme jednotné evropské volativní číslo. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, že když dítě bude třeba s rodiči na prázdninách, někde, já nevím, dejme tomu, v Řecku, tam se dostane do nějaké krizové situace. Může použít toto stejné číslo i v Řecku třeba? Nebo jenom v těch zemích, ve kterých ta linka funguje, to znamená třeba ve Velké Británii? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Hm. Zatím je to tak, že dítě může volat na naše číslo 116111 i ze zahraničí, ale musí k tomu použít českou předvolbu. A bohužel zatím to není tak, že by to volání ze zahraničí bylo také bezplatné. To dítě by platilo vlastně běžný romingový hovor. Cílem ale tohoto jednotného evropského čísla vlastně je to, že by všechny linky v rámci Evropy měly mít to jednotné číslo, a to by potom vlastně umožňovalo to, že dítě v zahraničí bez jakékoli předvolby vytočí číslo 116111, dovolá se na místní linku důvěry pro děti a tam vlastně podle toho, kdy dítě uvede, do které země potřebuje přepojit, tak bude schopný přesměrovat ten hovor na tu jeho rodnou zemi, aby mohlo vlastně mluvit ve svém rodném jazyce. Takže nejjednodušší příklad, když by dítě v Německu vytočilo 116111, oni by měli být schopni ho přepojit na českou linku, na naši Linku bezpečí, kde by mohlo mluvit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- To je zatím vize budoucnosti. Čeká se tedy na to, až ostatní země, které mají také linku pomoci, linku bezpečí, podle toho, jak se v té či oné dané zemi jmenuje, nazývá, tak až všechny přejdou na to evropské číslo? Jak jsme daleko s tím procesem? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Přesně tak. Je to zatím vize do budoucna. A myslím si, že linky ostatní spřátelené v Evropě se snaží na tom pracovat. A sjednotit vlastně to právě to číslo, dosáhnout těch kritérií, aby mohli to číslo mít, získat. A přesně tak, čeká se na to, až ho budou mít vlastně ostatní linky a pak, pak se bude moct spustit tenhleten proces, na který teď čekáme. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- My bychom teď měli být, měli mít na telefonu ředitelku jedné základní školy. Konkrétně Irenu Maisnerovou ze Základní školy Havlíčkovo náměstí v Praze. Poprosím vás, abyste si vzala sluchátka. Já tak učiním rovněž, abychom se líp slyšely. Dobrý večer, mnohokrát děkujeme za to, že jste vydržela na telefonní lince a jste telefonním hostem pořadu Českého rozhlasu 6 Studio STOP. 

Irena MAISNEROVÁ, ředitelka, Základní škola Havlíčkovo náměstí v Praze -------------------- Dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, první otázka na vás. Pracujete vy vůbec na základní škole, běžné základní škole s existencí čísla Linky bezpečí? 

Irena MAISNEROVÁ, ředitelka, Základní škola Havlíčkovo náměstí v Praze -------------------- No, tak my pracujeme, protože my zase tak úplně běžná základní škola nejsme. Protože vlastně naše děti pochází z 95 procent ze sociálně znevýhodněných rodin. A tudíž potřebujeme hodně pracovat s podobnými institucemi, to znamená, že opravdu pravidelně seznamujeme naše děti s tím, že Linka bezpečí existuje a jaké problémy nebo krizové situace je schopna řešit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Znamená to, že vaše děti, patřící tedy z 95 procent do těch sociálně znevýhodněných rodin, mají minimálně více důvodů, proč by se měly obracet na Linku bezpečí? 

Irena MAISNEROVÁ, ředitelka, Základní škola Havlíčkovo náměstí v Praze -------------------- No, já si myslím, že mají více důvodů. Nemůžu to posoudit s běžnými dětmi, ale myslím si, že problémů je dost, který potřebujou řešit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Jakým způsobem tedy to obeznámené s existencí Linky bezpečí, tím konkrétním číslem, případy, kdy je možné se na linku obrátit u vás ve škole probíhají? Je to v rámci nějakých specializovaných hodin, nebo s tím pracuje váš psycholog? 

Irena MAISNEROVÁ, ředitelka, Základní škola Havlíčkovo náměstí v Praze -------------------- Tak, na počátku každého roku seznámí třídní učitel děti zase opět většinou opakovaně tedy s existencí těch čísel, které jsou úplně důležité a učí i vlastně číslo na Linku bezpečí. A znova jim řekne, k čemu vlastně, nebo v čem jsou schopni prostě na této lince dětem pomoct. A pak ještě máme během roku přednášky, které pořádá naše, nebo spíš semináře pravidelné teda, které pořádá poradenské centrum, které máme na škole. A buď výchovný poradce nebo protidrogový preventista zase dětem, s dětmi o tom diskutuje a zase jim opět zopakuje možnosti tady této instituce a i ostatních podobných. Jinak bych jako chtěla říct, že vlastně ta Linka bezpečí je taková nejznámější pro ty děti. A asi i nejvyužívanější. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak. A chci se zeptat právě na to, jestli máte informace o tom, nebo ponětí, zda vaše děti skutečně někdy zkusily využít tu linku? Ať už jenom proto, že chtěly zjistit, jak funguje, anebo z vážnějších důvodů. Vím, že je to složité. Protože fungování té linky je bezplatné, zakládá si na anonymitě, asi ani vy jako ředitelka školy nechcete příliš zacházet do soukromí těch dětí. Ale nějakou představu máte? 

Irena MAISNEROVÁ, ředitelka, Základní škola Havlíčkovo náměstí v Praze -------------------- No, máte pravdu s tím, že je to prostě hodně soukromá záležitost, nicméně prostě zase zpětnou vazbou, protože děti vlastně většinou se svěřují tomu psychologovi nebo výchovnýmu poradci, tak zpětnou vazbou máme několik případů, vím o několika případech, kdy děti opravdu tam zavolaly, že potřebovaly řešit nějaký problém. Ale taky tam několikrát zavolaly, aby zjistily, že jestli to vůbec funguje, s tím se taky pochlubily. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- No, tak to je běžné. My se k tomu ještě dostaneme s Hanou. Ale tématicky s jakými nejčastějšími problémy se potkávají dnešní mladí lidé, dnešní děti ve školách? Ten příběh, který my jsme si pustili v počátku, v úvodu toho pořadu, hovořil o šikaně, také té, která je potom natáčená na mobil, umísťuje se na webové stránky, čímž se násobí utrpení a ponížení těch konkrétních dětí, které jsou šikanovány. 

Irena MAISNEROVÁ, ředitelka, Základní škola Havlíčkovo náměstí v Praze -------------------- Tak já si teďkon, šikanu si zrovna nevybavím, já myslím, že ta šikana není největší problém teda na naší škole v současný době. I když neříkám, že absolutně neexistuje, ale myslím si, že to není stěžejní. Ale co vím, vím o jednom případě, alkoholismus rodičů. A následné týrání. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Čili to, že ty děti se setkávají ... 

Irena MAISNEROVÁ, ředitelka, Základní škola Havlíčkovo náměstí v Praze -------------------- Doma s tímto problémem. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- ... přímo doma. Hm, tak to samozřejmě není veselé. Existence Linky bezpečí i dalších služeb je samozřejmě v takovém případě na místě. Paní ředitelko, mnohokrát děkuji, že jste si udělala čas a byla hostem Českého rozhlasu 6. 

Irena MAISNEROVÁ, ředitelka, Základní škola Havlíčkovo náměstí v Praze -------------------- Já taky děkuji a na shledanou. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- To byla Irena Maisnerová. My jsme ve studiu stále s Hanou Petrákovou, vedoucí Linky bezpečí. Vy jste měla, Hano, možnost slyšet paní ředitelku jedné základní školy, kterou já jsem si vytipovala právě kvůli té lokalitě a kvůli tomu, jaké děti tam chodí. Protože opravdu ten předpoklad minimálně teoretický, že takové děti mají více problémů a méně možností je prodiskutovat třeba s někým z širší rodiny, tak ten se potvrzuje. Jaká témata se tedy nejčastěji objevují na Lince bezpečí, když teď zůstaneme u dětí? Je možné, že se to samozřejmě v průběhu těch 15 let mění, že je to závislé někdy také na čase. Mám teď na mysli třeba vysvědčení, s blížícím se datem rozdávání. A některá témata asi prostě zůstávají aktuální celých těch 15 let. 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Určitě. Jsou témata, která zůstávají víceméně stabilně zastoupena celých 15 let a jsou pro nás naopak témata, která jsou nová, která začínáme sledovat právě v průběhu fungování. Protože třeba v době zakládání Linky bezpečí ještě vůbec neexistovala. Těmi tématy, které jsou jednoznačně stabilní, tak to je právě téma týkající se rodinných vztahů. A jak právě hovořila paní ředitelka ze základní školy, tak opravdu ty rodinné vztahy, alkohol v rodině, rozvod v rodině a komunikace v rodině, pocit přehnané přísnosti, nepochopení, to je opravdu nejčastější téma, se kterým se na Lince bezpečí setkáváme. Dalším tématem, které je určitě stabilní a hodně zastoupené, tak to jsou partnerské vztahy, seznamování, rozchody, vrstevnické vztahy. Potom je to určitě téma školy, téma sexuálního vyzrávání. To jsou taková témata, která jsou stabilně zastoupena. Potom samozřejmě téma týraného, zanedbávaného dítěte, šikany. A jak jsem hovořila o těch nových tématech, které vlastně sledujeme právě v souvislosti s některými změnami ve společnosti, tak takovým tématem je třeba od roku 1997 téma, pardon, 2007 téma sebepoškozování. Kdy vlastně my jsme dříve vůbec statisticky toto téma nesledovali. A až v souvislosti s tím, že přibývá počtu hovorů na toto téma, jsme v podstatě začali. A sledujeme ho tedy od toho roku 2007 a je tam nesmírný nárůst tohoto tématu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Od roku 2007? To je zajímavé, čili poslední 2 roky. 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Ano, poslední 2 roky. A v podstatě jak téma sebepoškozování, tak téma sebevražedných tendencí za rok 2008 stoupl. Třeba oproti roku 2007 téměř jednou tak, jednou tolik. A teď v pololetí roku 2009 vnímáme, že za ten celý rok toho asi bude ještě více těchto témat. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Čím si to vysvětlujete? Máte pocit, že to může třeba souviset s časovým zaneprázdněním rodičů, s tím, že ty rodiny jsou v posledních desetiletích užší, že už nejsou široké, započítávaje prarodiče, tety a tak dále. A že tudíž je mnohem méně prostoru a času pro to dítě, kdy by s ním někdo blízký konzultoval věci a dával mu najevo, že mu na něm záleží? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Myslím si, že ano. Myslím si, že to přesně v podstatě koresponduje to, jak je nejčastěji zastoupeno téma rodinných vztahů, tak to, že prostě pro dítě pořádně bezpečně stabilně nefunguje to základní prostředí, které by mělo. Tak to samozřejmě potom má vliv na, na jeho další potíže. Samozřejmě nechci teď říct, že pokud nefunguje v rodině komunikace, nutně to musí vést k sebepoškozování nebo, nebo sebevražedným tendencím dítěte. Takhle to určitě zjednodušit nelze. Ale určitě ten, to rodinné prostředí je prostě základní faktor vedoucí ke zdravému vývoji toho dítěte. A jenom ještě, jak se tady vlastně mluvilo právě o sociálních problémech, sociálně znevýhodněných rodinách. My za těch 15 let můžeme říci, že nejčastěji se na nás obrací děti z Moravskoslezského kraje a u Ústeckého kraje, což v podstatě přesně koresponduje to, co říkala paní ředitelka. Že děti, které se pohybují ve sociálně ovlivněném prostředí, jsou ze sociálně znevýhodněných rodin, tak se na nás obracejí vlastně nejčastěji. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- To jsou regiony, kde je i nejvyšší nezaměstnanost. A dalo by se určitě hovořit i o míře a podílu vysokoškolsky vzdělaných lidech. Možnostech uplatnění pro ně v tom daném regionu a tak dále. Když se náhodou objeví takhle závažné téma, jako je to sebepoškozování například, ty sebevražedné tendence, trvá dva roky, je vzestupné tendence počtu těch telefonátů na toto téma. Vede to třeba k tomu, že kromě nabídky konkrétní pomoci těm dětem, které volají, se vaši pracovníci ve spolupráci s dalšími institucemi, orgány zamýšlí nad tím tématem a snaží se zjistit třeba i ve spolupráci s evropskými institucemi, jestli je to evropský problém? A zaujmout nějaké strategie proti tomu? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- V tuto chvíli nemáme takto navázanou spolupráci, abychom mohli vlastně vytvářet nějaké třeba komise případové, nebo opravdu se zaměřovat na nějaké téma. Ale tím, že vytváříme naše publikace, náš časopis s odbornou přílohou, kde vlastně informujeme nejen o statistikách z Linky bezpečí, ale také o právě těch jednotlivých tématech, kdy nám různí odborníci jak od nás z Linky bezpečí nebo ze Sdružení Linka bezpečí, tak i z jiných organizací přispívají do těchto odborných publikací, které jsou potom vlastně distribuované do jiných organizací mezi odborníky i mezi laiky. Takže touto cestou se snažíme vlastně šířit tu informaci o tom, jak jsou různá témata u nás zastoupena. A dáváme tím vlastně jakousi zpětnou vazbu těm dalším odborníkům o tom, s čím se na nás děti obracejí a co teda vlastně je i možné vysledovat za nějaké trendy ve společnosti. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Jedna rovina je ta odborná diskuse, kterou vy jste nastínila. Druhá celospolečenská, veřejná. Ta je samozřejmě podmíněna i tím, jak moc je číslo Linky bezpečí a jiných služeb známo. Nejenom dětem, ale i rodičům. A jaké možnosti potom nabízíte celospolečenské debatě. My si teď připomeneme to nové číslo, které funguje od roku 2008 a které je tedy evropské. 

Richard KRAJČO, zpěvák -------------------- Linka bezpečí 116111, www.linkabezpeci.cz. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Richard Krajčo, který propaguje nejenom to nové evropské číslo, ale také webové stránky Linky bezpečí, které mimochodem, když si naši posluchači najdou, tak se seznámí nejenom s historií linky bezpečí toho sdružení, ale všemi dalšími službami, které vy nabízíte. My se k nim dostaneme. Zůstaňme ještě chvíli u té celospolečenské debaty, u známosti linky, která je základním předpokladem k té debatě. Proč jste si zvolili právě Richarda Krajča, ale také Pavla Šporcla za ty tváře, které vám mají pomoci dostat se blíže k dětem a mladým lidem? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Hm. Myslím si, že vždycky ty známé tváře mohou vlastně prospět té organizaci tak, že je o ní více viděno, více slyšeno. A že vlastně můžou opravdu tu službu trošku propagovat. A konkrétně třeba Richard Krajčo, kapela Kryštof, jsou prostě známými osobnostmi, které děti znají, děti a mladí lidé znají, poslouchají je, jsou pro ně nějakým způsobem blízcí. Určitě bližší, než kdyby vystupoval nějaký anonymní odborník, který by se snažil jim sdělit nějaké informace. Takže vlastně hlavním cílem je, přiblížit tu službu právě naší cílové skupině, takže dětem a mladým lidem. A Richard Krajčo opravdu nemá potíž mluvit o tom, že je patronem Linky bezpečí, že je rád za to, že existuje a že vlastně on, kdyby v době svého dětství nebo dospívání věděl, kam se třeba může obrátit, že by toho určitě využil. To je bezpochyby dobrá cesta pro to, jak, jak tu službu vlastně přiblížit naší cílové skupině, našim dětem. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Ty videospoty jsou velmi poutavé. Já jsem je viděla, jsou drsné. Možná, jak by řekla současná generace těch mladých lidí, jsou hustý. A to je asi, to je asi záměr. Protože aby jim to bylo bližší, aby to navodilo tu atmosféru situace, do níž se může konkrétní dítě nebo mladý člověk dospívající dostat. Tak je potřeba to ukázat reálně. Vy jste rozšířili ty služby. Jaké v současné době jsou tedy další linky a proč jste volili právě ty, o nichž budete hovořit? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Hm, další služby Sdružení Linka bezpečí kromě té notoricky známé Linky bezpečí, jsou vlastně naše, naše online poradny. Je to e-mailová poradna, která se v současné době takto nazývá. Dříve to byla internetová Linka bezpečí, v současné době je to tedy e-mailová poradna. Potom je to chating bezpečí. To jsou vlastně dvě online služby, které jsme zavedli z toho důvodu, že jednak se snažíme reagovat taky právě na nějaké, na nějaký vývoj online technologií, a také na to, že vlastně ty online komunikační prostředky začínají být dětem čím dál bližší a bližší. Možná časem budou pro ně i v podstatě jednodušší ve využívání než ten telefon. Takže to jsou určitě tyhle dvě služby, které taky můžou vlastně poskytnout naše služby dětem, které mají nějaký řečový handicap nebo sluchový handicap. A ten telefon by pro ně vlastně nebylo možné využívat, takže proto, proto i ten ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Anebo možná i psychologický. Někdo prostě, některé dítě je tak introvertní, že to raději napíše. 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Určitě, určitě. Ale on jim ten Internet nabízí vlastně ještě o stupeň větší kontrolu nad tím kontaktem než ten telefon, kterou to dítě má. Takže i v tom to může být prostě pro něj výhoda. A další službu, kterou máme ve sdružení je linka Vzkaz domů, o které jste se už zmiňovala. A to je vlastně linka, která je určená dětem na útěku z domova nebo z ústavního zařízení. A případně dětem, které o tom útěku začínají jenom přemýšlet, zvažují. Je určena vlastně také dospělým, rodičům, jejichž děti právě jsou na útěku z domova. Další službou je rodičovská linka. Rodičovská linka je určená pouze dospělým volajícím. A mohou se na ni obracet jak rodiče, tak i jiní příbuzní, případně pedagogové, anebo jiní odborníci, kteří pracují s dětmi, nebo chtějí řešit nějaké problémy týkající se dětí. Nebo problémy s dětmi. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Řekněte mi, Hano, vy pracujete také se sociálními pracovnicemi. Jaká je jejich úloha vlastně u vás ve sdružení, kdy nastupují? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- My máme u nás sociální pracovnici jednu. A vlastně ona nastupuje ve chvíli, kdy je potřeba zkontaktovat nějakou další odbornou instituci, kdy vlastně nestačí služby Linky bezpečí a kdy opravdu dítě potřebuje pomoc například sociální pracovnice z orgánu sociálně právní ochrany dětí, anebo se dítě obrátilo například na Linku bezpečí z důvodu, že by chtělo upozornit na to, že je v ústavní výchově, kde není úplně ideální péče podle něj. Takže v tuhle chvíli, kdykoli se vlastně potřebujeme obracet na nějaké další odborníky, na nějaké další organizace, které spolupracují s dětmi, tak nastupuje práce naší sociální pracovnice. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tou sociální pracovnicí je Šárka Laipoldová. A ta je také teď na telefonu. Takže opět si vezmeme sluchátka. Šárko, slyšíme se dobře? 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Ano, slyšíme se. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý večer i vám. A samozřejmě děkujeme za trpělivost, za to, že jste věnovala čas Studiu STOP, pořadu Českého rozhlasu 6, jeho posluchačům. Řekněte mi, kdy konkrétně přichází váš čas? To znamená volá nějaké dítě, má problém. Vy posoudíte, nebo ten dotyčný člověk, který s ním hovoří, posoudí, že už to je opravdu na konkrétní pomoc a vy začnete jednat s dítětem, případně patřičnými orgány. V jakých situacích to bývá? Něco už samozřejmě naznačila Hana, ale ... 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- No, tohleto je malinko jinak, protože vlastně ten celý hovor je odveden přímo na lince. A je to na rozhodnutí právě toho volajícího, zda vystoupí z anonymity. Protože určitě Hanka říkala o tom, že naše linka je anonymní a záleží pouze na tom dítěti, zda z té anonymity vystoupí a poskytne vlastně potřebné údaje pro to, aby my jsme mohli poté kontaktovat příslušnou instituci. Takže pokud dojde k tomu, že dítě vystoupí z anonymity, my mu samozřejmě ty možnosti nabízíme. Ale záleží to pouze na něm, na jeho rozhodnutí. Takže v případě, kdy vystoupí z anonymity, my zjistíme potřebné údaje, tak já vlastně intervenuji na příslušný většinou orgán sociálně právní ochrany, kde komunikuji s příslušnou sociální pracovnicí, která má to dítě přímo na starosti. A domlouváme se na dalším postupu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- V jakých situacích, v jakých případech to bývá? Stává se to, když třeba dítě volá, že je doma týráno, že se bojí být doma a vy posoudíte, samozřejmě poté, kdy to dítě z anonymity vystoupí a chce nějakým způsobem pomoci i jinak a více než jenom tou radou po telefonu, tak vy zkontaktujete patřičné úřady? Bývá toto jeden z případů? 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Syndrom CAN, což je tedy týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte, je opravdu zastoupen nejčastěji. A to až téměř z 50 procent. A velmi vlastně téměř stejné procento jsou i rodinné problémy, kdy je rozvod v rodině, nebo jsou dlouhodobě neřešené problémy v rodině, souvisí to s rodinnými tedy vztahy. Čili tyto dvě vlastně skupiny problémů jsou zastoupeny úplně nejčastěji, kdy intervenujeme na orgán sociálně právní ochrany. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Musí to být současně velmi těžké a složité pro ty děti, protože oni si uvědomují, že když vystoupí z anonymity, požádají o tuto péči, o tuto pomoc a vy budete kontaktovat příslušné úřady, takže současně vystavují svoji rodinu i sebe samé tomu riziku, že třeba budou odebrány z té rodiny. Bývá to důvod, proč se děti velmi dlouho rozmýšlí, jestli vůbec si mají nějakým způsobem říci o pomoc? 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Já si myslím, že těch důvodů je samozřejmě více. I tento důvod může být tomu, že děti se bojí. Je pravda, že jsou občas i obavy právě z odebrání z rodiny. My samozřejmě jim nemůžeme zaručit, že se to nestane, ale je to až ta poslední vlastně věc, která by se měla stát. Dřív by se s tou rodinou mělo pracovat. A vždy tomu dítěti vlastně řekneme, jakej postup by měl být, jak by sociální pracovnice měla postupovat. Ale nikdy mu nemůžeme nic slíbit, ani zaručit. A tím vlastně otevřeně s dítětem o tom komunikujeme. A potom když já už vlastně komunikuji s tou příslušnou sociální pracovnicí, tak se snažíme najít to nejlepší řešení a tu nejschůdnější cestu pro to dítě. Takže často, když si přebíráme ty potřebné údaje, tak například si bereme i telefonní číslo na dítě, aby sociální pracovnice se přímo s ním mohla zkontaktovat. Sejít se s ním například ve škole nebo mimo rodinu, aby se s ním prvně mohla spojit sama, zjistit vlastně, co se opravdu děje, aby to dítě s ní přišlo v kontakt mimo rodinu, pokud se ten problém týká rodiny. A poté teda se s ním domluvit na dalším postupu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Hana Petráková naznačila, že také volají a pak přichází do kontaktu s vámi děti z ústavní péče. V jakých případech volají oni? Na co si stěžují, nebo na co upozorňují? 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Tak, děti, co se týká ústavní péče, tam často ty hovory se týkají útěku z těch ústavních zařízení. Kdy těm dětem samozřejmě buď se stýská po té rodině, byť není úplně funkční, ale chtěly by být buď s někým třeba s rodiny nebo s někým příbuzným, nelíbí se jim. Nebo nevycházejí v tom kolektivu dětí, který tam je. Nebo může být nějaký problém s personálem toho ústavu. To jsou takové nejčastější vlastně situace, kdy to dítě se na nás obrací. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste také vedoucí projektu Linka vzkaz domů. Připomeňme, že ta má číslo 800111113. Už jsme tady trochu o ní hovořili. Jak dlouho funguje a proč? Kdy vlastně vzrostl počet dětí, které byly na útěku a bylo potřeba zřídit linku, která by sloužila nejenom pro vzkazy, které oni chtějí zanechat třeba svým příbuzným, ale i pro ty dospělé, aby mohli něco na té telefonní lince vzkázat těm dětem, které jsou na útěku. 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Tak Linka vzkaz domů je projektem, který funguje již 6 let. Vznikla vlastně v září 2003, kdy byly i v rámci celé Evropy velké jakoby ambice pro to, aby právě vznikaly centra pro tyto děti. Ne přímo telefonické linky, ale i my na Lince bezpečí jsme zaznamenávali velké procento dětí na útěku. A vzhledem k tomu, že ta problematika je opravdu vážná, kdy to dítě se vlastně ocitne bezprizorně bez pomoci na ulici, tak jsme se rozhodli zřídit telefonickou linku pro děti. Tam jsme jim vlastně nabídli nejenom telefonickou krizovou intervenci, ale i vzkaz, o kterých vlastně už jste se tedy zmínila, kdy dítě může zanechat vzkaz rodiči nebo nějaké blízké osobě, anebo naopak o rodiče, kterým se dítě nevrátí domů, mohou nechat vzkaz svému dítěti v případě, že samo se na nás obrátí. Anebo také dítě můžeme propojit takzvanou telefonickou konferencí. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Kdo využívá té linky, dá-li se to takto říci, máte-li to takto vypozorováno, nejčastěji? Jsou to spíše dospělí nebo ti, kteří jsou na útěku, ti mladí lidé, ty děti? 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Určitě jednoznačně jsou to děti, které se ocitnou na ulici, jsou na útěku, ať už z domova nebo z ústavního zařízení, nebo jsou vyhozené z domova. A jsou to také děti, které se například bojí vrátit domů. Třeba ten útěk jako takovej je nenapadne, stane se nějaká situace během dne, a to dítě se bojí návratu domů. Anebo jsou to děti, které zvažují, plánují útěk. Takže to je nejčastější vlastně kategorie vlastně osob, které se obracejí na Linku vzkaz domů. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Existuje opět nějaké propojení mezi těmi vzkazy, mezi tou linkou a následně psychology, nebo sociálními pracovnicemi? Zkrátka jde mi o to, jak potom konkrétně funguje to, já jsem dítě, dejme tomu, že mi je 12. Dostala jsem špatné známky, bojím se toho, co řeknu doma, tak už 2 dny nejsem doma. Rozhodnu se, že využiju této telefonní linky, jejíž číslo teď opakuji, Linka vzkaz domů 800111113, takže toto číslo já vytočím, zavolám, nechám vzkaz. A co se potom děje? 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Vlastně ten postup je podobný jako na Lince bezpečí, co se týká sociálních pracovnic nebo policie. Ale pokud takhle necháte vzkaz, tak intervizor, který vlastně má směnu na starosti, se pokouší vzkaz předat. Dejme tomu tedy, rodičům. Tento vzkaz se snažíme vyřídit do 24 hodin. Většinou se to podaří, protože děti nechávají kontakty na mobilní čísla, takže rodiče seženeme celkem rychle. Vzkaz vyřídíme přesně tak, jak to dítě si přálo. A vlastně rodiči nabídneme možnost zanechat zprávu dítěti. To dítě si potom může zavolat o vlastně zpětnou vazbu od toho rodiče, pokud o ni stojí. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Když ten rodič si není úplně jistý, jak se má zachovat, poradíte mu, když s ním hovoříte? Tak, aby se ulomily ty hroty, aby se skutečně obě ty strany nebály se opět setkat? Nebo aby se nebály především ty děti a ty rodiče aby byli připraveni na tu situaci, na ten návrat domů. 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- I s rodiči se vlastně pracuje velmi prostě v menším měřítku, že jsme opravdu linka pro děti. Ale samozřejmě, když se dovoláme rodiči, tak většinou reakce rodičů je to, že jsou jednak rádi, že teda dítě je v pořádku, že se mu nic nestalo. Ale na druhou stranu se začínají vyptávat, kde jsou, co dělají a jak ta situace bude. Někdy reagují podrážděně, takže je potřeba s tím rodičem to probrat, co se stalo. Popřípadě se domluvit na nějakém dalším postupu. Záleží, to je opravdu hodně individuální. Buď na zanechání nějaké zprávy pro to dítě, nebo mu můžeme nabídnout případnou telefonickou konferenci v případě, kdy to dítě se znovu obrátí na Linku vzkaz domů. Anebo se můžeme domluvit na nějakém jiném řešení. Ale je to hodně individuální. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Šárko, disponujete, disponujete nějakými konkrétními počty dětí, které jsou v České republice, alespoň průměrné číslo, na útěku? 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Taková čísla úplně k dispozici nemám. Ale pokud bych vycházela z policejních statistik a brala bych kategorii pohřešované děti, což jsou děti na útěku, tak ročně policie zaznamenává až 9000 dětí pohřešovaných. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- 9000 dětí, tak to je opravdu velké číslo. Já musím říct, že jsem, že jsem naprosto překvapená. 9000, to je velmi mnoho. S kolika případy takových dětí na útěku se setkáváte vy přes telefonní Linku vzkaz domů? 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Já nemohu mluvit o dětech, protože tím, jak jsme i anonymní, tak to nedokážeme to takhle zaznamenat. Ale Linka vzkaz domů přijme ročně přes 3000 dovolání. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Přes 3000 dovolání. A to jsou jednotlivá vztahující se k jednotlivým případům, nebo je tam započítáno třeba to, že některý člověk v jedné kauze může volat dvanáctkrát třeba, řekněme? 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Ano, může volat i vícekrát. Jsou to dovolání ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Čili jsou to dovolání. 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Ano, nejsme schopni přes ten telefon vlastně rozpoznat, že tím i, jak zůstávají děti v anonymitě, tak těžko zaznamenáme vlastně opravdu přesný počet volajících. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- To chápu samozřejmě. Není to navíc ani smysl. Smyslem je pomáhat těm dětem a propojit je s jejich rodinami. 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Přesně tak. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Mockrát vám děkuju. Na telefonu s námi byla Šárka Laipoldová. 

Šárka LAIPOLDOVÁ, sociální pracovnice, Linka bezpečí -------------------- Já taky děkuju, pěkný večer. 

Richard KRAJČO, zpěvák -------------------- Linka bezpečí 116111, www.linkabezpeci.cz. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Stále posloucháte Studio STOP. To dnešní vydání je věnováno patnáctiletému výročí Linky bezpečí. Telefonní linky, která pomáhá a která je samozřejmě rozšířena za dobu těch 15 let o mnohé jiné služby. A jiné linky, už jsme o nich hovořili. My máme ve studiu Hanu Petrákovou, vedoucí Linky bezpečí. Vy jste oslavili včera více než toho 1. září, na kdy oficiálně padalo to výročí. 15 let existence, byla tisková konference, byl večírek. Teď připravujete na 28. října také benefiční koncert. Jak bude pojat? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Přesně tak. My jsme včera měli velké oslavy, byl to poměrně náročný den. A schovali jsme si to právě na toho 15. září symbolicky k té patnáctce, k tomu patnáctiletému výročí. Proběhla tedy tisková konference, proběhl večírek, kde jsme se snažili zejména poděkovat našim sponzorům a našim partnerům. Protože bez nich samozřejmě bychom nemohli ty služby poskytovat v takovém rozsahu a v takové kvalitě, v jaké se nám to daří. A ty oslavy těch 15 lety by vlastně měly právě vyvrcholit toho 28. října, jak jste říkala, benefičním koncertem v Divadle Palace. Bude to benefiční koncert kapely Kryštof Richarda Krajča. Budou tam další významní hosté. Účast přislíbil Jarek Nohavica, Ewa Farna, právě také samozřejmě Pavel Šporcl. A ten koncert bude trvat zhruba hodinu a během té hodiny budou moct diváci České televize, ČT 1, protože ČT 1 bude vysílat ten koncert v přímém přenosu, tak diváci budou moci vlastně zasílat DMS ve prospěch Sdružení Linka bezpečí. A vlastně podařilo se zařídit, že hodnota každé té DMS bude zdvojnásobena, za což patří jeden velký dík právě našemu generálnímu partnerovi O2. Takže očekáváme, že to bude pro nás i prospěšné, kromě toho, že to bude veliká oslava, tak že to vlastně přinese i nějaký finanční efekt pro zajištění služeb Sdružení Linka bezpečí. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Evropské číslo 116111, které tady propagujeme těchto 50 minut společně s Richardem Krajčem, funguje rok. Vy jste vysvětlila v průběhu pořadu ty důvody přeměny. Jak si na to nové číslo děti zvykly? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Zatím vám úplně přesně nemohu říci, jak si na toto číslo děti zvykly. My samozřejmě z obavy, aby děti věděly, kam se mají dovolávat, tak jsme jednoho dne neodstřihli staré číslo a nespustili nové číslo. V současné době zatím ještě stále fungují vlastně obě dvě čísla, jak to staré, tak to nové. A dítě, které vytočí to staré původní číslo, tak je vlastně přesměrováno na to nové číslo, na to 116111. A zároveň vlastně slyší hlásku, že právě bude přesměrováno na toto číslo. Tak, aby se děti naučily postupně používat to nové číslo. Dělá se k tomu poměrně rozsáhlá kampaň, kdy se vlastně zveřejňuje to nové číslo. A od určité doby my už opravdu komunikujeme pouze to nové a nové číslo, aby děti se opravdu naučily a zvykly si na něj. A kdy přesně dojde k odstřižení toho starého čísla v tuto chvíli neumím říci. Ale pravděpodobně až se nám podaří nějak vyhodnotit vlastně, kolik dětí ještě volá na to staré a kolik je přesměrováno a kolik už využívá jenom to nové, tak potom určitě přejdeme pouze na to nové číslo. Tak, aby bylo opravdu zajištěno to, že děti prostě najednou nebudou bez toho čísla té Linky bezpečí. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- S tvarem toho nového evropského čísla souvisí i vaše spolupráce se zahraničními linkami. A také se zastřešující organizací Child Helpline International z Velké Británie. Jaká je to spolupráce, na jaké bázi probíhá kromě toho, že bude jednotné evropské číslo? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Hm, Child Helpline International je vlastně mezinárodní organizace, která sdružuje linky důvěry pro děti po celém světě. My jsme jejími členy od roku 2004. A kromě toho, že samozřejmě spolupracujeme právě na těchto jednotných postupech, jako je třeba jednotné telefonní číslo, tak si navzájem vyměňujeme zkušenosti, vyměňujeme si informace, takže vždycky minimálně jednou za rok se zpracovávají poměrně rozsáhlé statistiky jednotné. Tak, aby právě byl přehled o tom, jak která linka pracuje, s čím se která linka vlastně potýká. A součástí té spolupráce jsou také každoroční setkání. Vždycky jednou za 2 roky probíhá evropské setkání a jednou za 2 roky celosvětové setkání. Letos připadá ten rok na to evropské setkání, takže proběhne na začátku října konference v Miláně. Tam vlastně se právě sejdou zástupci všech těch evropských dětských linek důvěry. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Vy na tu konferenci pojedete. Máte tušení, jaká tématu bude konference akcentovat? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Podle toho programu, který přišel, tak bude vlastně zaměřená hodně na hospodářskou krizi a získávání finančních prostředků v této době. Takže vlastně udržitelnost dětských linek důvěry v této nelehké době, kdy opravdu celý svět se potýká s nedostatkem financí. A to samozřejmě má velký dopad i na neziskové organizace, protože většinou ty linky důvěry fungují jako neziskové organizace. A já právě proto tam jedu i s kolegyní, která vlastně dělá u nás fond raising, aby, aby jsme načerpali nějaké zkušenosti a nějaké informace, které snad budou prospěšné pro naši existenci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Mimochodem, Hano, když jste nastínila ekonomickou krizi a to, jaký vliv a dopad má na fungování neziskových organizací a těch organizací, které jsou do jisté míry závislé na příspěvcích donorů, jak je na tom Linka bezpečí? Jak to zatím vypadá? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Zatím na letošní, do konce letošního roku to vypadá dobře. V tuto chvíli sestavujeme my intenzivně rozpočet na ten příští rok. A pak samozřejmě to bude ve znamená shánění peněz tak, aby ten rozpočet byl pokrytý. A jenom taková informace, že náš rozpočet v podstatě ze 40 procent naplňují firmy a firemní nadace. A zhruba z 25 procent stát a státní dotace. Podle zpráv máme takové informace, že od státu bude v příštím roce peněz méně, takže o to větší bude pravděpodobně tlak na to, získat ty finance někde jinde, právě od například firem, firemních nadací. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- A ten zbytek do 100 procent? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Hm, snažíme se získávat finance také od individuálních dárců, což, s čím nám právě pomohla a pomáhá také O2, aby vlastně se tato aktivita více rozjela. A snažíme se také mít různé sbírkové akce a jiné další vlastně benefiční akce, na kterých, jak už byl právě zmíněný například ten koncert, nebo máme předvánoční aukci, kdy se snažíme vlastně získávat nějaké finanční prostředky, které můžou sdružení podpořit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Čili to jsou vlastní příjmy, kdybychom to měli takhle nějak jednoduše shrnout. Když se ještě vrátíme k těm tématům, s nimiž se obrací děti a mladí lidi na Linku bezpečí. My jsme o nich hovořili, říkali jsme, která se objevují celých těch 15 let, která jindy. Tak ale přece jenom, liší se nějakým způsobem témata, s nimiž volají dívky a s nimiž naopak chlapci? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Tak, nám obecně volají více dívky. V podstatě dvě třetiny volajících jsou dívky. Třetina jsou chlapci. Nejčastěji volají dívky ve věku 13 až 15 let. A i ta témata se samozřejmě částečně liší. Takže ač vlastně jakoby obecně nejčastěji zastoupeným tématem jsou rodinné vztahy, tak například u chlapců je nejčastějším tématem šikana. A dívky se na nás více obracejí s partnerskými vztahy, kdy více řeší právě seznamování, rozchody. A chlapci více právě řeší třeba tu šikanu, anebo vrstevnické vztahy, vztahy s kamarády. Pak už se to postupně sjednocuje právě na těch rodinných vztazích a na těch ostatních tématech, která, o kterých už jsem mluvila. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Jaký je věkový průměr dětí, které se na vás obracejí nejčastěji? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Jsou to právě, jak už jsem říkala, ty dívky mezi 13 a 15 roky. Takže takovým typickým klientům linky bezpečí je čtrnáctiletá dívka, která se na nás obrací z nějakého důvodu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- E-mailová poradna pomoc@linkabezpeci.cz, a chat, který můžete najít pod chat.linkabezpeci.cz, tak to jsou společně s webovými stránkami Linky bezpečí ty možnosti, jak se na vás mohou obrátit lidé také prostřednictvím Internetu. Jak bývají využívány, a teď i z hlediska počtu i z hlediska pohlaví a toho, zda jde spíše o dospělé, které, kteří řeší to, jak tedy zacházet se svými ratolestmi, případně synovci, vnučky, vnuky a tak dále. Anebo to jsou naopak mladší lidé? Co se dá vypozorovat? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Moc se toho vypozorovat nedá. Protože tak jako už na tom telefonu vlastně leckdy nemáme informace o tom, jak, v jakém věku třeba je volající dítě nebo mladý člověk, tak na tom Internetu těch informací máme ještě míň, protože tam už opravdu ani podle hlasu vlastně nedokážeme rozpoznat, jestli se jedná o dívku, o chlapce. A pokud se v závěru toho kontaktu nebo na úvod nepředstaví, nebo v závěru nepodepíše, tak my vlastně můžeme jenom odhadovat podle třeba tématu nebo podle toho, s jakou píše koncovkou a tak podobně. Obě ty služby, i e-mailová poradna i chat, jsou vlastně určeny také pouze pro děti. Pro ty dospělé máme opravdu určenou pouze tu rodičovskou linku. Takže primárně slouží opravdu dětem a mladým lidem. A využívané jsou ty internetové komunikační kanály čím dál tím častěji, čím dál více. Jenom, pokud jsme třeba mluvili o těch, o těch tématech, která se nám objevují na telefonické lince, tak v čem je vlastně rozdíl. Třeba na chatu Linky bezpečí je úplně nejčastějším tématem právě téma sebepoškozování. Na té e-mailové poradně zůstává také nejčastějším tématem téma rodinných vztahů, ale velmi, velmi často se tam setkáváme taky s tématem bezpečného Internetu, které třeba jinde v podstatě na jiných těch linkách až tolik zastoupeno není. Myslím si, že to hodně koresponduje právě s tím, že komu je bližší ten Internet, řeší právě hodně často toto téma. A třeba to, co se týká toho sebepoškozování, tak vlastně ten chat opravdu umožňuje velkou míru anonymity, velkou míru kontroly nad tím kontaktem, a proto se na nás děti pravděpodobně s těmito vážnými tématy obracejí častěji spíše přes, přes ten chat. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Velmi stručná odpověď, zhruba 30 vteřin, by měla patřit následující otázce. Jaká je vize pro další fungování, nevím, jestli další patnáctileté, ale pro nejbližší budoucnost Linky bezpečí? 

Hana PETRÁKOVÁ, vedoucí Linky bezpečí -------------------- Tak určitě chceme udržet naše služby v takové kvalitě a v takovém rozsahu minimálně tak, jak to teď je. A chceme určitě dále spolupracovat s dalšími odbornými institucemi a dále rozšiřovat naše propagační a publikační činnosti, abysme vlastně směřovali nejen k řešení těch problémů, ale i k nějaké prevenci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Říká Hana Petráková, vedoucí Linky bezpečí. Naposledy evropské číslo Linky bezpečí 116111. Hano, moc děkuju za to, že jste byla hostem dnešního vydání pořadu Studio STOP. A samozřejmě držíme palce Lince bezpečí a dalším linkám. 

Loučí se Jarmila Balážová a také Hana Petráková. Mějte hezký večer. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas