28. ledna  2010  rubrika: Studio STOP

Interview se senátorem Bedřichem Moldanem o ekologických otázkách

Bedřich Moldan - Foto:  moldan.cz

Bedřich MoldanFoto:  moldan.cz

Dnes přijal pozvání do studia Českého rozhlasu 6 senátor a známý ekolog Bedřich Moldan. Dobrý večer, pane profesore. Jak známo, byl jste před 6 lety zvolen senátorem za ODS, nedávno jste však změnil politický dres. Jaký byl váš základní důvod pro přestup z Občanské demokratické strany k TOP 09?

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Tak, především je třeba říct, že já jsem do TOP 09 nevstoupil, že jsem nicméně oznámil, že končím své členství v ODS tím, že prostě nezaplatím příspěvky, což je konec března. Zůstávám v senátním klubu ODS a moje celkové názory, které dlouhodobě se nemění, se nebudou měnit z nějakých 90 procent ani v budoucnosti. Můj určitý názorový, řekněme, rozchod, ale není to zas až tak úplný rozchod s ODS je, se týká toho segmentu, té politiky ekologické nebo enviromentální, kde skutečně jsem dospěl k závěru, že se pokusím ještě jaksi lépe zúročit to, co si myslím, na čem pracuju dlouhou dobu a že tady se otevře nové možnosti pro prosazování enviromentální politiky. A mám pro to několik důvodů. Pokud byste je chtěli slyšet konkrétně. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Samozřejmě je budeme poslouchat a budem o nich taky dále hovořit, ale vypořádejme se s onou změnou dresu. Takže tou poslední kapkou pro vás byl fakt, že ekologickou problematiku dostal na starost místopředseda ODS Vodrážka, který tedy s ekologií, aspoň podle poučených laiků nemá absolutně nic společného a nikdy jsme od něj neslyšeli nic kromě toho, že když rostou v Praze stromy, tak se tam bude i lépe dýchat. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- On, přiznám se, že tohleto není zdaleka nějaký, nějaký důležitý faktor v tom mém rozhodování. Já možná trošku jsem anomální v tom, že vidím věci spíše prismatem těch záležitostí tématických, věcných a nikoliv osobních. Je to možná určitý deficit. A já musím říct, že tohleto možná zahrálo jistou roli, abych zase byl zcela upřímný, ale rozhodně to není ta poslední kapka. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A co je ta poslední kapka? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- No, poslední kapka je v podstatě to, že jsem dostal nabídku ze strany TOP. To je to podstatné. Protože já jsem zaslechl takové signály, že TOP 09 jaksi se snaží formulovat ekologickou politiku, že žádnou nemá, nebo že dosud žádnou nemá a že by se jim tohleto mohlo, ty mé názory, že je dlouhodobě znají a že prostě se jim zdá, že to souzní s celou jejich politikou. A já jsem prostě tomuhle tomu, řekněme, "vábení" neodolal a domluvili jsme se tedy, že budu pro ně tuhletu enviromentální politiku, že se pokusím ji naformulovat. A to tak, jak opravdu to vidím. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ještě než se k té nové enviromentální politice dostaneme, tak jen připomenu, že jsme o pro ODS konkurenční straně TOP 09 a také o vašem přestupu hovořili na vlnách Českého rozhlasu 6 s vaším někdejším spolustraníkem, předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, jehož jsme se otázali. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Jak vy se stavíte k TOP 09? Je to váš konkurent, budoucí spojenec? Ono to ani není žádná legrace, například váš vážený senátor pan Bedřich Moldan najednou tedy mění tričko a odchází do TOP 09. Byl z ODS vyštván, nebo jak si to vy představujete? On tvrdí, že ODS jaksi nejde po té zelené stopě a v TOP 09 má větší prostor, aby prosazoval ekologickou problematiku, na níž je tedy vyhlášený expert. Takže jak je to s TOP 09 versus ODS? 

Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------- Každá politická strana je personifikovaná a je to o těch lidech, kteří tu politickou stranu vedou. Ale není to jenom o těch osobách, to je také o programu. Já se přiznám, že zatím kromě pár vět ekonomických jsem od pánů Schwarzenberga a Kalouska nic jiného neslyšel, žádný program jsem neviděl a samozřejmě, je to strana, která je od středu napravo, čili je naším potencionálním partnerem. Kauzu pana Moldana, já nevím, jak k tomu tam tenkrát došlo, ale já si myslím, že ekologii každý vnímáme trošku jinak a musíme chránit přírodu, ale zároveň to nesmí být modla, která nás bude ekonomicky brzdit a to, co objevilo se v poslední době, že byla dokonce zfalšovaná některá data. Bavím se o rozpouštění himálajských ledovců. A já trošku se ptám, komu to slouží a pro co to je. Samozřejmě ekologie je obrovský byznys. A mám obavy, jestli to náhodou v některých oblastech není víc byznys než ochrana přírody. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A litujete odchodu Bedřicha Moldana? Vy osobně. 

Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------- Samozřejmě. Já jsem s ním vycházel velmi dobře. Ale to je jeho rozhodnutí a já jsem na tom Kutnohorsku nebyl, takže já neznám pozadí. A neměl jsem šanci s ním o tom mluvit. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, měla by ho vystřídat Lucie Talmanová, tak co si o tom myslíte? 

Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------- To je, já skutečně tu nominační kartu sám nedělám, nevím. Mám problém s tím, aby primárky do Senátu, protože nás bude kandidovat 27, ale 18 míst obhajujeme, tak abychom neztratili tu roli v Senátu a aby hlavně Senát nepřestal být středopravicový. Protože jsme proti tomu, ať už patovému nebo levicovému uskupení v Poslanecké sněmovně, přeci jenom jakýmsi protipólem. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Řekl naší stanici předseda Senátu Přemysl Sobotka. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Pane profesore Moldane, je tedy pravda, že s panem předsedou Senátu Sobotkou máte stále dobré vztahy, jak jsme slyšeli? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Ano, je. Pan předseda řekl vaší stanici, že se mnou neměl možnost o té věci hovořit. Tak od té doby se situace změnila. My jsme o tom spolu hovořili a je třeba říct, že jsme se rozešli zcela přátelsky. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Jenom abych to osvětlila našim posluchačkám a posluchačům. Vy jste tedy byl zvolen za Kutnohorskou oblast, za ní jste doposud senátorem. Tam už vás jaksi nenominovali a teď se hovoří o tom, že by barvy ODS tam měla hájit přítelkyně Mirka Topolánka Lucie Talmanová. To vás možná také ranilo, ne? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Ty osobní věci nějak v tomhletom nehrají roli a to se týká této záležitosti v plné míře, já jsem už celkem před delší dobou, ne že bych to nějak vytruboval do světa, protože tady jaksi ta příležitost žádná nebyla, ale rozhodně jsem dával najevo, že asi nebudu mít zájem kandidovat v Kutné Hoře. Čili jestli tam nějaká jednání proběhla, já skutečně nevím a je mi to do určité míry jaksi jedno. Protože já opravdu tam nehodlám kandidovat. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A poslední otázka než opustíme konečně ty české politické vody a vrhneme se na ekologii. Vy ale hodláte kandidovat do Senátu v podzimních volbách třeba za TOP 09 a třeba v jiném obvodu? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Takovou možnost velmi vážně zvažuji. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- ODS a také Strana zelených byly ve volebním období 2006 až 2010 vládními stranami. Dodnes vlastně ve Fischerově vládě ministr životního prostředí nominovaný Stranu zelených. Dá se tedy říct, že za těchto okolností byla ekologická politika posledních 4 let úspěšná? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- V zásadě spíše ano. Že se celá řada věcí posunula trochu dopředu. Není to dáno jenom tím, že by ta vláda byla nějaká zelenější, ale prostě se problémy postupně řešily i s ohledem, a to si myslím, že je důležitý faktor, s ohledem na naše členství v Evropské unii, která je výrazně v tomto ekologicky orientována. Ale celkově si myslím, že v zásadě ta vláda byla poměrně dosti zelená. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Angažmá zelených, kteří se poprvé historicky dostali při minulých volbách do sněmovny a poté také do vlády, lze hodnotit z nejrůznějšího hlediska. Něco se povedlo, něco ne. Mě zajímá teď názor ekologa. Domníváte se, že to bylo dobře, že byli ve vládě a přece jenom něco z těch poměrně ambiciozních cílů, když to jaksi dáme do souvislostí s početností sněmovního klubu a podobně, dosáhli, něco se jim podařilo? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Já jsem přesvědčen, že ano a že je dobře, že byli v té vládě. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy jste tedy byl spokojen s tím, jak pravicová vláda rozvíjela ekologickou politiku. Co z vašeho pohledu bylo nejcennější změnou? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Nedá se říct, že by došlo k nějakým dramatickým změnám. Byla přijata řada zákonů, které tu věc trošinku, nebo do určité míry posunuly. Zmínil bych třeba zákon o hospodaření s energií, různé novely, které, jak už jsem zdůraznil, z velké části byly inspirovány legislativou Evropské unie. Čili nevidím tady nějaké dramatické změny. Spíše takové drobnější záležitosti. Ale rozhodně když jsem prve na vaši otázku odpověděl, že to vidím kladně, tak bych přeci jenom dodal, že spíše kladně. Ono to zase všechno tak úplně růžové nebylo. Ale myslím si, že rozebírat to by bylo poměrně náročné. Protože bychom museli jít do skutečně do podrobností. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Zastavme se aspoň u toho, co vám na vládní politice chybělo. Protože sám říkáte, že chcete vytvořit nebo navrhnout něco nového, jak by se dala ekologická či enviromentální politika rozvíjet. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- To souvisí velmi úzce s tím, proč jsem opustil řady ODS a tady ta vládní politika a názory ODS, tak mluvím v podstatě teď trošku o podobné věci. Je tady několik faktorů, jestli mohu je stručně říct. Především si myslím, že pořád přetrvávají dosti vážné problémy v životním prostředí, které po mém soudu nejsou dost razantně řešeny. Zmíním jednu věc, znečištění ovzduší. Ty jemné částice, které ohrožují přímo zdraví i životy lidí a které se pořád vyskytují ve velkých koncentracích například na Ostravsku, tak to je věc, která po mém soudu by se měla daleko energičtěji řešit. Druhá věc je, že za to poslední období se ta enviromentální situace a zejména její reflexe v globálním měřítku, což je reflektováno velmi také Evropskou unií, výrazně změnila a výrazně posunula. Je tady globální změna klimatu považovaná za skutečně velmi vážnou hrozbu. Je tady rozvoj zelených technologií. Já jsem přesvědčen, že těmto novým výzvám současné nebo až doteďka existující vládní politika nevěnuje dostatečnou pozornost. No, a jestliže mohu rovnou říct, co mně přímo vadilo nebo vadí na té politice ODS, že se neinspiruje dost těmi konzervativními stranami evropskými. To je po mém soudu výrazný signál z poslední doby. Je to ta známá britská konzervativní strana, která se snaží zvítězit na labouristy zejména také lepší zelenou politikou a ODS samozřejmě si z těch Toriů bere po všech možných stránkách vzor, ale zrovna teda v tomto nikoliv. A to mě docela mrzí a těch konzervativních stran je samozřejmě celá řada. Takže, podobných, takže to je taky ten důležitý faktor. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže jestli vám dobře rozumím, tak to, co jste nám tady v krátkosti předestřel, by mohlo být určitým základem ekologické strategie nově vzniklé strany TOP 09, která zatím s žádnou takovou představou nepřišla, protože, jak sami říkají, neměli na to lidi. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Neměli na to lidi, ale ty lidi, jak sám vidím, a týká se to teda i mě samého, se snaží velmi intenzivně získávat a pokud jde o tu ekologickou politiku konkrétně, takže ta ekologická politika by měla být hotova v poměrně krátké době. Není to pochopitelně jenom moje dílo, nebo nejsem na to sám. Tam existuje expertní skupina, která se postupně konsoliduje a kde já pevně doufám, že opravdu přijdeme s něčím, co bude zajímavé. Ale ještě bych zdůraznil nejen to, že tedy tady musí být jakýsi, řekněme, intelektuální základ a určitá teoretická koncepce, ale co už teda jsem zdůraznil i při těch jednáních předběžných sice, ale přeci jenom jednáních s TOP 09 je, že u nás přeci jenom voliči asi nejsou hloupí lidé a je potřeba být prostě důvěryhodný. A je potřeba tu politiku opravdu mít takovou, aby od začátku bylo jasné, že je kredibilní, že prostě když se něco napíše, tak že potom poslanci budou-li zvoleni, tak budou taky tak hlasovat. A to si myslím, že je to vůbec nejpodstatnější. Čili já ani tak nepovažuji za naprosto jaksi základní nebo je to samozřejmě základ něco napsat smysluplného, ale to, upřímně řečeno, není až tak těžké. To já si myslím, že se najde spousta lidí, támhle, když najdeme nějaké profesory z vysokých škol, tak to jistě napíší velmi dobře. Ale jde o to, aby skutečně ta skupina lidí, která to bude provádět, v tomto případě politická strana, aby to od začátku vzala za své. A to si myslím, že je ten základ a to si myslím, že je to naprosto podstatné. A já pevně doufám, že toho se snad podaří dosáhnout. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy jste říkal tři základní body, o kterých by měla být enviromentální politika TOP 09. Bylo to nebezpečí, které nám hrozí z těch drobných prachových částic, mělo se to týkat globálního oteplování a mělo by se investovat do zelených technologií. Co se pod tím dá rozumět konkrétně? Třeba v ohledu těch prachových částic, co se s tím dá dělat, s drobným prachem? 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Já jenom připomenu, že na Ostravsku to znečištění je tak velké, že je celá Evropská unie zděšena a tam se to bezprostředně dotýká už zdraví lidí a zejména malých dětí. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Jenom pro pořádek. Nejde pochopitelně jenom zrovna o to znečištění ovzduší. Těch problémů máme víc. Pořád se nedaří razantně vyčistit třeba všecky naše vody, takže abychom jaksi neřekli, že to je ten jediný problém. Ale myslím si, že jako příklad to je velmi dobré. Protože když se podíváme trošku do historie posledních tedy těch 20 let, tak my jsme patřili mezi vůbec nejznečištěnější země v Evropě, na světě. Ty hlavní zdroje znečištění se podařilo odstranit, ty makro znečištění, ty makro škodliviny jako je oxid siřičitý se podařilo snížit jejich koncentrace až o 90 procent, čili opravdu zásadním způsobem. Na to se ovšem použily ta opatření, kterým já říkám opatření první generace. To znamená taková relativně jednoduchá zařízení, kterým říkáme na konci trouby, to znamená technologie se příliš nemění. Ale prostě přidají se tam filtrační zařízení a teďka právě u těch jemných částic je naprosto zřejmé, že už tohleto nestačí a že my musíme se podívat na to úplně jinak. A my úplně přesně totiž nevíme jak. Protože například u těch jemných částic jejich zdroje sice něco o nich víme, ale ne dost. Čili začíná to především výzkumem, abychom opravdu měli seriózní informace, protože například to razantní zlepšení na tom začátku v těch devadesátých letech bylo také založeno na solidních znalostech. A my musíme prostě ty solidní znalosti zase posunout o tu generaci dál. A když mluvíme teda konkrétně o tom jemném prachu na Ostravsku, tak je zřejmé, že tam prostě těch zdrojů je víc. My musíme zcela jasně rozlišit, co jsou domovní topeniště, co je doprava, do jaké míry přispívají ty hutě, které tam nepochybně jsou významným znečišťovatelem. Ale liší se na to názory. Čili to musíme prozkoumat až teda zjistíme skutečně, odkud "vítr vane", tak potom pochopitelně můžeme nějaká opatření přijímat. A když mluvíme třeba o těch domovních topeništích, no, tak to samozřejmě bude strašně obtížné. Protože když si představíme, že lidé samozřejmě se nějak svobodně rozhodují a mají nějaké ekonomické také možnosti a prostě se rozhodnou, že čím si teda topí. A že topí určitým způsobem, no, tak jak asi my teda půjdeme a budeme každý komín hlídat, nebo ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Zkuste to tak, že řekněte, tak, budete topit hnědým uhlím a vaše dítě bude mít astma. Třeba na to budou slyšet. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- No, no to jistě je možné, jenomže oni si řeknou, my teda to nějak vydržíme a na sousedech nám nezáleží. Takže to je samozřejmě strašně obtížné. A jak už jsem řekl. Ta opatření, když to řeknu ošklivě, hrubě technologická tady prostě nebudou stačit. A bude potřeba daleko jemnějších nástrojů a bude například třeba přesvědčit lidi, aby skutečně to vzali za své. Že tedy jejich zdraví je asi stejně cenné jako to, že třeba ušetří na nějakém nekvalitním topivu. Čili to jsou samozřejmě velmi citlivé věci. Jdeme do otázek jaksi vůbec základů demokratického zřízení, úcty k lidem, jejich práva na rozhodování, na jejich vlastní životy. Čili to jsou opravdu složité věci. Ale jestliže ta ekologická politika skutečně má být účinná, tak se jim nemůžeme vyhnout. A to samozřejmě platí i pro jiné oblasti, které, tady to ovzduší je takovým příkladem. Ale platí to pro mnohé další. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Co si má člověk představit pod pojmem zelené technologie? Ono se o tom tedy často mluví. Například, když byly volby v Německu na podzim, tak se často hovořilo o tom, že Německo dá hodně peněz do rozvoje elektromobilů. Se stejným názorem přišel právě první místopředseda Vodrážka na prosincový kongres ODS, a tam tím vzbudil velké veselí, že bude možné jezdit elektromobilem po celých Čechách, neboť všude budou nějaké zásuvky. Takže jsou to sice pěkné vize, ale když by mělo přijít k jejich realizaci, tak to vypadá poněkud nereálně. Jaké tedy jsou zelené technologie, kterým je možné věřit? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Především dneska opravdu je to takový trend velmi zásadní. Nemluvíme už ani o zelených technologiích, ale mluvíme o vůbec zelené ekonomice. Anglicky teda green economy. To znamená, že vlastně tady hovoříme o takovém dosti zásadním přebudování celého toho technologicko ekonomického systému. Ukazuje se, že vlastně velmi daleko jsou v tom Spojené státy. A že opravdu tam třeba Silicon Velly, známý teda svými různými computerovými technologiemi a podobně, že dneska plně najíždí na rozvoj právě těch zelených technologií. A já bych chtěl zdůraznit, že dvě věci jenom. Můžeme o tom mluvit samozřejmě hodiny. Ale dvě věci bych chtěl zdůraznit. Především, že to je velmi široké. Že třeba vy jste mluvil o zdrojích energie. Ale když mluvíme o energetice, tak to nejsou jenom zdroje. Je to uchovávání energie, zcela nové způsoby třeba baterií byly představeny zrovna v Kodani americkým ministrem pro energetiku. Úplně nové prostě systémy, o kterých, já jsem studoval chemii, nikdy jsem to předtím neslyšel. Opravdu nové věci. A je to nesmírně široké. Není to jenom ty zdroje teda, jak říkám, a uchovávání. Jsou to přenosy energie, jsou to způsoby efektivního využívání energie, osvětlení a tak dále. Čili není to jenom to, co my zatím tady v České republice si tak jako pod tím představíme, že to je jako elektromobil a smějeme se tomu. Mimochodem i o těch elektromobilech bysme mohli dlouho hovořit. To samozřejmě není tak, jak se teda někdo tam vysmíval. To je pochopitelně legrace jenom. Takže to je jedna věc. A druhá věc je ta, že tady ve skutečnosti to, co my potřebujeme v současné době, vůbec nejsou tyto Silicon Velly, prostě nové věci, ale skutečně využití toho, co už dávno je známo. A jako je třeba zateplování budov. Jako jsou jednoduché věci. A tady nejde ani o to, aby ta technologie byla, jak už k dispozici po té technické stránce, ale aby se prosadila na trhu. A tady zase je potřeba jaksi promyšlená politika, promyšlená daňová politika, dotační nebo naopak někde zrušit nějaké regulace a podobně. Čili je to velmi široká záležitost. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio STOP dnes hovoří se senátorem Bedřichem Moldanem. My už jsme, pane profesore, se dotkli působení a úspěchů či neúspěchů Topolánkova koaličního kabinetu. Ale teď v souvislosti s tou zelenou ekonomikou nás bude zajímat také energetická politika státu. A právě v této souvislosti Topolánkova vláda odmítá dostavbu Temelína i překročení těžebních limitů v severních Čechách. Byla to rozumná politika? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Já jsem přesvědčen, že to určitě byla rozumná politika. A otázka je, do jaké míry bude další vláda se tímto řídit. Protože přeci jenom rok 2006 a 2010 se od sebe liší. V současné době opravdu je velký důraz na ty bezuhlíkové zdroje energie. Já jsem vždycky spíše patřil k odpůrcům jaderné energie, ale musím konstatovat, že prostě tady to jádro funguje, že ho máme, že se s ním prostě musí počítat. I když jsem přesvědčen, že ani globálně, ani evropsky, ani u nás k žádnému velkému rozvoji nedojde. Prostě z toho důvodu, že to je ekonomicky nesmírně náročné. A že prostě ty jiné nové zdroje, které také jsou bezuhlíkaté, tak se rozvíjejí takovou obrovskou rychlostí a jsou ve svém konečném důsledku daleko levnější. Takže já si myslím, že nová vláda určitě přijme politiku novou, která jistě bude respektovat to, co bylo předtím vykonáno. Ale nemyslím si, že by to bylo něco daného. Pokud se chcete zeptat na ty územní limity, tak já sám nepochybně bych je držel tak, jak jsou stanoveny. Ale na druhé straně zase říkám, možná to není vlastně ani ta důležitá otázka. Protože třeba najdeme způsoby a jaksi celé postupy založené především na efektivním využívání energie, znova zdůrazňuju třeba, já nevím, to zateplování budov a vůbec snížení energetické náročnosti budov, že prostě vůbec tahleta otázka se stane irelevantní. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, počkejte, ale v jakém, jak se říká, časovém horizontu? Nepadnou tedy severočeské vesnice, nebude poddolován Litvínov než vědci, ekologové přijdou s oněmi novými technologiemi? Ony asi úplně za dveřmi nejsou. Ještě tak energicky neklepou na ty dveře. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Já jsem právě přesvědčen o tom, že nejen že jsou už za dveřmi, ale že už jsou dávno ve dveřích a že už jsou mezi námi. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- To jste mě uklidnil. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- A že je jenom potřeba to prostě aplikovat a trošku se nebát. A když se podíváme na, já nevím, zmínila jste Německo, tam do velmi, ve velmi krátké době nebude možno postavit nový dům jiný než takzvaně pasivní, to znamená takový, který prakticky nespotřebovává žádnou energii. To je prostě obrovský rozdíl proti situaci u nás. Já musím konstatovat, že v tomhletom jsem velmi smutný z toho, jaká je situace v České republice. Já bych, paní redaktorko, právě řekl, že většina populace to vidí jako vy. Tady jsou nové technologie někde vzdálené, ale my přece musíme teď topit. A to je ten velký omyl. My musíme, jistě, že teda nechci, abychom teď tedy vypnuli topení a rozhodně se ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- To by to dopadlo dneska. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- ... to by, to by dneska určitě nebylo dobře. Ale prostě musíme se rozhlédnout aspoň tedy k těm sousedům, kteří přeci jenom v tomhletom jsou výrazně dál než my, Rakušané, Němci. A prostě se dívat, jak to dělají, jak toho dosáhli. Vždyť to prostě není tím, že by do toho dávali nějaké obrovské peníze. Ty technologie skutečně existují, akorát my nějak neumíme to dobře všechno sladit a dát dohromady. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy jste říkal, že nová vláda by měla vytvořit nějakou novou energetickou koncepci. Ovšem ono se leccos mění ještě při té přechodné Fischerově vládě. Protože ČEZ už vypsal veřejnou zakázku na dostavbu Temelína, tedy dvou reaktorů v Temelíně a tří dalších reaktorů někde jinde. Hovoří se o tom prolamování limitu na severočeské uhlí. Že se ta politika najednou tak mění, tomu se diví i bývalý předseda Strany zelených a bývalý vicepremiér, dnes poslanec Martin Bursík. Ten v úterý ve sněmovně řekl, že záporné stanovisko vlády k novele horního zákona naznačuje korupční jednání. Premiér Jan Fischer od něho žádá veřejnou omluvu, Bursíkova slova jsou prý za hraničí slušnosti. Abych vysvětlil, co to znamená ten horní zákon. Zelení chtějí prosadit takovou normu, který by ve veřejném zájmu umožnila efektivní odpis zásob uhlí. Fischerův kabinet na návrh ministerstva průmyslu a obchodu novelu stáhl. Mohla by Tošovského úřadu v budoucnu ohrozit plnění státní energetické koncepce, která s těmito rezervami počítá. Martin Bursík proto využil své poslanecké imunity a na plénu sněmovny bez obalu řekl, co si o tom kroku vlády myslí. 

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených, bývalý vicepremiér, poslanec /SZ/ -------------------- Vláda podlehla, ať již vědomě nebo nevědomě, to mně nepřísluší hodnotit, lobbistickému tlaku uhelných společností a vydala negativní stanovisko k zákonu, jehož cílem není nic jiného nežli napravit díru ve stávajícím zákoně, zajistit vymahatelnost práva, což by vláda měla zajišťovat. Jakou jinou roli má vláda mít? A zdůvodnění vlády je prostě skandální podlehnutí lobbismu a naznačuje korupční jednání vlády. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, pane profesore, co říkáte změně strategie kabinetu, i když jde o kabinet přechodný? A máte pro Bursíkovo rozhořčení pochopení? Ono vlastně to koresponduje s tím, co jste řekl. Tak ty nepříliš nákladné zelené technologie se dobývají do českých dveří a tady jaksi je nikdo nechce přijmout. Není to přeci jenom spíše zájem nejrůznějších kartelů, monopolů, lobbistů, představitelů těch energetických komplexů, kteří brání přístupu oněch technologií a radši prosazují své zájmy a mastí si své kapsy? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- No, tak já bych rozhodně nešel tak daleko, nejsem v žádném případě expert na lobbistické skupiny a na korupční jednání. Samozřejmě člověk o tom občas slyší a něčeho, něco se domnívá. Ale to skutečně není moje parketa ani v nejmenším. Takže tady já při dobré vůli bych si nedovolil jaksi komentovat tohleto, co Martin Bursík říká. Ale obecně jistě víme velmi dobře z teorie i z praxe, že prostě lobbistické skupiny dokáží leccos. Někdy je to k dobrému, někdy je to ke zlému. Je to velmi těžké hodnotit. Rozhodně by se mně nelíbilo a nelíbí se mi, jestliže tento kabinet by přijal nějakou zásadní změnu energetické politiky, která platila od toho roku 2006. Minulé vlády. Já nevím, jestli to, co Martin Bursík říká, že to jde o zásadní změnu, skutečně to nedovedu posoudit. Bylo by potřeba si toho velmi, velmi to dobře prozkoumat. Ale po mém soudu, co je teda naprosto jasné a jisté je, že energetická politika je věc velmi vážná a že by jí měla přinést až nová vláda. To si myslím, že je zcela jisté a jestli bych měl ještě víc jedno slovo k té energetické politice, tak musím říct, že to, co jsem si všiml, že předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu, tak že na mě to nedělá ten nejlepší dojem. Zdá se mně, že to je opravdu příliš poplatné těm technologiím a těm přístupům, které už jsou z mého hlediska minulostí a že se to nedívá dostatečně dopředu. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Když se podíváme na takový základní koncept energetické politiky, o které se tedy určitě bude mluvit a přijmout se může až po volbách. A když se na ni tedy díváme z laického hlediska, tak si člověk skutečně diví. Protože já si ještě pamatuju, jak jsme byli ujišťováni, že půjdeme buď cestou jádra, nebo uhlí. To znamená postavíme víc atomových elektráren a zrušíme ty severočeské hnědouhelné elektrárny. Teď už se hovoří, že je potřeba obojí. A čeká nás tedy olbřímí dostavba Temelína, která ovšem vzbuzuje vážné otázky. Zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška nám k tomu řekl. 

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost -------------------- Všude na světě jadernou energetiku sledují vlády. A i v zemích, kde to budou stavět čistě privátní subjekty má stát finální slovo. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Do jaké míry? 

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost -------------------- Rozhodující. Nenajdete v energetice strategičtější obor než je jaderná energetika. Obor víc sledovaný všemi. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já se zeptám rovnou, jestli by tedy ČEZ měl a stát tedy s ním v podmínkách soutěže na dostavbu Temelína vyloučit účast firem z bývalých zemí Sovětského svazu? Někdy se to dělá při energetických výběrových řízeních. 

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost -------------------- Já jsem v tomhletom směru velmi čitelný. Protože jeden z prvních materiálů pro bezpečnostní radu státu, který mimochodem byl schválen bezpečnostní radou státu v roce 07, jsem jasně napsal, že si myslím, že bychom měli mít dodavatele všech dalších jaderných bloků odjinud než z Ruska. Protože základem energetiky je dneska diverzifikace, čili, řeknu-li to laicky, rozložit svá rizika do různých míst. A nemít všechna vajíčka v jednom košíku. A u nás máme 6 reaktorů sovětských, potažmo ruských, 4 v Dukovanech, 2 v Temelíně. Bereme ruské jaderné palivo a já si myslím, že pokud budeme stavět další reaktory, neměly by být z Ruska. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- My jsme hovořili o tom, že zájem je z Ruska a z Ameriky. Rýsuje se ještě nějaký jiný zájemce například? 

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost -------------------- Já jsem teď objevil všechny ty hlavní potenciální výrobce, což jsou americký Westinghouse, francouzská Areva, ruský Rosatom, korejský Tusan, japonské Mitsubishi a Toshiba. Myslím si, že všechny ty velké firmy podají nabídku. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Je to docela zajímavá záležitost. 

Václav BARTUŠKA, velvyslanec pro energetickou bezpečnost -------------------- Je to největší tendr v Evropě v téhleté chvíli a jeden z největších na světě, proboha. Jde o 5 reaktorů, 2 které by se stavěly v Temelíně 3 a 4 plus opce na další 3. Jenom pro představu, teď běží výběrové řízení ještě ve Finsku na jeden reaktor, v Abú Dabí na jeden reaktor. Bylo poměrně velké řízení v Indii na 6 reaktorů, ale to je trochu větší země než jsme my. Ale výběrové řízení na 5 kousků, no ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Podivuje se Václav Bartuška. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Pane profesore, vy souhlasíte s názorem velvyslance Bartušky? On právě upozorňuje na ta rizika, pokud bychom měli tu velkou zakázku atomových elektráren, podávat v Rusku. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Naprosto, naprosto mu rozumím a naprosto s ním souhlasím. Já bych ještě k tomu dodal, jestli mohu za sebe, že ty argumenty jaksi proti masovému zavádění jaderné energie, jsou především v současné době ekonomické. Já bych řekl, že všechna ta rizika, a to je moje taková poslední zkušenost z celé této záležitosti, všechna ta rizika jsou do velké míry, do rozhodující míry pod technickou kontrolou. Já se nebojím toho, že by prostě tady vybuchl Temelín nebo něco podobného. Jistě, určité havárie jsou možné. Ale, a nikdy je nelze vyloučit, pochopitelně. Ale ten problém po mém soudu je v tom, že je to nesmírně nákladné. A že, ať už ta rizika jsou technického charakteru nebo třeba ochrana před nějakými teroristickými komandy a podobně, to všechno jde udělat. Jde prostě tam nahnat armádu vojáků a tu živit a šatit a prostě všechno to mít v pořádku. Ale já jsem přesvědčen o tom, že prostě v konkurenci s jinými způsoby získávání energie, zejména decentralizované, dobře využité energie, dobře distribuované, že prostě ta jaderná energetika opravdu má jenom velmi omezený význam a že její růst bude tímto limitován. Mě by u těch tendrů zajímalo kromě těchto otázek, které po mém soudu pan velvyslanec velmi správně zmínil, mě by zajímalo skutečně ta ekonomická část. A já bych byl nerad, abychom tady jaksi hovořili o nějakých, řekněme, desítkách miliard a ve skutečnosti šlo o nějaké stovky miliard. Takže to jsou věci, které, myslím, by měly být transparentně řešeny od samého počátku. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Mě by zajímalo, kde je právě ta hranice? Ony atomové elektrárny mají tu vlastnost, že mají na počátku ohromnou investici, ale potom samotný jejich provoz není nic drahého. Takže jaderná elektrárna Dukovany je zřejmě nejvýnosnější továrna v České republice, protože ta investice byla splacena ještě minulým režimem. Chceme se odvážit teď další velké investice. A kolik bychom tedy měli maximálně zaplatit za jeden reaktor? Dá se to říct, že třeba cena za jeden reaktor nesmí jít přes 100 miliard? Řekněme s výkonem 1000 megawattů. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Tak, to bych si já určitě nedovolil říci. A myslím si, že když se takhle budeme o tom bavit, tak budeme prostě skákat od 10 přes 100 do, já nevím, kolik budeme pořád ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Sami si to ani nedovedeme představit. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Ano. A budeme pořád skákat nahoru dolů. Já ale jsem přesvědčen právě na základě i takovéto diskuse, že tohleto je třeba vyjasnit. A já bych předtím než vůbec jaksi tyto úvahy dojdou do nějakého stádia, řekněme, vládního rozhodování, tak bych chtěl skutečně ty ekonomické rozvahy vidět. A to nejenom vypracované, řekněme, investorem, ale prostě, já nevím, několika třeba nezávislými skupinami. Já bych v tomhle tom rozhodně spoléhal na zahraniční pomoc. Protože ten český rybník je poněkud malý na to, aby tohleto se objektivně posoudilo. To zahraniční posouzení je dneska běžná věc, nejenom v takto závažných záležitostech, takže to si myslím, že by tomu opravdu vláda měla pár těch peněz věnovat, aby tohleto se teda vyjasnilo. A aby opravdu bylo také jasné, kdo jaksi to zaplatí. Jestli opravdu my jako spotřebitelé elektřiny, nebo nějaký Santa Klaus, který jaksi nám to odněkud dodá, nevím přesně odkud, nebo kdo vlastně? Takže to po mém soudu tady vůbec jaksi nezaznělo. A právě ty argumenty, které já čtu z poslední doby, nejsou ty argumenty, že je nebezpečné a že plutonium, a že bomby a že Írán a tak dále. I když tohleto jistě taky padá na váhu. To, co říkal pan Bartuška, je velmi zajímavé, velmi důležité. Ale skutečně ty rozvahy ekonomické. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže nejdůležitější pro vás je ekonomika. Znamená to, že evropští, a potažmo čeští ekologové už se atomu nebojí? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- To se tak rozhodně říct nedá. Ono nebojí, co to znamená nebojí? Já sám se například nebojím toho, že by Temelín vybuchl. Abych to tak řekl nějak laicky. Ale rozhodně se bojím toho, že jestliže budeme to chtít všechno udělat opravdu bezpečné, tak zkrátka to bude stát strašně moc peněz. A vemte si třeba jenom tu otázku těch úložišť. Teď to znova přišlo na přetřes. Tady zase není úplně jaksi jasné, jak se to bude platit. Ano, jsou tady nějaké účty, které se na to ukládají peníze. Ale bude to stačit? Zatím žádné to úložiště na světě nefunguje. Čili to jsou takové otázky, které opravdu jsou otevřené. A myslím si, že když řeknete nebojí, tohleto všechno, všechno jaksi je potřeba brát dohromady. To není jenom to, že se bojí, že tady jako něco vybuchne nebo podobně. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A nejen o Temelínu hovoříme se senátorem Bedřichem Moldanem. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy jste, pane profesore, byl na kodaňských jednáních o klimatu. Sám říkáte, že globální oteplování a ochrana klimatu musí být hlavním bodem ekologické agendy strany TOP 09. Ta kodaňská jednání ovšem nedopadla dobře. Prakticky nic se nedohodlo. Je šance, že se něco dohodne v příštích letech? 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Především neříkám, že to musí být ten hlavní bod. Je to jeden z důležitých bodů rozhodně. Co se týče kodaňské konference, tak ta ukázala několik věcí. Mimo ten zmíněný zcela zřetelný neúspěch, když se prostě nepřijme žádný závazný dokument, tak je jasné, že konference nedosáhla toho, čeho dosáhnout chtěla. Na druhé straně dosáhla toho, čemu se říká kodaňská shoda. A to sice nebylo oficiálně přijato, ale v zásadě se tím všichni řídí. A je tam třeba napsáno, že do 31. ledna mají všechny státy písemně předat jasně formulované své závazky. Co se týče snižování emisí skleníkových plynů. A já jsem přesvědčen, že se to stane. Ta se mají zhodnotit a mají se právě na základě toho vést další jednání, která by měla vyústit do listopadu tohoto roku do Mexika, kde všichni tedy předpokládají, že se něco závazného opravdu dohodne. To je jedna věc. To je v podstatě, bych řekl, taková určitá "záležitost technická". I když pochopitelně tady je spousta ekonomických, politických faktorů. Ale co se tedy ukázalo v té Kodani a z čeho já mám osobně opravdu velkou obavu je, že ten mechanismus, který dneska je k dispozici jako v podstatě jediný, to znamená mechanismus Organizace spojených národů, protože tohleto prostě jinak organizovat nejde, jinou globální strukturu nemáme, takže není prostě na to docela vhodná. Zkrátka není způsob, jak dojít k dohodě, když se některá země, ať už velká nebo blok malých nějak prostě postaví proti tomu konsensu celkovému, tak prostě se toho konsensu nedosáhne. Že se, ukazuje se, že některé státy dokáží velmi dobře využít takových v tom globálním jaksi hledisku, v tom globálním měřítku populistických akcí, což předvedli pánové Chávez a Moráles. Což bylo teda, to byly prostě podpásovky, se dá říci. Jednoznačně. A přitom jaksi úspěšné z hlediska toho výsledku, kterýmu oni teda nepřáli. Ukázalo se, že je velký problém s Čínou. Já jsem přesvědčen, že to je dáno do velké míry tím, že v té Číně přeci jenom není plně demokratický režim. Nebo není vůbec demokratický režim. A tady to všechno je založeno na vzájemné důvěře. A jestliže prostě tady ta Čína odmítá, aby se pečlivě monitorovaly ty jejich závazky, no, tak co mohou ti ostatní, nemůžou jí důvěřovat. Čili tyhlety všecky věci jsou strašně důležité a já nevím, jestli se tohleto podaří odstranit. Ale na druhé straně, a to zase mě naplňuje nadějí, se v té Kodani opravdu ukázalo, že ta celková, celosvětová vůle s tou změnou klimatu "něco vážného udělat", ta se tam teda opravdu projevila. Takže já doufám, že se nějaký mechanismus najde. Co se dneska ukazuje jako třeba nadějné, je ten mechanismus té takzvané G 20, kde se prostě ty největší ekonomiky snad jsou schopny na nějaké jiné bázi než je zrovna ta formalita toho OSN, dokáží shodnout. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Pane profesore, do kdy bychom se měli dohodnout, aby nebylo pozdě? Když tedy v té Kodani to nevyšlo z nejrůznějších důvodů. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- No, rozhodně, rozhodně v tomto roce. Bude několik formálních konferencí, spoustu neformálních jednání. A na listopad je plánováno Mexiko, a to už je teda opravdu, opravdu vážná věc. 

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Mě tak napadá, když na té globální úrovni není jasno, co se má dělat s nějakou politikou klimatu, tak my v české kotlině měli bychom se o to vůbec starat? Neměli bychom to taky dát všechno k vodě a počkat, až se tedy opravdu něco podepíše? 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A to je námět na celý pořad, ale pro nás je to v tuto chvíli poslední otázka. 

Bedřich MOLDAN, profesor, ekolog, senátor /ODS/ -------------------- Ta odpověď je velmi jednoduchá. My v této souvislosti jsme rozhodně členským státem a aktivním partnerem všech ostatních 26 zemí v Evropské unii. My se pochopitelně podílíme na tvorbě té evropské politiky. Evropská unie prostě s něčím přijde. A přijde poměrně velmi brzy. Tady pořád je ve hře to snížení těch emisí do roku 2020 o 20 nebo 30 procent, není to vyjasněno. I byl poslední evropská rada neformální ministrů životního prostředí nechala obě možnosti otevřeny. A já jsem přesvědčen, že tady se k nějaké dohodě, k nějakému konsensu naopak, na rozdíl od toho OSN dojde. A že my se rozhodně budeme těchto jednání účastnit a zařídíme se podle jejich výsledků. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Doufá host dnešního Interview Studia STOP senátor a ekolog Bedřicho Moldan. Děkujeme za informace, názory a prognózy a zase někdy na shledanou. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas