Co nám nabízejí zdravotní pojišťovny
Všeobecná zdravotní pojišťovnaFoto: Marián Vojtek
V dnešním vydání se zaměříme na to, co nám nabízejí zdravotní pojišťovny. Ze své podstaty je jejich úlohou zajištění dostupné efektivní a kvalitní péče svým klientům nebo pojištěncům. Co to vlastně znamená? A dostáváme za své peníze adekvátní služby?
O tom budeme hovořit v dnešním vydání Studia STOP. Zajímat nás bude i to, jakou úlohu by pojišťovny měly mít do budoucna. A je na trhu ještě místo případně pro nějaké další? Jak se v nabídkách nových pojišťoven vyznat a jak rozlišit seriózní od podezřelých? V dnešní vydání tohoto Studia STOP jsou mými hosty generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví a prezident Svazu zdravotnických pojišťoven pan Ladislav Friedrich. Dále šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Vepřek a v neposlední řadě výkonný ředitel VZP a. s., tedy dceřiné společnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny pan Robert Kareš. V relaci uslyšíte názory ředitele divize České průmyslové zdravotní pojišťovny Pavla Frňka. Pánové, dobrý večer všem.
Ladislav FRIEDRICH, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven -------------------- Dobrý večer.
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- Dobrý večer.
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pojďme v úvodu představit ty vaše instituce. Nejdříve bych poprosila Ladislava Friedricha. Když se řekne Odborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a stavebnictví, tak představte, jaký je váš klient, kolik máte pojištěnců. Odcházejí vám?
Ladislav FRIEDRICH, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven -------------------- Mám to obrovské štěstí, že za celou historii naší zdravotní pojišťovny nikdy neodešlo tolik klientů, aby ti, co nově přicházejí, nepřevážili. Takže my celou tu dobu od roku 93 nepřetržitě rosteme. Na počátku pojišťovny stál svaz bank a pojišťoven a odborové svazy. Po roce 2000 jsme převzali také Stavební zdravotní pojišťovnu a nyní už zastřešujeme služby zhruba pro 700 tisíc klientů. Takže samozřejmě už jsme rozšířili svoje působnosti na všechny myslitelné obory. Nicméně naši zřizovatelé stále ještě jsou významnými plátci pojistného do naší pojišťovny a také si podržují kontrolu nad jejím řízením.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Přibližně stejná otázka pro výkonného ředitele VZP a. s. Roberta Kareše. Vysvětlete vlastně, co jste za instituci a jaké máte, jakou máte klientelu? Případně pohyb té klientely.
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Tak, naše činnost nebo takový prapůvod naší činnosti byl v roce 94, kdy se na nás obrátilo ministerstvo zdravotnictví, nebo tehdy se respektive obrátilo na VZP ČR jako takovou, aby se postarala o cizince nebo o skupiny osob, které nespadají do veřejného zdravotního pojištění. O rok později jsme začali nabízet pojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí a tak v rámci jednoho veřejnoprávního subjektu v podstatě vznikly dvě činnosti. Veřejnoprávní činnost a soukromoprávní činnost. V roce 2004 se vstupem České republiky do Evropské unie došlo k takovému konsensu mezi ministerstvem financí, ministerstvem zdravotnictví a teda správní radou VZP ČR a byla založena dceřiná společnost pojišťovna VZP a. s., která je klasickou neživotní pojišťovnou tak jako ostatní pojišťovny. My v současné době zaujímáme asi dvanácté místo ze 27 členských pojišťoven České asociace pojišťoven se 4 produkty. Specializujeme se na pojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí, na smluvní zdravotní pojištění cizinců a na další doprovodné produkty soukromého zdravotního pojištění. Teďko v březnu roku 2010 se chystáme požádat Českou národní banku o poměrně masivní rozšíření licence a chtěli bysme se stát jednak stavovskou neživotní pojišťovnou České lékařské obce, nabízet pojištění odpovědnosti a další produkty pro lékaře a zdravotnický personál. Ale taktéž nabídnou širší paletu produktů pojištěncům VZP ČR.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A jaký je váš současný klient? Odkud jsou?
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Tak, naši klienti jsou samozřejmě z, na ten jeden produkt pojištění léčebných výloh na cestovní pojištění čeští občané, kteří vyjíždějí do zahraničí a pojišťují se na své léčebné výlohy. Těch je zhruba asi 1 milion osob ročně. A potom to jsou cizinci z třetích zemí, kteří nespadají do systému veřejného zdravotního pojištění. A těm nabízíme jak pojištění komplexní péče, to je až na nějaké výluky ze soukromého pojištění velmi podobné veřejnému zdravotnímu pojištění. A potom to je pojištění neodkladné péče, kde pojišťujeme akutní péči na území České republiky taktéž cizinců. A počty těch cizinců, kteří jsou u nás pojištěni, se pohybují v řádech desítek tisíc ročně.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A jaká specifika má to pojištění právě cizinců ze třetích zemí?
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Ta odlišnost je taková, že ti cizinci ze zákona nemají přístup do veřejného zdravotního pojištění, takže by si museli zaplatit svoji péči v hotovosti na území České republiky, což samozřejmě není možné. V současné době jim to znemožňuje i pobytový zákon, který dokonce toto pojištění vyžaduje. Takže my pro ně máme tyto dva specifické produkty. Ty produkty jsou podpořeny přímými smlouvami se zdravotnickými zařízeními, my jako pojišťovna VZP a. s. má asi 4,5 tisíce smluv se zdravotnickými zařízeními. Takže cizinec takto pojištěn může využít této sítě a je mu ta péče uhrazena. A samozřejmě pojištění léčebných výloh je standardní cestovní pojištění, jak ho nabízejí ostatní pojišťovny, akorát my se specializujeme na klienty VZP ČR, to znamená největší gró toho prodeje se realizuje prostřednictvím přepážek Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, naší mateřské společnosti.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ke slovu se dostává šéf pro strategii a rozvoj VZP Pavel Vepřek. Tak, jak si stojí VZP co se týče počtu klientů, pohybu v současné době a jak se vás dotýká ekonomická recese?
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- No, tak Všeobecná zdravotní pojišťovna tady byla u zrodu veřejného systému veřejného zdravotního pojištění a vlastně všichni pojištěnci byli, všichni občané České republiky v tom, 1. ledna roku 1993 se stali pojištěnci Všeobecné zdravotní pojišťovny. A od té doby odcházejí k jiným pojišťovnám v rámci vyrovnávání na tom trhu zdravotního pojištění. Pojišťovna zaznamenala návrat pojištěnců v tom období na konci devadesátých let, kdy docházelo tedy ke krachům některých zaměstnaneckých pojišťoven. A v současné době pojišťovna stále pozoruje určitý odliv pojištěnců k zaměstnaneckým pojišťovnám. Pojišťovna si na tom stojí dobře. Ale samozřejmě ta ekonomická recese jí, má dopad na její hospodaření stejně jako na hospodaření všech ostatních zdravotních pojišťoven. A očekávám, a ten viditelný pokles výběru pojistného samozřejmě bude mít dopad do celkového objemu prostředků, které budou ve zdravotním pojištění v tomto roce a pravděpodobně v tom roce příštím.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A ten odliv těch vašich pojištěnců k těm zaměstnaneckým pojišťovnám, jaké to má důvody? Cítí se tam bezpečněji?
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- Typický pojištěnec Všeobecné zdravotní pojišťovny je někdo takovýho středního nebo staršího věku, někdo, kdo spíš má zdravotní problémy než nemá. Protože ta Všeobecná zdravotní pojišťovna díky tomu, že má smlouvu se všemi zdravotnickými zařízeními v zásadě v České republice, tak představuje pro lidi, kteří mají zdravotní problémy, jistou jistotu. Zaměstnanecké pojišťovny dokázaly daleko lépe oslovovat lidi mladších ročníků s různými programy. Teď už v současné době ty nabídky jsou, řekl bych, víceméně nivelizovány, ale je to taková přirozená snaha lidí diferencovat, všichni nechceme chodit oblečený do jedněch šatů a nechceme vypadat uniformně, tak ta pestrá nabídka pojišťoven a to rozrůznění tady jako nepochybně bude dále pokračovat v zemích, kde probíhal podobný proces jako třeba v Izraeli, tak tam ta největší pojišťovna, která měla charakter Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak skončila asi na 52 procentech trhu. My v současný době máme 62 procent trhu, takže dá se jako reálně očekávat, že se stoupající kvalitou služeb pojišťoven ještě pojišťovna nějaké pojištěnce ztratí. Ale samozřejmě musí dělat všechno pro to, aby ten odliv byl co nejmenší.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak je to s tou ekonomickou recesí? Dotýká se to i vašich institucí? Generální ředitel Ladislav Friedrich.
Ladislav FRIEDRICH, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven -------------------- No, tak samozřejmě v okamžiku, kdy bylo v České republice zavedeno takzvané stoprocentní přerozdělení a pro posluchače to znamená, že veškeré peníze, které se na pojistném ve všech pojišťovnách vyberou, se přepočítají, přidá se k tomu příspěvek státu za státní pojištěnce a zpátky se přidělí jednotlivým zdravotním pojišťovnám právě tolik z těch disponibilních zdrojů, kolik odpovídá počtu pojištěnců a jejich věkové struktuře. Protože samozřejmě v průběhu života ty statistické náklady na jednoho občana podstatně se mění. Velmi drazí jsou, takzvaně drazí jsou novorozenci, potom ty náklady prudce klesají a začínají zase prudce narůstat někdy po tom pětačtyřicátém roce života. Takže z tohohle toho důvodu bylo, byl přijat systém stoprocentního přerozdělení. Není to v Evropě jediný systém. Neskrývám, že my jsme k tomu měli vážné výhrady, chtěli jsme, aby ten systém byl někde okolo těch 90 procent, aby určitá vazba mezi těmi konkrétními penězi a pojištěncem zůstala. Nicméně bylo zvoleno toto řešení a jenom tedy vysvětluji, že jakékoliv propady financování nebo zdrojů toho systému se rovnoměrně vlastně projeví ve všech pojišťovnách. Takže když hovoříme o ekonomické recesi, tak se to týká všech pojišťoven. A rozdíly mohou být pouze v tom, že pojišťovny nevstupují do toho roku s úplně stejnými zůstatky na účtech. Takže některé pojišťovny jsou na tu krizi vybaveny o něco lépe, jsou pravděpodobně schopny profinancovat ty deficity delší dobu, a jiné pojišťovny mohou být na tom o něco hůř.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste vysvětlil úskalí toho stoprocentního přerozdělení. Jaký je váš názor? Je to dobrý krok, stoprocentní přerozdělení, pane výkonný řediteli?
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Pro mě těžko hodnotit. Protože tento ekonomický instrument se nějakým způsobem nedotýká činnosti pojišťovny VZP a. s. Takže já bych to ponechal bez komentáře.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ale máte na to jistě názor?
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Asi bych se zdržel, protože skutečně, říkám, netýká se to naší činnosti.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře, tolik slova výkonného ředitele VZP a. s. Roberta Kareše. Pavel Vepřek, stoprocentní přerozdělení?
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- Já si myslím, že stoprocentní přerozdělení bylo ve své době velmi dobrý krok. Ale nemyslím si, že je správné, že všechny prostředky, které pojišťovna shromáždí, jsou stoprocentně přerozdělovány. Myslím si, že musí dojít k určité cenové konkurenci mezi pojišťovnami. Tak by pojišťovny byly daleko více motivovány k tomu, aby sledovaly náklady, které mají se zajišťováním zdravotní péče. A měly by pojišťovny vybírat, určité procento vybraných peněz by se mělo přerozdělovat a určitá část pojistného by měla jít té konkrétní pojišťovně a měla by to bejt pevná částka, kterou by pojišťovna vybírala od všech svých pojištěnců. To znamená dvousložkové pojistné obdobně jak to mají třeba v Holandsku.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ještě by mě zajímala taková věc. Jaké místo má vlastně v tom českém pojišťovenském systému soukromé pojištění? To je otázka pro výkonného ředitele VZP a. s. Roberta Kareše.
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Tak, samozřejmě ten prostor pro soukromé zdravotní pojištění je v České republice zatím naprosto minimální, protože tady máme téměř všeobjímající systém veřejného zdravotního pojištění. Myslím si, že by bylo vůbec dobré psychologicky se poměrně brzy začít zbavovat té fobie z toho soukromého zdravotního pojištění. Protože v mnohých lidech to evokuje třeba systém ve Spojených státech, který je ryze soukromý a určitě má spoustu nevýhod. Tak to prostě v Evropě nikdy nebude. Naopak si myslím, že soukromé zdravotní pojištění může veřejnému zdravotnímu pojištění pomoct. Může přinést tolik potřebné dodatečné zdroje do financování zdravotní péče, může zvýšit ty rozdíly mezi nabídkou, to znamená může zvýšit konkurenceschopnost. A zvýšit v podstatě možnosti nabídky pojištěncům a může tam přivést určitý prvek efektivity. Ale v současné době určitě je velmi malý.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře, ale to je teorie. A prakticky, kdo na takové soukromé pojištění může dosáhnout a jakým způsobem si ho vlastně zřídit? Jak se orientovat vůbec v té nabídce a nemít tu obavu, o které vy jste hovořil?
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Tak, já bych řekl, že pomíjíme-li tu skupinu třeba osob, kteří nespadají do veřejného zdravotního pojištění, to jsou cizinci z třetích zemí, tak se v České republice soukromé zdravotní pojištění omezuje pouze na určité pojištění ztráty příjmů v případě nemoci nebo úrazu, ale potřeba produktů nějakým způsobem dokrývat veřejné zdravotní pojištění je téměř nulová. Takže v současné době je tady široká škála samozřejmě pojišťoven, které nabízejí různé pojištění denních dávek v případě hospitalizace, úrazové pojištění nebo pojištění nadstandartů a tak dále. Takže samozřejmě ty nabídky jsou známé, ty pojišťovny se klasicky prezentují a ty produkty nejsou samozřejmě cenově nedostupné. Ale je to skutečně spíše pro osoby, které chtějí mít možnost mít nějakým způsobem zabezpečen výpadek příjmů, než že by ti lidé cítili skutečnou potřebu nebo obavu z toho, že prostě jejich zdravotní péče nebude z nějaké větší míry hrazena.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pavel Vepřek, šéf pro strategii a rozvoj VZP. Jaký je význam soukromého pojištění pro ten náš trh? Má na něm vůbec místo do budoucna?
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- Já si myslím, že do budoucna to místo bude mít, protože potřeby lidí nejsou jednotné. Jak už jsme hovořili o té uniformitě, ta uniformita tady není. A lidem, kteří mají jako více finančních prostředků, tak by mělo být umožněno ty peníze taky utratit v oblasti zdravotnictví a ne, že si koupí lepší auto nebo mají lepší dům nebo něco takového, nebo lépe se oblékají. Ale proč to neutratit na to, co je taky pro ně daleko užitečnější. To je z té oblasti zdravotní péče. A zatím se tomu tak děje, ale děje se to v přímém kontaktu se zdravotnickými zařízeními a při poskytování zdravotní péče. A všude v Evropě je celkem rozšířený systém zdravotního pojištění nebo zdravotního připojištění, který modifikuje podobu těch služeb, které, kteří, lidé, kteří toto pojištění mají, ve zdravotních zařízeních dostávají.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Stejná otázka pro pana generálního ředitele Ladislava Friedricha. Soukromé pojištění ano - nikoli?
Ladislav FRIEDRICH, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven -------------------- No, tak my se tady vlastně dlouhá léta potýkáme s takovým rozporem. Že jestli na něčem panuje takzvaná politická shoda, tak určitě na tom, že je potřeba, abysme tady měli komerční smluvní připojištění. Na druhou stranu je celkem logické, že lidé se budou pojišťovat jenom tehdy, pokud bude existovat nějaké skutečné riziko, že nějakou službu budou mít nedostupnou v případě, že na ni nebudou mít peníze. A tady už nikdo nechce říci, kterou tu část z hlediska zdravotní péče vyčleníme z toho solidárního systému a řekneme, ano, v této části lidem skutečně hrozí riziko, že buď budou muset tu péči zaplatit v plné výši, anebo si na ni budou přispívat v rámci smluvního pojištění, aby, až ta událost nastane, tak aby ji měli krytou. A je otázka, jestli, jestli tu péči vyčleníme co do kvality ubytování nebo kvality některých materiálů a zdravotních pomůcek, nebo jestli to vyčleníme z hlediska finančního rizika a nějakou mírou vágních vyšetření v rámci stokorun. Na tom zdravotní pojišťovny v podstatě mohou jenom odborně spolupracovat, ale je to otázka široké politické diskuse v celém státě a to my bohužel jako sami vyřešit neumíme.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A jak moc reálná je nějaká shoda na tom vyčlenění té péče?
Ladislav FRIEDRICH, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven -------------------- No, tak já se obávám, že možná ten poslední impuls, abychom se té diskusi věnovali skutečně seriózně, může být právě finanční krize toho solidárního systému.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Výkonný ředitel Kareš.
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Ne, já to chci akorát potvrdit. Protože já se trošku usmívám, ale já už asi 14 let jezdím, jak tady hovořil pan kolega Friedrich, k jednomu zajistiteli do Německa, k Mnichovské zajišťovně. A tam se mě ptají už 14 let, kdy už u vás bude nějaká změna? Tak já vždycky pod dojmem politický diskusi říkám, teď už určitě brzy a zatím to samozřejmě k tomu nenastalo. Takže já jednoznačně souhlasím, že možná ubývající prostředky nebo zvyšující se napětí v té oblasti veřejného zdravotního pojištění může vést i k diskuzi, zdali třeba nezapouzdřit ten systém veřejného zdravotního pojištění a tady ty dodatečné zdroje nezískávat právě ze soukromého zdravotního pojištění. Nebo jestli opravdu do nekonečna v podstatě zvyšovat ty výdaje na veřejné zdravotní pojištění, protože je jako známo ze všech ostatních evropských zemí, že jakýkoliv další, prostě další zvýšení po čase nestačí, jo. A zase ty prostředky jsou absorbovány. Tak možná, že, možná, že teď ten čas skutečně nastal.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Stejná otázka Pavel Vepřek.
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- Já souhlasím, že musí vzniknout faktická poptávka po nějaké změně a někdo ji musí realizovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- V současné době je na trhu pojišťovenském 8 pojišťoven. Je tam místo pro další?
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- Já si myslím, že bych vůbec nepředjímal jako faktický počet pojišťoven. Myslím si, že pojišťovny, které v současný době chtějí vstoupit na trh zdravotního pojištění to mají velmi obtížné, protože v podstatě nemají svým pojištěncům co nabídnout. Nevěřím v úspěch nějakých nových pojišťoven v současné době. Víme, že probíhají určité fúze v rámci toho systému. Ten proces v případě, že se vytvoří faktická konkurence mezi zdravotními pojišťovnami, tak očekávám, že bude pokračovat. A vzhledem k velikosti státu a populace a ke zkušenostem z jiných, ze zkušeností z jiných zemí, tak bych finální počet pojišťoven viděl kolem 4, 5.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Generální ředitel Ladislav Friedrich, je zde místo ještě pro další pojišťovny?
Ladislav FRIEDRICH, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven -------------------- Já vidím určitý problém skutečně v tom, že žadatel o založení nové zdravotní pojišťovny v podstatě ze zákona musí se snažit o to, aby v průběhu prvních dvou let dosahoval obrovské nárůsty pojištěnců. Je to 50 tisíc do roka, 100 tisíc do dvou let. A samozřejmě tenhleten tlak, boj o přežití, ten tu pojišťovnu zcela evidentně vede za hranici etiky náboru pojištěnců. Protože ten konkurenční prostor je velmi malý, možnost nějakých výrazných benefitů je samozřejmě velmi výrazně omezena. A potom tedy nastupují ty provizní prodejci. Pokud bych svůj názor měl uplatnit, já se domnívám, že ten limitující počet pojištěnců by vůbec nemusel být v zákoně. Pokud by tam byla povinnost, že ten žadatel o zřízení zdravotní pojišťovny bude ze svých zdrojů dokrývat provozní ztráty, které samozřejmě při tom malém počtu pojištěnců nutně musí vznikat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Připojte názor, pane řediteli Kareši.
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Tak, já bych to zase vztáhnul na tu naši činnost soukromého zdravotního pojištění. To znamená, pakliže by zde opravdu vznikl nějaký kvalitní dostatečný prostor pro soukromé zdravotní pojištění, tak by ho mohla dělat jakákoliv v podstatě neživotní pojišťovna na území České republiky. A bylo by to jedině dobře, protože jako tím lépe, si myslím, pro spotřebitele.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pojďme si připomenout projekt pojišťovny Agel. To byl v českých poměrech projekt nové pojišťovny, který se pokoušel prorazit na trh. Ta pojišťovna Agel, která dnes již neexistuje, měla na trhu doplnit zdravotnický holding Tomáše Chrenka, který si koupil či pronajal na severní Moravě 20 nemocnic a přitom vlastnil firmu na distribuci léků a zdravotnického materiálu. Kvalita sítě nemocnic a nabídka nadstandardních služeb včetně proplácení antikoncepce, přilákaly za rok k této pojišťovně 59 tisíc pojištěnců. Tím Agel splnil tehdejší zákonnou podmínku, že musí mít 50 tisíc klientů. Počet klientů však nestačil na to, aby pojišťovna začala vydělávat. I když Agel založil soukromník, fungovala podle zákona jako veřejnoprávní organizace, to znamená, že na provoz a na zisk mohla využít jen 3,5 procenta vybraného pojistného. Na to, aby byla výdělečná, to nestačilo. Pojišťovna Agel se následně tedy sloučila s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou, a to k 1. 7. roku 2009. Potom zanikla Česká národní zdravotní pojišťovna, veškerá její práva i závazky bez výhrad přešly na Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnu, která počínaje datem 1. října minulého roku nese nový název Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. To znamená všichni pojištěnci České národní zdravotní pojišťovny se automaticky stali k datu 1. října 2009 pojištěnci zmíněné České průmyslové zdravotní pojišťovny. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna je v současné době třetí největší zdravotní pojišťovnou. Má 720 tisíc pojištěnců. Zajímal mě názor jejího vedení na důvody jejího vzniku, a to ve světle slov poslance KDU-ČSL Ludvíka Hovorky, jednoho z předkladatelů novely zákona o zdravotních pojišťovnách. Předloha lidoveckých poslanců přežila hlasování o zamítnutí a jeden z jejích autorů, právě poslanec Hovorka, uspěl s návrhem na zkrácení projednávání ve zdravotnickém výboru. A jak to souvisí s Českou průmyslovou pojišťovnou? Novela zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně a zaměstnaneckých pojišťovnách se vedle oddělení pojišťoven se zdravotnickými zařízeními zabývá také střetem zájmů. A 8. února pro První zprávy.cz napsal právě pan poslanec Hovorka následující: "V nedávné době jsme byli svědky ovládnutí právních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, Hutnické zaměstnanecké a České národní zdravotní, takzvanými zástupci významných zaměstnavatelů a následného sloučení zdravotních pojišťoven. Na základě dosažených změn ve správních radách zmiňovaných zdravotních pojišťoven byly odsouhlaseny záměry na sloučení nejdříve zdravotní pojišťovny Agel s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou, a následně Hutnické zaměstnanecké zdravotní pojišťovny s Českou národní zdravotní pojišťovnou. Z původní malé zdravotní pojišťovny tak pouhými dvěma rozhodnutími správních rad a následnými dvěma rozhodnutími ministerstva zdravotnictví o povolení sloučení vznikla Česká průmyslová zdravotní pojišťovna s obratem 14,5 miliardy korun. Tato rozhodnutí ministerstva zdravotnictví byla vydána bez ohledu na stanoviska ministerstva financí a veřejný zájem." Přitom jedna ze sloučených pojišťoven měla, podle poslance Hovorky, vazby na řadu významných zdravotnických zařízení ve vlastnictví nebo pod kontrolou zakladatele pojišťovny. Na to, zda má pan poslanec Hovorka v něčem pravdu a proč opravdu došlo ke sloučení pojišťoven, odpověděl ředitel divize České průmyslové zdravotní pojišťovny Pavel Frňka.
Pavel FRŇKA, ředitel divize České průmyslové zdravotní pojišťovny -------------------- Nemohu posuzovat to, zdali pan poslanec Hovorka má nebo nemá pravdu ve svém vyjadřování. Obávám se pouze, že pan poslanec Hovorka v některých chvílích si plete způsob, jakým jsou pojišťovny zřizovány, jakým způsobem je v pojišťovnách rozhodováno. Situace, která vedla ke sloučení, nebyla situací, kterou popisuje pan Hovorka. Situace o, vyplývala z naprosto jiných cílů a záměrů. Je potřeba si uvědomit, že za stávající ekonomické situace, která je výrazně ovlivněna ekonomickou krizí, je potřeba zvažovat všechny mechanismy, která umožní eliminovat rizika krize. Proto za sloučením těch pojišťoven, které mimochodem byly vyrovnaně hospodařícími pojišťovnami, v jednu Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu, byla snaha předejít dopadům hospodářské krize, které se v oblasti zdravotnictví objeví se zpožděním, někdy v letošním roce a v příštích letech. To sloučení totiž umožňuje nejenom zefektivnit činnosti pojišťovny, pokud se jedná o celorepublikovou pojišťovnu s určitou mírou a možnosti ovlivňovat události, ale především velká pojišťovna, nebo větší pojišťovna může lépe čelit některým nepředvídaným událostem.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Lidovci v té novele navrhují důsledné oddělení zdravotní pojišťovny jako plátce zdravotní péče, od zdravotnického zařízení jako poskytovatele zdravotní péče. A druhý bod, důsledné obsazování orgánů zdravotních pojišťoven, tedy jejich vedoucích pracovníků, členů správních a dozorčích rad s osobami, které nejsou ve střetu zájmů, respektive nevznikají u nich pochybnosti o střetu zájmu. Vnímáte tyto dva požadavky jako rozumné?
Pavel FRŇKA, ředitel divize České průmyslové zdravotní pojišťovny -------------------- Ale tyto dva požadavky samozřejmě naprosto rozumné jsou. Ale je pravda ta, že oni fungují už dnes. Ani dnes není možné, aby pojišťovna vlastnila nebo byla jakkoli majetkově propojena se zdravotnickým zařízením. Ani dnes už není možné, aby naopak zdravotnické zařízení bylo jakýmkoliv způsobem propojeno se zdravotní pojišťovnou. Je pravda ta, že jediné majetkové propojení mezi zřizovatelem pojišťovny a zdravotnickými zařízeními je v případě státu. Protože stát za prvé je zřizovatelem všech zdravotních pojišťoven. Za druhé stát vlastní některá zdravotnická zařízení. Toto v žádném případě neplatí ani pro Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu, ani pro žádnou jinou zdravotní pojišťovnu v České republice.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořil ředitel divize České průmyslové zdravotní pojišťovny Pavel Frňka, který dále dodává, zda je v důsledku fúze či ekonomické krize také opouštějí klienti.
Pavel FRŇKA, ředitel divize České průmyslové zdravotní pojišťovny -------------------- Situace v počtu pojištěnců je víceméně stabilní. Dokonce i s ohledem na to, jak probíhala ta fúze. My jsme očekávali v souvislosti s ní určitý odliv pojištěnců, ale zdá se, že odešla jen relativně malá skupinka, v podstatě takových pojištěnců, kteří se vždycky nechají zlákat nabídkami typu stovka vyplacená na ruku, tak jak je aplikována některými nově vstupujícími subjekty.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, můžete být konkrétní?
Pavel FRŇKA, ředitel divize České průmyslové zdravotní pojišťovny -------------------- Část pojištěnců, kteří přišli, tak přešla do té poslední vzniklé pojišťovny, kterou je zdravotní pojišťovna Média. Ale právě proto odcházejí právě tito pojištěnci, které nezajímá ta skutečná nabídka pojišťovny. Proto, jestliže se ptáte, jestli máme zájem o nové klienty nebo nemáme, tak samozřejmě ano. Ale možná naivně věříme v určitý zdravý rozum klientů, kteří si pojišťovnu volí podle nabídky toho, jaké služby jim poskytuje. Proto jsme i toho sloučení svým způsobem využili k tomu, abychom z nabídky původních pojišťoven připravili pro klienty to, co je lepší nejenom v oblasti zajištění zdravotních služeb, protože v tuto chvíli vlastně Česká průmyslová zdravotní pojišťovna po tom sloučení má více než 24 tisíc smluvních zdravotnických zařízení, ale především jsme se snažili sjednotit a udělat tu nabídku v konkrétní oblasti preventivních programů a komunikace s klienty.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A slyší na to vaši klienti noví, potenciální?
Pavel FRŇKA, ředitel divize České průmyslové zdravotní pojišťovny -------------------- Valná část těch, kteří odešli za těmi nabídkami, o kterých jsem mluvil, tak byla více než kompenzována nově přišlými klienty, kteří na tu nabídku zřejmě už stačili zareagovat. Předpokládáme, že ty reakce tak, jak bude se naopak ukazovat, jak ta pojišťovna je funkční a co skutečně dokáže nabídnout pojištěncům, tak budou přicházet další. My se snažíme v tuto chvíli samozřejmě rozvíjet i spolupráci se zaměstnavateli, kteří z valné části v té oblasti primární prevence ovlivňují zdravotní stav svých zaměstnanců tak, abychom měli možnost jim v těch oblastech primární prevence pomáhat cíleně směrem k jejich vlastním zaměstnancům.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- V současné době je na trhu 8 pojišťoven. Tak je místo ještě pro další? A není třeba taková pojišťovna, jakou jste zmiňoval, ta Média, opravdu v těžké situaci, když chtějí začínat nové podnikání a de facto ten trh je už nasycen? Jaký je váš názor?
Pavel FRŇKA, ředitel divize České průmyslové zdravotní pojišťovny -------------------- Konkurence pojišťoven by měla být založena skutečně na porovnávání jejich nabídky pojištěncům. Ne na té zjednodušené typu ty přijdeš a já ti za to teď hned v tuto chvíli něco dám. Ale i na to, jaké služby jim ta pojišťovna bude poskytovat dlouhodobě. A v souvislosti s tou pojišťovnou, o které jste mluvila, i samozřejmě na tom, zda je schopna od okamžiku přijetí pojištěnce zajistit tu potřebnou péči právě v tom okamžiku. Pokud se týká počtu pojišťoven, pojišťoven v České republice dohromady za celou dobu existence zdravotního pojištění bylo 28. To se ukázalo vlastně z té historie, že 28 je moc. Protože ne všechny byly schopny poskytovat to, co pojišťovna má. Na druhou stranu někdy počátkem devadesátých let bylo vůbec rozhodnuto o tom, že zdravotnictví v České republice se bude opírat o financování více zdravotními pojišťovnami a v tu chvíli tady máme nějakou historickou zkušenost téměř už 20 let, která říká, že bylo prokázáno dostatečně jasně, že argumentace pro národní zdravotní službu nebo jednu pojišťovnu jsou liché, protože ty pojišťovny prokázaly životaschopnost. A teď řeknu já svůj osobní názor. Do budoucnosti lze očekávat, že bude někde o něco málo méně než je stávající počet zdravotních pojišťoven. Na druhou stranu je potřeba právě s ohledem na potřebu určitého posunování toho systému do budoucnosti počítat s tím, že je vhodné využívat konkurenční prostředí nejméně 3, 4, 5 subjektů.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořil ředitel divize České průmyslové zdravotní pojišťovny Pavel Frňka. Posluchačům připomínám, že v dnešním vydání Studia STOP hovořím s pány Robertem Karešem, který je výkonným ředitelem VZP a. s. Generálním ředitelem Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví panem Ladislavem Friedrichem a také se šéfem pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavlem Vepřekem. Pánové, pojďme, prosím, postupně reagovat na to, co jste slyšeli z úst pana ředitele Frňka. Dovolím si nejdřív zamířit k té novele zákona o zdravotních pojišťovnách. Zopakuji, lidovci chtějí, aby bylo důsledné oddělení zdravotní pojišťovny jako plátce zdravotní péče od zdravotnického zařízení, jako poskytovatele zdravotní péče. A důležitý bod číslo 2, důsledné obsazování orgánů zdravotních pojišťoven jejich vedoucích pracovníků, členů správních a dozorčích rad osobami, které nejsou ve střetu zájmů, respektive nevznikají u nich pochybnosti o střetu zájmu. Pane generální řediteli Friedrichu, vy jste napsal 8. února k tomuto, že sice chápete obavy poslanců z možného neprůhledného propojení zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení, i obavu z případných negativních dopadů, střetů zájmů, ale současně se obáváte, že bez pečlivé kontroly textů návrhů a některých úprav by mohlo přijetí této novely situaci spíše zkomplikovat. Tak vás poprosím o názor jako prvního, co si o té novele myslíte?
Ladislav FRIEDRICH, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven -------------------- Zdravotnictví má obrovskou nevýhodou v tom, že legislativa se skutečně vyvíjí obtížně předvídatelně, že se objevují jednotlivé reakce na jednotlivé dílčí události a výsledkem je velmi, velmi obtížně konzumovatelné právní prostředí. Řada našich rozhodnutí se opírá o alespoň jakž takž pravděpodobné právní výklady, hodně se uplatňuje jakési zvykové právo, že jsme, že se ustálil názor, že máme postupovat takto. Ale ten zákon je velmi, velmi problematický. Takže já se trošku obávám toho, že tady přijímáme zase ad hoc reakci na nějaké, na nějaké negativní jevy, ale je otázka, jestli to zapadne do celkového systému. Takže to je taková jako systémová připomínka. A pokud to mohu zrekapitulovat, pan poslanec tam v podstatě řeší dvě, možná tři skupiny problémů. Jedno je otázka precizovat konflikt zájmů, který by mohl nastat u členů správních orgánů. To je naprosto legitimní. Ten konflikt zájmů by měl být precizován. A my jsme tady se pokusili panu poslanci dát i konkrétní připomínky. Myslím si, že v těch posledních návrzích se do jisté míry už část těch připomínek objevuje, že totiž ne každý smluvní partner zdravotní pojišťovny by nutně musel být v konfliktu zájmů. Já to dám například do naší pojišťovny. Naši pojišťovny založily banky. My samozřejmě s mnoha bankami máme smlouvu o vedení účtů, naprosto obvyklou, tak jako řada jiných zákazníků. Ale banky jsou tím pádem naším smluvním partnerem. Považoval bych za absurdní, že by v naší správní radě nesměli být zástupci banky jenom proto, že jeden z účtů pojišťovny tato banka obhospodařuje. Stejně tak bychom nesměli potom mít nikoho, kdo je v Telecomu, protože máme telefony, nemohli bychom mít nikoho, kdo je v ČEZu, protože odebíráme elektrický proud. Takže ten konflikt zájmů musí být nastaven nějak rozumně. Druhá, druhý titul, který pan poslanec chce ošetřit, je otázka totálního zabránění tomu, aby pojišťovna mohla mít nějaký vliv na zdravotnické zařízení. Zase, já si myslím, že tady jsou dva rozdílné pojmy. Absolutně pro občany by nebylo výhodné, pokud by zdravotnické zařízení ovládalo zdravotní pojišťovnu. Je logické, že zdravotnické zařízení chce zvyšovat své příjmy a pokud možno snižovat náklady, zatímco pojišťovna je na tom přesně opačně. Ale ve světě existuje řada úspěšných modelů, kde pojišťovna ovládá, anebo má vliv na zdravotnická zařízení a velmi dobře to funguje. Minimálním příkladem jsou revizní zdravotnická zařízení, která umožní kontrolovat kvalitu kupříkladu zubních náhrad a podobně. To by mělo být povoleno a tady velmi usilujeme, aby pan poslanec svůj názor trochu změnil.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená na vzniku České průmyslové zdravotní pojišťovny vy nevidíte nic protiprávního, složitého?
Ladislav FRIEDRICH, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven -------------------- No, já, tady je třeba velmi striktně rozlišovat. Existují tady určité pochybnosti, které pan poslanec říká. Přicházejí samozřejmě i z jiných stran. Do jaké míry jednotliví členové správních rad zvážili výhody či nevýhody toho projektu. Ale není tady absolutně žádná, žádný signál, že by zástupci Agelu byli současně členy správních rad těchto pojišťoven. To není pravda. To znamená, není vůbec pravda, že by pojišťovna Agel nebo průmyslová pojišťovna vlastnila nějaká zdravotnická zařízení, ani že by byla vlastněna zdravotnickými zařízeními. Rozlišujme zodpovědnost a chování členů správních rad a to, co je, to co je tady předkládáno veřejnosti, že někdo někoho vlastní. To podle zákona určitě není pravda.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Stejná otázka pro výkonného ředitele VZP a. s. Roberta Kareše. Co si myslíte o vzniku České průmyslové zdravotní pojišťovny? Právní, protiprávní?
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Já bych spíše chtěl komentovat to, co řekl pan kolega Friedrich. Protože tenta oblast se samozřejmě týká primárně veřejných a oborových zdravotních pojišťoven. Ale chtěl bych jednoznačně potvrdit, že v některých evropských zemích je ta situace, kdy zdravotní pojišťovny vlastní zdravotnická zařízení a tam to vede jednoznačně ke zvýšení kvality poskytované zdravotní péče a k optimalizaci nákladů. Takže tady bych určitě někdy v budoucnosti nějakou symbiózu doporučoval. Protože to co je pro zdravotní pojišťovny samozřejmě výdaj, je pro zdravotnické pojištění, pro zdravotnické zařízení příjem. A vznik samozřejmě této pojišťovny, kterou jste zmiňovala, bych skutečně ponechal bez komentáře, protože to je primární věc, která, té druhé oblasti, která se nás úplně netýká.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Pavel Vepřek, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny. Bez obalu.
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- No, slučování zdravotních pojišťoven je otázka jejich správních rad. A jako pokud se tak rozhodnou, tak je otázka jejich, jejich svědomí a jejich nějakých odhadů. Co se týká tohoto záměru, nebo této novelizace, novelky, kterou předkládají lidovečtí poslanci, tak já jim rozumím, že chtějí zabránit tunelování prostředků ve veřejném zdravotním pojištění. To je velmi chvályhodný záměr. Ale způsob, kterým tomu chtějí zabránit, je velmi diletantský. Tunelování v tom veřejném systému to neovlivní ani za mák. To, co potřebujeme, je další změna statutu a způsoby správy pojišťoven, které v tom veřejném systému máme. A to tam zmínil pan doktor Frňka, když hovořil o tom, že ten, kdo je nejvíc v konfliktu zájmů, je stát. A to je pravda. Protože stát je ve všech správních radách pojišťoven, v té naší je stoprocentně. A současně spravuje významná zdravotnická zařízení. Současně nastavuje pravidla, současně tu hru píská. Takže ten stát je v určitém problému. A nebudeme si nic zastírat, že pokud je tu nějaký politický problém z nedostatku financí někde ve zdravotnických zařízeních, tak určitě je logické, že vyvine zase vliv na svá zdravotní, na zdravotní pojišťovny, aby tento problém nějakým způsobem zmenšily. Takže tady to, co hledáme, je nějaká forma správy zdravotních pojišťoven tak, aby ty zdravotní pojišťovny tady mohly fungovat autonomně, ale současně odpovědně. Podíval bych se, jak to mají v Holandsku a v Německu, kde jsou to prostě samosprávné instituce charakteru mutualit, kde vlastně všichni pojištěnci té pojišťovny jsou vlastně, řekl bych, družstevníky a spolumajiteli té pojišťovny, protože jsou pojištěni a mají tam určitý systém voleb těch lidí, kteří pak tu pojišťovnu spravují. Takže k tomu, myslím si, že bychom mohli jít v rámci toho evropskýho prostoru.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Pan ředitel Frňka se také v sestřihu zmínil o nové pojišťovně Média. Ta vznikla v březnu minulého roku a je součástí finančního impéria GES Medical Car, a. s. Skupina podniká v oblasti průmyslu, médií, také nemovitostí. Impérium ovládá spolumajitel televize Prima Ivan Zach, generálního ředitele této pojišťovny pana Emila Bořiče jsem zvala k účasti do diskuse po telefonu, ale účast po telefonu se tiskovému odboru této pojišťovny zdál znevýhodňující. Proto od účasti ustoupili. Nicméně jako každá nová pojišťovna na trhu se i právě Média snažila a snaží o nábor klientů. A podle nové právní normy z 1. listopadu minulého roku došlo k povinnému zvýšení limitů pojišťoven na 100 tisíc pojištěnců. Ten musí konkrétní pojišťovna splnit do dvou let od platnosti novely zákona. Ještě dodejme pro posluchače, ze zákona může každý občan změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců, a to vždycky k 1. dni čtvrtletí. Tak, jakým způsobem vaše pojišťovny, prosím krátce, hledají klienty a jak hodnotíte praktiky této mladé pojišťovny?
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- Tak já si jednak myslím, že my máme to, tu volební kampaň na přechod klientů jako zbytečně dlouhou, protože celoročně vlastně pojišťovny mezi sebou bojují o pojištěnce. Myslím si, že by bylo daleko správnější, kdyby pojišťovny, kdyby ten přestupní byl jednou do roka a kdyby pojišťovny vždycky jednou do roka předložily občanům České republiky svoji nabídku. A občané by si mohli vybrat mezi těmi nabídky a rozhodnout se pro tu pojišťovnu a pak by po zbytek roku už se pojišťovna mohla soustředit na to, aby své pojištěn.., aby svým pojištěncům zajistila potřebnou zdravotní péči a ne, aby pro ně vymýšlela různé vylomeniny, jak by je uspokojila a bojovala, vynakládala peníze na nábor pojištěnců. To si myslím, že jsou skutečně vyhozený peníze v tom našem systému. Co se týká způsobu, který používá pojišťovna Média, no, používá to, co používala to, co jí přineslo nějaký užitek. A lidé prostě na ty peníze slyší a když jim skutečně dáte v hotovosti nebo poukázku na peníze, no, tak proč by se vám nepodepsali, že jo? Až do té chvíle ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře, ale ...
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- ... než jdou k lékaři a zjistí, že ta péče pak pro ně není zajištěna.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Robert Kareš, výkonný ředitel VZP a.s.
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Tak, já bych odpověděl stručně a unifikovaně. Jakákoliv akvizice musí probíhat korektně, transparentně a eticky. To znamená primárně je potřeba vysvětlit vůbec, o čem ten produkt je. A potom lze sekundárně nabízet různě, jak my říkáme, marketingové vychytávky. Ale pakliže se celá akvizice jenom zúží na ty marketingové vychytávky, tak to potom vede skutečně k deformaci toho trhu a k deziluzi toho klienta. A samozřejmě je to i velký problém i v komerčním pojištění, kde už ale pro to nastavili jednoznačná pravidla a nějaká vychýlení se prostě řeší, ať už v rámci etických komisí pojišťoven nebo zprostředkovatelů.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A váš nábor klientů probíhá jak?
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Jak jsem říkal, jak jsem říkal na začátku, to znamená transparentně, korektně a eticky. To znamená primárně se snažíme vysvětlovat, co naše pojišťovna nabízí, jaká rizika hradí, no, a pak samozřejmě v rámci marketingu také nabízíme různé možné slevy, primárně je potřeba skutečně informovat o tom gró, o čem to pojištění skutečně je a co hradí potom v případě pojistné události nebo v případě nějaké potřeby.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Stejná otázka pro pana generálního ředitele Ladislava Friedricha.
Ladislav FRIEDRICH, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven -------------------- Naše pojišťovna zdravotní má také svoji dceřinou společnost smluvní, takže ten svět toho smluvního pojištění důvěrně známo a snažíme se, aby ta paralela tam byla maximální. Je docela zajímavé, že v tom smluvním pojištění jak Evropská unie, tak Česká republika, našly velmi, velmi striktní pravidla, jak ochránit pojištěnce nebo potenciálního zákazníka před klamavou reklamou, před rizikem nějakých podvodů a podobně. Zatímco ve zdravotním pojištění, kde máme mnohonásobně víc různých paralelních kontrolních mechanismů, tak jednoduché etické zásady vlastně nebyly stanoveny. Musely jsme si je stanovit sami a doufat, že jednotliví členové je budou dodržovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Na co si tedy řadový občan má dávat pozor při kontaktu s náborčím do nějaké pojišťovny nebo jiné instituce?
Ladislav FRIEDRICH, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, prezident Svazu zdravotnických pojišťoven -------------------- Pokud mám krátkodobá očekávání nějaké několikasetkorunové výhody, jsem zdráv a nehrozí mi čerpání zdravotní péče, tak celkem snadno pochopím, že na rok mohu vyzkoušet nějakou hodně odvážnou zdravotní pojišťovnu. Pokud mi jde především o bezkonfliktní čerpání zdravotní péče, chci se vyvarovat nějakých nepříjemných překvapení, ať už je to u mého lékaře, anebo někde při pohybu v republice, no, tak bych samozřejmě zvolil raději pojišťovnu, která má celostátní působení a je na trhu dostatečně dlouho tak, aby ji lékaři uznávali a pojištěnce této pojišťovny plnohodnotně ošetřili.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pan ředitel Kareš, chcete doplnit?
Robert KAREŠ, výkonný ředitel VZP a. s. -------------------- Určitě, tak já také si samozřejmě pojištění kupuji proto, anebo vstupuji do jakéhokoliv pojistného plánu proto, že se reálně bojím, že prostě tu pojišťovnu budu potřebovat. Takže primárně se věnuju tomu produktu a těm sekundárním benefitům věnuju prostě nějaký druhořadý význam.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Závěrečná otázka. Šéf pro strategii a rozvoj VZP Pavel Vepřek. Jakou by měly mít úlohu pojišťovny do budoucna?
Pavel VEPŘEK, šéf pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny -------------------- No, pojišťovny by měly převzít jako daleko aktivnější roli ve, v tom celým zdravotním systému, protože pojišťovny jsou ty, které vědí, jaká péče je potřeba zajistit pro občany této republiky. A současně vědí, kolik to bude v tom příštím období stát. To znamená pojišťovny by měly určovat, kolik je potřeba na zajištění té péče, kterou jí uloží zákon. Zákon by měl říct, jaký je rozsah péče, která se má v tom veřejném systému hradit, aby pojišťovny měly být tím, kdo bude, kdo ponese odpovědnost za to, že řekne ano, já budu od svých pojištěnců vybírat v příštím období tuto částku, protože tato částka je přesně potřeba na to, aby byly zajištěna potřebná zdravotní péče. V současné době jsme v situaci, kdy doba hojnosti, kdy je vysoká zaměstnanost, velké mzdy, tak máme nadbytek peněz v tom systému, který pak vede k tomu, že ten systém si zvykne na ten vyšší přísun peněz. A ve chvíli, kdy jako jsme v současné, jako prožíváme v současné době, kdy klesá zaměstnanost, klesají mzdy, tak najednou se systém stává deficitní a vznikají problémy. A tohleto od zdi ke zdi by měl ten systém, ve kterém by pojišťovny každoročně nastavovaly ten objem prostředků, které budou potřebovat vybrat, by odstranil.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, to byla závěrečná slova dnešního vydání Studia STOP. Za návštěvu děkuji generálnímu řediteli Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Ladislavu Friedrichovi, dále šéfu pro strategii a rozvoj VZP Pavlu Vepřekovi a v neposlední řadě i Robertu Karešovi, výkonnému řediteli VZP a. s. Pánové, děkuji za návštěvu, na shledanou.
Ze studia Českého rozhlasu 6 klidnou noc přeje Terezie Jirásková.
Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.