Léčba hluchoty pomocí kochleárních implantátů
Kochleární implantátFoto: archiv prof. Syky
Příjemný večer, milí posluchači. Český rozhlas 6 vám nabízí pravidelný diskusní pořad Studio STOP, který dnes bude věnován léčbě hluchoty pomocí kochleárních implantátů.
O jaké zařízení vlastně jde? Komu může pomoci? Od kdy se tyto operace provádějí v České republice a kolik jich už čeští lékaři provedli? Jak si v počtu provedených operací vede naše země ve srovnání s těmi okolními státy? Jak se kochleárním implantátem pak zlepší život konkrétního dítěte nebo člověka? To jsou dotazy, na něž se dnes pokusím nalézt odpověď společně se svými hosty. Ty představím za chvíli, za všechny vám zatím teď přeji pokud možno nerušený poslech. Ze studia přeje Jarmila Balážová.
Kochleární implantáty výrazně přispívají při léčbě hluchoty a díky nim se mnoho neslyšících může zařadit do normálního života. Jde o elektronické zařízení, s jehož pomocí lze úspěšně nahradit důležitý lidský smysl, kterým je sluch. Sluchové vjemy neslyšícím jedincům zprostředkovává přímou elektrickou stimulací sluchového nervu. Uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. V České republice každoročně ohluchne zhruba 6 až 10 dětí a asi 10 až 15 dospělých náhle nebo postupně ztratí sluch v průběhu života. Podle evropských statistik se každý rok narodí asi 100 neslyšících dětí na 10 milionů obyvatel. My bychom tedy v České republice mohli očekávat narození 100 dětí s vrozenou sluchovou vadou. Podle odborníků jich ale je méně, k tomu se ovšem dostaneme. Kochleární implantáty pomohly navrátit sluch již více než 280 tisícům lidem na celém světě. V letošním roce se Česká republika dočkala významného milníku v oblasti kochleárních implantací, které výrazně přispívají při léčbě hluchoty a poruch sluchu a slaví pětistého uživatele kochleárního implantátu Nukleus. Tím pětistým uživatelem je třiapůlletý chlapeček Antonín Adolf Jebavý, který podstoupil implantaci v listopadu roku 2009. A vzhledem k tomu, že ještě nedovršil věk 4 let, dají se očekávat výborné výsledky. Z celkového počtu 500 uživatelů kochleárních implantátů v České republice je 365 dětí. Já teď vítám ve studiu docenta doktora Zdeňka Kabelku z Fakultní nemocnice Motol, dobrý večer.
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Dobrý večer.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- A dále doktorku Evu Vymlátilovou z Centra kochleárních implantací v Praze. Dobrý večer i vám.
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Dobrý večer.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Já když to teď velmi zjednoduším, a doufám, že mi v úvodu pořadu dovolíte to zjednodušení, tak by se dalo říct, že pan doktor ty operace provádí, protože Fakultní nemocnice Motol je jediným takovým zdravotnickým zařízením v celé České republice, kde se ty kochleární implantace 17 let provádějí, je to správně?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Ano.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- A vy, paní Vymlátilová, společně s kolegy, kolegyněmi v centru následně s pacienty a především dětmi pak pracujete. Tak, aby se s těmi implantáty naučili pracovat, hovořit, vnímat je. Je to správně?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Ano.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Vy nám to samozřejmě pak v průběhu ještě vysvětlíte. Nutno ještě představit našeho telefonického hosta. A tím je Jana Vančurová, maminka chlapečka, který byl implantován, dá-li se to tak říci, je to Štěpán Vančura, teď jsou mu 2 roky. Byl operovaný v květnu roku 2009 a dělá velmi rychlé pokroky. Dobrý večer i vám, paní Vančurová.
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- Dobrý večer.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- A děkujeme, že s námi budete celý pořad na telefonu, že se s námi podělíte o velice důležité a samozřejmě soukromé věci, takže za to vám opravdu patří dík. Když teď budeme chtít velmi zjednodušeně vysvětlit posluchačům Českého rozhlasu 6, co vlastně ten kochleární implantát je. Já už jsem to říkala samozřejmě, ale, ale tak jakoby co nejjednodušším způsobem. Můžete samozřejmě přejít i k té historii, k tomu, jakým způsobem se ty jednotlivé typy vyvíjely. Kdo začne? Pan doktor?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Můžu.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, prosím.
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Kochleární implantát je vlastně velmi specifická pomůcka. Velmi specifické sluchadlo, které nestimuluje náš sluch tím, jako normální běžné klasické sluchadlo, to znamená cestou zvuku, ale cestou přímé stimulace sluchového nervu. To znamená, že tam se převádí zvuková informace na elektrickou, která je potom schopna přímo dráždit sluchový nerv, sluchová zakončení. Tím pádem ta informace, která přichází, je poměrně velmi specifická. Trošku zúžená oproti klasické informaci, nicméně vjem, který z toho nositelé kochleárních implantátů mají, se velmi blíží vjemu, který má normální zdravé ucho. To je nesmírně důležité pro rehabilitaci při všech omezeních, který, které ten implantát jako sluchová pomůcka má.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Jakým vývojem tedy, pane doktore, ty implantáty prošly?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Ty prošly poměrně složitým vývojem, kdy někdy v roce 1957 ve Francii Charles Eyries poprosil svého přítele Andre Djourno a dali dohromady pro člověka, který byl velmi těžce sluchově postižený, kdy mu cholestatom, takový proces v uchu zničili sluch, zničil mu i lícní nerv na obou dvou stranách, takže ten člověk vypadal skutečně velmi zubožený, tak mu chtěli navrátit aspoň ten sluch, pomoct mu rozumět. A tenkrát připravili poměrně jednoduchý přístroj, který jednou elektrodou dokázal ten sluchový nerv stimulovat. Bohužel bez podpory velké, velkého průmyslu, velkého kapitálu ten vývoj nemohl být takový, aby ten přístroj vydržel. Takže pracoval zhruba rok. Až v historii tam prošlo celá řada pokusů. Nejprve to byl jednokanálový přístroj a v roce 1957 v Austrálii Graham Clark vypracoval několika kanálový přístroj, který tenkrát velmi úspěšně voperoval a od té doby se vlastně rozvíjí éra vícekanálových kochleárních implantátů a celosvětově ten vývoj jde velmi prudce dopředu. Je zhruba, zhruba několik firem, 3 firmy takové ty hlavní, které jsou na špici vývoje. A kdy dovádí ten kochleární implantát skutečně do takové polohy, kdy rozumění s ním, pokud je správně a včas implantovaný, je velmi dobré.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Říká docent Zdeněk Kabelka z Fakultní nemocnice Motol. Děkuju. Paní Vymlátilová samozřejmě z Centra kochleárních implantací v Praze chce doplnit.
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Já bych k tomu ještě podotkla, že vlastně významně do historie se zapsala Česká republika. Bylo to v době rozvoje jednokanálových kochleárních implantátů. Tenkrát inženýr Hrubý se svou skupinou vyvíjel jednokanálový kochleární implantát a implantát se operoval na klinice profesora Betky.
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Pokud to tam máme nějakým způsobem ještě doplnit, tak skupina těch inženýrů byla opravdu vepředu a měli už připravený šestikanálový přístroj. A kdyby byla dostatečná podpora, tak zdvojnásobením by to mohl být dvanáctikanálový a mohli bychom očekávat velký úspěch. Bohužel ten se tenkrát nekonal.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Eva Vymlátilová z Centra kochleárních implantací teď dostane opět slovo. Nás zajímá, kdy to centrum vzniklo a proč vlastně a jakým způsobem se tam pak s dětmi a dalšími pacienty pracuje?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Centrum vzniklo zhruba před 18 lety. Ten vznik souvisel s prvním implantovaným pacientem v České republice. Tenkrát ho, první pacient byl operovaný v Německu, druhý pacient to už byl pacient tady přítomného pana docenta Kabelky. No, a pochopitelně v té době bylo nutné vypracovat metody práce, starat se o to, jakým způsobem se budou děti zapojovat do mateřský školky, do školy a přemýšlet o tom, s kým budeme spolupracovat. Protože v České republice vlastně to centrum pro děti je jediné v České republice. A tady bych chtěla připomenout, že jsou tady 2 centra v pražské motolské nemocnici existuje ještě Centrum kochleárních implantací pro dospělé.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Jana Vančurová na telefonu, maminka chlapečka, který, u něhož se ještě v průběhu těhotenství, pokud mám dobré informace, zjistilo, že bude mít sluchovou vadu. Je to tak?
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- Náš chlapeček se narodil, my jsme prošli klasickým screeningem, klasickými genetickými testy v průběhu těhotenství, nic, všechno bylo v pořádku. A náš chlapeček se narodil zdravý v termínu v únoru v roce 2008. A v nemocnici v Českých Budějovicích se provádí screening sluchu u všech novorozenců, to znamená, že třetí den po porodu předtím, než náš chlapec byl pouštěn domů, byl proveden tento screening a zjistilo se, že tam bude nějaký problém se sluchem. Provádělo se, prováděly se vyšetření otoakustických emisí, což by asi více vysvětlil pan docent Kabelka. A zjistili jsme tedy, že tam bude nějaký problém se sluchem. To vyšetření bylo provedeno ještě čtvrtý den ráno před tím propuštěním. I tam byl ten samý problém. A následně jsme byli tedy odesláni na ORL oddělení v Českých Budějovicích k dalším vyšetřením. Takže to v průběhu těhotenství to nebylo, bylo to následně až vlastně tím screeningem po narození.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Po porodu, ano. Ano, paní Vančurová, věděla jste tenkrát vůbec o tom, že existují nějaké kochleární implantace? Kdy jste se dozvěděla o této možnosti pomoci chlapečkovi vašemu?
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- Ne, já jsem o tom vůbec nevěděla. A vlastně protože jsem to hned věděla teda v ten třetí, čtvrtý den po tom, co se narodil, tak mě o tom informovali moji přátelé, lékaři, kdy mi řekli, neboj se, existuje kochleární implantát, oni, protože jsou to dětský lékaři, neonatologové ty děti znali, takže mi šli a že ta možnost je. A právě mě i nasměrovali do Prahy na oddělení ORL v Motole a na Mrázovku. Informace jsem měla jako velice záhy, a tím pádem jsem jako nebyla z toho tak nešťastná, protože jsem věděla, že to řešení je a že to funguje.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, my se teď opět vrátíme k diskusi s panem doktorem Kabelkou. Pane doktore, vy jste byl úplně u té první operace tenkrát, jak tady paní doktorka Vymlátilová zdůraznila. Jakým způsobem ta první proběhla? Měl jste obavy? Protože všechno přece jenom, když člověk dělá poprvé, tak asi dneska, když už tu operaci děláte, nebo jste dělal pokolikáté?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- No, tak pokud můžeme mluvit za toto pondělí, tak už bylo 381 dětí u nás odoperováno. Tu operaci jsem pochopitelně nacvičoval už před prvním zákrokem a odoperoval jsem nejprve 25 kostí, abych věděl, kde jsou jaká úskalí a abych měl trošičku předstih předtím, než začnu operovat na skutečném dítěti.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- To, co je nejpodstatnější je, pro koho je vlastně ten kochleární implantát vůbec vhodný? O jaký druh té sluchové vady musí jít? Komu může pomoci a komu ne?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Může pomoci všem těm, kteří mají poruchu v oblasti hlemýždě, ale mají zachovaný sluchový nerv. To znamená jak dětem, tak dospělým. Ale je tam určitá podmínka. Existuje taková určitá zákonitost, kdy mozek dokáže zpracovávat ty signály a vyznat se v nich jenom, když je určitým způsobem stimulovaný. To znamená děti, které se narodí neslyšící, by měly být operovány co nejdříve. Počítáme, že zhruba tak do 6 let věku je taková určitá hranice, kdy by měly být operovány. Děti, které ztratí sluch později, tak zase co nejdříve, ale jistě ta hranice už se nám posunuje. Obdobně u dospělých. Když mají progresivní ztrátu sluchu nebo přijdou o sluch, tak tam je potřeba je operovat. Můžeme tu hranici u nich podstatně více prodloužit, protože tam jsou to lidi, kteří už mají řeč, mozek už je zvyklý v tomto směru přemýšlet, zpracovávat informace. Takže tam nejsme tak limitovaní jako u těch dětí, které se skutečně narodí zcela bez možnosti slyšet.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Proč je tou hranicí maximálně těch 6 let u dětí? Je to právě v souvislosti s tvorbou řeči, paní doktorko Vymlátilová? S tím, že opravdu dítě je limitováno nějakým způsobem, do kdy se základním způsobem naučí hovořit? Čili používat i ten kochleární implantát, pracovat s ním.
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Ano, říká se, že důležitá je optimálně ta doba, která je ideální pro rozvoj řeči. Ale souvisí to ještě s nervovou soustavou. Ten mozek potřebuje dostávat ty sluchové podněty od nejútlejšího mládí, aby byl schopný je zpracovávat. Když je dostane pozdějc, to znamená po tom věku 6 let, tak už si s nimi obyčejně neumí poradit.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- My jsme podle těch statistik evropských vyvodili, že v České republice by zhruba mělo být 100 dětí, které přijdou o sluch. Zdá se, že jich je méně podle těch vyšetření a i potřeba kochleárních implantátů. Kolik z těch dětí ale můžeme uspokojit? Ten implantát asi nemůže dostat každé dítě. A teď nemyslím jenom v souvislosti s tou vhodností tak, jak jste o ní hovořil, pane doktore, ale jde mi i o to, jestli to je úkon, který je plně hrazen Všeobecnou zdravotní pojišťovnou nebo dalšími pojišťovnami, jestli si musí něco rodiče připlácet, jestli existují i tyto limity?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Pokud se týká této otázky, tak mohu říct, že do současné doby nemáme čekací listinu, to znamená, že všichni, kteří byli vhodní a byli indikováni ke kochleární implantaci podle kritérií, které schválila Česká lékařská odborná společnost ORL, tak všichni ten implantát dostali. Implantace, implantát jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami a v pozdějším období se rodiče musí samozřejmě starat o takové věci, jako jsou baterky, náhradní díly, otázka pojištění toho implantátu, takže samozřejmě zainteresovanost na tom, aby ten implantát byl v pořádku a aby běžel, tak na rodičích je, a určité náklady finanční to znamená, ale operace, rehabilitace, vlastní implantát jsou hrazeny pojišťovnami.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak to je dobrá informace. Jak dlouho trvá ta operace dnes v průměru?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Může trvat kolem dvou hodin, může trvat až 5,5 hodiny. Záleží na tom, jestli je tam nějaký problém, nějaká anomálie. V žádném případě nespěcháme, není to záležitost toho, že bychom měli udělat rychle operaci. Je upřednostněno, abychom tu operaci udělali perfektně a v tomto ohledu, když srovnáváme naše výsledky s výsledky zahraničních pracovišť, tak můžeme klidně prohlásit, že do současné doby jsme neměli žádnou takzvanou velkou komplikaci. A neměli jsme problém při operaci a pooperační komplikace například s lícním nervem nebo s větším krvácením, to prostě nenastalo.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- To je velmi dobrá informace. Když už jste zmínil to srovnání se zahraničím, tak proč se používá méně třeba těch oboustranných kochleárních implantátů v České republice? Je to proto, že bychom měli méně pacientů s takovým závažným onemocněním, nebo ...
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Ne, to je otázka přístupu, otázka určitých trendů. Ve světě se začly provádět oboustranné implantace, postupně se vypracovala i metodika a došlo se k názoru, že ty implantace by se měly provádět víceméně v jeden den nebo následovně do společného zapojení obou dvou implantátů. Ale je to otázka určitého trendu. Samozřejmě je to otázka finanční. V momentě, kdy budeme žádat po pojišťovnách dvojnásobek implantátů, tak to znamená, aby byly vytvořeny prostředky, rezervy, aby ty děti oboustrannou implantaci skutečně mohly mít zaplacenu.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Ten, ta oboustranná implantace, jestli tomu dobře rozumím, znamená to, že ten implantát je v každém uchu?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Ano. Elektrody jsou zavedeny do obou dvou hlemýžďů. A dá se předpokládat, že většina těch dětí by tu oboustrannou implantaci mohla podstoupit. Výhody, které oboustranná implantace má jsou především v možnosti slyšet stereo a ve všech důsledcích, které stereo slyšení přináší. Včetně lepší orientace v prostoru, lepší orientace i ve společnosti. Zlepšení určitého takového sebevědomí toho dotyčného, pocitu bezpečí, který má. Takže celosvětově se do tohoto směru velmi investuje a myslím si, že i v naší republice přejdeme se souhlasem pojišťoven na tento způsob.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- A zatím se ještě neprováděly, ty oboustranné implantace?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Zatím, zatím jsme provedli dvě oboustranné implantace. Jeden to byl chlapec, který byl americký občan a hradila to americká pojišťovna. Druhý, druhé dítě bylo naše a víceméně to byla taková pilotní implantace, abychom prokázali společně s pojišťovnami, že ta implantace má smysl.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Doktorka Eva Vymlátilová chce reagovat, doplnit.
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Já bych jenom doplnila, že pro děti je ta oboustranná implantace výhodná z toho důvodu, že lépe slyší v hluku, za akusticky nevýhodných podmínek. Když mluví více osob najednou.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Předpokládám, když potom se dostaneme i k tomu, jak právě se s tím dítětem nebo i dospělým člověkem, ve vašem případě v tomto centru s dětmi, pracuje, jaká je ta následná rehabilitace. Takže samozřejmě souvisí i s tím, že to dítě, zejména tedy, pokud má ten jeden implantát, tak se vždy asi musí natočit tak, aby byl příměji otočen k té osobě, která na něj hovoří. Protože asi když budu zády a budu mít ten implantát v levém uchu a vy budete hovořit přes moje pravé rameno, tak uslyším, předpokládám, trochu hůře, nebo ne?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Tak bych řekla, že to doslova není. Skutečně to, ta oboustranná implantace, její přínos opravdu spočívá spíše v tom, že to slyšení je směrové, to se uplatní třeba venku, že dítě pozná, z které strany hrozí nebezpečí, z které strany jede auto. A potom ty děti naše jsou poměrně limitovaný v řadě situacích. Právě proto, že je rámus, není ideální využití kochleárního implantátu, když poslouchají zprostředkovanou řeč z televize, z rádia. A tohle jsou věci všechny, který by byly daleko lepší, kdyby měly oboustranný implantát.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Ten implantát jednostranný, je to věc, která je doživotní? A teď myslím jakoby ten jeden jediný, jestli se v průběhu života musí vyměnit? Pane doktore.
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Kochleární implantát má dvě části. Jedna je vnitřní, ta je schovaná, tu nevidíme, ta leží pod neporušenými měkkými tkáněmi na kosti a z ní je vyvedený svazek elektrod do hlemýždě. Tato část by měla vydržet po celý život nositele. Druhá zevní část, ta je zprostředkující, zpracovává zvuk, ta silně závisí na tom, jaká je technika. To znamená, jaký je tam mikrofon, respektive soustava mikrofonů, jakým způsobem počítač, který tam je, vybírá zvuk, filtruje šumy. Takže je tam celá řada věcí, které jsou vysloveně technické a i jednostranný implantát může mít určité směrové zaměření. Takže to je tahleta otázka. Druhá věc je ta, že ta zevní část může být vyměněna a filozofie těch velkých firem, za které mohu, respektive ne za ně mluvit, ale o kterých vím, tak filozofie je taková, že všechny následující výrobky jsou schopny komunikovat se všemi těmi zaimplantovanými přístroji, to znamená, že lze obměňovat stále modernější a modernější zevní část, která komunikuje s tou vnitřní.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Říká docent Zdeněk Kabelka z Fakultní nemocnice Motol. A právě on je s doktorkou Evou Vymlátilovou z Centra kochleárních implantací v Praze mým hostem ve studiu. Naším telefonickým hostem stále na telefonu je Jana Vančurová, maminka Štěpána, kterému jsou dnes 2 roky, který byl operovaný v květnu 2009. Dělá velmi rychlé pokroky. Právě jí bych teď ráda dala opět slovo. Když jste se tedy dozvěděli, že existuje možnost kochleárního implantátu, co nastalo?
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- No, my jsme se to tedy dozvěděli prakticky ihned potom, co jsme zjistili, že náš Štěpán neslyší. To znamená nějaký ten čtvrtý, pátý den po tom, co se narodil. To bych chtěla zdůraznit, že ten screening sluchu se neprovádí ve všech nemocnicích nebo ve všech porodnicích v České republice. A většina rodičů na to, že jejich dítě má problém se sluchem, většinou to zjistí později. Až z toho, že dítě třeba nereaguje na nějaké rány nebo se za nimi neotočí, když na něj zavolají. Ale my právě díky tomu screeningu jsme na to přišli opravdu velice brzo a náš syn byl vlastně implantován v roce a 3 měsících. My jsme tedy po tom, co jsme zjistili, že neslyší, absolvovali další vyšetření na oddělení ORL v Českých Budějovicích. Bylo to vyšetření bera, které tedy potvrdilo, že náš syn je prakticky hluchý. A dále jsme byli odesláni na další ještě jakoby takové definitivní vyšetření do nemocnice do Motola, které proběhlo v květnu v roce 2008. To znamená jemu byly vlastně 3, 4 měsíce. A tam tedy definitivně jsme se dozvěděli, že náš syn neslyší a ihned vlastně nám bylo řečeno, že náš syn je vhodný kandidát na takzvaný kochleární implantát. Takže jsme se to dozvěděli velice záhy a velice záhy jsme se začali vlastně o to zajímat a podstupovat ty nutné kroky k tomu, aby mu ten implantát byl vlastně dán.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Já teď předám slovo opět našim hostům ve studiu přímo. Když se tedy rodiče dostaví s takovým dítětem, tak co musí absolvovat? Předpokládám, že ještě předtím než to dítě jde na operaci, tak samozřejmě celá řada vyšetření, série vyšetření. Ale také nějaký pohovor s rodiči, předpokládám, pane doktore.
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Já bych tady chtěl reagovat na to, co říkala maminka. A musím to trošičku poopravit. Screening sluchu, který je prováděný v porodnicích a který by měl být zavedený celoplošně a doufám, že se to v celé České republice podaří, je to nesmírně důležitá věc, ale není to ta diagnostická základní věc. Otoakustické emise nám dokáží odhalit, že tam je nějaká porucha sluchu. Jenomže ta porucha sluchu může mít různý charakter, různou hloubku. A teprve pomocí té BERY a eventuálně dalších vyšetření, jako jsou Steady State Evoked Potentials, to znamená vyšetření ustálených potenciálů mozkových odpovědí na zvuk. To nám teprve dává tu diagnostickou ...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Konkrétní odpověď.
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- ... diagnostickou hodnotu, kdy můžeme říct, ano, skutečně tady je potřeba pomoct něčím, co nám nemůže zprostředkovat běžné sluchadlo, tady je potřeba použít kochleární implantát. Takže to je skutečně otázka řady vyšetření. A je potřeba i to dítě sledovat, jestli tam se nejedná o nějakou poruchu, která se, dejme tomu, časem zmenší a bude možné použít sluchadla. Takže my musíme, my musíme při zjištění nějaké té poruchy i zjišťovat, jestli pomůže konvenční sluchadlo nebo nepomůže. To znamená, je tam zhruba půl roku zkoušení konvenčních sluchadel, jestli rehabilitace bude nebo nebude úspěšná.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- A jenom velmi stručně, přece jenom rozdíl mezi sluchadlem, kochleárním implantátem spočívá v tom, že sluchadlo tedy zachycuje ten konkrétní zvuk, ano, jde o ten způsob?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- A dráždí přímo přes zvukovod, přes sluchové kůstky, přenosem zesíleného zvuku. Zatímco kochleární implantát ten drážní až přímo vevnitř zakončení nervu.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Děkuju za to upřesnění. Jenom ještě bych chtěla říct, odpusťte nám laikům, samozřejmě pro nás jsou podstatné ty, ta první vyšetření, která řeknou, v tomto případě to byl screening, něco není v pořádku a pak se dál to, pak se dál vyšetřuje. Ale abychom se, a hned vám dám slovo, paní doktorko, ještě vrátili k druhé části té mé položené otázky. Ta je, zda se pracuje s těmi rodiči ještě před tou operací? A pak samozřejmě v průběhu těch rehabilitací. Nevím, jestli paní doktorka Vymlátilová na to bude reagovat také?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Já bych tady na tom místě řekla, že Centrum kochleárních implantací má dvě části. Chirurgickou a pak rehabilitační část centra. A dítě se nejdříve dostává k nám na Mrázovku, kde dostává se k nám na žádost rodičů, anebo na žádost odborníků. A půl roku než před tou operací je v naší péči, v průběhu těch měsíců zjišťujeme, jak využívá sluchadlo, protože bychom v žádném případě nechtěli operovat dítě, které může mít ze sluchadla dostatečný zisk. A potom je vyšetřováno foniatricky, logopedem a psychologem. V průběhu té doby dostanou rodiče veškeré informace týkající se kochleární implantace, vědí, jak se zapojit do rehabilitace, že hodně záleží na nich, že od toho, jak budou dítě, s dítětem pracovat, je závislý výsledek kochleární implantace. Po tom půl roce je dítě dovyšetřeno na ORL klinice a připraveno k operaci.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Ten půlrok to je vždycky stejná doba? Opravdu půlrok nebo je to maximum?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Ano, je to skuteč..., je to maximum, ale ve většině případů tuto dobu dodržujeme, protože je právě nutné po tuto dobu sledovat, jaký zisk má dítě se sluchadlem. To se sleduje, kromě jiného, i nejenom vyšetřeními, takzvanou objektivní audiometrií, ale i v průběhu takzvané diagnostické logopedické rehabilitace.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Štěpána Vančuru znáte?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Pochopitelně dobře.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, paní Vančurová, dotaz opět pro vás. Vy jste tedy absolvovala, nevím, jestli ve vašem případě také tu půlroční dobu, předpokládám se synem než došlo k operaci. A potom byla následná rehabilitace. Dokážete z pozice rodiče říci, co pro vás bylo složitější zvládnout?
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- Jestli myslíte to období před tou implantací?
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Hm, nebo po tu rehabilitaci.
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- Tak, jenom ještě, abych se vrátila, jak jste říkali, že ti rodiče jsou informováni, tak my jsme taky absolvovali ty, tak my tomu říkáme takzvaná kolečka na Mrázovce, kdy dojde k logopedickému vyšetření, k psychologickému, foniatrickému. Ta vyšetření se opakují. My pravidelně jsme tam dojížděli na logopedii, kdy vlastně ten logoped, i když třeba ten náš syn byl opravdu malý, nemluvil, s ním spolupracuje, snaží si s ním hrát, aby právě si jakoby zvykl na něj, protože ten samý logoped bude u takzvaného nastavování toho kochleárního implantátu, které bude prováděno v těch dalších následujících letech po té implantaci. A ještě jsem chtěla říct, že my jsme teda se účastnili Mrázovka organizovala takový, jakési setkání týdenní v Praze rodičů právě s lékaři, odborníky, techniky, kteří nastavují ty implantáty, s logopedy. A to nám tedy velice pomohlo, protože jsme se tam teda setkali nejenom s těmi odborníky, ale i rodiče mezi sebou jsme si tam vyměnili zkušenosti. A to bylo úmysl, my jsme to tedy absolvovali před tou samotnou implantací, takže to nám velice pomohlo, že jsme se dozvěděli i ty poslední věci, co jsme potřebovali vědět, zeptali jsme se na všechno a potom teda proběhla ta operace. Ta operace, myslím, že jak řekla zase pan docent Kabelka, proběhla naprosto bez komplikací. A asi měsíc tedy po té operaci dochází k takzvanému, takže v tom prvním měsíci se jakoby nic neděje. A potom ten, po tom prvním měsíci dochází k takzvanému nastavování, kdy to dítě vlastně dostane tu vnější část a technik se pokusí jaksi nastavit tu první mapu, kdy naše dítě třeba moc nereagovalo, ani mu to nevadilo, ani bych neřekla, že z toho měl nějaký zisk. Ale to nastavování se provádí každý vlastně týden, potom 14 dní, abych řekla, zhruba po takovém, při takovém pátém, šestém nastavení začal náš syn reagovat i opravdu na tiché zvuky. Začal krásně spolupracovat a teďky my jsme po osmém nastavení a náš syn vlastně slyší i opravdu jemné zvuky, reaguje na pokyny jednoduché, opakuje hodně slova, intonuje poměrně hezky, že ten rozjezd potom, asi zhruba po tom, těch 2, 3 měsících byl velice jako rychlý. A to, co my teda musíme s ním dělat je, že musíme absolvovat tato vyše..., tato nastavování v Praze, dále absolvujeme další logopedické hodiny zde v Českých Budějovicích u našeho logopeda. A plus ještě jsme si zařídili další logopedické hodiny ve speciálně pedagogickém centru zde v Českých Budějovicích. To znamená, že my jakoby se snažíme s tím dítětem co nejvíce komunikovat, mluvit, jakoby dohánět to, co vlastně on zmeškal v tom prvním roce, kdy neslyšel.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Posluchačům Českého rozhlasu 6 bych jenom chtěla ještě jednou připomenout, že Jana Vančurová je s námi v telefonickém spojení, proto omlouvám i tu kvalitu zvuku částečně. Jano, z toho všeho, co říkáte, samozřejmě vyplývá, že jste velmi zodpovědný rodič. Řekněte ještě, jak je to dnes dlouho, co Štěpán s tím kochleárním implantátem žije, funguje?
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- Tak, u něho to první nastavování vlastně proběhlo 23. 6. To znamená nějakých 7 měsíců, 6, 7 měsíců.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Po těch 7 měsících a vy už jste to naznačila. Jak mu ten implantát, použít při tomto tématu téměř pateticky znějící slovo, změnil život? Co všechno může, jak vám to zjednodušilo i komunikaci s ním a především, jak jemu to může zjednodušit to, integrovat se do společnosti, do dětského kolektivu, ale i do rodiny?
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- No, pro něj je to vlastně úplně zásadní věc. A já bych řekla, že já už teď kolikrát mám chvíle, kdy ani nevnímám to, že on vlastně jakoby neslyší. Že ten implantát opravdu, on, já bych řekla, že on je poměrně bystré dítě a s tím implantátem se sžil velice rychle. A on už sám pozná, že ten implantát mu vlastně pomáhá, takže ve chvíli, kdy mu například dojdou baterky, nebo i večer mu ten implantát sundám, tam kolikrát si na něj ukáže a chce znova ten implantát mít vlastně nasazen, protože už začíná vnímat ten rozdíl mezi tím, že vlastně buď slyší, anebo neslyší. A pro mě je to samozřejmě obrovská pomoc, protože když se stane, že například jdeme na plavání, já mu ten implantát musím sundat, protože to se nedá dát do vody, nedá se to použít ve vodě, tak vidím, jak najednou je prostě problém, že chci na něj zavolat, chci mu něco říct a on, musím na něj zaklepat. Najednou mě prostě neslyší. Takže pro něj je to naprosto zásadní věc. On třeba miluje hudbu. Ač je to teda zvláštní, to hluché dítě, ale v momentě, kdy má implantát a zazní jakýkoliv tón hudby, tak on prostě začne tancovat. Takže úplně zásadní prostě, pro něj je to zásadní věc a pro nás samozřejmě taky.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Sleduje třeba v televizi pohádky s tím implantátem?
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- Sleduje. Sleduje. A on je opravdu poměrně malý, takže jako já nedokážu jakoby posoudit, co všechno zachytí. Ale sleduje a vydrží u toho, vydrží ty pohádky sledovat, vydrží.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak jenom pro vaši potěchu. Když jste říkala, že si myslíte, že Štěpán je bystré dítě, tak doktorka Vymlátilová tady velmi přikyvovala. Tak ...
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- Děkuju.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, pojďme, pane docente, teďka k tomu, jaké typy nebo druhy, nevím, které slovo mám užít, které je vhodnější, těch kochleárních implantátů v České republice používáme, kolik jich je a jakým způsobem a proč je rozhodující, který se vybere pro to či ono dítě, nebo pak i dospělého člověka? My hovoříme především o dětech, protože samozřejmě je ta snaha a tendence v momentě, kdy se zjistí, že to dítě je nějakým způsobem sluchově handicapováno, postiženo, tak co nejrychleji jemu, coby malému človíčku, který ale pak bude dospělý, samozřejmě pomoci.
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- V České republice jsou registrovány dva typy. Je to MEDEL rakouský a KOCHLEA z Austrálie. Dá se říct, že když se srovnávají výsledky těch kochleárních implantací a výsledky rehabilitace, tak že ty největší firmy vykazují přibližně stejné výsledky. Takže z hlediska takového toho technického, z hlediska zpracování můžeme říct, že se jedná o srovnatelné přístroje. Z hlediska takového toho uživatelského komfortu, odpovědnosti za to, aby ty implantáty fungovaly dlouhodobě, tak to je otázka samozřejmě i těch rodičů a otázka volby rodičů. U nás s tím, jak do České republiky vešla firma MEDEL, tak nabízíme všem rodičům, aby si vybírali. A tak, jak zatím to v té České republice prochází, tak většina, valná většina rodičů volí ten implantát Nukleus.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Pojďme teď, paní doktorko, k té rehabilitaci následné. Protože to před tou danou operací nebo vůbec zjištěním, zda ta operace bude nutná, jste vysvětlila podrobně. Co se děje po, i když se samozřejmě částečné informace už máme od Jany Vančurové, ale mě to zajímá ta rehabilitace i z hlediska toho, jak potom vlastně dlouho trvá, je samozřejmě asi individuální, ale můžeme říct nějaký průměr, co je pro děti naprosto nejobtížnější jakoby z hlediska toho si zvyknout na ten daný implantát?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Problém zvyknout si na implantát, ten, bych řekla, že tam vůbec není. Ty děti ho velice brzy, záhy ho integrujou a považujou ho za něco, co je součástí jejich já.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, umět ho používat, opravím se.
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Umět ho používat, naučit se ho používat to skutečně nějakou dobu trvá a je rozdíl, jestli se jedná o dítě ohluchlé, anebo jestli se jedná o dítě, které se narodilo neslyšící. Ohluchlé dítě, pokud mělo rozvinutou řeč před kochleární implantací, tak po relativně krátké době užívání implantátu se může vrátit na tu úroveň řečového rozvoje, na které bylo před implantací a ta rehabilitace probíhá rychle. U dětí, které se narodily neslyšící, je to běh na dlouhou trať. V zásadě je velice nutné, aby rehabilitace provádějí logopedi, aby byla zahájena již před operací. První měsíce po operaci, tak zhruba 6 měsíců, se dítě učí rozlišovat okolní zvuky a pak to ve většině případů, jsou i výjimky, ale v průměru to trvá 2 roky než dítě začne říkat první slova a krátké věty. A od té doby do doby, než je ta řeč zcela rozvinutá, to trvá dalších několik let. Říká se, že podstatné pokroky s kochleárním implantátem dělají děti po 5 letech, pak že už jsou ty pokroky pomalejší. Ale my máme zkušenosti, že i naši pacienti po 10 letech jsou schopni se výrazným způsobem s kochleárním implantátem zlepšovat.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Teď si dejme modelovou situaci, že se narodí dítě, které má sluch naprosto v pořádku a v důsledku nějaké nehody, třeba nějakého zranění, o sluch přijde částečně, ale ta diagnóza je taková, že potřebuje kochleární implantát. Tak i v případě dítěte, které už umělo mluvit, tak skutečně ty 2 roky je ten čas, který trvá než se zase začne naučit mluvit nebo to je jiné?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Ne, to je jiné. To jsem říkala na začátku. Tam to neplatí. Tohleto platí u těch dětí s vrozenou hluchotou. U dětí, které ohluchly a měly před operací rozvinutou řeč, tam rehabilitace postupuje velice rychle, je to pochopitelně individuální, ale poměrně ve velice krátké době se dítě dostane v řečovém rozvoji na tu úroveň, na které bylo před ...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená řádově měsíce?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Měsíce, 2, 3, 4. Je to individuální.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- My se teď bavíme především o dětech. Ale existuje nějaký zásadní rozdíl mezi tím, jakým způsobem kochleární implantát přijímá tělo dítěte a tělo dospělého člověka? Jakým způsobem probíhá operace a pak je ta následná rehabilitace, pane docente?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Pokud se týká toho vlastního přístroje, tak tam rozdíl rozhodně nebude. Pokud se týká rehabilitace, musíme u dospělého člověka předpokládat, že má nejenom plně rozvinutou řeč, ale že má i obrovskou slovní zásobu, že má z čeho vybírat a s čím srovnávat. Takže pro dospělé to bude rozhodně podstatně jednodušší než u dětí, kde třeba plně nebyla ta řeč a její, jeho slovník plně naplněno.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- My když jsme hovořili o tom rozdílném trendu, který je v některých západních zemích, teď mám na mysli tu oboustrannou implantaci kochleárních implantátů, ve srovnání s Českou republikou, tak vy jste říkal, že tu budoucnost vidíte tak, že by tento trend měl dorazit i k nám. Znamená to, že se bude týkat i pacientů, kteří již žijí a fungují s tím jedním implantátem, nebo jenom nových pacientů? Anebo to bude individuální?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Já si myslím, že tady hraje velkou, velkou úlohu fyziologie. A ta nám říká, že implantace by měla být prakticky současně. To znamená, že ti, kteří mají teď jeden implantát, by v budoucnosti neměli podstatně vyšší zlepšení, podstatně lepší profit z té implantace, to znamená, že tam by to byla určitá náročná operace bez zisku, zatímco u těch dětí, které by byly teď implantovány nově oboustranně, by to mělo znamenat skutečně zlepšení, výrazné, výrazný profit, který se nedá srovnávat s těmi dětmi, které už implantované jsou.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Rozumím tomu naprosto dobře. Teď, když se ještě vrátíme k těm dvěma částem implantátu. Jedné vnitřní, samozřejmě tu nikdo nemůže ztratit. Ale tu vnější zřejmě ano. Co se stane v takovém případě? Teď nehovoříme jenom o situacích, kdy se třeba nějaký rodič rozhodne na základě nabídek firem, které kochleární implantáty nabízejí, tu vnější část vyměnit z nejrůznějších důvodů, ale když opravdu dojde ke ztrátě. Je to zřejmě situace, kdy musí ten rodič pacienta to hradit skutečně sám, je to nákladné?
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Jedná se o to, jestli ta část je pojištěná nebo není pojištěná. Takže existuje možnost určitého komerčního pojištění implantátu. Druhá věc, pokud se rodič rozhodne nepojistit, tak v tom případě je to otázka zhruba kolem 200 tisíc, které je potřeba pro celou tu zevní část.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- My jsme hovořili předtím o tom, že existují v podstatě dva výrobci těch kochleárních implantátů. Jeden je MEDEL, druhý je NUKLEUS. Ten výběr samozřejmě závisí na rodičích. Jinak se vůbec neliší jako tyto implantáty? A kdybyste měli percentuálně, dá-li se to vůbec, paní doktorko, vyjádřit, kolik dětí nebo pacientů má NUKLEUS a kolik MEDEL, dá se to vůbec?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- No, tak firma MEDEL vstoupila na trh teprve nedávno a v podstatě není, je implantovaný dospělý tímto implantátem, ale není implantováno žádné dítě. U nás má všech 381 implantovaných dětí NUKLEUS, takže naše centrum má zkušenosti právě s tímto typem kochleárního implantátu. A zhruba se dá říct, že ze všech dětí, ze všech dospělých a dětí, co jsou implantovány na celém světě, má asi 75 procent uživatelů NUKLEUS.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Říká paní doktorka Vymlátilová. Já bych chtěla naposledy dát slovo Janě Vančurové. Byl pro vás ten výběr složitý? Protože přece jenom, když se v tom člověk nevyzná, tak vy samozřejmě jste inteligentní, velmi vnímavá, předpokládám, že jste si řadu věcí načetla, ale i tak to asi není jednoduché rozhodnout se.
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- No, my v době, kdy náš syn byl implantován, jsme vlastně ta firma MEDEL ještě nám nebyla nabídnuta. To znamená, že my jsme dostali výrobek, nebo ten NUKLEUS firmy KOCHLEA. A byl to ten nejnovější typ, to znamená, že my jsme samozřejmě souhlasili s tím, aby mu byl dán ten nejnovější typ a od té firmy, která ten, a asi bych se dneska rozhodla stejně, kdybych se měla rozhodovat.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Čili jste spokojená naprosto?
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- Jsme, my jsme spokojení, no.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- To je samozřejmě nejdůležitější. Pane docente, když vy se samozřejmě díváte z hlediska budoucnosti také na vývoj kochleárních implantátů, vy už jste nastínil trochu tu perspektivu. Stejně jako to, že čeští lékaři jsou v tomto ohledu na naprosto srovnatelné úrovni s těmi zahraničními. Jakým způsobem probíhá výměna informací s kolegy, kteří ty implantáty provádějí rovněž? V zahraničí samozřejmě.
Zdeněk KABELKA, docent, doktor, Fakultní nemocnice Motol -------------------- Tak, je to jako se všemi ostatními informacemi v medicíně. Jsou práce o kochleárních implantátech publikovány, je jich obrovské množství. Jsou diskutovány ty otázky na mezinárodních kongresech, jsou i speciální kongresy, které se týkají kochleárních implantací. To znamená, že tady opravdu se jedná o, dá se říct, odvětví, které tu informaci má obrovskou.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Paní doktorko, a pokud jde o rehabilitaci, teď mě zajímá třeba, jestli vy nějakým způsobem spolupracujete i s rehabilitačním centrem kochleárních implantací, které je určeno pro dospělé? A také zahraničními samozřejmě.
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Pokud se týká dětských rehabilitačních center, tak pochopitelně kromě toho, že sledujeme literaturu, zúčastňujeme se kongresů, tak spolupracujeme s Centrem kochleárních implantací v Nottinghamu a v Hanoveru. A většinou se v našem centru věnujeme dětem, protože ty dvě centra jsou rozdělené. Jedno je pro děti a jedno je pro dospělé. Ale v případě potřeby pochopitelně spolupracujeme i s centrem pro dospělé.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Proč jste si vybrali právě ta dvě centra zahraniční, která jste zmínila? Má to nějaký konkrétní důvod?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Jsou velice aktivní, mají dobré výsledky. Byly tam navázány kontakty konkrétně v Hanoveru pan profesor Lenhardt operoval prvního českého pacienta a pokud se týká centra v Nottinghamu, tak jsme se spřátelili v průběhu kongresů s pracovníky tohoto centra, pak se nám také líbí, že toto centrum pořádá obrovské množství školících akcí pro odborníky z celého světa.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Jana Vančurová hovořila v úvodu pořadu o tom, že pro ně bylo velmi důležité v rámci toho půlročního setkávání ještě před tou operací to, že se setkali s rodiči dětí, které na tom byly podobně. Jednak kvůli výměně informací, ale asi i díky té sdílené zkušenosti. Je to psychologický moment, který hraje zásadní roli? A stýkají se potom ty rodiče i potom a třeba i tyto děti?
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Je to velice důležité, to mohu zejména já jako klinický psycholog zdůraznit. A právě proto je úplně něco jiného, když vám podstatné důležité informace podá odborník a jiné, když vám potvrdí, to co jste slyšeli od odborníka rodič a řekne vám, ano, takto to probíhalo u mého dítěte. Takže my dbáme na to, aby se naše rodiče seznámili s rodičema dětí již implantovaných. Spolupracujeme se společenskou organizací, se sdružením uživatelů kochleárního implantátu. Tato organizace pořádá pro rodiče velice často pobytová letní setkání.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- A umožňuje tu výměnu informací.
Eva VYMLÁTILOVÁ, doktorka, Centrum kochleárních implantací v Praze -------------------- Ano.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, to je rozhodně velmi dobře. Já děkuji Janě Vančurové, že s námi byla v telefonickém spojení celých 50 minut, děkuju.
Jana VANČUROVÁ, maminka chlapečka s implantátem -------------------- Děkuju, na shledanou.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- A samozřejmě docentu Zdeňkovi Kabelkovi z Fakultní nemocnice Motol, a teď jsem udělala drobné faux pas, měla jsem nejdříve poděkovat paní doktorce Evě Vymlátilové z Centra kochleárních implantací v Praze. Doufám, že mi to odpustí. Milí posluchači, mějte se pěkně, za všechny se loučí Jarmila Balážová. Mějte krásný večer.
Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.