Interview s Kateřinou Kalistovou, předsedkyní Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Logo Českého rozhlasuFoto: Jan Rosenauer
Dnes naše pozvání přijala předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Kateřina Kalistová, členka ČSSD, za níž kandidovala také na post místopředsedkyně strany. Tenkrát neúspěšně. V letech 2006 až 2007 pracovala jako náměstkyně ministra kultury Vítězslava Jandáka.
Kateřina Kalistová předseda Radě pro rozhlasové a televizní vysílání od května minulého roku. Tvrdí, že rada potřebuje nový vysílací zákon. Proč a z jakých nejčastějších důvodů udělila rada nejvíce pokut v loňském roce, v řádech milionů korun? A proč se nedaří je všechny vymoci? Jak se rada vypořádá se zřejmě největším úkolem pro letošní rok, a tím je regulace videoobsahu na Internetu, který vyplývá ze směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Tu prosadila Evropská komise. To je samozřejmě jen stručný nástin základních tématických okruhů, o nichž budeme hovořit s naším dnešním hostem.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A tím hostem je tedy Kateřina Kalistová, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Paní Kalistová, vy tedy řídíte Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, což je správní úřad, který dohlíží právě na veškeré rozhlasové a televizní vysílání a dohlíží na zachování a rozvoj plurality programové nabídky a informací právě v těch oblastech rozhlasového a televizního vysílání. Kdybych se zeptal úplně laicky. Na co tedy konkrétně dohlížíte? Pouze na těch několik televizí a několik rozhlasů, které se nejčastěji poslouchají?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- To určitě ne. Dobrý večer všem posluchačům. Děkuji za otázku a za pozvání sem k vám. Stručně se dá říct, že rada rozhoduje v licenčních řízeních, to se týká rozhlasu a televizí. Samozřejmě vyjma veřejnoprávních, které licenci samozřejmě mají takzvanou ze zákona. Vydáváme registrace pro převzaté vysílání a dohlížíme samozřejmě zejména nad obsahem vysílání. A buď si děláme vlastní monitoring těchto vysílání, čili všech rozhlasů a všech televizí včetně Čro 6. Anebo potom rozhodujeme na základě stížností posluchačů nebo diváků toho rozhlasu nebo té televize. Těch stížností k nám chodí, v minulém roce to bylo něco přes 1700, ale vždy záleží na tom, jaký je trend, nebo co, jaký nový fenomén se objeví. Já si pamatuju podle výročních zpráv, samozřejmě jsem v té době v radě ještě nebyla, když byly ty reality šou Big Brother a Vyvolení a tak, tak tam byl prudký nárůst těch stížností. Ty stížnosti jsou většinou jakoby k věci, ale je tam taky velký balík stížností, které se nás nedotýkají. Se často pletou rady jednotlivé ty veřejnoprávní, čili Radu Českého rozhlasu a Radu České televize a nás, protože my jsme samozřejmě správní orgán. Nebo chtějí zjednat nápravu, aby se vrátil do vysílání ten určitý pořad, nebo aby se naopak nevysílal, tak my skutečně nejsme cenzor, my posuzujeme až to, co je odvysíláno, takže je tam spousta činnosti.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy tedy, když, abych tomu rozuměl. Udělujete licence. Když chci vysílat, ať už na rozhlasových nebo televizních vlnách, tak si zajdu za vámi a potom tedy se snažíte poslouchat všechno, co se v Česku vysílá. Ale nemá to nějaký další smysl? Prostě jenom to evidujete?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Asi jsem teďka přesně nepochopila, co myslíte, když vy byste chtěl si založit, dejme tomu, svoje rádio, svůj rozhlas, tak si najdete v éteru volné kmitočty, na kterých můžete potenciálně vysílat. Ty kmitočty necháte zkoordinovat na ČTÚ respektive pošlete je nám, my je musíme poslat na ČTÚ. A teprv když Český telekomunikační úřad řekne, že to je v pořádku, to znamená zkoordinuje, že se nebude rušit tím žádné jiné vysílání, tak se pak vyhlásí licenční řízení a tam se posuzuje samozřejmě zejména přínos programové skladby pro to dané území.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- V okamžiku, kdy televizní a rozhlasové vysílání překračuje nějakým způsobem zákon, ať už jde o reklamu, nebo o obsah, závadnost, tak to se samozřejmě děje až následně na základě stížnosti nebo na základě toho vysílání, které je. To je zřejmě to, na co se chtěl ptát Petr.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Na základě vlastního monitoringu my jsme nuceni monitorovat ze zákona vše, čili máme asi třeba 80 rádií, tak to my jsem povinni monitorovat. Ale ty kapacity úřadu, jak personální, tak technické k tomu nejsou jakoby dostatečně vybaveny, uzpůsobeny. Takže my děláme monitorování na základě takzvaného vzorkování, kdy máme určitou metodiku, jak postupujem, jaké časy, jaká rádia nebo televize. Ta metodika se vždycky po určité době mění samozřejmě, aby ty provozovatelé nemohli vystopovat, jak ta metodika působí. A vlastně ten monitoring na podzim jsme rozšířili o takzvané screenery, což jsou osoby zdravotně handicapované, které sledují zejména ty satelitní televize a jak je poslední dobou nárůst licencovaných subjektů tohoto rázu v České republice. A ty jsou vyškoleni k tomu, aby takové hrubé porušení zákona dohledali, a to se pak předává našim analytikům.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy tedy sledujete všechna ta vysílání čistě proto, abyste zjistili, jestli se neporušuje zákon. Jiný smysl to nemá?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Ne.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Já chci ještě se vrátit k udělování těch licencí. O České republice se hovoří jako o jedné z nejbenevolentnějších zemí, i proto odsud vysíláme do tak značného množství okolních států. V čem spočívá ta benevolence? Máme zkrátka pro udělení a získání licence mnohem jemnější podmínky než ostatní státy? A je to dobře pro nás?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, tak za poslední 2 roky například rada licencovala, dala licenci 49 novým televizím. Takže když si to člověk představí, to je ohromné množství. Od nás se vysílá do 135 zemí celého světa. V několika jazykových mutacích je jich okolo 25 jazykových mutací. To my všichni, všechno teoreticky jsme povinni monitorovat. A samozřejmě tak nějaký důvod pro to být musí, když je to zrovna u nás v České republice. Tak tím důvodem je, jsou samozřejmě, je to finanční důvod. Na rozdíl od jiných zemí, kde se platí velké poplatky za ty licence, tak u nás je to spíše taková symbolická částka, já myslím, že se tam platí 50 tisíc na dobu 12 let. Takže je to samozřejmě pro ty provozovatele velmi výhodné. Potom je to velmi liberální, a mohla bych říct i bezzubý, náš zákon, který vlastně oslabuje radu v její činnosti, následné, té kontroly toho obsahu. A pak je to neexistence takzvaného labelingu těch pořadů, což mají ve většině ostatních zemí. I mají to i na Slovensku, to znamená, že se musí z hlediska možného dopadu na děti a mládež, na jejich vývoj, tak mají určité kategorizace podle věku, kdy se ty pořady můžou vysílat a kdy ne. Jako nejvíce se v České republice hovoří o tom koregulátorovi Nizozemském, což je ten Nicam, který má skutečně velmi propracovanou tu strukturu, ale u nás nic takového neexistuje.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Jaké cizí televize od nás vysílají? To jsou nějaké úplně marginální, nebo taky nějaká větší stanice má zájem vysílat právě z českého území?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, jsou to i větší, třeba HBO a teďka, a samozřejmě i menší televize, to je různé. MTV, spousta těch mutací těch MTV od nás vysílá. Ale nedá se to paušalizovat, že by to bylo jenom velké nebo jenom malé, tak. Já bych ještě chtěla říct, že, víte, ona i třeba pro nás je malá televize, protože u nás je penetrace kabelem okolo 30 procent, ale třeba v Maďarsku nebo na Slovensku je to 70. Takže ten zásah pak těch lidí tam je třeba jakoby velký. To, my si to v našich podmínkách nedovedeme představit.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Hovoříte o zákoně vysílacím, o tom, že částečně limituje i činnost vaší rady, které předsedáte. V čem tedy vy spatřujete nevýhody toho zákona, v čem byste navrhovali právě to zpřesnění a zpřísnění?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Ani ne tak zpřísnění, to já teda, my nemáme zákonodárnou iniciativu jako rada, i když my stojíme trochu mimo hierarchii státní správy a tak dále, my pouze někdy připomínkujem, když nám ministerstvo kultury něco pošle. To chci říct na okraj, takže to je spíš takový můj osobní názor teďka. První vada toho zákona mediálního, s kterým my pracujeme, že byl přijat jako poslanecká iniciativa, takže my k tomu zákonu nemáme důvodovou zprávu. Takže i ty ustanovení, která prostě jsou velmi vágní a každý si je dnes vysvětluje jinak, kdyby tam byla ta důvodová zpráva, tak by došlo k určitému zpřesnění toho zákona. Takže to je taková první vada na kráse. A druhá je, že samozřejmě ten zákon byl přijat v roce 2001 v této podobě a ta technologie už je dneska úplně někde jinde, ale jakoby se to moc neodráží v tom zákoně. A druhá věc je, že ten zákon jak přebíjí tu naši legislativu v mnoha věcech, to komunitární právo, ať se to týká třeba rozsudku Evropského soudního dvora, nebo těch směrnic a tak dále, těch předpisů v rámci toho mediálního práva je celá řada, protože my jsme mimo jiný i jakoby orgán ochrany spotřebitele vlastně, určeno Evropskou komisí, tak jakoby přebili ty naše ustanovení v tom zákoně a my se musíme řídit to, co platí v Evropské komisi. Ale to není vždycky jednoduché. Jo, takže prostě nám platí už dneska z toho zákona, já nechci říkat torzo, ale my prostě to tak flikujeme, to tam berem, to tady tohle ze směrnice, teď čekáme, zda to přijmou, nepřijmou. Takže je to docela zajímavé a dobrodružné.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- To určitě ale z toho, co říkáte, tak vyplývá, že tady vlastně neexistuje nějaká veřejná politika pokud jde o média a rámec, ve kterém mají existovat?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, mediální politika státu žádná neexistuje, žádný takový oficiální dokument neexistuje. Samozřejmě když se o tom uvažovalo, to víme z informací, které mi podaly osoby, které toho byly účastny, to samozřejmě nevím z osobní zkušenosti, ale když se o takové mediální politice státu mluvilo v devadesátých letech, tak to bylo pomalu jako hřích o tom mluvit, protože všichni měli ještě samozřejmě v hlavě předrevoluční dobu a tak dále. Ale já si myslím, že jako nastal čas o něčem takovém uvažovat. Už jenom třeba ta věc, že máme duální systém, čili že tady existují média veřejné služby, nesprávně nazývaná veřejnoprávní a komerční, tak ale tady nemáme taková ta komunitní média, což by samozřejmě ten duální systém posunulo někam do nějakého terciálního, zřejmě bysme to nazvali, potom zda teda ty média veřejné služby ano - ne. Tam neustále, takže už o těchhle principielních věcech, já si myslím, že ta mediální politika státu a o tom, jak moc liberální být nebo nebýt by měla být. Kromě toho rada vlastně nemá vůbec možnost vydávat nějaké podzákonné předpisy, kterými by případně zpřesňovala ten obsah toho zákona. Ale oni by to uvítali samozřejmě i provozovatelé, jo. To není jenom, že my bysme chtěli něco zpřísňovat. Nebo, a já bych řekla zpřesnění, ne zpřísnění. A nemáme možnost autoremedury. To znamená, že my když třeba rozhodneme a může se ukázat během týdne, 14 dnů třeba, že jsme neměli nějakou relevantní informaci k tomu rozhodnutí, tak my nemáme možnost to rozhodnutí opravit, takže všechno prostě, 99 procent rozhodnutí rady jde k soudu.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Je ta neznalost zákona, nebo ta jeho nepřesnost, absence důvodové zprávy důvodem, proč se vám daří na jedné straně tak málo vymáhat ty udělené pokuty a proč na druhé straně si možná ani nevědí rady, anebo naopak překračují ten zákon některé televizní společnosti?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Ten, rada rozhoduje zpravidla, co se týká těch obsahových stránek, tak to jsou velmi subjektivní věci, které nejsou nijak prostě měřitelné. To rozhodnutí rady je korigováno tím, že to je samozřejmě třináctičlenný orgán, takže ta míra objektivity by tam měla být relativně vyšší. No, a samozřejmě ty provozovatelé to vidí jakoby méně přísně než rada samozřejmě, na rozdíl od těch stížností, ty diváci někdy jsou velmi jako přísní, velmi přísní. No, a my se tam střetáváme v tom jejich liberálnějším přístupu a, dejme tomu, v tom našem samozřejmě striktnějším. Ale tam bych řekla, že se brání už z principu. Málokdy se stane, že zaplatí pokutu jakoby bez soudu. Ale i z principu, protože na Městském soudu v Praze je ta judikatura velmi roztříštěná, tam vlastně neexistuje jednotná linie, jsou velmi nekonzistentní ty rozhodování. A pak záleží na Nejvyšším správním soudu, který má jakoby takovou roli sjednocující té legislativy. A tam už ten úspěch rady je větší. A vlastně třeba se nám stalo, že pomalu tři čtvrtě roku, z roku 2009 nám ten Městský soud v Praze všechno vracel a nerozhodl meritorně ve věci, protože tam nebylo provedeno správně dokazování, které se ale nikdy nedělalo. Ta rada existuje tady už spoustu let a nikdy se to nedělalo. Takže jsme museli přistoupit na jinou metodiku, takže teď si zase vymyslí třeba něco jinýho. Takže pořád z procesních důvodů se nám to vrací, ale nerozhoduje se meritorně, jo. Takže je to prostě strašně jako komplikovaná věc.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A z toho, co říkáte, to vypadá, že stát se vlastně do značné míry zbavuje pravomocí v mediální oblasti. Je toho využíváno tak, že tady trochu existuje cosi jako divoký západ mediální. V pohledu je to velice liberální, každý si může dělat, co chce. A není to nakonec dobře? Nakonec nějaká ta neviditelná ruka trhu tam bude a reguluje to, i když stát do toho nemluví.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, já bych tak s tím úplně nesouhlasila. To mediální oblast a podnikání v médiích samozřejmě není jako srovnatelné s žádným jiným podnikáním. Tam musí být dodržena nějaká etika, nějaká pravidla a já bych třeba to uvedla na příkladu reklamy. Když jsem byla na nějaké konferenci v Kanadě, tak tam se furt nás ptali Evropanů, proč máme nějaké regulace reklamy. Jako že kdybysme přeci to udělali liberální, tak by se jich vysílalo hodně, ale ty diváci teda pak by od toho odstoupili a nedívali by se na ty televize. Tak by se to muselo vrátit nazpátek. No, ale jak ukazuje třeba konkrétně kanadská zkušenost a americká, tak to tak není, jo. Tam prostě jede pomalu nonstop reklama a občas do toho vám dají nějaký pořad. Takže tam v této oblasti třeba ta liberální politika k ničemu nevedla. Ještě navíc v rámci České republiky, když se vezme ty povinnosti, které máme z Evropské komise, tak my skutečně splňujeme, ale nad rámec toho není, většinu ustanovení my bysme mohli mít přísnější. Ale my je nemáme. Tady skutečně je dodržena jenom ta minimální povinnost, která vyplývá z toho, z těch směrnic a tak dál. Takže já si myslím, že liberální ano, ale jak kde a jak kdy.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Říká Kateřina Kalistová, která je hostem dnešního vydání Studia STOP. Vraťme se ještě k těm pokutám. Dá se vůbec říci percentuálně, jak se daří tedy vymahatelnost těch pokut?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, já vám řeknu za minulý rok. Je to zaplaceno, bylo vybráno 6,5 milionu v pokutách. Ale tam je spíš důležitá ta úspěšnost u těch soudů, která byla v roce 2008 50 procent u Městského soudu, ale letos je to míň. To je právě z toho důvodu, jak jsem tvrdila, že nám většinu roku všechno vraceli, že my jsme rozhodovali v té věci znova. Takže ty rozhodnutí budou padat až v příštím roce. Ale kdybych měla říct třeba, kdy uvidíme konkrétní výsledky v tomto ohledu činnosti té rady po té větší personální odměně, tak bych to viděla až v roce 2011 u těch soudů, už něco 2010, ale většina půjde ještě k tomu Nejvyššímu správnímu soudu, takže 2011 bude vidět, jak rozhoduje rada v tomhletom obměněném složení.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Na základě této praxe, kterou samozřejmě si všímají i konkrétní média, televizní společnosti, tak když někdo dostane pokutu třeba 4 miliony korun, jako dostala například Prima, tak nevyplatí se v podstatě takové televizní společnosti, když se pak to rozhodování u soudu táhne, tak nevyplatí se jí ten zákon porušovat? Protože ty zisky z toho jsou potom možná mnohem větší než ta pokuta.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Já myslím, já to nemůžu říct. My třeba, když tam největší ty pokuty byly, nebo jsou většinou v těch komerčních záležitostech, v reklamě, ve sponzorácích a tak dále, což je samozřejmě největší příjem těch televizí, ale jaký, to my nevíme. Že jo, to je předmětem obchodního tajemství mezi tím co si, zadavatelem tý reklamy a tou televizí. Takže my tyhle informace nemáme k dispozici, takže se tam často vycházelo třeba z agenturních dat, ale ovšem ty jsou jakoby velmi optimistická, nadhodnocená, ta realita bude asi někde jinde. Takže to by z mé strany, kdybych řekla, byly jenom spekulace. Ale já si nemyslím, zase ty celoplošné, ty velké televize a tak dále, já s nima nemám jakoby osobně špatnou zkušenost. Já si myslím, že poměrně se chovají slušně. Ale samozřejmě každý by zkoušel, kam až lze dojít. Právě proto, že ta hranice není jasná.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- A čím si tedy nejčastěji televizní a rozhlasová média vyslouží ty pokuty? Čím se proviňují?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Tak, nejvíc jsou to právě ty komerční sdělení. Je to zpravidla sponzorské vzkazy, které vykazují znaky reklamy. To znamená, to je velmi sledováno třeba to málokdo ví, i ze stran Evropské komise, která si dělá svoje monitoringy v určitých zemích tak, aby ten regulátor o tom nevěděl a pak probíhá řízení, případné. Tak třeba na Slovensku vůbec neměřili reklamní časy a nedělali tady ty sponzoři versus reklama, jak děláme u nás. A dostali jako velmi obsáhlou zprávu z Evropské komise a měli tam opravdu infragement za to, že tadyto nedělají. Takže tam proběhlo nějaké školení ze strany Evropské komise, už to samozřejmě ...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- To byl ten volný trh pak třeba.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- A samozřejmě už to teďka dělají, takže jako my to, my nemůžeme přistupovat nějak benevolentně, nebo člověk ani nemůže, jak jsou spekulace, že některé televizi ulevíme, některé ne. Tak to prostě nejde, protože ty by okamžitě řekli, ty to odvysílali, tohle, my ne. A my bysme byli u soudu úplně vyřízený, kdybysme nepostupovali ke všem stejně, no.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A myslíte si, že ty televize to často zkoušejí, kam až mohou třeba v těch sponzorských odkazech jít, protože ony jsou opravdu téměř všude, každý pořad je sponzorován ze začátku, uprostřed i na konci. Anebo je tam už nějaká nepsaná hranice, kterou víceméně dodržují?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- To záleží na konkrétním médiu. A taky některé ty televize dávají ty sponzorské vzkazy častěji, tak pak je to jakoby častější, ale co se týká sponzorů reklamních znělek. To byly v minulém, těch obdobích, to jako není vůbec povoleno. Protože reklamní znělka není pořad, takže ta se nemůže sponzorovat, to je nějaký technický předěl. Ale tady ty ohromné pokuty a tak, tak ty byly právě tady za to. Ale musím říct, že to byla jenom Česká televize a Prima, že třeba Nova se na tom nepodílela. Že ta měla stejný názor od začátku jako rada. Takže to je, opravdu to je velmi jako, není jako konkrétní, záleží na té televizi, no.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A nemohli byste být třeba přísnější, jestli by to tedy vůbec mělo smysl, že by například ten management té televize by nemohl být třeba potrestán částí právě té pokuty, kterou udělíte televizi?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, tak já si myslím, že třeba v případě těch komerčních televizí pro ně ty pokuty jsou skutečně často noční můra. Oni mají nějaké akcionáře, těm se to samozřejmě jako nelíbí, takže tam ten tlak od těch majitelů těch společností na ten management těch televizí je dle mého názoru velmi velký. Ne jako u samozřejmě České televize třeba to, já nemluvím o Českém rozhlasu, já bych řekla, že to jsou minimální, co řešíme opravdu jako velmi zřídkakdy. Ale samozřejmě u České televize, ta je často předmětem řízení na radě. A tam já si myslím, že by to mělo být stejné. Že také Rada České televize rozhoduje třeba o nějakých odměnách, nebo já nevím, tomu vedení televize, tak asi by se to mělo odrazit, že jo. To jsou peníze daňových poplatníků, které do toho plynou, tak jako, zase se vrátějí zpátky do státu, no.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A je to tedy možné nějak zařídit tadytu změnu aktuálně? Nebo je to jenom doporučení, které, po pravdě řečeno, nejspíš zapadne?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- My s tím nejsme schopni nic dělat, to vůbec nepřísluší Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. To je zase můj osobní názor. A já si myslím, že pokud někdo porušuje zákon, tak zřejmě by za to měl nést odpovědnost jako, no.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Ale vy chystáte teď seminář. Pokud se nepletu, chystáte seminář o problematice sponzoringu, nejčastěji pokutovaném prohřešku televizních stanic. Tak to je asi jedna z mála možností, které vy jako Rada pro rozhlasové a televizní vysílání směrem k těm vysilatelům můžete učinit.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, ten seminář probíhá proto, že my už máme docela bohatou judikaturu v té věci. A my bysme chtěli slyšet i ty provozovatele, jak k tomu přistupují. Na nějakém neoficiálním samozřejmě fóru, protože naše setkání se jinak odehrávají přísně po linii správních řízení. A abysme si tak, lidově řečeno, sjednotili oko na to, jo. Protože to je, sice ty judikáty jsou, ale to zase není prostě nějaký objektivní měřítka, jak prostě říct, to je a to není sponzora. A slyšet jejich názory na to a tak dále. A dát ještě jednou, prostě to probrat ve světle těch judikátů. A přijmout na to nějakou metodiku, která by sloužila k tomu vlastně, aby ty provozovatelé věděli, jak se ta rada na to bude v konkrétní, nebo v konkrétních ne, ale jak se na to rada bude dívat jako jo. Protože nic takového prostě do teďka není a nám asi nic jiného nezbývá. Takže pokud by to mělo vést k takovéto metodice, která zase musí být schválena radou, a to víc jak 7, minimálně 7 členy, tak bych byla nesmírně šťastná.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Ještě kdy by ten seminář měl být?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- 17. března na ministerstvu kultury.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A pokud by tedy mělo dojít ke změně té mediální politiky, nebo k jejímu vytvoření, tak proto by se měl udělat nějaký nový zákon a nemohli bychom spoléhat jenom na ten z roku 2001. Rozumím tomu správně?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Já se domnívám, že by měla vzniknout taková rekodifikace celého toho mediálního práva. Třeba teďka se přijímá ta transpozice směrnice, ale zase do jiného zákona. Já si myslím, že samozřejmě to je legislativní, aby to bylo složitější. A já si myslím, proč tady mít dva zákony, že by se to všechno dalo třeba zapracovat i do jednoho zákona. Ale, tak zákonodárce nejsem, tak budu čekat.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Vzhledem k situaci v Poslanecké sněmovně se nedá očekávat, že ten zákon bude nějakým způsobem upraven a přijat před volbami. Přitom souvisí se spoustou nejenom národních, ale i evropských legislativních ustanovení. Včetně té, která stanovuje, že kontrolu vysílání programů a kanálů s takovým tím erotickým obsahem, který velmi často balancuje, u mě samozřejmě, už s pornografií. Může provádět jen ten stát Unie, kde sídlí majitel. Může to podle vás nějakým způsobem zapříčinit nárůst vysílání s tímto obsahem nebo ne? Na druhé straně ty kanály jsou placené, tak.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, já si myslím, že to jako není tady důvod mít podezření, že by najednou tady působilo nějaké extrémní množství erotických kanálů. Ale skutečně ten subjekt spadá pod jurisdikci toho státu, kde je licencovaný. To je pravidlo Evropské unie. Ale samozřejmě ty výkřiky v tisku, že prostě tady je nějaký erotický kanál, který změní sídlo na Kajmanské ostrovy a tím se vyhne vlastně celému tomu opatření, tak to samozřejmě je liché. Změna sídla skutečně nestačí. Tam musí dojít i k přestěhování v tom případě redakce, nebo větší části zaměstnanců a tak. Takže pokud, ano, pokud někdo si řekne, že bude vysílat z Kajmanských ostrovů místo z České republiky a přestěhuje tam celou redakci a zaměstnance a tak a už bude jakoby tam tímto způsobem podnikat, tak pak skutečně nespadá pod jurisdikci České republiky, ani Evropské unie. To je pravda.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A já si potom budu moci ten erotický kanál stahovat třeba ze satelitu nebo jakýmkoli způsobem a tady česká rada mi v tom nebude moci nijak zabránit.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- To se týká vlastně, to se týká zejména teďka v souvislosti s těma audiovizuálníma a mediálníma službama. Na vyžádání, které v případě, že projde ten zákon, což samozřejmě já už vůbec nedovedu, neodvažuju odhadnout, zda projde nebo ne, tak v tom případě ta jurisdikce je určená teďka takhle nově tímhle zákonem, vycházející ze směrnice.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A myslíte si tedy, že ta směrnice nepřinese České republice žádné velké problémy? Prostě měli bychom se jenom přizpůsobit?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, tak nic jiného nám nezbývá teda. Ale já si myslím, že celý ten humbuk okolo toho takzvané regulace Internetu, což je úplný nesmysl, že to je prostě bouře ve sklenici vody. A nemyslím si to teda jenom já, ale i spousta lidí, kteří se o to zajímají. Vlastně tady proč vůbec k tomu došlo, tady máme určitou technologickou neutralitu takzvanou, takže prostě podnikatelé, kteří prodávají pořady přes Internet, by měli mít aspoň minimálně stejnou regulaci jako mají ty lineární. Čili ty klasické televize. A ta regulace je tam velmi odstupňovaná, takže se vůbec nedá mluvit o té stejné regulaci, co mají ta klasická média. Třeba samozřejmě vás budou zajímat výše pokut, ty jsou tam taky jiné. Že třeba u těch klasických my můžeme dávat až do 10 milionů, tak tady je to do 2 milionů. Ale to jako samozřejmě 10 milionů já si vůbec nepamatuji, že by někdy rada dala. Že třeba co se týká ochrany dětí a mládeže, tak tam se to pohybuje, vyjma pár případů nějakých těch dramatických reality šou, kdy tam probíhaly nějaké jako erotické scény ve 4 odpoledne a podobně a hodně se tam holdovalo alkoholu a tak, tak ty se pohybují v řádech statisíců, jako na té, spíše na té nižší hladině.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Pokud se ještě vrátíme k tomu Internetu. Má podle vás Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a podobné subjekty vůbec šanci nějakým způsobem skutečně regulovat obsah toho Internetu z hlediska závadnosti vůči dětem a mladistvým? A co je vlastně vůbec ta závadnost? Protože upřímně, ono i definice té závadnosti, co už závadné je a není, je také velmi na hraně. Možná proto se potom tak velmi těžko v podstatě daří obhájit ty věci u soudu.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Co se týká ochrany dětí a mládeže, tak konkrétně v této oblasti je samozřejmě ta úspěšnost u těch soudů je vyšší než u těch komerčních sdělení. Nesrovnatelně. Pokud nemáme procesně něco špatně v těch podáních, takže tam zpravidla vyhráváme. Ale to je věc, která je vedle ještě objektivity a vyváženosti, kterou my taky posuzujeme, která je jako velmi subjektivní. Velmi subjektivní. Naštěstí už opět na to existuje řada judikátů, kde Nejvyšší správní soud či Městský soud v Praze vyslovil určité názory na tu danou věc. A taktéž se v minulosti zadávaly nějaké odborné analýzy u dětských psychologů a tak, aby se vymezil ten rámec, co teda je nebo není závadný obsah z hlediska dětí a mládeže. Takže už to je ale samozřejmě i pak do toho vstupuje třeba ten soudce, který jako člověk má zas jiné zkušenosti životní a tak. A prostě jinak to cítí. Takže to je velmi subjektivní věc. Ale zpravidla tady nám soudy dávají za pravdu.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A pokud vstoupíte nějakým způsobem na Internet, začnete ho kontrolovat, tak změní se něco vůči tomu běžnému provozu, který, na který jsme zvyklí dnes?
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- A možná je potřeba také vysvětlit posluchačům Českého rozhlasu 6 a uživatelům Internetu, zda se to dotkne nějakým způsobem třeba i sociálních sítí, což asi ne.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Ne, ne, ne. Je to skutečně, to bude pár desítek případů, jsou to skutečně ty audiovizuální služby na vyžádání. Ten, ty musí mít katalog pořadů, je to provozováno za komerčním účelem, to znamená, že to provozuje nějaký podnikatelský subjekt a musí to být určeno pro širokou veřejnost. To znamená ani nějaké takovéhle sítě v rámci univerzity nebo tak nespadají, jako nejvíc těch případů mají ve Francii, jak si dělali předběžné odhady, okolo 300. U nás se skutečně uvažuje 50, maximálně 80. Ještě navíc ty internetáři mají svého samoregulátora, který se o to velmi živě zajímá. Takže já si myslím, že to bude takové síto, že skutečně k nám se moc těch věcí nedostane. Ještě navíc pak posuzovat u těch služeb na vyžádání tu závadnost, to je jako, ještě navíc v tý směrnici je řečeno, že musí jako ohrozit na psychickém a mravním vývoji, kdežto v našem zákoně je může. Takže jak my to budem prokazovat, bych řekla, že tady skutečně je velmi odstupňovaná ta regulace.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Abychom byli konkrétní, uvedli nějaký příklad, aby posluchači tušili, o čem hovoříme, tak to může být příklad, teď čistě jenom teoreticky. Myslím jakoby ty provozovatelé, kteří do toho budou teoreticky spadat. Třeba televize Stream? Rozumím tomu dobře?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, asi jo. Oni se nám ...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Jenom jako příklad samozřejmě.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Oni se nám budou sami hlásit. My nijak nebudeme je nutit k něčemu, ty, tady je princip takzvaný evidenční, to znamená, že ty subjekty existují a pokud budou naplňovat ta kritéria, tak prostě se přihlásí na radu a my je evidujeme.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Budou se vám sami hlásit? Co když tedy někdo, kdo se vám nepřihlásí a pak vám přijde nějaká stížnost, že právě ten provozovatel ale tedy překročil zákon.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, tak samozřejmě v tom případě bysme asi prověřili ten obsah, pokud bysme mohli. Ale opět, tady to je jako velmi komplikované, protože provozovatelé jsou povinni i 30 dnů archivovat to, co odvysílají. A to budou muset archivovat i ti provozovatelé těch audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Takže pokud nějaký takovýhle subjekt to bude, tak to těžko prokážeme, ale asi ho pak budem sami monitorovat a když zjistíme, že naplňuje ta kritéria, tak ho asi pak nějak vyzvem. Já, abych řekla pravdu, tak ono to v tom zákoně ani přesně není. Tam je spousta zase věcí, který my budeme muset nějak v běhu doby dovymyslet, no.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže je to v podstatě nastavení podobné regulace na Internet, která je na televizích. A nemusíme se tedy bát, že nás teď zaplaví jenom samá erotika nebo bůhví jaké další nesmysly, protože to náhodou bude vysíláno z Německa nebo z nějaké jiné země?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, určitě ne. Protože ty mají stejný pravidla jako máme my. Takže ... Určitě ne. A kdyby to sem chtěli vysílat z nějaké banánové republiky, tak už to dávno dělat mohli, že jo.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Kateřino, s vaší profesí souvisí podrobné sledování médií. Myslíte si, že ta česká média slouží stále jako kvalitní prostředek takové té veřejné diskuse, kterou demokracie umožňuje?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, to je otázka.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Váš názor. Váš názor čistě osobní.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Tak, rada vlastně jakoby s tím nemá co do činění, když mluvím za radu. My posuzujeme jenom objektivitu a vyváženost. Což je taky další teda kauza sama pro sebe, kdy například jenom takový případ na okraj. Jeden politik řekl, že něco je mimo ústavní rámec a v televizi odvysílali, že to je protiústavní. Tak jsme dali za porušení objektivity a vyváženosti a Nejvyšší správní soud nám řekl, že to je v pořádku. Takže jenom pro ilustraci. Takže ty naše možnosti jsou taky omezené. Ale tak já si myslím, že to kopíruje prostě nějaké asi preference těch lidí, co těch, v tom státě žije. Protože kdyby s tím nebyli spokojený, tak se na to asi nedívají a samozřejmě ta média utváří ten veřejný názor. Já kolikrát se pak dívám na televizi na nějaké akci, co jsem byla a já mám pocit, že jsem byla třeba někde jinde, no, ale já myslím, že právě díky tomu bude stále více narůstat na významu ta mediální gramotnost a mediální výchova tak, aby se lidi naučili udělat kritický názor. To, co se odvysílá v těch televizích, ale to se týká samozřejmě i printů a potom, já nevím, prostě tady se musí asi začít od dětí. Už i reklama, co to znamená, že to je prostě nějaká nadsázka, jo, prostě ty zprávy, pořady různý, dokumentární, že prostě ta míra objektivity je vždycky prostě opět limitována tím, že to dělají lidi, no.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Dá se říct, že většina médií se stále víc věnuje zábavě. To se týká, myslím, průřezově od tisku až k tomu Internetu. Myslíte si, že tento trend je trvalý a vy ho zažíváte tedy průběžně? Je to tak?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Tak, já si, já když to zrekapituluju za nějaké léta dozadu, co pamatuju, co to vnímám, tak ten trend tady určitě takový je. Ale já si myslím, že ta zahlcenost takovou tou bezbřehou zábavou jakoby už teďka končí nebo skončí. Že se oživuje zájem o ty takové ty zpravodajské kanály a tak, které možná v nějaké maximální možné objektivní míře informují o tom, co se děje. Že ten návrat, a to je vidět třeba u těch mladých lidí, kteří dneska třeba vstupují i do politiky a zajímají se o to, že zase to neskončí u toho, že už bysme tady neměli nějaké seriózní pořady, že už by to skončilo jenom u tý zábavy, to si nemyslím. Ale určitě v průběhu devadesátých let a později ten trend tady byl.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- On si na to stěžoval známý filozof Karl Popper, který tedy byl liberál. Ale měl takové velké sklony, pokud možno regulovat zvláště televizi. Protože tam tvrdil, že čím hloupější a lacinější pořad, tím větší zisk se dá získat, což jsou například ty thrillery, kde je hodně krve, nebo kde se, zase filmy, kde se hodně svléká nebo zase takové ty telenovely, které opravdu sedí v jedné místnosti a vykládá se tam o emocích. Takže to jsme skutečně viděli v posledních letech, že nejen pořadů, ale i televizí, které otáčejí jenom tohle. Jich stále přibývá. Pokud jde o zpravodajství, tak tam zase přibývají taky věci tohohle typu. Typické jsou ty bouračky na dálnici, to je asi nejoblíbenější součást každého zpravodajství. Vy tedy tvrdíte, že už přece jenom se objevuje něco, co by vyvracelo tuto Popperovu tezi.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, tak určitě třeba v mojí generaci, nebo mladší, já si myslím, že jo. Ale jako těžko to paušalizovat, to bych musela vycházet z nějakých relevantních průzkumů a to je jenom čistě můj pocit. Jako já třeba vím, když jsem byla na mateřské dovolené, teďka s dcerou, tak prostě abych nebyla úplně odřízlá od světa, tak jsem prostě sledovala jako zpravodajský kanál České televize ČT 24 a já jsem byla velmi spokojená, že jsem se aspoň v průběhu dne dozvídala, co se vůbec děje. Otázka je, jak všechny tady ty klasické televize a podobně, jak ty nové technologie a ten Internet jak to postupem času samozřejmě přebije. Jestli to je pravda, já nevím. Na mezinárodních fórech se s tím straší, ale to už se strašilo zase kdysi dávno a nic se nestalo do dneška, no, tak to je hrozně, to je filozofická otázka, pane redaktore, spíš.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Ta zábava spojená s touhou vydělat peníze a navíc nějakým způsobem zatáhnout toho televizního diváka do toho pořadu, čímž se jakoby přiblížit těm masám a dát jim ten pocit, ty můžeš příště být účinkující v tom pořadě a my ti třeba přispějeme na to, abychom tě totálně přešili. Tak mám pocit, že to je trend, který samozřejmě je okopírován z Velké Británie a tak, ale teď vévodí i českým kanálům. Stěžují si na to diváci České televize? Protože tam opravdu jakoby už jde velmi často o balancování na hraně, kdy jsou ti lidé vystavováni ponižování, kdy se do národa cpe, že jít na plastickou operaci a nechat se napíchat všelijakým jedem je naprosto běžné.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, stěžují. Stěžují si na bulvarizaci médií obecně a specielně na bulvarizaci České televize. Takové dopisy nejsou, nebo stížnosti nejsou zřídké. Ale jakoby tady není, to není místo Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. My prostě nemůžeme nějakým způsobem formovat takhle nebo, jak říkáte, pořad o plastice, já si o tom můžu myslet své, ale prostě z hlediska, oni neporuší vysílací zákon a rada s tím nemůže nic dělat. Ale ty stížnosti chodí, ty lidi si toho všímají.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Stát podporuje média právě z toho důvodu, že média jsou důležitým prostře..., nástrojem pro fungování demokracie. Tudíž média platí nižší sazbu DPH. Ovšem platí to jak třeba zpravodajský kanál České televize, tak například i Blesk nebo jakákoliv televizní stanice, ať už dává třeba celý den jenom telenovely. Nemyslíte si, že by bylo načase to trochu rozlišit? Jako to třeba dělají ve Spojených státech, kde skutečně mají dokonce právo neplatit žádné DPH stanice, které mají určité množství zpravodajství.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, to jsme zase na začátku, ale myslím u té první otázky. To se týká mediální politiky státu, že jo. To si musí zřejmě napříč politickým spektrem v té nejvyšší politické hierarchii říct ty hlavní principy, na kterých by to teda mělo fungovat a co očekávají od médií. Jako asi kdybych byla politik, tak samozřejmě spíše by se mi to líbilo, aby to takhle bylo. Ale já nejsem, tak to můžu jenom okomentovat takhle, zanadávat si a to je tak všechno, co můžu udělat.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A teď by vaše rada měla na to dohlížet, jestli tedy plní ještě některé médium pravidlo pro to, aby dostalo nižší sazbu DPH. To byste dokázali?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, to bysme dokázali určitě vysledovat a zanalyzovat. Ale, víte, já když jsem, já jsem byla zvyklá, já jsem dělala na tom ministerstvu kultury u 4 ministrů, respektive u 3 a jedné ministryně. Takže já jsem zvyklá, že lidi si rádi nadávají na státní úředníky a často neoprávněně a tak. Ale musím říct, že poté, co jsem přešla do rady, tak Václav Žáka nazýval, že tu radu berou politici jako takovou tchyni. Jako, já si myslím, že to byl teda ještě eufemismus. A prostě všichni jsou zvyklí si do tý rady kopnou, kdy chce. Koneckonců politici média potřebují a rada je pokutuje a reguluje, takže to se někde asi tady ty věci nestřetávají jako zrovna v dobrém slova smyslu. Takže kdybysme dostali ještě tuhle kompetenci rozhodovat o tom teda, jestli někdo, to jsou prostě pak částky ohromných milionů a tak, tak já si myslím, že jako v dnešní situaci je to nereálné něco takového prosadit, aby to ta rada dělala, že by se zvedla taková nevole stran těch médií, že by to opravdu neprošlo teda.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- No, tak by se zvedla z politické sféry?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, já si myslím, že by to asi iniciovala ta média, která by nechtěla, aby ta rada o nich takhle rozhodovala, jo. Jako to by bylo na tom, jestli by se tam nějak určily pak objektivní třeba kritéria, kolik času se věnuje čemu, tak pak asi ano. To bysme byli takoví, takovou, takovým subjektem, který by se stopkama zřejmě měřil nějaké dané obsahy. Ale jinak si to nedovedu představit. To je moje osobní zkušenost.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže by muselo vzniknout jakési sdružení, které by protestovalo, že nechce ze svých daní dotovat bulvár, který zjišťuje soukromí populárních hvězd. Potom by tedy snad bylo možné to přes politiku prosadit. Ale jinak to nejde.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Muselo by mít dostatečný počet členů to sdružení a museli by říkat, že to chce rada. Ale teď, když si čtu Internet, tak tam, tak lidi by vůbec nechtěli regulaci. To oni obecně slyší to slovo regulace a jako mají na to úplnou alergii, ale vůbec jako není důvod. Já když si představím, že by třeba někdo rušil Státní ústav na kontrolu léčiv, který třeba má obdobnou roli, tak prostě bych to nechtěla. To samý ten obsah. Ale ještě jsem chtěla říct jednu věc. Já jsem na ni zapomněla. Že všechny ty věci, že ta mediální gramotnost, jak jsme se o tom bavili, tak že to dokonce má podle toho nového zákona, jestli bude přijat, respektive podle té směrnice, tak to má dostat na starosti opět Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Je to zase trošku unikátní, protože většinou je v tom namočená s ministerstvem kultury a hlavně školství, ale v České republice to je teda jenom rada.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Pojďme něco aktuálního na závěr našeho pořadu. Sněmovna hlasy kývla na požadavky odborářů a podpořila zrušení vyšších daní u zaměstnaneckých výhod. Odvrátila tak alespoň na čas stávku železničářů, která byla plánována právě na dnešek. Pusťme si jeden záznam.
Luboš POMAJBÍK, předseda Odborového svazu dopravy -------------------- Pokud Senát zamítne, vrací se do Poslanecké sněmovny, může být prohlasován jenom nadpoloviční většinou všech poslanců ve sněmovně. Potom může jít k panu prezidentovi k podpisu, který na to má 15 dnů. Pokud ten to bude vetovat, je tam stejný mechanismus. Ten problém, ta nervozita, ten konfliktní stav a atmosféra se prodlužují.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Říká předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík. Klíčové teď bude hlasování Senátu, také podpis prezidenta Václava Klause. On to samozřejmě všechno může zastavit vetem. A v současné době dle jeho to tak samozřejmě vypadá.
Václav KLAUS, prezident České republiky -------------------- Já to považuji za jednání naprosto neadekvátní situaci. Vlastně darebné a falešné a mrzí mě, že není proti tomu rezolutnější odpor. Pokud jsem slyšel, tak jenom jedna politická strana výrazně vystoupila proti ostatním. Odbory v principu by měly být proto, aby bojovaly za zaměstnance proti zaměstnavateli. Tadyhle politici uvnitř odborů, ne faktičtí odboráři, bojují proti státu. A to je něco úplně jiného.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Paní Kalistová, my jsme teď jenom tak stručně připomněli debatu, která se týkala té hrozící stávky dopraváků. Sledovala jste, co se kolem toho všeho dělo ve funkci předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, víceméně, ale my jsme měli tento týden jednání rady a tak, takže jsem se dostávala domů až v pozdních večerních hodinách. Takže ...
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ale když jste to sledovala, byť aspoň marginálně jako víceméně každý z nás, tak měla jste pocit, že zpravodajství českých médií je v tomto směru vyvážené a objektivní, jak ostatně byste měla hodnotit?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- My jsme ještě to nepodrobovali žádné analýze nebo respektive ještě ta se mi nedostala do ruky od našich analytiků, takže já můžu říct jenom svůj názor na to, co jsem zběžně viděla v médiích. Tak tam jako porušení zákona vysílacího, co se týká objektivity a vyváženosti, myslím nedošlo. Byly tam slyšeny všechny strany, ty odboráři, názory politiků i prezident, takže to je zásadní a že by to, že by tam bylo nějaké flagrantní porušení toho zákona, to si nemyslím.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Tam byla často řeč o tom, že odbory snad likvidují parlamentní demokracii, když vyžadují, aby sněmovna nějak hlasovala a vyžadují to pod hrozbou stávky. Zaznělo hodně názorů pro a proti. Vy sama si myslíte, že má smysl vůbec debata na tohle téma? Jako říkat, jestli stávka ohrožuje demokracii.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- No, to by se měli zeptat ve Francii, že jo. Tam se stávkuje permanentně, takže já nevím, já si myslím, že určitě ne. Že to jak tyhle komentáře jejich často jdou nad rámec i mého logického uvažování v médiích. Ale hodnotící komentáře, jak řekl soud pro lidská práva, tak ty jsou mimo objektivitu a vyváženost, to si ten novinář může říkat, co chce. Takže z hlediska zákona vysílacího tady o žádné porušení nejde.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A kdybychom si měli nějak teoreticky představit, co by bylo porušením třeba v debatě o stávce těch příslušných zákonů?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- To bych se musela kouknout do ústavy a do listiny, ale tak určitě právo na stávku tady existuje, takže tam by muselo dojít k nějakému porušení, já nevím, útočit na nějakou třeba rasu nebo pro někoho na nějaké přesvědčení nebo politické přesvědčení nebo tak, že by ta stávka vlastně přerostla v něco úplně jiného. To ...
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- Ale ta vyváženost, neobjektivnost, kdyby to byl třeba příklon jenom, dejme tomu, když by to byl příklon jenom k těm odborářům a preference těch stran, které tu stávku podporují, tak i to by byl přece důvod.
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- To by se, to by byl. Ale kdyby tam vůbec třeba nesměli bejt slyšet ty ostatní, nebo kdyby se to analyzovalo, tak třeba, nevím, 80 procent by bylo věnováno tomu a pak by tam bylo jenom nějaké marginální vyjádření druhé strany. Tak pak by se o tom dalo uvažovat. Ale to by se zase musely ty pořady jako analyzovat a tak. To je docela složitý a v tý radě, zaplať pánbůh, máme velmi dobré analytiky. Je jich teda asi jenom 7, 5 je jich tam zaměstnáno a 3 jsou externí, ale odvádějí dobrou práci. Takže myslím, že by to zanalyzovali dobře.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A odboráři ty si právě stěžovali, že se jim bere právo na stávku, právě ústy třeba jak některých ústavních činitelů, tak třeba některých novinářů. Tam si myslíte, že to nepřekročilo nějakou únosnou mez?
Kateřina KALISTOVÁ, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání /ČSSD/ -------------------- Já tadyto nevím, to bych musela vidět konkrétní třeba vyjádření, jo. To prostě takhle nelze paušalizovat, abych vám řekla. To si nedovoluji.
Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka -------------------- V každém případě si budeme muset počkat na analýzy, to se teprve uvidí. Hostem dnešního vydání Studia STOP byla Kateřina Kalistová. Děkujeme za účast.
Loučí se s vámi Jarmila Balážová a ...
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Petr Holub.
Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.