Odboráři o sobě dali vědět
Pozvání do studia Českého rozhlasu 6 dnes přijal Jaroslav Zavadil, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Dobrý večer, pane Zavadile.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Hezký dobrý večer.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Odboráři o sobě dali v posledních dnech vědět velmi výrazně. Vyhlásili a poté po intenzivních s politiky stáhli výstražnou stávku v dopravě. Ovšem šlo o odbory, které nejsou ve vaší konfederaci, pane Zavadile. Předmět jejich protestu zaměstnanecké benefity projednávala sněmovna i Senát. Aby toho nebylo dost, ozvala se homofobní prohlášení lídra železničních odborů Jaromíra Duška na adresu Českých drah, jež vyvolala zděšení a odpor. Sám Dušek naší stanici řekl.
Jaromír DUŠEK, odborář
--------------------
No, tak já si především nejsem vědom toho, že bych způsobil skandál. Já jsem jenom využil toho, kvůli čemu jsem v roce 89 cinkal klíčema a myslel jsem si, že demokratické právo svobodně vyjádřit svůj názor patří k těm základním principům, které jsem si vycinkal. Netušil jsem, že to rozpoutá hysterii, kterou jsem doposud samozřejmě nezažil. A hlavně, ne že bych věcně neargumentoval tím, co jsem říkal, anebo že bych podstatu toho článku chtěl nějak popřít. Samozřejmě je známo, že Lidové noviny nepatří ke spojencům levice a už vůbec ne odborů, takže si nedělejte ani iluze nikdo o tom, že ten článek není významným způsobem redakčně upraven. Každopádně jsem chtěl jenom připomenout fakt, že určitá skupina protekčně vzájemně působících lidí zneužívajících jaksi vlivu významných osob a shodou okolností homosexuálové, se snaží zaretušovat trestné činy neuvěřitelné úniky finančních prostředků a nabírají kolem sebe na úkor pracovitých zkušených odborníků nabírají diletanty z řad stejně orientované menšiny.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Opravdu není zvykem hodnotit sexuální orientaci jakýchkoli lidí. Mělo to tedy smysl mluvit právě o té orientaci a nestačilo říct, pokud jste chtěl vedení ministerstva dopravy, Českých drah z něčeho obviňovat, držet se třeba toho, že tam jsou klientelistické vazby, že tam vládnou známosti?
Jaromír DUŠEK, odborář
--------------------
Víte, já jsem se o to pokusil před několika měsíci, když jsem na tiskovou besedu pozval řadu novinářů včetně několika televizí. A když jsem jim předal poměrně průkazné dokumenty o tom, že na Českých drahách zmizelo 8 miliard korun. Bohužel ani jedna televize to neodvysílala, každý si může udělat úsudek sám proč. A jeden redaktor nejmenovaného celostátního deníku se mi dokonce omluvil, že to dostal zakázané. Takže to je trošku odpověď na to, když začnete obyčejným způsobem o něčem hovořit, tak se nestane nic a díky obrovskému vlivu, který tato skupina má nejen na média, ale na ekonomiku řady resortů, se nikdo nic nedozví o pravdě.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Vysvětluje odborářský boss Jaromír Dušek.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pane Zavadile, vy osobně považujete tu protikorupční iniciativu pana Duška za přínos k postupu odborů, anebo je to medvědí služba?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Tak, já bych napřed chtěl poopravit ten první údaj, který jste řekl. My v té dopravní koalici máme 2 svazy. Jeden poměrně dost velký a vlastně největší svaz, který působí v té dopravní koalici, to je Odborový svaz dopravy, jehož předsedou je Luboš Pomajbík. A druhý svaz je už menší svaz, je to Svaz služeb na železnici, a tam přesedá pan Jaromír Dušek. Pokud se týká té vaší otázky, no, já si myslím, že to bylo nešťastné. Že to bylo nešťastné vyjádření v tom, bych řekl, takovém tom hrubším jádru. Já samozřejmě nemám rád takováto vyjádření. Já si myslím, že je dobře, že se poukáže na problémy, které jsou na dopravě, a jestli tam jsou, tak nechť se to prokáže a nechť se argumentačně skutečně prokáže, že tam je nepořádek a pak ať se to řeší, to jsem naprosto přesvědčený, že takto to má být. Ale bohužel teda musím říct, že ten způsob a ta forma ta se mně nelíbí a tu musím odsoudit.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ten zásadní podstatný problém v podstatě zůstal skryt za těmi homofobními výroky, které ostatně odsoudili i odborářští představitelé. Je to tak?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Ano, ano. Dá se to tak říct.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A budete nějak pana Duška disciplinárně stíhat, když je součástí vaší konfederace?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Já bych měl napřed předeslat, že my jsme naprosto demokratickou institucí, že naše odborové svazy mají naprostou právní subjektivitu a že samozřejmě to je věc odborového svazu, do jehož působnosti pan předseda Dušek působí a jak se s tím vyrovná tento svaz, je jejich zásadní problém.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to nevíte, co tam v tom svazu se teď děje?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Ne, to zatím nevíme a nemáme informace.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli klepou na rameno a říkají, udělals to, Jaromíre, dobře, ne?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Ale mohu říct, že jsem si se zájmem poslechl řadu těch různých pořadů. Byl jsem účastněna také toho chatu na Blesku. Jeden mě poměrně dost zaujalo to, že velká většina lidí dává Jaromírovi Duškovi za pravdu. Teď nebudu o tom mluvit, jakou formou, ale že poukázal na ten problém. To mě docela překvapilo.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A vy sám máte informace o tom, jestli dráhy hospodaří dobře nebo špatně? Pokud vím, pan Dušek kritizuje způsob, jak byla použita mimořádná vládní dotace ve výši 12 miliard korun.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Já se přiznám, že žádné informace z tohohle toho ranku nemám. Ale každopádně by stálo za to to prošetřit. Protože ať se teda prokáže, jestli skutečně se tam hospodaří špatně, nebo nehospodaří. Většina občanů poukazuje na to, když jezdí vlakem, jak to vypadá, v jakém stavu jsou. Za to samozřejmě nemůžou ty řadoví členové nebo řadoví zaměstnanci, to je věc skutečně managementu. A tohle bych byl rád také, kdyby se prokázalo, v jakém stavu to tam skutečně je.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Já než půjdeme k té zásadní otázce, a to jsou benefity, kolem nichž se strhla taková politická lavina, tak se ještě musím zeptat na tu ohlášenou, posléze odvolanou stávku. Ta je teď u ledu nebo jak to vypadá?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Tak ta je teď, ano, u ledu, řekla jste a použila jste dobrého výrazu. Já dokonce říkám, že je zaparkovaná. Já si myslím, že to bylo naprosto v pořádku. To, že se poukázalo na ten problém benefitů, k tomu se potom dostaneme, že se ta stávka vyhlásila, to se domnívám, že bylo také v pořádku. Pak nastalo velmi rychlé jednání vlády a je potřeba říci, a tady v tom si vážím premiéra, že byl schopen během velmi krátkého času svolat vládu a nikoliv, a nemyslím si, že to bylo pod nátlakem. On několikrát řekl, že si je vědom toho, že tato norma, která byla schvalovaná parlamentem že měla určité chyby a že je potřeba ty chyby napravit. A to se stalo. Takže by bylo asi nešťastné, kdyby v ten okamžik, když ta vláda tohle udělala, by se stávka spustila. To jsem nepovažoval za rozumné. A já si myslím, že se postupovalo správně.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ono, když se to vezme obecně, tak máme před volbami a před volbami je pro odbory vlastně dobré období k prosazování požadavků, protože politici mají sklony ustupovat. Ovšem samozřejmě ve víru těch politických vášní může být někdy těžké cokoliv rozumně dohodnout. Co si tedy myslíte, je to pro vás příležitost či riziko ty volby?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Můj názor je teda, že to tak není. Já se dokonce ani nezabývám myšlenkou, že je před volbami. Prostě momentálně přišla ta situace tak, jak přišla. Ta otázka DPH byla prostě nastolena a my jsme dělali všechno pro to, abysme to zvrátili. Vzhledem k tomu, že toho prostoru v té sněmovně byla, bylo hrozně málo a ten čas utíká a my jsme nechtěli připustit, aby ta chyba, která se stala, aby prostě prošla a aby naší nečinností teda se to nechalo být. Takže tady bych v tom vůbec tento problém neviděl. My to vnímáme skutečně tak, jak to, jako pragmatici. Prostě stalo se to, chceme to teď hned odstranit, myslíme si, že to byl správný postup. A samozřejmě u toho DPH když už jsme, tak jestli můžu k tomu říct ještě několik vět. Ta hysterie, která byla spuštěna okolo DPH ta mně připadá trochu nešťastná z jednoho pohledu. DPH se týká, jak už bylo řečeno, a já už si myslím, že o tom řada lidí začíná konečně něco vědět, se týká velkého spektra zaměstnanců, velkého spektra lidí. Ať už se to týká zdravotníků, ať se to týká stavbařů, ať se to týká samozřejmě dráhařů a jinejch a jinejch, prostě těch benefitů je desítek. A tady ta hysterie mně vadí v jedné věci. Tady existujou, já jsem byl teďko ve sněmovně, kde se zrovna projednávala ta záležitost DPH, přehlasoval se tam Senát. A tam se někteří politici bili v prsa, jak je potřeba prostě jakési privilegium odstranit, že se to týká jenom určitých privilegovaných skupin. My se domníváme, že těch privilegovaných skupin je tady podstatně více. Tady například se řeklo naprosto na rovinu. Když už chceme teda odstraňovat privilegované skupiny, tak se zaměřme na OSVČ, zaměřme se na to, aby paušály, které jsou pro ně naprosto vysoké a prakticky daňové prázdniny mají pořád, se dá říct, tak ať se tohle odstraní. Ať si parlamentáři sáhnou na svoje benefity. Nebudeme povídat o tom, kolik jich mají, jaké mají. Ať se podívají na nemocenskou. Jak je možné, že poslanec může být nemocen dostává normální plat? Vždyť to je taky benefit. A samozřejmě potom je ta skupina těch zaměstnanců, které mají ty benefity, o kterých jsme se tady bavili. Takže když se chce už dělat jakási spravedlnost, což někteří politici rádi říkají, tak ať se to srovná všude. A pak se bavme teda o tom, jestli ano nebo ne. A to ještě bych, ještě poslední větu k tomu. Víte, benefit, nebo respektive některé ty druhy benefitů, to je, my tomu říkáme veřejné statky, které byly zavedeny už kdysi dávno. A ten stát, který je poměrně velkým zaměstnavatelem, protože zaměstnává 700 tisíc lidí, tak má zájem na některých typech benefitů. No, a nevidíme důvod, proč by se ty benefity měly rušit. Takže když si vezmu, že ty dopady reformy veřejných financí, které dopadly nejvíc na zaměstnance, a teď ještě z druhé strany se jim chce po stokorunách možná brát, ale pro některé to jsou velké peníze, protože při průměrných mzdách 13, 14, 15 tisíc, já se nebavím o průměrné mzdě v národním hospodářství, protože to všichni víme, že je svým způsobem zdevastovaná, tak samozřejmě pro ně to má svůj význam, má to svoji hodnotu. A myslíme si, že tady zrovna začínat je to nejnešťastnější, co může být.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme u těch horentních a velmi kritizovaných benefitů poslanců a politiků, ale zůstaňme u těch poslanců. Je známo, že odbory mají velmi blízko k levici, tak vy chodíte za těmi levicovými poslanci a registrujete ochotu a zájem si na ty benefity sáhnout, pěkně je seškrtat. Je to tak?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
No, já vám to řeknu tak, jak si to myslím, já si myslím, že odleva doprava tam žádná ochota není. Jsou to proklamace, které existují. Ano, ale když pak přijde k lámání chleba, tak se ještě nestalo, že by si to ta sněmovna svým způsobem sebrala. Takže tady to platí odleva doprava pro všechny.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale vraťme se k těm benefitům, kolem nichž byl takový poprask. Tam jste ovšem byli v té předvolební době úspěšní. Levice totiž ve sněmovně našla podporu pro nižší zdanění zaměstnaneckých benefitů. Přehlasování senátního veta jí pomohli lidovci a také 3 nezařazení poslanci. Podle novely zákona o DPH, která míří teď za prezidentem republiky, by se měly vybrané zaměstnanecké náhrady zdaňovat znovu z ceny zvýhodněné a ne tržní, jak tomu bylo od ledna. Proti této změně ovšem byla pravice. Včetně místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09
--------------------
Já myslím, že žádné překvapení. Koalice nerovných šancí komunistů, lidovců a sociálních demokratů rozhodla o privilegiích pro jedny na úkor druhých. Paradoxní na tom je, že se vůbec nejednalo o zaměstnanecké výhody. Jednalo se o privilegia pro zaměstnavatele, nikoliv pro zaměstnance určitých odvětví, na které budou muset doplácet všichni ostatní.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle předsedy zelených Ondřeje Lišky navíc norma zvýhodňuje jen jednu skupinu zaměstnanců. A proto by ji hlava státu měla odmítnout.
Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených
--------------------
Vzhledem k tomu, že ještě je na pořadu dne podpis prezidenta, tak stále ještě není všem dnům konec a zdá se, že bylo vyhověno části politického spektra tady těmto požadavkům odborů. Já si nemyslím, že to byl správný krok, ale nevidím žádný důvod pro to, aby odbory jakýmkoliv způsobem tu situaci dál hrotily, takže předpokládám, že hrozba stávkou už se nebude opakovat.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pane místopředsedo Zavadile, já na vás tedy nejdřív něco prozradím. Ono se obecně ví v kuloárech sněmovních, že máte dobré vztahy právě s panem Kalouskem, který ovšem teď říkal něco, co se vám vůbec nelíbí. Takže co byste mu řekl, jestli jste mu to skutečně už neřekl při vašem posledním setkání?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
No, dobré vztahy, to je možná nadsazené, ale já se snažím bavit s jakýmkoliv politikem, který je ochoten se bavit. A jestli je zprava nebo zleva to mně nevadí. Mám tu výhodu, že nejsem člen žádné politické strany. Samozřejmě Kalouskovi jsem to řekl. A on tady mluvil o těch privilegovaných skupinách a já jsem před tím, před asi 10 minutami hovořil přesně o tom, co jsem mu také řekl. Že kdyby bylo vhodné, kdyby na tom pódiu teda v té sněmovně začli napřed řešit ty privilegované skupiny jiné a pak se teprve mluvilo o tom DPH teda, které se skutečně, co se počtu nebo co se kvantity finančních toků týče, to jsou směšné částky. "Směšné" v uvozovkách, protože tak jak bylo řečeno ministrem Janotou, tak se v současné době jedná někde kolem 70 a někteří jiní říkají až 200 milionů korun.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, někteří dokonce mluvili o miliardě.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Ty, si myslím, že nevědí, o čem mluvějí. Takže to je jediný, co k tomu můžu říct. Protože skutečně to tak není, jo, takže jestliže někdo mluvil o miliardě, tak neví, o čem mluví a nebudu to dál rozebírat.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Je pravda, že to říkal náměstek ministra financí Fuksa a ministr financí právě dával za pravdu tomu nižšímu číslu. A co vám tedy ale odpověděl pan Kalousek, když jste mu tohle vysvětlil?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
No, ono už pak na odpověď nebylo moc času.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A když jsme tedy u toho, jak vlastně se chovaly jednotlivé strany během jednání o benefitech, tak vezmete si z toho nějaké poučení a třeba budete některou z těch stran podporovat ve volbách? Nakonec myslím, že v roce 2006 jste říkali, že ta ČSSD je přece jen lepší.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Já si nemyslím, že zrovna ta bitva o DPH je zrovna tou bitvou, ze které by se mělo vycházet jaksi k určitým politickým partajím. Já se domnívám, že ta záležitost je hlubší. To bych se musel vrátit k reformě veřejných financí, která připravena Topolánkovou vládou a i také ministrem Mirkem Kalouskem způsobila to, co způsobila a samozřejmě, že rovná daň a všechno, co se na to navázalo, de facto už dneska každý ví, že to rovná daň není, že to je daň velmi pokřivená, protože při výdělku nad 100 tisíc korun na dani odevzdává ten člověk, který vydělává tyto částky, už jenom 15 procent, zatímco normální zaměstnanec má pořád kolem 23. Takže tady o rovné dani se nemůžeme vůbec bavit. A hlavně, co způsobila ta reforma veřejných financí je to, že tím podříznutím příjmů do státní kasy způsobila vlastně problémy, které se táhnou až dodnes. Protože my máme spočítáno, a vy víte dobře, že ti naši makroekonomové se poměrně dost dobře trefují a nemýlí se, tak zhruba kolem 80 miliard má na svědomí reforma veřejných financí. A samozřejmě ten dopad v té daňové reformě a v té rovné dani, na které ty naši zaměstnanci, mám na mysli ta skupina, která má kolem 3 až 4 milionů lidí, ty na tom vůbec nevydělali. Takže já si myslím, že tam je zakořeněno taková určitá nechuť a apatie vůči těm pravicovým stranám, které tohle způsobily. A to DPH je jenom jakési dokreslení celé té situace. Takže já se nedomnívám, že my bysme měli bejt ti, kteří by měli říkat volte toho. My budeme říkat, nevolte toho. To spíš. Protože ty nám způsobili tyhlety problémy.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale to je nakonec ve finále stejné.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Je to stejné, ano. Já s váma souhlasím, ale prostě tak to je. Takže já jsem přesvědčený, že označit tyto strany, které způsobily tenhleten problém a způsobily, a když se vrátím ke krizi, která začla, vždyť my jsme byli první, kteří poukazovali na krizi už v listopadu, v říjnu předminulého roku. A bylo to vnímáno jako že se nic neděje. Topolánkova vláda dokonce říkala, nešiřte paniku. A najednou se panika projevila. A bylo to zbytečně pozdě a mohli jsem být připraveni na to lépe.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A pokud jde o program, tak vám by se tedy spíš líbil program, který by dával zpátky ty věci třeba?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Tady se, ano, tady samozřejmě. Protože tady je ten, tady je, bych řekl, jádro pudla. Programy. A skutečně ty programy levicových stran jsou příjemnější pro zaměstnance než programy pravicových stran a pak je tady ještě druhá věc a to je arogance, jo. Protože ta arogance ovlivňuje hodně, bych řekl, i to, i ten postoj toho člověka, protože skutečně s těmi některými pravicovými politiky je velmi obtížný jednat.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
S kým třeba?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
No, tak například s Topolánkem je velmi obtížné jednat. Jestliže nás nazval na jedné tripartitě partou, já se omlouvám za ten výraz, partu zaměstnavatelů nazval zloději a nás nazval lháři jenom proto, že jsme tehdy prosazovali společně uchování těch stravenek, což má něco podobného k benefitům, ale je to o něčem jiným. No, tak přece takovýmhle způsobem se nedá jednat. A jestliže se jedná s ministrem Nečasem, nebo dneska už s ministrem Nečasem o minimální mzdě a je to jako když házíme hrách na stěnu a on nemá ani chuť, ani zájem zvyšovat minimální mzdu, která je mimochodem také jedním z problémů šedé ekonomiky, protože to, že se nastavila minimální mzda na hranici 8 tisíc a nějaká koruna, tak samozřejmě to potom vypadá v praxi tak, že v té terciální sféře nedostávají ty lidi jenom 8 tisíc. Ale dostávají další peníze vedle a na těch stát nemá ani korunu. Ale jestliže se tohle bude dále a dále prohlubovat, no, tak potom teda ta šedá ekonomika u nás roste a o to bude horší napravování všech těchhletěch věcí. Takže k tomu nemám co dodat.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaroslavu Zavadilovi je tedy blízký program levice. Ovšem máme levice dvě. Tak vsadil byste na komunisty nebo na sociální demokraty?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Ne, já tady v tomhle případě teda na rovinu říkám, že na sociální demokraty. Na komunisty nesázím z jednoho prostého důvodu, protože oni zatím neměli schopnost a neměli možnost, teď myslím v té demokratické éře, nemyslím v té staré, k té se vůbec nechci vracet a nikdy jsem nebyl členem žádné partaje, už jsem to tady jednou řekl. Ale já prostě nemůžu věřit, než si to prověřím. A oni zatím neměli možnost vládnout, neměli žádnou zodpovědnost, takže ty programy se hezky říkají, ale pak jak se mají naplňovat, tak je to horší. Zatímco u té strany sociálně demokratické jsme se občas přesvědčili, použiju slovo občas, že skutečně teda ty programy naplňovali. Ovšem tady je jinej problém, a to je problém trošku hlubší, a to je volební systém. Protože já jsem zásadně proti tomuto volebnímu systému, který existuje. A kdyby bylo po mým, a to není možné, by byly tady, by byl systém založený na jasně většinovém principu. To znamená jedna strana vyhraje a 4 roky vládne. Lidé jim to potom spočítají.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale také by mohla být velká koalice, kdyby to zase bylo fifty - fifty a to by možná pro tuto zemi nebylo úplně to pravé ořechové.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
No, dobře, ale řekněte mi, jakej význam měly ty koalice předešlé?
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
To už je samozřejmě otázka osobního pohledu.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Když už jsme u těch programů, tak vy byste při pohledu do minulosti chtěli prostě napravit to, co podle vás způsobila reforma veřejných financí. Ale co byste chtěli, aby ty strany dělaly do budoucna? Protože krize zatím ještě úplně neskončila a ty strany by asi měly nabídnout, co by třeba i v tom horším scénáři podnikly.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
No, tady, tady se přiznám, že my teď v současné době, protože my jsme měli poměrně velmi dobré, v poslední době teda, teď nebudu říkat 5, 6 měsíců zpátky, ale v poslední době poměrně velmi časté a intenzivní jednání s vládou Jana Fischera. A byť jsme samozřejmě na některých věcech se nebyli schopni okamžitě dohodnout, protože ona taky to měla komplikované s tím mandátem, nevědělo se, jestli budou volby v říjnu, nebo jestli nebudou, takže samozřejmě tam tady došlo k určitému prodlení, kdy se jaksi nekonalo, což nám vadilo, ale potom, když se už jasně vědělo, že ta vláda bude mít delší mandát, tak jsme po ní požadovali ty věci, které se vlastně objevily potom nakonec v tom balíčku. To znamená v těch 38 bodech, na kterých jsme se byli shodnout. Ale tady ta shoda je důležitá v jedné věci. Že jsme se shodli se zaměstnavateli. My jsme se původně shodli na 21 bodech. Do toho přišla tripartita, kde premiér Fischer se svojí vládou předkládal takzvanou Exit Strategy, která se nám nelíbila. Ani jedné, ani druhé straně, protože jsme se nedomnívali, že by to byla materie, která by pomohla okamžitě v té krizové, v té krizové době. Že to je spíš materie nadčasová a ještě ne úplně dokonalá. Takže přesvědčili jsme pana premiéra společně, že by bylo dobře se zabývat těmi našimi body, které se potom dostaly do toho celkového balíčku těch 38 bodů. Kde my jsme měli na mysli hlavně 2 věci. Aby se šlo do zaměstnanosti, aby ty projekty a aby ty opatření, které jsou v těch 38 bodech, z určité části podpořily zaměstnanost. To znamená, aby se skutečně šlo do projektů, které přinesou práci, práci firmám, práci našim lidem. A to se tam v těch balíčcích objevilo. Byť to vyvolalo zase hysterii u některých jiných politických stran, hlavně teda u zelených. Ale nevím proč. Protože o tom, že dneska jádro, nebo bez jádra se naše republika neobejde, o tom ví už kdekdo. Já nechápu, jak je možný, že to tak dlouho trvalo než přišlo k zásadnímu rozhodnutí, že se teda o jádru budeme bavit. A že se teda jádro dostaví. To se mělo už udělat dávno a tady je mně líto, že Topolánek podlehl tlaku zelených a nedokázal prostě je přesvědčit, že to tak je nutné. A samozřejmě tak tam byly další věci. Prunéřov a tak dále.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom bych podotkla, že tedy současná strategie vlády nebo respektive alespoň ty návrhy vám tedy budou blízké. Ale nicméně v tuto chvíli to vypadá, že budeme mít jádro i prolomení těžebních limitů, předtím jsme byli přesvědčováni, že buď jádro nebo uhlí. Tak vy byste radši všechno?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Pokud mám říct svůj vlastní názor, za prvé jsem energetik, to chci předeslat, jo. Takže o jádru u mě není vůbec pochyb. A já se nedomnívám, že větrníky nám zachránějí energii. Byť chápu, že Evropská unie tlačí zhruba všechny státy do toho, aby tam zhruba dvacetiprocentní podíl byl z jiných zdrojů, ale to je otázka, jestli 20 nebo o něco méně. Takže já jsem přesvědčenej o jádru dlouhodobě. A pokud se týká prolomení limitů, tam jsem přesvědčenej také že ano, protože si myslím, že to má zase další aspekty na zachování určitých těch elektráren, zachování práce. A chápu, že určité skupiny lidí můžou být naštvány proto, že se to teda dotkne jejich území. Ale jsem přesvědčen, že ta náhrada za ty jejich, za to jejich bydlení, která tam je, ta náhrada, která se připravuje bude adekvátní a že by to nemělo a nemuselo vyvolávat takové problémy. Spíš jde o to odolat tlaku některých malých politických stran.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A Studio STOP dnes hovoří s odborovým předákem Jaroslavem Zavadilem. A hned se ptáme. Čeho tedy odbory chtějí dosáhnout a čemu chtějí zabránit v druhém roce krize? Já se na to podívám z opačného pohledu. Nezdá se vám, že české a moravské odbory jsou příliš krotké, když se podíváme do Řecka, do Itálie, do Francie, tak vy jste jako beránci.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
No, máte pravdu. Ale já si nemyslím, že to je špatně. Já si myslím, že jsme poměrně i tím "klidem" dosáhli spoustu věcí za těch 20 let. Samozřejmě my nemáme mentalitu Řeků, nemáme mentalitu Francouzů a nemáme mentalitu Italů, byť bych si ji mnohdy přál. Ale prostě žijeme v českomoravské kotlině, takže to je zbytečné přání. Takoví my nikdy nebudeme, my jsme spíš zaměření na toho Švejka a snažíme se teda některé věci je trochu dostat do ironických uvozovek. Ale čeho chceme dosáhnout. Já se domnívám, že v první řadě je potřeba teď v téhle fázi, protože nezaměstnanost zatím nezačíná klesat, zatím naopak doposavad stoupala, nastanou další problémy z hlediska mladých, z hlediska absolventů, protože vlády předtím udělaly jednu věc, která se nám moc nelíbila, a to je to, že vlastně ten absolvent k tomu, aby mohl dostat vůbec podporu, musí odpracovat x měsíců. V současné době je neodpracuje, takže ti lidé nebudou mít ani podporu. A naším zájmem je, aby teda samozřejmě ta nezaměstnanost nestoupala už dále a samozřejmě, aby se pro to dělaly všechny možné opatření.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký je tedy váš konkrétní recept?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Nejsem vládní činitel, ale myslíme si, že je potřeba skutečně dát lidem práci. Proto ty projekty, které jsou v těch 38 bodech, které tu práci přinesou. Přinesou práci mnoha firmám českým, kde jsme dokonce chtěli aby, a víme, že to není možné v rámci Evropské unie dát pravidlo, aby se toho zúčastňovali jenom čeští podnikatelé, to je nám jasné. Ale je potřeba, aby skutečně práce byla. Pokud ta práce bude, pokud na těch projektech, které jsou rozehrány teď v současné době se začne pracovat a vím, že teďko jsou další věci. Teď tady začíná se jevit iniciativa Afghánců, chtějí české trolejbusy a možná, že se to bude rozvíjet dále. Bylo to nedávno v televizi. Takže to jsou ty přímé věci, které můžou přinést práci. A to je nejdůležitější. My se nebráníme tomu, co jsme dokonce i podporovali za doby ještě exministra Nečase, kdy jsme chtěli, aby se šáhlo na evropské peníze v tom projektu Vzdělávejte se, protože jsme věděli, že se částečně může eliminovat nezaměstnanost. Ono to Vzdělávejte se má určitý plus do budoucna. Ale nemá to okamžitý efekt. Okamžitý efekt je práce, práce, práce. Takže my nechceme stavět hladové zdi jako za Karla IV., ale myslíme si, že tady je možnost plno projektů, které i z prostředků Evropské unie, kde skutečně se domníváme, že ani to čerpání není tak dobré, jak by mělo být, proto i taky jeden z těchto bodů bude teď na tripartitě. Dneska jsme shodou okolností na předsednictvu tripartity o tom hovořili. Takže chceme opravdu, aby se dostávaly finanční prostředky na projekty, které přinesou práci, práci, práci.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Když jsme u té ekonomické krize, tak je skutečnost, že odbory tu krizi předpovídaly úplně ze všech nejlépe. Tak jsem se tedy chtěl zeptat, jakou máte předpověď teď, jestli už krize skončila nebo bude mít tvar dvojitého V?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
My jsme už někdy na přelomu roku prognózovali, měli jsme také setkání s Českou národní bankou, kde pokud se týká nezaměstnanosti jsme se poměrně trefili. Obě dvě instituce mluvily okolo 11 procent maximálně, dneska už je skoro 10, kéž bysme se netrefili teda, zaplať pánbůh, kdyby to zůstalo. Pokud se týká HDP, tam jsme se mírně lišili. Protože Česká národní banka předpovídala zhruba 1,4 a my jsme předpovídali spíš nulu a dolů. Ono o jedno procento se nemá cenu dneska hádat, protože 1 procento je tak malé číslo, byť se jedná o 40 miliard, ale je to opravdu velmi obtížně identifikovatelné. Takže tady se dá to 1 procento brát jako určitá chyba. Nicméně zatím nás nic neopravňuje k tomu, že bychom prognózovali i teď, i v současné době, že by ten růst měl nastat nad 1 procento. Určitě si myslím, že ne. Bohužel, kéž bysme neměli pravdu. A jinak, když už mluvíte o té přesnosti, tak já k tomu řeknu ještě několik poznámek. Proč ta přesnost? No, můžem spekulovat, ale my jsme nezávislá instituce, my nemáme zájem na tom nic zkreslovat. Ať už se to týká inflace, ať už se to týká HDP. A musím říci, že za posledních 10 let, já jsem si tu tabulku vytáh, nebo respektive ta čísla vytáh, jsme proti ministerstvu financí byli šestkrát lepší než oni, dvakrát jsme byli na tom stejně a jenom dvakrát horší. Tak to taky o něčem svědčí.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím to je, máte dobré experty?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Já si myslím, že máme dobré experty. A pak jsem řekl je tady ta nezávislost. Takže nikdo nám nemůže podsouvat nic, ono, víte, jenom abyste pochopili, já si myslím, že pan Holub to ví, ale když se podhodnotí inflace o 1 procento, tak to dělá zhruba 17, 18 miliard ve prospěch státní kasy. Takže ono to má taky něco do sebe.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy tedy předvídáte, že by ten letošní rok neměl být nějakým novým vzestupem. Mluvíte tam tedy ale i o tom, že by ta nezaměstnanost měla ještě růst, že by u nás dosahuje těch 11 procent. Ovšem ta čísla, která jsou k dispozici za únor, tak ukazují, že když se to očistí od sezónních vlivů, tak vlastně ten růst nezaměstnanosti skončil a to skončilo tedy pod 10 procenty. Takže ta otázka zní, jestli tady nemůže být i ten dobrý scénář. Jestli už skutečně není víc práce k dispozici. Protože nakonec vy to musíte i z terénu znát velice dobře.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Právě, že ty signály z terénu nám tohle nesignalizují. Já jsem znova, znova opakuji, kéž bysme se mýlili, protože samozřejmě každé procento nezaměstnanosti je špatné. My jsem pupeční šňůrou navázáni na německou ekonomiku. U německé ekonomiky zatím se nejeví, že by se mělo něco oživit, nějak podstatně. Ale tady bude ještě skluz. Takže i když by se oživila německá ekonomika, tak minimálně 6, 8, 9 měsíční skluz tady nastane. Takže i z těchto důvodů se nedomníváme, že by v letošním roce a bohužel teda podotýkám, že by mělo dojít k nějakému rychlejšímu obratu. Já bych byl spokojený, kdyby se to drželo při té nule nebo s nějakým tím, s nějakou desetinou. I když znova říkám, to nejsou žádná čísla, aby to bylo nad. Ale o to horší by bylo, kdyby to bylo pod.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jsme řekli, že české a moravské odbory jsou krotké. Navíc během krize prakticky nedošlo k žádným sociálním sporům. Ta stávka vyhlášená, poté odvolaná byla vlastně jen takovou epizodou. Dá se tedy říct, že je nějaké riziko, že by nějaké spory, nějaké konflikty mohly nastat?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Víte, paní redaktorko, odbory v době, kdy se nedaří, a to neplatí jenom pro české, to platí pro jakékoliv odbory, tak jsou si dobře vědomy toho, že můžou velmi těžko něco získat, protože jejich prioritou je, aby se udržela zaměstnanost. A mnohdy dokonce, říkám, i za cenu, která se někomu možná nemusí zdát, ale právě proto, že si vážejí tý práce, tak jsou ochotní přistoupit i na některé podmínky, na který by normálně nepřistupovaly. Takže oni pokud se týká nárůstu mezd nebo nenárůstu mezd, tak samozřejmě tohle všechno berou v potaz a pro ně je důležité, že když už teda se smíří s tím, že nebude žádný nárůst mezd v těch podnicích, tak chtějí za to výměnou udržování, udržení té zaměstnanosti, protože to má pro ně velkou cenu.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Teď zažil pracovní trh České republiky nejhorší propad vůbec, co se pamatuje. Trh práce je přitom zřejmě nejdůležitější ekonomický parametr. Když vy pozorujete tu situaci na trhu práce, tam nejde jenom o ta čísla, ale i o to, jak se tam člověk dokáže uplatnit, jak se tam k němu chovají. Tak jak se ta situace na pracovním trhu změnila z pohledu běžného zaměstnance? Řekněme, že tu práci stále ještě má.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Takhle, je to zase region od regionu a firma od firmy. I v této krizi jsou firmy, které si nevedou tak špatně, ale samozřejmě ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete zase nějakou jmenovat třeba?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
No, tak já si myslím, že Pošta třeba například. Je to státní firma, že například ČEZ je na tom tak, jak je na tom. A mohl bych asi určitě najít rychle v paměti další. Ale samozřejmě tam, kde, a hlavně teda v tom strojírenství nebo větší část v tom strojírenství, hutě a tam jsou problémy a tam se právě snažili o to udržení té zaměstnanosti. Takže ten pracovník na tom trhu je samozřejmě vystaven jakémusi tlaku, jestli vůbec tu práci bude mít. A proto se přistupuje na ty určité "výměnné obchody". Tady mě trochu mrzí, že jsem v České republice nepřistoupili zatím ještě, byť teda předpokládám, že se o tom budeme bavit dál, na ten systém toho Kurtzarbeitu. Shodou okolností já mám úplně čerstvou informaci z Německa z Bonu, kde probíhal určitej seminář a Němci jednoznačně, za prvé to dokazují čísla, protože u nich, a to je zajímavý, vzrostla nezaměstnanost meziročně o 0,4 procenta. To je jedno z nejmenších čísel. A oni to přikládají právě Kurtzarbeitu, protože Kurtzarbeit, kterej je v Německu zakomponován a my jsme také v něm se shlídli, a proto jsme ho chtěli dostat i do naší legislativy, tak oni jednoznačně prokazují, že jsou třetinové náklady státu na to, že teda to, co dává do podniků na Kurtzarbeit, proti tomu co by vydával na nezaměstnanost. A my tady naše čísla, které máme, ukazují skoro podobné, jo. Kdybysme zavedli v Česku Kurtzarbeit, takže vlastně ta čísla z hlediska podpor a z hlediska toho, kolik by stál nezaměstnaný a co, kolik by stál Kurtzarbeit, tak je to skoro na podobné úrovni. Takže my se domníváme, že tudy by měla vést cesta.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ovšem zavést Kurtzarbeit, to není vůbec triviální věc. Tam například se ten Kurtzarbeit platí z toho, co je u nás pojištění proti nezaměstnanosti. To znamená, že by bylo nutné asi dost změnit zákony. Myslíte si tedy, že je to reálné? Jednak takový zákon sepsat, prosadit ve sněmovně a navíc přesvědčit zaměstnance a zaměstnavatele, že se bude přispívat víc.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Odpověď je jasná. To není otázka krátkého času, to jste řekl. Ale mělo by se na tom začít pracovat. To už není otázka letošního roku, ale měli bychom mít takovýto systém připraven do budoucna. Jsme si tohohle toho problému vědomi, takže ano, tady není co k tomu dál dodat.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě taková podotázka velmi praktická. Dá se v tuto chvíli sehnat dobré zaměstnání? A pokud ano, poraďte kde.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Dobrá práce se shání v téhleté chvíli velmi obtížně. Dokonce jsou už regiony, jako je i Praha, i v Praze s výjimkou, tuším, Praha-východ a s výjimkou, tuším, středních Čech, je v situaci už horší než bývávala kdysi. A to nemluvím o regionech severní Moravy a severních Čech a tak dále. Takže opravdu se dobrá práce velmi obtížně shání a myslím si, že ještě nějakou dobu to potrvá. Ale když ještě se vracím ne k tomu Kurtzarbeitu, ale chci říct, co se děje v těch firmách, co nás vlastně vedlo k téhle myšlence je to, že tady docházelo a dochází ještě myslím si, byť se to teď začíná hodně hlídat, já nevím, jak to nazvat, nechci říkat podvodům, ale ono to k tomu skoro inklinuje, jo. Protože jestliže člověka propustíte k 31. daného měsíce, od 1. ho pošlete na úřad práce a zároveň s ním uzavřete dohodu o provedení práce, která není zatížena odvodem sociálním a zdravotním, takže stát se okrádá, ten člověk zůstává v práci stejně, sice teda na levnější náklady zaměstnavatele, ale to je přesně to, co nám vadí, protože to se netýká jenom malých skupin lidí. To už se dneska týká desetitisíců zaměstnanců, a tam pak ty ztráty, který ten stát utrží díky tomu neodvodu těch sociálních a zdravotních, no, tak ten je veliký. Proto jsme říkali, tak, krucinál, pojďme se začít zabývat takovou tou záležitostí, která je transparentní, jasná a má jasné podmínky.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jenom drobná prosba. Ne každý ví, co je Kurtzarbeit z našich posluchaček a posluchačů.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Kratší pracovní doba a ve své podstatě to znamená, že stát dotuje zaměstnavateli určité procento toho výdělku toho dotyčného pracovníka. To znamená ty dotace můžou bejt různé. My jsme se tady propočítávali na 25 procent. Takže by to znamenalo ve svý podstatě, že 25 procent by dotoval stát tomu zaměstnavateli na jednoho pracovníka a to by byl přínos státu a ten zaměstnavatel by toto vlastně ušetřil.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy jste teď předtím narazil na jeden takový vážný problém, který se týká právě toho, jak se mohou cítit na pracovním trhu zaměstnanci. Protože opravdu to dnes tak vypadá, když se člověk třeba poptá i po těch pracovních úřadech, takže pokud jsem nezaměstnaný a chci sehnat práci, tak ještě nejlepší příležitost je, že se stanu agenturním pracovníkem, to znamená, že budu půjčován, ale potom mi nabízejí firmy ty smlouvy o dílo, což je tedy 150 hodin ročně, ovšem někdy se to dělá tak, že ta, těch druhých 150 hodin se napíše třeba na moji manželku. Ale zdaleka asi nejčastější je Schwarzsystém, to znamená, že já jako nezaměstnaný dostanu své IČO a dělám tutéž práci jako jsem dělal předtím, ale ne jako zaměstnanec, ale jako živnostník. Tím se samozřejmě ušetří minimálně polovina, spíš ještě víc tedy ...
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Ještě víc možná.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
... na sociálním a zdravotním pojistném. Takže jsem se chtěl zeptat, jestli opravdu jsou tyto 3 možnosti v podstatě představením všech alternativ, které má dnes nezaměstnaný?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Já si myslím, že ano. Tady samozřejmě my proti tomu Schwarzsystému bojujeme už léta a zatím se nenašla, bych řekl, žádná politická strana, která by výrazným způsobem do tohohle toho šla. Já jsem se tady zmiňoval o té minimální mzdě, která je velmi nízká. A ona je dneska v současné době nějak kolem 37 procent průměrky. Naší snahou vždycky bylo tak kolem 50. Mimochodem chci říct, že minimální mzda je ve většině států staré Evropské unie, je i ve Spojených státech, je v Japonsku. Takže jaksi hovořit o tom, že by to byl jakejsi výdobytek něčeho, je hloupost. A je skutečně jenom o to nastavit tyhlety parametry tak, aby ta minimální mzda nebyla dehonestující, ale aby skutečně se více a více zamezovalo zneužívání toho Schwarzsystému, to znamená toho, že se vedle platějí peníze, ze kterých stát nic nemá. To chápu, že nemůže bejt minimální mzda, byť teďko ve Slovinsku, tuším, vyzvedli o x desítek procent, což mě teda překvapilo. Ale jestli to směřují právě na tohle, tak se domnívám, že to je správné. Jde o to, jestli to ustojejí. Některé ty skupiny, které jsou potom hrazeny ze státu, protože tam je taky trochu problém s tou minimální mzdou.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ještě právě k tomu Schwarzsystému, že se člověk stane takovým pseudoživnostníkem. Tak my máme 800 tisíc lidí, kteří pracují jako OSVČ. A kolk z nich myslíte, dá se to, jestli se to dá odhadnout, je na tom Schwarzsystému?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Tak to vám neřeknu, to skutečně nevím, to je velmi těžko odhadnutelné, nevím, nevím. No, to bych spekuloval.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ale dá se říct, že toto opatření, ten Schwarzsystém, které firmy hojně používají, takže ono to vlastně není tak špatné, protože mají tedy zaměstnnace propustit a vyhodit ho na dlažbu? Není vlastně Schwarzsystém takovou českou variantou Kurtzarbeit?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
To jste vedl dobrou otázku. Schwarzsystém je nejhorší pro stát. Protože ten na tom nejvíc prodělá. Samozřejmě pro toho člověka ten Schwarzsystem zas až tak nejhorší není, to chci podotknout. Ale pozor, jo, je potřeba si uvědomit 2 dopady, které to má. První dopad je při nemocenské, protože pak ten člověk najednou zjistí, že dostává tolik, kolik dostává. A pak je druhá věc důchodů. Protože samozřejmě, když dostáváte přes výplatní pásku jenom něco, tak se vám to promítne i do důchodového pojištění. Takže tohle si mnohdy, a hlavně mladí, ani neuvědomují. Takže to je problém toho zaměstnance, jestliže on s tímhletím vědomím na to přistoupí, tak ano, je to lepší než nedostat vůbec nic. Ale pozor, tyhlety dopady to má a hlavně pro stát. Takže kdo by měl být hlavním tím bijcem, aby se tohleto nekonalo? No, to by měl být stát.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy jste teď řekl řadu věcí, které by se měly udělat. To znamená třeba zasáhnout proti Schwarzsystému a zrušit třeba mnohá zvýhodnění, která dnes umožňují živnostníkům platit naprosto minimální daně a pojistné. To je tedy jedna věc. Ovšem jedná se o 800 tisíc lidí, tak si to ti politici těžko dovolí. Druhá věc, kterou jste navrhoval, je zvýšit minimální mzdu, což se zase nemusí líbit podnikům jako takovým, a třetí věc je, že jste navrhoval Kurtzarbeit, což je, jsou vyšší výdaje pro státní rozpočet a státní rozpočet si je dnes tedy rozhodně dovolit nemůže. Myslíte si tedy, že tyto 3 věci se objeví v předvolebním boji vůbec? Odváží se někdo říct?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Tak pokud, takhle. Minimální mzda, a tam se zastavím napřed, podnikům si nemyslím, že to vadí, jo, to chci předeslat, protože tak jak máme naši databázi kolektivních smluv a tak dále, tak tam se až tak minimální mzda neprojeví. Ona se projeví v něčem jiném, ona se projeví v trendu, to znamená, když se zvýší minimální mzda, tak samozřejmě se zase licituje o zvýšení tarifů a tak dále. Ale přímo to nezasahuje do té průmyslové sféry, to spíš zasahuje do tý terciální sféry, já do těch záležitosti, o kterejch jsme se tady bavili. Jestli se to objeví jaksi v té rétorice politiků ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Co čekáte?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
No, tak já si myslím, že se tam může objevit minimální mzda. A jinak na to ostatní se domnívám, že jsou zbabělí na to, aby to řekli, jo. Protože já si myslím, že je potřeba, aby už se konečně někdo našel a řekl naprosto jasně, je potřeba tohle řešit, je potřeba tyhlety ěci narovnat. Je to o spravedlnosti a tak ať se vám to líbí nebo ne, tak tohle, do toho je potřeba jít. A jestli ty politici budou nadále lavírovat jak lavírujou, a znova opakuju, do všeho, to teď mluvím zleva doprava. Tak prostě to bude takhle dál. Furt se budeme motat, já tomu říkám cochcárna. A nebude z toho prostě cesta ven. Takže už bych byl rád, kdyby se našel nějakej Churchill, kterej by řekl, budeme potit krev a slzy, ale není možný, aby tu krev a slzy potili pořád jenom a jenom zaměstnanci. Což es v mnoha letech posledních stává.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Když to máte všechno potom v hlavě srovnané, tak neměl by se objevit nějaký Churchill v odborářském hávu, když ti ostatní jsou zbabělí a nechtějí přijít s kůží na trh?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Já za prvé nevím, jestli to mám v hlavě srovnaný, to vám děkuji. Ale nicméně já si myslím, že hlavně ten Churchill by se měl objevit v jiným hávu, ne v tom odborářským. Já si myslím, že my jsme prokázali určitou zodpovědnost, že, jak jste tady říkala, jsme byli dokonce jako beránci a tak dále. Takže tady se moc stávek nekonalo. A já si myslím, že to je dobře. Byť někdy, mi to trošku chybí, protože si myslím, že by se ta podnikatelská sféra ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, když jste teď tu stávku vyhlásili, tak to byl pěkný poprask a všichni ustoupili. To vás těšilo, ne?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Mě těší vždycky to, když zvítězí rozum. Já se domnívám, že i ta stávka má přivést k rozumu někoho, kdo ten rozum momentálně nemá. Znovu opakuju, prokázali všichni ti, co se okolo stávky točili, že mají větší zodpovědnost než něteří politici, kteří dokonce v některých televizních pořadech je vyzývali k tomu, ať teda začnou stávkovat, takže už se to konečně prolomí, ať tu stávku udělají. No, tak to musím říct, že mi to připadá, jak když se bavím s člověkem, kterej rozum nemá vůbec. Proč má dráždit hada bosou nohou?
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy říkáte, že ti politici nejsou odvážní, ale koneckonců já bych se zastal v tomto směru občanských demokratů. Ti prokazují značnou odvahu a prosazují nepopulární opatření. Například pan Nečas, které jsme už vzpomněli, tak on prosazuje změnu na pracovním trhu, to hlavní, co on chce, že by se prodloužila zkušební doba při přijímání zaměstnanců a naopak by bylo možné propustit zaměstnance de facto ze dne na den, kdy to přeženu.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
No, nepřeháníte.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To je výrazná změna a on tvrdí, že by se tím právě v dobách po krizi pomohlo, aby se lidé vůbec přijímali do běžného pracovního poměru. Zatímco teď se každý bojí a bere si přinejlepším agenturní pracovníky. Takže nemyslíte si, že tento návrh, byť nepopulární by způsobil skutečně pozitivní změnu na pracovním trhu?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Já bych dokonce řekl, že tento návrh je velmi populární pro někoho. Já bych doporučil panu Nečasovi, aby se vypravil za hranice našeho státu a třeba do toho inkriminovaného Německa, aby si zjistil, jak je obtížné tam propustit zaměstnance, za jakých podmínek ho musejí propustit. Kolik měsíčních odstupných tam musejí vyplatit tomu zaměstnanci. A nikomu to tam problém nedělá. Našim pravicovým rétorům, ti se shlídli právě v té výpovědi bez udání důvodu. Víte, někdy jsme už před lety se bavili o některejch těch artikulích toho zákoníku práce a tehdy to byli zaměstnavatelé, kterých jsem si vážil. Za svaz průmyslu tehdy vystupoval Vráťa Kulhánek, Schwarz a tak dále. Tak jim tyhlety věci nevadili. Oni říkali, jak můžu někoho propustit bez udání důvodů. Vždyť tam musím přece vždycky něco napsat. Nehledě na to, že i ten stávající zákoník práce umožňuje tomu zaměstnavateli se se špatným zaměstnancem rozloučit já v tom vidím skutečně trochu něco nekalého, a proto mně to vadí. Že to není férové, že to není férové vůči těm lidem, kteří teda na tom trhu pracovním jsou. A že je to určitá potom možnost vydírat ty lidi a heleďte se, tadyhle ten atribut je a buď teda budete klapat, anebo půjdete z tý fabriky. Takže já tohleto nevidím jako férové, já si myslím, že ten postoj těch zaměstnavatelů a těch rozumnejch je takovej. Nevadí jim zákoník práce. A to, co se teď začíná znova dít v těch předvolebních rétorikách, ale je to dobře, ať si to ty lidi jaksi sami uvědomí, co je čeká v případě toho, kdyby ta ODS vyhrála a jaká je bude čekat teda budoucnost z hlediska zákoníku práce a tak dále a tak dále.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Když tedy mluvíme o těch pravicových receptech, tak to, co je hlavní problém vůbec v ekonomice, to se řeší třeba v Německu, tak je to, že minimální mzda je příliš blízko výši sociálních dávek, které má nezaměstnaný. A samozřejmě levice tvrdí, ano, musíme zvýšit tu minimální mzdu v Německu, tedy vůbec ji zavést. A pravice vůči tomu namítá a není proti tomu zas takový úplný pokřik, že by se měly naopak snížit nějaké sociální dávky. Protože ve chvíli, kdy člověk bere za práci o pár stovek víc než když je na sociálu, tak samozřejmě proč by chodil pracovat, to by byl hloupý.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Ono tohle je téma, o kterém by se dalo hovořit dlouhodobě, kde na jedné straně jsou argumenty, že vlastně naše sociální dávky, a teď to vemu všechno, se z hlediska HDP odvíjejí na poměrně nízkém procentu, a teď přesně nevím definovat to procento, jestli je to 12, 13, 14 procent. Zatímco ve státech na západ od nás je to procento podstatně vyšší. Takže tady je i částečná odpověď, že jestli tamto nedehonestuje trh, tak proč u nás? Jiná věc je kontrolních mechanismů. To se netýká teda samozřejmě sociálních dávek, to se týká spíš nemocenské a tak dále, kde ty kontrolní mechanismy selhávají. A jinak se domnívám, že sociální dávky u nás už vzhledem k tomu, že teda skutečně to procento vůči HDP není vysoké, nejsou nijak přemrštěné. Nejsou nijak přemrštěné, ale samozřejmě, když řeknete argument, že to nenutí toho člověka pracovat, tak se pak zeptám, kdyby ta minimální mzda byla o x desítek procent vyšší, pak už by to bylo jinak. Já na to neumím teď odpovědět. Ale může to mít nějakou paralelu? Myslím si, že by to mohlo mít, ale chápu, že ta minimální mzda se nedá přetáhnout. Ale kdyby byla na úrovni 50 procent, kdyby byla, nebo na úrovní 60 procent, o kterou se snažily některé státy, tak když si to spočítáte, že dneska je zrovna průměrný výdělek 23 tisíc, 50 procent z toho je zhruba 11,5, už by to bylo o něčem jiným a už by to bylo o jiných poměrech mezi sociálními dávky a mezi minimální mzdou. Ale znova říkám, je mi jasné, že to je obtížné z hlediska některých skupin, které jsou pod státním rozpočtem, protože tam by muselo dojít k prolomení, protože tam je poměrně dost velká skupina. Ale pozor, tu "velkou" dávám do uvozovek, protože celkově je na minimální mzdu v České republice 2 až 3 procenta zaměstnanců, kteří pracují. Takže to zas není takové velké číslo, kdyby se s tímhle stát dokázal vyrovnat, tak se ta minimální mzda dá zvednout, odpadne, řada, bych řekl, věcí, která se týká Schwarzsystému. Ne všechny, ale zlepší se to. A mělo by to možná i význam v tom, že by ty lidi spíš za tou prací chtěli jít.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže o snižování některých sociálních dávek budete mluvit nejdříve až se zvýší minimální mzda?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Až se vůbec situace v ekonomice zlepší. A porostou mzdy jako takové.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká host dnešního vydání Studia STOP místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Tak, děkujeme za vaše názory, informace prognózy a až se situace zlepší, tak možná v nějakém optimističtějším duchu na vlnách Českého rozhlasu 6.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda, ČMKOS
--------------------
Já vám pěkně děkuju, zdravím všechny posluchače a to si přeji taky.