Nezaměstnanost v České republice se přiblížila 10 procentům
Graf nezaměstnanosti není příznivýFoto: Honza Ptáček
Nezaměstnanost v České republice se přiblížila 10 procentům a to na konci února. Dosáhla 9,9 desetin procenta, což představuje 583 tisíc a 135 osob, kteří v tomto měsíci marně hledali místo. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí a pokud se podíváme do minulosti, tak nad 10 procent se nezaměstnanost dostala na konci roku 2003. Za hlavní důvody nárůstu počtu nezaměstnaných analytici považují doznívající propouštění z konce roku, kdy končily pracovní úvazky na dobu určitou. Její výši ovlivňují i sezónní faktory.
Odborníci se shodují v tom, že i v příštích měsících lze očekávat mírný nárůst nezaměstnanosti. Jednou z možností, jak jí čelit, je naučit se novým dovednostem. Změnit profesi nebo se takzvaně rekvalifikovat. Jsou rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané vstupenkou na trh práce? Nebo jsou jen ztrátou času? To nás bude zajímat v dnešním vydání Studia STOP. Povíme si také, kdo se vlastně k rekvalifikacím dostane, případně v jakém odvětví je možné takovou rekvalifikaci získat. Kolik lidí rekvalifikaci přímo zúročí v hledání nového zaměstnání a kolik z nich je najde? I to se dozvíte v dnešním vydání Studia STOP.
Hosty dnešního vydání Studia STOP jsou paní doktorka Ladislava Steinichová, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a také inženýr Radek Foldyna, ředitel Úřadu práce v Karviné, který s námi bude ve spojení po telefonní lince. Dobrý večer vám oběma.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Dobrý večer.
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer. Pane řediteli, věřím, že nás dobře slyšíte do Karviné.
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Ano.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud se podíváme na situaci týkající se nezaměstnanosti, tak analytici předpovídají, že v prosinci letošního roku dosáhne zhruba 10,6 desetin procenta. A podle údajů Hospodářských novin, které čerpaly z prognózy České národní banky, může v příštím roce překročit hranici 11 procent. Podniky v České republice ohlašují další propouštění a zaměstnavatelé tak budou hledat další úspory. A to přesto, že pokles ekonomiky zbrzdil. V březnu má propouštět další zaměstnance například turnovská sklárna Preciosa. Lepší vyhlídky ovšem mají zaměstnanci dopravy či telekomunikací. Já vás v úvodu poprosím o vaše aktuální čísla o počtu nezaměstnaných evidovaných na vašich místech, na úřadě práce v Karviné a na ministerstvu práce a sociálních věcí a případně řekněte, jaká je ta struktura těch lidí, kteří se dostávají právě do té kategorie nezaměstnanosti, tak nejdříve poprosím paní doktorku Steinichovou.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Tak, já bych chtěla říct, že ta struktura nezaměstnaných nebo i ten počet nezaměstnaných se za ten loňský rok ra..., radikálně změnil, protože ke konci roku 2009 jsme měli vlastně dvojnásobný počet uchazečů o zaměstnání, ve srovnání s rokem dva osm. Co se týká té kategorie podle vzdělání, tak musíme říct, že ta ekonomická krize se podepsala i na odvětvích, u kterých jsme si dřív mysleli, že jsou poměrně stabilní a kde problémy nebyly. Projevuje se nám ve strojírenství, projevuje se u kvalifikovaných pracovníků i vysoce kvalifikovaných pracovníků, takže se nedá říct, že by to byl pro nás fenomem, fenomén tedy nezaměstnanosti jednoduchý vzhledem k tomu, že musíme pracovat s úplně jinými uchazeči než tomu bylo dříve. Na druhou stranu musím říct, že řada z těchto lidí má vlastně i zájem o rekvalifikace a je schopná si uvědomit důsledek rekvalifikace a své připravenosti pro další uplatnění na trhu práce.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy vnímáte z toho vašeho odborného pohledu to číslo, které udává počet neza..., nezaměstnaných? Například podle údajů Eurostatu je v Evropské unii nezaměstnaných 10,1 desetina procenta. U nás tedy ty prognózy hovoří o tom, že tom může být až 11 procent v příštím roce. Tak jsou to odhady reálné, případně tak trochu si berete rezervu od těchto čísel, které analytici často rádi říkají, protože my novináři se s oblibou na ně ptáme?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
My když srovnáváme naši míru nezaměstnanosti s tím Eurostatem, tak my jsme na tom o něco lépe, protože podle těchto eurostatových vlastně směrnic nebo regulí naše míra nezaměstnanosti je 8,5 desetin procenta, takže je o něco nižší a jsme na ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon, to je lednová tedy.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
To je lednová, ano. A jsme na tom poměrně ve srovnání s některými dalšími státy dobře, což ovšem neznamená, že bychom tedy se neměli poučit a neměli bychom dělat všechno proto, abychom ty naše nezaměstnané nějakým způsobem se snažili dostat zpátky na trh práce. A jedna z těch forem je právě ta rekvalifikace jako nejúčelnější.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Radek Foldyna je ředitelem Úřadu práce v Karviné, pane řediteli, tak jak je to u vás v Karviné? Vy máte čísla za celý okres, za města a jednotlivé obce, stejná otázka i pro vás.
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Tak samozřejmě já budu doplňovat paní doktorku Steinichovou, v našem okrese se krize promítla taky v nárůstu nezaměstnanosti, za ten poslední rok se počet uchazečů zvýšil asi o 5 tisíc nových, nových uchazečů. Takže na Karvinsku v současné době evidujeme 22 tisíc uchazečů, v procentech to činí 14,83 procenta. A z hlediska skladby těchto uchazečů je zhruba 10 tisíc klientů se základním vzděláním, 6 tisíc uchazečů se středoškolským vzděláním a asi tisíc, tisíc 200 uchazečů, to znamená absolventů středních škol a vysokých škol. Celkem 21 tisíc 832 uchazečů evidovaných na úřadu práce v Karviné činí procentuálně 14,83 procenta z míry nezaměstnanosti. V případě toho, že bysme neprováděli žádné rekvalifikace, tak ta míra nezaměstnanosti by už přesáhla výši 15 procent. Ten poslední rok, jak paní doktorka uvedla, byl trošku specifický v tom, že zhruba těch 5 tisíc nových uchazečů, kteří tedy přišli, tak měli zvýšené požadavky nejenom na rekvalifikační kurzy, ale samozřejmě poptávali i různé pracovní příležitosti. Byla to kategorie, která se intenzivně zajímala o jakoukoliv práci, nicméně bohužel těch počet volných pracovních míst, které na úřadu práce v současné době máme, je pouze 324 volných pracovních míst a na jedno volné pracovní místo připadá 68 uchazečů. Takže ten nárůst opravdu za ten poslední rok taky je extrémní a úřad práce opravdu těmi rekvalifikacemi, kterémi jsme se snažili pomáhat, se snaží samozřejmě ten trh práce aspoň, aspoň nějakým způsobem zkvalitnit, že při těch rekvalifikacích ti uchazeči nabydou nějaké technické nebo praktické dovednosti. A do budoucna tu práci získají možná snadněji.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro paní doktorku Ladislavu Steinichovou, jak vy vnímáte, vy jistě ty údaje znáte z toho karvinského okresu, to je takový okres, kde se opravdu té nezaměstnanosti "hodně daří", tak jak vy vnímáte tu strukturu těch nezaměstnaných? Pozorujete za poslední léta zásadní změny?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Dá se říct, že pozorujeme, protože třeba v tom meziročním srovnání konec roku dva osm a konec roku dva devět, je to o tom, že v loňském roce jsme měli se základním vzděláním 141 tisíc uchazečů o zaměstnání v celé republice a meziročně ten počet vzrostl o 37 tisíc téměř, vyučených jsme měli v roce 2008 na konci roku 138 tisíc, ale k tomu konci roku 2009 už to bylo 225 tisíc, no, a co se nám tedy také objevilo jako možná problém, že ke konci roku 2008 bylo 16 tisíc nezaměstnaných vysokoškoláků v celé České republice, ke konci roku 2009 už to byl tedy počet 25 tisíc, což je více než poloviční nárůst vlastně i u vysokoškoláků.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to znamená, dá se říci celkově, že výše vzdělání tedy není takovou automatickou vstupenkou na trh práce. Pozorujete, že některé obory nebo absolventi některých oborů anebo i lidé s praxí z některých oborů jsou na tom hůře než u jiných?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Dá se říct ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím vysokoškoláků, pardon.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
U, u vysokoškoláků my nesledujem tedy v tomto případě zas tak úplně u vysokoškoláků, ale obecně bez ohledu na stupeň vlastně vzdělání a ukončení studia, úplně nejhůř v tom loňském ro..., roce dopadli lidé, kteří měli nebo byli vyučeni nebo absolvovali příslušné školy v oboru gastronomie, hotelnictví, turistický ruch, je to s podivem. Pak následovala technická chemie, no a dokonce další strojírenství, strojírenská výroba a poté elektrotechnika.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, u toho hotelnictví a tedy i gastronomie, která s tím souvisí, tam byl zaznamenán výrazný pokles tržeb, lidé méně cestují, tak to je takové odvětví, kde opravdu v současné době se nedaří. Stejná otázka pro pana inženýra Radka Foldynu, ředitele Úřadu práce v Karviné, můžete říci vy, jak pozorujete tu strukturu těch nezaměstnaných u vás a když srovnáváte ten typ lidí, kteří nemají práci z Prahy, tak pozorujete nějaké výrazné rozdíly? Podle posledních let, tedy údajů posledních let?
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Ta skladba těch uchazečů na Úřadu práce v Karviné je zhruba stále stejná, protože jsme prům..., průmyslová oblast zaměřená na těžký průmysl, ať je to hornictví nebo ať je to hutnictví. Takže ta krize se promítla spíše v těch kategoriích povolání, které se týkala mužů, takže přicházeli k nám do evidence opravdu povolání důlních zámečníků, horníci, elektrikáři, hutníci, to znamená kategorie, které pracují v průmyslu. Většinou se to týkalo lidí, kteří měli výuční list a týkalo se to samozřejmě pozic i potom z technických profesí, kteří už měli i maturitní vzdělání.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když dovolíte, tak jenom přidám informaci, že statistiky hovoří o tom, že hůře, co se týče propouštění, jsou na tom muži. Vy to tedy potvrzujete, těch je bez práce 9 a půl procenta a žen je sice tedy 10,6 deseti procenta, ale ta situace u žen se zastavila a to číslo je již delší dobu stejné. Tak možná v úvodu, ještě než se pustíme do těch rekvalifikací, jak je to s propouštěním žen a jak si vysvětlujete to, že u žen, byť je to číslo v současné době vyšší, stagnuje a muži jsou propouštěni častěji, paní doktorko Steinichová?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
De facto ten trend je po celé republice stejný, že vždycky jsme měli něco přes 50 procent v té evidenci uchazečů o zaměstnání žen. Dnes je to opačně, dnes máme 47 a nějaké drobné, 47 procent žen. Vyplývá to skutečně z toho, jak jste řekla, že postiženy jsou ty provozy a ty firmy, které se věnují té strojírenské výrobě plus některým dalším, co bylo doménou především mužů. A kde jsme do loňského roku neustále hledali kvalifikované pracovní síly. Dá se říct, že z hlediska ale i toho uplatnění těch uchazečů o zaměstnání nebo to, jak si nacházejí rychleji práci, tak ti muži jsou přeci jenom flexibilnější na tom trhu práce, což se nám objevuje v těch tocích uchazečů o zaměstnání, kteří přicházejí a odcházejí z evidence. Další věc je, že ženy tím, jak dělají v některých, nechci říct méně náročných pozicích, ale v takových pozicích, které jsou možná stabilnější v té době krize a i z hlediska toho, že ty ženy samy o sobě vemou i horší zaměstnání anebo se snaží najít to zaměstnání průběžně. Tak je ta situace, jaká je. Čili postižení jsou muži a on je to takový nový fenomén, protože ti nezaměstnaní muži vlastně častěji propadají depresím a mají větší problémy než nezaměstnané ženy. Což se nám projevuje v té práci s klienty.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a mají problémy v interpersonálních vtazích, protože přeci jenom ve většině rodin v současné době muži přinášejí větší výdělek do té domácnosti, takže z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti u muže, pokud to tak je v té konkrétní domácnosti, tak to způsobuje problémy. Pane řediteli Foldyno, vy jste k tomuto již něco řekl, nicméně můžete doplnit, jestli chcete, pokud ne, tak postoupíme dále.
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Tak já mohu doplnit taky, že opravdu ta karta těch procent se převrátila, že ještě před 2 lety jsme měli v evidenci procentuelně více žen. V současné době máme z toho celkového počtu 22 tisíc uchazečů asi kolem 10 tisíc žen, zbytek se vlastně do toho počtu vyskytují muži. Takže ta procenta se trošičku změnila. A jinak souhlasím s paní doktorkou Steinichovou, že vlastně tady na tom Karvinsku ten těžký průmysl, kdy většina mužů byli živiteli těmi rodiny, tak ty sociální dopady jsou o to větší.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se podívat na rekvalifikace. Nejprve na celkovou částku, která je investována právě do takových rekvalifikací. V prvních 3 čtvrtletích minulého roku, jsou to tedy údaje za minulý rok, investovalo ministerstvo práce a sociálních věcí více než 188 milionů korun do zajištění právě rekvalifikačních kurzů. Pokud to srovnáme s rokem 2008, tak je to asi o 16 milionů více. Stát však ušetřil, jelikož 98 milionů korun získalo ministerstvo právě z evropského sociálního fondu. Účastníků rekvalifikačních kurzů celkově přibylo a přibylo i těch, kteří si kurzy platí z vlastních prostředků, například pomocí odstupného z předchozího zaměstnání. Tak mě zajímaly vaše novější informace, to bude asi otázka pro paní doktorku Steinichovou, ředitelku odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí. Tak, jak se ta částka navýšila a kolik lidí si rekvalifikační kurzy hradí z vlastních zdrojů?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Tak, já jednak bych odkázala všechny zájemce na ty údaje, které se týkají prostředků na rekvalifikace stavu zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podobně, tak bych je odkázala na webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí, na portál ministerstva práce, kde mohou najít ty údaje komplexní a vybrat si z toho, co potřebují i v tom dělení na jednotlivé kraje, což je někdy zajímavější, než ty celkové částky. To je jedna věc. A druhá věc, co se týká těch uchazečů, kteří si hradí kurzy z vlastních zdrojů, tak tam my nemáme nějaký přehled, protože toto se nesleduje. Je pravda, že řada uchazečů se nespokojí s tím, co nabízejí úřady práce, protože úřady práce mají nějakým způsobem, k tomu se určitě dostaneme, ty svoje nabídky kurzů na rekvalifikaci limitované. No, a je možná tedy dohoda s úřadem práce, že vlastně bude akceptovat to, že ten uchazeč ten kurt má ze svých zdrojů placený a že vlastně úřady práce potom tu účast na tom kurzu berou jako omluvenku, že ten člověk nedochází na úřad práce na ty kontakty a podobně, takže mu to nějakým způsobem zohledňují teda v té práci s ním.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Takže i vyčíslenu tu pomoc Evropského sociálního fondu, to najdou lidé na těch stránkách, dobře.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Je možné tam najít všechno, jak kdo bude potřebovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k těm rekvalifikacím, jaké vlastně možnosti rekvalifikační vy nabízíte či zprostředkováváte, o jaké obory se jedná, co to je za lidi, jak se ti uchazeči vybírají, případně jaké podmínky musí splnit, tak pojďme postupně, já když dovolíte, pane inženýre, dám ještě slovo dámě, paní ředitelka Steinichová, začněte vy prosím.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Tak já bych začala trošku zeširoka, my máme rekvalifikace cílené a takové rekvalifikace, které nějakým způsobem nejsou příliš konkrétně zaměřeny, ty cílené mají za cíl připravit člověka, toho uchazeče o zaměstnání, na zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele. Ty další rekvalifikace by měly být směrovány tak, aby se zvýšila vlastně uplatnitelnost toho uchazeče na trhu práce a měly by mu být nějakým způsobem doplněny nebo zpřístupněny informace a základní znalosti, například o práci s počítačem, což je dnes věc, která tedy je téměř v každém zaměstnání žádána a ta generace nad 40 de facto v tomto má handicap nebo i ty mladší pochopitelně. Ale záleží zase, jestli jsou ti lidé vzděláni tedy jenom základním, základním způsobem, nebo jestli mají nějaké odborné další vzdělání. Takže ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ty lidi, promiňte, jak ty lidi vytypováváte, jak se dostanou vůbec do té fáze, že jsou zařazeni do toho rekvalifikačního kurzu?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
No, tak jednak na rekvalifikaci není právní nárok. Úřad práce je vždycky, když má ty rekvalifikace, tak postupuje podle toho, jestli je to tedy ta rekvalifikace pro tu uplatnitelnost nebo cílená. Anebo jestli z hlediska toho přehledu, která má o trhu práce v tom svém okrese, v tom územním regionu, jestli je nějaká poptávka po určité kvalifikaci, jestli je tam nedostatek pracovníků. Čili přichází i s takovou tou potřebou místní, čili, každý úřad práce si rozhoduje o tom, jaké rekvalifikační kurzy otevře, kolik uchazečů do těchto kurzů pošle. A výběr uchazečů je takový, že se zkoumá jednak schopnost toho člověka vlastně se rekvalifikovat na, na tom kterém nebo v tom kterém kurzu. To je jedna věc. Druhá věc je, že se zkoumá jeho vlastně ta uplatnitelnost u toho budoucího zaměstnavatele, pakliže už je tam nějaký konkrétní dozvuk toho budoucího zaměstnání. No, a zároveň tedy úřady práce s těmi lidmi, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců pracují, vypracovávájí s nimi takzvané individuální akční plány. A je-li ten člověk motivován a je-li schopen nastoupit na rekvalifikaci, tak rekvalifikace je jedním ze základních nástrojů, který je těm lidem nabízen.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste zmínila počítačové možnosti, jaké další, jsou tam ještě jazykové možnosti? To je asi příliš krátká doba na to, osvojit si jazykovou dovednost v rekvalifikačním kurzu?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
S jazykovými schopnost..., nebo kurzy je to tak, že obecně neexistují, ale pakliže ten člověk má nastoupit do nějakého zaměstnání, kde předpokladem pro tu rekvalifikaci je i třeba znalost jazyka, ale v tom specielním konkrétním, nebo v té odborné terminologii, tak pak je možné. Ale úřady práce zpravidla tedy nedělají dlouhodobé kurzy, protože ten horizont té, těch potřeb se velmi rychle mění.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, ty počítače jsou takovým asi hlavním, hlavní náplní rekvalifikací. Jak dlouho trvá takové počítačové školení, rekvalifikování?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
No, nedá se říct, že by to byl jenom jeden kurz, oni jsou tam ty základní kurzy, tam je někdy 14 dní, 3 neděle, ale oni jsou pak takové i pokračovačky, kdy tedy se už pracuje s konkrétními programy a ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, to znamená, ti, ti účastníci si procvičují na různých úrovních různé dovednosti týkající se počítačové práce.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Dá se říct. Dá se říct.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Abysme dali také slovo do Karviné, pane řediteli Foldyno, tak jak je tomu v Karviné?
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Tak, tady se musím pochlubit, protože s naším oddělením nebo odborem rekvalifikačním se nám podařilo v minulém roce zrekvalifikovat skoro 2 a půl tisíce uchazečů, z toho tisíc 900 formou rekvalifikačních kurzů a 600 v rámci poradenských kurzů. Rekvalifikačních kurzů jsme vypsali zhruba v 50 různých oblastech a snažili jsme se samozřejmě pojmout ty specifika tady tédle, tédle karvinské oblasti. Nicméně chtěli jsme se věnovat také ženám, takže jsme vytypovávali různé kurzy, ať už to byly kurzy na pedikérky, manikérky a vázačky květin, eventuelně nějaké kadeřnice, sociální pracovnice a samozřejmě pro ty dělnické profese můžu, tak největší zájem byl v těch kategoriích technických. To znamená svařování, řidičské průkazy na těžká vozidla, vysokozdvižné vozíky, elektrikářské zkoušky a tak dál.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je velice široká škála. A jaký zájem ti vaši uchazeči projevují o ty, o ty rekvalifikace?
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
V tom roce dva devět a v dva deset ten zájem je podle mě obrovský, protože samozřejmě tam je i ta finanční stránka věci, když jste v tom rekvalifikačním kurzu. Z hlediska těch kategorií, ještě abych doplnil, tak se to hlavně týkalo uchazečů se základním anebo se vzděláním z výučního nebo z vyučení. Tam to se v té kategorii pohybovala ve věku 40 až 40 let, 45 let teda, 40, 45 let, u těch mužů tam byl ten zájem největší. A z důvodu právě tohoto zájmu jsme se snažili právě zprostředko..., se zprostředkovaliteli vytypovávat právě vhodné kandidáty a uchazeče, aby ten rekvalifikační kurz byl nějakým způsobem ukončen. To znamená tisíc asi devět set lidí zvládlo ukončit rekvalifikační kurz v těch 50 zhruba kurzech, které jsme vypsali ve výběrovém řízení. A 600 lidí mělo takový ten poradenský program, tam se to týkalo třeba uchazečů, kteří jsou v evidenci víc třeba než 5 let. A už mají nějaké, bych řekl, i ty sociální problémy se vydat do společnosti a tak dál a tak dál.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře.
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Takže 2 a půl tisíce lidí celkem prošlo v roce 2009 tě..., těmito kurzy.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi, kolik těch lidí, kteří ty kurzy absolvovali, kolika to opravdu pomohlo změnit práci nebo v tomto případě nalézt novou práci?
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Tak tady, tady pokud bych typoval v procentech nebo z na..., z těch našich zkušeností, tak bohužel to číslo je velmi nízké a pohobuje se, pohybuje se opravdu k těm 10 procentům. Je to tím, že úřad práce nemůže vytvářet nová pracovní místa, pouze dává těm lide vzdělání a jedinou možností, kde pomáháme tu nezaměstnanost snížit je tím, že provádíme tady s obcemi a s ostatními některými firmami veřejně prospěšné práce, kde se snažíme samozřejmě ty naše uchazeče taky zaměstnávat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě poslední otázka této části. Pane inženýre Foldyno, to znamená, jak vyhodnotíte tu možnost rekvalifikovat se, případně jak často se setkáváte s tím, že ti lidé říkají, no, raději, než bych chodil do rekvalifikačního kurzu, tak bych intenzivněji hledal zaměstnání, protože podle druhých lidí jsem slyšel a vidím, že jim to k nalezení místa nepomohlo?
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Samozřejmě, jenomže ti lidé tu práci samozřejmě hledají raději než rekvalifikační kurz. Ale pokud ty volná pracovní místa nejsou na tom Karvinsku, tak třeba po tom půl roce, roce tam opravdu dochází i k nějakým těm sociálním problémům, těm psychickým problémům, kdy ten člověk, ať už hledá nejenom přes úřad práce, ale přes různé agentury, přes různé, různé další jiné společnosti, tak vlastně přichází na ten úřad práce a ten úřad práce mu pomáhá získávat určitými dílčími kvalifikacemi jeho vzdělání nebo získání nových dovedností. Osvojí si znovu nějaký ten návyk, že pravidelně se, dejme tomu, ráno vstává, jde na ten kurz, dostane se do společnosti, hovoří s těmi kolegy a tak dál, takže je tam i ta sociální složka, jo, toho úřadu v té rekvalifikaci.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě. Dá se tedy říci, že ty kurzy vlastně slouží také k tomu, aby ti lidé nevypadli z toho pracovního procesu, aby se udrželi psychicky v nějaké dobré kondici a případně byli schopni opět nastoupit do práce, pokud se zadaří, říkám to dobře a zjednodušují záměrně?
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Ne, říkáte to naprosto správně, ten člověk určitě, když získává nějaké informace, prospívá to nejen jemu v té složce dovednostní, ale samozřejmě i té složce, jak říkám, možná té morálně volní, kde se udržuje v, pravidelně v tom rytmu, kdyby do té práce chodil. To znamená opravdu ten řád, který je denní řád, tak určitě pomáhá.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ladislava Steinichová, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí je také dalším hostem ve studiu. Paní ředitelko, tak jaký vy máte přehled o tom, že lidé jaksi říkají o rekvalifikačních kurzech, že nemají smysl a že je lepší intenzivně hledat práci. A jaksi nejsou si vědomi toho, že ten kurz přispívá i k tomu, o čem jsme před chvílí hovořili, k takovému udržení zdraví duševního i tedy dovednostního, co se týče profese?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
No, tak je pravda, že ta rekvalifikace je záležitost, kdy někteří lidé, nevidí-li konkrétní nástup do zaměstnání, propadají takové trochu skepsi anebo depresi, to je pravda. Na druhou stranu ta rekvalifikace je skutečně tak, jak už říkal pan ředitel Foldyna jedním z mož..., jednou z možností, jedním z přístupů vlastně k té aktivní situaci nebo k tomu aktivnímu hledání si práce a, a každý nový poznatek je nějakým způsobem přínosem pro ty lidi. Ty, ti lidé mají už při tom hledání rekvalifikace nebo při tom posouzení, jestli tedy rekvalifikaci ano nebo ne, obrátit se na úřadech práce prostřednictvím toho svého poradce na, my tomu říkáme IPSka, to je informační poradenské středisko, což je středisko, kde de facto lidé mohou posoudit své schopnosti, možnosti. Je tam řada zajímavých testů, na co ti lidé se hodí, co by si měli vybrat, kam se nasměrovat, protože v některých těch regionech najednou zjistíte, že ta práce není a už nikdy nebude v tom, co, co se ti lidé vyučili.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, také je to o té schopnosti třeba se přestěhovat za prací. To je něco, co v České republice není hojně rozšířeno a nemyslím si, že to je něco velmi pohodlného, když má člověk kořeny a rodinu v nějakém místě, nicméně v jiných státech Evropy je to daleko běžnější, že lidé za práci, za prací dojíždějí anebo se přímo za ní stěhují.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Je to pravda, je pravda tady to, že například nejmenší nezaměstnanost je v Praze a okolí, ten Středočeský kraj má poměrně malou nezaměstnanost, je to naspádování na Prahu a řada firem sídlí na okraji Prahy. U nás na odboru je víc než polovina lidí mimopražských, kteří denně dojíždějí vlastně do Prahy, zejména mladých lidí, které tam máme. Takže je to ale i o možnosti té dopravy, protože jestliže nemáte dopravu takovou tu běžnou denní vhodnou, no, tak ti lidé pochopitelně pak zvažují ty možnosti, jestli se jim vyplatí dojíždět nebo jestli je výhodnější třeba být i doma na dávkách, ale to je opravdu na úplně jinou diskusi. Ale řada těch lidí, kteří právě vlastně v té evidenci jsou, tak první 2, 3 měsíce si ti lidé myslí, když jsou to ti, kteří opravdu chtějí pracovat, byli zvyklí pracovat, neměli nějaké problémy a najednou se dostali tedy do toho koloběhu souvisejícího s krizí, byli propuštěni, uvolněni, tak řada lidí si myslí 2, 3 měsíce, že to je fajn, to nějak se rozhlídnu, něco najdu, uvidím.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odpočinu si.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Odpočinu si. Také část, ano, zařídím si to i ono, samosebou, tak oni to zvládnou v té době. I jsou schopni sledovat všechny možné nabídky, protože na úřadu práce si mohou hledat i pro, vlastně na těch vývěskách i prostřednictvím internetu, mají tam k němu přístup. Domluvit se na nějakých místech, které jsou jim doporučována. Jestliže se to v tom prvním období, v tom prvním čtvrt roku nepodaří najít to zaměstnání, tak ti lidé pak už vlastně upadají do takové jaksi spíš letargie a po tom půl roce už je skutečně nutné s nimi něco dělat, takže my máme dneska i manažery a poměrně na slušné úrovni, s kterými teď startujeme novou akci v rámci job clubu, protože je nutné de facto motivovat i tyto lidi. A je nutné tak, jak říkal pan ředitel, i s nima občas pohovořit ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby vydrželi.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
... a přimět je, přimět je, aby přišli v nějakou dobu někam. A máme tedy i některé kurzy, které jdou tou republikou a mají takový jakoby i so..., resocializační účinek. Úžasný kurz je s Krakonošem u počítače, ale on už ten Krakonoš není jenom v Krkonoším, kde to původně vzniklo, už ho máme na Brdech i na Šumavě nebo v Pošumaví. Dokonce byl představen úspěšně i v Irsku a v jiných zemích Evropy. A to je o tom, že ti lidé jednou, takřka za týden, se musí někde sejít, shromáždit. Shromáždějí se ve škole, v hospodě, na obecním úřadě i v těch malých vískách. Mají tam nějaký takový ten kurz večer. Oni se obléknou, odejdou od televize, tam nějakou dobu spolu komunikují, naučí se na počítači, pak komunikují mezi sebou, hledají si práci. Je to docela zajímavá záležitost, ale je to o něčem jiném.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě, to je důležité, pokud se udržují takové možnosti a nabídky pro lidi, kteří jsou dlouhodobě mimo ten trh práce. Pojďme se podívat ještě na velice ohroženou skupinu lidí. Často i s vyšší dosaženým vzděláním, čili letitou praxí. A jsou to osoby starší 50 let, které přišly o zaměstnání. Pro ně je obzvláště těžké na trh práce znovu se dostat a to i z důvodu anebo hlavně z důvodu diskriminace věkem. Samozřejmě v současné době i těch pracovních míst je méně, ale ta diskriminace věkem jednoznačně existuje. Občanské sdružení Plus 50 se snaží pomáhat právě padesátníkům a starším najít si znovu zaměstnání a jeho práci představuje jedna z jeho spoluzakladatelek Monika Červíčková.
Monika ČERVÍČKOVÁ, spoluzakladatelka občanského sdružení Plus 50
--------------------
Ten problém je celospolečenský a bylo by dobré s ním něco dělat. A vlastně byli jsme v situaci, kdy i ne přímo nás se to dotklo, ale našich členů rodiny se to dotklo. A ten problém se zdá větším, než se o něm všeobecně asi mluví, protože pro lidi nad 50 let uplatnit se na trhu práce, změnit třeba i svoji profesi a nastartovat novou kariéru je opravdu velký problém v našich zeměpisných šířkách. Občanské sdružení je založeno od loňského roku od dubna, takže prakticky příští měsíc oslavíme takzvaně roční výročí. A jsme 3 zakladatelky, jsme teda ženy, ačkoliv to nebylo nějak plánované, že bychom se chtěli nějak profilovat jakoby ženské občanské sdružení. Ale jsme 3 zakladatelky, z čehož jedna přednáší na vysoké škole, jedna je v domácnosti a já vlastně podnikám v oblasti cestovního ruchu a obchodu.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A můžete říci nějaké konkrétní příklady z blízkosti, z vašich rodin, kdo přišel tedy ve věku 50 a více o práci?
Monika ČERVÍČKOVÁ, spoluzakladatelka občanského sdružení Plus 50
--------------------
Manžel jedné z nás se dostal do té situace, kdy vlastně ve věku nad 50 let přišel o zaměstnání. Je sice z manažerského prostředí, ale prostě bohužel v našem, v našich podmínkách na trhu práce, ne jenom lidi, kteří mají vlastně dělnické profese, ale i lidé vlastně z toho manažerského prostředí mají potom problém se zpátky dostat na ty pozice, ve kterých působili dřív a mají v nich dlouhodobou praxi. Protože bohužel zde došlo k tomu narušení takzvaně kariérního přirozeného růstu, jsme svědky toho, kdy vlastně na těch pozicích rozhodujících a exekutivních bohužel i, jsou dost často lidé ve věku 30 let a to procento lidí, kteří vlastně se mohou vrátit nebo znovu se zaměstnat do takových to pozic je poměrně malé.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co těm vašim klientům nabízíte a jakým způsobem se na vás obracejí? A s jakými prosbami?
Monika ČERVÍČKOVÁ, spoluzakladatelka občanského sdružení Plus 50
--------------------
My v podstatě v současné době po celou dobu našeho trvání až do současné doby fungujeme pouze on-line a to hlavně samozřejmě z důvodů finančních, protože nejsme schopny zatím dosáhnout na jinou formu podpory. Prostřednictvím našich webových stránek poskytujeme bezplatnou pomoc a to o, formou sestavování CVček, životopisů pro naše klienty, motivačních dopisů a také právní poradnu. To je vlastně pak má celorepublikové pokrytí, obracejí se na nás lidi, klienti vlastně opravdu z celé republiky. A to i ve škále dělnických profesí, ale i vysokoškoláků.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete ty va...
Monika ČERVÍČKOVÁ, spoluzakladatelka občanského sdružení Plus 50
--------------------
To je opravdu široký záběr.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Můžete ty vaše stránky představit.
Monika ČERVÍČKOVÁ, spoluzakladatelka občanského sdružení Plus 50
--------------------
Naše webové stránky jsou www.plus50.cz.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sledujete, jak ti lidé, poté, co vy jim pomůžete třeba sestavit ten životopis nebo nějak je nasměrovat, jakým způsobem se jiný mohou ucházet o zaměstnání, zda mají úspěch?
Monika ČERVÍČKOVÁ, spoluzakladatelka občanského sdružení Plus 50
--------------------
Bohužel, musím přiznat, že leckdy nás i trošku jakoby zamrzí to, že lidem vypracujeme například ty životopisy, motivační dopis, odešleme, řada z nich zpětně poděkuje, má třeba k tomu ještě další dotazy, se kterými se snažíme také pomoci, ale řada z nich se potom již ani neozve. Takže bohužel nemám vlastně způsob, jak s těmi lidmi dále pracovat a dále tu problematiku s nimi řešit. Nicméně teď zrovna zpracováváme projekt, protože samozřejmě financováním bychom rády řešili také pomocí grantu, dotací, kdy bychom chtěli zřídit kontaktní centrum pro tyto klienty a věříme, že právě formou tohoto kontaktního centra by bylo možné celou tu problematiku daleko detailněji zpracovat a vidíme to i jakoby daleko smysluplnější z té pomoci konkrétním klientům, konkrétním lidem.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, zatím vy to fungování těch vašich služeb hradíte z vlastních zdrojů.
Monika ČERVÍČKOVÁ, spoluzakladatelka občanského sdružení Plus 50
--------------------
Veškerou činnost vlastně sdružení zatím financujeme z osobních prostředků nás zakladatelek sdružení.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano a poslední ...
Monika ČERVÍČKOVÁ, spoluzakladatelka občanského sdružení Plus 50
--------------------
Podařilo se nám, pardon, podařilo se nám získat pár vlastně, řeknu, sponzorů, ale sponzorů nefinančního charakteru a to zejména z řad dobrovolníků, kteří nám právě pomáhají na té bázi právní poradny zpracovávat ty životopisy a podobně, protože my veškerou tu činnost vykonáváme nad rámec našich vlastně běžných pracovních úvazků.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vnímáte osoby, které jsou starší 50 let? Jsou schopni rekvalifikovat se a mají zájem o takové rekvalifikace, případně pomůže jim ta rekvalifikace v tom, aby našli zaměstnání?
Monika ČERVÍČKOVÁ, spoluzakladatelka občanského sdružení Plus 50
--------------------
My se domníváme, že rekvalifikace pro věkovou skupinu nad 50 let určitě smysl má, ale není samozřejmě všespásná pro všechny padesátníky plus. A to z toho důvodu, že my se domníváme, že ne vždy je problém v kvalifikaci toho, té cílové skupiny, toho segmentu, protože řada z nich vlastně má naprosto jistě dostatečné vzdělání a není nutné. Tam je problém spíš ve věku. Pro řadu lidí v tomto segmentu samozřejmě rekvalifikace je přínosem a je řešením. Nicméně problém je spíš vnímání celé společnosti těch lidí nad 50 let, protože bohužel řada zaměstnavatelů, personalistů, se leckdy i domnívá, že právě tito lidé již nejsou buď schopní nebo ochotní se rekvalifikace zúčastnit. My se domníváme, že jsou ochotní a zejména schopní.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uzavřela Monika Červíčková, spoluzakladatelka občanského sdružení Plus 50.
A je tu ještě jedna skupina lidí. Jsou to lidé, kteří žijí pod hranicí chudoby. V České republice takto žije jedna desetina obyvatel. Zda jim rekvalifikace přinášejí šanci na to najít práci dále říká předsedkyně české pobočky Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení paní doktorka Milena Černá.
Milena ČERNÁ, předsedkyně české pobočky Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení
--------------------
Lidé se velmi často obracení i na nás s žádostí, abychom jim třeba vyhověli v tom, že chtějí absolvovat nějaký rekvalifikační kurz. My ho odkazujeme na úřady práce, protože v rámci aktivní politiky zaměstnanosti v České republice je poměrně dosti rozsáhlý program kvalifikací. A každý si může najít na tom svém odpovídajícím úřadu práce to, co potřebuje pro případné zaměstnání. Problém je v tom, že rekvalifikačních kurzů je hodně a těch nabídek zaměstnání málo a není to nějaká nepřímá návaznost na to, že by lidé, kteří si udělají ten rekvalifikační kurz potom už měli příslib zaměstnání. Oni velice často se mrzí, že musí do rekvalifikačního kurzu, aby si třeba udrželi příspěvek té nezaměstnanosti, ale že oni to, co chtějí je nikoliv rekvalifikace, protože nějakou kvalifikaci mají a že chtějí práci. Druhý problém spočívá taky v tom, že některé rekvalifikační kurzy se týkají jenom lidí, kteří mají maturitu. Jakoby výběrový kurz, že jo, při kterém získávají, získávají vědomosti nebo znalosti z trochu jiného oboru a na vyšší úrovni než na jaké oni se pohybují. Tak to jsou takové nejčastější problémy, o kterých se dozvídáme a rozhodně můžu říci, že rekvalifikace jsou dobré, ale tím, že nemají tu přímou vazbu na, na zaměstnání, tak někdy vycházejí jenom jako, prostě se pohy..., pohybují vlastně v oblasti teorie nebo takové jako virtuální reality.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
V té vaší Evropské síti proti chudobě a sociálnímu vyloučení pečlivě sledujete, kolik takových lidí právě na hranici a pod hranicí chudoby je. Tak jaká jsou aktuální čísla a co to je za typ lidí?
Milena ČERNÁ, předsedkyně české pobočky Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení
--------------------
Tak v řádově se podle těch monitorů evropských, že v současné době je asi milion lidí žijících na hranici nebo pod hranicí chudoby. Je to moc nebo málo, je to těžké posoudit a hlavně to není možné posuzovat s ostatními zeměmi, které mají to číslo vyšší. Je..., jedná se o to, že třeba podpora v nezaměstnanosti v Německu není srovnatelná při přepočtu na, na takovou podporu, kterou má nezaměstnaný v České republice a také i ta minima. Tento systém je nastavený u nás tak, že i když lidé jsou na sociálních dávkách, tak je to z té chudoby nevytrhne. Je to tak, že prostě se oni udržují na tom statutu těch lidí žijících v chudobě, i když vyčerpají třeba všechny, všechny dávky a pomoc v nouzi, ne kterou mají podle různých směrnic a zákonů nárok.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slyšeli jste slova předsedkyně Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení doktorky Mileny Černé. Posluchačům Českého rozhlasu 6 připomínám, že máte naladěno Studio STOP a dnes hovoříme o významu rekvalifikací, proto uplatnit se lépe z pozice nezaměstnaného na trhu práce. Mými hosty jsou paní ředitelka Ladislava Steinichová, která je ředitelkou odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí a pan ředitel Radek Foldyna, který je ředitele Úřadu práce v Karviné. Tak, prosím, můžete říci pár slov k lidem, kterým je více než 50 let a vy se s nimi setkáváte a jsou to právě ti, kteří se ocitnou mimo zaměstnání a práci hledají? Tak jaká je situace u nich, paní doktorko Steinichová?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Tak, jednak bych chtěla říct, že jich máme v té evidenci úřadu práce více než 26 procent, což je poměrně velké množství. Jednak bych chtěla říct, že má pravdu paní Červíčková s tím, že často ti personalisté a zaměstnavatelé se domnívají, že kategorie lidí 50 plus už na trhu práce nemá co říct. Tam je ten omyl poměrně významný, protože když si vemete, že Ti lidé budou minimálně 15 let ještě pracovat, tak je určitě vhodné nějakým způsobem s nimi dále pracovat a počítat. No, a pak bych chtěla říct, že ti lidé jsou skutečně vlastně schopní ještě ve své většině nějakým způsobem ten svůj život si obohatit a řada z nich o ty rekvalifikace má opravdu zájem a i přecházejí na odvětví nebo do oblastí, o kterých třeba nikdy v životě nepočítali, že by je mohli zajímat nebo že by tam mohli pracovat a dneska se klidně přerekvalifikují. Řada žen je toho důkazem. U žen v tomto věkovém rozpětí pak máme ještě další trend v současné době a sice rekvalifikace související s péčí o starší občany, o zdravotně postižené a podobně, takže i úřady práce tu rekvalifikaci dávají a zejména ty ženy, které se ocitnou ve složité situaci, jsou nezaměstnané, pak hledají i pomocí té rekvalifikace možnost, jak se uplatnit třeba v okruhu svých sousedů, známých, příbuzných a pečovat o handicapované lidi závislé na pomoci.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ženy jsou nápadité v tomto ohledu. Pan inženýr Radek Foldyna, ředitel úřadu práce v Karviné, jak vy vnímáte pozici a schopnosti padesátníků a starších osob bez práce?
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Tak já jenom doplním slova paní doktorky Steinichové, u nás na Karvinsku tato oblast je procentuelně až třiceti procentní z hlediska nezaměstnanosti a z těch zhruba 22 tisíc nezaměstnaných je to asi 6 tisíc. Takže je to kategorie velmi významná. Nicméně souhlasím s tím, že i v této kategorii ti lidé mají zájem se rekvalifikovat, mají zájem postoupit jakýkoliv kurz, aby tohle jakékoliv zaměstnání získali a ten pohled těch zaměstnavatelů je možná opravdu zkreslen tím, že v této kategorii již, možná ten pohled je, že nebudou již tak ada..., adaptabilní v těch nových podmínkách nebo u toho nového zaměstnavatele, a to je možná ta brzda taková, která tyhle ty lidi handicapuje vůči těm mladším ročníkům.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale promiňte, dá se říci, že lidé 50 a starší zase mají obrovské zkušenosti a pokud by se ten názor na tuto skupinu lidí postupně měnil v tom smyslu, že by byli vážení právě proto, že mají zkušenosti a nějaké dovednosti, tak by se možná celá věc nedala vidět tak tragicky, co si o tom myslíte?
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
No, samozřejmě. Já si myslím totiž, že už ve světě zjistili, že různé manažerské pozice i vedoucí pozice nejsou jenom úkolem mladých, já nevím, třicátníků, čtyřicátníků, nicméně se snaží v té společnosti získávat ty zkušenosti těch lidí v té kategorii, říkám, nad 50 let. Ať to jsou teda i vedoucí pozice, ale věřím tomu, že i ty zkušenosti z hlediska práce, kterou vlastně ten člověk nabyl v tom předchozím období, určitě může zužitkovat a věřím, že i ti lidé, kteří chtějí pracovat, budou vždycky přínosem v té firmě.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úplně poslední otázka, na kterou dne budeme mít čas, velice složitá situace je u čerstvých absolventů. My jsme ta čísla v úvodu trochu zmínili, ale paní doktorko Steinichová, co se bude díti s touto kategorií čerstvých mladých vystudovaných lidí bez práce?
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Tam je skutečně problém, protože těch mladých do 25 let máme v evidenci více než 18 procent a v té kategorii 19 nebo těch 15 až 29 let máme 30 procent. A je tam řada absolventů, to se více než zdvojnásobil počet absolventů, kteří jsou 2 roky po ukončení studia a jsou neúspěšní, jsou v evidenci úřadu práce, no, a jestliže se nám někdo nenaučí dělat nebo vlastně nemá šanci hned v tom začátku nějakým způsobem začít pracovat, získat si kvalifikaci nebo tedy tu praxi, pak je to i celoživotně de facto handicap. A ře...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte nějaké řešení pro tuto skupinu lidí? Promiňte, že vám vstupuju do řeči.
JUDr. Ladislava STEINICHOVÁ, ředitelka odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Máme, máme určité řešení, protože úřady práce vlastně podporují i takové ty stáže mladých lidí, čili vytváří se společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů, kdy na dobu alespoň půl roku až rok je možné nějakým způsobem dotovat to pracovní místo tomu zaměstnavateli a toho mladého člověka vlastně zapracovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
O závěrečnou poznámku poprosím ředitele Foldynu z Úřadu práce v Karviné. Jaký je váš názor na to, co nabídnout mladým absolventům, kteří nenašli práci poté, co vystudovali?
Ing. Radek FOLDYNA, ředitel Úřadu práce v Karviné
--------------------
Tak na tom Karvinsku se o nás, se týká asi tisíce absolventů, takže jedná se asi o 5 procent z celkového počtu uchazečů a jak paní doktorka Steinichová řekla, ano, my také pomáháme vlastně ty mladé uchazeče nějakým způsobem dostat vlastně na nějakou praxi k rozpočtovým organizacím, ať už je to s..., to jsou soudy, finanční úřady, česká správa sociálního zabezpečení, kde jim hradíme mzdu anebo pro ně provádíme různé nespes..., nespecifické rekvalifikační kurzy. Hlavně pro, bych řekl, obory s výučním listem, pro zase získávání nějaké praxe.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, pane řediteli, děkuji, to byla závěrečná slova dnešního vydání Studia STOP, jeho hosty byly paní doktorka Ladislava Steinichová, ředitelka odboru na realizace služeb zaměstnanosti z ministerstva práce a sociálních věcí a také inženýr Radek Foldyna, ředitel Úřadu práce v Karviné. Oběma děkuji za návštěvu. Klidnou noc ze studia Českého rozhlasu 6 a na slyšenou se těší Terezie Jirásková.
Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.