Tabák je stále nejčastěji jednotlivou příčinou předčasného úmrtí
Kuřáci a časFoto: Vlastimil Hankus
Tabák je stále nejčastější jednotlivou příčinou předčasného úmrtí a vzniku chorob v Evropské unii.
Podle konzervativních odhadů v roce 2002 zemřelo v evropské pětadvacítce 79 tisíc dospělých, včetně 19 tisíc nekuřáků následkem toho, že byli vystaveni tabákovému kouři doma a na pracovišti. Již před rokem, konkrétně 2 července 2009, Evropská komise přijala návrh doporučení rady, které vyzvalo členské státy, aby do roku 2012 přijaly zákony, které ochrání občany před tabákovým kouřem. Vyzývá členské státy k tomu, aby do 3 let od přijetí doporučení přijaly a uplatnily zákony, které občany plně ochrání před vystavením tabákovému kouři v uzavřených veřejných prostorách, na pracovištích a ve veřejných dopravních prostředcích. Jako je uvedeno v článku 8. rámcové úmluvy o kontrole tabáku. Mají zlepšit účinnost zákonů zajišťujících prostředí bez kouře přijetím opatření jako je ochrana dětí, podpora občanů, kteří se snaží přestat kouřit a obrazová varování na tabákových produktech. Také posílit spolupráci na úrovni Evropské unii, a to vytvořením sítě vnitrostátních středisek pro kontrolu tabáku. Ve všech členských státech existuje nějaká forma právních předpisů, jejichž cílem je omezit takzvané nepřímé kouření a jeho škodlivý vliv na zdraví. 10 členských států Unie dosud přijalo komplexní opatření na ochranu před vystavením tabákovému kouři. Absolutní zákaz kouření ve všech uzavřených veřejných prostorách, na pracovištích i v barech a restauracích existuje v Irsku a ve Spojeném království. A od letošního června i v Bulharsku. Itálie, Malta, Švédsko, Lotyšsko, Finsko, Slovinsko, Francie a Nizozemsko zavedly právní předpisy zajišťující nekuřácké prostředí, kterými se povolují speciální uzavřené místnosti pro kuřáky. Ve zbývajících členských státech ovšem občané a zaměstnanci stále nejsou plně chráněni před vystavením tabákovému kouři na uzavřených pracovištích a ve veřejných prostorách. 14. července na půdě Poslanecké sněmovny pořádala Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, konkrétně výbor pro zdravotnictví, tiskovou besedu o problematice kouření. Tématem besedy bylo vyvracení mýtů a fakt na téma ekonomika a kouření. A v dnešním vydání Studia STOP se i my budeme snažit zodpovědět některé dotazy, které v souvislosti s kouřením v České republice vznikají. Bude nás zajímat, zda je pro stát ekonomicky výhodné, když jeho občané kouří. Jak státní rozpočet ovlivňuje to, že si lidé kupují cigarety? A co by se stalo, kdyby je nekupovali? Budeme se ptát na to, proč se stále v České republice nedaří přijmout rámcovou úmluvu o kontrole tabáku.
V úvodu si poslechněte základní údaje o počtu kuřáků v České republice, či dopadech kouření na lidské zdraví. Hovoří lékařka Alexandra Kmeťová z Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku, která sídlí ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Zmiňuje aktuální počty kuřáků u nás i ve světě.
Alexandra KMEŤOVÁ, lékařka, Referenční centrum léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
V České republice se prevelance kuřáků, neboli procentuální výskyt kuřáků v populaci pohybuje zhruba konstantně kolem 29 procent. Což činí zhruba 2 miliony a 300 tisíc obyvatel České republiky ve věku nad 15 let. Co se týče prevelance ve světě, v závislosti na kontinentu a na lokalitě se prevelance různí. Co se týče vyspělých krajin, například krajin západních z Evropské unie, neboli Spojených států amerických, tak tam prevelance dlouhodobě klesá. Současné odhady prevelance jsou něco nad 20 procent, 22, 25 v závislosti od jednotlivých států. A co se týče prevelance, teďko je obrovský boom tabákové epidemie v Asii, takže tam se prevelance zvyšuje.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to s počty umírajících v důsledku závislosti na tabáku?
Alexandra KMEŤOVÁ, lékařka, Referenční centrum léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Tabák způsobí v České republice zhruba 18 tisíc úmrtí ročně. Což je zhruba pětina všech úmrtí v České republice. To každé páté úmrtí způsobí v podstatě v jakékoliv kuřácké společnosti, nehledě na lokalitu dané společnosti, takže v Americe je to zhruba také každé páté úmrtí. Co se týče jednotlivých nemocí, na které vlastně občané umřou, neboli kuřáci umřou, tak z těch 18 tisíc úmrtí tvoří 7 tisíc nádory, z těch 7 tisíc nádorů je zhruba 5 tisíc rakovin plic, nebo nádorů plic. Zbytek tvoří jiné typy nádorů. Pak zhruba 8 tisíc tvoří kardiovaskulární onemocnění a další 2 tisíce z toho celkového počtu 18 tisíc úmrtí tvoří ta respirační onemocnění a zbytek jsou různá onemocnění. Vzhledem k tomu, že tabák a tabákové produkty ovlivňují nemoci celého organismu.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom ještě hovořili o konkrétním vlivu kouření, vlivu vdechování tabákového kouře na lidské zdraví, tak k jakým poškozením díky kouření dochází?
Alexandra KMEŤOVÁ, lékařka, Referenční centrum léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Vzhledem k tomu, že tabákový kouř je směsí asi 4 tisíce látek, tak každá z těchto látek působí jiným způsobem a působí na některé jiné mechanismy probíhající na buňkové úrovni. A co se týče těch působků, můžeme je vlastně rozdělit jednak na celkové, na lokální působení, takže například z těch nejznámějších jsou to kardiovaskulární úmrtí. Ví se, že tabákový kouř i pasivní kouření působí na cévní endotal, což je cévní výstelka, poškozuje ji a tím pádem zvyšuje například infarkty. Když se dělaly studie, co se týče zákazu kouření ve veřejných prostorách, teda pohostinstvích, restauracích a tak dále, tak bylo zjištěno největší studií metaanalýzou všech studií, že dochází k poklesu výskytu takzvaného akutního koronárního syndromu zhruba o 17 procent, což by tvořilo více než 5400 infarktů myokardu ročně v České republice.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy soudíte o těch současných úpravách, o tom, jak je to v České republice s kouřením v restauračních prostorech? Mělo by být zcela zakázáno?
Alexandra KMEŤOVÁ, lékařka, Referenční centrum léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Z hlediska zdravotního stavu populace určitě. Je to nejúčinnější forma prevence, která je dostupná, neboli druhá nejúčinnější hned po zvednutí tabákové daně. Takže určitě se zasazuji za to, aby tento zákon byl přijat. Vzhledem k ochraně zdraví jak kuřáků, tak nekuřáků. A vzhledem ke snížení nákladů na zdravotní péči, která je v současné době vynakládána na jednak řešení zdravotních potíží kuřáků i nekuřáků. A v podstatě, když se to tak vezme, každý zaměstnanec má právo na zdravotně nezávadné pracovní prostředí, což tabákový kouř vzhledem k tomu, že je karcinogenem první třídy dle IARC, čiže Mezinárodní agentury pro výzkum týkající se rakoviny, klasifikoval mezi karcinogeny první třídy a takže což rozhodně zdravotně nezávadné pracovní prostředí není. Kromě toho tím zaměstnavatelé také ztrácejí pracovní dobu prokouřenou tím zaměstnancem. A je prokázáno, že kuřáci mají vyšší nemocnost. Takže zhruba 33 hodin ročně stráví více v pracovní neschopnosti.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to ještě s těmi konkrétními částkami, které jsou konkrétně v České republice vynakládány na léčbu nemocí, které právě vznikly z důsledku kouření?
Alexandra KMEŤOVÁ, lékařka, Referenční centrum léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Kouření, nebo to, že se tady kouří, stojí Českou republiku zhruba 100 miliard korun českých ročně. V této sumě je zahrnutý vliv jak na kuřáky, na zdravotní péči kuřáků, ale také náklady spojené s vlivem tabákového kouře na nekuřáky. Což tvoří zhruba 4,6 procenta hrubého domácího produktu. Nebo což odpovídá této sumě. Jinak studie, která byla dělána panem Sadílkem v roce 1999 potvrdila, že zdravotní náklady by v tomto roce činily zhruba 42 miliard korun českých.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovořila Alexandra Kmeťová. A jak hodnotí tato lékařka a odbornice na odvykání kouření to, jaký má Česká republika postoj ke kouření na veřejných místech?
Alexandra KMEŤOVÁ, lékařka, Referenční centrum léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Mě trošku zaráží Česká republika jako jediná země Evropské unie neratifikovala takzvanou rámcovou úmluvu o kontrole tabáku. Což je k zamyšlení. Dále, když se podíváte na rozvinuté země, například Spojené státy americké, tam je sociálně společensky nepřípustné kouřit. Takže tady kouření dosud není vnímáno jako sociální handicap. Například z praktické zkušenosti mé, když jsem byla na stáži ve Spojených státech amerických, tam nebylo možné sehnat zaměstnání nějak dobře placené, pokud jste byl, nebo daná osoba byla kuřákem. Takže to si myslím, že mluví samo za sebe.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslí si odbornice na odvykání kouření lékařka Alexandra Kmeťová z Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku, sídlící ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Hosty dnešního vydání Studia STOP jsou paní doktorka Eva Králíková, která je vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku a Boris Šťastný, předseda pražské ODS, poslanec a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví. Oběma přeji dobrý večer.
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Dobrý večer.
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer. Paní doktorko, slyšíte nás dobře?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Ano, ano.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč podle vašeho názoru úplný zákaz kouření v restauracích nenašel ve sněmovně v tom roce 2009 potřebnou většinu? Já nejdřív dám příležitost paní doktorce. Proč vy si myslíte, že to takto dopadlo?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
No, jak to vypadá zvenku. Protože mně se zdá, že je to naprosto jasné, ty argumenty jsou dostupné, prokazatelné, že pasivní kouření způsobuje nemoci a předčasná úmrtí. Takže úplně jasné, že zkrátka zapálit si za dveřmi je něco, co vůbec by nemělo místo přede dveřmi, by nemělo mít žádný problém ve schválení v Poslanecké sněmovně. Čili proč to neschválili, jedině vidím 2 možnosti. Buďto si neopatřili základní informace, dostupné informace, průkazné o něčem, o čem rozhodují. Anebo jsou nějakým způsobem ovlivněni. Jinak si to neumím vysvětlit.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče Šťastný, tak, zevnitř viděno, jak to bylo?
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Tak, faktem je, že poslanci, kteří rozhodovali v minulém volebním období o tom zákoně, tak byli ovlivňováni dvěma směry. Tím jedním směrem bylo určitě veřejné mínění a média, i když ten tlak veřejného mínění a médií není tak, zdaleka tak silný jako byl a je v zahraničí na západ od nás. A na druhé straně to byly jejich, ať už stranické sekretariáty, či jejich často pokroucené osobní názory a mnohdy i lobbing, který mohl ovlivnit jejich rozhodování. Faktem je, že žádný z politických klubů, snad s výjimkou lidovců, neřekl zcela jasně, že je pro zákaz kouření ve všech veřejně přístupných prostorech včetně restaurací.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle rámcové úmluvy o kontrole tabáku by měla varování na, varování tedy týkající se škodlivého vlivu cigaret, zahrnovat nejen upozornění na různé dopady na zdraví, ale také vysokou návykovost nikotinu a podpořit odvykání. Na tabákových výrobcích jsou varovné nápisy písemné, nicméně vy jste, paní doktorko Králíková, již před rokem ve svém blogu na Aktuálně.cz upozorňovala na to, že vlastně s cigaretami se na reklamě téměř výhradně spojuje jakási oblíbenost, krása, případně společenství lidí, tedy parta, zdraví, dobrodružství, což jsou vlastně symboly, na které slyší většinou dospívající mladí. A také jste napsala, že ta varování by měla znít úplně jinak. Mělo by se na nich psát, anebo přímo zobrazovat nemoc, vlastně bolest, případně nepříjemný zápach z úst, zkažené zuby, rychlejší stárnutí, celkově fyzické a samozřejmě také pleti, což je viditelné a nikomu se to nelíbí, tak měly by podle vás na cigaretách být vyobrazeny realistické fotografie zobrazující poškození nějakého orgánu v důsledku kouření?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Samozřejmě, tak za prvé to nic nestojí, protože výrobce to tam natiskne místo velblouda nebo nějakého jiného obrázku. A za druhé to má efekt. Jak se ukazuje ze zemí, kde to už léta funguje. Samozřejmě není jedno opatření, které by úplně změnilo samo o sobě prodej nebo spotřebu cigaret. Ale v tom komplexu nějaké 1, 2 procenta kuřáctví by se tak snížit dalo. Jinak jak jste to jmenovala, je to přesně o tom, jak říká moje kolegyně, jestli si, jestli chcete být zdravý a bohatý nebo chudý a nemocný. Tak to je přesně ta volba, jestli tedy kouřit nebo nekouřit. Kromě toho zdraví to stojí spoustu peněz.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy nemáme něco, rámcovou úmluvu o kontrole tabáku?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Je to velká ostuda, že Česká republika nepatří mezi těch více než 160, teď už snad 170 zemí na světě, které ratifikovaly tuto rámcovou úmluvu. Abychom jenom řekli, co to je. Je to několik bodů, takové základní kontroly tabáku. Jako třeba tato varování s obrázky, zvyšování daní, ochrana před pasivním kouřením, dostupná léčba a tak dále. Čili jsou to věci, s kterými prakticky nelze polemizovat. A je to první právně závazný dokument a zatím jediný v historii Světové zdravotnické organizace.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchačům Českého rozhlasu 6 připomínám, že hosty dnešního vydání Studia STOP jsou lékařka Eva Králíková, která nyní domluvila a také poslanec a předseda pražské ODS Boris Šťastný. Tak, pane poslanče, proč tedy jsme se nepřipojili k rámcové úmluvě o kontrole tabáku?
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku musí předložit ministr zdravotnictví nebo ministerstvo zdravotnictví, respektive vláda Poslanecké sněmovně a Senátu. V případě, že by tak udělali, já jsem přesvědčen, že na 99 procent projde. To, že v minulosti neexistovala podpora elit, ať už vlády prezidenta republiky či ministrů zdravotnictví důsledným způsobem chránit nekuřáky, to je problém naší země a já věřím, že se to může v budoucnu změnit. Takže věřím, že nový ministr zdravotnictví pan docent Heger předloží rámcovou úmluvu pro kontrolu tabáku Poslanecké sněmovně a Senátu. Druhou věcí je ale, že naše zákony týkající se kontroly, kontroly tabáku takzvané, čili ochraně před škodami působenými právě nikotinem, jsou poměrně dnes už kvalitní. My jsme přijali velkou novelu, která začala platit od 1. července, která z mého pohledu je v mnoha a mnoha věcech nad rámec mnohdy řady opatření platících v zemích Evropské unie. S jednou jedinou výjimkou. Byl tam přehlasován můj návrh na úplný zákaz kouření v restauracích. V těch všech ostatních věcech si myslím, že jsme dnes nad evropským standardem. Kromě úplného zákazu kouření v restauracích je dnes veřejnost chráněna, nebo nekuřáci jsou chráněni ve většině, nebo prakticky ve všech veřejně přístupných prostorech, ať už jde o úřady, státní instituce, banky, prostředky hromadné dopravy, nástupiště prostředků hromadné dopravy, školy, školky, školská zařízení, kulturní zařízení, zařízení zřizovaná státem, obce v přímé působnosti mohou vyhláškou omezit nebo zákaz, zakázat kouření všude tam, kde se zdržuje mládež, například na dětských hřištích a sportovištích. Máme velmi kvalitně v tom novém zákoně vyjmenovány skutkové podstaty nejrůznějších prohřešků proti dodržování takového zákona, včetně poměrně tvrdých pokut například za prodej cigaret a alkoholu dětem a mladistvým. Čili v tomto si myslím, že ten zákon je kvalitní. Jiný zákon zakazuje reklamu nebo jasně upravuje reklamu na tabákové výrobky, kde smí být, respektive nesmí být. Čili já v tomto takový problém nevidím a myslím, že dnes je ta nejdiskutovanější záležitost okolo restaurací. A myslím, že paní doktorka může jasně potvrdit, že co se týče nekuřáckých veřejných prostor, tak tam už jsme dosáhli téměř maxima, až na tuto jednu jedinou věc. A věřím, že i v budoucnu se tuto věc podaří změnit.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní doktorko Králíková, prosím vás o doplnění, jak je to s těmi restauračními prostory? Věříte v úspěch tedy z vašeho pohledu? Protože vy oba propagujete nekouření.
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Je pravda, že prostě v restauracích se kouří, takže myslím si, že je jenom otázka času, kdy se takový zákon přijme. Ostatně asi 80 procent voličů, čili obyvatel České republiky si to přeje. Čili je to i většinové přání.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud bych se ještě chvíli vrátila k té rámcové úmluvě o kontrole tabáku, tedy k jednomu z těch bodů, týkajících se toho realistického zobrazování fotografií jednotlivých orgánů, které jsou právě postiženy kouřením, tak tam se zcela jednoznačně ukázalo, že pokud v některých zemích, například v Kanadě nebo v Brazílii, v Singapuru, v Thajsku, tam toto bylo monitorováno, pokud takto označeny krabičky cigaret jsou, tak že to dosti působí na lidi, kteří kouří, třeba v Kanadě uvedlo 58 procent kuřáků, že díky těmto varováním více přemýšlejí o vlivu kouření na své zdraví. V Brazílii, tam se hovoří o 67 procentech kuřáků, tam jim varování pomohlo v rozhodnutí přestat kouřit a 54 procent z nich uvedlo, že jim pomohla, pomohlo takové označení změnit názor na vliv kouření na zdraví. U Singapuru 28 procent kuřáků uvedlo, že díky varování kouří méně cigaret, omezili kouření v přítomnosti dětí. A pokud ještě zmíním Thajsko, tak tam 44 procent kuřáků řeklo, že jim tato označení pomohla v rozhodnutí přestat kouřit. Myslíte si, že by takový vliv byl prokázán i u nás v České republice? Že to opravdu ten obrázek, když by to mladí lidé, kteří začínají kouřit ve věku 9 let, jak mně potvrdila vaše kolegyně, tak že by to ten dopad mělo?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Předpokládám, že ano. Jenom opatrně s těmi procenty. Vy to máte perfektně připravené, ale není to tak, že by 40 procent lidí přestalo. To bychom byli moc velký optimisti. 40 procent přemýšlí, čili ono není to tak, že zavedete jeden rok, nebo nějakou dobu tato varování a hned se projeví nějaký efekt. To je všechno dlouhodobé, takže vidíte, oni třeba o tom přemýšlí, taky pacienti, kteří k nám přijdou říkají třeba vaši adresu si píšu už do třetího diáře a teď jsem teda přišel, že jo. Čili to je vždycky rozhodnutí, které musí nějakým způsobem uzrát. Ale myslím si, že je to rozhodně jasně prokazatelně to funguje. Nějaké malé procento kuřáků díky tomu přestane nebo nezačne a hlavně je to zase ta osvěta, to, že kouření není spojováno jenom s rakovinou plic, ale třeba s tím, že způsobuje asi 20 procent impotence. To je takový známý vtip, jak přijde kuřák do trafiky, dostane krabičku cigaret, kde je napsáno kouření způsobuje impotenci a on to vrací té trafikantce a říká, prosím vás, dejte mi radši tu rakovinu plic. Tak to jsou věci, které mladé lidi zajímají. Vrásky, stárnutí kůže a tak dále, jak už tady byla řeč. Takže určitě ano. A, jak říkám znova, je to zadarmo, že jo, čili dá se to do zákona a musí to udělat ten výrobce. Čili nerozumím tomu, proč to nemůžeme přijmout. U nás teda mimochodem to spadá pod ministerstvo zemědělství, takže zdravotní varování se řeší vyhláškou ministerstva zemědělství, protože bohužel cigarety máme v kategorii potravin.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Ministerstvo zemědělství, ale schvaluje to ministerstvo zdravotnictví, jestli mám dobré informace. Nebo má na to vliv.
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
No, mělo by mít a doufám, že nové ministerstvo třeba bude se chovat nějak jinak, těším se na to.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu je s námi také poslanec Boris Šťastný. Pane poslanče, jestli chcete k tomuto něco doplnit, jinak položím další otázku k tabákové reklamě, která je u nás omezená na místa prodeje tabákových výrobků. Tak, ještě jestli byste se vyjádřil k tomu, jak je toto legislativní omezení účinné? Právě hovoříme o těch nejmladších a dospívajících, kteří často z nevědomosti a pod vlivem reklamy sahají po cigaretě.
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Tak, nejprve k těm obrázkům. Tak, určitě to přinese jisté zlepšení. Faktem je, že nehledejme v rámcové úmluvě o kontrole tabáku úplnou záchranu té situace, která v naší zemi panuje. Tu úmluvu k tomu, aby to bylo zavedeno v České republice vlastně vůbec nepotřebujeme. Kdyby ministr zemědělství vydal vyhlášku, že musí být takto značeny tabákové výrobky, tak by to tak prostě platilo už mnoho a mnoho let. No, on prostě to jenom neudělal a zdá se, že se k tomu nikdo nechystá. Je to opět na médiích, veřejném tlaku, zda se domnívají média a veřejnost, že tato věc je natolik důležitá, že se má tlačit na to, aby ministr zemědělství takto učinil, nepotřebuje k tomu vůbec nikoho, nepotřebuje k tomu zákon, nepotřebuje k tomu vládu, nepotřebuje k tomu ministerstvo zdravotnictví. Stačí jedna jediná vyhláška, kterou by vydal a bylo by to vyřízené. To je první věc. Nakolik by to mělo vliv nebo nemělo vliv, ano, asi nějaký vliv, zejména na mladé, kde ta závislost ještě není tak rozvinutá, by to mělo. Na druhou stranu kouření je silná fyzická závislost, takže pro kuřáka, který, který již kouří a je závislý na nikotinu, tak už potom to má pouze informační charakter a nějakou motivaci mu to může přinést, ale největší pomoc mu může přinést pouze účinná léčba. Co se týče reklamy na tabákové výrobky v místě prodeje, no, tak to je obrovský krok kupředu, je to vynikající věc. Přece to, že neexistuje tabáková reklama v televizi, na billboardech nebo v časopisech je přece v pořádku. Je to správné. A v tom místě prodeje opravdu ta reklama je velmi regulovaná a musí být doplněna konkrétním označením o škodlivosti kouření. Takže i tady je to v pořádku. Tady si nemyslím, že je třeba postupovat někam dál. I když samozřejmě extrémní názory říkají, že postupem času bude možné vyrábět, nebo by se měly vyrábět obaly na tabákové výrobky jednobarevné, pouze všechny shodné a následně by se tabákové výrobky měly přesunout až do lékáren a teprve potom vymizí. Určitě k tomu v horizontu desítek a desítek let k tomuto dojde. Já jsem prostě přesvědčený, že za 100 let tady se nebudou běžně prodávat cigarety v samoobsluhách a v trafikách, prostě budou se prodávat pouze v velmi malém okruhu prodejních míst licencovaných, jako jsou třeba lékárny nebo specializované prodejny už jenom pro ty závislé. Ale to k tomu svět musí prostě dospět. A já bych se teď soustředil na to, abychom věděli, jakým způsobem chránit především nekuřáky. Protože dospělý člověk, pokud je svéprávný, a jak říkám, zletilý, čili dospělý, tak ví, co má dělat nebo nemá dělat. A je to jenom jeho svobodným rozhodnutím, jestli kouří nebo nekouří. U dítěte je to samozřejmě jinak. Ale určitě není svobodným rozhodnutím někoho, kdo nekouří, je to nekuřák, anebo je to nekouřící kuřák, já často říkám, protože i člověk, který je kuřákem, se nemusí cítit být svobodným v zakouřeném prostředí. Protože v tu chvíli zrovna kouřit nechce, že. Tak jak chránit veřejnost před právě riziky pasivního kouření. A o tom ty zákony právě jsou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste zmínil tu novelu, která začla platit do 1. července. Tak, jenom ještě k tomu chci dodat, že součástí té novely antikuřáckého zákona je také zákaz kouření, ten se omezil pouze na přístřešky a kryté perony. A ta původní právní úprava platila od roku 2006 a podle ní bylo možné kouřícího na zastávce, tedy mimo to uzavřené prostředí na peronu pokutovat až 1000 korunami. A ta novela antikuřáckého zákona, která platí od 1. července, sice umožňuje městským i obecním strážníkům udělit 1000 korun pokuty za odhozený nedopalek cigarety ve všech veřejných prostorách, ať už krytých, či otevřených. Nicméně opět se začalo moci kouřit na peronech a autobusových zastávkách. Tak, jestli byste k tomu mohli říci, co si o tom myslíte, pane poslanče Šťastný?
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Tak, já jsem se snažil tomu zákonu dát systém, pořádek a jasnou vymahatelnost. Největší problém toho předchozího takzvaného protikuřáckého zákona dříve než jsme ho novelizovali, byla skutečnost, že nikdo pořádně v řadě ohledů nevěděl, co se smí a co se nesmí. Čili kde se kouřit smí a kde se kouřit nesmí. A ten systém právě u těch zastávek spočívá v tom, ono to není odhazování nedopalků, to je prostě tento, tato pokuta se týká i odhazování žvýkaček a jiných věcí. Ono se to týká pasivního kouření. Čili tento zákon je zákonem na ochranu nekuřáků. Čili snaží se, aby tam, kde je jasné riziko nepřímého, čili pasivního kouření, byl občan chráněn. A právě co se týče těch zastávek, tak to je věcí velmi spornou, protože víme, že největší riziko pasivního kouření je v uzavřených prostorách. A dnes nikdo neví, odkud kam sahá zastávka. Mnohdy ta zastávka zasahuje do veřejné komunikace, do chodníků a tak dále. A to bychom potom skutečně mohli jít ad absurdum a říci, že pod Orlojem na Staroměstské, pod Staroměstskou radnicí na Staroměstském náměstí je taková koncentrace lidí, že se tam nesmí kouřit. Nebo na Karlově mostě například. I když je tam otevřené nebe a žádné riziko pasivního kouření tam nehrozí. My jsme prostě řekli, jestliže dnes neexistuje žádná definice, co je zastávka, čili nikdo neví, odkud kam se kouřit smí, či nesmí, tak bude přece logičtější, abychom lidi chránili tam, kde jim hrozí nebezpečí. Čili v uzavřených nástupištích, pod přístřešky, prostě všude tam, kde je omezena výměna vzduchu. Já si myslím, že to je zcela logické. Ti strážníci dříve nevěděli, jakým způsobem se k té situaci postavit a ten zákon byl bezzubý. A teď je to úplně jasné a myslím si, že to tak je správné.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, před tím, než ta novela začala platit, tedy 1. července, tak až polovina případů byla ze strany policistů řešena na základě domluvy právě proto, že nebylo jasné, kde tedy je hranice zastávky a veřejného prostranství. Paní doktorka Eva Králíková je s námi také ve spojení po telefonu. Vy jste vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku. Tedy připomínka pro posluchače Českého rozhlasu 6, co si myslíte o této novele?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
No, pokud máte na mysli ty zastávky, tak naprosto souhlasím, jednak to nebylo skutečně jasné a hlavně mně připadá daleko důležitější než to, jestli se kouří na peronu, jestli se kouří v nádražní restauraci, takže já bych se opravdu soustředila na ty uzavřené vnitřní prostory.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Pojďme tedy se podívat na práci médií vy oba hovoříte o jakémsi veřejném tlaku, o potřebě hovořit, o tom, kde se kouří, nekouří. Tak, jak vy hodnotíte to, jak téma média zajímá a jaký zájem o kouření či nekouření má veřejnost? Paní doktorka Králíková.
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
No, já už to dělám dlouho, takže nějakých 25 let. A když jsem s tím začínala, tak jsem si vystřihla, když jednou za, já nevím, půl roku vyšla malá noticka, že je nějaký světový den bez tabáku nebo něco takového, tak jsem měla takový sešit, tam jsem si to lepila. No, a dneska se to vůbec nedá sledovat. Takže já si myslím, v tom horizontu těch 25 let je ten pokrok opravdu hodně velký. Ale když se podíváme okolo, tak by mohl být trochu větší nebo rychlejší. Víte, nikdo nerozum všemu, to je samozřejmé. Ale jestliže o něčem píšu, tak bych si měla obstarat k tomu nějaké základní informace. A to bohužel často chybí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kterých informací se vám ze strany novinářů nedostává? Případně nepřesnosti, kde se vyskytují?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Tento týden jsme měli právě pod záštitou pana poslance Šťastného takovou tiskovou besedu s paní profesorkou Hanou Ross, to je ekonomka ze Spojených států, která pracuje u American Cancer Society, a její specializací je ekonomika tabáku. Tak, za prvé, když jsme, když kolegyně zvala na tuto tiskovku, oslovila ekonomické oddělení, největších, našeho jednoho podstatného deníku. A oni řekli, jo, odkud že jste? No, to nemáme zájem. Přitom jedním z výstupů této besedy je například fakt, že to, že se tady prodává tabák, stojí v České republice zhruba polovinu celého rozpočtu zdravotnictví. Kolem 100 miliard korun na to doplácí, nebo nějakých 90. Takže to je přeci něco, co by zajímat mělo. A druhá věc, že velice často vaši kolegové citují ekonomickou studii, kterou dal do oběhu na Internet firma Philip Morris před asi 9 lety, kde se říkalo, že teda naše výrobky, teda cigarety zabíjí, Čechy asi o 4 roky dříve. A vy na tom uděláte, že ušetříte na důchodech a ubytování přestárlých a tak dále. Tahleta práce byla čistě propagační. Nejenom, že byla teda špatná z etických důvodu, ale faktických důvodů to bylo jasně vyvráceno, že ta čísla jsou nesmyslná, že bohužel na tom nevyděláváme. Ale proč, vždyť proděláváme. Asi by bylo na delší debatu to tady vysvětlit, proč to tak je. Bohužel všichni kuřáci neumřou spořádaně, ale kouření vás buď nezabije vůbec, anebo zabije hodně brzo. To znamená, že většina kuřáků u nás ztratí asi 23 let života. A to je doba, která zasáhne do ekonomicky aktivní části života. A tak dále, no, ale pořád v médiích najdu, naposledy asi před, já nevím, několika měsíci, zase odkaz na tuto "studii" s tím, že teda na tom kouření vlastně stát vydělává. Ale ono to tak není. Takže to je jeden příklad.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, stejná otázka pro pana poslance Šťastného. Než se budeme věnovat besedě, o které vy jste se zmínila předem, beseda se nazývala Mýty a fakta na téma ekonomika a kouření. Dotkneme se také toho obsahu. Prosím, pane poslanče, ještě řekněte k těm médiím.
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Já jsem se nikdy tolik, musím říci, nechtěl pouštět, ne že bych tomu nerozuměl, nebo nevěděl, jak na to. Ale nechtěl pouštět v rámci těch legislativních změn do toho, právě do toho systému týkajícího se kuřáků, ale právě pouze do ochrany nekuřáků. Já to říkám proto, že dnes vychází hodně a hodně textů a zájem médií je poměrně velký, co se týče nekuřáckých prostor, zejména například v těch citovaných restauracích. Ale ty dotazy médií jsou vesměs pořád dokola ty samé.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které dotazy vám chybí?
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
No, chtělo by to jít daleko víc do hloubky a tázat se vlastně, proč takové zákony, které v okolních zemích Evropské unie a ve většině vyspělých zemí na západ od nás, a i na východ od nás už, platí, tak proč zákonodárci hlasují tak, jak hlasují?
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tyto dotazy novináři jistě kladou. Proč ty zákony nemáme a srovnávají se ...
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Ano, oni kladou, protože ty zákony nemáme, ale už si myslím, že nejdou média dostatečně daleko a jak je tedy možné, pozměňující návrhy, které prošly ve sněmovně ve stejném znění, měly o několik měsíců předtím už tabákové firmy a posílají je jako své návrhy poslancům, včetně interpunkčních znamének, už se nikdo neptá, jaké jsou kontakty tabákových lobbistů, proč ten či onen poslanec hlasuje tak či onak. A jak je možné že ministr zdravotnictví, ať už kterýkoli ministr zdravotnictví, nechci nikoho jmenovat, nebojuje důsledně za ochranu nekuřáků, když je ministrem zdravotnictví? Skutečně například v Německu nebo v Británii nebo ve Španělsku nebo ve Spojených státech amerických, ve Finsku, Švédsku prostě kdekoli. Představa, že ministr zdravotnictví nebude důsledně bojovat za ochranu lidského zdraví a ochranu nekuřáků, je zcela nepředstavitelná. Je politicky nemožná prostě. A stejně tak to asi platí o všech politicích, kteří se zabývají zdravotnictvím, ať už jde o řadového člena zdravotnického výboru, nebo jakéhokoli dalšího politika, který se zdravotnictvím zabývá? A to si myslím, že na to je potřeba se ptát. A s tím, si myslím, bychom měli být konfrontováni. V tom si myslím, že spatřuji úlohu médií do budoucna.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké existuje propojení tabákové lobby a práce poslanců?
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Je přece evidentní, že tabákový průmysl se všemožně snaží využít svých příležitostí a prodat co nejvíce výrobků, které jsou legální. Tabák, tabák je legální, je to jediná volně dostupná látka na trhu, která způsobuje vážnou závislost a smrt a je zcela běžně prodávána. A ten průmysl je legální, všichni ti, kteří se v něm pohybují, dělají všechno pro to, aby prodali co nejvíce. Je to zcela pochopitelné, zcela logické. A proto se snaží všemi dostupnými prostředky i ovlivnit zákonodárce a všechny okolo, aby, pokud možno, to, ty všechny kroky, které vedou k ochraně nekuřáků, a tím i k jejich snížení prodejů, nějakým způsobem zpomalily nebo zastavily. To je zcela evidentní.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale je to také takový začarovaný kruh. Záleží to tedy také na uvědomělosti konkrétního poslance, na jeho přístupu ke kouření, nekouření, na tom, jakým způsobem se rozhodne se obohacovat, či neobohacovat, tak je to, souvisí to i s takovým kolektivnějším způsobem vnímání toho tématu kouření?
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Souvisí to jako úplně se vším v naší společnosti. Souvisí to stejně jako ve veřejných zakázkách, jako o tom, jestli někdo bude hlasovat pro typ energetické politiky, takové či jiné, prostě souvisí to s politickou kulturou, ale souvisí to také s nějakou určitou mírou veřejné kontroly. Ale skutečně začíná to už jenom tam, že ten, který nějakým způsobem stojí, nebo by měl stát v politice na straně ochrany zdraví, čili zabývá se zdravotní politikou, tak ten by měl jít příkladem. Už tam to začíná. Když už to začne pokulhávat tady, tak něco v pořádku není.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je názor Evy Králíkové, odbornice na odvykání kouření viděno zvenčí propojení tabákové lobby a práce poslanců? Co si myslíte to kontrole, jak tomuto zabránit?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Já se můžu jenom domýšlet a jako laik si nemyslím, že by třeba chodili po parlamentu někdo s nějakým obálkami peněz, které by strkali do kapes, ale poslanec by se třeba měl zamyslet nad tím, když mu někdo nabídne, že mu bude dělat zdarma poradce, tak ten poradce asi bude někým placen. A bude asi se snažit teda za nějakých okolností mu podsunout nějaké informace. Já můžu říct osobní zkušenost, když jsem navštívila jednou jednání zdravotního výboru, ale to už je mnoho let, takže to byl určitě nějaký jiný zdravotní výbor, než je dneska, kde se projednával jeden z těch zákonů týkajících se kouření a protože jsem učitel na lékařské fakultě a zrovna jsem měla mediky, tak jsme tam šli společně. Byli to medici pátého ročníku a musím říci, že měli úplně oči navrch hlavy, protože říkali, to snad není možný, to je zdravotní výbor. Takže děti byly v naprostém šoku v tom, jaké argumenty členové zdravotního výboru tam přednášeli. A jaký měli vztah. To můžu srovnat návštěvou britského parlamentu, před lety, když velká Británie jednala o zákazu reklamy, včetně sponzorování, například formule 1, tak jsem měla možnost účastnit se zasedání britského zdravotního výboru, zdravotního výboru britského parlamentu. Když tam přišel Bernie Eckelstone. Bernie Eckelstone je představitelem nějaké té unie, nebo, já nevím, organizace, která organizuje ty závody Formule 1. A přišel tam jako takový velice suverénní, v suverénní náladě. A když odcházel, tak byl naprosto rozhozený, a ti poslanci ho teda absolutně perfektně rozebrali. Za prvé teda tam byli všichni, soudě podle počtu židlí, a byli perfektně připraveni. Měli jasné otázky, ptali se ho například: "Co si myslíte, pane Eckelstone, že si tabákový průmysl od Formule 1 za těch 200 milionů liber ročně kupuje? A takové otázky, na které samozřejmě neuměl odpovědět. Takže to bych si přála, aby někdy náš zdravotní výbor jednal tímto způsobem.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, pojďme nyní zodpovědět pro posluchače Českého rozhlasu 6, kteří poslouchají Studio STOP, některé otázky, které také padly na té besedě, kterou jste pořádal vy, pane poslanče Šťastný, tedy zaštiťoval. A konala se 14 července v Poslanecké sněmovně. A jmenovala se Mýty a fakta na téma Ekonomika a kouření. Tak, asi otázku, zda je pro stát ekonomicky výhodné, když jeho občané kouří, zodpovídat nemusíme. Paní doktorka Králíková už na tu otázku odpověděla. Další, která tam padla, jak státní rozpočet ovlivňuje to, že si lidé kupují cigarety? A co by se stalo, kdyby je nekupovali? Boris Šťastný.
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
To je velká matematika, která znamená vypočítat, kolik přináší ten či onen kuřák do systému na spotřebních a jiných daních a pojištění a kolik si z něj bere ve chvíli, kdy onemocní. Já se prostě do těchto úvah pouštět odmítám ze zásady, už historicky, a nebudu se do nich pouštět ani teď. Já říkám, pojďme se věnovat jedné zásadní věci, a tou věcí je ochrana nekuřáků, já si myslím, že když se nám podaří změnit legislativu tak, aby nekuřáci byli důsledně chráněni všude tam, kde je to možné, tak budou všichni absolutně spokojeni a následně nechť si každý rozváží, zda kouřit, či nekouřit, co mu to přináší, či ne. A matematici, pojistní matematici na pojišťovnách nechť vypočítávají, jaká má být sazba zdravotního pojištění pro všechny v tomto případě, říkám, protože nelze rozlišit kuřáky a nekuřáky spolehlivou cestou. A také na ministerstvu financí ať vypočítávají, jak má být vysoká spotřební daň.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Eva Králíková, vy jste onu besedu moderovala, tak určitě máte názor na to, co by se stalo, kdyby lidé přestali kupovat cigarety? Jak by se to dotklo celého systému?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
No, samozřejmě ekonom nejsem a můžu jenom citovat ekonomické autority včetně Světové banky nebo zmíněné paní profesorky Hany Rose. Tak pokud jde o daně, tak příjem z nich je poměrně vysoký. Je to nějakých, já nevím, pan poslanec bude vědět přesněji, letos asi 35 miliard, nebo necelých 40. Ale na druhou stranu ukažte mi jednoho kuřáka, který kdyby si nekoupil cigarety, tak by ty peníze zahodil. No, určitě by je nezahodil. Koupil by si něco jiného, nějaké jiné zboží. Respektive ukazuje se, že v zemích, kde se sníží spotřeba cigaret, tak lidé investují místo do cigaret převážně do služeb. No, a je pravda, že cigarety jsou více zdaněné než jiné zboží, ale na druhou stranu k jejich výrobě a distribuci potřebujete velmi málo lidí. Zatímco investice do služeb oživí ekonomiku té společnosti, takže to je taková jenom úvaha selského rozumu, že samozřejmě ty peníze by se z trhu neztratily.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A souvisí podle vašeho názoru, a samozřejmě i citace těch odborných pramenů, které tam zazněly. Souvisí pašování cigaret s vyšší cenou daní z cigaret?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
No, určitě částečně souvisí, to je pravda, ale rozhodně to není ten hlavní moment. Daleko důležitější je kontrola prodeje a pašování. Například to, aby se cigarety neprodávaly na ulici, ale jenom v kamenném obchodě s licencí, tedy třeba v trafice. A byly opatřeny nějakými prokazatelnými známkami nebo kolky. Jinak existuje takový velmi jednoduchý, něco na, systém, něco na principu čárového kódu, kterým by se mohla vybavit za cenu asi 5 eurocentů, nebo jednoho eurocentu. Každá krabička, a bylo by jasné, kde byla vyrobena a kam byla určená. Ono totiž se ukazuje, že poměrně velký podíl na pašování cigaret mějí právě výrobci cigaret. Takže ta kontrola prodeje je určitě důležitější než cena. Nejvíc se pašuje na jihu Evropy a na východě, tam, kde není dobrá kontrola. A nejméně se pašuje na severu a na základě tam, kde cigarety jsou nejdražší a kde je ta kontrola lepší. Čili cena není tak podstatná pro pašování.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče Šťastný.
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Já si myslím, že vzhledem k tomu, že daňová politika je specifická pro každý jednotlivý členský stát, tak tady by se mělo na půdě Evropského parlamentu něco změnit. Já si myslím, že v případě tabákových výrobků by mělo dojít k jasné změně, a totiž to, aby existovala jednotná cenová a daňová politika na území všech členských států, pak by to bylo podstatně jednodušší. Skutečně nebylo by možné, nebyl by možný ten přeshraniční převoz z té jednotlivé země do, z jedné země do druhé. Z takových těch zemí, jako je například Bulharsko, a tak dále, nebo Rumunsko, směrem k nám. A naopak bychom mohli velmi účelně čelit na hranicích Evropské unie s pašováním a s tím přeshraničním převozem a i nelegální výrobou uvnitř Evropské unie. Prostřednictvím jednotných ochranných prvků. Já si myslím, že tohle je obrovský úkol před, který stojí před celou legislativou Evropské unie a politickým rozhodnutím právě v Bruselu.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A má toto šanci?
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Já si myslím, že to má šanci. Jde o to zase, nakolik tabákové firmy jsou zaháčkováni na půdě Evropského parlamentu a nakolik jednotliví europoslanci a Evropská komise budou schopni se tomuto podívat, postavit čelem. A já si myslím, že kdyby, kdyby se spustilo určité hnutí, tak během 2, 3 let tady máme jednotný zákon, jednotné ceny na všech trzích. Já si uvědomuji, že samozřejmě v České republice se vydělává míň peněz než například v Německu nebo v Británii. To je evidentní. Na druhou stranu zase úroveň těch nemocí a závažnost těch nemocí je prakticky totožná, i když jejich léčba je v jednotlivých zemích různě drahá. Jsem přesvědčený, že jednotná cena tabákových výrobků na celém území Evropské unie by mohla mít svoji šanci v budoucnu.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chýlíme se k závěru. Ještě otázka pro Evu Králíkovou, lékařku, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku. Samozřejmě vyslovte svůj názor na zde propagovaný zákon o jednotných cenách, posvěcených Evropským parlamentem. Jinak moje závěrečná otázka zní, zda se vyplatí pojišťovnám hradit léčbu závislosti na tabáku?
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Pokud jde o Evropskou unii, tak v Evropské unii je dneska zákon, který jim, nebo direktiva, která stanovuje minimální, minimální hodnotu daně na tabákové výrobky. Ale je pravda, že tam není omezená ta výška, takže jsou země, které mají tu daň daleko vyšší. Jinak pokud cestují naši posluchači třeba do New Yorku, tak tam si koupí krabičku cigaret za 10 dolarů, protože mají ještě místní daň a tak dále. No, a pokud jde o ten dotaz na pojišťovny, samozřejmě, že vyplatí, protože je to dokonce jedna z nejvíce efektivních intervencí v medicíně s ohledem na náklady, jak se říká, Cost efectivita. Vy zachráníte rok kvalitního života asi 15 krát levněji než třeba léčbou vysokého cholesterolu. Takže je to určitě jednoznačně prospěšné i pro zdravotní pojišťovny. Jediný, kdo na kouření vydělává, je tabákový průmysl, všichni ostatní na to doplácíme.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejná otázka, vyplatí se pojišťovnám hradit léčbu v závislosti na tabáku, pro poslance Borise Šťastného.
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Vyplatí, ale rád bych, aby v tom byl do budoucna jasný systém. Já jsem vždy byl pro to, aby existovala specifická daň v rozpočtovém určení daní, která by směřovala do, jednak léčby závislosti na tabáku a jednak do prevence. A také do nákupu techniky a obecně do zlepšení léčby onemocnění, které jsou kouřením způsobeny. K tomu u nás nedošlo, paní doktorka Králíková citovala třeba New York, ale v řadě zemí světa existují ty specifické daně, které umožňují právě říci, tady tento penízek, tato koruna, nebo padesát haléřů, nebo toto procento právě z prodané krabičky. Jde do systému veřejného zdravotního pojištění, ono se to tam dá přes státní pojištěnce dostat ty peníze. A tyto peníze jsou určeny zdravotnickým zařízením na tu či onu činnost. Šlo by to udělat, chce to jenom vůli. Bohužel zase není k tomu úplně nakloněna ani pravice. Bohužel ani Občanská demokratická strana, ani TOP 09, pokud je mi známo, nejsou příliš nakloněny, nebo jejich, naši ekonomičtí experti nikdy nebyli příliš nakloněni těm vyhrazeným daním. Nerozumím moc tomu proč, přitom je to zcela pravicové řešení, které je běžné ve Spojených státech, kde existuje i jedna z nejvyspělejších ekonomik na světě a funguje to velmi dobře.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byla závěrečná slova dnešního vydání Studia STOP z úst Borise Šťastného, poslance a předsedy pražské ODS. Děkuji vám za návštěvu ve studiu.
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda pražské ODS, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Děkuji.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ve spojení s námi byla po celou dobu také lékařka Eva Králíková, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku. Paní doktorko, děkuji i vám, na shledanou.
Eva KRÁLÍKOVÁ, doktorka, vedoucí Referenčního centra léčby závislosti na tabáku pro Českou republiku
--------------------
Také děkuji, na shledanou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ze studia Českého rozhlasu 6 klidnou noc přeje a na slyšenou se těší Terezie Jirásková.
Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.