31. srpna  2011  rubrika: Studio STOP

Vyostřená situace na Šluknovsku

Policejní prezident Petr Lessy (uprostřed) na jednání se starosty měst ve Šluknovském výběžku - Foto:  ČTK

Policejní prezident Petr Lessy (uprostřed) na jednání se starosty měst ve Šluknovském výběžkuFoto:  ČTK

Padesátku, v níž se snažíme s našimi hosty nad daným tématem o hlubší analýzy problémů. O totéž se pokusíme i dnes. Hovořit budeme o vyostřené situaci na Šluknovsku. Tedy v oblasti, kde zejména v 90. letech začaly vznikat sociálně vyloučené lokality. A byli do nich přesunováni lidé s horším sociálním zázemím.

V té době ještě vedení měst netušilo, na jaké problémy si vytvářením novodobých ghet vlastně zadělává. Tato místa vytvoří podmínky pro zvýšenou kriminalitu, násilí a budou zdroj napětí s okolím. Varovali tehdy i později v souvislosti s nárůstem podobných míst v celé České republice odborníci. Analýza sociálně vyloučených lokalit Ivana Gabala a jeho spolupracovníků zveřejněná v roce 2006 odbornou veřejnost šokovala. Více než 300 takových míst v zemi, která neměla s výjimkou mosteckého Chánova, vytvořeného ještě za komunismu, historickou zkušenost s ghety. To je skutečně alarmující. Tato místa totiž zvyšují extrémně možnost problémů. Nový Bor i Rumburk jsou toho jasným důkazem. Měly by varovat. Dva útoky způsobené mladistvými Romy, podle zatím dostupných informací rasově podbarvené, odhalují ale hlubší problém. Nikdo nikoho napadat nemůže mačetami, ani vhozenými zápalnými láhvemi. V případě útočníků opačně motivovaných rasových útoků, to je jasné. A pakliže to udělá, musí být rychle a spravedlivě potrestán. Politici a vedení měst by ale neměli přivírat oči nad doprovodnými jevy. Například těmi, které se minulý týden odehrály v Rumburku, kde se konala takzvaná demonstrace proti násilí. Zvrhla se téměř v lynč takzvaných spořádaných občanů proti Romům, lépe cikánům. Jak zaznívalo hojně z davu, který kromě jiného táhl ulicemi a křičel hesla jako "cikáni do lesa", "cikáni do plynu", "táhněte do práce, nebudeme vás živit" a podobně. Pravicoví extremisté a někteří populisté využívají situace k přihřátí své polívky. Jiní politici spíše mlčí. Opět varují zejména politologové a sociologové. Občanská část rady vlády pro záležitosti romské menšiny píše premiérovi a distancuje se od výroků vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové. Další demonstrace nás čeká tuto sobotu. Pro změnu ve Varnsdorfu. Dalším městu Šluknovské oblasti. I kvůli tomu dnes zasedala v několika městech České republiky bezpečnostní rada. Zastavíme vzrůstající napětí včas, nebo jej necháme přerůst v rasové konflikty? Nastartuje to potřebné dlouhodobé změny v oblasti školství a zaměstnanosti? To jsou dotazy pro následujících 50 minut, kterými vás bude provázet od mikrofonu dnes Jarmila Balážová. Ještě jednou dobrý večer a pokud možno nerušený poslech.
Problémy na Šluknovsku mají původ i v 90. letech, kdy podstatná část Romů ztratila práci. Nyní šéf vládní agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. "Od té doby vyrostla generace, která neví, co je to živit se legální prací. Represí vůči nezaměstnaným ale problém jen vyostříme, říká Šimáček v chatu se čtenáři. Je nutné lidem dát jasná pravidla, ale také příležitosti pro osobní rozvoj a úspěch. A ty v ghetech nemají. Jediná dlouhodobá šance je investice do vzdělání. Krátkodobě pak do zaměstnanosti." Dodal ředitel. I on bude dnes hostem dnešního vydání Studia STOP. Teď ovšem představím hosty, kteří už sedí přímo se mnou ve studiu. Jsou jimi Ivan Gabal, dnes již zmíněný odborník stojící za první rozsáhlejší mapou, výzkumem v sociálně vyloučených lokalitách. Dobrý večer. 

Ivan GABAL, politolog
--------------------
Dobrý večer, děkuji za pozvání. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Já děkuju, že jste přišel, i když se vám nechtělo. Chápu, že v této vyostřené situaci je několik odborníků dotazováno neustále. A ty diskuse se někdy točí dokola. Dále vítám Davida Beňáka, vedoucího odboru sociálních věcí a zdravotnictví v městské části Praha 14. A také člena vládní rady pro záležitosti romské menšiny. Připomeňme, že to je poradní orgán vlády skládající se z občanské části, tedy osobností z řad Romů, a také ze zástupců jednotlivých resortů. I vám dobrý večer. 

David BEŇÁK, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Praha 14, člen vládní rady pro záležitosti romské menšiny
--------------------
Dobrý večer, děkuji za pozvání. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, my děkujeme, že jste si udělal čas. Třetím hostem bude celou dobu na telefonu připojena vicestarostka Rumburka, kde minulý pátek proběhla zmiňovaná demonstrace, paní Alena Winterová. Ta má na starosti sociální věci a sociální začleňování Romů. I vám dobrý večer, slyšíme se? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Ano, dobrý večer z Rumburku. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkujeme za váš čas, já doufám, že spojení bude dobré. Kdybyste náhodou vypadla, prosím, buďte trpělivá, zavoláme vám znovu. Ale já doufám, že těch zbývajících 45 minut nám skutečně spojení vydrží. Paní Winterová, začněme rovnou vámi. V Rumburku se zhruba před 14 dny strhla rvačka, dvacetičlenná skupina mladých Romů napadla šestici neromů. Měli na ně pořvávat také rasově podbarvená slova. Útočníci jsou chyceni, teď jsou vyšetřováni. Čeká je samozřejmě řádný soud. Jejich čin odsoudila i místní romská komunita. A přesto se napětí ve vašem městě značně vyostřilo. Což znamená, že jakási nevraživost tam ale dlouhodobě musela existovat. Minulý týden se odehrála demonstrace, zmínila jsem ji, původně byla proti násilí. Zástupci města, zejména členové ČSSD se v dobré víře postavili za její organizaci, aby se nedostala do rukou extremistů, kteří to plánovali a byli na místě. Ale na pódium se potom ke slovu dostal například i Josef Mašín. A místní rumburský radikál. Ten křičel na shromážděných asi 600 lidí na náměstí například "pojďte na cikány". A pod ním desítky nacistů z Dělnické strany sociální spravedlnosti přikyvovali. Účastni ale byli také běžní občané, těch byla většina. A výsledkem pak skutečně bylo tažení městem, na jehož konci byl zničený majetek a téměř pokus o lynč směrem k Romům. Když teď zpětně coby jedna z představitelů, kteří vedete Rumburk, jste zodpovědni za tu situaci, hodnotíte tu páteční demonstraci? Pak se samozřejmě dostaneme i k tomu dlouhodobému napětí, tak zřejmě, předpokládám, jste o tom hovořili. Vyvodili jste nějaké důsledky pro případné další demonstrace? Kde vidíte, že bylo to selhání? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Já si nemyslím, že by byla nezvládnutá. Tam byla dohoda s panem Mašínem, že také dostane na té demonstraci prostor. A také ho dostal. Čili ta situace se vyhrotila ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta dohoda, ta dohoda byla proč, když víte, že patří k místním radikálům, viděli jste, že ta situace je vyostřená, tak přece bylo zcela logické, že on tu situaci zneužije jakoby k radikalizaci toho davu. 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
On, on nepodněcoval nějak rasisticky v tom svým projevu. To určitě nebylo takhle. Ale protože přistoupil k takovýmu hlasitýmu a gestikulovanýmu projevu, tak prostě ty lid trošičku jako emotivně vyprovokoval. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Trošičku emotivně vyprovokoval. Kolik stál ten zásah? To se ptám teď proto, že na to jsou peníze, které se potom dají použít třeba do prevence. 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
To je otázka, o které já nevím samozřejmě. Ale asi něco stál, to se ještě nehodnotilo, tyhle věci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. pojďme ovšem teď tedy k tomu dlouhodobému, co je spojeno s Rumburky a co zcela jistě oprávněně trápí i občany Rumburka. Protože přišli v tak hojné míře na to náměstí. Jaké problémy tedy vy řešíte? Vy máte na starosti sociální věci, začleňování Romů. Odkdy působíte v této oblasti a kdy vlastně v Rumburku začaly vznikat a z jakých důvodů, sociálně vyloučené lokality, sociálně vyloučená místa. 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Ano, ano, to bylo v době, kdy ještě ministryně Džamila Stehlíková vybrala naši lokalitu, čili Šluknovský výběžek právě do vyloučené lokality. Tehdá tady nebyly nějaký velký problémy. Samozřejmě, že Romové tady žili dávno a ještě tady žij stále ti starousedlíci. Ale v podstatě se nic nedělo. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale už jste měli ty sociální vyloučená místa. Kolik jich bylo v té době? Protože to, že vás ministryně Džamila Stehlíková, pod niž spadala i zmiňovaná agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, vybrala mezi ta místa, kde se bude zpočátku pracovat samozřejmě znamená, že vy jste patřili mezi ty oblasti, kde máte sociálně vyloučené lokality. Je potřeba je nějakým způsobem povát, analyzovat. Podat vám například coby městu podanou ruku v tom, abyste tu situaci mohli zvládnout a třeba na jiný i získat peníze z Evropské unie. A já se ptám na to, kdy ta sociálně vyloučená místa začala vznikat? A z jakých důvodů v Rumburku? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Ale my jsme, my jsme neměli potřebu něco takovýho tady řešit. Protože jsme si nemysleli, že tady máme problémy. Ale najednou se prostě vymyslelo, že tady vyloučená lokalita je, ale pozor, Šluknovsko, ne přímo Rumburk. Šluknovsko. To je oblast s 50 tisíci lidmi. Jo, takže Šluknovsko bylo vybráno. My jsme neměli potřebu nebo pocity, že potřebujeme tady něco řešit. Ale postupně se ta lokalita stala úplně něčím jiným než v počátku. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A kdy došlo k tomu zlomu? To bylo už v okamžiku, kdy vás Džamila Stehlíková vybrala nebo ne? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
To už bylo, ne, to bylo později. To bylo později. A tak dva roky může to trvat, co je to tak, tak trošku tady napjatý a čím dál víc napjatý. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A proč ty problémy a to napětí začala, začaly vznikat? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
To jsem právě chtěla říct na začátku. Jednalo se o tři problémové panelové domy o 7 podlažích. Těsně za náměstím, čili ve středu města, kde majitel, teplický občan nebo někde u Teplic bydlící, právě sestěhovával do těchto paneláků běžným lidem, kteří tady žili 30 let a více, nepřizpůsobivé rodiny. A ten problém se tady začal pak točit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten panelák patřil tedy soukromému vlastníku? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Ano, tři paneláky soukromému vlastníku.  

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Odkud sestěhovával ty lidi? To znamená odkud přicházely, jak to že on měl vliv na to, že může sestěhovat občany, kteří předtím bydleli jinde, do tohoto paneláku. 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Ano. Co máme informace, tak to bylo z Mostecka, z Litvínova, z Chomutova, z Teplic. Z těchto lokalit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A Vy jste jako vedení města v tu chvíli byli bezradní, nemohli jste v žádném případě proti tomu zasáhnout. ano? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
My jsme, my jsme vyzvali toho vlastníka k jednání. Chtěli jsme s ním mluvit o tom, proč to takhle činí. On slíbil, že se bude snažit ve, zabydlovat ty své domy slušnými nájemníky. Ale jaksi k tomu nedošlo a spíš se to zhoršovalo, stupňovalo. Tam do těch domů často byla volána policie kvůli incidentům mezi, mezi nájemníky, mezi těmi nepřizpůsobivými navzájem. Takže se to tak hrotilo. No, a samozřejmě tady obrovsky stoupla taková ta drobná kriminalita, kdy se ztrácely věci lidem ze zahrad a tak. Takže ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, chápu. Tito lidé, kteří v té době především působili ty problémy, byly starousedlíci nebo právě naznačili ten, ti, kteří byli přistěhováni? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Ne, ne, ne. To by, to byli lidi, který nebyli starousedlíci. Který prostě sem přišli, z těchhle lokalit. A na ně se potom upřela pozornost. Protože oni, oni vlastně byli takovou příčinou toho, že se tady to prostředí zhoršilo, že se lidi začali bát a že se kradlo. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Kolik máte terénních pracovníků v současné době? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Máme jednu terénní pracovnici. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ukazuje se, že je to dostatečné, nebo byste potřebovali větší počet? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
No, určitě chceme do budoucna ještě, ještě rozšířit aspoň na tři. A pro ten Rumburk ta, to jedna pracovnice se zabývá bezdomovci, a lidmi na ulici hlavně. A stará se o to, aby někde měli střechu nad hlavou. Romský lokality taky mám zmapovaný, ale není to její hlavní náplní. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili člověka, který by se aktuálně zabýval především minimalizací problémů spojených s těmito přistěhovanými problémovými občany, tak takovou osobu zatím nemáte? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Máme, máme městského strážníka preventistu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, tolik Alena Winterová. Prosím, buďte tak laskava, zůstaňte na telefonu. My budeme pokračovat a samozřejmě v diskusi.
Agentura pro sociální začleňování působí ve Šluknovském výběžku od svého vzniku v roce 2008. Má tam zůstat, pokud se situace ještě nevyostří a nezmění až do konce příštího roku. Celkově vyvíjí činnost ve 26 lokalitách. A ten Šluknovský výběžek je tedy jedním z těch míst. Martin Šimáček, ředitel této agentury, k situaci v Rumburku a vůbec na Šluknovsku, dnes řekl. 

Martin ŠIMÁČEK, ředitel agentury
--------------------
Agentura na Šluknovsku působí od roku 2008. Ale, řekněme, že skutečně pracuje od roku 2009. A pracuje ve větší části obcí toho celého regionu. A mimo jiné samozřejmě také ve Varnsdorfu, Rumburku, Šluknově nebo krásné lípě. To znamená v místech, odkud teď přicházejí zprávy o zvyšujícím se násilí. My jsme tam od roku 2009 zpracovali strategický plán sociálního začleňování vlastně pro celý ten region, pro všechny ty obce a jeho naplňování předmětem dosavadní činnosti. Ale musím říci, že tady jsou podstatné rozdíly mezi obcemi a jejich zapojení do spolupráce. Takže pokud mluvíme například o krásné Lípě nebo Varnsdorfu. Tak vidíme značný pokrok a změny v té sociální politice. Vidíme, že v terénu přibyli terénní pracovníci, přibyly azylové domy, takové ty základní ubytovací kapacity pro lidi, kteří jsou v bytové nouzi. Přibyly sociální aktivizační služby a rozšířila se nabídka volnočasových aktivit a vzdělávacích aktivit pro děti. To je velice podstatné. Ale zároveň to vlastně pomáhá mírnit důsledky právě těch, té nepříznivé situace, migrace a zvýšené kriminality, ale bohužel jenom v části regionu. Musím totiž říci, že právě například Rumburk, kde jsou ty nepokoje aktuálně největší, tak s námi spolupracuje velmi špatně. Nedaří se domluvit na těch základních opatřeních. A my jsme dokonce položili na stůl vlastně drafty projektů, které měly rozšířit ubytovací kapacity, konkrétně o noclehárnu, takové to krizové bydlení v místě o terénní pracovníky, kteří tam výrazně chybí. Zatím je tam jenom jediný a dalo by velkou práci ho dojednat, tak to jsme položili na stůl a říkali jsme, existují peníze ze strukturálních fondů až 45 milionů korun pro vaše město. A přesto jsme byli odmítnuti. Takže ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
S kým jednáte v tom městě? 

Martin ŠIMÁČEK, ředitel agentury
--------------------
Tak, do toho lokálního partnerství jsou zapojeni, zapojeny jednotlivé instituce, ale samozřejmě to je pod záštitou vedení města, to znamená vedení města je to klíčový, ten klíčovým odpovědný partner. A já už jsem se s panem Sykáčkem, starostou města sešel a viděl, nebo respektive mluvili jsme spolu teda především po telefonu a uvidíme se ještě i zítra. Abychom se domlouvali, zda za této situace existuje prostor pro to se vrátit k těm opatřením, která by měla velice dlouhodobě a preventivně působit na sociální začleňování ve městě, tak jako je to v těch ostatních místech v regionu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Z vašeho pohledu k té současné situaci, je vedení města ochotno s vámi tady spolupracovat. Uvědomuje si, že ta situace zejména po té demonstraci proti násilí, která se vzrhla v to, co se zvrhla, by byla skutečně na místě. A je potřebná? 

Martin ŠIMÁČEK, ředitel agentury
--------------------
No, zatím si nejsem jist výsledkem toho jednání, abych teď posluchačům mohl říci, jestli vidíme nebo nevidím světlo na konci tunelu. Máme obtíže v komunikaci s panem starostou, nebo v domluvě o tom, jestli ta opatření přijme město, nebo s nimi bude minimálně souhlasit a bude aktivně podporovat. A věřím, že výsledek jednání bude příznivý. Ta situace, kdy se pan starosta vlastně připojil na tom shromáždění k výrokům nebo byl v jednu chvíli na pódiu s Josefem Mašínem extremistou, místním, který je velice dobře známý a vlastně dmýchal ty protiromské nálady. Tak za této situace ta domluva je samozřejmě v složitější a komplikovanější. Ale já pořád věřím, že se nám to podaří. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl jste překvapen tím, co ty dva útoky vedené tedy některými Romy, vyvolaly na Šluknovsku? Nebo to je situace, která se dá předpokládat v oblasti, kde je shluk sociálně vyloučených lokalit. 

Martin ŠIMÁČEK, ředitel agentury
--------------------
No, já myslím, že se to trochu předpokládat dá, že musíme přiznat, že zejména ti lidé, kteří bydlí v okolí těch, řekněme, exponovaných míst, a to je třeba ve Varnsdorfu, soukromá ubytovna, v Rumburku je to část toho sídliště. Takže lidé, kteří blízko těchto míst bydlí, tak se setkávají denně v podstatě se zvýšenou drobnou kriminalitou. To jsou takové ty krádež okapů nebo ovoce ze zahrad, ve sklepech, a je to velice nepříjemné. A ty krádeže narostly skutečně na dvojnásobek meziročně, a to je problém, který občané oprávněně kritizují a cítí zároveň, že není aktuálně řešen. A v tom vidím, řekněme, oprávněnost. Toho vzbouření těch nálad do těch antagonních postojů. Na druhou stranu musím říci, že jak už jsem uvedl v některých těch městech toho regionu se v minulosti podařilo zavést opatření zejména, znovu zdůrazňuji, terénní sociální pracovníky, kteří jsou schopni si s tím poradit, jsou schopni mírnit důsledky třeba migrace nebo zvýšené kriminality denní spoluprací s lidmi, kteří se dostávají do obtížných krizových životních situací. A tam se ta situace zdaleka tolik nedramatizuje. Takže za těchto okolností si myslím, že bylo možné předvídat, že v těch ohniskových místech může dojít k nějakým nepokojům. Na druhou stranu takových míst v České republice je přeci jen docela dost. Řekl bych, až desítky. A nelze odhadnout, kde skutečně kapka vlastně přeteče ten pomyslný okraj té nádoby. Tak tady vzniká potom nějaká nevole nebo antagonie v místě. A v současné chvíli musím říci, že je velice důležité vlastně, aby zejména starostové a odpovědní činitelé dokázali tu veřejnost uklidnit tím, že načrtnou nějaká konstruktivní řešení tak, aby vlastně to násilí mírnili, nebo mírnili ty, to rozhořčení je částečně oprávněné těch lidí. Že se tam prostě některé věci vyvinuly negativním směrem. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Šimáčku, jak ale vedení měst mohou pomoci pracovníci vaší agentury, která pracuje s menším rozpočtem než bylo původně plánováno, která má menší počet zaměstnanců, je tudíž i méně akceschopná. 

Martin ŠIMÁČEK, ředitel agentury
--------------------
Tak, my teď sedíme na jednáních, která mají skončit tím, že budeme mít na stole papír s opatřeními, která naváží na tu práci policie v terénu. To znamená, jestliže teď jsou k dispozici dočasně zvýšené počty policistů, víme, že za nějaký čas nebudou a že bude nezbytné, aby tu situaci v terénu mírnily další opatření. A je to jednak způsob práce policie, řekněme, na úrovni činnosti těch pochůzkářů, další zapojení terénních pracovníků a jejich spolupráce s policií, ale i s úřady. A potom řešení těch krizových míst. Znovu říkám, některé ty ubytovací kapacity budou vyžadovat, aby, aby v podstatě buď se změnil jejich způsob fungování, anebo aby z měst úplně zmizely. Protože opravdu otravují okolí a zároveň jsou vlastně nepříznivé pro ty samotné obyvatele. Jestliže se bavíme o soukromé ubytovně, kde je měsíční nájem 13 tisíc korun na osobu, tak ten, kdo tam žije, si skutečně v takové situaci nemůže fungovat, řekněme, standardním, normálním způsobem, ale vlastně pod tlakem jakéhosi lichváře. Takže my budeme mít na stole opatření, která by měla fungovat jako následná po tom zvýšeném počtu policistů. A to se nám zatím daří domluvit ve Varnsdorfu, budeme usilovat o podobnou záležitost v Rumburku. Na dobré cestě jsou jednání ve Šluknově. Co se týče druhé části vaší otázky, samozřejmě, ty naše kapacity v regionu jsou nedostatečné. My v každé lokalitě, kde agentura působí, máme k dispozici půl úvazek lokálního konzultanta. A využíváme ještě servis, řekněme, nějaké expertní zázemí několika pracovníků, kteří mohou podporovat ta jednotlivá opatření, pokud se rozpracovávají například do podoby projektu. Ale to je málo. A také bychom měli zvážit, zda původně uvažované kompetence agentury, to znamená funkčnost v rámci jakéhosi samostatného úřadu by situaci nenapomáhali řešit, pokud by agentura byla silnější a, řekněme, autoritativnější, tak by jistě mohla menším množství energií dosáhnout větších výsledků v terénu. Takže doufám, že současná situace ukáže, že činnost agentury prospívá, ale že by bylo dobré, aby měla více nástrojů k tomu, aby mohla rychleji a, řekněme, účinněji jednat v krizových situacích. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední dotaz se týká Varnsdorfu, kde vy také působíte. Kam je ale především na tuto sobotu svolána další demonstrace, která může vyústit opět v nějaké nepokoje. Co jste schopni v tuto chvíli udělat pro pomoc policii a vedení města Varnsdorfu při upozorňování právě, nebo snaze pomoci zvládnout tu situaci při té demonstraci. 

Martin ŠIMÁČEK, ředitel agentury
--------------------
On, já už teď vzkážu všem obyvatelům Varnsdorfu, aby navázali vlastně na to, na čem jsme začali stavět minulý týden. Já myslím, že pan starosta Louka, ale i další jednají velice zodpovědně. V sobotu minulý týden jsme se sešli ve Varnsdorfu v divadle k otevřenému veřejnému jednání. Bylo tam 500 lidí. Diskutovali jsme tu problematiku, mluvili jsme o tom jaká opatření musí přijít do terénu. A pan starosta říkal, ano, budeme se snažit řešit situaci ubytovny Sport, budeme se snažit řešit situaci zvýšené kriminality. Budeme chtít, aby tady byla nějaká nabídka práce pro lidi. Lidé to poslouchali a poslouchali to i z mých úst. Měl jsem možnost s nimi mluvit poměrně dlouze. A budeme to dělat ještě před tou sobotní demonstrací nebo shromážděním, aby lidé věděli, že se ta situace může řešit. A může se řešit efektivními a klidnými rozvážnými kroky. Sice mohou trvat ještě několik týdnů nebo měsíců než se definitivně projeví. Ale tato trpělivost je v tuto chvíli na místě, když si vážíme, že opakem by bylo, řekněme, eskalace násilí, které se ještě nikdo nemůže přát, protože za okolností, že proti sobě bude stát většina a romská menšina ve městě. A mezi ně se budou vkliňovat policejní těžkooděnci. Se jistě ve Varnsdorfu nebude nikomu snít snadno a dobře. A věcná řešení by potom zůstala stát stranou. Takže je to i jistý apel směrem k veřejnosti, aby důvěřovali těm opatřením, nebo respektive, aby je podrobili podrobné kritice a případně přispěli k jejich naplánování a posléze realizaci tak, abysme si všichni řekli, kam teda ve Varnsdorfu dospějeme a nemuseli to řešit násilně nashromážděných. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Martin Šimáček, ředitel agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. My jsme ve studiu s Ivanem Gabalem, Davidem Beňákem, ti dostanou za chvíli poprvé slovo, a také Alenou Winterovou, místostarostkou města Rumburk, o kterém se také hovořilo v tom příspěvku. Paní Winterová, doufám, že spojení funguje, že se stále slyšíme, protože vy jste na telefonu celou dobu. 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Ano, slyšíme, slyšíme. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, vy jste, máte teď samozřejmě prostor, možnost reagovat na to, co říkal Martin Šimáček, který tedy kromě jiného řekl, že vaše město v minulosti moc nestálo o tu aktivnější spolupráci. Změnili jste stanovisko, anebo vám prostě přijde, že když někdo radí, tak od stolu, odjinud, tak to není pro vás? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Ne, já musím k tomu říct, že my jsme teprv v říjnu loňského roku podepsali memorandum o spolupráci s touto agenturou. A od tý doby se možná něco změnilo. Ale samozřejmě, my například chceme v Rumburku, a to ve spolupráci, nebo za pomoci agentury vytvořit azylový dům pro matky s dětmi, jo, takže to si myslím, že je posun v tý spolupráci. Protože předtím jsme to nějak prostě, mysleli jsme si, že nepotřebujeme. Ale ta spolupráce, nemyslím, si, že jak říkal, jak říkal pan Šimáček, že není, jo, je. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, jasně. Říkáte azylový dům pro matky s dětmi. Jistě potřebná věc. Ale neřešící tu současnou aktuální situaci. Sama jste říkala, že vy v současné době nemáte například terénního pracovníka, do jehož pracovní náplně by spadalo to, že diskutuje s těmi problémovými občany, že jim pomáhá s vytvářením například splátkového kalendáře, že je prostředníkem v podstatě mezi mnou a městem. Tak, co z toho, z té spolupráce z agentury se bude týkat nápravy té současné situace. 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
To teď nedokážu říct. Protože já nevím, co nám agentura může všechno nabídnout. Samozřejmě, že v tom memorandu o spolupráci je uskutečňování výměny informací vzájemné konzultace, společný postup při, při nějakých problematických věcech. Takže tady v tom to vidím. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdá se, že vy sami jste zaskočeni vyostřením té situace. Připravujete nějakou analýzu, budete zvát další odborníky, možná i mimo agenturu, jenom z pozice toho, že vy jako vedení města máte také zodpovědnost za to, co se v tom prostoru odehrává. 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Samozřejmě, že analýza se bude vytvářet, bude se tvořit. Protože nás to musí poučit. Přeci nechceme, aby se opakovaly takovýhle věci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A v jakém zadání, jako jak o tom uvažujete, co by mělo být zadáním té analýzy? 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Hm, o tom jsme ještě ani nehovořili, neuvažovali, protože zítra máme mít schůzku právě s panem Šimáčkem a s paní Šimůnkovou ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, paní vládní zmocněnkyně pro lidská práva, pro posluchače. 

Alena WINTEROVÁ, vicestarostka Rumburka
--------------------
Paní vládní zmocněnkyni. Ano, ano. A tam možná padnou i nějaký nápady, nějaký věci, které bychom mohli do budoucna tvořit a možná i ta analýza, že tam padne něco o tomto. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. tak, já vám zatím děkuji. Teď je prostor, prostor pro Ivana Gabala a Davida Beňáka. Ivane Gabale, je ta vyostřená situace na Šluknovsku podle vás výsledkem dvou rvaček, nebo je to problém dlouhodobý. Protože to je to, co by se mělo diskutovat. Kdyby to bylo výsledkem jenom těch dvou rvaček, tak prostě pachatelé nestrčíme do vězení, odsuďme je a je vymalováno. A je klid. Ale nezdá es podle nálady těch občanů, že by to bylo tak jednoduché. 

Ivan GABAL, politolog
--------------------
Tak, já řeknu svůj osobní názor, jo, ale snažím se v této době nebo v těchto dnech chovat zdrženlivě, protože si myslím, že především by měli mluvit ti, donesou praktickou odpovědnost za výkon politiky a za její směrování. My jsme vytvářeli jakési podklady. Nejobecněji hodnoceno, já bych řekl, že jsme z pěti, šestiletého období,kdy se ta agenda vyvíjela směrem k integraci a překonávání sociálního vyloučení. A hledání a formulování jak znalostí, tak strategie, jak tu situaci řešit, dostali do opačného pohybu. A pohybujeme se po spirále dolů směrem k dezintegraci, konfrontaci a narůstání konfliktů jaksi v tom narušeném soužití. A je třeba říct, že to narušení je narušení soudržnosti celé české společnosti. To není problém jedné menšiny, to není problém prostě také jedné lokality. A já v tomto ohledu očekávám, že pokud se budeme pohybovat po té spirále dolů, tak budou narůstat jak emoce, a agresivita veřejnosti, tak jak jsme toho byli svědky teďko, to znamená i radikalizace. A bude růst jaksi vliv radikálů na, na vývoj té situace. Do té míry, až se vicestarostka dostane do vleku politického těchhle lidí. A stejně tak na druhé straně očekávám, že ten adrenalin pro pubertální romské kluky a jejich gangy z napadání a porušování těch pravidel je pro děti, kteří vyrůstaly zcela v těch vyloučených domek, lokalitách a podobně. A někteří nemají představu o tom, že by mohli žít jiným způsobem. A není to pro ně už jaksi součást jejich životní vize. Přitom chtějí mít všechno to, co ostatní. To je adrenalinový sport a bude to narůstat. Takže nevylučuji, že es to bude dít. Ale jsme na konfliktní spirále. A pokud po té spirále půjdeme dál, dolů, tak se to bude rozšiřovat. A prostě myslím si, že může dojít ke koordinaci. Mezi různými místy a různými lokalitami a pak bych řekl, že už nebude policie stíhat. Tak do jaké míry je to věc zanedbání, ještě bych měl říct tu příčinu. Já ji pojmenuju velmi otevřeně, jestli dovolíte. Já jsem si tady napsal data. My jsme v roce 2006 dokončili mapu a zveřejnili. A v roce 2007 v Topolánkově, a ta mapa byla ukončená pod kabinetem Jiřího Paroubka. Topolánkův kabinet ustanovil místo ministra pro lidská práva od ledna 2007. 2008 vznikla agentura, 2009 vznikla rozsáhlá analýza nerovností ve školství, protože ve školství všichni spatřují klíčový nástroj integrace těch malých dětí. V roce 2010 jsme zpracovávali strategický papír pro Fischerův kabinet. To byly volby. A po volbách legitimně zvolená nová politická garnitura se rozhodla, že půjde jinou cestou. V principu zrušila místo ministra pro lidská práva, snížila význam zmocněnce pro lidská práva na úroveň jaksi řízení úřadu. A v neposlední řadě nevím, jaký je osud toho papíru, který si u nás objednal Fischerův kabinet a který mimochodem teda taky velmi ošklivě napadali. Někteří romští lídři. To znamená, tam došlo k jakémusi zlomu a ten globální zlom od tlak na integraci se samozřejmě otočil a jdeme směrem k dezintegraci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Davide Beňáku, vy jste coby jeden z odborníků Romů, kteří se dlouhodobě zabývají také sociálním vyloučením, sociální situací. Připomeňme, že vy jste ještě předtím na Úřadu vlády sám pracoval. Teď tedy vedete tu oblast, o níž jsem hovořila na Praze 14. A stal jste se, a stal jste se dobrovolným členem rady vlády pro záležitosti romské komunity. Vy jste ovšem tu funkci přijal v okamžiku, kdy premiérem byl ještě pan Fischer, kdy ministrem pro lidská práva byl Michael Kocáb a kdy ta rada měla mít poprvé ministerské zastoupení. To znamená, že těmi, kdo zastupují jednotlivé resorty v této radě, poradním orgánu, jsou sami ministři, čímž by se zvýšila samozřejmě ta efektivita. Situace se změnila. Samozřejmě tam ministři nesedí. Jak vy potom, nevím, tři čtvrtě ročním působení v radě? Tak plus minus přikyvujete, že ano, to jenom pro posluchače. Hodnotíte tu práci, jakým způsobem máte ovlivnit systémové přípravy v oblastech, které by situaci mohly zlepšit. Nejenom sociálně vyloučených lokalitách, to je samozřejmě především práce té agentury. Ale i v resortu školství, zaměstnanosti a tak dále. 

David BEŇÁK, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Praha 14, člen vládní rady pro záležitosti romské menšiny
--------------------
No, po dvou zasedáních rady vlády mám v sobě poměrně silný pocit beznaděje. Protože když vezmeme ministerstvo školství, tak první věc, kterou jsme velmi ostře řešili, byl takzvaný napiv, tedy národní plán inkluze ve vzdělávání. A naše dítky, které jsme na tom jednání panu náměstkovi ministra sdělovali, tak zřejmě nepadly na úrodnou půdu. A vlastně vyvstala z toho, vyvstal z toho poměrně ostré, odborné odmítnutí. Veřejně se to odmítlo. Jak, jak ministerstvo školství postupovalo, byla, bylo to zveřejněno v řadě médiích, ale ten dopad, mám pocit, že nebyl žádný. Pokud jde o oblast sociálních věcí, tedy respektive působnosti ministerstva práce a sociálních věcí, tak tam jsou věci některé, které mohou mít nepochybně dobrý dopad. Ale reforma výplaty dávek obecně tak, jak je pojatá v takzvaném tom balíčku 1, který je v současný době projednáván v Poslanecké sněmovně, tak to samozřejmě není dobré pro nikoho, z té cílové skupiny, natož pro Romy. A on jenom tuto situaci bude zhoršovat, protože se ztratí ten čas na lidi v té práci, orgánu pomoci v hmotné nouzi. A to je potřeba. Vedle toho, že budou existovat terénní pracovníci, kteří budou specializovaní na sociálně vyloučené komunity nebo lokality, tak je potřeba, aby sociální pracovníci, kteří poskytují nebo rozhodují o dávkách, tak aby měli čas s tím klientem komunikovat. A podle všeho tak, jak vypadají různé kvóty, tak na to ten čas určitě nebude. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se vyjadřovali i k situaci v Rumburku. Nejenom tam, samozřejmě Novém Boru, teď připravované demonstraci ve Varnsdorfu. Zkrátka té oblasti Šluknovského výběžku. Proč vlastně máte pocit, že se vás jako lidí, kteří žijí úplně jinde, nějakým způsobem ta situace dotýká. Kromě jiného jste vyžívali i premiéra Petra Nečase, aby jednal s ministerstvem vnitra o zklidnění bezpečnostní situace. Máte pocit, že chybí politická vůle? Vy jste člověk, který pracuje v této radě a jste v podstatě, ta vaše práce je svým způsobem závislá na politické vůli. Tak, chybí, nechybí? Nejzásadnější resort ministerstvo školství. Tedy jde-li o pomoc sociálně vyloučeným v oblasti toho vzdělávání v minulosti rozprášil odbor pro inkluzi, tedy začleňování. Nyní řeší problém s personálním ředitelem, který sám toleranci a korektními výroky má s nimi problém. Jak draze nás tedy může přijít tato, kulantně řečeno, liknavost resortu školství a vůbec vlády, pakliže existuje v tomto okamžiku? 

David BEŇÁK, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Praha 14, člen vládní rady pro záležitosti romské menšiny
--------------------
No, my jsme už cirka před nějakými 10, 15 lety, my s tím, říkám my, tak odborníci v různých generacích říkali každé vládě, která nastoupila k moci, že řešení vlastně problémů sociálně vyloučených lokalit, že se musí dělat. A co možná nejdříve. Za prvé pokud na to budou peníze a za druhé, aby to nestálo tolik. Ne vždy, ne každá vláda jaksi tomu, těm našim radám jaksi dávala nějaký důraz. A jsme v situaci, kdy teď si všichni bez nějakého asi problému uvědomují, že to je velký problém, že to bude drahé. A hlavně, vedle toho, že to bude drahé, to bude velmi bolestivé. Vůbec vstupovat do těch lokalit a snažit se o nějakou nápravu. Protože to prostě zásadním způsobem propadlo. Politická vůle, já ji můžu hodnotit jako poměrně nízkou, si myslím, že v podstatě se dělá jenom to, co se musí, protože tady samozřejmě jsou nějaké kontrolní mechanismy v mezinárodních organizací nebo Evropské unie. Ale to je asi tak vše. Všechno je to na minimu a hlouběji to, nejhlouběji to není vůle posunout. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Očekával jste, že třeba premiér Nečas teď vstoupí do toho problému, bude třeba jednání vlády, které se tím bude zabývat? 

David BEŇÁK, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Praha 14, člen vládní rady pro záležitosti romské menšiny
--------------------
Ano, já jsem to očekával a nestalo se to. A jsem s tím, jsem tím velmi, velmi zklamán. Stejně tak jsem velmi zklamán postojem paní Šimůnkové, kdy vlastně snižuje kapacity v kanceláři rady vlády, tedy odborné zázemí rady, které se zabývalo integrací Romů. Tak vlastně o jednoho člověka to ještě snížila. Ale ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná vám za chvíli vysvětlí proč. Teď dostávám pokyn z režie, že už je připravena, je na telefonu, protože se dnes právě jednání vlády, jednání vlády účastnila, ale předtím ještě prostor krátký, stručně, prosím Ivana Gabala o vyjádření. 

Ivan GABAL, politolog
--------------------
Já bych jenom doplnil pana kolegu, protože loni na podzim jsem byl pozván na jedno zasedání rady vlády, kde byl pan premiér a byl pan ministr školství. Abych tam představil některé ty výsledky a některé návrhy, které jsou obsažené v tom strategickém dokumentu, který akceptoval Fischerův kabinet. Musím říct jednu věc. Že jsem zaznamenal, že tam vlastně ze strany ministra školství došlo k vyhlášení určitých slibů. Toho, co ministerstvo školství udělá, které se pak naprosto nenaplnily, jestli jsem dobře informovaný. A nevím, jak na to reagoval nebo nereagoval pan premiér, protože se mi zdá, že jestliže na takovémto zasedání dojde k vyslovení závazků. A to je jedna věc. Druhá věc, podle mého názoru se celý resort školství vydal na místo směrem inkluze dětí do základního proudu školství. Namísto snižování podílu takzvaně výlučně romských škol, kde je převaha romských dětí, kde vyrůstají jenom mezi sebou směrem k naopak jejich disperzi do ostatních, mezi ostatní, tak se pohybuje směrem k posilování speciálního školství a pomocných škol, z nichž jsou největší problémy, pokud jde o další vzdělávání dětí. A za druhé cestou segregování škol. To znamená, že ministerstvo školství se pohybuje úplně opačně než bychom potřebovali. Je pro mě otázka, jak se tahle věc dá překlenout. Podle mého názoru musí ty konflikty asi narůst ještě víc, aby si vláda uvědomila, že směřujeme špatným směrem a že ta politika vyžaduje jasnou korekci. Není problém stanovit to, co se má dělat. Je problém to, a s tím souhlasím, že ta politická vůle asi není, kdo by to měl udělat a jak by se to mělo udělat. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Ivan Gabal.
A jak jsem již avizovala, na telefonu teď máme vládní zmocněnkyni pro lidská práva Moniku Šimůnkovou. Dobrý večer. Děkuji, že jste se připojila, i když máte pracovně velmi nabito v tento čas. Otázka na vás, která teď je asi nejpodstatnější. Domníváte se, nebo pokusila jste se nějakým způsobem kontaktovat členy vlády a upozornit je na to, že ta situace v neklidném Šluknovském výběžku nekončí, že nebude-li se řešit, tak může předznamenat další konflikty a že podobně to může být na jiných místech? Čili je možnost teď z vašeho pohledu využít této situace k něčemu dobrému, čili k popřání většímu sluchu toho, co obnáší vaše práce a co by se v těchto oblastech, o nichž jsme také hovořili, mělo dělat? 

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva
--------------------
Tak, já bych ráda řekla, možná na začátek, že jsem zmocněnkyně vlády pro lidská práva, nejsem ministr pro lidská práva. Takže na rozdíl od mých předchůdců, nebo mého předchůdce mám daleko větší možnosti a pravomoce. Ale v rámci těch svých pravomocí se snažím dělat maximum. Já jsem od minulého týdne v jednání s panem ministrem Kubicem, kterým jsem přímo osobně a s jeho náměstkem a s panem policejním prezidentem Lessym byla minulý týden ve čtvrtek do noci v Rumburku, jednali jsme tam se starosty. A snažili jsme se hledat ta akutní nebo aktuální řešení, která se v té chvíli dají přijmout. Dále pracujeme dnem a nocí pomocí Agentury pro sociální začleňování, pomocí pana ředitele a jeho spolupracovníků na místě. Ve čtvrtek jedu opět znovu do Rumburka. Jinak si mapuji situaci na místě. Byla jsem v pátek i v ostatních některých sociálně vyloučených lokalitách, v pátek jsem tedy byla v Ostravě. A včera jsem byla v Kutné Hoře. Což je součást toho teda určitého monitoringu té situace. A informuji pana premiéra o tom, co se děje. Takže já v rámci své pozice dělám maximum. A já vzhledem k tomu, že jsem slyšela pouze několik posledních minut z vašeho pořadu, tak mi nedá a musím zareagovat na kritiku pana Beňáka, který mluvil o snižování kapacit v mé kanceláři rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Já bych ráda řekla, že tam je to místo stále volné. Já jsem před několika, zhruba 2 měsíci požádala všechny občanské členy rady vlády pro záležitosti romské menšiny, že jim velmi ráda vyjdu vstříc a dám tam člověka, který bude pro ně zárukou toho, té dobré spolupráce a řešení té romské problematiky. Já jsem do teď nebyla kontaktována nikým z nich, ačkoliv jsem se i na to ptala, že by mi někdo z nich dal nějaký tip. Takže to místo je tam stále volné. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili nedošlo z vašeho pohledu ke snižování kapacity. Já bych se ráda vrátila ovšem k té situaci, která teď je. Nezpochybňuji vaše úsilí a úsilí Martina Šimáčka, ale těch sociálně vyloučených lokalit, pakliže, a to je jenom jeden úsek té činnosti samozřejmě, vyloučených lokalit je v tuto chvíli více než 300. Pracovníků agentury je 30. V některých oblastech mohou pracovat pouze na půl úvazku. Dle vašeho názoru v této napjaté situaci a dalších, které mohou nastat, následovat, je to dostatečné? 

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva
--------------------
Hm, no, já zrovna včera jsem byla právě v Kutné Hoře, kde jsme probírali tu spolupráci místního lokálního konzultanta a viděla jsem, kolik tam toho dělá. A jak samozřejmě ta polovina toho úvazku není dostatečná. Takže já, co se týče práce agentury, myslím, že teď je hodně vidět, jak, jak velice potřebná je právě v těch sociálně vyloučených lokalitách. Může to i ukázat v současné době. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale může něco udělat? V té kapacitně omezené, v tom kapacitně omezeném prostoru? 30 lidí na 300 lokalit. A mluvíme jenom o sociálně vyloučených lokalitách. 

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva
--------------------
No, v současné době musíme vzít v úvahu situaci taková, jaká je. To jest, že agentura působí dnes v těch 26 lokalitách. Může to být samozřejmě určitý impuls pro další uvažování o tom, jestli se agentura posílí, či ne, či zůstane v těch mezích, v jakých je dneska. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím tomu. Oblast školství. To je velmi často zmiňována. Je samozřejmě nejzásadnější, nejklíčovější. Co vy byste potřebovala, jaká je vaše spolupráce s resortem školství? 

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva
--------------------
Hm, tak pro mě, já považuju tu oblast školství a inkluzivního vzdělávání opravdu za tu jednu z nejpodstatnějších při řešení vůbec romské problematiky. A půjdu na to, a myslím si, že na to poměrně hodně dávám důraz. My tady, mimo jiné tedy, že pod mou sekcí je zřízena skupina pro inkluzivní vzdělávání, která by tu situaci měla monitorovat a být takovým jakoby /nesrozumitelné/ nebo hlídacím psem těch aktivit ministerstva školství. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale na druhé straně, a což samozřejmě není, určitě, na druhé straně, což samozřejmě není vaše chyba, tak ale právě ta část pracovníků, kteří se zabývali inkluzivím školstvím, přímo na tom resortu školství, tam už nepracuje. 

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva
--------------------
Jestli myslíte ti, ty profesionály, nebo ty odborníky ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano samozřejmě. 

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva
--------------------
... kteří odešli z těch pracovních skupin, no, myslím, že to byli i někteří právě ze sekce pro lidská práva. Ale já jsem chtěla říct jinou věc. Já jsem chtěla říct, že jsem měla zhruba před měsícem jednání na ministerstvu školství přímo s paní ředitelkou Pyškovou, s panem vrchním ředitelem Krejzou, kteří jsou zodpovědný za tu oblast inkluzivního vzdělávání. A my jsme si tam konkrétně řekli termíny, do kterých by ministerstvo školství mělo například teď předložit nějaký ten aktualizovaný a už jednoznačně stanovený národní plán inkluzivního vzdělávání, abychom věděli opravdu, jak se ty věci pohnou. Takže já teď jsem připravená a už jsem se domlouvala s kolegy, že chci vědět, pokud tedy teď, dnes je 31. srpna, tak chci vědět a zítra odešlu dopis na ministerstvo školství, jestli skutečně tedy jsou tyto kroky dodržovány a opravdu to budu hlídat. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní zmocněnkyně, děkuju za váš čas. Poslední dotaz na vás. Pojedete se podívat, pakliže se uskuteční demonstrace ve Varnsdorfu? 

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva
--------------------
Já jedu do Rumburku zítra. A jak jsem říkala, ráno, v 10 hodin tam máme jednání s panem starostou, s dalšími místostarosty, s odborníkem na prevenci kriminality, kterýho tam zase vysílá ministerstvo vnitra. Bude tam i pan, teď současný vedoucí oddělení sekretariátu rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Já se snažím kontaktovat koordinátora, krajského koordinátora pro tuto oblast, který se do této doby vůbec neozval a předpokládám, že jeho role by to v této chvíli taky měla být nějaká. A ráda bych ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký vidíte vývoj? Se omlouvám, že vám do toho vstupuji, ale času je velmi málo, tak jak vidíte vývoj v nejbližších týdnech, řekněme? 

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva
--------------------
Myslíte přímo na Šluknovsku? 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, přímo na Šluknovsku. A obecně, pokud jde o řešení, dejme tomu, sociálně vyloučených lokalit. 

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva
--------------------
No, já se domnívám, anebo doufám, že na Šluknovsku se ta situace zklidní. Já si myslím, že je to také hodně v rukou právě pánů starostů. Pana starosty Sykáčka v Rumburku a určitým způsobem i médií. Protože někdy ty moje informace o tom, které, jaké byly v médiích a jaká je opravdu situace na místě, byly celkem rozporuplné. Ale já bych ještě chtěla říct, že zítra se hodlám podívat i do některých těch sociálně vyloučených lokalit s kolegy. Samozřejmě inkognito, ne pod kamerami, protože to není můj styl. Ale ráda bych se podívala a prohovořila, nebo pohovořila i s romskými rodinami na téma, jak se nyní cítí a jakým způsobem prostě vnímají tu současnou situaci. Jinak doufám, že ta situace na Šluknovsku se trošku uklidní. A nedomnívám se, že by v současné době měla takto "vybouchnout" ta situace v ostatních regionech, i když samozřejmě ta situace je tam, je někde i napjatější. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju mnohokrát, to byla Monika Šimůnková. Já mám poslední dotaz pro oba pány. Poprosím velmi stručnou odpověď. Jak naopak vnímáte situaci vy a kdo podle vás z té situace v tuto chvíli v souvislosti s blížícími se komunálními volbami může využít? Prosím skutečně stručně. David Beňák. 

David BEŇÁK, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Praha 14, člen vládní rady pro záležitosti romské menšiny
--------------------
No, zatím to vypadá spíš pro nějaké, nějakou tu, na to extrémní pole politického spektra. A já pevně doufám, že to tak nedopadne. A že lidé vezmou rozum do hrsti a pochopí, že tohle je špatná cesta. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Gabal. 

Ivan GABAL, politolog
--------------------
No, tak jsme ve fázi, kdy vyjeli hasiči, abych to tak zjednodušeně řekl. A paní vládní zmocněnkyně v podstatě to potvrdila. A seznamuje se stou situací. Je potřeba si uvědomit, já netvrdím, že se stane totéž ihned někde jinde, v Ústí nad Labem a podobně, to netvrdím, ale řekl bych, že ta latence, která je na Šluknovsku, je na mnoha dalších místech. A ta latence vyžaduje, abysme si uvědomili, že zřejmě se něco nedělá dobře. A že je potřeba prostě jakousi razantní změnu, razantní obrat, pokud nechceme čelit daleko širšímu problému eskalace v jiných místech. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Ivan Gabal, který byl dnes společně s Davidem Beňákem, Monikou Šimůnkovou a také Alenou Winterovou, místostarostkou z Rumburku hosty vydání Studia STOP pořadu Českého rozhlasu 6, který právě končí. Hezký večer vám za všechny přeje Jarmila Balážová. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas