4. ledna  2012  rubrika: Studio STOP

Co čeká handicapované spoluobčany v novém roce

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása hovoří s pracovnicí úřadu práce v Praze 6 - Foto:  ČTK

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása hovoří s pracovnicí úřadu práce v Praze 6Foto:  ČTK

Od ledna letošního roku vešel v platnost nový zákon o zaměstnanosti, který výrazně také upravuje podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Podle něj osmitisícový příspěvek nebudou dostávat už jen zaměstnavatelé na chráněném trhu, ale i tom otevřeném.

Odborníci doufají, že nový zákon, jehož příspěvek zaměstnavateli poskytne 75 procent platu pro zaměstnance, odbourá práci jenom naoko. A naopak podpoří poctivé zaměstnavatele. Kromě toho se zpřísnily i podmínky pro takzvané náhradní plnění, při kterém se zaměstnavatelé vyplácejí z toho, že v podniku nevytvořili místo pro postiženého člověka. Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením novým zákonem nadšený není. Jeho obavy ale nesdílí někteří další odborníci. Koneckonců právě tomuto tématu se budeme věnovat. A já vám dnes hned představím tři dámy, které jsou tu se mnou ve studiu, už trochu šustí. Tak to je první varování. Ještě chviličku ne, dámy, ve svých poznámkách. Jsou to samozřejmě všechno ženy, které s danou tématikou dlouhá léta pracují. První vítám ve studiu Janu Majerovou, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí. Dobrý večer. 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju, že jste si udělala čas takhle s příchodem nového roku. Vítám mezi námi také poslankyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ODS Lenku Kohoutovou, která se dlouhá léta ještě před svým poslancováním věnovala právě zaměstnávání zdravotně postižených. Dobrý večer, Lenko. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A jako poslední vítám Hanu Potměšilovou, která je ředitelkou Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. I vám dobrý večer. 

Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
--------------------
Příjemný dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jsem naznačila, telefonickým hostem bude i Václav Krása. Tak, osazenstvo, milí posluchači, známe. Já doufám, že pro vás bude dostatečně zajímavé. Můžeme k dotazům a zmiňovanému zákonu. Já bych ráda začala konkrétními počty. Protože my už jsme se při přípravě na tento pořad, ale samozřejmě i teď než jsme vstoupily do studia bavily o tom, jestli skutečně a podle jakých údajů a údajů jakých institucí je v České republice celý jeden milion lidí se zdravotním postižením, nebo je to lidí méně? Tak, já poprosím Janu Majerovou z ministerstva práce a sociálních věcí. A samozřejmě dámy o doplnění. 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Osoby se zdravotním postižením, to je velice široký pojem a v tomto širokém kontextu se uvádí, že skutečně přibližně 10 procent z celkového počtu obyvatelstva mohou být lidé, kteří mají nějaké zdravotní problémy. Nicméně to označení osoba se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti, tak to jsou přesně definované osoby, které mají první, druhý nebo třetí stupeň invalidity. Tak jak jsou posuzovány Českou správou sociálního zabezpečení. Posudkovými lékaři. A plus je tam kategorie osob zdravotně znevýhodněných. My se určitě v průběhu dostaneme ještě k bližší specifikaci, zejména té skupiny osob zdravotně znevýhodněných. Nicméně k těm počtům. Počet invalidních důchodců těch v roce 2010 z údajů České správy sociálního zabezpečení bylo 470 tisíc. Dále počty osob se zdravotním znevýhodněním, tam ta statistika není přesně sledována. Nicméně můžeme udělat kvalifikovaný odhad přibližně 40 tisíc těchto osob. Takže celkem můžeme říct, že tato kategorie obnáší 510 tisíc osob se zdravotním postižením. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik z těch lidí nepracuje, a tudíž se jich výrazně dotkne právě ten zákon o zaměstnanosti? 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
My se dostáváme teďka do kategorie, kdy můžeme říct ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Do té kategorie ekonomicky aktivních osob, tak tam spadají osoby, které jednak pracují, anebo chtějí pracovat. To znamená jsou třeba momentálně nezaměstnané. A těch v roce 2010 bylo 114 tisíc. Mluvíme pořád o kategorii osob se zdravotním postižením. Plus 62 tisíc bylo evidovaných na úřadu práce. To znamená ekonomicky aktivních, ty, který pracovali nebo chtěli pracovat, tak těch bylo 180 tisíc. A z toho vyplývá, že teda 330 tisíc bylo ekonomicky neaktivních, to jsou ti, kteří nepracují, ale mají k tomu různé důvody. Může to být mateřská, rodičovská dovolená. Může to být třeba z důvodu věku. Lidi nad 60 let, protože až v 65 letech se jim překlápí vlastně zdravotní postižení, respektive invalidní důchod do starobního důchodu. Anebo prostě nemohou pracovat z důvodu zdravotního stavu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo také nemohou pracovat, protože zaměstnavatelé nevytvářejí ty správné podmínky. A to je ten případ toho zákona, o němž my dnes budeme hovořit. A který kromě jiného také upravuje podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tak, aby pracovní místa, která vznikají, byla skutečná. Aby se nepřefakturovávalo, nečinily se podvody, tak jak o tom budeme hovořit. Tak, ta otázka na zbývající dvě dámy. Samozřejmě i na vás je o tom, jestli při tvorbě zákona, protože vy jste se všichni spolupodíleli na přípravě tohoto zákona, společně s dalšími odborníky v rámci připomínkového a dalších řízení, se myslelo i na to, aby skutečně se eventuálně zvýšil počet lidí se zdravotním postižením, kteří mohou pracovat legálně. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Ono ještě bude trvat minimálně jednu generaci než se změní myšlení lidí se zdravotním postižením a lidí okolo nich, tedy celé společnosti, dalo by se říct. A to proto, protože dříve to bylo tak, že osoba se zdravotním postižením nemohla pracovat. To v určité generaci lidí je stále zakořeněno. My musíme stále vychovávat lidi k tomu, že bez ohledu na zdravotní stav, nebo jinak, s ohledem, samozřejmě, na zdravotní stav se má přizpůsobit pracovní místo. Ale že zdravotní postižení neznamená, že člověk nemůže pracovat. Nebo neměl by pracovat. Samozřejmě, že tady vždycky bude určité procento lidí, kteří ze zdravotních důvodů prostě nemůže. To tak vždycky bude. Ale máme vytvářet dostatek podmínek a pracovních míst pro to, aby mohli. Není to tak, že ten, kdo začne pracovat, tak přijde o nějaké výhody, které pobírá, například invalidní důchod nebo příspěvek na péči. Tomu tak není. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hanko, já jsem četla řadu rozhovorů, váš Nadační fond pro podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, který koneckonců Lenka Kohoutová spoluzakládala, tak se zabývá právě zaměstnáváním, snahou o podporu legislativního procesu, tedy i přijímání podobných zákonů, o kterých dnes hovoříme. A také tím, aby nějakým způsobem upozorňovala na stereotypy, které v této oblasti panují. Já jsem četla několik rozhovorů, které se týkají toho, jak česká společnost smýšlí o lidech se zdravotním postižením. Právě pokud jde o zaměstnávání. Musíme si uvědomit, že mezi těmito lidmi je celá řada lidí, z nichž někteří, u některých to postižení je menší, u některých větší, někteří mají větší chuť s tím daným handicapem nebo nemocí pracovat a nechtějí kvůli tomu být vyřazeni z toho pracovního procesu a i ze své dobré profese. 

Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
--------------------
Ano, ona už na to nějakým způsobem nadhodila takovou první smyčku právě paní Kohoutová. Lidé se zdravotním postižením často jsou veřejností vnímáni jako ti chudáci, kteří mají zůstat doma, rodina se má o ně starat, nemají být příliš aktivní, aby se jim, nedej bože, ještě něco nestačilo. To je jeden z prvních paradoxů, které ve společnosti převládají, že lidé se zdravotním postižením se mají spíše litovat. Což je špatně. Jak jste, Jarmilo, hezky řekla, každý z nás má nějakou šanci, to znamená má ji i člověk se zdravotním postižením. A proč mu ji neumožnit. Máme určité typy zdravotních postižení, který vždy budou potřebovat pracovat na chráněném trhu práce. Opravdu potřebují ty berličky ze strany státu, opravdu potřebují ten chráněný trh práce, pomoc zaměstnavatele, individuální přístup. Máme tady také ale otevřený trh práce, máme nemalé množství diagnóz, kde to na tom člověku není vidět. Kdy může pracovat na jakékoliv pozici. Jenom třeba potřebuje upravit pracovní podmínky, pracovní dobu, neboť nejen, že náš sociální systém je, z mého pohledu, čím dál vyspělejší, ale posunuje se nám nemalou měrou dopředu i medicína. My vytváříme odborná lékařská centra v republice, kde na jednu diagnózu jich je třeba 10, 11, 12, kdy daný člověk třeba z Plzně musí dojíždět na odborné centrum do Brna. Protože nikde jinde v republice není, anebo jich je většina na Moravě. A tento člověk, ač je na chráněném nebo otevřeném trhu práce, tak by určitě nikdy nepřijal pracovní pozici, která bude na plný úvazek, protože je zodpovědný. Každý člověk se zdravotním postižením je zodpovědný vůči sobě, vůči svému zdraví. Nemůže si dovolit riskovat to, že by například jeho práce nebo jeho koníček mu poškodily zdravotní stav. A tento člověk nepůjde do pracovního procesu tak, aby každých 14 dní, každé 3 týdny, každý měsíc šel za svým zaměstnavatelem s prosbou, víte, já jedu zase na své odborné centrum si pro svoji dávku léků, dáte mi, prosím vás, volno? Tento člověk nepůjde radši do té pozice pracovní. Raději bude, vezme méně kvalifikovanou práci a bude dělat něco, co je i pod jeho úroveň vzdělání, přes jeho zkušenost. A to je špatně. A to je vyspělost společnosti. A potom máme druhý paradox českého národa, který je poměrně líným národem. A každý, kdo může trochu parazitovat na systému a vytvářet někdy takzvané české podvůdky, tak s chutí přistoupí na takovou tu práci naoko, proč si jen tak nevydělat za něco. A to je druhý paradox českého národa, který bohužel tady mezi námi je. A který, myslím si, že právě díky podnětu ministerstva práce a sociálních věcí se daří a bude dále dařit právě díky zákonu o zaměstnanosti vymezit trochu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě zmiňované ministerstvo tady zastupuje Jana Majerová, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti. Jano, jaké změny tedy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením s tím novým zákonem přicházejí a platí od ledna, tedy velmi čerstvě a uvidíme, jak se v praxi právě bude naplňovat. Budou podle vás pozitivním přínosem? Nejenom pro zdravotně handicapované, ale také pro poctivé zaměstnavatele v této oblasti? 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Jednoznačně budou přínosem. To byl také hlavní důvod, proč se k těmto změnám přistoupilo. Tady možná na začátku bych chtěla upozornit na jednu věc. Ono už to tedy zaznělo. Dva termíny. Otevřený a chráněný trh práce. Ty základní principy podpory nových pracovních míst, nebo vůbec pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením na takzvaném otevřeném trhu práce, to znamená u zaměstnavatelů, u firem malých, středních, které zaměstnávají jednoho, dva lidi se zdravotním postižením, tak ty zůstávají stejné. Zaměstnavatel, který se rozhodne zaměstnat takovou osobu, tak může získat finanční příspěvek, a to na vytvoření chráněného pracovního místa a následně potom také na úhradu, částečnou úhradu provozních nákladů s tím, že vlastně nově, to je novinka, zaměstnavatel bude moci požádat úřad práce o vymezení takových míst, pokud už dneska na takovém má člověka se zdravotním postižením a toho už zaměstnává. To znamená, to je první pozitivní věc, že může jakoby zpětně požádat úřad práce, ano, já už tady mám zaměstnance se zdravotním postižením a chci toto místo definovat jako chráněné pracovní místo. A pak může získat nárok na příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů a maximální výše ročně je 48 tisíc na jedno takové pracovní místo. To k tomu otevřenému trhu práce. Pak je zde definován chráněný trh práce. A to je jako takový, kdy zaměstnavatelé zaměstnávají více než 50 procent osob se zdravotním postižením ...  

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To se bavíme především o chráněných dílnách například? 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
To je ten chráněný pracovní trh. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom, abychom posluchačům vysvětlili rozdíl mezi ... 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Přesně tak. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili i terapeutické dílny? 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Ne, ne, ne, ne, ne. Terapeutické dílny, tam se nepředpokládá, že ti klienti, to jsou klienti, to nejsou zaměstnanci a nejsou v pracovně právním vztahu. Kdežto na chráněných pracovních místech u zaměstnavatelů, tam vždycky je pracovně právní vztah. Pracovní poměr. A u těchto zaměstnavatelů, tak tam vlastně kromě podpory na vytvoření chráněného pracovního místa, tak je poskytován i příspěvek na refundaci mzdy těchto zaměstnanců se zdravotním postižením. A základní změnou, a je to de facto tím základním principem, tak je to, že dochází k úpravě podmínek, za kterých se tento příspěvek dá poskytovat, nebo získá na něj zaměstnavatel nárok. Dosud to bylo pouze vlastně zmíněný padesátiprocentní podíl zaměstnanců s postižením a bezdlužnost zaměstnavatele. Z praxe vyplynulo, ukázalo se v průběhu těch několika let, co se to takhle poskytovalo, že je to naprosto nedostatečné, a to zejména vzhledem k zajištění skutečného zaměstnávání této cílové skupiny. Protože nezřídka docházelo k případům, že zaměstnavatel pobíral příspěvek bez toho, že by přiděloval zaměstnancům práci, nebo si část příspěvku nechával pro sebe formou srážek ze mzdy. A ta nová právní úprava stanovuje, že příspěvek bude poskytován pouze na zaměstnance, kteří pracují na vytvořených nebo vymezených chráněných pracovních místech. To znamená, jinými slovy, zaměstnavatel za tímto účelem musí požádat úřad práce, aby mu buď vymezil ta stávající místa, anebo v případě, že bude vytvářet nová pracovní místa, tak aby na tato místa byla uzavřena dohoda a potom budou vlastně moci, bude moci být poskytnut příspěvek, kterým budou hrazeny prostředky vynaložené na mzdy a v té 75 procentní výši, tak jak jste zmiňovala v úvodu, skutečně vynaložených mzdových nákladů, maximálně však 8 tisíc měsíčně. A pak ještě tedy jsou tam další úpravy nebo podmínky stanovený zákonem, co se vlastně do těch mzdových nákladů nezahrnuje, zejména naturální mzda a srážky ze mzdy právě proto, aby se eliminovaly ty zkušenosti, nebo ten vývoj, který nám ukázal, kde jsou jaksi největší problémy a kde je ten příspěvek, v kterých částech nejvíce zneužíván. Ještě poslední důležitou věc k tomuto bych ráda řekla, a to, že takto, jak to tady teďka jsem předeslala, tak je to právní úprava, která bude platit od 1. července letošního roku. Je to z toho důvodu, a do té doby bude příspěvek poskytován takzvaně postaru. Podle stávající, nebo legislativy, která platila do 31. 12. Vyplývá to z přechodných ustanovení zákona o zaměstnanosti. A je to z toho důvodu, aby vlastně se dal dostatečný prostor pro tu, pro ty kroky potřebné pro vymezení těch chráněných pracovních míst u těch zaměstnavatelů, které je do dnešní doby vymezeny neměli. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Lenka Kohoutová. Lenko, já si vzpomínám, že když jsme poprvé spolu my dvě diskutovaly toto téma, ještě v pozici, kdy vy jste byla v Nadačním fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tak že jsme spolu právě zmiňovaly některé případy, kdy zaměstnavatelé část mzdy skutečně tak nějak, řekněme, ne tou přímou finanční odměnou vypláceli zdravotně postiženým, oni dostávali třeba různé poukázky na vyšetření nebo do sanatorií, o které vůbec nestáli. To je to, co je dnes právě vymezeno, že neplatí, nebo nepatří, tak jak o tom hovořila paní Majerová, do té mzdy. A ten dotaz, který na vás mám, je spíše o tom, a týká se toho, zda a do jaké míry může přece jenom dojít k poškození samotných zdravotně handicapovaných. Vy tvrdíte, že nikoli. Václav Krása, že ano. A pakliže se shodnete na tom, že by přece jenom mohli doplatit nějakým způsobem na nekalé praktiky zaměstnavatelů i samotní zaměstnanci z řad zdravotně postižených, tak že to vždy budou jenom ti, kteří se v podstatě na tom podvodném jednání, ať už dobrovolně nebo spíše z obav nějakým způsobem podíleli. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Já vám odpovím tak, jako jsem vám odpověděla před lety. Za prvé, není-li žalobce, není soudce. Za druhé, i kdybychom dělali sebelepší opatření a my jsme momentálně udělali opravdu maximum, co se udělat dalo, tak vždycky to bude tak, že pokud se zaměstnanec nechá a bude spolupracovat na jakémsi, a klidně to řeknu naplno, podvodu, tak potom samozřejmě je ohrožen. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
V případě, že bude mít více šancí, jak jiné zaměstnání získat, tak asi získá i větší odvahu nespolupracovat s takovým potenciálním zaměstnavatelem. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
No, to bych úplně tak neřekla. Já jenom bych ještě na to doodpověď ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě zajímá zda a do jaké míry ten zákon, který vešel v platnost, může skutečně zvýšit šance lidí se zdravotním postižením pracovat nikoliv "načerno", nebo pro tu práci samotnou, ale naplno. A tak, aby byli i více konkurenceschopní. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
My jsme ten systém hodně rozvolnili, protože teď bude daleko víc příležitostí, aby zaměstnavatel z běžného pracovního trhu si samozřejmě vymezil jednotlivé pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením. To jsme moc chtěli. Ona už tady o tom mluvila jak paní Majerová, tak paní Potměšilová s tím, že říkaly, že máme tady chráněný pracovní trh a volný pracovní trh. A jedno s druhým souvisí. A ty lidi se z jednoho do druhého přelévají, protože ta ochrana může být jakýmsi odrazovým můstkem do toho běžného pracovního trhu. Na druhou stranu někomu se může zhoršit zdravotní stav a bude potřebovat naopak chráněný pracovní trh a zůstane v něm, protože mu v něm prostě bude dobře a bude mu cosi skýtat. Ale pojďme si ještě jednou říct, že jestliže se budu podílet na podvodu, já jako osoba se zdravotním postižením, a nic neřeknu, tak samozřejmě na to nikdo nepřijde a nic se nestane. Já jsem zrovna nedávno, a moc děkuju ještě jednou ministerstvu práce a sociálních věcí, že vyšlo vstříc, protože mě oslovila osoba se zdravotním postižením, která dostávala mzdu fiktivně s tím, že místo toho si vybere, podepsala, že si vybrala mzdu ve výši, a teď nevím, bylo to něco přes 2 tisíce, a zaměstnavatelem bylo řečeno, že za to si vybere jakési masážní služby, tak ta dáma se teda domnívala, že tak to třeba bude jeden, dva měsíce a nic. A ono to bylo již několik měsíců. A navíc ta dáma vůbec nedostávala práci. A když jí to začalo být divné, tak se začala pídit po tom, a proč mi nedáváte práci a například jednou se dozvěděla, že není práce, protože jsou prázdniny, pak se dozvěděla, že není práce proto, že se stěhujou a mění se firmy. A ona zhruba za půl roku vystřídala pod jedním zaměstnavatelem 3 fiktivní firmy, protože ji přelévali z jedné do druhé. A když se jí to zdálo divné, tak nás požádala o pomoc. Já jsem v tomto ohledu požádala samozřejmě ministerstvo práce a sociálních věcí a co vím, tak tady se bude jednat dokonce o trestní oznámení na tohoto zaměstnavatele. Ale to je kapka v moři, protože lidi se bojí toto oznámit, lidi se bojí říci, že je to tak a tak. Samozřejmě z obav, že přijdou alespoň o část mzdy, kterou dostávají, to je pochopitelné. Na druhou stranu ale musím říct, že čím dál tím víc je víc lidí, kteří se nebojí říct, že někdo porušuje jejich práva. A před lety jsem vám tady, Jarmilo, říkala, že musíme naučit lidi k tomu, aby se nebáli říct o tom, že je nějaký problém. Aby se nebáli upozornit na to, že jim někdo jejich práva upírá. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hana Potměšilová chce doplnit a já rovnou podsunu tu otázku, jestli váš nadační fond poskytuje nějaké poradenství v tomto ohledu lidem, kteří se na nás obrátí a potřebují se skontaktovat? 

Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
--------------------
Určitě. Určitě nemalou měrou. Ale já jsem chtěla říct proti tomu druhý příklad, který jsem řešila právě před Vánoci. Kdy se na mě obrátila dáma, která má zdravotní postižení, aby nám vynadala, jakým způsobem vypadá zákon o zaměstnanosti, protože ona s chutí každý měsíc odevzdá tisíc korun svému zaměstnavateli, který za to, že ona přijde, ji pozve na kávu. A on se jí líbí její zaměstnavatel. A ona s chutí mu těch tisíc korun dá, ač hodnota kávy je 35 korun. A ona nám vynadala za to, jak zákon vypadá, protože to zruinuje jejího zaměstnavatele. Já jí říkám, a co náplň vaší práce? Ona říká, no, jednou za měsíc podepíšu tu výplatní pásku, pak jdeme na tu kávu a já jednou za čas pošlu nějaký e-mail. A co jako ale děláte? Já jsem se ji snažila dovést k tomu, aby mně řekla nic. Dovedla jsem ji k tomu a já říkám, ale vy se dopouštíte podvodu na systému. A buďte si ale jista, že ten systém to ví, že nikoli, že vy se dopouštíte toho podvodu na tom systému. Ale že se dopouští tohoto podvodu obecně lidé se zdravotním postižením. A pokud lidé se zdravotním postižením chtějí, aby se o ně systém postaral, například v době, kdy opravdu nemohou pracovat, neboť jejich zdravotní stav to nedovoluje, tak prostě v tom systému na to musí být peníze. A ty tam jsou jedině v případě, že ten člověk pracuje. Díky tomu mi právní poradenství a veškeré k tomu podobné věci děláme pravidelně. Mám radost, že se na nás navázalo nemalé množství advokátních kanceláří, které nám s tímto pomáhají. Před nedávnem jsme řešili problematickou bezpečnostní agenturu, která nechávala třeba své zaměstnance pracovat v nevyhovujících podmínkách, kde jedné dámě v maringotce unikal plyn, dáma tam zkolabovala, našli ji ve 4 ráno, odvezli ji do nemocnice, léčila se z toho 3 měsíce a zaměstnavatel potom nechtěl jí proplatit onu náhradu ušlé mzdy. Zdůvodnil to s tím, že ona byla psychicky nemocná, nebo na to má zdravotní postižení, že určitě chtěla spáchat sebevraždu. A ať nějakým způsobem neřeší toto s inspektorátem práce. A ona se na nás obrátila, ať jí pomůžeme, že to řešit chce. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A ministerstvo práce a sociálních věcí, paní Majerová? Teď hledám, co nejvíc možností pro lidi se zdravotním postižením, kteří chtějí pracovat, nechtějí být zneužíváni zaměstnavatelem, chtějí zjistit třeba i své možnosti. Jsou právní laici a teď se budou chtít zorientovat a opřít i o existenci tohoto nového zákona. 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Samozřejmě, pokud se jedná o poskytování informací, tak my dnes a denně vyřizujeme množství nejenom telefonických, ale i e-mailových dotazů. Kdokoliv bude potřebovat jakoukoliv pomoc z hlediska informace, může se podívat i na naše internetové stránky, na portál ministerstva. Co se týká změn v oblasti zaměstnanosti obecně, tak to jsou tomu věnovány přímo stránky v rámci sociální reformy. Takže myslím si, že ten způsob, jakým poskytnout informace, těch je několik. Nicméně právě bych ráda vyzdvihla a ocenila fungování podobných institucí nebo jak nazvat organizací jako je třeba nadační fond a jiné, právě i třeba z neziskového sektoru, protože tam je jejich pozice, poskytovat právní poradenství a ministerstvo práce poskytuje nemalé finanční prostředky na jejich činnost. Takže tím nechci říct, že bychom chtěli převádět jaksi odpovědnost na ně, ta odpovědnost leží na nás. Nicméně je možný využít jakýchkoliv možností a informačních zdrojů. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hana Potměšilová, velmi bleskově a pak si pustíme připravený rozhovor. 

Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
--------------------
Já jsem k tomu jen chtěla dodat, že ministerstvo je často pro nás partnerem, se kterým řešíme řadu složitých situací, kdy opravdu lidé se zdravotním postižením nechtějí kontaktovat úřad. Bojí se ze svého statutu někde, aby se ukázalo jejich jméno. A ministerstvo často nám je partnerem v tom, jak danou situaci řešit. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Ale je důležité říct, že to tak nebylo, že je to teďko nově a že se to hodně zlepšilo, děkujeme za to. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. A já vám teď pustím rozhovor, který trošku tu naši idylku tady přece jenom rozmělní, abysme si tak vzájemně jenom neděkovali. A vysvětlili dál ten zákon a ten jeho možný dopad a Václav Krása, jak už jsem říkala, upozorňuje, že se dle jeho názoru samozřejmě vy budete moci na to reagovat, může nový zákon opět dotknout zdravotně postižených. Od ledna platí nový zákon o zaměstnanosti. Vy jste se nechal slyšet, že může v konečném důsledku některé zdravotně handicapované poškodit. Jaké výhrady tedy máte vůči novému zákonu a v čem může naopak pomoci v oblasti zaměstnávání zdravotně handicapovaných? 

Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
--------------------
No, tak v čem může pomoci zaměstnávání zdravotně handicapovaných, to příliš nevím. Zásadní problém je v tom, že se nově teďko koncipujou ty chráněná místa pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V současné chráněné dílně se vlastně ruší tím zákon o zaměstnanosti. Zůstává pouze kategorie zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 procent osob se zdravotním postižením. Ten základní problém je v tom, že do konce června roku 2012 musí každé místo, které je na takovém pracovišti u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 procent lidí se zdravotním postižením, musí být nově jaksi zaregistrováno. To znamená, že musí být nově popsáno jako chráněné pracoviště. Každé místo, kde pracuje osoba se zdravotním postižením. Což samozřejmě povede k poměrně velké byrokratické náročnosti, bude se muset to místo popsat, bude se muset nějak charakterizovat, čím je jakoby zvláštní a tak dále, kdo tam pracuje. A všechny tyto věci budou poměrně složité. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhé straně se ale možná zabrání takovému "kšeftování" s údajnými pracovními místy pro zdravotně handicapované, pakliže samozřejmě nehovoříme o chráněných dílnách, ale o tom dalším trhu. 

Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
--------------------
Jo. To určitě máte pravdu, že naším záměrem také bylo, aby se zabránily různé podvody, které se v této oblasti děly, to já nijak nezakrývám. Já si myslím, že toto není zrovna úplně ten nejlepší model, protože to zatěžuje především ty standardní zaměstnavatele, který tady fungují řadu let. Protože já bych předpokládal, že se bude třeba nějak posuzovat to, ten zaměstnavatel, jež funguje na tu delší dobu a podobně. A hlavně jsou tady spíš jiné ekonomické nástroje, kterými bych donutil, aby k těm podvodům nedocházelo. Toto se mi zdá, že to je příliš administrativně náročné. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, které konkrétně? Pokud je máte například na mysli? 

Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
--------------------
No, tak já bych bejval snížil ještě možná více tu podporu na náhradní plnění, které dávají firmám. Když neplní ten povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, hm, hm. 

Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
--------------------
V tom se asi dělo hodně, hodně problémových věcí. Pak samozřejmě i v té dotaci na mzdy, ale tam si myslím, že ta věc byla dobře vyřešena, že je dneska vlastně 25 procentní spoluúčast, což samozřejmě už je pro ty kvazi podnikatele trošku problém. Je tam zabráněno tomu, že už nemůžou bejt vypláceny naturální dávky jako mzdy, anebo že nemůže být mzda vyplácena v nějakých, já nevím, lístcích na stravu a podobně. To si myslím, že je velmi důležité. A toto opatření my jsme schvalovali. Čili ten zákon má svoje klady i zápory. Myslím si ale, že bude více administrativně náročnější, byrokratičtější a že to samozřejmě poškodí ty tradiční zaměstnavatele. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Zákon o podporovaném zaměstnávání, který se týká i terapeutických dílen, byl zatím odsunut. Očekáváte právě od něj, že by mohl pomoci některým dílnám, které jsou tradičně tím dlouhodobým poskytovatelem zaměstnání pro zdravotně handicapované? 

Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
--------------------
Já myslím, že to by byl klíč k řešení celého problému zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. My tady máme největší problém v tom, že vlastně chráněné dílny, nebo ti zaměstnavatelé někdy zaměstnávají lidi, u nichž opravdu již nejde o to klasické zaměstnání za účelem výdělku, protože jejich produktivita je opravdu minimální. Ale přesto zaměstnavatel je nucen s takovým pracovníkem uzavřít smlouvu. My právě bychom přivítali, kdyby se rozvinuly především terapeutické dílny, případně nějaké rehabilitační dílny, kde by ten člověk již neměl klasickou pracovní smlouvu, kde by víceméně se učil nějakým návykům pracovním, kde by si zkoušel různé techniky pracovní. A dostával by, řekněme, za to nějakou odměnu na základě jakéhosi konsensu. Protože právě to, že dneska musí být uzavřena pracovní smlouva, tak vytváří velkou, velký problém s pracovními aktivitami lidí, pro které je to zaměstnávání velmi obtížné. A oni nejsou schopni opravdu pracovat delší dobu, nebo si musí často odpočinout, nebo umí pouze některé věci a podobně. V zahraničí je to většinou tak, že je několik stupňů toho zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Od terapeutických dílen, rehabilitačních dílen až potom po klasické pracoviště, kde již je člověk zaměstnán na pracovní úvazek, na klasickou pracovní smlouvu. Ale předtím by měly být různé stupně toho podporovaného zaměstnávání tak, aby se člověk naučil některé věci, aby se v té práci orientoval, aby si osvojil určité činnosti a podobně. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Je důležité zeptat se ještě na druhou fázi reformy a tomu, k čemu povede. Protože ta by měla vést k přímým pobídkám a podporám sociálního podnikání v České republice. Tak co od ní očekáváte, do jaké míry se národní rada bude moci podílet na přípravě této reformy? 

Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
--------------------
Tak, já doufám, že budeme k té přípravě té druhé fáze reformy přizváni. Tak jako jsme byli přizváni i k přípravě tohoto zákona, této novely zákona o zaměstnanosti. My bychom chtěli právě samozřejmě se spolupodílet na přípravě těch zákonů, chtěli bychom opravdu, abychom mohli konzultovat jednotlivá navržená opatření, protože se domníváme, že v této oblasti máme řadu znalostí. A že by možná bylo dobré, kdyby s námi veškeré ty věci byly konzultovány. My si myslíme, že ta oblast zaměstnávání z celé té reformy dopadla ještě nejlépe. Že opravdu tam ta spolupráce byla znát, když se tam objevují určité problémy, tak přesto nemůžeme nějak říct, že bychom zásadně byli proti novele zákona o zaměstnanosti. Jsou tam některé možná trošku problémové body, ale musím říct, že toto je věc, která se asi nejlépe podařila. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Václav Krása.
Stále posloucháte diskusní Studio STOP, padesátiminutovou relaci Českého rozhlasu 6. Dnes o novele zákona o zaměstnanosti a o tom, jaký dopad má na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ve studiu, a to připomínám, jsou se mnou tři dámy. Jana Majerová z ministerstva práce a sociálních věcí, Hana Potměšilová z Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lenka Kohoutová. Právě ta bude jako první reagovat na slova Václava Krásy, který kritizoval jednak to, že budou svým způsobem znevýhodněny chráněné dílny. Ale já mám takový pocit, že smísil dvě věci. Jednak zaměstnávání a pak poskytování nějakých, nějaké jakoby služby. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Je to tak. Já bych nejdřív chtěla říct, že skutečně národní rada se podílela na všech jednáních spolu s Chartou sociálního podnikání. Já jako jediný poslanec jsem celým tím legislativním procesem prošla také, všemi těmi jednáními, protože mě to samozřejmě zajímalo, protože si to nesu ze svého minulého života. A chtěla bych říct, že chráněné pracovní dílny se neruší. Oni se transformují na jednotlivá pracovní místa. To tady asi pak vysvětlí Jana Majerová lépe. Já bych se chtěla věnovat hodně tomu, jak je to s těmi sociálně terapeutickými dílnami. Nejenom u nás, ale i ve světě je to tak, že sociálně terapeutické dílny jsou skutečně o službě. Není to zaměstnanecký poměr, je to sociální služba, která v několika určitých stádiích učí člověka pracovním návykům. Nebavíme se o pracovní rehabilitaci, to je zase úplně něco jiného. Ale i tak to s tím souvisí. Je to určitý nácvik a nesouvisí se to se zaměstnáváním, nesouvisí to se sociálním podnikáním. Nepleťme to samozřejmě. A je to také financováno odněkud odjinud. Nesouvisí to se zákonem o zaměstnanosti. Co se týká zaměstnávání, tak zde existují, a byl tady nahozen termín podporované zaměstnávání. Podporovaného zaměstnává..., podporované zaměstnávání je také institut. Je to sociální služba, kterou budeme diskutovat teď v druhé etapě. A nepodařilo se nám ji dát přímo do zákona. A je to sociální služba, která umožňuje, pomáhá lidem se zdravotním postižením získat pracovní uplatnění především na běžném pracovním trhu. A to je velmi důležité, protože tato sociální služba je velmi důležitá, protože mnoho lidí si samo neumí najít pracovní místo, neumějí udělat ten přechod, ten správný krok k zaměstnavateli. Někdo mu pomůže, tři měsíce dokonce mohou chodit asistenti s tím člověkem do práce, aby mu zajistili určité návyky. Vyplácí se to, je to fajn. Co se týká termínu sociálního podnikání, u nás se takhle označují zaměstnavatelé v rámci chráněného pracovního trhu, ale žádný zákon nespecifikuje, co je to sociální podnikání jako takové. Je to široký termín. My jsme ho do zákona nezakotvili a ani, myslím, v budoucnu nezakotvíme zatím. O tom není diskuse. Diskuse je o tom, co to je model, jaký je jinde ve světě znám pod termínem sociální podnikání. Co se týká lidí se zdravotním postižením. A to je ten chráněný pracovní trh, o kterém jsme tady mluvili. To je o tom, že zaměstnavatel zaměstnává v rámci pracovně právního vztahu člověka se zdravotním postižením. Je to běžná firma, ten člověk dostává běžnou práci, která je přizpůsobena jeho zdravotnímu stavu a ta práce je i na určitý pracovní úvazek, když nemůže pracovat celý den například, nebo 5 dní v týdnu. A v tomto ohledu ale ten člověk má vykonávat sobě přizpůsobenou práci, které, na kterou stačí, které rozumí, která není v rozporu s jeho zdravotním stavem. A která, za kterou je jasně odměňován. A především je to práce s přidanou hodnotou. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten zisk se vrací opět k lidem se zdravotním postižením ... 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
A zisk se vrací, ne, ne, ne, to je trošku jinak, ale řekla jste to v principu dobře. Je to tak, že zaměstnavatel, když má nějaký zisk, tak ho vrací zpátky do firmy a investuje ho do té firmy, ale ne do mezd. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, Jana Majerová. Budete asi reagovat především na tu část týkající se toho, že dojde k nárůstu administrativy. 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Byrokratická zátěž, přesně tak. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A dojde? A je potřeba přitom, když si chceme na druhou stranu nějakým způsobem skutečně zajisti, aby chráněné dílny pracovaly jinak, v jiných podmínkách, tak, aby lépe vyhovovaly, tak ... 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Já jsem přesvědčená o tom, že k byrokratické zátěži jako takové, tak že nedojde. Protože v případě zaměstnavatelů, kteří již dnes byli zvyklí uzavírat dohody buď na vytvoření nebo vymezení chráněné pracovní dílny za účelem toho, aby jim stát pomohl s financováním provozu, provozních nákladů, tak v těchto případech, tam se prostě nic nemění. A dokonce přechodná ustanovení zákona o zaměstnanosti říkají, že tyto dílny, pokud byly uzavřeny do 1., do 31. 12. roku 2011, tak prostě ty dohody budou platit po dobu platnosti dále. Takže tady se eliminuje to, že tak, jak pan Krása tam říkal, že budou zatěžováni ti zaměstnavatelé standardní, tradiční ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Kteří už jsou tradiční, ano. 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
... tak de facto tam k žádné zátěži nedochází. Ti jsou na to zvyklí a ten systém prostě takhle funguje leta. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude se jich ale týkat ta podmínka, která všech ostatních. To znamená, že budou muset dosehnat těch 25 procent platů. A jakým způsobem budete pomáhat právě těm chráněným dílnám, které mohou být svým způsobem znevýhodněny? 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Já bych přestala používat termín chráněné dílny, protože to ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, ano. 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
... ten terminologický de facto, pouze terminologický přerod, transformace do těch míst, chráněných pracovních míst. Takže mluvíme o skupině zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají víc jak 50 procent této cílové skupiny. Ti zaměstnavatelé, pokud mají nějaký výrobní program, nějaký podnikatelský záměr, oni generují zisk. A my se nemůžeme tvářit, že na tom zisku se nepodílí osoby se zdravotním postižením. A nechci tady používat, že těch 25 procent je překlopeno z nařízení Evropské komise, ale nicméně Evropa se na to dívá jako na zcela legitimní. A navíc nutný jaksi standard toho prokázání, že se jedná o skutečné zaměstnávání, že, že to není, že přesně tímto je částečně dokázáno, že se nejedná o fikci. Že to není ten případ, který tady zmiňovala paní Potměšilová, že vlastně k žádné práci nedochází. A tudíž potom zaměstnavatel nemá z čeho doplatit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju mnohokrát. Hana Potměšilová, jaká je podle vás díky tomu dosavadnímu systému vůbec konkurenceschopnost lidí se zdravotním postižením? A může právě ten nový zákon tedy nastartovat změnu k lepšímu v této oblasti? 

Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
--------------------
Každý člověk se zdravotním postižením může něco dělat. A každá pracovní pozice je obsaditelná člověkem se zdravotním postižením. Záleží, co, o jakou pozici se jedná a jaké podmínky jsou na ni kladeny. Netvrdím, že každý generální ředitel může být rekrutován z řad lidí se zdravotním postižením. Ale na druhou stranu může. Proti tomu ne každá uklízečka může být obsazena člověkem se zdravotním postižením, protože pokud má například ekzém, tak nemůže nikdy uklízet. Já tvrdím, že ta konkurenceschopnost je veliká. A právě onen příspěvek ze strany státu na podporu zaměstnávání, jeden velký motivační nástroj pro zaměstnavatele, aby toho využívali. Důležité je strašně si říct, že nemůže vznikat podnikání postavené na základě příspěvků státu. To není podnikání. To je vytváření něčeho, jakési chiméry. My lidi zaměstnáváme. Když zaměstnávám, něco pro nás vytváří a ten příspěvek má být víceméně takové dorovnání ztížených pracovních podmínek, které ten člověk má. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Lenka Kohoutová. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Přesně tak. My říkáme, že dáváme příspěvek. My přispíváme na cosi a příspěvek není celá částka. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
My se bavíme dnes o tom, že teď bude muset zaměstnavatel definovat to nové pracovní místo. A mě zajímá právě to, jak se takové místo vytvoří pro osobu se zdravotním postižením. Co má takový zaměstnavatel udělat, pokud nebyl tedy dosud tím tradičním zaměstnavatelem. A kde lidé s tímto postižením tedy vůbec shánět, na koho se obrátit? Nevím, kdo bude odpovídat, Jana Majerová. 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Já možná řeknu z hlediska toho, jak definuje chráněné pracovní místo vyhláška, zákon, co od toho očekáváme. Pokud se zaměstnavatel rozhodne, že takové chráněné pracovní místo vytvoří, tak vlastně je k tomu přístupná žádost. A tam on bude dávat charakteristiku toho chráněného pracovního místa. Bude sdělovat, v jaké profesi, bude tam dávat popis pracovní činnosti a popisovat pracoviště a jeho umístění. Tady bych ráda řekla, že to zase není vůbec nic nového. To prostě je situace naprosto stejná jako v minulých letech. Takto mohli dostávat příspěvek na zřízení zaměstnavatelé jak na tom volném trhu práce, nebo i rozšiřovat chráněné pracovní dílny. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz. Má Česká republika podle vás dostatečné množství pobídek, které vedou k podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Lenka Kohoutová kýve, že ne. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Myslím si, že ne. A myslím si, že je to ale o tom, o čem jsme mluvili na začátku. To je jenom o změně myšlení. A já si myslím, že každý rok je to lepší, to určitě. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A nikoliv jenom společnosti, ale tedy i konkrétních personalistů jednotlivých firem. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
No, to je o té společnosti. Protože společnost jsou i personalisté. Jsou to i jednotliví zaměstnavatelé, čili top manažeři firem, protože samozřejmě někdy by i rád personalista, ale zase top management to nevidí rád a podobně. Také je zapotřebí si říci, že každý, není každý zdravotně postižený člověk, nebo člověk se zdravotním postižením není pouze mentálně postižení, anebo nehybný člověk na vozíku. Máme mezi lidmi se zdravotním postižením mnoho kvalitních vzdělaných lidí, kteří pracovat mohou. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední dotaz, pravděpodobně. Těžko se odhadují ty minuty, asi 4 minuty do konce. Jaké nedostatky existují například v podpoře alternativních úvazků, Hano Potměšilová? K podpoře zaměstnavatelů z toho chráněného trhu práce v rámci zadávání veřejných zakázek a tak dále. 

Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
--------------------
Do posledního bodu otázky se raději pouštět nebudu, to je spíš věc legislativců, takže na paní Majerovou nebo na paní Kohoutovou. Ale vnímám je jako jedno velké téma, které opravdu není na dvě minuty. Spíš bych vzala asi tu první část otázky, která tak není postavena nijak na českých legislativcích. Je to opravdu postaveno na společnosti. A netýká se, myslím, jenom lidí z řad zdravotně postižených, ale obecně kategorie nás všech. Nás všech i ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ta společnost, kterou jsem myslela, čili jakoby vůbec to naše myšlení nějak, jak jsme schopni ... 

Hana POTMĚŠILOVÁ, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
--------------------
Já sama jsem přemýšlela, protože sama podnikám, tak když budu s někým pracovat, jestli po něm budu vyžadovat stoprocentní výkon od pondělí do pátku minimálně 8 hodin denně. Řekla jsem si, že jako zaměstnavatel asi ano. Že to je pro mě daleko jednodušší vědět, co jak funguje, co jak nefunguje. Na druhou stranu, když jsem se stala rodičem před zhruba 9 lety, tak jsem si uvědomila, že je pro mě báječné, když můžu pracovat a když mám čas i na to svoje dítě. To znamená je to i moje sobecká představa chtít po každém, ať je stoprocentně oddaný svému zaměstnavateli jako takovému. Ale zjistila jsem, k tomu že mě přivedla až ta myšlenka, když jsem se stala i tím rodičem a zjistila jsem, jak by mně to vyhovovalo. Je to o myšlení nás všech. Já si myslím, že legislativa nemůže nikoho ze zaměstnavatelů donutit, aby nějakým způsobem dával benefity nebo, ono to je, alternativní úvazek je určitou formou benefitu. Protože pokud vezmu někoho na šedesátiprocentní úvazek, na ten další čtyřicetiprocentní musím pro toho člověka dát novou pozici, dát mu třeba jeho notebook, aby v něm mohl pracovat z domova. Je to nakoupit další pracovní podmínky. Je to jistá, je to jistý benefit ze strany zaměstnavatele. Na druhou stranu ale, který mu přináší hodně. Protože pokud zaměstnanec dostane šanci, tak se stává jedním z nejlepších zaměstnanců. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty veřejné zakázky? Lenka Kohoutová, přeci jenom minuta. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
My jsme se dohodli o tom, že v druhé etapě o tom budeme diskutovat a těší mě právě, že ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s několika nápady. A to je jednak s tím, že by zrovnoprávnilo zaměstnavatele osob se zdravotním postižením právě na trhu práce, co se týká financování některých projektů z ministerstva průmyslu a obchodu. Říkalo, že by nastartovalo takovouhle diskusi. To je dobře. Samozřejmě, že co se týká veřejných zakázek, tak máme se o tom bavit a věřím, že nastartujeme tuhle tu diskusi v druhé etapě. A já po ní moc volám, protože je tady zapotřebí. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jana Majerová. 

Jana MAJEROVÁ, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Určitě je to další prostor pro to, jak vytvářet podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Protože je zcela zřejmé, že ani ministerstvo práce, ani úřad práce ten pracovní pozice nevytvoří. Tu prostě vytváří zaměstnavatelé. A smyslem veškerých úprav, které se dnes do zákona dostaly bylo to, aby zaměstnání, anebo podpora pro zaměstnávání šla právě těm, kteří ji potřebují, myslí to se zaměstnáváním vážně a osoby se zdravotním postižením jsou rovnoprávnými zaměstnanci tak, jako kdekoliv jinde. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jana Majerová, vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí. Určitě nebyla hostem naší stanice, neříkám, že jenom tohoto pořadu, naposledy. Protože, jak jsme zmínili, čeká nás i druhá část té reformy, bude velmi důležitá. Vedle Jany Majerové byla dnes hostem tohoto vydání Studia STOP Hana Potměšilová, děkuju také mnohokrát a Lenka Kohoutová. Dámy, děkuju, přeju hezký večer. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 


 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace