21. února  2013  rubrika: Studio STOP

Interview s bývalým místopředsedou Senátu Petrem Pithartem

Petr Pithart - Foto: Marián Vojtek

Petr PithartFoto: Marián Vojtek

Do studia Českého rozhlasu 6 dnes zasedl bývalý disident a politik a také někdejší předseda Senátu Petr Pithart. Dobrý večer.

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Dobrý večer. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Událostí roku byla prozatím první přímá prezidentská volba, ovšem uplynul od ní téměř měsíc. Její dozvuky nicméně stále ovlivňují a stále rozdělují českou společnost. Nebo už je klid, pane Pitharte? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, myslím, že klid není. Miloš Zeman bude určitě velmi aktivní politik a určitě nás v klidu nenechá. Vzpomínám před 5 lety Václav Klaus, nevím, proč to říkal, nikdo se ho na to neptal, říkal, nebudu aktivistický prezident. A pak dělal přesně to, co řekl, že dělat nebude. To já myslím, že Miloš Zeman to ani nemusí říkat, prostě ten bude aktivní a patří to k jeho nátuře. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A jste rád, nebo se toho děsíte? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Ale, no, já jsem byl strašně proti a dávno. Někdo říká, ty jsi byl proti až když se ukázalo, že by mohl být zvolen Miloš Zeman. To vůbec není pravda. Byly všelijaké odborné semináře a já jsem byl proti, protože taky znám tradice českého prezidentství. A vím, že už samozřejmě za první republiky se od prezidenta očekávaly zázraky a přešlapy, i Tomáše Garrigue Masaryka, se tolerovaly. Říká se, že nebýt Antonína Švehly, tak byl druhým premiérem. On psal ministrům, co mají dělat, když je jmenoval. A jediný Antonín Švehla si dovolil mu říct, pane prezidente, to snad nemůžete dost dobře. Tady je tradice nejen velkých očekávání, ale hlavně tradice tolerance k těm přešlapům. A já musím říct, že i Václav Havel to párkrát zkoušel. Méně často než Václav Klaus. Ale Václav Klaus to udělal několikrát, takže teď v Senátu vznikl ten pokus obrátit se na Ústavní soud s tou žalobou takzvanou. Protože toho napočítali celou řádku. Takříkajíc, mu to spočítali. Ono to asi z toho nic nebude, protože se nenajde ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte na mysli onu velezradu? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Ano, velezradu. To je nešťastné slovo, které nikdy v té ústavě být nemělo. Jeden můj kolega na Právnické fakultě si dal práci a hledal stopy toho slova, kde se, říkal, že to bylo v rakouských zákonících některých, pak se to dostalo do první republiky, ale tenkrát to bylo míněno jako trestný čin. Dneska ta velezrada není trestný čin, je to, je to politický přešlap těžký. Ale, no, a toho slova se samozřejmě všichni děsí od té doby, co tam je. Takže dneska nám to tam někdo velmi vytýkal senátorům, že jsme prostě prezidenta nechali ty věci dělat bez odezvy, beztrestně a že pak se nemůžeme divit. No, to slovo tam nemělo nikdy být. To znamená, že někdo prodal mobilizační plány nepříteli. Ale tam mělo být něco, co postihne činy, které jsou za hranou ústavy. No, a je tam velezrada. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ještě zůstaňme chvilku u Miloše Zemana. Tak nakonec aktivní člověk, to není nic špatného. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Ne, to není nic špatného. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže když tak se podíváte se svou zkušeností do budoucnosti, bude Miloš Zeman dobrým prezidentem? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Máte pravdu, že to hlavní nemusí být Miloš Zeman a jeho způsoby. To hlavní jsou nezřízená očekávání rozčilené zklamané veřejnosti. To je problém. Očekává od toho prezidenta nemožné. U nás jeden z tisíce lidí si někdy prohlídl ústavu. Lidé vůbec netuší, co ten prezident může, nemůže. Mimo jiné to je jedna ze světlých stránek té kampaně, že přece jenom přibylo lidí, kteří teď trochu do toho vidí, co vlastně ten prezident může. Ale pořád je jich menšina. Budou čekat od něj mnoho, a to je velké pokušení. Když cítíte, že za vámi stojí doslova masy, že jste dostal 54 procent hlasů z těch, kteří šli volit, že lidé od vás očekávají nějaké činy, kterými jim pomůžete v jejich situaci, no, tak to jsem zvědav, kdo by odolal. Já nevím, jestli to bude Miloš Zeman. Nevím to. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nakonec ale také ho dobře znáte, protože jste porevoluční souputníci. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, tak 10 let, my jsme, my jsme si jednu dobu byli velmi blízcí. Tak on teď 10 let se od nás odtáhl, studuje, čte, přemýšlí. Nevíme, jaký Zeman se vrátí z Vysočiny. Ale rozhodně to nebude panenka, co stojí v koutě. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že Zemana volili zvláště nespokojení lidé, kteří teď mají velká očekávání. To se tedy projevilo při té přímé volbě prezidenta? Z toho ... 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, to se projevilo i v tom, co v té kampani Miloš Zeman říkal. Tak on řekl, stop vládě a potom dokonce řekl, že by mohl premiéra odvolat. No, to je to, co lidé chtějí samozřejmě. Ale střízlivě vzato, a dneska už je to snad jasné, on to, on to udělat nemůže. Ale lidé to chtějí a rádi to slyší. No, a co teď se stane, když tady budeme mít jakoby dva premiéry? Podívejte se, ono už se něco stalo. Petr Nečas na tu jeho první výhrůžku reagoval úplně poděšeně, řekl, no, no, to, to snad ne, to by byl ústavní puč. No, to vůbec neměl ze sebe vypustit. On na to vůbec neměl reagovat. Ta úvaha, že prezident odvolá premiéra, ta je prostě, na tu nelze reagovat. To je prostě nesmysl. A ne, že by byl. No, tak to je vidět, že Miloš Zeman je silná osobnost a, a jsou mnozí, kteří se před ním tak trošku chvějou. A já si myslím, že to je možná i současný premiér, když takhle reaguje. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Nespokojenci se tedy možná nedočkají toho, že by prezident Zeman odvolal Nečasovu vládu. Protože to nejde. Nicméně v českých dějinách vždy nový prezident, zvlášť pokud to byl silný prezident, znamenal nějakou éru v těch jednotlivých úsecích demokracie. Myslíte si, že teď, když nastoupí Miloš Zeman, tak se také změní nějakým způsobem politické poměry proti období Václava Klause? Anebo vlastně všechno zůstane v dosavadních kolejích a pojede se dál, byť s jinými tvářemi? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, vidíte, i v té vaší otázce je přítomna, přítomno nějaké možné očekávání, nová éra. No, to je, to jsou docela silná slova. Ne, Miloš Zeman určitě vtiskne politickému životu této země svoji pečeť. A nám nezbývá než doufat, že bude příslušně zdrženlivý, jak se sluší na prezidenta v parlamentní republice, což neznamená, že, že by si měl zamknout ústa na zámek. To je to, co prezident může. Oslovovat, inspirovat, otevírat problémy, moderovat, to je velmi silná role. Kdo tuto schopnost má, tak už nepotřebuje sundavat vládu. A Zeman by ji mohl mít samozřejmě. No, nám by nejspíš slušel takový prezident, jakého mají v sousední Spolkové republice, Gauck, který třikrát, čtyřikrát za rok promluví a prostě něco to znamená. Anebo dokonce oslovuje Evropu. To by bylo přiměřené, protože ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, kde vzít a nekrást? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
... politické poměry, politické mravy, nemravy, ty se jen tak nezmění. To si s sebou táhneme už příliš dlouho. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Já bych ty úvahy o příchodu nové éry nepřeceňoval. Ale je pravda, že to tak trochu vnímáme. Nejdříve tady bylo období Václava Havla, pak Václava Klause. A ti, kdo se na to Klausovo období dívají kriticky, tak si říkají, to nám tady vládly mafie vyrostlé z toho divokého kapitalismu, jehož patronem byl Václav Klaus. To je samozřejmě velice kritické. A jaká éra teď může nastat, nebo bude prostě pokračovat vláda mafií, to říkám slovy těch nespokojených občanů, jenom prostě bude mít jiného patrona? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, kdyby tady nebyla ta zkušenost s opoziční smlouvou, tak bych řekl, nemalujte čerta na zeď, to vůbec není jistý. A doufejme. Ale to, že on byl ochoten tenkrát s Václavem Klausem, jehož vládu, důsledky jehož vlády označoval spálenou zemi, že jo, a na druhé straně Václav Klaus mluvil o tom, že je třeba mobilizovat. A vytiskl to písmeny, které připomínaly rok 1938. A pak se ti dva dali dohromady, tak po této zkušenosti je člověk velmi opatrný, aby prostě potvrdil vaši naději, že s mafiemi se tady zatočí. To spíš já věřím těm novým lidem ve státních zastupitelstvích a v ně mám pevnou víru. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A jeho hostem je Petr Pithart, který v roce 2003 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta České republiky. Tehdy ovšem v nepřímé volbě. Takže máte za sebou obě zkušenosti. Jak je nyní hodnotíte ty způsoby volby? Co se vám líbilo víc? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Ale samozřejmě, že ta volba před 5 lety byla, to byl snad můj nejhorší zážitek v politice, ale ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to ovšem už byl, tam už vy jste nekandidoval, abychom jenom ... 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Ne, tam jsem nekandidoval. Ale to vůbec tak nemuselo být. Já pořád říkám, že kdyby byla tehdy naplněna ústava a byl schválen ten zákon o styku obou komor, který upravoval mimo jiné společnou schůzi, podle čeho, podle jakého jednacího řádu se ta společná schůze řídí a mimo jiné, jak se hlasuje o prezidentovi, jestli tajně nebo veřejně. To, to pravidlo chybělo. A proto ty přestávky osmihodinové a přerušování. Protože když vám to pravidlo chybí uprostřed hry, tak není vlastně způsob, jak k němu dospět. Leda, a to se stalo, ten, při té druhé volbě třetí den, že se obě strany domnívají, že pro ně bude výhodná ta jedna, dejme tomu ta otevřená. Pak se samozřejmě ukáže, že se jedna strana mýlila. Ale do té doby my jsme mohli toho prezidenta volit několik měsíců. To, když vám chybí v tom orloji jedno kolečko, tak vám ten orloj běží celé roky. A pak se něco stane a najednou zjistíte, že to kolečko tam není a že ten orloj neumíte prostě rozběhnout. Jinými slovy, kdyby tenkrát, a ona dodnes není, naplněna ústava, tak jsme ten den večer šli domů. Já to tvrdím. A zvolili bysme buď pana Švejnara, nebo pana Klause. Čili to se nemuselo stát. Ta hrůza, při které tam poletovaly desítky, stovky všelijakých lobbistů a přemlouvačů ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A peněz. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
... a možná i, no, ano, to jsem slyšel historky od lidí, kterým věřím. Ano, velmi konkrétní peníze. No, tak to by nemuselo být a mohli jsme pokračovat v tradicích Československé, České republiky. A volit i nadále prezidenta nepřímo. Podívejte se, tahle volba měla jistě určité výhody. Spousta lidí začala přemýšlet o tom, jak to funguje, seznámili se s ústavou. Ale například v těchto dnech se dovídají, že všechny ty fauly, lži během té kampaně, že to nic není. Nejvyšší správní soud tak rozhodl. Já bych řekl, že se to dalo předvídat. Protože to by ten výsledek musel být opravdu velmi těsný, aby správní soud, Nejvyšší správní soud, aby si troufl říct, tak tohle to teda opravdu zneplatňuje ty volby. Takže s tím jsme museli počítat. A teď to lidi čtou. Říkají si, jak je to možné? Takhle se lhalo. A nic. A jede se dál. Tak to je jedno z těch zklamání, které zase přinesl tento způsob volby. Každá ta volba je samozřejmě nějak problematická. Ale tak se držme tradice. Takhle jsme volili od roku 18 a takhle jsme měli volit i nadále. Zejména, když, jak říkám, lidé jsou rozčílení, frustrovaní a čekají zázraky od prezidenta. Tak je o to teď vlastně nebezpečnější. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ovšem za nejšpinavější skvrnu prezidentské volby mnozí považují vyvřelé stíny minulosti. Například poukazy na Benešovy dekrety, odsun sudetských Němců a tak dále a tak dále. O čem to, pane Pitharte, vypovídá? Přímo xenofobní rétoriku jsme zaznamenali, když jeden z kandidátů právě využil a pak velice šikovně hrál onu sudetskou kartu. Znamená to, že obavy z Němců stále ovládají část populace, zvláště třeba v pohraničí? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Část populace, ano. Já se budu držet vašich slov. Část populace. Já jsem hluboce přesvědčen, že menší než před těmi 23 lety. Že se tady udělalo mnoho práce, bolelo to, někdy to vyžadovalo i velkou odvahu. A myslím třeba na starosty v pohraničí, kteří prostě navázali styky přes hranice a vzpomenuli třeba formou nějakého pomníku na ty, kteří nepřežili ten odsun. Udělalo se mnoho práce, určitě se rozšířil okruh lidí, kteří se na ty poválečné události dívají realisticky, střízlivě. A myslím si i s určitým pocitem studu. Ale samozřejmě pořád je ještě dost těch, kteří reagovali na ty nešťastné, nešikovné, spíš bych řekl, výroky Karla Schwarzenberga. Těch je pořád dost. Ale určitě se něco změnilo. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale hrálo to dost velkou roli. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Hrálo to dost velkou roli. A, ano, žili jsme v představě, že už to máme za sebou. My, kteří jsme třeba zrovna vy i já, kteří jsme v uplynulých letech se snažili ty věci vysvětlit a nic už neskrývat, tak jsme asi trochu zklamaní. Ale přesto bych neřekl, že jsme tam, kde jsme byli. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ale nicméně ta informace je, jak jste sám říkal, překvapivá. Tady jeden z kandidátů ve druhém kole prezidentské volby využije tu sudetskou kartu a dá se to i statisticky prokázat, že mu to významně pomohlo v tom souboji s protivníkem. Jakmile volby skončily, tak se o tom přestalo mluvit, mávli jsme nad tím rukou. To vlastně znamená, že máme asi nějaký problém a asi ho budeme mít ještě dlouho. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
To platí vůbec obecně o nás, o lidech. Spousta lidí se ráda nechává strašit. Protože ještě radši potom přijímá ochránce, který se rychle dostaví a slíbí jim, že je bude chránit. To je takové to nahoru - dolů. Takové to vzepětí, strach a úleva. Na tom podle mého názoru fungují zejména ta bulvární masová média. Vystrašit lidi a pak je uklidnit, že to vlastně není tak hrozné, nebo že se to prostě vysvětlilo. Lidi totiž jsou rádi, když mají pocit, že je někdo chrání. Proto se nechávají rádi strašit. A to je určitá konstanta a nemyslím, že jsme v tom sami. S tím se asi nic nezmění. Je to smutné, že ten vítěz neodolal pokušení a tyhle ty karty vytáhl. Já jsem potom napsal, tuším, do Hospodářských novin, tak si to pořádně přečtěte tu situaci. Co ten Karel Schwarzenberg? No, tak ano, mohl to říct nějak šikovněji. Ale co to dokazuje? Že mu nakonec nejde o tu moc ze všeho nejvíc. Kdyby mu šlo o tu moc, o ten úřad, o to vítězství ze všeho nejvíc, tak by vyklouzl z toho. Tak toho si važte. Mohl to říct jinak. Na ministra zahraničí. Ale to přece o něčem svědčí. No, ale tak bylo nás málo. Bylo nás méně, kteří jsme to takhle četli. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Já tu otázku, kterou už jsem položila, teď položím napodruhé. A byl by podle vás dobrým prezidentem Karel Schwarzenberg? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Já vím jedno naprosto jistě, že u něj by nepřipadalo v úvahu, že by se jen přiblížil k hraně ústavy. A o tom, že by ji mohl překračovat a vést takové řeči, že se ráno probudí a odvolá vládu, no, to vůbec nepřipadá v úvahu. A pro mě bylo toto úplně nejdůležitější. Úplně nejdůležitější, protože teď je ta doba, kdy možní vůdcové, populisti tady pobíhají a čekají, až jim někdo přistaví bednu, aby ty rozčílené lidi někam svedli. Teď je ta doba, kdy je na tohle to třeba dávat veliký pozor. A ten prezident, ten už tu bednu, a pořádnou, ten už ji prostě má. Takže já jsem volil takto z opatrnosti. Já si nemyslím, že Karel Schwarzenberg by byl bůhví jaký úžasný rétor, vůdce. Ale tuto jistotu jsem měl. Jeho úctu k zákonům a k ústavě. Takže z tohoto hlediska ano, lepší. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nový prezident přichází, ten starý odchází. Pane Pitharte, čekal jste, že závěr Klausova druhého mandátu bude tak problematický, tak už jsme hovořili například o amnestii, ale zmiňme se například i o nevídaných útocích na Klausova předchůdce Václava Havla, který už se nemůže bránit. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Já jsem asi patřil mezi lidi, kteří byli nejméně překvapeni, protože ho nejdéle znám. Úplně od samého počátku, od prvních dnů koordinační rady Občanského fóra. Já jsem takových srovnatelných situací, které samozřejmě nebyly pod kamerami, já jsem jich zažil víc, takže mě to, mě to nějak nepřekvapilo. Z jednoho hlediska ano. Protože on nás ujišťoval, že hned druhý den začne s aktivitami jiného druhu, že nás prostě nenechá na pokoji. A já jsem si myslel, že si bude tu půdu k té nové roli pečlivěji a opatrněji připravovat. On si to teď hodně pokazil. A ten pád k těm, tuším, naposledy 23 procentům důvěry je prostě obrovský. Strašně si to ztížil, to, co asi, dohadujeme se, nevíme to určitě, co asi chce dělat. V tomto smyslu patrně podlehl přece jenom nějaké panice. Asi ten odchod z toho Hradu je pro něj těžší než jsme si mysleli. A v té panice dělal věci, které většina lidí od něj nečekala. Já, já teda, já teda ano. Já se přiznám. Než jsme se začali kdysi rozcházet, vůbec ne pro nějaké názory nebo postoje. To já jsem ještě vůbec netušil, jak on tady hodlá ten liberalismus praktikovat a jaké jsou jeho představy o právu. Ale já jsem právě vycházel z těch situací, které jsem zažil, z toho, jak se choval k jiným lidem. A to pro mě stačilo. Hned na začátku. No, takže mě tak moc nepřekvapil. Ale veřejnost asi ano. Protože ještě nedávno to bylo snad 67 procent ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, pořád byl nejoblíbenějším ústavním činitelem, takže. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, u nás ten prezident má fóra 30 procent ve chvíli, kdy otevře dveře na Hradě. A teď už lidi cítí, že tam bude pomalu zavírat za sebou, tak možná, že mu těch 30 procent, které má gratis jako, jako prostě prezident, tak že mu už sebrali teď. No, ale ta amnestie asi skutečně lidi strašně dožrala. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A u jeho mikrofonu je stále Petr Pithart. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pane Pitharte, ten xenofobní moment prezidentské volby připomněl jednu takovou obecnější, ale také nemilou skutečnost, a to, že se tuzemská politická scéna stále více vymezuje proti okolním zemím, nebo obecně proti zahraničí. Je to podle vás tradiční česká záležitost či praxe, anebo se dá tento politický přístup připsat prostě těm specifickým poměrům, které nastaly po pádu komunismu? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Já jsem zrovna před několika dny se účastnil prvního setkání lidí, kteří chtějí plni starostí právě o náš postoj k vnějšímu světu debatovat ze všech možných hledisek o tomhle tom fenoménu, co to je. První přednášku měl historik, který to vzal opravdu od podlahy, od příchodu křesťanství. A nevím, jestli to byla útěcha nebo naopak varování, on říkal, že my tímhle tím trpíme odevždy. A já si myslím, že to opravdu nějak asi taky souvisí s tou naší vnitrozemskou polohou, s tím věncem hor. Dneska ty hory neznamenají nic, ale po staletí ty hory opravdu znamenaly prostě předěl a překážku. My jsme prostě uzavřený svět spádový do Prahy. S jasnou preferencí centralistického uspořádání, nikdy jsme se nedělili do nějakých přirozených regionů, to už Morava se dělila, Slováci se přirozeně dělí. To jsou všechno dispozice, které jsou příznivé pro to, aby ten, kdo na ty struny umí hrát, aby ty lidi strašil a děsil. Podívejte se, osud Slovenska a České republiky po roce 93. To Slovensko ze všech možných hledisek na tom bylo hůř. My jsme se taky, jeden z hlavních motivů na české straně, proč se chceme rozdělit bylo, že nás Slovensko zdržuje, zdržuje na cestě do Evropy. My jsme přece ty premianti. Všichni nás zdržují, ale Slovensko máme přivázaný lanem, přesekněme to. No, a dneska to Slovensko vykazuje sebevědomé postoje vůči Evropě, je ochotno ne slepě na ledasčem participovat, i když na tom třeba bude momentálně tratit. Nemá problémy s Němci, a oni měli taky své Němce a taky je odsouvali. Já si myslím, že se nebojí Maďarů. No, prostě chová se daleko sebevědoměji. Slovensko bylo vždycky otevřenější, právě i tou polohou na tom Dunaji a tou otevřenou cestou na jih. Já začínám mít pocit, jestli to není něco fatálního. No, o to víc bychom proti tomu měli bojovat. Ale já jsem se zrovna včera dočetl, jak je to u nás s udělováním občanství. A podobně s udělováním politického azylu. Jsme bezkonkurenčně poslední v Evropě. Nechceme, nechceme ty lidi pustit sem. Nechceme ani ty pronásledované sem pustit jako politické azylanty. To jsou dvě statistiky, které jsou velmi vypovídající. A když o tom začnete mluvit s lidmi, tak vám řeknou, no, co, tak to snad je dobře, ne? No, člověk se trochu červená, že jsme takoví prostě nepřející, uzavření, sobečtí. Ale hodně lidí to pokládá za rozumné a správné. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Tak, my se teď vymezujeme například proti Evropské unii, to je taková, takový evergreen současné politické scény. Myslíte si tedy, že my jsme to zažili už dříve například tím, jak česká reprezentace bojkotovala v druhé polovině 19. století vídeňský parlament, nebo za první republiky, kdy vlastně Benešova zahraniční politika nenašla skutečnou odezvu v ostatních, zvláště v těch okolních zemích. A také jsme se dostali do izolace. Je to prostě něco, co se nám stále vrací? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Ta epizoda s tím bojkotem říšské rady, ta teda opravdu by stála za vzpomenutí. Ona trvala asi 18 let. Ti naši poslanci tam ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to nebyla žádná epizoda. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, právě. To já říkám schválně. Ti poslanci tam přišli, pronesli strašně silácké projevy a bouchli za sebou dveřma. A to byla doba, kdy to Rakousko a posléze Rakousko - Uhersko se obrovsky vyvíjelo, kdy se vlastně tady otevřely dveře občanské společnosti, postupovali jsme mílovými kroky ve školství, koneckonců v průmyslu. A my jsme trucovali. Tak to je jeden příklad. Kdyby to bylo na rok, na dva, tak neřeknu. Ale opravdu, to byl celý, celá éra. No, najdete takových příkladů mnohem víc v našich dějinách. Určitě Mnichov bylo strašné trauma. To v žádném případě nechci podceňovat. Na tom Mnichovu bylo vlastně to nejhorší, že pak už nebyl čas si to přebrat, byla válka, Protektorát, velmi krátké období takové polodemokracie. No, a pak už nic. Přebrat si to a říct si, v tom Mnichově hanebně zradily politické garnitury francouzská a britská, které v té době byly u moci. Ale to přece neznamená, že zradila západní demokracie. Tam už, v Británii už začal hřímat Churchill, ve Francii de Gaulle. A my jsme uzavřeli, že ten Západ nás celkově prostě zklamal a zradil, proto taky ten obrat na východ. Nebyl čas si to rozebrat. A teď už je to tak daleko, že to zůstalo jenom jako taková rána, sice zajizvená, ale která občas hodně pobolívá a dráždí. Takže my si to umíme vysvětlit, dost dobře tu naši nedůvěru k okolnímu světu. Ale to neznamená, že se s tím můžeme smířit pro budoucnost. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, k těm ranám přibyly další rány. Přišli jsme postupně o Židy, o Němce, o Slováky, tak ta ... 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Ještě víc, ještě víc, přišli jsme ještě o Rusíny a se Slováky jsme přišli o Maďary. A tak se stalo, že ze země, která v roce 38 měla největší procento občanů jiných národů a národností, my jsme byli v Evropě první, 33 procent to bylo ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A byla to taková ... 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
... a to jsme se přitom ... 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
... fertilní melanž, která byla velmi přínosná. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, která až do té hospodářské krize, až do té hospodářské krize a do nástupu fašismu to nevypadalo beznadějně. Já často vzpomínám tady, to byla událost, která strašně vzrušovala první republiku, dlouhá léta. To, předtím to bylo svatováclavské milénium. Nakonec po obrovském úsilí se všichni u toho svatého Václava, u těch oslav sešli. I slovenští ľuďáci, i Němci. To byla, bych řekl, doba, to byla událost, která kdy jsme byli nejblíž nějakému slušnému vývoji, zvládli bysme i ty národnosti, které zprvu u nás bydlet nechtěly, co bysme si povídali. No, ale pak přišly události, které to všechno přesílily, a to šlo přes naše hlavy. Světová hospodářská krize, nástup, nástup nacismu a tady prostě rozbouření našeho pohraničí. Takže bylo nakročeno dobře určitě za Masarykových dob. Musíme to všecko znovu se v tom přebrat, rozebrat to a najít z toho, co se jeví jako téměř fatální, najít z toho nějakou cestu. Takhle prostě my dál nemůžeme. Nebo se opravdu tady chceme stát ostrovem jako Británie, ale to se nám tady uprostřed Evropy nepodaří. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Pitharte, pozorujete nějaké snahy, tendence, že by někdo vůbec se v tom chtěl probírat, že někdo má chuť vyvinout to úsilí, protože to úsilí, aby se v podstatě změnily starodávné stereotypy, by muselo být přece enormní. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Enormní, ano. Mě tyhle ty snahy, aktivity, pokusy se scházet, psát o tom, mě přitahují. A já jsem jim blízko, nebo jsem uvnitř nich. Samozřejmě můžu mít zkreslený dojem, že, že už se takhle všichni snažíme se z toho dostat. A možná, že to není pravda. Já budu vždycky u těchto, u těchto snah. Prostě překonat ty naše, s prominutím, mindráky. Slováci to dokázali. Oni měli ale velkou krizi v roce 98, kdy počtvrté zvítězil Mečiar. Ale naštěstí už ne dost na to, aby sestavil vládu. Nebýt toho obrovského vzepětí, zejména občanské společnosti, kdy se rozešli mladí lidé po celém Slovensku do poslední chalupy pod horami a přesvědčovali lidi, aby šli volit, neříkali jim, koho mají volit, ani koho nemají. Běžte volit. A dokázali jim nemožné. Prošli katarzí a od té doby se chovají daleko sebevědoměji a klidněji a nemají takové strachy z toho okolí. Já se obávám, že nás ta krize asi bude teprve čekat. A s ní doufejme i ta katarze. Ale bez toho jenom tím, že se budeme vzájemně přesvědčovat, dokonce i s pomocí tady těch mikrofonů, tak to asi je málo. Musí se něco stát. Musí to být nějaké drama s nejistým koncem. A když to dopadne dobře, tak, tak to bude ta katarze. A budeme na tom líp. Ale samo se to prostě nestane. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Na druhou stranu je třeba nám přiznat, že se zase tak úplně nevymykáme tomu post komunistickému vývoji. Ty nacionální prvky se najdou i v jiných státech. Nejčastěji se samozřejmě cituje Maďarsko. Ale našly by se i další příklady. Takže není to na druhou stranu trochu pozůstatek toho komunismu, kdy lidé přišli o své sebevědomí a teď ho pracně hledají? Proč by tedy bylo možné, že ten vývoj nás z toho dostane, že by nemuselo dojít k nějaké té krizi a katarzi. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Katarze je vždycky dobrá. Krize už ne vždycky. Protože se neví, jak to dopadne. To, co říkáte vy, no, to je, to je ta Michníkova teze, že nacionalismus je poslední fáze komunismu. Prostě spousta lidí zase hledá nějakou jednoduchou formuli, které by uvěřili. A to určitě v tom nejsme sami. Ale koukám se v posledních letech kolem sebe. Vidím, že Poláci to překonávají a musí to tam být ještě možná bolestnější. Ty jejich dějiny jsou zase o kus tragičtější mezi Němci a Rusy. Slováci, o těch jsme mluvili. No, Maďarsko, to je v tom teda až po uši, to teda je velmi, velmi nebezpečná situace. Ještě že teda jsou Maďaři v Evropské unii, že přeci jenom snad určité věci si dovolit nemohou. Ale zašli hodně daleko v té adoraci předválečné, nacionalistické pravice. Musíme držet Slovákům palce, aby jim nevytekly nervy s nimi. Protože ty situace, když ten prezident dojde doprostřed mostu a tam udělá čelem vzad, to byl ten maďarský prezident, to jsou hrozný situace. To, to cítíte, jak ty facky jsou ve vzduchu teda. A to potom, no, ale já věřím, že to jak ta slovenská pravice, tak teď ta slovenská levice, že to zvládne. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A s naším hostem Petrem Pithartem míříme do Evropské unie. A hned se ptáme. Příkladem současné izolace, o níž tady hovoříme, může být i naše pozice v rámci Evropské unie. Myslíte si, pane Pitharte, že bylo chybou nepřijmout euro, blokovat finanční pakt a další unijní aktivity, být prostě tím evropským špatným žákem? Tu roli nám zatím nikdo neodpáře, ale možná, že to právě změní nově zvolený prezident Miloš Zeman, který se tváří zatím velmi evropsky, dokonce evropsko-federalisticky. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, tak to je opravdu to dobré, co od něj čekám. A je mi jedno, jestli na Hradě bude vlajka Evropské unie nebo ne. A dokonce i s tou federací ho nebudeme brát za slovo, nevím, jestli to má opravdu teda tak moc promyšleno. Ale proevropský je. Už je to tak, že když my, když se začnete z té řady vypojovat a nechytnete tenhle společný krok a pak ani tenhle, tak pak už to má nějakou logiku a už to, už to pak ani nejde. A řeknete si, no, tak to euro až do roku 2017 to vlastně ani nejde už. Už vlastně ani nemůžete. Na té křižovatce jste se vydala jiným směrem a pak už jenom na to koukáte z dálky. Mě spíš dráždí, nebo vadí ta argumentace. To zdůvodňování. Ty snahy například se přitočit k té Velké Británii, která, to je úplně jiný příběh. Dokonce snad ten nejkontrastnější k našemu. Ta říše, nad kterou slunce nezapadalo, vládkyně oceánů kdysi, Commonwealth a my tady prostě ostrůvek uprostřed vnitrozemí evropského a my se snažíme se nějak k ní přichytit a hledáme tam podporu. To je úplně zoufalý teda. Ta argumentace, ta, ta racionalizace toho, to teda mnoho nadějí nedává. No, tady od toho Miloše Zemana s velkými nadějemi očekávám nějakou změnu. No, ale než se tam budeme moct vrátit a, tak to uplyne několik let. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli o nás ještě stojí v tom tvrdém jádru. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No. To bych rád věděl, jak to bylo teď s tím rozdělováním těch evropských peněz. Nakonec to premiér podával jako, jako že vlastně vítězství. Ale to bych rád věděl, jak při těch jednáních, jakou roli hrálo to, že my jsme vlastně byli teda zlobivé dítě, troublemaker, a teď, teď se dožadujeme, že chceme přidat. Tak toto bych rád věděl, jestli to v tom hrálo roli nebo ne, že jsme vlastně s úspěchem z těch jednání neodešli. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, nicméně ještě máme pověst, že část těch obrovských peněz prošustrujeme skandálním způsobem. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, to je to nejhorší. Kdyby si to ti naši lidi uvědomili. První, co když se řekne Unie, tak první jsou byrokrati. Byrokrati, kteří nás zavalují nekonečnými předpisy a kontrolami a tak dále. Ale teď po tom, co se všecko odhalilo a ještě zřejmě odhalí, tak by si ti naši lidé měli uvědomit, že ti byrokrati jsou tam kvůli nám. Těm, kteří se snaží je ošidit. Daňový poplatník, jak se říká, z těch bohatších zemí chce mít jistotu, že ty peníze budou použity na dobré užitečné věci. A teď my jsme, co jsem slyšel, vlastně největší problém, největší šizuňkové ze všech zemí. Takže kvůli nám ta byrokracie je. Pořád těch kontrol je asi málo, když teda bylo možné, aby na severu Čech a i v jižních Čechách, aby se tak zneužívaly ty dotace. A pořád ještě vylézají další a další kauzy. Tak co se divíme? Že prostě jsou to byrokrati. No, samozřejmě, chtějí, aby ty peníze se nedostaly do nepovolaných rukou. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Na druhou stranu se musí připomenout, že také Evropská unie má dnes řadu problémů. Stačí jenom vzpomenout na ekonomické potíže toho jižního křídla, které se nedaří moc řešit. Naopak Čechům teď dočasně jejich koruna pomáhá. Je možné nějak reagovat na ten rozdílný ekonomický vývoj, což třeba Řekové nemohou. Tak není ten český postoj nakonec do určité míry oprávněný? A lze vyloučit to, že Evropská unie se napříště už bude rozvolňovat, že už, řekněme, ta koncentrace a to spolužití že už nemá takovou perspektivu? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, já si taky myslím, že se pro nejbližší dobu bude spíše rozvolňovat. A vrátil bych se k tomu Řecku. To se přece taky nemuselo stát. Ti Řekové šidili. Ale šidili v době, kdy ta Maastrichtská kritéria o těch 3 procentech toho povoleného překročení rozpočtu, kdy to dělali i Francouzi a Němci. A samozřejmě, říkalo se tenkrát, no, Německo má teď zvláštní situaci, musí dát do pořádku ty východní spolkové země. Ale to je jedno. Jakmile to pravidlo jednou začnete porušovat a můžete to samozřejmě vždycky zdůvodnit, tak se mají změnit ta pravidla. No, tak pak samozřejmě se těm Řekům jinak šidilo, když se vědělo, že šidí i ti lídři. To se prostě nemělo stát. A nemuselo se to stát. Já jsem člověk asi posedlej tím, že pořád věřím, že pravidla jsou strašně důležitá. A hlavně je důležité je dodržovat. A to platí nejenom u nás, ale i v Evropě. Ta si to prostě do jisté míry zavinila sama. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A třeba je tedy dobře, že my už s tou Evropou nechceme mít tolik společného. Třeba to není úplně sympatický rys naší národní povahy, ale co když se nám vyplatil? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Jo, teď nám to jakoby hraje do noty. To se musí uznat. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ona ta tuzemská izolace, jak se pořád o ní bavíme, tak teď dostala další rozměr. Jestli je to tedy možné říci. Ale vypadá to tak. Protože my máme největší státní podnik ČEZ, který investoval v Albánii a v dalších balkánských zemích. Ovšem v Albánii skončil, byla mu odebrána licence. Teď další licence mu má být odebrána také v Bulharsku. Dá se to nějak dát do souvislosti s tím, o čem jsme se dosud bavili, že jsme ti izolacionalisté? Třeba to znamená jenom to, že ČEZ se dostal ve špatné době na špatné místo a že je jenom obětí okolností. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Ten malér je spíš větší než menší. A s tím Bulharskem, jak vidíme, to teda pořádně zacloumalo. Ale my přece i tady máme přinejmenším pocit, a někteří by to dokázali i spočítat, že tedy skutečně platíme za elektřinu nějak zbytečně, zbytečně moc. Ale to je tenkej led, na který já si prostě netroufnu. A navíc musím připustit, že od samého začátku jsem zaujatý proti, proti ČEZu. Od doby dostavby Temelína, kdy já jsem pořád chtěl vědět, tedy s prominutím jako předseda vlády, protože jsme měli rozhodnout, co s tím, a já jsem chtěl vědět, jestli tu elektřinu budeme potřebovat. A oni nám samozřejmě promptně dodali statistiky, kde bylo jasné, že bez toho prostě zajdeme tady. No, a po 22 letech pořád celý Temelín vyvážíme. Tak tady něco není v pořádku. Přece já jsem vždycky se dovídal, že vůbec vyvážet prostě, to, co plodí znečištění a rizika, že to je úděl těch posledních chudých zemí. Tak proč my vyvážíme energii? A to bych se asi musel ptát já vás, protože si myslím, že vy tomu rozumíte líp než já. 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ale vy jste, jak jste sám připomněl, býval také premiérem, tak můžete lépe hodnotit to, jak naše politické elity teď zareagovaly na ty potíže v Bulharsku. Tady jsme viděli prezidenta Klause, který vládě snad přímo nařídil, ať intervenuje za ČEZ, pan premiér Nečas také nešetřil silnými slovy. Ale zřejmě se ani nedovolal bulharskému premiérovi, který tedy mezitím odstoupil. Vy byste postupoval stejně? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Jako kdo, jako prezident, nebo ... 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jako premiér. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo možná jako obojí. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Já se nedovedu, ale to je možná moje chyba, já se nedovedu s tím ČEZem identifikovat. V žádném případě. Já si pamatuju, jak v tom roce 92, kdy se rozhodovalo o tom Temelínu, že prostě nám podávali vládě čísla, která byla evidentně nepravdivá. Já když slyším o tom, jaké platy se tam rozdělovaly, možná, že je to primitivní postoj, já prostě jim nevěřím a já si myslím, že tam riskovali a že nevím prostě, jak by bylo možné, aby stát je z toho prostě vysekal. Mimo jiné to, že ta bulharská vláda rezignovala, to teda není žádná legrace. Já jsem měl možnost se párkrát setkat s tím jejich premiérem, to teda je řízek teda, to teda je člověk, kterej se nenechá nějakým křikem na ulici zatlačit. Takže ta situace tam musí být mimořádně vážná, jestliže tam platí v některých oblastech lidé utratí polovinu platu za elektrickou energii, ať už v tom ten ČEZ hraje jakkoli velkou nebo menší, no, to prostě není možné tohle to, aby nás ti producenti energie takhle ničili. A já si myslím, že my nejsme od toho daleko. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, určitě ne, protože ČEZ se chystá na gigantickou stavbu, dostavbu Temelína. Po těch všech průšvizích, o nichž tady hovoříme. Pane Pitharte, co si o tom myslíte? Je vůbec ta firma a její management kompetentní k tomu, aby se pustil do takového velikého díla? 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
No, nelíbí se mně to už proto, že z té soutěže jsme hned na začátku jednoho vyřadili a teď jsme se prostě postavili mezi ty dva obry, kteří na náš budou teda pěkně tlačit teda. A nevěřím, že se budou používat jenom čestné metody. To, tahle ta situace mezi, mezi Westinghousem a těmi ruskými budovateli atomových elektráren, to je velmi nešťastné. A já pořád doufám, že z toho sejde. Protože my tu elektřinu, jak je vidět, máme. Teď jsme si navíc vyrobili tu příšernou energii z těch, z těch solárů, takže my teď prostě bysme mohli plýtvat. A určitě soběstačnost je zaručena. A to je to důležité, tak prostě musíme se naučit vyvážet něco jiného než elektřinu. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká host dnešního vydání Interview Studia STOP, bývalý disident a někdejší politik Petr Pithart. Tak, děkujeme za vaše názory, argumenty, informace a zase někdy na slyšenou. 

Petr PITHART, politik, bývalý disident, bývalý předseda Senátu
--------------------
Jo, velmi rád. Na shledanou. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí ... 

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Petr Holub. 

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
A Jana Šmídová. Na slyšenou. 


Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace