31. října  2012  rubrika: Studio STOP

Naše sanitky pomáhají v Mongolsku

Mongolská step - Foto: Ľubomír Smatana

Mongolská stepFoto: Ľubomír Smatana

Dnes se budeme věnovat pomoci společnosti Člověk v tísni v Mongolsku. Právě v této zemi totiž pomáhají díky českým sanitkám a školením českých lékařů mongolští zdravotníci tisícům lidí.

Člověk v tísni zavádí spolu s Českou rozvojovou agenturou mobilní ordinace na mongolský venkov už druhým rokem. Na vybavení všech 4 sanitek přispěli každý rok 300 tisíci korunami i Češi, kteří věnovali své dary na veřejnou sbírku Člověka v tísni, skutečná pomoc. Zástupce české ambasády v Mongolsku a jmenované společnosti předali nedávno krajským nemocnicím v západomongolských krajích Zavchan a Bajanchongor dvě mobilní ordinace, jež budou jezdit po venkově a poskytovat odbornou péči lidem, kteří by se k ní kvůli obrovským vzdálenostem a přírodním podmínkám jen těžko dostávali. Terénní automobily vybavené moderními diagnostickými přístroji a materiálem, budou křižovat kraj, z nichž jeden je rozlohou větší než Česká republika a ten druhý je rozlehlejší než například Bulharsko.  

Proč právě tento druh rozvojové pomoci? Proč v Mongolsku? S jakými pocity se vrátila česká lékařka, která na místě měsíc školila mongolské kolegy? A jezdila s nimi v mobilních sanitních vozech a ošetřovala pacienty. Tak to je jen nástin otázek, které budeme diskutovat s mými hosty. Pokud možno nerušený poslech přeje ze studia Českého rozhlasu 6 Jarmila Balážová. O dnešní technické odbavení relace se v režii budou starat mí dva kolegové, konkrétně Ivana Braunerová a David Schneider. 

Mongolští zdravotníci z krajských nemocnic se teď zdokonalují v obsluze moderních přístrojů, aby plně využívali možnosti mobilních ordinací. Se zdravotnickým školením pomáhají i čeští stážisté. Zdravotníci tak již koncem srpna vyrazili do odlehlých oblastí a ještě letos by měly obě mobilní ordinace poskytnout zdravotní péči obyvatelům v 16 okresech. Říká vedoucí mongolské mise Člověka v tísni Martin Klicnar, který je přímo na místě. My s ním budeme dnes večer telefonickým způsobem hovořit. Tedy doufáme, že se spojení podaří. Přímo do studia přišla Jitka Bolchová, lékařka z Fakultní nemocnice na Bulovce, která se vrátila z Mongolska. Tam měsíc jezdila s kolegy se zmiňovanými mobilními vozy, dohlížela, jak ve stepi ordinují, lékaře zaškolovala a více prozradí ona sama. Dobrý večer. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju, že jste přišla, Jitko. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Není za co. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítám také Petra Drbohlava, regionální koordinátora společnosti Člověk v tísni pro Asii, celou Asii, který v Mongolsku několikrát samozřejmě byl, tyto aktivity v zemi řídí, převážně z České republiky. Dobrý večer i vám ještě jednou. 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k tomu začátku, Petře, to bude asi hodně na vás. Mongolsko je země s nejřidším osídlením na světě. Na území dvacetkrát větším než Česká republika zde žije pouhých 2,7 milionu obyvatel. Velkou část Mongolska pokrývají stepi s drsným podnebím, právě ty jsou hlavním zdrojem obživy, protože kočovné pastevectví, a vy to jistě ještě zmíníte, je tím, co tedy Mongolci nejvíce praktikují a díky tomu mají na obživu. Zřejmě v souvislosti s probíhajícími změnami klimatu je Mongolsko v posledních letech postihováno neobvykle často silnými mrazy, zvanými džud. Vy jste začali coby společnost v Mongolsku pracovat právě po jedné takové silné zimě. Myslím, že to bylo v zimě 2009 - 2010, kdy bylo Mongolsko velmi postiženo touto zimou. Během níž zemřelo přes 8 milionů kusů hospodářských zvířat. S jakým úmyslem jste tenkrát zahájili humanitární pomoc a v čem spočívala? 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Dzud je tradiční věc, která se v Mongolsku opakuje zhruba tak jednou za 10 let. A je pravda, že v poslední době se stávají dzudy o něco častěji. A klimatické změny jsou jedno z možných vysvětlení, proč k nim dochází takto často. Ten konkrétní dzud v roce 2009 - 10 nebyl vlastně úplně tak, tak obrovský, nebo ty jeho dopady nebyly zas tak velké. Já si pamatuju, že jsem byl v Mongolsku vůbec poprvé v roce 2002, tedy ještě ne pracovně v té době. A tam se stalo to, že dzud zasáhl Mongolsko 2 roky po sobě. Kdy to bylo ještě, ještě prostě ty dopady mnohem horší. A problém dzudu nejsou jenom extrémní mrazy v zimě, ale spíš to, že tyhle ty mrazy předchází obrovská sucha v létě. A ta kombinace zimy, nedostatku pastvy pro zvířata, způsobuje ty velké úhyny zvířat. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč jste teda, jenom, promiňte, Petře, se rozhodli v roce 2009, nebo jakoby na přechodu toho roku 2009 - 2010 pomáhat? Měli jste dost finanční prostředků, nebo jste si řekli, že Mongolsko by měla být z těchhle důvodů ta cílová země pomoci? 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
My jsme shodou okolností kdysi i v tom roce 2001, myslím, v tom prvním dzudu uspořádali sbírku na oběť, nebo na pomoc obětem dzudu. A už tehdy se z České republiky odešly nějaké finanční prostředky tam, které jsme teda my nějakým způsobem ne, neadministrovali a naopak jsme pro to našli partnerskou organizaci na místě, která, která tam tu pomoc uskutečnila. Ta konkrétní pomoc teď v roce 2010 o tom, že bysme začali něco v Mongolsku dělat, to jsme uvažovali již nějakou dobu delší. A můj kolega Ondřej Nádvorník se tehdy do Mongolska vypravil, aby uskutečnil Assessment a nějakým způsobem jsme, jsme zjistili, jaká jsou potřeby na místě. A čím bysme se měli, na co bysme se měli zaměřit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Assessment, čili mapování, jenom abychom, ano ... 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Mapování. A do toho přišel právě ten dzud. Takže, takže bylo celkem přirozené, že to bylo to, čím jsme v Mongolsku začínali. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, a s čím tenkrát konkrétně, kdy se z humanitární pomoci stala ta rozvojová? 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
To je dáno tím, že, že Mongolsko je prioritní zemí pro naše oficiální rozvojovou spolupráci České republiky. A dokonce tou zemí, kam proudí nejvíce finančních prostředků, největší díl pomoci končí právě v Mongolsku. Jestli se, ono se to trošku ty procentní body liší rok od roku, a jestli se nepletu, tak je to zhruba nějakých mezi 15 a 20 procenty celkové, celkových těch finančních prostředků. To, že jsme pomáhali pastevcům s obnovou, s obnovou těch jejich stád, s nakupováním nových zvířat, anebo s nakupováním nebo pořizováním sena, aby těch, i ty zvířata, která jim přežila, tak aby ještě vůbec přežila dál. Tak bylo celkem logické udělat ten další krok, ne hasit požár, ale nějakým způsobem pracovat dlouhodoběji, více systematicky s těma, s těma pastevci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte od roku 2011 trvalou misi v Mongolsku, snažíte se implementovat projekty v oblastech zemědělství, zdravotnictví a odborného vzdělávání. Proč jste si vybrali právě tyhle tři oblasti zemědělství, vzdělávání, zdravotnictví a do jaké míry už tedy máte šanci, přece jenom, není to dlouho od zřízení té trvalé mise 2011, teď máme 2013. Ale nějaké výsledky už pravděpodobně jsou, možná bychom mohli říci posluchačům Českého rozhlasu 6, že nezaměstnanost tady, to je statistika taková oficiální, se pohybuje kolem 12 procent, ale odhady a čísla budou asi samozřejmě mnohem dramatičtější. 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Do oficiálních statistik se například nepočítají ty, i ti pastevci. A na venkově, protože nejsou oficiálně nezaměstnaní, tak jak se nezaměstnanost statistickými úřady definuje. Ale ta skutečná nezaměstnanost se údajně pohybuje až kolem třeba 40 procent. A co je, co je taky problematické je, že je velká nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let. Takže tam dochází v podstatě k něčemu podobnému jako známe tady z Evropy, ze Španělska například. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, ta oblast vzdělávání, zdravotnictví ... 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Přímo v oblasti, kde my pracujeme, kde, nebo v jedné z těch oblastí, kde my pracujeme, Darchan na severu země, a kde máme hlavní kancelář v Mongolsku, tak, tak to je právě oblast vůbec s největší nezaměstnaností mezi mladými, která se pohybuje kolem nějakých 40 procent. I podle oficiálních statistik. Podle neoficiálních statistik, když člověk mluví s Mongoly, tak, tak to vypadá, že tak zhruba třetina lidí je bez práce. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, pojďme ještě k tomu vytipování těch tří oblastí. K tomu, jakým způsobem jsou propojeny třeba ty projekty, ať už v oblasti vzdělávací, zdravotnictví nebo zemědělství. A jaké konkrétní dopady tedy počítáte, že budou mít, nebo už možná mají? 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Střední odborné vzdělávání, ten systém fungoval podobně jako, jako v Československu. Protože Mongolsko bylo součástí toho východního bloku. Dokonce se o něm mluví jako o jakési 15. republice Sovětského svazu neoficiální. A po pádu Sovětského svazu celý ten systém středního odborného vzdělávání zkolaboval. Teď se nějakým způsobem dostává zpátky na nohy, nějakým způsobem se nad ním začíná systematičtěji pracovat. Ale třeba obory typu zemědělství a zpracovatelství, nebo návazné zpracovatelské obory, tak ty jsou tak, ty stojí tak trochu mimo zájem ostatních organizací, anebo soukromého sektoru. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A to je přesně ta mezera, kterou vy v té oblasti ... 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
To je přesně to, co, na co my se ve středním odborném vzdělávání zaměřujeme. Když jsme mluvili o té vysoké nezaměstnanosti, tak ten náš projekt, jeden z jeho komponentů jsou také rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané lidi. Nebo pro lidi, kteří se snaží nějakým způsobem začít podnikat, začít dělat nějaké aktivity v drobném podnikání. A dost často jim to třeba úplně nejde, protože, protože k tomu nemají potřebné odborné znalosti a dělají to všechno spíš pocitově. A všechno tohle to se týká zemědělství, zpracovatelství, takže jako příklad ty kurzy byly zaměřené třeba na včelařství, na sadařství, zpracování vlny a výrobu plstěných výrobků. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A konkrétní dopady? Je to brzo samozřejmě, to si uvědomuju, ale s čím počítáte třeba? 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
U těch rekvalifikačních kurzů, jak říkáte, je to brzo, vlastně my jsme některé kurzy dělali již loni, letos, to znamená, protože to jsou zemědělské obory, tak pro lidi to byla první sezóna a ty výsledky budeme nějakým způsobem vyhodnocovat až teď po sezóně. Sbíráme data právě, ale, ale co se týče třeba toho, třeba toho včelařství, tak tam to vypadá, že investice, které lidi uskutečnili do úlů, do přístrojů, tak že se jim během té sezóny dokázaly, dokázaly vrátit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Petře, pojďme stručně definovat tu vaši pomoc v oblasti zdravotnické, protože se samozřejmě dostaneme pak už plynule i k Jitce, k tomu, co tam děláte a co jsme avizovali v úvodu a co je tím stěžejním zájmem dnešního vysílání. 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
A to jsou mobilní zdravotnické služby. Nebo mobilní ordinace. My to děláme primárně z toho důvodu, že v Mongolsku neexistuje systém veřejné hromadné dopravy. Nějakým způsobem už se tam objevují třeba dálkové autobusy mezi krajskými městy. Ale dostat se z malých okresních center, nebo z ještě vzdálenějších nějakých střediskových obcí Bagu, ono i, když říkám středisková obec, tak je to dost, tak to zní dost nadneseně. Protože dost často jde opravdu jenom o pár domků. Tak z nich dostat se někam, někam za lékařem, za specialistou je pro lidi dost velký problém. Ty vzdálenosti jsou obrovské. Mimo to, že to, že by to trvalo dost dlouho, tak by to taky stálo hodně peněz dostat se, dostat se někam do takového města. A další problém je to, že když už se tam lidé dostanou, tak dost často musí čekat několik dní, než se dostanou vůbec k tomu specialistovi na vyšetření ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Čímž rostou náklady na bydlení a všechno. 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
... a zase rostou ty náklady, přesně tak. Takže ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty mobilní služby ... 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Takže místo toho, aby Mohamed šel k hoře, tak my děláme to, že umožňujeme, aby hora šla k Mohamedovi. A poskytli jsme krajským nemocnicím mobilní ordinace tak, aby mohly jezdit do těch odlehlejších oblastí. A specialis... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Loni jste s tím začali, že jo, to byly dva vozy. 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Loni my jsme pracovali ve dvou krajích Arkhangai a Uvurkhangai, letos to je ten Bajanchongor a Zavchan. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili celkem 4 vozy. 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Celkem 4 a příští rok nás čekají ještě další dva. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, čili jakoby rozloženo do těch tří let, konečná, konečný stav je 6 vozů? Nebo pak se rozhodnete? 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
V tom, jak byl projekt naplánován, tak se počítá s těmi 6 kraji. Tak, jak ten projekt teď hodnotíme a tak, jak projekt hodnotila například monitorovací mise České rozvojové agentury, tak to vypadá, že ten model funguje, model mobilních ordinací. A že by stálo za pokus se snažit rozšířit to do dalších, do dalších krajů, do dalších imagů. Nicméně to už asi není role českého státu, ale spíš jde o to, abysme, aby se nám podařilo přesvědčit buď další organizace, anebo mongolské ministerstvo zdravotnictví, aby, aby ty podobné mobilní služby ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby to vzali jako model a jenom ... 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
... dělaly, přesně tak. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, hm. Jitko, vy jste se přihlásila společnosti Člověk v tísni v okamžiku, kdy oni přišli s tím, že hledají lékaře, kteří jsou ochotni do Mongolska jet jezdit tam v těchto mobilních vozech i s tím zařízením, které samozřejmě je tam k dispozici, jde o různé přístroje, vy o tom budete mluvit. A zaškolovat kolegy tamní přímo na místě. Vy sama už máte zkušenost, i když takovou jako na vlastní pěst, že jste jezdila a pomáhala v Indii například. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
V Indii jsem byla nějaký čas krátký, po absolvování vysoké školy jsem odjela do Himálají, kde jsem pracovala jako dobrovolný lékař v nemocnici. Tam jsem teda těch praktických dovedností neměla tolik, protože jsem byla těsně po absolvování vysoké školy. Každopádně to byla má jediná zkušenost, to bylo ale vyloženě samostatná práce bez nějakého napojení na nějaký projekt. Jednalo se opravdu o moji jakoby dobrovolnou činnost, než jsem nastoupila do nemocnice. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy teď pracujete v Nemocnici na Bulovce. Jak jste se dozvěděla o tom, že Člověk v tísni hledá takhle orientované zdravotníky, proč vás to vůbec zaujalo? 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Ono to bylo vlastně trošičku jinak. Já jsem po nějaké době práce v nemocnici na plný úvazek odjela ještě do zahraničí dostudovat si tam něco jako rozvojovou medicínu. A potom, co jsem se vrátila zpátky do Čech jsem si řekla, že bych nějaký čas ráda pracovala částečně v nemocnici, klasicky klinicky u lůžka a částečně zkusila práci právě v rozvoji, nebo vůbec v oblasti veřejného zdravotnictví Public Health. Obesílala jsem spoustu různých organizací, jedna z nich, o kterou jsem měla zájem, byl právě Člověk v tísni, jakožto největší ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jasně, takže nejdřív to nebylo cíleně to Mongolsko ... 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Ne, já jsem o Mongolsku ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
... ale pracovat v takových ... 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
... ze začátku vůbec nevěděla. Původně jsem opravdu myslela, že hledám práci k doplnění úvazku v nemocnici i v téhle té oblasti jakoby rozvoji zde v Čechách. Ale vzhledem k tomu, že žádnou takovou pozici mi toho času Člověk v tísni nemohl ani nabídnout, protože těch zdravotnických stálých pozicí zde v Čechách není moc, lépe řečeno, nejsou skoro žádná. Tak mi byl nabídnut tenhle ten projekt, který tou dobou už byl plánován, jenom se hledalo, kdo by měl na ten projekt vyjet. V tu chvíli já jsem věděla, že nemám úplně nějaký plány na léto, věděla jsem, že ta práce teď, že nebudu pracovat ještě na plný úvazek tou dobou, takže jsem to ráda přijala jako možnost po zkušenostech teda ze zahraničí právě toho studia vyzkoušet si to, nebo fungovat i prakticky jakoby v projektu zapojené. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, měsíc jste tam byla? 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Byla jsem tam 5 týdnů. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
5 týdnů, tak to je víc než měsíc. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
O fous. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Člověk, i když má podobnou zkušenost třeba z Indie, kterou vy jste zmínila, tak nevím, nakolik se může připravit samozřejmě jakoby množstvím textu, které přečte a filmů a informací. Určitě vás taky nějakým způsobem připravovali ve společnosti Člověk v tísni, seznamovala jste se s tím konkrétním projektem. Ale jaký je ten prvotní dojem pak na místě? 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
No, já musím přiznat, že jsem v Mongolsku už byla, to znamená, že pro mě to nebyla úplně první zkušenost s Mongolskem jako takovým. Před 4 lety jsem tam už nějak procestovávala ze Sibiře ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Soukromě? 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Soukromě. Takže jsem věděla už moc dobře, do čeho jdu, věděla jsem, jak vypadá Mongolsko. Věděla jsem, jaká potrava, strava tam mi bude podávána po celou dobu mého pobytu. Ačkoliv ... 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
A stejně tě to překvapilo znovu. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Stejně mě to překvapilo, nemůžu říct, že úplně mile. Každopádně věděla jsem, do čeho jdu, věděla jsem, že vlastně v případě tohohle toho projektu je to naopak příjemný v tom, že se nejedná o klasickou rozvojovou zemi typu tropického, to znamená není to Afrika, není to, není tam žádná občanská válka, je to víceméně extrémně bezpečná země. Takže v tomhle tom byla ta moje příprava poměrně příjemná. Vlastně kromě nastudování nějakých statistických údajů, nebo údajů Světové zdravotnické organizace, abych měla vědět, abych věděla, s kým budu mít tu čest ve smyslu zdravotním, teda zdravotního systému. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to obecně funguje v Mongolsku? Protože je jasné, že tedy absencí té veřejné hromadné dopravy jde především o tom, že lidé z některých částí mají velmi ztíženou možnost se dostat k lékaři. Ale pokud jde o ten systém fungování, mají nárok na zdravotní péči, má každý z občanů ... 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Má, v rámci pojištění, které, musím říct, že je i pro občany Mongolska dost zvláštně zavedené. Nebyl mi moc nikdo schopný říct, nakolik vlastně se spolupodílí třeba finančně pacient, nakolik se nespolupodílí. V některých částech, kde jsme my byli, hlavně v těch jakoby vesnických oblastech, tak tam ta účast byla teda nulová. Ale někteří udávali, že ve velkých městech, nebo krajských městech, případně v Ulanbátaru ta finanční, ten finanční spolupodílení se na zdravotní péči je větší. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale předpokládám, že v tomhle projektu ... 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Bylo vše zdarma, bylo vše zdarma. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Může přijít kdokoliv, nezjišťujete ... 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Kdokoliv, opravdu jsme víceméně potřebovali hlavně kartu zdravotní, a to z důvodů ne ani tak jakoby pojištění, jako takového, ale spíš kvůli tomu, abysme zjistili, co pacient už prodělal, jeho anamnézu, případně jeho problémy předchozí. To znamená, že péče byla pro kohokoliv od dětí čerstvě narozených až po seniory. A víceméně koho, kdo si vybral jakou specializaci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy jste měla šanci, Jitko, ty vozy a jejich vybavení vidět předem, nebo to bylo až na místě tam? 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Viděla jsem pár fotek, Petr uvolnil. Ne, viděla jsem, viděla jsem, znala jsem to auto, znala jsem ho už z cest po Rusku, po Mongolsku. Takže ten klasický UAZ Forgon jsem věděla, o co jde. Věděla jsem, jaké tam je zařízení, protože jsem měla seznam teda vůbec všechného technického vybavení. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A co tam je? EKG předpokládám. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Je tam přenosné EKG, ultrazvuk, biochemický analyzátor, v těch prvních dvou imazích se trošičku liší to vybavení od těch druhých dvou krajů, imagů, kterým bylo předáno to vybavení teďko. Bývá tam audiometr pro ORL lékaře, samozřejmě všechny klasické přístroje typu tonometr, teploměr, lůžko přenosné, takové to základní, co každý lékař potřebuje k tomu, aby, aby mohl vůbec klinicky toho pacienta vyšetřit, plus teda k tomu všechny tyhle ty ultrazvuky, EKG a laboratorní vyšetření, ať už biochemický analyzátor, nebo hematologický analyzátor, vyšetření CRP, zánětlivého parametru, rapid testy na žloutenky a podobně. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Co teda konkrétně jste na místě dělala těch 5 týdnů? 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Vypadalo to tak, že jsem vlastně jezdila, objela jsem teda všechny 4 kraje a mým cílem bylo především monitorace, evaluace toho celého projektu takzvaně. To znamená ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili jak pracují zdravotníci s těmi dvěma vozy, které se tam daly loni. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Přesně, přesně, jak celý ten projekt funguje, jak fungují lékaři, jak je to organizovaný, jak celý ten, celý ten projekt vlastně funguje, jak funguje v každém z těch imagů, jaká je organizace ze strany nemocnice imagské, která to má vlastně jakoby na starosti, která pořádá tyhle ty výjezdy se svými krajskými lékaři, to znamená specializovanými lékaři, do těch menších vesnických oblastí, případně bagů, což jsou už jenom vyloženě území, pastvy, nebo pro pastevce, kde se vyskytují s jurtami. Takže tyhle ty klinické, tyhle ty ambulance jsem měla já na starosti, s tím, že jsem objížděla s těmi lékaři, s tím vším zařízením v té stejné jedné ambulanci nebo kliniky, nebo pojízdné ambulance, jak tomu chcete říkat. A odlehlé stepi, vesnice, tam už bylo dáno předem avízo, pacienti věděli, nebo pastevci věděli, že my přijedeme a přišli buďto do sumské nemocnice, do té vesnické nemocnice, nebo případně přímo do stepi, kde jsme postavili takový stan vyšetřovací, přišli na vyšetření. Takže já jsem sledovala, jak vyšetření probíhá, případně pokud jsem mohla, tak jsem i nějak lékařsky, medicínsky pomáhala, ačkoli samozřejmě lékaři, kteří jezdili na tyhle výjezdy, byli zkušení a rozhodně měli lékařskou praxi delší než mám já. To znamená, že já jsem mohla někdy někoho zaskakovat, když bylo hodně pacientů, ale stávalo se to spíš minimálně, spíš to bylo opravdu o tom, že jsem se snažila zjistit jako od pacientů, tak od lékařů, tak od těch jakoby vedoucích celých těch, buďto nemocnic sumských nebo imagských, jak ten projekt funguje, hledat úskalí, hledat řešení, případně potom navrhnout, jak by se to celé dalo ještě v něčem zlepšit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste byla tak laskavá, že jste pro nás speciálně pro naši rozhlasovou stanici a tento diskusní pořad, protože jsme jej samozřejmě plánovali už před tou cestou, natočila přímo na místě rozhovor s vaší mongolskou kolegyní, která právě vede na místě tým lidí. Říkám to dobře? 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
To byla, přesně tak, to byla vedoucí té, toho jednoho výjezdu. V jednom z těch imagů, kde jsme byli, kde každý výjezd má určený jednoho z lékařů, který teda je ten, vede ten výjezd, organizuje to celé, určuje, kdy, kam, jak dlouho se bude vyšetřovat a podobně. Takže je to rozhovor teda s ní o působení té mobilní kliniky u nich v imagu, o jejích zkušenostech, protože už byla opakovaně na výjezdech, zkušenosti z těch výjezdů, zkušenost lékařů, motivaci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A my si rozhovor s Angelan, to je jméno té ženy, té lékařky, teď pustíme, ještě jednou děkujeme, pouštíme samozřejmě jenom jednu jeho část. Do češtiny mi ji pomohla přemluvit kolegyně Jana Šmídová.
V čem spočívá důležitost mobilní kliniky, se kterou jezdíte? 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka /tlumočen rozhovor mongolské lékařky/
--------------------
Mobilní ordinace je nezbytná a důležitá služba. Ambulantní vyšetření se díky ní nedělají pouze v jednom místě, ale ordinace se dostává tam, kde je to nejvíce potřeba. V rámci výjezdu se nejen vyšetřuje, ale lékaři z krajské nemocnice si také vyměňují zkušenosti s okresními lékaři. Mobilní ordinace nejsou úplně novou myšlenkou. Jezdily už v éře socialismu. Po roce 1990 ale tato služba úplně zanikla. Teď takovou pomoc přináší Česká republika. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dlouho už s mobilní ordinací jezdíte a proč jste se vůbec pro tu práci rozhodla? 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka /tlumočen rozhovor mongolské lékařky/
--------------------
Jezdím od listopadu loňského roku. V nemocnici jsem odpovědná za ambulantní vyšetření, a tak jsem přirozeně i vedoucí výjezdového týmu. Krajské a okresní nemocnice spolupracují a dohadují se, jaké lékaře na výjezd vyšleme. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je hlavním přínosem mobilních klinik? 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka /tlumočen rozhovor mongolské lékařky/
--------------------
Důležité je, že nemoci u mnoha pacientů zachytíme v raném stádiu. Pro lékaře je to náročné, protože denně vyšetří i 100 pacientů. Zaznamenáváme i data, kolik pacientů mělo jaká onemocnění a předáváme je do okresní nemocnice. Ta už si pak jednotlivé případy může sledovat sama. Další výhodou je fakt, že v krajské nemocnici nemají při náporu pacientů čas každému vysvětlovat jeho onemocnění. V mobilní ordinaci pacienty také poučujeme, jak chorobám předcházet. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolikrát jste byla a výjezdu a jaká je nejčastější diagnóza, se kterou se setkáváte? 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka /tlumočen rozhovor mongolské lékařky/
--------------------
Byla jsem už na 6 nebo 7 výjezdech mobilní ordinace. Diagnózy se hodně liší oblast od oblasti. V okresech na severozápadě pacienti nejvíc trpí jaterními onemocnění, jinde jsou to žlučové nebo ledvinové kameny. Choroby většinou hodně souvisí se životním stylem lidí. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyjíždíte za pastevci i v zimě? 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka /tlumočen rozhovor mongolské lékařky/
--------------------
Jezdíme i v zimě. Ale je to velmi specifické. Nemůžeme rozbalit stan, takže musíme ordinovat v místním zdravotním středisku. Dny jsou navíc krátké a pastevci spěchají zpátky do svých jurt za svými zvířaty. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vaše delší výjezdy zvládá rodina? 

Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka /tlumočen rozhovor mongolské lékařky/
--------------------
Má práce je velmi časově náročná. Protože jsem v nemocnici jediná specialistka ve svém oboru. K tomu mám dceru. Jsou jí tři roky. Naštěstí ale mám skvělého manžela, který přestal pravidelně pracovat a stará se o domácnost. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, slyšeli jsme rovněž lékařku, která hovořila o svých podmínkách, o tom, jakým způsobem se dá pracovat a jakým způsobem právě díky existenci těch mobilních vozů se přímo zasahuje a poskytuje lékařská pomoc v Mongolsku. My bychom teď měli mít na telefonu Martina Klicnara, kterého jsem avizovala v úvodu relace. Je vedoucím mise společnosti Člověk v tísni v Mongolsku, také jsem ho citovala. Doufám, že spojení vydrželo. Děkujeme mockrát, víme, že v Mongolsku je teď úplně jiný čas a že jste se velmi obětoval pro to, abyste mohl být telefonním hostem Českého rozhlasu 6. Tak ještě jednou děkujeme. 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
Dobrý večer, zdravím z Mongolska. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, my děkujeme, děkujeme velmi. My si tady povídáme samozřejmě o tom, co všechno Člověk v tísni dělá, v jakých oblastech. Dostali jsme se i k té zdravotnické, která nás teď velmi zajímá. Kolik zdravotníků v současné době jezdí s mobilními sanitkami, teď už čtyřmi? 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
Tak, samozřejmě záleží, záleží na nemocnici, záleží, záleží na tom daném výjezdu. Ale podle mých zkušeností je to kolem tak 7 až 10 specialistů, kteří jezdí na ten výjezd s mobilní klinikou. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo vybírá ty specialisty? Protože Jitka hovořila o tom, že to jsou zkušení lékaři, kteří pracují i v nemocnicích a tudíž nepotřebují příliš zaškolovat. Kdo je vybírá, jakým způsobem pro ně jsou dostatečně známé třeba ty přístroje a ta zařízení, o nichž jsme hovořili a která jsou tedy součástí těch mobilních vozů? 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
No, tak, jak říkala Jitka, tak jsou to zkušení lékaři z krajských nemocnic. Dá se to nazvat, že imag je něco na úrovni kraje, co se týká správy. Nicméně jeden takový kraj je třeba větší než Česká republika. Tak jsou to zkušení lékaři, kteří mají s těmito přístroji zkušenosti a umí je ovládat. Možná, co se týká jejich nějaké další zkušenosti je, že tyto přístroje jsou mobilní, takže vlastně jde o jenom krátké přeškolení z těch přístrojů, které normálně znají, na jejich mobilní verze. A co se týká výběru, tak ten výběr není tak těžký, protože těch specialistů, kteří jsou schopni takhle vyjet, v těch nemocnicích není moc. A je to jeden z takových klíčových problémů v organizaci, protože těch specialistů moc není. Takže někdy se to musí plánovat tak nějak, aby někdo v nemocnici zbyl a někdo mohl vyjet na tento výjezd. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak často ty mobilní sanitky vyjíždějí? Kolik výjezdů ročně třeba máte zkušenost, že ty dva mobilní vozy loni udělaly? 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
Tak, co se týká počtu těch výjezdů, tak vlastně oni za ten rok udělají asi nějakých 16 výjezdů. Zase záleží podle, podle toho kraje a podle potřeb ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Každá, každý ten vůz, nebo dohromady? 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
Ano, bavíme se, bavíme se o tom jednom imagu, o tom jednom kraji, který je rozdělen na sumy, takže zhruba tento počet, aby vlastně během toho roku obsloužili, obsloužili celý ten kraj. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že pokud jsem dobře studovala podklady, tak že loni se takto podařilo tou mobilní cestou pomoci 6 tisícům lidí. Jak oni přijímají tu pomoc, jak se chovají k lékařům, jakým způsobem teď třeba měli možnost reagovat na Jitku? Zvykli si už? Protože většinou to bývá v praxi tak, že příjezd toho mobilního vozu je hlášen třeba obecním rozhlasem a pak se samozřejmě ta informace předává dál. 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
No, tak lidé to přijímají, přijímají velmi kladně, protože ten rozměr země jako je Mongolsko je pro nás Čechy nepředstavitelný. Takže někteří lidé opravdu nemají šanci se do té krajské nemocnice vůbec dostat. A to už díky svým povinnostem vůči zvířatům, nebo protože to jsou pastevci, tak vůči vzdálenostem třeba v zimě. Takže je pro ně opravdu velký problém se tam dostat. Takže vítají takovéto vyšetření vlastně, ať už preventivní, nebo když mají nějaký, když mají nějaký problém. Je to vnímáno velmi pozitivně ze strany, ze strany těch obyvatel. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte, Martine, vy tam jste vedoucím celé té mise. Samozřejmě se staráte o všechny ty projekty v těch oblastech, které jsme zmínili. Jak velká je tedy mise, kolik má zaměstnanců, kolik z toho jsou místní lidé? 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
Mise má 2 hlavní, 2 hlavní pobočky vlastně. Sídlo je v Darchanu, což je město asi 200 kilometrů na sever od Ulanbátaru. A druhá, druhá pobočka, která má na starosti zemědělský projekt, je v Sajn Šandu, což je v poušti Gobi, vzdálené asi 450 až 500 kilometrů na jih od Ulanbátaru, od hlavního města. A pokud se bavíme o stavu, který, který se podílí na každodenní práci, tak se bavíme zhruba o 15 lidech, kteří jsou rozděleni zhruba na půl mezi Darchan a Sajn Šand. Z toho jsou tady 3 Češi a zbytek jsou lokální zaměstnanci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten dorozumívací jazyk třeba pro vás je jaký? 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
No, tak samozřejmě mezinárodní je angličtina, s mongolštinou to vypadá špatně, protože ten jazyk je pro nás velmi těžký, takže umíme za dobu, co jsme tady, asi 10 slov. A dokážeme se velmi jednoduše domluvit v obchodě. Ale kupodivu máme i některé kolegy, kde je dorozumívacím jazykem čeština. Protože vztahy mezi Českou republikou a Mongolskem jsou, jsou dlouholeté. Obzvlášť teda z doby bývalého, bývalého režimu. Dokážeme se dohovořit s některými i česky. Takže máme ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, mě překvapilo, že právě ten rozhovor, který my jsme měli možnost slyšet, tak že byl jedním z těch jazyků, který se používal pro ten rozhovor, tak jsem tam slyšela i takovou lámanou češtinu, tak teď se to vysvětlilo. 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
Ano, čeština je tady hodně, hodně, hodně Mongolců studuje, studuje nebo studovalo v Česku, hodně, hodně jich tam pracuje, jsou tam celé rodiny některé a ti se jako postupně vracejí. Takže čeština je tady jazyk, s kterým se tady určitě potkáte. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, Martine, já bych vám chtěla moc poděkovat za to, že jste si udělal čas na posluchače Českého rozhlasu 6. Přejeme hezký zbytek večera, i když vlastně ne večera, ale spíše rána do Mongolska. A ať se daří na místě, děkujeme. 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
Děkuju, taky ať se daří, zdravím do Česka. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. 

Martin KLICNAR, vedoucí mise Člověka v tísni v Mongolsku
--------------------
Na shledanou. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Stále posloucháte, milí posluchači, diskusní Studio STOP Českého rozhlasu 6. Dnes o projektech společnosti Člověk v tísni v Mongolsku, konkrétně o těch ve zdravotnické oblasti. Bavíme se o poskytnutých mobilních vozech, sanitních, které jezdí v tuhle chvíli ve 4 krajích a nějakým způsobem se snaží samozřejmě pomáhat přímo na místě. Z Mongolska se vrátila také Jitka Bolchová, lékařka. Já jsem vás, Jitko, předtím nějakým způsobem uváděla, teď jste měla možnost slyšet Martina, i vás se samozřejmě chci zeptat. S čím nejčastěji tak chodí lidé, když se tam objevíte třeba ve stepi s mobilním vozem, zda jde spíše o preventivní prohlídky, nebo je i něco akutního? Jestli dochází výjimečně i k drobným zákrokům. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
S akutní péčí jako takovou jsem se teda osobně já tam nesetkala, protože ani není ta mobilní ambulance schopná poskytnou samozřejmě nějaké chirurgické zákroky a podobně. To znamená, že pacienti, pokud by tam opravdu se zrovna vyskytl s nějakou akutní, akutním problémem, tak by se rychle odesílal teda nějakou sanitkou do krajského města, kde je možnost to nějak dále řešit. To znamená, že spíše šlo o diagnostiku chroničtějších stavů. Musím říct, že mě osobně to jakoby z profesního hlediska velmi zaskočilo. Čekala jsem, člověk si řekne, Mongolsko, rozvojová země, to bude plný nějakejch infekcí, těšila jsem se osobně, jak se tam podívám na mor a jak prostě budu praktikovat v tomhle tom směru. Ale, upřímně řečeno, drtivá většina těch chorob, které my jsme ošetřovali, nebo se kterými jsme se tam setkali, byly záležitosti vlastně klasicky civilizační. Byla to hypertenze, vysoký krevní tlak, byla to cukrovka, byly to vůbec srdeční problémy, infarkty, nebo stavy po infarktech, byly to gastrointestinální problémy, se žlučníkem, vzhledem k tomu, že prameny, které pastevci využívají, mají v drtivé většině vysoký obsah minerálů, to znamená, že mají větší pravděpodobnost tvorby žlučových kamenů a tudíž žlučových kolik a vůbec gastrointestinálních problémů. Vzhledem k dietě Mongolců, která je velice tučná, tak, a víceméně jenom masitá strava tučná, tak vzhledem k tomu je vysvětlitelný lehce, že, že opravdu tyhle ty stavy tam jsou dost častý. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Petr na vás prozradil, že ačkoliv jste už předtím v Mongolsku byla osobně a byla jste seznámena třeba i se stravou, tak že vás na místě přece jenom zaskočila. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Přece jenom, já ...  

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak čím tak konkrétně? 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
... jsem samozřejmě během toho, když jsem tam cestovala naposledy před 4 lety, tak jsem nebyla tak dlouho úplně mimo jakoukoliv civilizaci typu vesnice nebo město nějaké větší. Takže jsem předpokládala, že tam bude k dispozici i takový ty klasický tsuj wan, takové nudle s masem a podobně. Každopádně při těch výjezdech my jsme byli opravdu jakoby v odlehlých oblastech, v kterých nás hostili většinou v jurtách pastevci a co tak logicky může člověk vymyslet ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
No, maso. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Přesně. Pastevci, hostili nás opravdu ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale bylo hezké zase, že se chtějí podělit o to, co vlastně, čeho mají sami nouzi. 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
To určitě, to je mongolská tradice, že opravdu když navštívíte jurtu, tak pokaždé vás musí pohostit vším, co mají vůbec k dispozici, což ale víceméně znamená pouze teda maso ze zvířat, které tedy pěstují, nebo které mají od koz přes skopového masa, případně koňské, velbloudí a jejich produkty, to znamená mléčné, to znamená všechny kvašená mlíka a spolu sýry takové tvrdé, ztuhlé tvarohy árul. Jinak víceméně člověk se nesetká s ničím, co by mělo jenom náznak toho, nějakých placek, nudlí, cokoliv, na co potřebujete obilí, jakékoliv přílohy k potravinám, nebo k tomu masu tam víceméně chyběly. To znamená, že člověk je opravdu jenom na takzvané masité stravě, k snídani, k obědu, k večeři. K tomu teda slaný čaj, případně nějaký vývar z toho masa. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Petře, já připomenu posluchačům Českého rozhlasu 6, že vy jste regionálním koordinátorem Člověka v tísni pro Asii obecně, který v Mongolsku několikrát byl a kdy řídíte odsud z Česka. Co je pro vás určující teď, aby vy jste měl zpětnou vazbu? Tak, samozřejmě ji máte od těch lidí, kteří tam v té misi působí. Ale co se teď bude dít? Teď se předaly ty mobilní vozy. Za jak dlouhou dobu se budou provádět počty třeba ošetřených pacientů, co plánujete? Jaký teď bude ten postup? 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Tak, my máme nastavený systém reportovací s těmi nemocnicemi, kdy nám jednou za čtvrt roku posílají souhrnné zprávy. A moji kolegové v Mongolsku, ať už je to Martin Klicnar, anebo naši místní zaměstnanci, tak ti do nemocnic by měli se podívat, řekněme, dvakrát, třikrát do roka. Já sám jsem sem byl na jednom takovém výjezdu podívat v květnu letošního roku. Hledáme i další způsoby, jak získávat, jak zlepšit pro nás tuhle tu zpětnou vazbu, jak mít víc informací o tom, co se skutečně, jak skutečně mobilní ordinace pomáhají. A to byl, to byl vlastně i jeden z úkolů, se kterým, se kterým Jitka do Mongolska odjížděla. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili i na základě jejich poznatků, které teď pro vás zpracuje, vy si zkusíte nastavit možná ... 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Ta její cesta by měla přinést doporučení, jak zlepšit tenhle ten systém reportovací třeba. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, tak a prozradíte něco, Jitko? Našla jste tam nějaké mezery, nějaké skuliny, které by mohly ještě zefektivnit přenos těch informací o využívání mobilních vozů, práci lékařů, o počtu pacientů a tak dále samozřejmě? 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Jakoby pokud se týče, týká teda reportování celého toho programu, nebo celých těch výjezdů, asi stěžejní samozřejmě jako všude jinde je motivace těch lékařů, jak jsou nastavený na ten projekt, jak moc to cítí jako součást jejich klasické praxe klinické v nemocnici. Tak to je stěžejní pro to, pro vlastně víceméně úspěch jakéhokoliv projektu. Pokud se budou jakoby cítit součástí toho projektu, tak i potom to reportování a snaha podílet se na tvorbě dalšího toho projektu a na jeho rozvinutí je, je majoritní, nebo je nejdůležitější. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A cítí se být součástí toho projektu, nebo mají tolik práce jakoby i v nemocnici, a jsou tak zavaleni, že udělají tu nejnutnější část, čili opravdu pomohou jako lékaři, ale ta administrativa ... 

Jitka BOLCHOVÁ, lékařka, Fakultní nemocnice na Bulovce, Praha
--------------------
Musím říct, že v drtivý většině opravdu, takhle, nejdůležitější je asi vědět, že ať už je to jakkoliv, tak lékaři tam nejsou nijak speciálně placení za tyhle ty výjezdy. Je to součástí jejich pracovního úvazku, nejsou teda tou dobou v nemocnici, každopádně jsou někde na výjezdu. Během toho výjezdu ale samozřejmě pracovní doba je mnohem delší než klasicky v nemocnici. A samozřejmě jsou někde ve stepi, bydlí bůhví kde, i přes noc mimo rodinu třeba, ty výjezdy některé trvaly až týden. To znamená, že ta motivace opravdu musí být těch lékařů silná k tomu, aby k tomu přistupovali pozitivně a nadšeně. Což musím říct, že v drtivé většině, nebo v drtivé většině případů tak opravdu bylo, že, že sami říkali o tom, že to je poslání, že je to hodně práce, že opravdu za to nemají žádné speciální příplatky, žádné volno, nic takového, ale že to je součást jejich práce a součást jejich poslání. Mnoho z nich z těch lékařů sami pocházejí z nějaké pastevecké rodiny. Mnoho z nich pochází z nějakých vesnic a ví moc dobře, že ta zdravotnická péče v těch oblastech není tak dostupná, jak by měla být. To znamená, že ještě k tomu přistupují o to víc s nadšením. Samozřejmě v tom hraje i roli to, že jezdí s mobilní klinikou 7, 87 lékařů, někdy víc, někdy míň, je to i teda záležitost taková společenská, kdy jsou všichni, teda v Evropě by se mohlo říct až team buildingová, kdy opravdu jsou všichni spojeni tou jednou ambulancí, v které sedí těch 15, klidně 20 hodin jízdy někam přes poušť do stepi a zpátky. To znamená, že drtivá většina z nich k tomu přistupuje pozitivně. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jitka Bolchová. Teď poslední dotaz na Petra Drbohlava. Vy jste naznačil, že ještě příští rok chcete sehnat finance a dopravit do Mongolska další dva takové mobilní sanitní vozy. V průběhu těch let samozřejmě dochází také ke komunikaci nejenom s nemocnicemi, ale i s úřady mongolskými, aby se do toho procesu pak už zapojily samy. Jaké jsou šance? V tuhle chvíli samozřejmě. 

Petr DRBOHLAV, regionální koordinátor Člověka v tísni pro Asii
--------------------
Tak, abych se přiznal, tak úplně ta největší priorita, co se pro nás, co se týče, řekněme, lobbování na mongolském ministerstvu zdravotnictví, se týká spíš zajištění spotřebního materiálu pro všechny ty diagnostické přístroje. A jestli se to podaří, my v to samozřejmě strašně doufáme. Ono to funguje v Mongolsku podobně jako s rozpočtováním u státních organizací u nás. To znamená, že mongolský stát, nebo to mongolské ministerstvo zdravotnictví nám ty peníze přislíbit může, ale pak to, pak to bude ministerstvo financí a parlament, kdo bude definitivně o rozpočtech rozhodovat. Takže, takže tohle to bude spíš na nich. Nicméně, a to tady dneska nezaznělo, Mongolsko má velké nerostné bohatství. A je jenom otázka času, kdy Mongolsko začne mít velké příjmy z tohohle bohatství. A myslím si, že v horizontu 5, 7 let by to pro mongolské ministerstvo zdravotnictví rozhodně neměl být problém dodávat jak spotřební materiál, tak případně pořídit mobilní ordinace do jiných krajů. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, snad máte pravdu, Petře. Patří vám dík, že jste přišli. Udělali si čas na posluchače Českého rozhlasu 6, kterým děkuji za pozornost. Český rozhlas 6 vysílá až do půlnoci, i když my už teď končíme. Za všechny se loučí, hezký zbytek večera přeje Jarmila Balážová. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas