9. února  2011  rubrika: Studio STOP

Nový zákon o střídavé péči – pro a proti

Otec s dětmi - Foto:  Corbis

Otec s dětmiFoto:  Corbis

Následujících živě vysílaných 50 minut budeme diskutovat o střídavé péči rodičů o jejich dítě po rozvodu. Ačkoli se podle statistik v České republice rozvádí zhruba každé druhé a půlté manželství, střídavá péče o dítě je stále něčím zcela neobvyklým.

Teď s ní počítá připravovaný návrh na změnu zákona o rodině, který se má projednávat každým týdnem. Proč vlastně? Jsou muži při soudních sporech o svěření dětí opravdu proti matkám v nevýhodě? Brání jistý přetrvávající stereotyp o svěřování péče v modelu, který se dlouhodobě osvědčil mimo jiné v Německu a ve Francii, tedy že se o dítě starají střídavě oba rodiče? To je téma dnešních 50 minut Studia STOP, jak už jsem říkala. Ještě jednou vám pokud možno nerušený poslech Českého rozhlasu 6 přeje od rozhlasového mikrofonu Jarmila Balážová. 

Střídavá péče, či střídavá výchova znamená, že o dítě pečují střídavě oba rodiče. Čas, který dítě stráví s oběma rodiči, by měl být v zásadě stejný, nebo alespoň podobný. Interval, v jakém ke střídání dochází, bývá od několika dnů do několika týdnů. V některých případech, samozřejmě záleží na zvážení a okolnostech, i delší. Společná péče či společná výchova je podobná střídavé výchově. Liší se však v tom, že nejsou pevně stanovené intervaly střídání. Rodiče tedy musejí být schopni se domluvit podle potřeby, kdy který z nich bude o dítě pečovat. Tolik vysvětlení dvou základních pojmů, které budeme dnes dosti užívat s mým hosty. A teď bych vám je ráda představila. Přišla Lenka Kohoutová, poslankyně ODS v Poslanecké sněmovně. Dobrý večer. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste přišla rovnou ze zasedání, stejně jako váš kolega Pavel Staněk, i vám dobrý večer. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Staňku, vy jste předkladatelem právě oné zmiňované novely návrhu, který by měl pokud jde o zákon o rodině upravit kromě jiného také střídavou a společnou péči, dostaneme se k tomu. Účast přijal i Aleš Hodina, provozovatel webu Střídavka. Ten si klade za cíl rozšiřovat informace o formách střídavé či společné výchovy dítěte či dětí po rozvodu. A samozřejmě určitý lobbing a diskusi s těmi, kteří mohou nějakým způsobem ovlivnit i na legislativní úrovni toto téma. I vám dobrý večer. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Pěkný dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já jsem samozřejmě ráda, že jste si i na sklonku dne, večera našli čas pro naše vysílání. Pro úplný úvod bych ještě pro doplnění informací ráda citovala právě z onoho návrhu novely zákona o rodině, který se bude co nevidět projednávat. Pak se zeptám i na váš odhad toho časového rámce, kdy by k tomu mohlo dojít. Cituji tedy: "Odborná i laická veřejnost již dlouhodobě požaduje, aby dítěti bylo i po rozvodu rodičů zachováno právo na kontakt s oběma rodiči ve stejné míře. Statistiky ukazují, že v České republice je 90 procent dětí svěřováno do péče matky. Střídavá, popřípadě společná výchova je nařizována přibližně ve 3 procentech případů. Přitom střídavá a společná výchova mohou nejlépe zajistit dítěti péči, která by odpovídala situaci, kdy rodiče spolu žijí dál." Tak, pojďme nejdříve, prosím, k objasnění toho historického boje, ať už na jedné straně legislativců a poslanců, zákonodárců, kteří se pokoušejí o změnu. A na druhé straně samozřejmě těch, kteří mají zájem o prosazení společné a střídavé péče. Proč si myslíte, že se to v České republice zatím nedaří? Chybí tady tradice? Kdo začne? Tak, Pavel Staněk, když předkládáte. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Dobře. Děkuji za slovo, ještě jednou hezký večer. Já si myslím, že se to nedaří právě proto, že k tomu nebyla přílišná vůle. Ať je to vůle na půdě parlamentu, případně vůle možná ze strany ministerstev, prostě nebyla k tomu v tuto chvíli, nebo doteď žádná zvláštní vůle. Myslím si, že i tím startovacím bodem, který trochu rozhýbal tu vůli a který koneckonců je jedním z motivů mé osoby, proč vlastně byla předložena ta novela, tak je i rozhodnutí Ústavního soudu z loňského roku, které jasně se přiklání právě k té využívání střídavé péče v rámci provozované péče o děti. Čili to je možná už teď velký posun, který vlastně nastal a který motivuje možná už i další zákonodárce, ne kolegy a kolegyně z parlamentu, i snad ze Senátu, že by teď ten prostor právě pro to byl. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Samozřejmě dávám prostor i Lence Kohoutové. Vy jste jediná žena, jste ze stejné politické strany jako Pavel Staněk, ale to neznamená, že nutně musíte samozřejmě jenom z tohoto titulu podporovat předkládanou novelu. A když už jsme potom i u té podpory, tak samozřejmě mě bude zajímat, jak to v současné době vypadá s podporou, pokud jde o nejrůznější politické strany. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Já se domnívám, že zdaleka nejsem v Poslanecké sněmovně jediná žena, která je pro střídavou péči. A ono se to nedá říct, jestli je žena pro nebo muž je pro. Ono je důležité diskutovat o tom problému a je důležité diskutovat, co nám to přinese. Ta novela zákona je rozměrově velice malá. Co do písmen. A velká co do obsahu. Protože doposud je to tak, že skutečně soudce může a nemusí vůbec o střídavé péči jednat, rozhodovat. On prostě se jí vůbec nemusí zabývat. A protože jsme si ověřili, nebo tak jak samozřejmě zkoumáme, jak to funguje jinde ve světě, tak střídavá péče je skutečně jedním z možností, jednou z možností, jak dobře vychovávat děti i po rozvodu u obou rodičů. Důležité je si říct, že třeba sousední Slovensko, které je s náma zákony velmi příbuzné, tak rozhoduje v 16 procentech o střídavé péči. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Proti našim 3 procentům. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
A proti našim 3 procentům. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To je značný rozdíl. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
V Belgii, která je nám taky docela podobná, je to 20 procent, tuším. A takhle bysme mohli jít stát po státě a zjistili bysme, že jsme trošičku zaspali a že je potřeba něco napravit. Já vím, že už v předešlém období se o střídavé péči v parlamentu diskutovalo, ale prostě nenazrála doba a ta teď nazrála a já jsem hrozně ráda, že o tom diskutujeme. Budeme mít dokonce seminář na toto téma. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
22. února. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
22. února, kam každý do parlamentu může přijít. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Na půdě Poslanecké sněmovny tedy. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Ano, přesně tak. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Je otevřený i veřejnosti? 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Parlament je obecně otevřený veřejnosti. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale má jistou kapacitu ten sál, ve kterém bude ten seminář probíhat. Tak co je potřeba udělat pro to, aby se třeba některý z našich posluchačů mohl toho semináře zúčastnit? Má se někam přihlásit? 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Nemusí se nikam přihlašovat, nejlépe každý zjistí informace na www.psp.cz, kde samozřejmě jsou veškeré informace o konaných aktivitách v Poslanecké sněmovně a 22., tuším, od 9 hodin je seminář na téma střídavá péče a možnosti pro a proti. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Co očekáváte od toho semináře? Předpokládám, že všichni 3 se zúčastníte toho semináře, protože je to taková otevřená platforma a možnost, Lenka má alergické problémy, já je moc dobře znám. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Omlouvám se, ano. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, v pořádku, to jenom pro naše posluchače. Bude to taková otevřená možnost dostat prostor. Samozřejmě i pro ty, kteří přicházejí s protiargumenty. Tak, co očekáváte, Aleši, třeba i vy od takového semináře? Vy jste si, když hovořila Lenka, něco zapisoval. To jenom zase, abych objasnila ty zvuky, což bývá při ... 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Já jsem si udělal jednu takovou poznámku, která se týká Slovenska, které bylo zde zmiňované. Je velmi zajímavé, že Slovensko vlastně do loňského roku vůbec nemělo v zákoně zakotvenu střídavou péči. Teprve v loňském roce v zákoně umožnili střídavou péči a je tam vidět ten raketový nárůst, že ta společnost ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to opravdu ... 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
... si tu střídavou péči žádá. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
... a je to opravdu díky té legislativní úpravě ten nárůst? 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Je, je. Je to díky legislativní úpravě. Já bych jenom ještě zmínila k tomu semináři. Ono je důležité diskutovat. Jak pro, tak proti. A samozřejmě je důležité si argumentovat, abychom neudělali někde chybu. Protože v dobré víře samozřejmě člověk může cokoliv opomenout a tady je dobré zmínit to, co si myslím, že kolega Staněk neřekl úplně tak jako dost hlasitě. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
On ještě bude mít možnost. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
A je to to, že my neříkáme, že soud musí rozhodnout, ale soud musí rozhodnout, pokud je to v zájmu dítěte. A to "v zájmu" bych dala velkými proloženými písmeny, protože prvotní musí být zájem dítěte. A nikdy nemůžeme dát na šarvátky rodičů například. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
My se, my se určitě k tomu ještě dostaneme, až budeme objasňovat, s čím právě přichází tento návrh té novely. Hlásí se Aleš Hodina. Já pak mám pro vás i jeden dotaz, ale řekněte, co jste měl na srdci. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Já bych chtěl jenom zareagovat na ten zájem dítěte. Ten zájem dítěte vlastně není v současném zákoně o rodině nikde definován. Není vlastně řečeno, co je tím zájmem dítěte. A bohužel současná praxe soudů je taková, že je ten zájem dítěte vykládán velmi různorodě. A bohužel často právě v neprospěch zájmu dítěte. Soudkyně si vybere určitou, řekněme, podružnější záležitost, kterou odůvodní rozsudek, kterým například zamítne střídavou péči a tvrdí, že je to v zájmu dítěte. Myslím si, že by zákon měl něčemu takovému právě předejít a myslím si, že i o tom by měl být právě ten zmiňovaný seminář, aby se tam tyto záležitosti vyjasnily. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Počítáte, když už jsme u toho semináře, také s účastí některých soudců? S tím, že je oslovíte? 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Já bych taky k tomu semináři něco dodal. Já si od toho slibuji i to, že nejenom, že si vyříkáme některé věci, nebo vyříkají si ti odpůrci i ti podporovatelé, ale hlavně se podaří možná přesvědčit právě třeba sněmovnu vůbec a naše kolegy, kteří ještě pochybují, nebo kteří jsou zásadně proti. O tom, že ten můj návrh má smysl. Protože v tuto chvíli, vy jste se na to ptala, jaká je podpora, nebo jste to tady zmiňovala, já to cítím zhruba skutečně, že společnost se rozdělila přesně na polovinu a že to je zhruba 50 procent ku 50 procentům. A já doufám, že se podaří v rámci toho semináře, a nejenom v rámci toho semináře, ale celkově osvěty tam ten poměr změnit ve prospěch té střídavé péče. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde to napříč politickými stranami? 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Jde to napříč, jde to napříč politickými stranami. Já si myslím, že skutečně to vůbec ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedá se tedy říct, že nějaká konkrétní strana je spíše pro nebo proti. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Ne, ne, ne. Určitě to není žádná politická entita, která by byla pro a politická entita, která by byla proti. Já myslím, že to spíš skutečně je opravdu individuelní posouzení každého jednotlivce. Protože si myslím, že cítí každý z nás kolegů a i kolegyň, že se to týká skoro všech a že ten problém je velmi citlivé společenské téma, které ovládá vlastně, nebo je opravdu celospolečenským problémem. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě uvažovat o tom, proč, jak jste říkali, tady ještě nenazrál čas a dokonce ani ta politická vůle na prosazení té legislativní změny, tedy předtím, doufejme, že teď to bude. Ale nemůže, Aleši Hodino, nějakým způsobem, a samozřejmě můžete odpovědět všichni, hrát svoji roli to, že ti, kteří se snaží prosadit střídavou či společnou péči, nejsou dostatečně hlasití? Že ten lobbing prostě není dostatečný. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Určitě to bude jeden z faktorů. Samozřejmě máme zde určité ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A ukazuje to tedy, myslíte, ukazuje to na ten zatím nedostatečný zájem ze strany otců, nebo eventuální strach drát se víc o svá práva a chtít vychovávat své dítě i po rozvodu stejnou časovou měrou jako matka? 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Já si myslím, že to není nezájem ze strany otců. Samozřejmě je část otců, kteří zájem vychovávat děti nemají. To bezesporu ano. Na druhou stranu je i část matek, které zase nemají takový velký zájem vychovávat své děti. A já si myslím, že to není jenom záležitost otců nebo matek, ale jsou otcové, kteří své děti opravdu vychovávat chtějí a bohužel dosud je na ně mnohdy pohlíženo tak, jako na tu první skupinu. To znamená na ty, kteří ty děti s klidem opustí a zajímají se jen o to, aby platili co nejmenší výživné. Ale pokud jsou to otcové, kteří skutečně mají rodičovství jako jeden ze svých životních cílů a priorit, tak v podstatě do značné míry byli dosud od těch dětí odstavováni. A protože jim třeba okolí řeklo, nemáte šanci se soudit, nemáte šanci dostat výchovu dětí u soudu, tak se třeba o to ani nepokoušeli. A pak se říká, že otcové nemají zájem. Ale není to z velké části bohužel, není to z velké části spíše bohudík pravda. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemyslíte si tedy, že to je tím, že ženy jsou v tomto hlasitější? Nebo mají silnější lobbing některých organizací. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Ale ano, to také samozřejmě platí. Jsou tady, jsou tady určité feministické organizace, které jsou navázány na penězovody i ze státního rozpočtu a ty bohužel, ač střídavá péče je rovnoprávnost, je rovnoprávná výchova obou rodičů, tak v tomto případě se paradoxně staví proti. A jsou bohužel slyšet. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi ne zase úplně všechny. Bohužel je tu nemáme, aby se mohly bránit. Ale pojďme ještě k tomu, jak je možné, že třeba v těch zemích, které jsme zmínili, na jedné straně tedy v tomto případě země, které můžeme dát jako příklad v této oblasti, čili je to zmiňované Německo a Francie například, ale i sousední Slováci, kde tedy proti třem procentům oni mají 16 procent případů, kdy rozhodnou o střídavé či společné péči. Čím to je, je to rozhodnutím prostě jít proti těm stereotypům, které tak už ze zvyklosti přetrvávají, že prostě to dítě má být s matkou, že mu tam bude lépe? 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Jestli dovolíte, já na to odpovím. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Staněk, ano. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
To je přesně to, co, kam vlastně směřuje ta novela. Ta novela opravdu, jak říkala Lenka Kohoutová, je naprosto jednoduchá pokud jde o text toho zákona, toho návrhu. Ale naprosto klíčová právě v tom slovu může a místo toho slova může tam je nařídí. A to je velmi klíčové slovo. Protože doposud ty soudy rozhodovaly skutečně tak, jak rozhodovat samozřejmě mají. To znamená mají úplnou rozhodovací kompetenci a pravomoc, proboha jsou tu pilíř, pilíř státní, státního fungování, státní moci. Ale v každým případě se děje to, že opravdu tady byly zažité mýty a které nikdo nechtěl bourat a nikdo si nechtěl připustit, že by to taky mohlo být jinak. A to je přesně to, kam jsme se chtěl trefit tou novelou. To znamená je to jakási, jakési přidruzení v tom názoru. To znamená má to vnímat soudce tak, že to je jeho primární způsob řešení situace, nikoliv někdy až možná někdy to vyjde, tak to tak nařídíme. Proto taky to procento je tak nízké. Ty 3 procenta sama o sobě, si myslím, že hovoří za vše. A je to opravdu jako alarmující v tom, že je podle mého názoru nezbytné změnit uvažování v rámci té rozhodovací činnosti. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká poslanec Občanské demokratické strany Pavel Staněk.
Stále jsme ve studiu, živě vysíláme. Téma střídavá, společná péče. Samozřejmě v rámci připravované novely zákona o rodině, který by měl změnit přístup, pakliže bude přijata tato novela, podaří se ji prosadit. Ve studiu, ještě jednou připomínám, je s námi poslankyně Lenka Kohoutová z Občanské demokratické strany, její stranický kolega, který přichází s tímto návrhem, který by měl změnit dosavadní zákon o rodině Pavel Staněk a je s námi i Aleš Hodina, provozovatel webu Střídavka. To je to, co je asi podstatné. Protože proč vy jste se rozhodl před časem, a jak dlouhým vlastně, založit webové stránky a portál, kde by mohli případní zájemci získat informace, vyměňovat si informace, diskutovat právě na téma potřebnosti či nepotřebnosti střídavé a společné péče? 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Tak, ty webové stránky neexistují dlouho. Teď mají přibližně roční výročí, takže je to věc nová. Viděl jsem právě, že nic takového vlastně na Internetu není. Nejsou tam servery, které by se střídavou péčí zabývaly a cítil jsem tam velkou mezeru a vidím, že je to otázka, která se týká mnoha rodičů a hlavně mnoha dětí. My prostě potřebujeme těm dětem pomoct, aby nepřicházely o své rodiče, aby, když už rodiče nezvládnou manželství nebo vztah a rozejdou se nebo rozvedou, tak aby tím ty děti trpěly co nejméně a pro ty děti jsou skutečně nejdůležitější, zvláště v raném věku, rodiče. Ani ne tak nějaké kroužky nebo cokoliv dalšího, ale skutečně rodiče jako dva nejbližší. A když o jednoho z nich to dítě přijde, tím, že se s ním může vídat třeba jenom jednou za 14 dní na den, na dva, což není výchova, to je spíš návštěva, tak to dítě je tím strašně ochuzeno do budoucna. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Lenka Kohoutová chtěla reagovat. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Já jsem jenom chtěla říct, že když se bavíme o zájmech dítěte, tak musíme jasně říci, že každé dítě není schopno být ve střídavé péči. A že pokud říkáme o zájmu dítěte cosi, tak samozřejmě musíme diskutovat o tom, co je to ten zájem dítěte. Zájem dítěte je jeho vyzrálost, zdraví, nejenom to fyzické, ale i to duševní. Je důležité diskutovat o tom, jestli to dítě vůbec přijme střídání a bydlení ve dvou místech. Protože to spousta dětí prostě nezvládne. Taky samozřejmě musíme brát ohledy na to, jakým způsobem ta rodina fungovala nebo bude fungovat. Protože samozřejmě pokud jsou patologické jevy v rodině, typu návykové problémy nebo ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Násilí. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
... nebo násilí samozřejmě, tak samozřejmě to je jasná kontraindikace pro střídavou péči. Kontraindikací by ale na druhou stranu nikdy třeba neměla být chudoba nebo ne neutěšené podmínky, ale třeba v bydlení v menším bytě jednoho z rodičů. To, to prostě jsou věci, kdy to dítě může do střídavé péče a toto by nemělo být překážkou. Ale ještě jednou bych se chtěla vrátit k té diskusi o změně myšlení. Protože společnost se vždycky vyvíjí, společnost někam postupuje a podobně. A já bych nás úplně nehanila za to, že tady jsou 3 procenta a někde je 16 a někde je 30. Prostě každá společnost k něčemu v určitém časovém běhu musí dojít. A já se domnívám, že jsme k něčemu nazráli, protože už v minulosti se tady diskutovaly možnosti změny. A prostě nikdy to neprošlo, nikdy se o tom dál jakoby nediskutovalo až do té legislativní podoby. Teď to je na stole, teď o tom diskutujeme a teď jsme dokonce docílili toho, že skutečně, jak říkal můj kolega, je to 50 na 50. Je to o tom ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
V Poslanecké sněmovně. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
V Poslanecké sněmovně. Já bych to tak tipovala, tak jak mluvíme se svými kolegy v podstatě dnes a denně o tomto problému, tak samozřejmě skutečně je to 50 na 50. Doba nazrála k diskusi a tedy říkám, že k možné změně a teď je jenom o tom vyspecifikovat ty určité nuance, co je ve prospěch dítěte, co je zájem a jak samozřejmě to udělat co nejlépe. Protože nebavme se o zájmu rodičů, bavme se skutečně o zájem dítěte. O tom, co je v jeho zájmu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Já když jsem si prohlížela webové stránky www.stridavka.cz, tak jsem, Aleši Hodino, tam kromě jiného narazila na jeden průzkum, který naopak mapoval postoj veřejnosti právě ke střídavé péči. A ukázalo se, že i u veřejnosti se ten postoj mění k lepšímu. A že zhruba polovina občanů dotázaných, já už si nepamatuji přesně, jestli jich bylo přes 5 tisíc, myslím, že tak nějak 5,5 tisíce, možná, jestli se nepletu, tak že polovina z těchto oslovených už je pro střídavou a společnou péči. Samozřejmě opět za předpokladu, že je to v zájmu dítěte, že to dítě samotné to chce, že ti rodiče jsou schopni se na tom dohodnout. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
No, já bych možná neřekl, že se postoj veřejnosti mění. Já si myslím, že ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl takto kladný vždycky? 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Postoj, postoj veřejnosti je takto kladný dlouhodobě. Jsou tam i průzkumy, které byly dělány v dřívějších letech a tam ty výsledky jsou podobné, nebo dokonce ještě lepší. Dokonce je tam průzkum, kde z 80 procent odpovídaly ženy a 2 třetiny by v případě rozvodu chtěly, nebo spíše chtěly střídavou péči. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by to ... 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Na jakém vzorku to je ale, Aleši. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, právě, to jsem se chtěla zeptat. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Na vzorku asi, tuším, kolem 150 lidí. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
To je málo. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Ano, pak byl dělaný ten ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže žádných 5, to jsem se ... 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Pak byl dělaný ten průzkum, který jste asi viděla, ten byl na asi 5,5 tisíci lidech. Tam zhruba polovina se vyjádřila pro střídavou péči, zhruba čtvrtina proti a zhruba čtvrtina neví. Takže ta střídavá péče tam pořád vychází jako, řekněme, nejpreferovanější varianta. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale zase samozřejmě jsme u toho, zda a do jaké míry, jako u všech průzkumů samozřejmě, se lidé snaží odpovídat spíš jakoby teoreticky, jak by to mělo fungovat, anebo jako kdo odpovídá samozřejmě. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
A co jsou schopni, a co jsou schopni přijmout sami. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. A kdo v té konkrétní situaci obstojí. Hovoříme o tom, zda dítě je připraveno a tak. Samozřejmě existují nejrůznější studie i ze zahraničí. Zabývají se třeba tím, od jakého věku, nebo v jakém věku, a je to samozřejmě, a já si to uvědomuji, velmi složité o tom hovořit paušálně, protože záleží zejména na tom, jak ta rodina funguje, jak komunikují ti rodiče mezi sebou. Ale existují takové studie, které by řekly třeba, ano, tak až v okamžiku dvou, tří let už to dítě je schopné nějakým způsobem jakoby zasáhnout do toho rozhodování a sdělit svůj názor? Pavel Staněk. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Já jsem ty studie samozřejmě neměl možnost vidět všechny, které existují na celém světě. Ale měl jsem možnost viděti jich poměrně dost. A ty studie se velmi různí. A já protože samozřejmě nejenom veřejnost, nejenom poslanci, nejenom matky a rodiče a otcové a babičky, ale samozřejmě i psychologové se nemohou shodnout na tom, která věková hranice, jestli vůbec nějaká věková hranice a která věková hranice je správná. Nelze to takhle paušalizovat. Vy jste to řekla úplně jasně. A já si myslím, že právě proto je na posouzení konkrétního případu, jestli ten nebo ten, nebo to které dítě má být, případně nemá být svěřeno do střídavé péče. Protože ten návrh nejde, nejde mimo rámec toho zákona o rodině. Pojďme si říct, že ten zákon o rodině dál v ostatním zůstává, to znamená soud bude muset dál provádět dokazování, jestli to dítě je způsobilé, připravené na tu výchovu tak, jak tady říkali moji spolustolovníci dneska u mikrofonu, tak jestli je připravené, jestli je pro něj ta adaptace vůbec možná. Jestli je možné i to, že bude vytržen třeba z nějakého přirozeného prostředí a bude přesazen někam jinam, jestli je vhodné to, aby si střídalo školu, anebo nestřídalo školu. Jestli je ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Zda rodiče bydlí a zůstávají v jednom městě ... 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Zda rodiče a tak dále. Čili těch podmínek je ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
V jedné lokalitě, bla, bla, bla ... 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
... tam strašně moc a je to přesně o tom, že každý případ je, a tak proboha je i založena justice, že každý případ je individuální a je potřeba to posuzovat zvlášť. To znamená, já si myslím, že musíme brát ten zákon v kontextu. Ten není jenom vytržený paragraf, že někdo něco tady předělává, mění, mění nějak legislativu. Je to o tom, že soud bude muset dál znovu normálně provádět dokazování. Čili bude muset se s tím vypořádat. Já dám na základě té věty, kterou my tam "jenom měníme", budu muset dávat soudci za úkol, aby odůvodnil, proč to neudělal. Proč nevyužil tu možnost dát, svěřit dítě po rozvodu do péče obou rodičů, respektive do té střídavé péče. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili to je ta, abychom opět zdůraznili, to je ta největší změna. Protože zatímco dosud se ten soud nemusel, pokud nechtěl konkrétní soudce, a nebyl, nebyla shoda třeba obou rodičů, kteří samozřejmě preferovali toto rozhodnutí, tak dosud nemusel absolutně se zabývat tou myšlenkou, zda je či není možné a vhodné tu střídavou péči použít. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Přesně tak. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Ano. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Řekla jste to úplně přesně. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
A navíc ještě ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste to dobře vysvětlil, já už jsem to pochopila. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
... v rozsudku bude muset být odůvodněno, proč bylo nebo nebylo rozhodnuto, což je samozřejmě určité vodítko pro oba rodiče, co třeba zlepšit, aby v následné době se třeba mohlo o střídavé péči rozhodnout ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To je to, co mě zajímá ... 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
A samozřejmě v případě negativním pro případ odvolání je to lepší vodítko právě pro ten odvolací postup. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To je to, co mě přesně na tom zajímá. Jakým způsobem o střídavou péči žádat, ať už teď nebo pak, bude-li ta úprava zákona o rodině. A zda lze přicházet s tímto návrhem ze strany jednoho rodičů nebo obou rodičů i po určitém období, kdy třeba soud už minus 3 roky zpět rozhodl o tom, že dítě zůstává, dejme tomu, v péči matky a prostě otec ho může vidět v těch a těch intervalech? Pavel Staněk. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Já si tady dovolím jako možná jako právník odpovědět, ne jako znalec všeho možného, ale tady v tom případě je to jednoznačné. Tady prostě opravdu nedostane, nedojde k žádné změně. Dochází v podstatě pouze ke změně, nebo pokusu o změnu myšlení rozhodování soudu, soudců, soudkyň. Ten soud můžu požádat já kdykoliv. Můžu požádat i poté, co nařídí třeba střídavou péči, tak se zjistí, že po roce ta střídavá péče nefunguje. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže i obráceně. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Samozřejmě. Ta střídavá péče může být naopak obrovský vliv na negativní vliv na to dítě, může se zjistit, že to prostě naprosto nefunguje, takže může požádat jeden z rodičů o svěření do své péče. A opačně. Zjistíme-li, že dneska je v péči to dítě převážně matky, v 90 procentech, tak prostě se může dojít k přehodnocení toho, že rodiče podají žádost na soud, nebo respektive návrh na soud, aby soud svěřil dítě do střídavé, případně do společné péče. My na to zapomínáme, ten návrh jde ještě na společnou péči, kterou jsme tam nezmínili a nezmínili jsme ji tady ve studiu dneska posluchačům. Ten zákon rozděluje, nebo ten návrh rozděluje právě střídavou a společnou péči, kdy já se domnívám, že ta společná péče je ještě mnohem složitější, takže bych rád, aby soud schválil dohodu. To tam dneska v tuto chvíli není. Soud by měl v podstatě respektovat to, na čem se účastníci dohodnou a měl by potvrdit to, že se opravdu na té společné péči dohodli. Jenom v rychlosti, společná péče je asi nejlépe aplikovatelná v situacích, kdy jsme rozvedení manželé a žijeme třeba ve společné domácnosti, respektive společné nemovitosti. To znamená máme už třeba skoro dospělé dítě a máme společný dům, akorát není prostě možnost buď finanční, nebo jiná možnost, jak se prostě ten majetek rozdělit a zůstaneme spolu. A takže si ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Proto se ty intervaly ... 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Přesně tak. Tam potom už je to vlastně ta společná péče je stejná, jako by byla, když jsou manželé sezdaní, akorát, že prostě oba, oba řeší porozvodovou péči. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Možná by bylo dobré k tomu dodat, že tedy střídavá péče takovou koordinaci rodičů jako společná péče zdaleka nevyžaduje. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to jsem i říkala. Aleš Hodina připomíná. Já jsem v úvodu citovala z toho vašeho zákona a také z vašich webových stránek a nejrůznějších informací, kterými jsem se snažila připravit na to dnešní vysílání. Právě jsem diferencovala ten rozdíl, ještě jednou tedy, v případě té společné péče není jasně definováno to časové období a ty intervaly toho střídání a tak a v jakých případech k tomu dochází, o tom hovořil Pavel Staněk. Pojďme, protože to je teď velmi podstatné. Vy všichni 3 samozřejmě se setkáváte s lidmi, kteří přicházejí s protiargumenty. Máte možnost s nimi diskutovat a měli jste i teď při přípravě právě toho návrhu změny zákona o rodině. Tak, jaké jsou nejčastější protiargumenty proti střídavé či společné péči? 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Tak, asi nejčastějším protiargumentem je stěhování. Že dítě přechází z jednoho domova do druhého. Naproti tomu je potřeba říct, že i při výlučné péči, pokud nemá dítě ztratit absolutně kontakt s tím druhým rodičem, tak vlastně k tomu stěhování dochází také, že. Také vlastně na určitou dobu, na ten takzvaný styk přichází k tomu druhému rodiči a pokud ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale třeba o víkendu a nenaruší mu to školu. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Ale, Aleši, to není tak, to, já to musím trošku opravit. Protože ten styk, o kterém mluví Aleš Hodina, tak je, že dítě jednou za 14 dní jde k tatínkovi na víkend, nebo k mamince na víkend a jednou za 14 dní třeba ve středu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
S tím nesouvisí změna školy například a tak. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Přesně tak. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
To ne. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Tady se musíme bavit o tom, že to dítě skutečně jde na týden, 14 dní nebo na měsíc úplně někam jinam, vezme si taštičku, kufřík, tašku do školy na záda a jde na delší časový úsek někam jinam, kde bude se učit, kde bude bydlet, kde bude prostě žít s jedním ze svých rodičů. A ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná s jeho novým partnerem. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Možná s jeho novým partnerem, možná s jeho nevlastními sourozenci. Pak si vezme zase za určitý časový úsek všechny věci a odchází. Protože jsou rodiny, který nemají rozděleno všechno dvakrát. A samozřejmě znám rodiny, kde i dítě má i kolo u maminky a u tatínka zvlášť. Ale pak jsou rodiny, kde toto ekonomicky není možné a ač jsem příznivcem, tak ale chci říct jednu věc. My skutečně musíme důsledně zkoumat ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hájit zájem dítěte. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
... u dítěte, jestli to to dítě zvládne. Protože my rodiče si často řekneme, no, tak to samozřejmě, tak jednou s maminkou, jednou s tatínkem. To dítě úplně bez problémů zvládne. Ale pak ... 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Dokonce ho to mnohdy obohacuje to dítě. Různý prostředí ... 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Ano, ale taky, taky musíte brát v potaz to, že to dítě jednak často hned nevezme to rozdělení, že už nemá maminku a tatínka v jednom bytě, ale že to je zvlášť. Taky, pardon, musíte brát v potaz, že dítě si bude nějaký časový úsek zvykat. Já jsem velkým nepříznivcem toho, aby dítě chodilo do dvou škol. Nebo do dvou školek. Protože si myslím, že to dítě aspoň nemáme vytrhávat z kolektivu a týden nebo měsíc být v jedné škole a druhé. To je smrtící. Tak ... 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Ty školky ale fungují bez problémů. Mám s tím vlastní zkušenost. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Dobře. Ne každé dítě to může vzít. Takže já bych se jenom chtěla vrátit k tomu, že ať mluvíme o čemkoliv, o týdnu, o měsíci, o 14 dnech, vždycky musíme dbát na to, jestli to dítě to zvládá. Musíme pozorovat to dítě i v průběhu toho střídání, jestli to dítě je stejný, jestli se nehorší ve škole, jestli má kamarády, nebo jestli se straní. To prostě je spousta faktorů, který, jestli nepřestaneme sledovat, jestli na tohle to nebudeme dbát, tak se nám pak může stát, že prostě si nevšimneme toho, že nám dítě neprospívá. Znám takový případ a prostě musela se vrátit dcera do rodiny k mamince, po dvou letech, nastalo znova střídání, protože ta, to dítě prostě na to bylo po dalších 2 letech zralý. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Lenka Kohoutová. Pavel Staněk chce doplnit. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Ono se těžko po Lence něco doplňuje. Já mám pocit, že to možná autorkou je Lenka Kohoutová, protože ona to vždycky tak hezký odůvodní. Ale my se na řadě věcí s Lenkou shodneme. Já jsem přesně zastáncem opravdu, skutečně aby to dítě mělo v podstatě nějaké zázemí. To je, to je klíčové. A to potom těžko lze, pokud to zázemí nemá, mít za to, že to je v zájmu dítěte. To prostě si myslím, že je mimo jakoukoliv diskusi a pochybnost. Ale nicméně, pokud jde o to stěhování. Tak tady já mám za to, že to stěhování je rovnocenné. Ono se stěhuje jednou od matky, jednou od otce. To není o tom, že se stěhuje jenom od matky k otci, a to je to stěhování. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
To samozřejmě. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Čili je to obousměrné stěhování. To je ten moment, a to je totiž, jak říkala, jak jsme se tady vlastně bavili o tom, jaké jsou největší argumenty. Že ono se dítě stěhuje od matky k tomu otci. Já se bavím, bohužel, o tom, že největší počet je tedy od matky k otci, protože matky to nejvíce, nebo nejhůře nesou. Ale ono to stěhování je naprosto obousměrné. A já mám skutečně na tento argument velice jednoduchý, velice jednoduchý protiargument. Že prostě to, to dítě v tu chvíli, kdy se s tím sžije, naprosto vnímá normálně. Já mám řadu ... 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Přesně tak. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
... řady případů, nejenom těch negativních, ale i těch pozitivních, kdy mi samy matky, a mám tam matku, která mi to potvrdila tento týden, která má střídavou péči třeba 6 let, má 2 syny a ty chodí každý týden k otci, každý týden k matce a nemají s tím žádný problém. Je to přesně to, co si musíme uvědomit, že to dítě musí být samozřejmě v té péči spokojeno, musí být pro něj komfortní. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Ale jenom bych doplnila ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A Aleš pak ještě Hodina určitě. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
... dvojí zázemí. To dítě musí mít dvojí pevný zázemí. Který mu musíme vybudovat. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to asi taky o psychické vyzrálosti toho dítěte. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Proto jsem nezmiňovala ... Ano, většinou o důvodech ... 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Ale střetává se, střetává se třeba s novými partnery jak u té matky, tak u toho otce. To není jenom o tom, že otec si našel novou partnerku. Najde si přece novou, nového partnera třeba i ta matka. A případné ... 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Kolego, jestli jste si nevšiml, neříkala jsem, že se stěhuje od maminky k tatínkovi a naopak. To jsem záměrně ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsem dávala jako příklad já. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
... jsem to vynechala, protože samozřejmě jsou to dvě ... 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Ne, my jsme s Lenkou ve shodě. Jenom je tady potřeba objasnit některé věci, abychom, abychom nevypadali, že máme úplně všechno vydiskutováno. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě samozřejmě, a to si asi uvědomuje úplně každý včetně našich posluchačů, nebo zejména u našich posluchačů Českého rozhlasu 6, že samozřejmě záleží i na psychické vyzrálosti těch rodičů. Na okolnostech, za kterých proběhl ten rozvod. Protože to všechno zejména velmi ovlivňuje tu konkrétní situaci. Ale vy jste říkal, Aleši, že máte osobní zkušenost s tím, že třeba mateřské školky ve vašem případě, při té vaší osobní zkušenosti, jsou na to lépe připraveny než školy. To je totiž věc, která posouvá to téma ještě dál. Nebavíme se jenom o tom, zda rodiče to zvládnou, nebavíme se jenom o tom, zda soudci budou tedy umět přihlížet k této možnosti a umět zdůvodňovat eventuálně, proč nebyla střídavá či společná péče. Ale také o připravenosti dalších těch subjektů. Ať už jde o potenciální zaměstnavatele, kteří pak budou muset samozřejmě vyjít vstříc, anebo třeba ty konkrétní školy. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Tak, skutečně u těch školek je to dáno tím, že tam je to výrazně jednodušší, že ty školky nemají nějaké ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaší školky, kterou, s níž vy máte zkušenost. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
... učební plány. Ne, tak obecně samozřejmě ty školky nemají tak, řekněme, svázaný program učebními plány jako školy. Že když se tam nenaučíte počítat nebo zeměpis, tak to musíte pak dohánět a tak. Takže skutečně u těch školek je to trošku jiné. A samozřejmě u těch škol střídání dvou škol, to je, řekněme, největší komplikace, která je možná u střídavé péče. Nebo nejvážnější představitelná komplikace. Samozřejmě existuje i tam varianta střídání v delších časových intervalech, například po půl roce nebo po roce. Kdy ty přechody pak nejsou tak dramatické jako mezi ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale to, že neuvidím jednoho z rodičů půl roku, tak to teda i kdyby mi bylo 15, tak nevím, jak bych zvládla. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Ne, tak samozřejmě mezitím musí, mezitím musí samozřejmě probíhat návštěvy u toho druhého rodiče. To ne, že by půl roku byl u jednoho rodiče a toho druhého vůbec neviděl. To v žádném případě. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Já teda musím na toto skutečně reagovat úplně stejně jako vy, jo. Protože já jsem pro, aby ta, aby ty intervaly byly co nejkratší. Aby to bylo skutečně ... 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Je to nejlepší, ano. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
... skutečně simulovalo tu péči, kterou má to dítě, pokud je to manželství vlastně v pořádku, pokud žijí všichni v jedné domácnosti. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Přesně tak. Já s tím souhlasím, protáčela jsem tady oči, ano. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Ale pak jde o to, jestli budeme vůbec moct ty intervaly nějak udělat, jo. U těch dvou škol. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem si promluvíme za chvíli. Stále posloucháte diskusní pořad Studio STOP.
Do konce vysílání živého nám zbývá zhruba 11,5 minuty. Pojďme posunout ještě to téma trochu jinam. A sice, protože myslím, že dostatečně aspoň jsme se snažili pohovořit o tom, jakým způsobem tedy se zabývat zejména tím, aby to bylo v zájmu dítěte. Ale hovoří se o syndromu zavrženého rodiče. Velmi často právě v okamžiku, kdy dojde k rozvodu a je nařízena péče jednoho rodiče s tím, že ten druhý rodič může dítě jenom navštěvovat, v případě, když to teď hodně zkomplikuju, tak že se ten rodič ještě odstěhuje, aby třeba jakoby psychicky to bylo jakoby unesitelné, nebo i z finančních důvodů, protože opouští nějakým způsobem i to materiální zázemí. A tak dále. Tak to jsou asi okamžiky, kdy, kdy musí být i pro toho konkrétního rodiče kromě rozvodu velmi obtížné, Aleši, se s takovou situací vyrovnat. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Tak, rozvod je vždycky velké trauma pro rodiče, ale i pro ty děti. A právě to, co tady bylo předtím zmiňováno jako určité problémy, které pak nastávají při té střídavé péči, tak oni to ani tak nejsou problémy střídavé péče, ale jsou to právě problémy způsobené rozvodem. Prostě pokud se rodiče rozvedou, tak to zázemí té jedné rodiny s těmi dvěma rodiči pospolu už to dítě ztrácí v každém případě bohužel. Takže pak jde o to, jak nejlépe nebo nejméně špatně tu situaci řešit a jak tu rodinu, tu péči obou rodičů mu vlastně nahradit, nebo dodat v co nejhojnější možné míře. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to ten, ano, Lenko. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Ono se to hezky mluví, tady od stolu ve studiu ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako o všem. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Ano, přesně tak. Ale samozřejmě bysme měli brát v potaz to, že když se rodiče rozvádějí, tak dítě by nemělo být nástrojem jejich pomsty. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Což často bývá. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Což často bývá. A právě to často pak bývá i v tom případě problém pro střídavou péči. Protože to dítě nechce k jednomu z rodičů proto, že bylo použito coby nástroj proti tomu druhému. A to je špatně. Čili je to tady důležité zmínit, ale to je nejenom zralost dítěte, ale zralost těch rodičů. Jestli ten, ty rodiče jsou tak zralí na to, aby se v klidu rozešli, když už se musí rozejít, a v rámci toho rozchodu se domluvili na péči o své dítě. O svoje dítě dál, jak prostě dál budou žít. To vidím jako hrozně důležitý nejenom jakoby ten zájem dítěte, ale samozřejmě duševní zralost a vyspělost rodičů. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Staněk a pak hned Aleš Hodina. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Já ještě na to taky chci reagovat jednou věcí. Já si právě myslím, že střídavá péče by mohla být jakýmsi možná preventivním opatřením právě, aby k tomu nedocházelo. Aby nedocházelo k jakémusi syndromu zavrženého rodiče, aby vůbec se k tomuhle kupčení s tím dítětem vůbec, aby k němu vůbec docházelo. Protože pokud skutečně nastane střídavá péče, nenastane to, co nastává ve většině porozvodových rodin, ty problémy s předáváním dětí. Problémy, které si vlastně ti rodiče dělají sami, kdy to dítě je svědkem toho, že se vzájemně buď napadají nebo nějakým způsobem se brání v tom styku. Nebo naopak jsou proti sobě štváni. Já si myslím, že ta střídavá péče, pokud by byla skutečně v nějakém rozumném intervalu, a jestli to je týden nebo je to, já nevím, třeba u někoho víc, u někoho o kousek méně, to znamená může to být úplně ne přesně vyrovnaná 50 na 50 procentuelně péče, tak si prostě myslím, že by mohla být skutečně i prevencí proti tomuhle dnes modernímu, bohužel dnes modernímu, fenoménu, a to je syndrom zavrženého rodiče. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Aleš Hodina chtěl reagovat. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Já s tím naprosto souhlasím. Právě pokud je jeden z rodičů nezralý a chce si nějakým způsobem uzurpovat dítě, nebo to dítě nějak štvát proti druhému rodiči, tak nejhorší je, pokud tento rodič dostane dítě do své výlučné péče. Na tom se, myslím, snad všichni tady shodneme. A ta střídavá péče právě dává prostor tomu druhému rodiči ukázat, že není tak strašný, jak ho ten bývalý partner pomlouvá a velmi, velmi omezuje tyto možnosti vzniku syndromu zavrženého rodiče a v podstatě dává oběma rodičům možnost jaksi na to dítě pozitivně působit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, že někdy v takových těch dramatičtějších situacích, kdy k rozvodu dochází zejména na přání jednoho z těch partnerů, nebo z důvodů, že si třeba našel někoho jiného a tak dále. Je potřeba i čas pro to, aby i ti rodiče k tomu dozráli, aby zpracovali i oni v sobě veškeré emoce, včetně těch negativních a pak bylo skutečně více rozhodující to, co je v zájmu jejich dítěte. Já si vzpomínám na jedno natáčení, kdy jsem pracovala v televizi, v takovém dětském diskusním pořadu, který byl určen právě dětem, a náctiletým. Jedno z těch témat tenkrát bylo právě "jsem z rozvedené rodiny". Tomu vždycky předcházela anketa. Naprosto náhodná, mezi náhodným vzorkem dětí z nějaké konkrétní školy. A já musím říct, že jsem tenkrát byla šokovaná dvěma věcmi. Jednak, že jsem absolutně netušila, že děti ve věku zhruba od 9 do 14 let budou takto velmi rychle, dokonce za přítomnosti kamery, ochotni hovořit o vlastních zkušenostech, protože jsem byla překvapená, že opravdu téměř každé třetí dítě mi řeklo, možná i častější to bylo, že se ho to osobně týká. Tak to byl jeden obrovský moment překvapení, že ty děti o tom byly ochotné mluvit. O té vlastní jakoby zkušenosti. A druhý, a to si opravdu pamatuji dlouhá léta, mi právě odpovídal jeden chlapeček, myslím, že měl asi 11 let, a ten říkal, že pro něj bylo velmi obtížné, když se ho rodiče, kteří evidentně byli rozumnější, nedocházelo tam k nějakým jakoby dramatickým střetům, ptali, s kým by chtěl zůstat. Tak on mi na tu kameru řekl, že odpověděl, že s babičkou, protože se nechtěl dotknout ani jednoho z těch rodičů. A dát tak najevo, že by měl někoho radši. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Se přiklání k jednomu nebo druhému, ano. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak možná v tomhle modelu zrovna v tomto případě by jakoby ten institut, mohu-li použít tento termín, střídavé péče byl vhodný. Lenka Kohoutová. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Přesně tak. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Já jsem dnes mluvila s jednou svojí kolegyní v Poslanecké sněmovně, která dokonce zašla tak daleko, že se šla zeptat dětí do školy, jaksi, jestli by chtěly být ve střídavé péči, kdyby se jich to týkalo. A říkala, že pro ni bylo velmi poučné, že, zase, bylo to zhruba 50 na 50, ale že děti často říkaly, ne, já prostě nechci se nikam stěhovat, ne, já bych nechtěl mít dva pokoje a do dvou se stěhovat, ne, já bych si nedovedl představit, že bych třeba chodil do dvou škol. Anebo, že bych týden bydlel jinde. To je taky zajímavý vzorek, zeptat se našich dětí, kdyby je to čekalo, jak by to bylo. Ale samozřejmě nevím, jak vypovídající ten vzorek byl. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Aleš Hodina a potom Pavel Staněk. A jenom upřesním, že do konce vysílání zbývá, zbývají asi tak 3 minutky, tak abyste oba měli šanci dostat prostor, tak buďte struční. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Ono u těch průzkumů možná by taky stálo za to se zeptat, jestli ty děti si uvědomujou i tu druhou stránku té mince. Že to nestěhování se, to zůstávání na jednom místě by v případě toho, že se rodiče rozejdou znamenalo, že tím fakticky přijdou o jednoho z rodičů. A jestli tedy budou dávat přednost tomu, aby o toho jednoho rodiče přišli, nebo tomu, aby se nemuseli stěhovat. A tam ty zkušenosti těch dětí, které ve střídavé péči jsou, neříkám, že jsou vždycky ve 100 procentech případů jaksi dokonalé a bez problémů a tak, ale vesměs ty zkušenosti jsou pozitivní a ty děti právě na tom oceňují to, že o ty rodiče nepřijdou a ty děti jsou ve střídavé péči někdy už od třeba 3, 4 let a zvyknou si na to naprosto bez problémů. A přijde jim to v pohodě. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Staněk. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Já jenom v rychlosti reakce na to, jak jste říkala o tom, že dítě vyjádří nějak svůj názor. Já si myslím, že i tady by právě soud měl využít toho, pokud to dítě skutečně v nějaké věkové hranici, věkovém, nebo v nějakém věku a má určitý názor a může ho vyjádřit a je celkem relevantní ten názor, protože už má nějaké rozumové schopnosti, tak by soud k tomu měl vždycky přihlédnout. To je přece i jeden z principů právě při tom rozhodování a při tom dokazování, že to dítě se je schopno, ať už za přítomnosti psychologa, případně psychologickým posudkem, případně, pokud už je starší, tak může to vyjádřit i samo. Takže já si myslím, že tady ten prostor by určitě mělo dostat. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Velmi stručně, Aleši. Poslední slovo tedy bude vaše. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Taková technická poznámka, jo. Tady ta otázka je tak nějak na úrovni, jestli chcete přijít o levou ruku nebo pravou nohu. Oboje je špatně. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To si asi všichni uvědomujeme, že ta rozhodování ... 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Fuj, to bylo ošklivý přirovnání nakonec. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebyl to hezkej konec. Ne, ne, ne, ne. 

Aleš HODINA, provozovatel webu Střídavka
--------------------
Přijít o rodiče je ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Všichni si to samozřejmě uvědomujeme včetně toho, že i v okamžiku, kdy není nařízena a uznána střídavá péče, tak jsou naopak rodiče, kteří jsou schopni se tak dohodnout, že jakoby k té návštěvnosti a kontaktu dochází velmi často. Váš odhad, prosím jednu větu, Pavle Staňku, kdy by se mohl tento návrh zákona o rodině, o čemž tady hovoříme, projednávat? 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Návrh byl zařazen na tuto schůzi, která běží od 1. 2. Ale bohužel zatím se ještě nedostal na pořad, na pořad jednání. Takže já doufám, že to třeba bude ještě aspoň v pátek. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Odhadujete to na týdny tedy spíš? 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
No, já ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Lenka kývá, že ne. 

Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
--------------------
Já si myslím, já jsem pesimista, další schůze. 

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/
--------------------
Pokud to nebude v pátek, tak až příští měsíc. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, uvidíme, uvidíme, budeme držet palce. A hlavně budeme toto téma sledovat i nadále. Děkuji za účast ve studiu všem třem hostům. Lence Kohoutové, Pavlu Staňkovi ... 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.  


 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace