18. května  2011  rubrika: Studio STOP

Stav dárcovství kostní dřeně v Česku

Dnes se budeme věnovat dárcovství kostní dřeně. A dárců není totiž nikdy dost. Chybí také vhodní dárci z určitých specifických skupin.

My dnes budeme hovořit o výsledcích Nadace pro transplantaci kostní dřeně, která stojí za vybudováním českého národního registru dárců dřeně. Ten nyní čítá přes 34 tisíc registrovaných dobrovolníků. Umožní tak záchrannou transplantaci dřeně od nepříbuzného dárce stovkám jinak nevyléčitelně nemocných pacientů. V České republice i v zahraničí. Náš registr je nositelem prestižních mezinárodních akreditací. A na svou velikost je považován za třetí nejefektivnější pracující dárcovský registr světa. Nadace pro transplantace dřeně je organizací s celostátní působností. Jejím cílem je napomáhat veškerým aktivitám ke zlepšení osudu nemocných s nejtěžšími chorobami krve a zhoubnými nádory. Kdo se může stát dárcem? Jak dlouho v registru může být? Jakým způsobem probíhají odběry? A jaké programy na podporu pacientů pro transplantaci a onkologickou terapii se u nás pořádají? To jsou otázky a téma pro následující minuty, v nichž vám představíme odborníky i statečné dárce, jejichž kostní dřeň pomohla zachránit konkrétní život. Ještě jednou přeji co nejlepší poslech Českého rozhlasu 6. 

A mými hosty dnes budou výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně Renata Jenšíková. Dobrý večer. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste byla tak hodná, že jste přijela do pražského studia z Plzně, za což vám samozřejmě patří dík. Problémy s parkováním, ty jsou v Praze vždycky. V každém případě děkujeme, že jste si udělala čas na naše posluchače. Celou dobu s námi bude na telefonu, doufejme, že vydrží spojení, také Tomáš Svoboda, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, který pracuje pro český národní registr dárců kostní dřeně již mnoho let. I vám dobrý večer do Plzně. Slyšíme se? 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Dobrý večer, slyším vás dobře, děkuji za pozvání, paní redaktorko. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemáte za co a my samozřejmě jsme rádi, že to spojení se teď se alespoň zdá, že je vynikající. Doufejme, že tak vydrží, takto my budeme hovořit v průběhu večera samozřejmě, jak už jsem avizovala, zavoláme i dvěma dárcům. Teď už konkrétně můžeme začít. Můžeme začít tím, kdy vůbec nadace vznikla a s jakým úmyslem tenkrát. Slovo dám paní ředitelce. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Dobrý večer. I já děkuji z pozvání do studia. Jsem velice ráda, že jsme se mohli sejít. Nadace pro transplantaci kostní dřeně vznikla v roce 1993, je tedy jednou z nejdéle působících nadací vůbec v České republice. A myslím si, že za tu dobu, kdy funguje, opravdu prokázala, že je organizací kvalitní a že funguje opravdu spolehlivě. Krátce po svém založení nadace zřídila a začala financovat český národní registr dárců dřeně. V něm jsou shromážděny, a je to taková databáze lidí, kteří jsou ochotni kdykoliv na vyzvání lékaře darovat svoji kostní dřeň, krvetvorné buňky jednomu konkrétnímu člověku, který stůně s leukémií nebo nějakou jinou poruchou krvetvorby. Ať už u nás, nebo kdekoliv ve světě. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, dotaz teď na vás. Nadace stojí právě za vybudováním onoho registru, tak jak o tom hovořila paní ředitelka. My jsme v úvodu také říkali, a to je velmi dobré, já to zopakuji, protože v takovém případě je dobré se pochválit, tedy v tomto případě pochválit vaši práci, vašich kolegů, protože český národní registr je třetím nejefektivnějším, to je, myslím, úžasné, na celém světě. Paní ředitelka už to naznačila. V jakých případech je tedy potřeba sáhnout právě k transplantaci kostní dřeně? 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Transplantace kostní dřeně se obecně provádí nejčastěji u zhoubných onemocnění krvetvorby, krve a kostní dřeně, lidově řečeno, dejme tomu, rakoviny krve. V nejčastějších případech tedy jsou to pacienti s leukémií. Akutní leukémií nebo chronickými formami leukémie. Nicméně transplantují se i jiné diagnózy, jako jsou třeba těžké útlumy té krvetvorné tkáně, kostní dřeně, jsou to i jiná nádorová onemocnění nebo to můžou být těžké defekty imunitního systému, které postihují často třeba i malé děti. A bez téhle léčebné možnosti tak by mnohdy ti pacienti zemřeli. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
My samozřejmě budeme dnes hovořit především o tom, kolik je v České republice dárců, co je možné udělat pro to, aby jejich počet ještě vzrostl a také to, za jakých okolností se může stát tím vhodným dárcem, jaké je věkové i zdravotní ohraničení a podobně. Ale teď ještě zůstaňme chvíli u těch pacientů. Vy jste naznačil, že v některých případech velmi problematického onemocnění je nutné poskytnout tu transplantaci i dětem. Je vůbec nějakým způsobem věkově, a teď se držme u toho věku, určeno to, kdy může pacient, pacientka, malé dítě přijmout transplantaci kostní dřeně od někoho jiného? 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
V zásadě ty hranice téměř dneska přestávají platit. Ta nejnižší věková hranice je, se týká opravdu malinkých miminek nebo dětiček, kterým může být několik měsíců, které v případě toho, že onemocní takovouhle agresivní diagnózou, takovýmhle onemocněním, tak nejsou jinak vyléčitelní, tak samozřejmě ta transplantace se provádí už u nich v tak raném dětském věku. Co se týče horní věkové hranice, tak ta se lety posouvala tak, jak se také posouvaly možnosti dnešní moderní medicíny. A takové té podpůrné péče. A když zapátráme třeba 15 let nazpět, tak transplantace kostní dřeně už se neprováděla u pacientů, kterým bylo víc než 50 let. Během těch posledních 15 let, tak ty hranice se velmi rozšířily a můžeme říct, že dneska transplantujeme lidi, kterým může být téměř 70 let. A kteří jsou třeba jinak v poměrně dobré celkové kondici. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká pan doktor Tomáš Svoboda, který je hostem a bude po zbytek pořadu tohoto vydání Studia STOP, ve kterém hovoříme o transplantaci kostní dřeně. Ve studiu s námi je výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně Renata Jenšíková. Vy jste chtěla něco doplnit. Máte před sebou, proto jsme trochu šustili, omlouváme se posluchačům, velmi zajímavou tabulku srovnání počtu dárců v některých zemích, nejen evropských, ale i ve světě. Připomeňme opět, že si stojíme velmi dobře, pokud jde o počet dárců a efektivitu. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
To určitě. Ten náš registr je velmi kvalitní, je velmi dobře ošetřený. Jednak v tom, že jsme schopni velice rychle ty dárce najít a jednak i ty vzorky krve, které máme u nás uchovány, jsou velmi kvalitně, dobře vyšetřeny, takže i pro ostatní registry je spolupráce s námi velmi dobrá. Ale já bych se s dovolením vrátila ještě trošičku na začátek. Jak říkal pan doktor, tato nemoc postihuje děti i dospělé, a proto právě při vzniku jednak nadace a jednak registru stáli také rodiče některých našich mladých pacientů, kteří společně s lékaři a dalšími lidmi spřízněnými z tady toho okolí založili právě obě organizace. Čili my ten lidský příběh, ty konkrétní příběhy těch jednotlivých lidí, pacientů a tak my máme už od svého začátku. Na svém počátku. A snažíme se s těmi lidmi ten jejich život prožívat i v tom, že třeba nadace podporuje sociálně znevýhodněné rodiny, které u nás mohou nějakým způsobem žádat o grant, tedy pacientů samozřejmě, ne zdravá veřejnost, a poskytujeme pacientům i třeba výhody na ubytování v našem hotelu, který máme ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
V Plzni. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
... v Plzni. Když přijedou k nám na vyšetření, tak mohou třeba za velmi výhodných podmínek u nás bydlet a mohou tam bydlet třeba i jejich rodinní příslušníci, kteří za nimi třeba po dobu léčby dochází, což je ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom řekněme, že nadace stála i za vybudováním multifunkčního centra v Plzni. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
To je pravda. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu bezplatnému ubytování nemocných, o kterém hovoříte teď. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
To je právě ono a to je, řekla bych, jeden z těch výrazných nadstandardů, který v českém zdravotnictví můžeme hmatatelně ukázat. Tu péči o vlastně celou tu rodinu, nejen o konkrétního pacienta. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten lidský faktor je velmi samozřejmě zajímavý, velmi konkrétní. Prolínají se příběhy konkrétních lidí, ta motivace některých rodin je nesmírně silná. Předpokládám, že samozřejmě podobně se na to snaží i v dalších zemích. Můžete nám přiblížit některá čísla, o nichž jsme hovořili? 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Tak, abychom navázali teda na to srovnání s celým světem. V České republice v současné době máme tedy dva registry dárců dřeně, jednak náš plzeňský český národní registr dárců a potom je ještě jeden registr v Praze, který je menší a ne tedy tak výkonný jako ten náš. A celkově tedy v přepočtu na všechny obyvatele naší země, tak půl procenta všech, naší populace je právě v registru. Tedy každý dvoustý Čech je potenciálním dárcem dřeně. V Německu třeba, v sousedním Německu, je to kousek za hranicemi, je velikánský kvalitní registr, který má zhruba 4 miliony dárců, to je 5 procent populace. Říká se, že každý 20. Němec je tedy dárcem, potenciálním dárcem dřeně. A ta znalost o povědomí, nebo to povědomí o problematice dárcovství dřeně je tam neporovnatelně větší než u nás. Proto bychom byli rádi, kdyby se ten zájem zvýšil. Protože čím více lidí v registru je, tím je větší šance, že bude nalezen vhodný dárce pro toho jednoho konkrétního člověka, který někde stůně a který, když toho dárce nenajde, tak bohužel nemůže dál žít. Zajímavé je, že třeba v Izraeli je registr, který čítá 570 tisíc dárců, což je neuvěřitelných 7,6 procenta populace. Čili každý 13. člověk, každý 13. obyvatel Izraele je potenciálním dárcem. Takže když to dokážou tam, když to dokážou v Německu, proč bychom to nedokázali u nás v České republice? 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To srovnání je velmi zajímavé. Vy jste si samozřejmě připravila fakta a údaje srovnání s těmi zeměmi, kde jsou mnohem uvědomělejší. Předpokládám, že jejich národní registry se budovaly také mnohem delší dobu. Je to tak? 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Budovaly se déle, například registry spíše v té západní Evropě a v Americe, jinak registry vznikají postupně. Jsou země, které třeba registry dárců vůbec nemají. To jsou země zpravidla na východ od nás. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde bychom, pane doktore Svobodo, doufám, že se ještě pořád slyšíme ... 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Ano. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
... a že jste s námi, ano, funguje to spojení, to je vynikající. Kdybychom měli zauvažovat nad tím proč každý dvoustý Čech, a to rozhodně není špatné číslo, ten náš registr je skutečně třetím nejefektivněji fungujícím na celém světě. Na rozdíl od každého 20. Němce a každého 13. Izraelce je v tom registru dárců kostní dřeně, čím si to vysvětlujete? Je to i tím, že naše občanská společnost se začala znovu budovat teprve po roce 1989, chybí osvětové akce? Co všechno může se ještě pro to zlepšení udělat? 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Určitě to bude kombinace několika těch faktorů, které jste právě vyjmenovala. Myslím si, že to číslo samozřejmě v tom máme přeci jenom handicap oproti těm zemím, které zase jmenovala paní ředitelka Jenšíková, tkví to jednak v tom, že samozřejmě ty registry tamější opravdu fungují už několik let déle než ten náš. To znamená první registry začaly vznikat v západní Evropě už na konci 70. let, tím pádem mají od nás náskok zase minimálně 10, 15 let možná navíc. Další faktor je nepochybně samozřejmě nějaké to společ..., celospolečenské uvědomění. Tam, dejme tomu, možná funguje zase ten faktor, když si vezmeme třeba Izrael, že ten národ přeci jenom stojí více při sobě, je tam určitě ta složka nezpochybnitelná, že v Izraeli je povinná vojenská služba jak pro muže, tak pro ženy. A tím pádem většina těchhle těch náborových akcí právě v Izraeli se koná během té jejich vojenské služby. Tím pádem si vysvětlujeme to, proč těch dárců je tam tolik. V Německu zase ta pověstná německá disciplína bude přeci jenom trošku jiná než, než to prostředí tady u nás v Čechách. Nicméně v neposlední řadě hrajou roli i peníze nebo finance. To nesmíme pominout. A jisté je to, že například ten německý registr dárců kostní dřeně nemá v podstatě nějaké takové limity, přísné limity na výběr dárců kostní dřeně, jaké máme třeba my v českém národním registru. Protože mají přeci jenom lepší finanční možnosti, lepší možnost financování toho vstupu těch dárců do registru. Což není levná záležitost. A co si u nás v Čechách musíme hradit sami z vlastní kapsy, nebo vlastně z fungování právě Nadace pro transplantaci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme tedy k tomu, kdo se v České republice může stát tím vhodným dárcem a jaké jsou ty limity? Pojďme tedy k tomu, kdo se může skutečně stát dárcem a kdo je vhodný nejenom z hlediska věkového, ale také zdravotního zejména. Paní doktorka Jenšíková chtěla ještě něco připodotknout než tedy začneme se bavit i o těch limitech, které my klademe na potenciální dárce. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Já bych jen ráda řekla, že při vstupu do registru ten člověk, který se rozhodne přidat se k té skupině dárců dřeně, tak jednak se to odehrává na transfúzních stanicích, kde je mu odebrána jedna zkumavka krve, skutečně jenom jedna zkumavka krve, ze které se potom provádí vyšetření určitých transplantačních znaků. A to vyšetření stojí zhruba 3 tisíce korun. Čili jak je vidět, je velice drahé. A tato vyšetření hradí právě Nadace pro transplantaci kostní dřeně a my právě většinu peněz, které získáváme na tato vyšetření, získáváme díky přízni široké veřejnosti. Nemáme žádné granty, státní dotace nebo jiné podpory, ale skutečně pomáháme díky systematické dlouhodobé podpoře lidí, obyčejných lidí, kteří posílají tu 20, tu 30, tu 50 korun, anebo třeba i větší částky. Právě proto, že vědí, jak ta služba je nesmírně důležitá. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy neuvěřitelné, že neexistuje ze strany ministerstva zdravotnictví a jakoby té státní formy žádná snaha o podporu takového registru. To se mi zdá téměř neuvěřitelné. Pane doktore, jakým způsobem tedy, zůstaňme ještě chvíli, než půjdeme k těm pacientům, se dá i z hlediska těchto finančních limitů a z hlediska závislosti na finančních darech od široké veřejnosti, konkrétních firem, budovat a posilovat český národní registr dárců kostní dřeně? 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Tak, největší samozřejmě největší část toho zisku nebo těch financí, které se nám podaří získat prostřednictvím právě té nadace, tak směřuje právě na to vstupní vyšetření nových dárců kostní dřeně, které, jak říkala paní ředitelka, zhruba stojí 2 až 3 tisíce korun. A hradíme si to z vlastních zdrojů. To znamená při nějakém objemu, kdy každým rokem do registru vstupuje zhruba asi 1500 nových dárců, tak samozřejmě spočítáte si snadno, že, dejme tomu, nějaké 3 miliony korun jsou potřeba jenom na to základní vyšetření pro vstup do registru. Tím pádem samozřejmě jsme limitovaní v těch finančních možnostech a sháníme ty zdroje právě přes tu nadaci. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou firmy, například v České republice, a také konkrétní donoři jednotlivci ochotni investovat své finanční prostředky do této oblasti? 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
To je asi otázka spíš na paní ředitelku, tak dám prostor jí, rád. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Ano, jsou firmy, které nás nějak dlouhodobě podporují. Ví, že ty peníze budou použity rozumně, že budou použity skutečně pro zdraví konkrétních lidí. Ale velkou, velkou prostě, velkou část našich příjmů tvoří právě ty dary jednotlivců, které jsou různě vysoké a které jsou, jak říkám, třeba po 10, 20 korunách. Zajímavé je, že třeba máme jednu firmu, nevím, jestli mohu jmenovat, Barum Otrokovice, kde pravidelně zaměstnanci každý měsíc ze svého platu dávají těch symbolických několik desítek korun, posílají nám je a je to tam skutečně hromadná záležitost a je to výjimečné a svědčí to o tom, že se pro tu myšlenku nadchli. Na druhou stranu spoustu těch lidí přímo z firmy vstoupilo do registru a jestli se nemýlím, a pan doktor mě může, prosím, když tak opravit, tuším, že 8 z těch lidí už skutečně kostní dřeň někomu darovalo. 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Hm, je to přesně tak, ano. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
My máme teď na telefonu dárce, ale ještě ho necháme chviličku, ať poslouchá naše vysílání. Pojďme k tomu, kdo se tedy může stát v případě zájmu, představme si, že teď někdo z posluchačů se rozhodne stát se dárcem kostní dřeně, potenciálním čili nechat se zaregistrovat u vás v tom registru a pak čekat, jestli bude či nebude někdy vyzván k odběru. Jaké jsou omezení? 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Takže, základní kritéria pro vstupu do registru dárců dřeně jsou taková, jednak samozřejmě nějaké celkové zdraví toho dotyčného, to znamená vyžadujeme to, aby člověk nebyl léčen pro nějaká závažná onemocnění, jako jsou onemocnění srdce, plic, krevního oběhu, aby neužíval nějaké chronické léky dlouhodobé, kombinace léků na vysoký krevní tlak a tak dále. Nicméně umožňujeme, nebo umožňujeme vstup lidem, kteří třeba mají sezónní alergii, užívají antialergické preparáty, užívají samozřejmě hormonální antikoncepci a tak dále. Tak to je jedno kritérium. Druhé je kritérium věku, nebo takové věkové omezení, o kterém už jsem trošku mluvil. Pro vstup do registru, nebo vstup do registru umožňujeme lidem, kterým je od 18 do 35 let věku. Ta spodní hranice je asi jasná, ta horní věková hranice je trošičku problematičtější. Nicméně my k ní máme své důvody. A právě myslím, že tahle vyšší, ta horní věková hranice rozhoduje pro tu efektivitu toho našeho registru. Odlišuje nás od toho, jak jsem říkal, že třeba v Německé spolkové republice nemají toto věkové omezení, tak těch dárců pochopitelně mají více, nicméně ti starší dárci jsou mnohem hůře odebíratelní, nebo jsou mnohem hůře využitelní. Takže to je druhé kritérium, věkové. 18 až 35 let. Poslední a taková věc, která přeci jenom tak k tomu patří je ten punc dobrovolnosti. Ten dárce musí se pro všechno toto rozhodnout zcela dobrovolně bez nějakého násilí a musí počítat s tím, že vlastně v případě potřeby bude darovat kostní dřeň, nebo ty své krvetvorné buňky člověku, kterého vlastně nemusí nikdy poznat. Ať to může být dítě nebo dospělý, ať to může být pacient v České republice nebo v zahraničí. Prostě bez nároku na to, že ho vlastně někdy může poznat, musí s tímto souhlasit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pak se samozřejmě někdy stane, že třeba na přání pacienta nebo jeho rodiny k tomu seznámení dojde. 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Právě tahle situace je poměrně výjimečná a má svá velmi přísná kritéria, kterými se musíme řídit podle zase různých mezinárodních standard a jsou prostě pro ty registry závazné. Jednak vždycky od toho odběru nebo té transplantace toho pacienta na druhé straně musí uplynout minimálně řada několika let, tak aby bylo poměrně jisté, jasné, že ten pacient je opravdu uzdraven, že by měl být už bez té nemoci. A druhá, druhý faktor je samozřejmě ten, že obě ty strany si to musí navzájem přát, nesmí to být proti vůli jednoho z nich. Takže v tom případě pak se to samozřejmě umožňuje. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká pan doktor Tomáš Svoboda. Renata Jenšíková bude chtít doplnit. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Já bych jen ráda doplnila, jak říkal pan doktor, ta pravidla pro vstup do registru jsou vlastně podobná jako u dárcovství krve. Také většina těch dárců kostní dřeně se rekrutuje z již registrovaných dárců krve, kteří právě pravidelně docházejí na transfúzní stanice. Obecně se dá říci, že k dárcovství ať krve nebo kostní dřeně inklinují lidé, kteří jsou altruisticky založení a chápou tedy ten význam pomoci druhému. Také ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam víc žen, mužů nebo ten poměr je zhruba stejný? 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Náš registr je významný tím, a zase poprosím pana doktora, aby mě opravil, jestli se mýlím, že mírně převažují v současné době mezi těmi vstupujícími muži. Což je velmi dobře, protože právě muži, kteří jsou velcí a statní jsou těmi ideálními dárci kostní dřeně. 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Hm. Je to tak, přesně, jak říká paní ředitelka, ač se to může zdát někomu úsměvné, tak prostě tím ideálním dárcem kostní dřeně je opravdu osoba jednak co nejmladší, osoba jednak co největší, to znamená nejhmotnější, tak, aby tam byl prostě takový poměr, dejme tomu, hmotnosti nebo tělesného povrchu ve prospěch toho dárce. To znamená ideálním dárcem bude mladý velký muž pro třeba ženu pacientku nebo i dětského pacienta, tak to je samozřejmě nejideálnější poměr. A vybíráme si přednostně, nebo pokud máme možnost výběru, tak samozřejmě volíme nejčastěji muže, protože žena jako dárce každým svým prodělaným těhotenstvím tak získává ve své krvi nebo ve svém těle takové jakoby protilátky, které potom mohou mírně zkomplikovat ten efekt té transplantace. Není to velký problém, nicméně pokud je možnost volby, tak vždycky volíme spíše dárce muže. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Což ale neznamená, milé dámy, že vy byste neměly se rozhodnout stát se těmi, kdo někomu mohou zachránit život, anebo prostě jenom jsou v registru, pokud se ukáže při odběrech, že vaše kostní dřeň by byla kompatibilní a přijatelná pro některého z pacientů. Ale to jsou prostě drobné výhody. Velmi stručně, paní Jenšíková, pak už musíme bezpodmínečně dát prostor panu Floriánovi, protože má také své povinnosti. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Já bych jen ráda upřesnila, my se tady celou dobu bavíme o dárcovství dřeně, bavíme se tedy o dárcovství dřeně nepříbuzenském. Protože darovat kostní dřeň mohou i lidé, kteří jsou příbuzní a kteří se, tam se ti dárci najdou pro pacienta přímo v rodině. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ti jsou oslovováni také samozřejmě přednostně. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Ti jsou oslovováni také v rámci hledání dárce dřeně a tohle ten registru sdružuje lidi, kteří jsou vhodní pro nepříbuzenské transplantace. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano. Ti příbuzní jsou oslovováni samozřejmě přednostně. Protože se předpokládá, že ta shoda by mohla být automatičtější. I když to tak nemusí být. A my už teď máme na telefonu pana Floriana, jednoho z dárce. Dobrý večer. Děkuju moc za to, že jste si udělal čas. 

Milan FLORIAN, dárce kostní dřeně
--------------------
Dobrý večer, dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se nechal zaregistrovat, odebrat si teda tu první zkumavku krve zhruba před 15 lety. Jaká byla tenkrát vaše motivace? 

Milan FLORIAN, dárce kostní dřeně
--------------------
No, přiznám se vám, že v tom věku 20 a něco jsem nepřemýšlel nad tím, co to může znamenat pro někoho druhého. Takže spíš mě oslovili v té transfúzní stanici a šel jsem do toho bez dalších představ o tom, co to může komu přinést nebo nemusí přinést. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale pak jste asi čekal celou tu dobu, protože vy jste čekal dlouho, asi 15 let, než se objevil někdo, u koho se zdálo a byl ten předpoklad, pak se i samozřejmě potvrdil, že by potřeboval právě tu vaši kostní dřeň. 

Milan FLORIAN, dárce kostní dřeně
--------------------
No, čekal jsem dlouho, byla už předtím se stalo, že jsem měl s někým shodné znaky ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A očekával jste ... Aha, aha ... 

Milan FLORIAN, dárce kostní dřeně
--------------------
... ale nepovedlo se to, což mě docela mrzelo. A teď už jsem přestával věřit, že by to mělo smysl, že někomu budu moci pomoct, no. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a nakonec tedy jste loni byl odebrán v prosinci. Ty odběry bolí, nebolí, velmi často se diskutuje o tom, že na rozdíl od dárcovství krve ta kostní dřeň je přeci jenom, i když existují dva způsoby i odlišitelné právě tou mírou bolesti, že to je přeci jenom jakoby mírně nepříjemné. 

Milan FLORIAN, dárce kostní dřeně
--------------------
Já se přiznám, že mě to nebolelo prakticky vůbec. Ani při odběru, ani po odběru jsem nepociťoval žádný, naprosto žádný zdravotní problém. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dlouho jste potom čekal, pane Floriane, na to, zda tedy tentokrát to vyjde a ta kostní dřeň bude skutečně transplantována a uchytí se? 

Milan FLORIAN, dárce kostní dřeně
--------------------
On, prakticky ty první kontakty začínaly někde v létě a ten odběr vlastně se uskutečnil v prosinci. Takže téměř vlastně půl roku, můžu říct, to trvalo, než k tomu praktickému odběru a té transplantaci došlo. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký to byl pocit? Ptám se teď záměrně, protože vy jste říkal, že když jste před těmi lety coby výrazně mladší se rozhodl stát se jedním z potenciálních dárců, tak že jste vlastně o tom tak moc nepřemýšlel, nevymyslel jste to ... 

Milan FLORIAN, dárce kostní dřeně
--------------------
Ano, ano. V té chvíli musím říct, že už se právě dostavilo to, co předtím nebylo. Už jsem se těšil, že vlastně můžu svým životem bejt někomu nápomocnej a něco zachránit, pomoct, prostě měl jsem z toho obrovskou radost, jo, že se to snad povede. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A navíc jste v tom registru nebyl zbytečně, i když zbytečně tam není nikdo samozřejmě. Ale tohle byla opravdu skutečná pomoc. Kdybyste měl vzkázat, i když je to samozřejmě velmi, velmi obtížné, hovořit k jiným lidem, ale přece jenom, něco, co byste teoreticky měl vzkázat lidem, kteří se rozhodují, zda do registru vstoupit či nikoliv, co by to bylo? 

Milan FLORIAN, dárce kostní dřeně
--------------------
Tak, za prvé, aby se absolutně nebáli toho zákroku a za druhý, je to nepopsatelnej pocit, že můžete někomu pomoct. Jako ty chvíle potom, které třeba nesouvisely s tím odběrem, jsem snášel mnohem snáž, s mnohem větším nadhledem a věci, který mě předtím trápily, byly takhle malinký proti tomu, co prožívali ti lidé, kteří tu třeba moji krev potřebovali. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Milan Florian. Já vám mnohokrát děkuji, že jste byl telefonickým hostem našeho pořadu. A samozřejmě také za to, že jste se rozhodl být dárcem kostní dřeně. Mějte hezký večer. 

Milan FLORIAN, dárce kostní dřeně
--------------------
Na shledanou. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Stále posloucháte diskusní pořad Českého rozhlasu 6 Studio STOP. Tentokrát o dárcovství kostní dřeně. My jsme ve studiu s ředitelkou Nadace pro transplantaci kostní dřeně Renatou Jenšíkovou. Naším telefonickým hostem celých 50 minut je pan doktor Tomáš Svoboda, lékaře hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, který pracuje pro český národní registr dárců kostní dřeně. Třetí nejefektivnější na světě, mimochodem, ten náš registr. My jsme teď slyšeli, a to je otázka na vás oba, příběh pana Floriana, který byl poměrně velmi dlouho v tom registru. Už se dostal i do takové věkové kategorie, kdy téměř není vhodné, z čistě teoretického hlediska, být tím dárcem. Co nakonec v takových případech rozhoduje, pane doktore? 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Tak, podle pravidel registru nebo mezinárodních pravidel ti dárci jsou odebíratelní až do 60 let věku. Pokud jejich zdravotní stav to umožňuje, pokud tedy nejsou právě léčeni pro nějaké vážnější onemocnění, neužívají nějaké léky. Není tam pak překážka právě odebrat tyto dárce i třeba do těch 60 let věku, což tedy pan magistr Florian přeci jenom ještě nějakou rezervu má, i když už v registru figuroval tak dlouho. Nicméně řekli jsme, že právě přednost dáváme vždycky těm co nejmladším dárcům, protože můžeme trošku v uvozovkách říct, že ty jejich krvetvorné buňky jsou vlastně takové trochu čilejší a lépe se u toho příjemce uchytí. Odebere se jich většinou víc než u těch starších lidí, u těch starších dárců. Nicméně mluvili jsme právě také o tom, že ten registr náš samozřejmě čítá ty nepříbuzné dárce, ty dobrovolné dárce. A také o tom, že transplantujeme kostní dřeň těm našim pacientům od jejich příbuzných, dárců z rodiny, které hledáme na začátku vždycky toho procesu. Takové dárce, ty rodinné, příbuzné, můžeme samozřejmě odebírat i starší. Pokud to zase dovolí jejich zdravotní stav. Takže ta situace může být mnohdy opravdu taková, že pacient s akutní leukémií může mít 68 let a jeho dárce může být třeba ještě o 2 roky starší sestra, která když je v dobrém celkovém stavu, tak ten odběr zvládne bez velkých problémů. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, je to samozřejmě velmi individuální. A my máme teď na telefonu další dárkyni a velmi silný příběh. Vy už jste naznačoval, že velmi výjimečně se stane to, že potenciální dárce se seznámí s člověkem, který jeho kostní dřeň přijmul. A to je příběh Hany Hlavové. Dobrý večer. 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Dobrý večer. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste velmi mladá, asi vás mohu poprosit o váš věk v tomto případě. 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Určitě. Je mi 26 let. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste v roce 2005 prodělala ten odběr zásadní, nicméně jak dlouho jste už v té době byla v registru? A proč jste se vy do něj přihlásila? Co byla ta vaše původní osobní motivace? 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Já jsem se do registru přihlásila vlastně v 18 letech a motivace, motivace asi úplně jediná, mít možnost zachránit třeba někomu život, nebo alespoň pomoct život o kousek prodloužit. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dlouho jste byla v registru, když vás oslovili, Hano? 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Já si myslím, že jsem tam byla nějaké 2 roky. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, 2, 3 roky, to tak jakoby zhruba souhlasilo podle mých, podle toho, jaké informace jsem dostala od svých dnešních hostů, kteří mi na vás dali kontakt. No, to bylo docela rychlé tedy. 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Určitě. Bylo to hrozně rychlý, nečekala jsem to, že to bude takhle rychle, ale můžu říct, že mi to udělalo ohromnou radost, že vůbec se na mě dostalo a že se na mě dostalo takhle brzo. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Paní Jenšíková chce něco. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Já bych ráda řekla, že slečna Hanka, kterou máme na telefonu a kterou tímto také zdravím, protože jsme se nedávno potkaly ... 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Dobrý večer. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
... v Obecním domě, kde bylo poděkování dárcům dřeně. Tak slečna Hanka je jedním z takových jako atypických případů v našem registrů dárců, protože máme Střední odborné učiliště automobilní z Ústí nad Orlicí, které se systematicky stará o nábor lidí do registru. A právě díky němu vstoupilo k nám do toho registru již neuvěřitelných 888 lidí. A slečna Hanka je jednou z těch, které skutečně mohli pomoci někomu jinému a společně s ní tak právě tady z toho učiliště se etablovalo dalších 5 lidí, kteří už skutečně dřeň darovali. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
To je úžasné. Takže takhle vy jste se o tom dozvěděla, Hanko, vlastně ve škole? 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Určitě. Určitě ve škole, když jsem nastoupila vlastně do školy, tak nám bylo řečený, že od 18 let můžeme dávat krev a můžeme se zapsat i do registru a v podstatě přes pana Bédlu, který se tomu věnuje do dneška, tak jsme se tam všichni takhle dostali a mohli jsme pomoct. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, posíláme mu alespoň takhle poděkování a pozdrav, když ho náhodou uvidíte, tak to vyřiďte. Když vás tedy už oslovili z registru a najednou přišlo to rozhodnutí, to, že máte skutečně na ten odběr jít. Tak, měla jste chviličku strach? Co se vám honilo hlavou? Možná ani ne strach, ale pocit nějaké zodpovědnosti, přání, aby ta kostní dřeň se uchytila, pomohla, nevím. 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Určitě jsem v tu chvíli měla ohromnou radost. Byla jsem zaskočená, to nebudu nic zastírat, byla jsem zaskočená. Měla jsem menší obavy, ale ten pocit opravdu, že můžu někomu pomoct, tak ten všechno převyšoval a říkala jsem, ať je to jakákoliv bolest, tak prostě se to dá podstoupit, už jenom z toho důvodu, že můžu někomu opravdu pomoct. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
V roce 2005 tedy došlo k tomu odběru a došlo k transplantaci vaší kostní dřeně jinému člověku. V té době jste ještě vůbec netušila, že budete mít možnost se osobně potkat s tím konkrétním člověkem. A zhruba před měsícem se to stalo. Jak to? 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Bylo to úžasné. My jsme se teda kontaktovali už, já nevím, jsou to myslím 2 roky zpátky, kdy on sám si mě našel, kdy ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A byl to muž tedy? Jsem pochopila z toho ... 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Byl to muž, je to muž, je to pan Nachtigal, je mu teďka v tuhle chvíli, myslím, 47 let, ale to nevím, abych nelhala. Ale on si mě našel v podstatě sám a kontaktoval mě, takže jsme si začali vyměňovat maily, začali jsme si vyměňovat SMS, občas jsme si zavolali a teďka díky registru jsme se vlastně mohli v dubnu v tom Obecním domě setkat. A to je úplně ten nejhezčí pocit a největší dárek, kterej já jsem mohla za to, že jsem někomu dala svoji kostní dřeň, dostat. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, my vám přejeme, aby vám ten pocit dlouho vydržel. Děkujeme samozřejmě moc a přejeme hezký večer. 

Hana HLAVOVÁ, dárkyně kostní dřeně
--------------------
Děkuji taky, na shledanou. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Stále posloucháte Studio STOP. Pane doktore Svobodo, vy jste hovořil o tom, že pravidla pro to, aby se mohli potkat někdy osobně dárce a příjemce jsou velmi tvrdá, velmi přísná ta kritéria a že si to v podstatě musí přát obě strany. V tomto případě si to evidentně obě strany přály, evidentně šlo o dospělé osoby, které už věděly, co činí. A pak prostřednictvím toho, že oni už se vlastně i sami seznámili, vy jste zprostředkovali na tom předávání poděkování dárcům, které se každoročně uskutečňuje v Obecním domě v Praze, to setkání. A tudíž i další lidi mohli zažít a vidět, slyšet další šťastný životní příběh. 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Ano, je to tak, přesně, jak říkáte. Ten pocit samozřejmě je velmi silný, nebo jsou to velmi silné emoce, které zažíváme i my jako takoví zúčastnění z druhé strany. Tak i pro nás jsou to velmi emotivní zážitky. A samozřejmě tím si dokážete určitě, nebo dokáží posluchači představit, co to znamená samozřejmě pro toho pacienta a jeho rodinu, pokud pozná v reálu toho dárce, o kterém ví, že mu zachránil vlastně opravdu přímo život. A samozřejmě to ovlivní i další život toho dárce. I když většina z nich se nepotká v reálu s tím svým příjemcem, alespoň několik let, tak samozřejmě ti dárci zažívají, nebo pořád vzpomínají a myslí na ten okamžik toho odběru a píšou nám e-maily, telefonují nám a tak dále, aby se alespoň zeptali nějak obecně na informaci takovou, jestli ty jejich krvetvorné buňky pomohly, jestli tomu pacientovi se daří tak daleko dobře. Protože takové obecné informace my můžeme poskytnout, nebo můžeme je dopátrat. Nicméně ani my v tom registru nesmíme mít přesné konkrétní informace o tom, o identitě toho dárce a příjemce navzájem tak, abychom nebyli v nějakém střetu zájmů. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká pan doktor Svoboda. Otázka na Renatu Jenšíkovou. My už jsme naznačili, že v podstatě člověk v tom registru může být od okamžiku, kdy do něj vstoupí až do věku 60 let. Tak, bohužel se samozřejmě může stát, že tam může být, ale za celou dobu se nemusí ukázat, že může být konkrétně vhodným dárcem. Ale mě zajímá, co se stane v případě, je-li vůbec možné, aby jeden člověk v průběhu života mohl darovat kostní dřeň několika lidem? 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
To, je to možné. Je to možné, že to dárcovství je opakované. Zejména v těch případech, kdy ten pacient vlastně nemá nikde na světě jiného vhodného dárce se stejnými transplantačními znaky. Tak tam za určitých přesných pravidel, a to by nám doplnil spíše pan doktor, protože tam jsou medicínská omezení naprosto jasně daná, tak pak je to možné. Ale jinak, pokud je to možné, tak se volí spíše někdo jiný. Je to skutečně extrémní případ. 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Tak pokud mohu reagovat, řeknu jenom to, že obecně se povoluje nebo ty pravidla povolují to, aby ten dárce daroval opakovaně tu kostní dřeň většinou dvakrát, poté už není přeci jenom zaručeno to, že bychom nemohli zkomplikovat jeho zdravotní stav, a tím pádem nepovolujeme už další možné odběry. Mezi tím prvním a druhým odběrem většinou musí uplynout zase nějaká řada minimálně jednoho, dvou let tak, aby bylo zaručeno to, že to tělo toho dárce, ten organismus jeho nemůže utrpět nějakou újmu z toho, že by bylo vyčerpáno tím odběrem. Takže v praxi to běží tak, že pokud dárce daruje kostní dřeň, tak v tom virtuálním registru, nebo v té počítačové databázi je ten jeho kód, ta jeho, ta jeho osoba jakoby zablokována, většinou po dobu 2 let. A teprve po těch 2 letech je zase jakoby ta jeho stopka odblokována a je možné, aby byl zase osloven a daroval tu kostní dřeň třeba pro jiného pacienta. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Renata Jenšíková. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Tady bych k tomu jen ráda doplnila, že když se bavíme o tom, že dárcovství kostní dřeně může zachránit nemocného člověka, tak při tomto procesu, při tomto zásahu vlastně my dbáme i na bezpečnost a zdraví toho dárce. Čili v žádném případě ho nemůžeme nějakým způsobem ohrozit. I na to jsou přesná pravidla, přísná pravidla, která je nutné dodržovat. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, pan doktor o nich hovořil. Ale jinak, je-li všechno dodrženo a proběhne ten první odběr tak, jak má, tak to zdraví toho dárce neohrožuje? 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Nemělo by to nějakým způsobem ovlivnit do budoucna. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy samozřejmě pak ještě sledujete toho dárce, předpokládám, a jeho zdravotní stav. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Samozřejmě, každý dárce je ještě sledován dlouhodobě. Tuším, je to zhruba tak rok, kdy chodí pravidelně, pane doktore, opravte mě. 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Přesně, samozřejmě hlídá se, ten první rok se hlídá poměrně hodně intenzivně a chodí třeba i na kontrolní krevní testy. Nicméně ten trend je takový, že ti dárci by se měli sledovat opravdu dlouhodobě, to znamená většinou minimálně po dobu 5 nebo 10 let. A veškerá ta data se jakoby reportují nebo hlásí do těch mezinárodních, do toho mezinárodního registru tak, aby bylo jasné, že právě ten odběr kostní dřeně nebo odběr krvetvorných buněk, jedna nebo druhá metoda, nemohla ohrozit, nebo nezpůsobila vážné komplikace tomu zdravému dobrovolnému dárci. Protože pokud samozřejmě to by se stalo, tak by se celý ten proces, nebo celá tahle procedura musela zastavit. A tím je taky patrné, že prostě během těch, dejme tomu, zhruba 15, 20 roků, kdy se tato metoda, nebo tyto odběry používají, tak že nedošlo k žádným velkým zdravotním komplikacím u těch dárců celosvětově. A to jsou opravdu v řádu už statisíce odběrů a statisíce lidí, kteří podstoupili ten odběr. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě samozřejmě zajímá ta mezinárodní spolupráce, to, jakým způsobem registrují ty jedno..., to, jakým způsobem spolupracují ty jednotlivé národní registry, jak probíhá výměna informací, pak případně i té kostní dřeně? To je dotaz na paní Jenšíkovou. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Ano. Vy jste říkala, že se může stát, že někdo vstoupí do registru a pak bohužel nebude vybrán. To slovo bohužel je trošičku relativní. Protože důležité je, aby v tom registru byl. V registru je důležité množství lidí, kteří tam jsou, ale také pestrost těch lidí, protože každý z nás je jiný a každý z nás má jiné znaky. A podle nich se potom vybírají ty vhodné páry pro dárcovství a příjem kostní dřeně. Čili je důležité, aby na celém světě, nejen u nás, bylo těch lidí v registru co nejvíce. Takže lidé, kteří jsou u nás zapsáni do registru, mohou pomoci i komukoliv na světě. A zase obráceně, kdokoliv ze světa, kdo je nějakým způsobem shodný s naším pacientem, může pomoci. To všechno zprostředkovává právě náš registr dárců dřeně. To vyhledávání běží pomocí databází, kdy lékař zadá do počítače přesné kódy, přesné znaky, které hledá a proti tomu běží taková, nebo vyběhne taková tabulka na obrazovce, kde je seznam, nebo kde jsou znaky ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Hledá se ta shoda, je mi to jasné. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
... tak, a tam jsou napsané řádky. Takže já jsem si třeba jen tak v zajímavosti nechala udělat vyšetření svého vzorku krve a zjistila jsem, že mám na světě 21 možných dárců dřeně a o tom, jaké je to, jak je to nesmírně pestré svědčí to, že několik z nich je z Ameriky, několik z nich je z Německa, z Polska a dokonce mám i potenciální dárce dřeně v Izraeli. Takže to svědčí o tom, že opravdu jsme geneticky velmi rozprsknuti po celém světě. Protože nevím o tom, že by někde nějací moji příbuzní se pohybovali takhle v zahraničí. Ale i tak mohu prostě v případě potřeby mít dřeň až ze zámoří. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, jaké jsou ty specifické skupiny, kterých je třeba ještě v tom českém národním registru nedostatek a měly by se tedy přihlásit, pakliže budou chtít, samozřejmě. Jde o dobrovolnictví. 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Ano, ano. Já bych ještě obecně právě řekl to, o čem už paní ředitelka mluvila. Ta shoda mezi tím pacientem a dárcem, která je hledaná, tak se posuzuje právě na základě těch takzvaných transplantačních znaků, říká se jim HLA antigeny. Což jsou takové znaky, nebo číselné kombinace, které my můžeme vyšetřit na bílých krvinkách. Nemají nic společného s krevní skupinou, to znamená dárce a příjemce se nemusí vůbec shodovat v krevní skupině, ale v těchhle znacích těch bílých krvinek. A tam je taková velmi široká variabilita, nebo pestrost těchhle těch znaků. Zcela identický člověk, nebo "duplikát" třeba mému pacientovi může být vždycky jenom jednovaječné dvojče. Jinak každý jiný člověk na světě bude mít vždycky trošku odlišné ty znaky. My hodnotíme shodu v takových základních 4 nebo 5 kombinacích. I tak ale ta variabilita je velmi široká. A takže tím se stane, u některého pacienta to, že má možnost najít těch potenciálních dárců v té databázi třeba několik set nebo několik tisíc. Pokud ty znaky má takzvaně běžné, dejme tomu. Ale může se stát situace, že opravdu z té celosvětové databáze dárců kostní dřeně, kde jich je dnes zhruba 17 milionů lidí, těch dobrovolníků, tak pro toho mého pacienta, dejme tomu, naleznu jenom jednoho dárce na světě, anebo samozřejmě se stává i v dnešní době to, že pro některé pacienty dárce nenajdu ani jednoho. To je právě ten fakt, proč se snažíme nejenom u nás v republice, ale celosvětově rozšiřovat ty registry. A i to, o čem mluvila paní ředitelka Jenšíková, tedy že je důležité hlavně v tom registru figurovat, protože tím dávám naději nebo šanci na to, že pacient dostane svého dárce. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, nám zbývá málo času. Pojďme k nejpodstatnější otázce. Já mezitím ještě prozradím, že Nadace pro transplantaci kostní dřeně a českého národního registru dárců kostní dřeně má také vlastní časopis Naděje. Můžete si ho naleznout také na webových stránkách www.kostnidren.cz, což jsou další webové stránky kromě těch zmíněných nadace, kde můžete získat víc informací. A teď to nejpodstatnější a poprosím velmi stručně. Co má udělat člověk, který se eventuálně chce stát dárcem? Na koho se obrátit? 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Ten první krok, já říkám, se nazývá rozhodnutí. Ve chvíli, kdy se rozhodnu, tak nejjednodušší je obrátit se na nejbližší transfúzní oddělení, transfúzní stanice. Je jedno, jestli je to v malém městě, kde dostane alespoň ... 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Seznam těch stanic najdu kde? 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
Najdete samozřejmě u nás na webu www.kostnidren.cz nebo ještě www.transplantace.cz. Takže obrátíte se na nejbližší transfúzní oddělení, transfúzní stanici, kam přijdete, měli byste mít za sebou běžné lékařské vyšetření tak, jako když chcete darovat krev. Absolvujete tam vstupní pohovor, vyplníte dotazník, kde uvedete základní informace o svém zdravotním stavu a poté vám bude odebrána právě ta jedna zkumavka krve. Pak už se vlastně neděje pro vás nic. Pak už jenom čekáte a doufáte, že budete mít to štěstí a někomu pomůžete. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. Poslední slovo pro pana doktora Svobodu. Takový vzkaz potenciálním dárcům. 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Předně bych chtěl odbourat ten mýtus, že právě vstupu do registru dárců kostní dřeně je nějaké rozhodnutí, kterého může člověk potom litovat, anebo které může bolet a tak dále. Jak jsme řekli, tak ten vlastní vstup, ta registrace obnáší jenom odběr vzorečku krve. V případě, že bude člověk vybrán, tak samozřejmě podstupuje určité malé nepohodlí,nicméně ten pocit, jak jste slyšeli i z rozhovoru těch dvou odebraných dárců, tak určitě stojí za to. A rozhodně toho žádný dárce nebude litovat. To znamená byl bych rád, pokud vaši posluchači váží tuto možnost, obrátí se buďto prostřednictvím našich internetových stránek, anebo prostřednictvím transfúzní stanice v jejich místě bydliště pro nějaké další informace a rozhodnou se později pro ten vstup do toho registru, věřím, že toho nebudou litovat a možná, že budou vybráni a ten pocit stojí za to prostě po zbytek celého života. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká pan doktor Svoboda, Tomáš Svoboda, který byl celou dobu telefonickým hostem dnešního vydání diskusního pořadu Studio STOP. Děkuji mnohokrát za váš čas, za trpělivost a přeji hezký večer do Plzně. 

Tomáš SVOBODA, lékař hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň
--------------------
Mockrát děkuji za pozvání a hodně zdraví vám i posluchačům Českého rozhlasu. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Poděkování samozřejmě patří i Renatě Jenšíkové, která osobně do studia Českého rozhlasu 6 přijela. Děkuji mnohokrát. 

Renata JENŠÍKOVÁ, výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně
--------------------
I já děkuji. 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
--------------------
A našim dvěma telefonickým hostům. Jsme rádi, že jste s námi byli, můžete dál poslouchat Český rozhlas 6. Hezký zbytek večera dnes přeje Jarmila Balážová. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.  


 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas