Evropský rok aktivního stárnutí 2012
Evropská komiseFoto: Magdaléna Trusinová
13. ledna Evropská komise symbolicky zahájila Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 zveřejněním výsledků nového průzkumu Eurobarometru. Ze závěrů průzkumu vyplynulo, že 71 procent Evropanů si uvědomuje stárnutí evropské populace.
Avšak pouze 42 procent tento vývoj považuje za alarmující. Většina lidí se domnívá, že lidé ve věku 55 let a více hrají ve společnosti významnou roli v klíčových oblastech společenského života. 60 procent lidí oslovených ve výzkumu si myslí, že by lidem v důchodovém věku mělo být umožněno pracovat. Tento názor však zastávají většinou lidé v předdůchodovém věku. Nikoli lidé mladší. Úkolem Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 je zvýšit povědomí obyvatel o důležité roli starších lidí ve společnosti. A podpořit opatření zaměřená na vytváření lepších příležitostí právě pro starší lidi. Aby mohli býti déle aktivní. A právě o výsledku Eurobarometru i konkrétních aktivitách, které se v rámci Evropského roku aktivního stárnutí uskuteční si budeme povídat v dnešním a právě začínajícím vydání Studia STOP. Představíme také projekt Evropská unie a MY "50+", který byl 16. ledna představen na zastoupení Evropské komise v České republice. A jedná se o cyklus seminářů určených občanům ve věku 50 let a více, které se budou konat v jednotlivých krajských městech České republiky.
Hosty dnešního vydání začínajícího Studia STOP budou jednatelka Bohemia EU Planners Vendula Raymová, náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů Jan Dobeš z Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, po telefonní lince budeme ve spojení s Andreou Matušákovou z komunikační sekce zastoupení Evropské komise v České republice a v neposlední řadě zde ve studiu bude dalším hostem Jiří Hrabě, který je PR manažerem obecně prospěšné společnosti Elpida a také šéfredaktorem časopisu Vital plus, což je čtvrtletník, který se zabývá postavením seniorů ve společnosti. Přeji vám všem dobrý večer.
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Dobrý večer.
Jan DOBEŠ, náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
--------------------
Dobrý večer.
Jiří HRABĚ, PR manažer společnosti Elpida, šéfredaktor čtvrtletníku Vital plus
--------------------
Dobrý večer.
Andrea MATUŠÁKOVÁ, komunikační sekce zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Záštitu nad Evropským rokem přípravy na stárnutí drží právě Evropská komise, ministerstvo práce a sociálních věcí a v neposlední řadě Bohemia EU Planners. Aktivní stárnutí a zaměstnanost, aktivní účast na společenském dění, nezávislý život, to jsou tři klíčové oblasti právě tohoto Evropského roku přípravy na stárnutí 2012. Jak tyto oblasti budete naplňovat vy konkrétně a podporovat? Poprosím Andreu Matušákovou za Evropskou komisi nejprve.
Andrea MATUŠÁKOVÁ, komunikační sekce zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
Ano, rok 2012 byl vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. A tato iniciativy Evropské komise má za cíl upozornit hlavně na tuto problematiku stárnutí v evropské populaci. A pomoci vytvořit příznivé prostředí pro to, aby senioři, anebo ti, kteří se v následujících letech už začnou mezi ty seniory řadit, aby mohli dále zůstat aktivními, ať už v zaměstnání, podělit se o cenné zkušenosti, které vlastně získali, a také se aktivně podílet na chodu společnosti a žít nadále zdravý a plnohodnotný život. Takže po celé Evropské unii se během tohoto roku budou organizovat různé projekty, diskuse, které se týkají této problematiky. A mělo by to napomoci nastartovat debatu o této problematice a doufejme, že koncem roku už budou i nějaká konkrétní řešení a návrhy, kterým směrem se ubírat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejná otázka pro zástupce ministerstva práce a sociálních věcí pana náměstka Dobeše. Jaký podíl bude mít ministerstvo práce a sociálních věcí?
Jan DOBEŠ, náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
--------------------
Ministerstvo práce a sociálních věcí je národním garantem a národním koordinátorem Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje celý soubor jednotlivých aktivit, seminářů, diskusních fór, konferencí na národní úrovni. Kdyby chtěla formou zejména vyvolání a iniciování těchto základních a důležitých témat iniciovat celospolečenskou diskusi. Ta diskuse se musí nějakým způsobem týkat celo nebo mezigenerační solidarity, uplatnění před a seniorského věku. A občanů České republiky na trhu práce. Už jenom z toho důvodu, že to je jedna z klíčových priorit, klíčových oblastí ministerstva práce a sociálních věcí. Připravujeme celý harmonogram jednotlivých regionálních seminářů, chceme objíždět celou Českou republiku a v jednotlivých krajských městech vytvářet prostor pro diskusi právě v rámci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, na které v tomto plénu chceme nabídnout a pozvat relevantní zástupce, hosty jak ze státní správy, samosprávy, nestátních neziskových organizací a dalších partnerů, kteří se k tomuto tématu budou chtít po celý rok vyjadřovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednatelka Bohemia EU Planners Vendula Raymová, jak to, že vy jste vlastně zaštiťující organizací tohoto Evropského roku?
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Já jsem se zúčastnila výběrového řízení, které bylo vypsáno loňského roku v září v zastoupení Evropské komise v Praze pro Českou republiku. A to výběrové řízení jsem vyhrála s projektem, který jsem pojmenovala EU a MY "50+" zcela jednoznačně a transparentně, protože já žiju v Bruselu již několik let, pohybuju se s mým věkem, mně je 63 let, pohybuji se v této kategorii posluchačů. Mým cílem je prohloubit znalost, informace v naší zemi a ukázat přesně a konkrétně příklady, jak motivovat, jak se zařadit, jak kreativně vymyslet, co dál ve věku nad 50 let.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Jedna věc jsou semináře, konference, aktivní účast lidí, kteří třeba pracují pro skupinu lidí 50 a více a organizují konkrétní projekty, případně nějaké rekvalifikační kurzy. A druhá věc je praktická stránka této pomoci. Máme tady zástupce obecně prospěšné společnosti Elpida, která byla založena v srpnu 2007 jako nadační fond Elpida a právě se soustřeďuje na pomoc seniorům v tom, aby se stali nebo byli sebevědomou součástí společnosti a dlouhodobě realizuje tyto projekty. Linku seniorů, centrum Elpida a časopis Vital plus. Tak, Jiří Hrabě, vy jste manažerem této společnosti, představte, jakými aktivitami, zatím, prosím, takové úvodní slovo, budete naplňovat právě tento začínající Evropský rok přípravy na stárnutí?
Jiří HRABĚ, PR manažer společnosti Elpida, šéfredaktor čtvrtletníku Vital plus
--------------------
Hned úvodem řeknu, že jedna ta aktivita už se naplňuje. Jmenuje se Elpida Tour a je to turné proti diskriminaci seniorů. Je to velmi, ta myšlenka je velmi prostá. Dali jsme dohromady skupinu hudebníků, nebo respektive oslovili jsme rockovou kapelu, dali jsme dohromady sbor seniorů a jezdíme turné po celé České republice, po hudebních klubech, kam jsou zvyklí chodit mladí lidé poslouchat hudbu. Ale nejsou až tak úplně zvyklí tam vídat seniory. Oni přijdou na koncert svojí oblíbené skupiny a najednou prostě se na pódiu objeví sbor 20 starších dam a musím říct, že to funguje velmi dobře. Nedávno, minulý týden jsme byli v Olomouci, teď jedeme do Brna, potom do Hradce Králové. A myslím si, že pokud jsme se tady bavili v úvodu o naplňování mezigenerační solidarity, tak tady je opravdu vidět, jak to funguje v praxi. Dokonce po koncertě v Olomouci nás mladí fanoušci doprovázeli během podél autobusu, takže opravdu si myslím, že ta mezigenerační solidarita tam velmi dobře funguje.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké výstupy z těchto turné máte? Reakce, jsou to spíš takové osobní pocity v tom smyslu, že lidé seniorského věku se cítí lépe začleněni do nějaké mladší skupiny, anebo třeba i z té skupiny těch mladších zaznamenáváte, že je to pro ně zajímavá cesta, jak se mezigeneračně propojovat?
Jiří HRABĚ, PR manažer společnosti Elpida, šéfredaktor čtvrtletníku Vital plus
--------------------
My jsme s tou aktivitou přišli kvůli tomu, že už v roce 2010 jsme spustili kampaň Mluvme o stáří, nech mou babičku na pokoji, která de facto měla být o tom, jak by si k sobě měly generace hledat cestu. Vycházíme z naší dlouhodobé zkušenosti, že prostě ta společnost se nějakým způsobem atomizuje, rodina nežije pohromadě, ti mladí lidé mají málo příležitostí se setkávat se seniory. A proto jsme zvolili tuto formu nenásilnou ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zábavnou.
Jiří HRABĚ, PR manažer společnosti Elpida, šéfredaktor čtvrtletníku Vital plus
--------------------
Zábavnou, co prostě ty lidi bude bavit. A ta reakce je jak teda od těch posluchačů, kteří by povětšinou do seniorů vůbec neřekli, že můžou být něčeho takového schopni v dýmu a za hlasu nebo za zvuku bubnů a kytar vystupovat na pódiu. A taky samozřejmě od těch seniorek, který cítí, že je najednou ta mladá generace přijímá, že je vidí úplně jinak, než jak je třeba prezentujou většinová média. Což je, která v tom hrajou klíčovou roli, samozřejmě v tom, jakým způsobem ta společnost potom přistupuje k seniorům.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají tito účastníci takového turné, ti seniorští, nějaký honorář za to vystoupení?
Jiří HRABĚ, PR manažer společnosti Elpida, šéfredaktor čtvrtletníku Vital plus
--------------------
Tím honorářem je čistá radost.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak to je jedna z vašich aktivit. My se dostaneme k dalším. Otázka pro vás, jednatelku Bohemia EU Planners, Vendula Raymová. Představme projekt Evropská unie a MY "50+". Vlastně co je jeho cílem a obsahem? První z těch seminářů se konal 23. ledna v zastoupení Evropské komise České republiky v Praze. Tak, komu je určen a jestli si myslíte, že takové semináře mohou nějak prakticky pomoci starším lidem třeba v hledání práce?
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Protože jak jsem říkala se kloním k evropské úrovni, protože tam prostě žiji a stěžejním dokumentem, náplní seminářů je odkaz teda na dokument Strategie EU 2020, to znamená 10 let před námi. A když to shrnu do jedné věty, tak to vlastně znamená rozvoj lidského potenciálu. To znamená musíme vytvořit podmínky, musíme ukázat, musíme se poznat, musíme vědět, kdo co dělá, jak to dělá a co je dobré od druhého se naučit. Takže proto jsme postavili semináře, je jich 13, začínali jsme předevčírem v pondělí 23. ledna, byl tam zástupce krajského úřadu pan ředitel Novotný a byl tam primátor města Kladna. Čili hovořili jsme v konceptu státních institucí, to znamená ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva místního rozvoje, ministerstva průmyslu a obchodu, národní agentury pro vzdělávací programy, přesně konkrétně jaká je možnost čerpat, jaká je možnost se zařadit do EU programů, podle nich se podílet na projektech, které jsou směřovány na skupinu lidí nad 50 let. K tomu samozřejmě, jak jste uváděla, rekvalifikační kurzy, ano, vzdělání, poznání, ale já tvrdím v praxi. To znamená teorii dáme stranou, je nám nad 50, tak už prostě toho známe trochu z toho života. A zařadíme, zařadíme tu praxi do těch našich projektů, co chceme, jak to kolem sebe vidíme. Proto jsme naprogramovali semináře do každého kraje. Protože každý kraj se od sebe liší a má svoje specifika. A my chceme přesně pojmenovat, protože lidé se nám ozývají, my chceme přesně pojmenovat, kdo tam bude, kdo bude vystupovat, co bude říkat a jak vlastně "bude nápomocen" k řešení situace v tom kterém kraji.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, a jaký praktický dopad to má pro účastníky třeba toho semináře, anebo pro konkrétní lidi starší 50 let, kteří si ho vyslechnou, tak budou po absolvování toho semináře vědět, kam se obrátit, pokud chtějí se svým životem naložit nějak?
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Přesně tak. Samozřejmě nesmíme zapomenout říct, že první motiv je u toho člověka jako samotného. Přesvědčení chci to udělat, chci změnit. A druhé je nalézt teda tu informaci. Takže tam bude, nebo je soubor informací, odkazů, jak postupovat, kde co nalézt, kde se ptát, s kým být v kontaktu. A ty semináře jsou propojeny konferencemi zahajovací, potom tedy závěrečná, ale zahajovací konference ministerstva práce a sociálních věcí. A v květnu, 14. až 16. května chceme sesumarizovat první výstupy z těch seminářů a donést ty konkrétní příklady, myšlenky, nápady na stůl na třídenním fóru aktivního stárnutí. Já si velmi přeji, abych mohla přivézt normální lidi, kteří tímto způsobem pracují, z dalších členských zemí EU. A výstupem tohoto fóra bych chtěla mít přesně portfolio projektů a možných vzniklých partnerství na provázání interakci lidí nad 50+ v EU. Proto jsem ten projekt takto nazvala.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. To znamená, pokud to zjednoduším, vy v Bruselu máte kontakty na lidi, kteří provozují konkrétní projekty, které mohou využít lidé nad 50+, aby našli třeba zaměstnání nebo nějakou aktivitu, třeba dobrovolnou ...
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Příklady.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy se s těmi lidmi domluvíte a přivezete ty projekty do České republiky?
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Ano. Jako reálné, jako reálné příklady k implementaci za pomoci lidí nad 50 let tady v České republice. Aby se realizovali dle našich lokálních podmínek třeba v jednotlivých regionech nebo centrálně v Praze. To už záleží na vývoji diskuse.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro pana náměstka Jana Dobeše, který je náměstkem pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů, zastupuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Znamená to, že takových projektů není dost v České republice, které by byly nápomocny lidem v tom, aby třeba opravdu reálně našli práci? Jak jsme slyšeli v tom Eurobarometru, tak 60 procent lidí, tedy oslovených v tom výzkumu, si myslí, že by lidem v důchodovém věku mělo být umožněno pracovat. Samozřejmě také tam je zřejmé z toho výzkumu, že si to myslí spíš lidé, kteří se blíží věkem do důchodu. Tak, nemáme dost projektů? Potřebujeme takové projekty přivážet?
Jan DOBEŠ, náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
--------------------
Děkuju za otázku. Ono je to přesně tak, jak jste řekla. Ten Eurobarometr byl získáván na určitém vzorku lidí, kteří jsou de facto před seniorským věkem a jsou vlastně v situaci de facto ekonomicky aktivního života. V tom smyslu, že my se musíme nějakým způsobem připravit taky na fakt, kdy, kdybych tady měl nějakým způsobem použít pár čísel, tak v roku 2010 máme 2 miliony 300 tisíc obyvatel České republiky nad 60 let. V roce 2020 budeme mít počet obyvatel nad 60 let 2 miliony 700 tisíc, to znamená, že každý čtvrtý občan České republiky bude naprosto jasně v seniorské kategorii. V tomto smyslu je potřeba ten kontext těch možných variant a té nabídky těch jednotlivých nejenom programů, které realizuje Evropská komise, respektive Evropská unie, ale taky samozřejmě národní dotační programy, jaksi zacílit. A to zejména na nové inovativní programy zaměstnávání těchto lidí. 60+, 63+. Protože je to jeden z velmi důležitých cílů právě Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity pro ministerstvo práce a sociálních věcí, které zpracovává národní program přípravy na stárnutí 2012 až 2017. Relevantně. A s jakýmsi předstihem se připravit na to, co tuto naši věkovou populaci, tento, tuto nemalou skupinu obyvatel vlastně čeká a co jim všechno můžeme v rámci třeba aktivní politiky zaměstnanosti nabídnout. Jak je to o sdílených pracovních místech, o flexibilních formách práce. Právě proto jsme velmi rádi, že jsme mohli být a že jsme jedni z partnerů právě těch regionálních setkávání, kde si myslíme, že bychom rádi za prvé sbírali dobré příklady praxe, tak jak se to dělá v regionech, tak jak se to dělá v Evropské unii, tak jak se to dělá na, v jiných státech Evropské unie. A tímto způsobem udělali jakési kompendium té dobré praxe, která může být nějakým způsobem nápomocná v dalších letech. Už jenom z toho důvodu, že jestli tady máme nějakou určitou danost, tak ta danost je, že všichni stárneme. A roku 2020 se předpokládá, že opravdu jedna čtvrtina obyvatel bude 60+. A je to určitým způsobem ne rizikové, nicméně závažné sdělení, na které bychom se měli nějakým způsobem připravit už v roce 2012 a v letech budoucích.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovolte mi malou poznámku ještě a citaci z výzkumu Eurobarometru, o kterém jsme již v úvodu hovořili. Pokud jde o práci a stárnutí, tak pouze jeden ze 3 Evropanů souhlasí se zvýšením oficiální věkové hranice pro odchod do důchodu do roku 2030, přestože se jedná o politickou prioritu mnoha členských států. Významnou podporu až 61 procent má však myšlenka, že lidem by mělo být umožněno dále pracovat i po dosažení oficiálního důchodového věku. 53 procent dotazovaných se vyjádřilo proti uzákonění věku povinného odchodu do důchodu. I v této otázce se však názory občanů napříč Evropou výrazně liší. Dejme příležitost Andree Matušáková z Evropské komise. Řekněte konkrétní projekty, které by mohly právě v rámci toho projektu Evropská unie a MY "50+" býti takzvaně přivezeni do, přivezeny do České republiky? A zmiňte nějaké konkrétní příklady dobré praxe, které třeba vidíte v Belgii v Bruselu.
Andrea MATUŠÁKOVÁ, komunikační sekce zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
Takže co se týká vlastně toho prvního semináře, který byl organizovaný v pondělí, tak měli jsme tam například příspěvky od pracovnice Czech Invest, která nám říkala o možnostech založení si podnikání pro tyto osoby a pro pomoc, kterou Czech Invest může této věkové skupině poskytnout při zakládání si vlastních firem. Protože vlastně hodně těchto lidí už má velmi cenné zkušenosti na trhu práce a pokud si nebudou moct najít pracovní místo, tak druhá možnost je založit si vlastně vlastní firmu. A v tomto Czech Invest může pomoci. Další prezentaci, kterou jsme tam měli, byla právě prezentace z toho národního programu pro vzdělávání NAEP, který nám prezentovali program Grundvik, který běží v České republice už 11 let a kde je možnost se rekvalifikovat, anebo se jazykově zlepšit pomocí pobytů v zahraničí. Ať už jsou to stáže, anebo jsou to kratší jazykové pobyty. A vlastně tyto pobyty jsou financovány z fondů Evropské unie. Ale potom samozřejmě bylo tam i velmi mnoho příkladů dobré praxe. Například paní inženýrka Stela Horvátová z oddělení evropské územní spolupráce na MMR, na ministerstvu pro místní rozvoj, nám představila program střední Evropy, který byl právě zaměřen na tuto cílovou skupinu osob nad 50 let. A tam konkrétně zmínila 2 projekty. Jeden z těch projektů se nazýval Helps a týkalo se to vlastně takového komunitárního ubytování, soužití té společnosti, že máte třeba obytný dům, kde je ta společnost promíchána, že jsou tam i mladí lidé, kteří třeba hledají adoptivní babičku, protože ta jejich babička, nebo ti prarodiče žijí někde jinde. Ale rovněž v tom domě bydlí i starší lidé, kteří zase potřebují pomoc, buď při úklidu, nebo nákupech. A vlastně je to takový komunitární způsob života, kde si vlastně ty generace vzájemně pomáhají.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Vendula Raymová, jednatelka Bohemia EU Planners, která stojí také za tím Evropským rokem přípravy na stárnutí. Paní Raymová, jaké konkrétní projekty vy byste zmínila, které jsou potřebné zde v České republice a vy je znáte z Belgie z Bruselu, nebo z jiných evropských zemí.
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Já jsem byla spoluúčastná konference na Open Days a, což je konference regionů EU. A tří workshopů, které jsme pořádali společně s dalšími členskými zeměmi, s Belgií, tedy s vlámskou komunitou, se Švédy, s Finy, Slovinci a Maďary. A tam vlastně ten důraz byl jaksi zaměřen na sociálně vyloučenou skupinu, což 50+ je v té kategorii Evropské komise. A byly tam dávány příklady, kdy vlastně slovo solidarita byla postavena mezi věkem 60 a starším a ti lidé, kteří již neměli zájem, aby byli aktivně začleněni buď malý střední podnik, anebo třeba jako starší manager senior, předávání zkušeností střednímu, mladšímu managementu, tak se našli v oblasti dle místních prostě podmínek, jak to vyžadovaly. Například pomoci 60 let pomáhali starším jaksi zdravotně ohroženým lidem nad 63, 65, anebo 70 let. A tam ty parametry vycházely z toho, že třeba tito lidé měli problém pohybu, nebo problém paměti a tak dále. A oni s nima dělali cvičení, pravidelně třikrát týdně docházeli do těch domácích, byli podporováni tou místní sociální správou a vlastně to povinné, ta pomoc teda na to zlepšení těch životních podmínek potom byla doprovázena i kulturními akcemi, nebo prostě s tím sdílením "jakýchsi problémů". Ale svým způsobem nastolení prostě formy důstojného stáří. Protože, ještě jenom takhle chci dopovědět, protože my třeba se setkáváme, a to je třeba otázka jednotlivých regionů, s určitým lokálním odloučením, že ti lidé, nechci říct přímo, že žijí na samotách, ale třeba i nedostupnost, nebo svým způsobem prostě problém. A tady třeba tohle specielně skandinávské země jsou na to zaměřeny, kvůli přírodním tedy podmínkám, tak toto je třeba priorita, kterou oni sdílí a sledují.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchačům Českého rozhlasu 6 připomínám, že posloucháte Studio STOP, které tentokrát věnujeme představení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012. A hovoříme také o právě proběhlém semináři, který se konal 23. ledna v zastoupení Evropské komise České republiky v Praze. A tento projekt se jmenuje Evropská unie a MY "50+". Paní Vendula Raymová, ty příklady, které jste před předělem uvedla, tak ty se týkají jedné z těch priorit Evropského roku přípravy na stárnutí. A tedy toho nezávislého života. To je ta oblast, kdy tito lidé jsou v tak pokročilém věku, že zaměstnání už nehledají, ale jde o to, jakým způsobem stráví sklonek svého života. A těmto lidem se věnuje právě obecně prospěšná společnost Elpida. Její zástupce Jiří Hrabě, který je PR manažerem této prospěšné společnosti, je zde ve studiu. Jedna z těch vašich aktivit centra, vy jí říkáte Centrum Elpida, nabízí počítačové a jazykové kurzy v příjemném prostředí ozvučených učeben. K čemu senioři, kteří se u vás učí těchto kurzů využívají a jak naplňujete tuto složku tedy nezávislého života?
Jiří HRABĚ, PR manažer společnosti Elpida, šéfredaktor čtvrtletníku Vital plus
--------------------
Tak, já bych řekl k těm počítačovým kurzům. My je učíme vlastně už 10 let. A za těch 10 let je u nás absolvovalo na 17 tisíc seniorů. A můžeme sledovat jakoby rapidní změnu a vývoj v tom, co vlastně senioři na počítači umí a co chtějí ovládat. Když jsme v roce 2002 začínali, tak jsme je seznamovali s tím, jak vypadá myš a s tím základním hardwarem, že tohle je monitor a jak se používá klávesnice. Dneska to určitě potvrdí i kolegyně, když třeba žijí ve vzdálených lokalitách, nebo když mají příbuzné v zahraničí, tak se učí jak používat skype, učí se na facebooku, učí se zpracovávat digitální fotografie. A samozřejmě ten počítač se stává nedílnou součástí toho jejich života, což je samozřejmě zase určitě důležité pro to zrovnoprávnění podmínek, nebo pro tu jejich, pro ten pocit sounáležitosti s tou moderní informační společností, kdy v televizi nebo v různých sdělovacích prostředcích se odkazuje na webové stránky a oni prostě potřebují mít i tuhle tu možnost, aby si ty další informace vyhledali popřípadě na Internetu. Kromě toho zmínila jste jazykové kurzy, o ty je mezi seniory obrovský zájem. V současné době zaznamenáváme snad největší zájem za celou dobu třeba o kurzy angličtiny. Kdy ten mezigenerační prvek funguje zase v tom, že ti lektoři jsou většinou mladí studenti vysokých škol a senioři, kteří na ty kurzy docházejí oceňují to, že jsou ve skupině třeba osmi stejně starých lidí a nemusí jakoby spolu soutěžit, kdo si toho pamatuje víc, anebo kdo udělá v jakým čase jakou chybu. Takže ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, právě ta jazyková výbava vlastně v každém věku je takovým přemostěním mezigeneračním, protože v současné době více a více mladých lidí je schopno hovořit více jazyky. Samozřejmě asi ten anglický jazyk dominuje, protože to je i jazyk počítačové techniky, tak je to také asi jazyk, o který je největší zájem.
Jiří HRABĚ, PR manažer společnosti Elpida, šéfredaktor čtvrtletníku Vital plus
--------------------
Ano. Potom zájem je také o španělštinu a o francouzštinu, nicméně musím říct, že senioři samozřejmě tu angličtinu používají k tomu, že každý rok roste počet seniorů, kteří cestují. Nejen v rámci Evropské unie, ale i mimo. A potřebují prostě mít to jazykové vybavení, aby se domluvili a aby si tam připadali určitě jako doma skoro.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Představme také, provozujete linku, bezplatnou telefonní linku důvěry. Tak, k čemu slouží a jak hojně je využívána?
Jiří HRABĚ, PR manažer společnosti Elpida, šéfredaktor čtvrtletníku Vital plus
--------------------
Tak, linka seniorů na bezplatném telefonním čísle 800 200 007 je už tradiční služba sítě těch podpůrných sociálních služeb. Je to telefonická krizová intervence, která opravdu je tady pro lidi v nouzi, kteří potřebují pomoc. Kteří třeba žijí sami, protože ta samota, to je opravdu u seniorů jakoby velmi palčivý problém. Anebo kteří přišli řízením osudu do složité životní situace. Zemřel jim partner, nevědí, co zařídit jako první, s kým to řešit, často se řeší vztahy v rodině, kdy třeba člověk, který už vidí ten svůj horizont toho odchodu potřebuje mít prostě za sebou uklizeno. Takže na té lince pracuje 12 odborníků, jsou to lidi s vysokoškolským vzděláním, kteří jsou z nejrůznějších oborů, jsou to právníci, jsou to sociální pracovníci, jsou to lékaři. A každý všední den od 8 do 8 hodin tam pomáhají lidem, aby je podpořili v jejich individuálních rozhodnutích tak, aby je učinili správně.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy slova zástupce obecně prospěšné společnosti Elpida Jiřího Hraběte. Vy tedy takto jste představil jeden z těch třech dimenzí právě Evropského roku 2012, který se pokoušíme představit. Je to dimenze, která je nazvána nezávislý život. Aktivní účast na společenském dění a aktivní stárnutí a zaměstnanost. Dávám vám na vybranou, jestli se chcete, ke kterému bodu se chcete vyjádřit. Poprosím Andreu Matušákovou, zástupkyni Evropské komise z komunikační sekce.
Andrea MATUŠÁKOVÁ, komunikační sekce zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
Já bych vlastně navrhla, dala bych takový podnět k tomu, aby, doposud jsme hovořili, co vlastně ti senioři mohou dělat, anebo co jednotlivé tyto občanské společnosti dělají pro seniory. Ale zrovna tak si myslím, že tento problém, anebo tuto problematiku je třeba pojmout ze širokého spektra společnosti. A zeptat se, co každý z nás může udělat. Nejdřív, jak si naplánovat svoje vlastní stárnutí, ale také co mohou třeba udělat zaměstnavatelé. Je tam třeba nějaké takové strategické myšlení. My si všichni plánujeme svoji kariéru, plánujeme si svůj život, kdy budeme mít děti, kolik jich budeme mít. Ale přiznám se, že si myslím, že mnoho lidí si neplánuje to stárnutí. A myslím si, že už bychom od jistého věku si ho měli začít plánovat. Ať už je to nějakými těmi aktivitami, udržováním se v dobré kondici, ale také i dialogem se svým zaměstnavatelem, anebo po této profesionální stránce. A tam si myslím, že zaměstnavatelé by se též měli zamyslet nad různými formami H managementu a nad věkovým složením v jejich firmě, aby vlastně ty cenné zkušenosti, které ti starší zaměstnavatelé nebo zaměstnanci mají, aby je mohli prodat těm mladším zaměstnancům. Jsou tam různé nápady o sdílení pracovního místa mezi úplně novým čerstvým absolventem a někým, kdo už je vlastně starší a zkušenější, aby vlastně mohli tito lidé zůstat na tom pracovním místě delší dobu. Možná, že pracovat kratší pracovní dobu, ale zůstat v zaměstnání a zůstat aktivní déle. A myslím si, že na toto je potřeba celospolečenská debata, jednak se zaměstnanci, se zaměstnavateli, s představiteli vlády, ministerstev a i různých jiných spekter vlastně té společnosti. Je třeba se zamyslet opravdu nad tím, jak my si představujeme naše stárnutí. Ale také, co čekáme od té společnosti a jak by to vlastně mělo fungovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Andrea Matušáková, zástupkyně Evropské komise si vybrala tu oblast aktivního stárnutí zaměstnanosti. Jan Dobeš, náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů ministerstva práce a sociálních věcí. Ke kterému bodu se budete chtít vyjádřit vy a jak prakticky ho bude ministerstvo naplňovat?
Jan DOBEŠ, náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
--------------------
Moje předřečnice mi trochu vzala vítr z plachet v tomto smyslu aktivní politiky zaměstnanosti. My samozřejmě připravujeme právě v rámci národního programu přípravy na stárnutí další kohezní evropské strukturální fondy v rámci 2013- 2017, které by právě měly akcentovat podporu projektů na H management, na sdílení pracovních míst. Myslíme si, že po 60+ právě s tou celospolečenskou diskusí o prodlužování odchodů věku do důchodu obyvatel České republiky je docela důležité tam vytvořit širokou mozaiku výběru vůbec flexibilních forem zaměstnávání. Je to o přístupu lidí, kteří mají jiný pracovní režim, trošku jiné pracovní tempo, mají trošku jiné pracovní návyky a priority. Prostě člověk, který je v současné době ve 30 letech, tak má jiný, řekněme, hodnotový rámec, co chce od té práce dostat, kam se chce posunout, než někdo, komu je 62, 63 let. A tam si myslím, je důležité sdílení a využívání zkušeností. Já bych to ještě rozšířil v tom smyslu, tady bych navázal na kolegu z Elpidy pana Hraběte, je docela důležité vůbec iniciovat a začínat se ptát nejenom nás, co my můžeme pro ty seniory nabídnout, jak je můžeme podpořit, jak je můžeme nějakým způsobem uvést do toho sociálního dialogu. Co, ale co oni chtějí od nás. Co oni chtějí od té společnosti. Jakým způsobem oni si představují ten, třeba ten pracovní život přesně, respektive těsně před odchodem do starobního důchodu, nebo jak si vlastně představují tu, ty volnočasové aktivity, případně pracovní aktivity již v době starobního důchodu. To je velmi důležité.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se zase ještě, než dáme příležitost dalším hostům k těmto tématům, na výsledky Eurobarometru. Tam se píše, přestože je typický důchodový věk 65 let, v roce 2009 se odcházelo do důchodu průměrně v 61,5 letech. 42 procent Evropanů se domnívá, že budou schopni vykonávat svou současnou práci i po dosažení 65 let věku života. 17 procent očekává, že svoji stávající práci nebudou moci vykonávat ani do 60 let. Třetina Evropanů uvedla, že by rádi dále pracovali i po dosažení věku pro odchod do důchodu. Pro téměř dvě třetiny dotázaných je myšlenka kombinace zaměstnání a poloviční úvazek a částečného důchodu atraktivnější než možnost úplného odchodu do důchodu. A právě práce na částečný úvazek je jednou z méně častých variant praktikovaných v České republice. Paní Vendula Raymová, jednatelka Bohemia EU Planners. A je zde hostem ve studiu. Tak, proč je takový model v České republice méně praktikovaný a jak je tomu v Bruselu?
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Hovořme o pohyblivé hranici důchodu. Víme, že hospodářská situace naší země žádá, abychom ekonomicky pracovali, teď řeknu příklad, ano, do 65 let. My víme, že když budeme dostatečně lidi informovat a ukazovat jim, jak se mají o sebe starat, jak mají podporovat svoje zdraví, svoji nezávislost, soběstačnost, schopnost mentální a zájem o práci, o pracovní aktivitu, že můžeme počítat, že tito lidé budou mít zájem pracovat do 67 let a řekneme, fajn, tak máme hranici 65, máte možnost svého nezávislého samostatného rozhodnutí, že požádáte o odchod do důchodu o rok dříve, 64, anebo oznámíte svůj zájem pobývat zde, zase ovšem na základě dalších pracovních podmínek zaměstnavatele a tak dále, prostě to, co je kolem dokola, do 67 let. Zkusme roztáhnout trošku ten prostor. A dát možnost toho vyjádření té vlastní aktivity.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, Jan Dobeš. Jaký je postoj ministerstva práce a sociálních věcí k polovičním, částečným úvazkům pro lidi v předdůchodovém či důchodovém věku? Bude se v tom něco zlepšovat, měnit?
Jan DOBEŠ, náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
--------------------
My jsme zahájili přípravné studie a vůbec analýzy právě proto, aby nám mohl pomoct Evropský rok aktivního stárnutí, abychom vytvořili atraktivní a, řekněme, do budoucna udržitelných projektů právě v rámci flexibilního, flexibilních forem zaměstnávání. Je to jeden z nástrojů, který se v České republice nevyužívá.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?
Jan DOBEŠ, náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
--------------------
Je to, proč? Ona je to otázka taky nastavení, řekněme, třeba soukromého sektoru v rámci toho, že soukromý sektor určitým způsobem daleko více akcentuje úvazek ne částečný, ale plný, na hlavní pracovní poměr. A naši zaměstnavatelé určitým způsobem jakoby nemají tu odezvu, že je to určitým způsobem v některých situacích pro některé lidi prospěšnější. A že to může být určitým způsobem prospěšnější jak ekonomicky, tak například, řekněme, v návaznosti na nějakou sociální strategii a etiku té firmy.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vendula Raymová.
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
My hovoříme o aktivním stárnutí, malé, střední podnikání. Jsme v oblasti podpory rozvoje. Specielně pro kraje třeba je to otázka rozvoje malých, středních podniků. Růst regionální. A máme program Evropské komise Erasmus. Já vynechávám slovo pro mladé, ale je tam ještě slovo začínající podnikatelé. Tento Erasmus program vlastně dává možnost těmto lidem nad 50, 55 minimálně se základní znalostí anglického jazyka vyjet za peníze Evropské komise a strávit minimálně 2, 3 měsíce, to záleží na dohodě, s jaksi "s úvazkem", že do tří let se ten člověk rozhodne, že založí podnikání. Jo, čili není to nic stresujícího, ale sebe, jako sebepoznání i to, co vlastně jsem schopen, jak, k jaké tvorbě jsem schopen se postavit. A na druhé jaksi absolutně poznání dalších a dalších možností. Což si myslím, že je jednoznačný přínos a příklad.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Andrea Matušáková, chcete ještě něco doplnit?
Andrea MATUŠÁKOVÁ, komunikační sekce zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
To, co říkal pan kolega z ministerstva práce a sociálních věcí, ráda bych posluchače pozvala na debatu, kterou budeme organizovat v Evropském domě na Jungmannově 24 v Praze 30. ledna od 14. do 16. hodiny. A tématem této debaty je právě společenská zodpovědnost firem. A tak jak zmiňoval pan zástupce ministerstva práce a sociálních věcí, toto delší udržení zaměstnanců v tom pracovním poměru může být také tématem této debaty. A může to vést k zajímavým výsledkům. A mezi hosty, když se dívám na tu pozvánku, tak mezi hosty je například pan europoslanec Richard Falber, který je člen Evropského parlamentu a člen výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Takže si myslím, že toto by také posluchače mohlo zajímat. Myslím si, že společenská zodpovědnost firem se může vázat i k tomu, jak se ta firma chová ke svým zaměstnancům, jestli jim dovolí vykonávat dobrovolnickou činnost v rámci jejich pracovní náplně, když už třeba směřují k tomu staršímu věku, jestli jim dovolí pracovat na poloviční pracovní úvazek, anebo snížený pracovní úvazek. A toto byl například příklad firmy, pro kterou jsem pracovala ve Francii, kde vlastně lidé rok předtím než odešli do důchodu mohli pracovat jen 4 pracovní dny a ten pátý pracovní den, který si sami vybrali, ať už to bylo pondělí, úterý, středa, čtvrtek, anebo pátek, mohli věnovat jiným aktivitám. Ať už ho strávili s vnoučaty, nebo sportu, anebo učení se nových jazyků třeba. A to byl vlastně ten H management a ten zodpovědný přístup té firmy ke svým zaměstnancům, kteří jí často obětovali velkou část svého života.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmiňme ještě naposledy průzkum Eurobarometru. Z průzkumu vyplynulo, že občané různých států chápou označení mladý a starý odlišně. Na Maltě, v Portugalsku a ve Švédsku jsou za mladé považováni lidé mladší 37 let. Zatímco na Kypru a v Řecku do věku 50 let. V průměru se domníváme, že se na nás pohlíží jako na staré těsně před dovršením 64 let věku. Za již ne mladé jsme považováni po překročení hranice 41,8 let. Vnímání věku se liší také v závislosti na věku a pohlaví dotazovaných. Například ženy se domnívají, že stáří začíná v 65 letech, zatímco muži označují jako počátek stáří již věk 62,7 let. Srovnejte, a jestli vidíte nějaký rozdíl, třeba paní Vendula Raymová, vy působíte v Bruselu. Znáte tedy Belgii a belgické klima, i když trošku z jiného úhlu pohledu, jste tam blíže těm evropským institucím, takže je to také více internacionální. Ale vidíte nějaký rozdíl, jak se většinově samozřejmě dívají na lidi třeba 50+ zde v České republice a třeba v Belgii a v okolních evropských státech?
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Já bych asi nejdříve řekla obecnou větu, že každý se cítí tak starý, jak se cítí. Ale když vezmu mé belgické přátele, tak vím, když já jsem přišla pracovat do Bruselu, tak mně bylo 53 let. A markantní rozdíl byl v mém uvažování a v jejich uvažování, protože oni v tomto věku těch 53 let si plánovali právě tu etapu z toho svého postupného stárnutí. A bylo to spojeno samozřejmě i s tím, jakou formu, jak často, jak budou pracovat, na jak hodin, co budou pracovat, co budou potom dělat. A zcela nepokrytě říkám, i kde třeba budou trávit své volnovíkendy, jestli budou jezdit k moři, nebo prostě normálně si naplánovali další etapu svého života. Každý z mého okolí byl velmi aktivní, čili si představoval hranici toho svého ryzího důchodu někde v 84, 85 letech. Ale nebuďme třeba zas až tak optimističtí, nicméně určitě ten věk se posune minimálně do 75, kdy se jaksi "nepřipouští" v zemích EU, když to tedy tak řeknu. Já hodně spolupracuji s kolegy z Německa, z Anglie, z Dánska, teda skandinávské země, Polsko, Maďarsko, Francie a tak dále. Tito lidé jsou asi velmi čilí, no.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A v České republice vidíte nějaký rozdíl?
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Já si myslím, že to je opravdu závislé na jednotlivci v České republice. A potom na místních podmínkách.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Andrea Matušáková, co vy očekáváte od toho Evropského roku stárnutí? Ono samozřejmě určitě posluchače napadá, že je to hezké si povídat o přípravě na stárnutí a teoreticky tuto oblast připravovat, ale druhá věc je potom nějak prakticky vidět výsledky.
Andrea MATUŠÁKOVÁ, komunikační sekce zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
My doufáme, že vlastně ten Evropský rok aktivního stárnutí, možná, že se to nezmění za rok, protože rok je velmi krátká doba. Ale že se umožní nastartovat tato změna toho myšlení, anebo toho, jak vidíme to stárnutí. A co bych si já přála, aby bylo, aby vlastně lidé začali aktivně na toto myslet a plánovat tuto svoji další etapu života. A myslím si, že od toho se potom už bude odvíjet i vztah institucí, vztah vlády, ministerstev a vlastně celé společnosti k této problematice.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vital plus je časopis, který pomáhá seniorům, je to čtvrtletník a jeho vy jste šéfredaktorem. V rámci obecně prospěšné společnosti Elpida. Tak, Jiří Hrabě, jak vy vnímáte obraz seniora v České republice a o čem třeba v tom časopise publikujete proto, aby to povědomí bylo, aby se nějak změnilo.
Jiří HRABĚ, PR manažer společnosti Elpida, šéfredaktor čtvrtletníku Vital plus
--------------------
Tak, my především chceme prezentovat seniora jako "tu celebritu". Protože je to o tom, že v médiích se prostě o seniorech nemluví moc pozitivně. Tady pan kolega z ministerstva mi dá určitě za pravdu, když se prezentuje důchodová reforma, televize k tomu dá záběry z chodby domova pro seniory. Ale ty lidi, kteří jsou nemocní a ke stáří taky patří nemoci, ale nejenom, tak to nejsou všichni ti senioři. Všichni ti senioři jsou venku. A ti, kteří opravdu potřebují pomoc, těch je třeba jenom 10 procent podle průzkumů. V České republice a v Maďarsku je 20 procent, je 20 procentní "ejdžismus", co se týká vlastně 50+. Je to nejvíc z celé Evropské unie. Takže pokud jsme se tady potom bavili, co je toho příčinou a proč to v zahraničí je jinak, tak je to samozřejmě taky nastavením té společnosti a hodnotami, která ta společnost má a reprezentuje. A to je věc, kterou chceme taky měnit v tom, v té společ..., v tom časopise. Protože my děláme rozhovory s lidmi, kteří mají co říct, kteří mají ty zkušenosti. A ty svoje hodnoty mohou dále předávat. A třeba jít i dobrým příkladem, jak stárnout prostě optimisticky. A bez té jakoby té mediální takové, jak bych to řekl, takové nálepky. Protože opravdu ono to funguje taky sekundárně. Když ten člověk, který je starý vidí, jak jsou senioři prezentovaní v médiích, tak si řekne třeba, no, tak já se asi budu chovat takhle. Jo, nebo že to prostě nějakým způsobem potom vztahuje k sobě.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Krátce poprosím v závěru, pan náměstek Jan Dobeš. Co vy očekáváte od Evropského roku? Myslíte si, že bude mít praktický dopad a kde?
Jan DOBEŠ, náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
--------------------
Já bych velmi rád, aby to mělo některé naprosto konkrétní, možná méně, ale jasně konkrétních než velmi mnoho floskulí a teoretických konceptů. Jenom bych si tady pomohl myšlenkou, kdy se zeptali Zikmunda Freuda, co si myslí, nebo o kterých lidech on si myslí, že jsou lidé, že jsou dospělí, že té společnosti něco přinášejí, tak to vcelku moudře a jednoduše odpověděl, jsou to lidé, kteří umí milovat a pracovat. A já si myslím, že kdybychom nějakým způsobem, tímto způsobem otevřeli tu celospolečenskou diskusi o tom, že se dá milovat i pracovat v každém věku, v různých možnostech a s různým nasazením a tito naši senioři jsou určitým způsobem zastánci a jaksi zvěstovatelé v tom smyslu jaksi jakýchsi mudrců a jakýchsi ochránců našich ohnišť a naší zkušenosti. Už jenom z tohoto důvodu je velmi užitečné se s nimi potkávat, jim naslouchat a s nimi spolupracovat. To bych si velice přál.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byla závěrečná slova dnešního vydání Studia STOP z úst náměstka pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů Jana Dobeše z Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Loučím se také a v telefonním spojení s námi byla Andrea Matušáková z komunikační sekce zastoupení Evropské komise České republiky. Děkuji za účast v diskusi. Loučím se také s jednatelkou Bohemia EU Planners Vendulou Raymovou a v neposlední řadě s Jiřím Hrabětem, který je PR manažerem obecně prospěšné společnosti Elpida a šéfredaktorem časopisu Vital plus. Přeji všem dobrý večer a děkuji za účast v diskusi.
Vendula RAYMOVÁ, jednatelka Bohemia EU Planners
--------------------
Děkujeme, na shledanou.
Andrea MATUŠÁKOVÁ, komunikační sekce zastoupení Evropské komise v České republice
--------------------
Na slyšenou, děkuji.
Jan DOBEŠ, náměstek pro sociální začleňování a rovné příležitosti žen a mužů, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
--------------------
Díky za pozvání, na shledanou.
Jiří HRABĚ, PR manažer společnosti Elpida, šéfredaktor čtvrtletníku Vital plus
--------------------
Na shledanou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ze studia Českého rozhlasu 6 se loučí a klidnou noc přeje Terezie Jirásková.
Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
