30. ledna  2013  rubrika: Studio STOP

Zákaz kouření v restauracích chce 78 procent Čechů

Výsledky výzkumu na téma Češi a zákaz kouření v restauracích - Foto:  ČTK

Výsledky výzkumu na téma Češi a zákaz kouření v restauracíchFoto:  ČTK

Každý druhý mladý člověk v České republice kouří. 78 procent českých občanů si přeje nekuřácké restaurace. Zavedení nekuřáckých restaurací je ovšem nezničí.

Uvádí jeden z největších výzkumů týkající se kouření Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Stojí v cestě ochrany nekuřáků v České republice pouze tabáková lobby? Pomohou varovné obrázky na krabičkách cigaret, o kterých se na úrovni Bruselu teď diskutuje? A jak odradit mládež od kouření a ochránit nekuřáky od pasivního vdechování cigaretového kouře? A zároveň nezasahovat do svobodného práva každého dospělého Čecha kouřit. O těchto tématem budeme mluvit v právě začínajícím Studiu STOP.
 

Výsledky výzkumu o kouření v České republice na téma Mladí lidé a kouření, který provedli studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, ukázal, že zákaz kouření v restauracích chce 78 procent Čechů, a to část kuřáků. Z nich přibližně 30 až 40 procent si přeje, aby se v restauracích také nekouřilo. Ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 tomuto přání nahrává. Plánuje totiž od roku 2014 v novém návrhu zákona úplný zákaz kouření v restauracích. Kouřit by se mohlo jen v předzahrádkách. Novela právě prochází připomínkovým řízením. Ministr Heger chce také zakázat prodej tabáku i alkoholu v automatech a pojízdných prodejnách. Chce tak ochránit děti a mládež před alkoholem a tabákem. A zvýšit ochranu nekuřáků. Za prodej alkoholu či cigaret lidem mladším 18 let bude sankce 1 milion korun. Za prodej dětem do 15 let 2 miliony. Úplný zákaz kouření v restauracích platí ve 13 zemích Evropy. Ve 21 zemích, včetně České republiky, platí poměrně volnější předpisy. V České republice je méně kuřáků, 26 procent, než činí průměr Evropy, kde je podíl kuřáků třicetiprocentní. V České republice však roste počet mladých nekuřáků, jak také ukázal výzkum Fakulty sociálních věd. Zákaz kouření nadále platí ve školách, úřadech, zdravotnických zařízeních, nově by byl třeba i na dětských hřištích. Zákaz volného prodeje kuřiva se má vztahovat také kromě běžných cigaret a tabáku na elektronické cigarety či vodní dýmky, zakázán má být i zásilkový prodej. Prodejce po internetu bude muset zajistit, že zboží předá pouze člověku staršímu 18 let. Stánkový prodej alkoholu a automaty na alkohol a cigarety chce ministr také zcela zakázat, protože tam nelze vyloučit, že zboží koupí dítě.
 

Hosty dnešního vydání jsou vedoucí Centra pro závislé na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na Karlově náměstí Eva Králíková a také vedoucí výzkumu, o kterém jsme hovořili v úvodu a ještě posléze mluvit budeme, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Miroslav Slíž. Dobrý večer vám přeji. 

Eva KRÁLÍKOVÁ, vedoucí Centra pro závislé na tabáku, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí
--------------------
Dobrý večer. 

Miroslav SLÍŽ, vedoucí výzkumu, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý večer. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání pro následující minuty je stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková. Přeji vám dobrý večer. 

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně zdravotnictví /KSČM/
--------------------
Dobrý večer. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za dobu, co působíte ve sněmovně ve zdravotnickém výboru, jehož jste místopředsedkyní, jste navrhovala minimálně dvakrát, aby se podpořil úplný zákaz kouření v restauračních prostorech, v hospodách. Ve světě, kde zavedli zákaz kouření v restauracích se potvrdilo, že pohostinství nezkrachovalo, lidé si zkrátka zvykli, že mohou kouřit venku. Ale je adekvátní i zákaz kouření v předzahrádkách? Jak stojí v plánech novely a plánech současného ministra zdravotnictví. 

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně zdravotnictví /KSČM/
--------------------
Samozřejmě, že to je věc diskutabilní. Pokud ta záleží na tom, jak ta předzahrádka asi vypadá. Protože pokud je nějak dostatečně krytá a jsou různé předzahrádky, tak potom může i kouření na takovéto předzahrádce může způsobit nějaké problémy stejné, jako když se kouří v místnosti. Myslím si, že záleží určitě na tom, jak potom nakonec ten zákon bude, bude vypadat. A co všechno vlastně obsáhne. Protože my v tuhle chvíli nemáme, neznáme jasnou podobu, podobu toho zákona, který se připravuje. A kterému já bohužel ani po, vlastně po určité době od té doby, co jsme přijímali, nebo jsme se snažili přijmout už toto opatření, nedávám příliš mnoho naděje na to, že bude přijat. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Kdo tedy, samozřejmě je potřeba ke schválení 101 hlasů, ale také velký vliv má tabáková lobby. Tak kde vidíte hlavní problémy, proč se tento zákon, nebo ta novela nepodaří pravděpodobně schválit? Nebo je v pozadí opravdu to, že je příliš omezující a čeští zákonodárci nechtějí taková výrazná omezení? 

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně zdravotnictví /KSČM/
--------------------
No, já, dá se říci, že asi má to mnoho rovin ta pravda, proč to u nás nejde, když vlastně téměř v celé Evropě to jde. A kde dokonce už známe studie o tom, že skutečně nejenom, že restauratéři nezkrachovali, ale že si našli restaurace nové zákazníky a také, že, a to je nejdůležitější, protože v tom je podle mě úplně nejvýznamnější problém celého tohohle toho sporu, je to, že Česká republika by měla jasně dát najevo, že veřejné zdraví je pro ni prioritní a že prioritní pro ni není, není získávání finančních prostředků od tabákových výrobců. To je podle mě úplně to nejdůležitější a v momentě, kdy si toto uvědomí celá společnost, ale i zákonodárci, aspoň většina zákonodárců, protože tady se to ani nerozhodne, nerozděluje, Poslanecká sněmovna na politické strany, ale pouze na příznivce a odpůrce napříč politickým spektrem, tak až si toto uvědomí i zákonodárci i společnost, tak potom bude možné tu novelu schválit. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kouření přináší do rozpočtu na daních podle člena rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Petra Braného, také KSČM, 50 až 55 miliard korun ročně. Léčba nemocných následky kouření stojí přibližně 6 miliard korun. Cituji: "Nemělo by se na to dívat pouze ekonomicky. Kouření je určitá potřeba lidí, ať si o ní každý myslí, co chce. Zákonem ji nezlikvidujeme. Také snaha omezit ji, je iluzorní." Řekl Petr Braný. V této souvislosti jsem se vás chtěla ptát na osud té novely. Otázku jste zodpověděla, že jí příliš šancí nedáváte. Posuňme se tedy a zohledněme to, co říká váš pan kolega z rozpočtového výboru. Proč není možné třeba zavést takové velice málo bolestné opatření, že by s z koupě každé krabičky platila koruna na léčbu nemocí z kouření? 

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně zdravotnictví /KSČM/
--------------------
Tak, já bych především chtěla zdůraznit jednu věc. Že právě tady vůbec nezáleží na tom, z jaké jsme kdo politické strany, ale skutečně, jaký k tomu máme přístup a co jsme si dali jako prioritu. To znamená, že určitě mojí prioritou je ochrana nekuřáků, ochrana veřejného zdraví jako takového. Proto budu mít úplně jiný názor než můj kolega z rozpočtového výboru. A za druhé se domnívám, že ta čísla, která byla prezentována jeho ústy, nebyla úplně zcela správná. Protože podle, podle posledního i podle vlastně vlády, která dala stanovisko k rámcové pozici, která i vychází ke směrnici, která, kterou bude přijímat i Evropská unie nebo nebude, to uvidíme, jsou čísla úplně jiná. Za prvé, že za rok 2012 z tabákové, z tabákové daně vlastně bylo vybráno 47 miliard, ale podle studie 1. lékařské fakulty na nemoci způsobené kouřením stát vydal více než 33 miliard korun. Takže to jsou rozdílná čísla. Ale i kdyby byla taková, jako říká pan kolega, tak stejně my si musíme říct, jestli, jestli skutečně chceme, aby nám kouřili čím dál mladší lidé, aby nám umírali lidé na nemoci způsobené tabákem, aby se z nich stávali invalidé v důsledku rakoviny a podobně. A nebyla vlastně ta, to, co mají dát té společnosti, tak nebylo dáno. A jinak tu daň, o které jste hovořila, o té jedné koruně například z krabičky tabáku, to se mi, ta se mi velmi líbí, i jsem o ní hovořila veřejně, ale zatím je to opět pořád o tom, že musí tedy Česká republika jasně deklarovat, o co jí vlastně jde. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastavme se ještě u návrhu směrnice o tabákových výrobcích z prosince, kterou navrhla Evropská komise s cílem odradit od kouření mladé lidi. K návrhu se dále vyslovují parlamenty a český parlamentní výbor pro evropské záležitosti ho pro tuto chvíli zamítl. Pokud český postoj nepodpoří i další země, bude směrnice pokračovat na schvalovací cestě mezi komisí a parlamenty. Návrh se nelíbí výrobcům tabáku a cigaret, komise navrhuje totiž zrušení cigaretových příchutí jako je mentol, vanilka a chce zrušit i lehké cigarety. A to je také hlavní, nebo zavést cigaretové obavy v podobě prokouřených tkání a dalších orgánů, které jsou poškozeny následky kouření, zejména proto, aby se odradila mládež od touhy kouřit a mít takovou krabičku. Tak, paní poslankyně Marková, proč se Česká republika proti směrnici v tuto chvíli vymezila, jaké k ní má výhrady? 

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně zdravotnictví /KSČM/
--------------------
Shodou okolností jsem též členkou výboru pro evropské záležitosti, takže jsem byla přítomna u toho, když se projednávala tato směrnice ve výboru evropském minulý týden. Už samotné to, že gesce pro tuto směrnici a vypracování stanoviska dostalo ministerstvo zemědělství, což je naprostý unikát v Evropské unii, protože ve většině evropských zemí Evropské unie tuto směrnici má na starosti ministerstvo zdravotnictví. U nás vlastně mělo ministerstvo zdravotnictví pouze spolugesci, ale hlavní pozici České republiky vypracovávalo ministerstvo zemědělství, které, které vlastně ve své, ve své odpovědi na tuto směrnici v podstatě odmítlo téměř vše, co ta směrnice, znovelizovaná směrnice vlastně nabízí. Já bych chtěla jenom říct, že směrnice tohohle toho typu platí v Evropské unii už vlastně od roku 2001 a že tedy není, nepřináší zase úplně toho tolik nového. Co určitě je nové, tak to všechno bylo odmítnuto zemědělským, nebo ministerstvem zemědělství. A navíc ještě evropský výbor v podstatě říká, že přijetím této směrnice se porušuje princip subsidiarity, což je jeden z hlavních principů Evropské unie. A že tedy na základě toho musí přijmout to odůvodněné stanovisko, to znamená, že odmítá vlastně tu směrnici. Já bych chtěla jenom říci, že ani tato věc nebyla úplně jednoznačná. Protože odborníci, o které se i naše stanoviska opírají ve výboru, neříkají, neříkají, že by tady byl porušen princip subsidiarity a dokládají to i určitými rozsudky Evropského soudního dvora, který právě říká, že v momentě, kdy, kdy se rozhoduje o to, jestli, jestli půjde o volnost trhu, nebo o ochranu duševního vlastnictví a podobně, to co tedy napadá vláda, nebo tedy ministerstvo a současně i vláda, tak že vlastně všemu, všemu tomu vévodí jeden důležitý rozsudek, kdy soudní evropský dvůr potvrdil vlastně soulad té směrnice o tabákových výrobcích s právem Evropské unie právě proto, že staví tu ochranu veřejného zdraví jako určující při takovýchto, při takovýchto dokumentech. A já v tomhle směru, ač k Evropské unii jsem hodně skeptická, tak v tuto chvíli se domnívám, že skutečně ta ochrana veřejného zdraví by měla být na prvním místě. A skutečně to, co jste, to, co jste tady vyjmenovala, evropská, nebo vlastně naše pozice vládní to odmítá. Já musím říct, že jsem udělala ještě jednu věc, že jsem doporučila, aby tento návrh směrnice byl také projednáván ve zdravotním výboru a do té doby, než bude projednán ve zdravotním výboru, tak nemůže být to stanovisko vlády jako určující vlastně pro tu Evropskou komisi. Takže já doufám, že na zdravotním výboru bude slyšena i druhá strana, v čem ta komi..., v čem ta směrnice vlastně pomáhá v boji proti tomu, aby nám vlastně nekouřily malé děti a abychom ochránili obyvatelstvo před negativnímu důsledky kouření. Čím určitě, já musím ještě jednu, já se omlouvám, ale s čím určitě souhlasím, tato směrnice ale dává další nové pravomoci přenáší na Evropskou komisi, to znamená, že by pro příště některé věci mohla komise rozhodovat sama, a jsou to dost závažné věci v této směrnici. A s tím já tedy rozhodně nesouhlasím. Protože se domnívám, že každý zákon, a tedy i ten zákon, který dělá Evropská unie, musí být co nejšířeji projednáván a nemůže to být dáno jenom na Evropskou komisi. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy bude jasné rozhodnutí týkající se této směrnice? Krátce, prosím, již. 

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně zdravotnictví /KSČM/
--------------------
To si nedokážu přesně říct. Nicméně nejpozději 4 března musí být vlastně to stanovisko České republiky definitivně na Evropské komisi. A já doufám, že do té doby se sejde i výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a, řekněme, malinko poupraví tu úplně odmítající pozici vlády České republiky, abychom, abychom vlastně ukázali, že nám skutečně jde o zdraví lidí a ne jenom o kšeft a o peníze. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Českému rozhlasu 6 dnešnímu vydání Studia STOP stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková. Paní poslankyně, na shledanou. 

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně zdravotnictví /KSČM/
--------------------
Na shledanou. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak již zaznělo, v dnešním vydání Studia STOP jsou hlavními hosty vedoucí Centra pro závislé na tabáku ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Králíková a také vedoucí výzkumu student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Miroslav Slíž, o kterém jsme v úvodu hovořili a budeme se o něm za chvíli bavit. Přeji vám ještě jednou dobrý večer. Zeptám se vás, paní docentko Králíková, co vás tak nejvíce zaujalo ze slov paní poslankyně Markové? Tuším, že ta směrnice asi má opravdu nejistou pozici. Mě zaujalo to, že paní poslankyně s návrhem té směrnice v zásadě souhlasí, ovšem vymezuje se proti tomu, aby Evropská komise do budoucna doporučovala nebo přímo diktovala České republice, jak dále postupovat. Co zaujalo vás z toho, co říkala paní poslankyně? 

Eva KRÁLÍKOVÁ, vedoucí Centra pro závislé na tabáku, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí
--------------------
Především teda je pravda, že kouření i pasivní kouření zabíjí napříč politickými stranami, takže to je úplně jedno, čeho je kdo člen. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se moc omlouvám, malou vsuvku, včera jsem zrovna hovořila i s kolegy a s dalšími lidmi a pokládali mi otázku ve chvíli, kdy jsem řekla, že zpracovávám toto téma, jak je dokázáno, jak je změřeno, že ti lidé, kteří se léčili, se opravdu léčili na následky kouření? Vždyť se to nedá změřit. Můžete říci našim posluchačům, jak tedy se dá prokázat, samozřejmě ta otázka původní, vrátíme se k ní, ale toto si nemohu neodpustit, protože opravdu v té široké veřejnosti je zakotvena taková nedůvěra, že ty výzkumy a ta léčba těch lidí, o které se mluví, že jsou následky kouření vlastně jsou způsobeny něčím jiným. 

Eva KRÁLÍKOVÁ, vedoucí Centra pro závislé na tabáku, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí
--------------------
No, abych to zkrátila. Ono je to na delší výklad a na to, že vlastně právě to, že kouření je podstatnou příčinou rakovinou plic, změnilo pojetí epidemiologie v 50. letech minulého století od infekčních nemocí, nebo od infekční epidemiologie k epidemiologii neinfekčních nemocí, jako jsou třeba nádory, nebo srdečně cévní onemocnění. Tady jsme museli se smířit s tím, že je více příčin a že není jedna, jeden důvod. Pokud máte nějakou infekci, tak musí být to agenc, čili ten původce té infekce přítomný ve 100 procentech té nemoci. To je pravda. Ale není to pravda třeba u infarktu, nebo nějakého nádoru. Tam máte desítky nebo stovky rizikových faktorů. Takže pro jednoduchost je to úplně stejné, jako třeba s vysokým tlakem nebo cholesterolem a infarktem. Jestliže někdo dostane infarkt a má třeba dvojnásobnou hodnotu cholesterolu krevního, no, tak taky nemůžete říct, jestli ten infarkt dostal proto, protože víme, že existuje 200 dalších rizikových faktorů infarktu. Ale to neznamená, že ten cholesterol v té dvojnásobné hodnotě by nebyl rizikem pro ten infarkt. A my umíme to riziko spočítat. Čili jinými slovy u jednotlivce to opravdu nemůžeme říct. Ani v případě vysokého tlaku, cholesterolu nebo kouření, proč vlastně zemřel nebo onemocněl. Ale v rámci velkých studií je jasně spočítané riziko, konkrétně třeba u kouření, že zkrátka kuřáci žijí v průměru asi o 7,5 roku méně než nekuřáci. A ta polovina, která na kouření zemře, protože polovina nezemře dřív, ti jsou rezistentní a ty tady vidíme déle než ty, co jsou pohřbeni. Tak ti ztrácejí dokonce 15 let. A to jsou průměrná čísla. My nevíme, kde se kdo nachází. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A zde zase slýchám argumenty pořád, že lidé znají své spolubližní ... 

Eva KRÁLÍKOVÁ, vedoucí Centra pro závislé na tabáku, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí
--------------------
Devadesátiletého ... 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
... ano, přes 90 let, že se dožili a kouřili. Tak to asi se nedá ... 

Eva KRÁLÍKOVÁ, vedoucí Centra pro závislé na tabáku, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí
--------------------
To jsou ti rezistentní, co měli tu kliku. Ale ti druzí nejsou tak dobře vidět. Protože ti jsou někde pod zemí. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A nikdo neví, do které skupiny případně by patřil. Promiňte, já jsem odbočila od té původní otázky, která mířila také k tomu návrhu té směrnice, která navrhuje zrušení cigaretových příchutí a také doporučuje zavést cigaretové obaly s takovými výhrůžnými vyobrazeními, ošklivé, tak jak se díváte na význam té směrnice? 

Eva KRÁLÍKOVÁ, vedoucí Centra pro závislé na tabáku, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí
--------------------
Já bych ani neřekla výhrůžné, ale jsou tam prostě reálné obrázky toho, co kouření způsobuje. Čili je to taková encyklopedie vlivu kouření na zdraví. Ona Evropská unie už navrhla tyhle, tahle obrázková varování v roce 2004, takže už jsme je dávno mohli mít. A co je zajímavé, že je to zadarmo. Nepotřebujete nic platit, to prostě dáte do, konkrétně u nás do vyhlášky ministerstva zemědělství a výrobce to tam natiskne místo velblouda nebo něčeho jiného. Ale Evropská unie postrádáme v tom návrhu, on je totiž příliš, příliš měkký, bych řekla. A dokonce evropská, v Evropské unii se zvažuje vyšetřování Evropské unie pro korupci tabákovým průmyslem. To se ukázalo po odstoupení komisaře pro zdravotní politiku komisaře Daliho. Jak to dopadne, to já nevím. Ale mrzí mě, že i tu mírnou direktivu, proti které teda se bouří svět kontroly tabáku, jsme zamítli a doufám, že třeba díky tomu zdravotnímu výboru nějakým způsobem změníme názor. No, ale abychom aspoň trošku zmínili to, co tam padlo, když řeknete zakázat příchuti jako mentol nebo vanilka, to vypadá, že se zakazujou nevinné věci. Ale tak to není. Mentolové cigarety jsou, mají větší dopad na zdraví než nementolové. Mimo jiné proto, že mentol dráždí chladové receptory v krku, takže máte pocit že vdechujete chladný a čistý vzduch, zatímco pravý opak je pravdou. Takže vdechnete ten kouř hlouběji a déle. A dostanete větší dávku toxických látek. Další přídatné látky jako třeba cukr nebo čokoláda zvyšují návykovost cigaret. Nejenom tím, že všechny ty chutě jsou chutě, které mají rádi děti a právě děti začínají kouřit, ale dokonce ovlivňují syntézu nějakých látek v mozku, které, které zvyšují hladinu dopaminu, což je právě ten jeden z neuromediátorů, který, kvůli kterému kuřáci kouří. Takže je to docela složitý chemický proces. Pak tam padla ta ekonomika. To si myslím, že zaslouží trošičku komentář. Ta čísla jsou opravdu různá a jistě jako abychom měli nějaké jedno číslo, k tomu se nikdy nedobereme. Ale řádově se náklady na kouření, nebo respektive na to, že se v České republice prodávají tabákové výrobky, pohybují podle odhadu mezi 80 a 100 miliardami ročně. To, v tom je asi polovina zdravotních nákladů, čili kolem 40 miliard jsou zdravotní náklady a zbytek jsou další, jako třeba invalidita, pracovní neschopnost, prokouřená pracovní doba a tak dále, třeba i požáry. Čili vybere-li se z daní, řekněme, 50 miliard, tak pořád minimálně 30 nebo 50 chybí. To je jedna věc. Ale ještě podstatná věc. Jak říká někdy nějaký odpůrce, kdyby si zítra nekoupili žádní kuřáci cigarety, tak zkrachuje státní příjem, protože tam bude chybět těch 50 miliard. Já bych strašně ráda chtěla vidět jednoho kuřáka, který když si nekoupí cigarety, ty prachy zahodí. Já si myslím, že je nezahodí, že si koupí něco jiného. Čili proto Světová banka říká, že se příjem z daní vůbec nemá brát jako klad, ale že ty peníze z trhu nezmizí, že se investujou jinde. Většinou, je pravda, že tabákové výrobky jsou hodně zdaněné, i když bychom si přáli zdanění větší. Ale ty peníze se v zemích, kde se přestává kouřit, investují do služeb. A služby jsou něco, co zaměstná obyvatele a oživí ekonomiku. Na rozdíl od výroby cigaret, která je velmi jednoduchá, mechanizovaná, nepotřebujete na to skoro nikoho. Ještě k tomu dotazu, jak se to vlastně prokazuje. Tabákový průmysl v 50. letech minulého století tvrdil, že kouření nezpůsobuje rakovinu, potom tvrdil, že nikotin není návykový, pak tvrdil, že pasivní kouření neškodí. Pak tvrdil, že ventilace to vyvětrá. Dneska už snad i u nás všichni vědí, že to pravda není a dokonce i tabákový průmysl to přestal tvrdit. Ale teď tvrdí, že na tom stát vydělá. Tomu říká Světová banka tabákonomika. A je to argument, který má oddálit právě zákony na kontrolu tabáku, čili není to pravda a po pár letech určitě uvidíme, že jsme podlehli bludu. Takže nenechme si namluvit, že se na tabáku vydělává. Naopak, Česká republika prodělává na tom, že se v této zemi prodávají tabákové výrobky a všichni dotujeme tabákový průmysl, který je ten jediný, který z toho má profit. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká pro tuto chvíli v dnešním vydání Studia STOP vedoucí Centra pro závislé na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Eva Králíková. Ve studiu její slova poslouchal také vedoucí výzkumu student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Miroslav Slíž, který se také výraznou měrou podílel na takovém velmi rozsáhlém výzkumu o kouření v České republice na téma Mladí lidé a kouření, který provedli právě studenti Fakulty sociálních věd ve spolupráci s agenturou Ipsos. A ten výzkum, v úvodu jenom mi dovolte, řekl, jak již zaznělo také v úvodních minutách Studia STOP, že zákaz kouření v restauracích chce 78 procent i část kuřáků, z nich 30 až 40 procent si přeje, aby se v restauracích nekouřilo. Každý druhý mladý člověk mezi 18 a 22 lety kouří, to také vyplynulo z výzkumu. V celé české populaci je 64 procent nekuřáků a kouří z nich přibližně čtvrtina dospělých. Otázka pro Miroslava Slíže. Řekněte v úvodu, co vás osobně motivovalo k realizaci takového výzkumu? 

Miroslav SLÍŽ, vedoucí výzkumu, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, ten motiv byl už minulý rok, kdy my jsme dostali jako fakulta příležitost od společnosti Ipsos podílet se na nějakém výzkumu v rámci praxe. A měli jsme možnost vybrat si téma. V té době se nám zdálo, že právě problematika ohledně kouření tak upadla někam opodál, takže jsme se rozhodli zvolit si tohle téma, protože nás zajímalo, kolik je tady opravdu kuřáků a nekuřáků a jaký je postoj Čechů ke kouření v restauracích. Proto jsme si zvolili to téma kouření a letos jsme na ten náš loňský výzkum navázali tím tématem Mladí lidé a kouření. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Průměrný český teenager si svou první cigaretu zapálí ve 14 letech. Jaké další údaje jste získali díky tomu výzkumu? 

Miroslav SLÍŽ, vedoucí výzkumu, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, je velmi zajímavé, že celkově začne před 18. rokem věku s pravidelným kouřením 79 pravidelných kuřáků. Což je jasně vidět, že tedy většina, drtivá většina kuřáků začíná v době, kdy je to ilegální a začínají i z toho důvodu, že můžou právě kouřit v místech jako jsou restaurace, bary a podobné, podobná zařízení. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, slyšela jsem také argument, že mladí lidé kolem těch 14 let přece ale nechodí do restaurací, kde se kouří. Tak rozhodně, že ty zakouřené restaurace nemohou být tím zásadním vlivem. Ono z těch pramenů dostupných se ví, že nejčastěji takového hodně mladého člověka ke kouření přivedou kamarádi, vliv může mít také ale rodina, kde se kouří. A většina mladých kuřáků vyrůstá, jak tedy jsem již zmínila, v rodinách, kde aspoň jeden z rodičů kouří cigarety, což je takovým hlavním motivem. A také důvodem může být i to, že obstarat si cigaretu v České republice je pro takového mladého člověka poměrně snadné. Nic tedy kouření nebrání, krabičky jsou hezké a je to takový vlastně módní trend. V České republice je méně kuřáků než činí průměr Evropy. Jak jste již zmínil, roste ovšem počet mladých kuřáků. Tak jaké další údaje jste získali v rámci toho výzkumu? 

Miroslav SLÍŽ, vedoucí výzkumu, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, je velmi zajímavé, že pokud to srovnáme s ostatními zeměmi Evropy, tak u nás v České republice jsou velmi mírné regulace právě pro prodej tabákových výrobků, ale i je tady tedy snadná dostupnost tabákových výrobků pro mladé lidi. A pokud se podíváme například na studii ESPA 2011, tak z ní vyplynulo, že v České republice je 42 procent školáků ve věku 15 až 16 let, kteří si za posledních 30 dní zapálili cigaretu. V tom jsme druzí nejhorší v Evropě. Evropský průměr je jenom 28 procent školáků, kteří si zapálili tu cigaretu za posledních 30 dní. Zajímavé také je, že čím dříve ten mladý člověk ozkusí tu cigaretu, tím je pravděpodobnější, že tedy bude tím pravidelným kuřákem. Vy jste zmínila ten průměrný věk, kdy mladí lidé začínají kouřit. To je těch 14,1 let. Ti pravidelní kuřáci to mají v průměru kolem 13,8 let. S tím, že chlapci ochutnají tu cigaretu dříve než dívky, ale dívky naopak začínají dříve s pravidelným kouřením než ti chlapci. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. V tuto chvíli jsme se dovolali předsedy sněmovního zdravotního výboru Borise Šťastného z ODS, který nám věnuje několik minut tohoto vydání Studia STOP. Dobrý večer, pane předsedo. 

Boris ŠŤASTNÝ, předseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Dobrý večer. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To, co se týká těch vašich pravomocí, tak jenom zmíním, že vy jste již před 5 lety předložil novelu, která měla vést ke zpřísnění ochrany před tabákem. Přijetí podle vašich dřívějších slov zabránila tabáková lobby, která využila nesouhlasu majitelů restaurací. Víme, že v tuto chvíli se opět řeší a je na stole z dílny ministra zdravotnictví další novela, ke schválení nové protikuřácké normy bude ve sněmovně potřeba 101 hlasů. A zase dodejme, že nikdy v minulosti se nepodařilo prosadit úplný zákaz kouření v restauracích. Proč by se to mělo podařit nyní? 

Boris ŠŤASTNÝ, předseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Já nevím, jestli se to podaří nebo nepodaří. Jedna věc jsou zákony a druhou věcí je zdravý rozum a nějaká tradice a normální přirozené chování v rodině. Jestli se bavíme o kouření dětí, tak přeci tam ty zákony už platí dnes. Prakticky mladiství nemají možnost si legálně koupit tabákové výrobky, nemají možnost v řadě míst kouřit. Existuje poměrně rozsáhlá snaha preventivních opatření. Ale ono můžete vysílat jakékoli pořady a chodit na školy s různými programy, když potom nefunguje ta prevence v rodině. Čili já pokládám za to nejdůležitější, aby to byli především rodiče a rodina těch jednotlivých lidí, mladých, dospívajících, kteří budou na ty děti působit a pokusí se jim vysvětlit, že samozřejmě kouření je závislost, která povede časem k jejich závažným onemocněním a ohrožení na životě. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to, co zmiňujete, je jistě velice zásadní bod. Dá se říci bod číslo 1. Vliv, který jde ze samotné rodiny. Dovolte mi citovat slova lékaře Vojtěcha Adama z KSČM. On je členem zdravotnického výboru sněmovny. Tak ten zase říká, že se spíše přiklání k názoru pana senátora Kubery, že by se tomu měla nechat větší svoboda, tedy tomu kouření či nekouření v restauracích. Pokud se posuneme od té rodiny dále do společnosti. A říká: "Když si někdo chce sám dobrovolně poškozovat zdraví, nechť to činí. Je to jeho vůle. Nechť to však nečiní v uzavřených prostorách, ale až takovéto omezování jde nad rámec zdravého rozumu. Kouřím jednu cigaretu denně, takže mě to nijak neomezí. Ale z lidského hlediska mně to vadí." Prohlásil Vojtěch Adam. Toto říkám proto, že stále i osobně slýchám a ve společnosti zaznívají argumenty, že by si každá restaurace měla mít právo rozhodnout, zda bude kuřáckou nebo nekuřáckou. Jaké argumenty vy máte pro to, aby se v restauracích zavedl úplný zákaz kouření? 

Boris ŠŤASTNÝ, předseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Tady se směšují dvě věci. Směšuje se svobodné rozhodnutí zletilého, říkám záměrně zletilého, tedy dospělého člověka, který je způsobilý k právním úkonům, rozhodnout se, jestli bude kouřit nebo nebude kouřit. To je každého rozhodnutí a nechť každý si uvědomí, jestli chce dostat rakovinu plic nebo vážná onemocnění, anebo nechce. Druhou věcí je takzvaný second hand smoking, neboli pasivní kouření. A tady se dostáváme do stavu, že stát svojí, svými nařízeními a zákony legalizoval masivní výrobu, prodej, distribuci tabákových výrobků, tedy jediného výrobku na trhu, který je-li užíván k tomu, k čemu byl vyroben, tak způsobuje vážnou závislost, ale také vážná onemocnění a smrt. Nejenom těm samotným uživatelům, ale těm, kteří se nachází v jejich bezprostředním okolí. Čili tady hovoříme úplně o jiné věci, čili hovoříme o okolí těch lidí. A to okolí je buďto, jsou náhodní návštěvníci daného zařízení a už je jedno, jestli je to nemocnice, autobus, kino, divadlo, úřad, restaurace či něco jiného, nebo jsou to také zaměstnanci těch míst. A tady stát má právo samozřejmě, když povolil prodej tabákových výrobků, regulovat místa jejich užívání tak, aby ten člověk, který, kterému je páchána škoda na jeho zdraví, měl možnost se nějakým způsobem legitimně bránit. Vy mi tady namítnete, že on do té restaurace jít nemusí. Samozřejmě to je pravda, nemusí a nemusí jet také autobusem, nemusí jet také vlakem, letět letadlem. Nakonec by mohly být i kuřácká a nekuřácká kina, divadla, mohly by být samozřejmě i kuřácké a nekuřácké nemocnice. A ten majitel by si o tom rozhodoval. Jde jenom o míru toho rozhodnutí státu, kam až je ochoten zajít ve prospěch posílení svobod svého občana v té společnosti. Protože když jakákoli škoda vznikne vám tím, že konkrétní člověk nebo instituce nebo firma vám ublíží, například vám někdo otráví vodu, nebo vás praští paličkou do hlavy, tak vy toho člověka nebo tu firmu můžete chytit a soud je potrestá a dostanete náhradu škody. U toho kouření je to problém, protože tam samozřejmě tím viníkem je stát a ne ta konkrétní osoba. A když vejdete do té restaurace nebo do toho kina či divadla a bude tam zakouřeno a dostanete infarkt, tak si na nikom nic nevemete. A nedej bože, když tam ještě budete pracovat. Je to velmi složitá debata, která samozřejmě na jedné straně má řadu příznivců, na druhé straně řadu odpůrců. A já zastávám heslo, že bychom měli pokud možno kuřákům pomáhat a nekuřáky chránit. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl Českému rozhlasu 6 dnešnímu vydání Studia STOP předseda sněmovního zdravotního výboru za ODS Boris Šťastný. Na shledanou. 

Boris ŠŤASTNÝ, předseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Na shledanou, děkuji. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A slova Borise Šťastného poslouchali vedoucí Centra pro závislé na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Eva Králíková a v neposlední řadě také vedoucí výzkumu student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Miroslav Slíž, který spolupracoval s kolegy na výzkumu o kouření v České republice týkající se mladých lidí a kouření. Pane Slíži, zastavme se u toho postoje Čechů k kouření v restauračních prostorách a navažme tak na slova Borise Šťastného z ODS. Tak vy jste spočítali, že 78 procent Čechů chce, aby se v restauracích nekouřilo. Dokonce značná část z kuřáků si také přeje, aby se v restauracích nekouřilo. Jsou tam ještě nějaké zajímavé údaje týkající se restauračních zařízení? 

Miroslav SLÍŽ, vedoucí výzkumu, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, já bych ještě jenom k tomu dodal, že ten náš loňský výzkum, kdy jsme zjišťovali ten postoj Čechů ke kouření, byl dělaný na mimořádně reprezentativním vzorku 8,5 tisíce lidí. Což je neobvyklé. A tento velký vzorek nám tedy zodpověděl ze 78 procent, že si přeje zákaz kouření v restauracích. Zajímavé také je, že my jsme se ptali lidí, jak vnímají to omezování svobody. A vyšlo nám, že tedy většina se cítí omezována těmi kuřáky, protože se musí podřizovat tomu, že jsou ty kuřácké restaurace. Nekuřáckých restaurací je málo. A pokud někdo namítne, že každý majitel si může svobodně vybrat, jestli jeho restaurace bude taková či onaká, tady panuje neopodstatněné obavy těch majitelů restaurací, že přijdou o zákazníky, což jsme my naším výzkumem vyvrátili. Protože jsme se dotazovali také lidí, jak by se zachovali po zákazu kouření v restauracích. A 3 až 6 procent deklarovalo, že by do restaurací začlo chodit více po zákazu kouření v restauracích. Což by tedy přineslo 3 až 6 procentní nárůst návštěv, tedy i zisků těch restaurací. A to potvrzují i příklady okolních států, kde zákaz kouření běžně funguje. A není s tím žádný problém. Také jsme se ptali na to, jestli je pro návštěvníky restaurací to, že si tam můžou zapálit, důležité. A to je důležité jenom pro 9 procent těch dotázaných. Nejdůležitější je pro ty lidi v těch restauracích to, že se tam můžou sejít s přáteli, že se tam jdou najíst a že si tam dají pivo. Ty cigarety jsou opravdu jen minimální motiv pro to, jít do restaurace. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten váš výzkum dále zjistil, že nejvíce kuřáků je mezi vyučenými. Tam kouří až 65 procent takových lidí. A tím důvodem, který vy jste vybádali, je také to, že tito mladí lidé často dříve začínají pracovat a znamená to, že si na cigarety vydělají a jsou jim dostupné. Je to tak? 

Miroslav SLÍŽ, vedoucí výzkumu, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Když jsme se zaměřili na ty mladé lidi, tak u těch vyučených je to 66 procent, kteří kouří. A je to z toho důvodu, že dříve, dříve začínají pracovat, mají dříve vlastní příjem než třeba vysokoškoláci, kteří vynakládají více peněz na to studium a tak dále, takže proto je tam ten důvod, že ti vyučení mají v tom okamžiku více, více prostředků, které právě můžou utratit i za ty cigarety. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, otázka pro paní docentku Evu Králíkovou. Než si pustíme ještě jeden zajímavý příspěvek, pohled z Kanady, jak tedy ochránit mladé lidi, mládež před cigaretami? 

Eva KRÁLÍKOVÁ, vedoucí Centra pro závislé na tabáku, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí
--------------------
No, tak jistě, že rodina je důležitá, jak tady padlo. Ale ta legislativa minimálně stejně, ne-li více. V podstatě budou-li, jsou taková 4 základní opatření, což funguje zejména podle toho můžeme odhadnout, že právě proti tomu tabákový průmysl velmi lobbuje. Za prvé vysoká cena, daná z velké míry daní a ta cena by měla být řádově ne o 4 koruny vyšší než je dneska diskutováno, ale řádově o stovky, tak, aby ty cigarety byly prostě těžko dostupné pro mladé. Samozřejmě, že to musí být spojeno s nabídkou léčby a dalších mnoha opatření. Není možné udělat jenom, jenom jedno takovéhle opatření. Další věc jsou zcela nekuřácké veřejné prostory, třeba na Novém Zélandu, ve Spojených státech jsou to i venkovní, v New Yorku si nezapálíte v parku, v Central parku na plážích. Jednotné balení, to znamená zmizí z toho, kromě toho, že tam bude obrázkové varování, tak zmizí logo té firmy, protože to je samozřejmě to, co je pro mladé lidi atraktivní a s tím se spojují. Čili všechny názvy cigaret jako už má dneska Austrálie a řada států o tom uvažuje, by byly stejným písmem, stejnou barvou, stejnou velikostí. A konečně je to naprostý zákaz vystavování a reklamy i třeba v místě prodeje. Čili vy přijdete do trafiky, oni otevřou zavřenou skříň, dají vám cigarety, zase ji zavřou. Čili v takovém prostředí vlastně to dítě vůbec nepřijde do styku s cigaretami. Čili pak není třeba vynakládat peníze na třeba školní programy. A je to nejenom zadarmo, ale dokonce se na tom dá i vydělat. Tohle všechno je zadarmo. Krabičky tiskne výrobce a kuřák si zapálí venku bez toho, že by to stálo nějaké náklady. Ale dokonce my platíme za to, že ten zákon nemáme. Například tím, že tady je nějakých 4, 4,5 tisíce infarktů myokardu ročně jenom proto, že se v restauracích kouří. Protože průměrně v zemích, kde se přestane kouřit, okamžitě klesají infarkty v průměru 17 procent. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Při této souvislosti vám nabízím rozhovor s kanadskou nutriční poradkyní, která léta pracovala na výzkumu týkajícím se kontroly tabáku na kanadských univerzitách Kayly Fraser. Pro zajímavost ještě v Kanadě dnes obrázky na krabičkách cigaret tvoří 75 procent přední a zadní strany těchto obalů, v Austrálii mají zdravotní varování na krabičkách v 80 procentech. Od roku 2001, kdy Kanada zavedla varování na krabičkách, za 10 let poklesl počet kuřáků ze 24 procent na 17 procent. Hovoří Kayla Fraser.
Jak tolerantní jsou kanadští nekuřáci vůči spoluobčanům, kteří kouří? 

Kayla FRASER, kanadská nutriční poradkyně
--------------------
Tolerance mezi kuřáky a nekuřáky v Kanadě není tématem. Mnoho lidí podceňuje ničivý efekt, který má pasivní kouření. Ochranná opatření týkající se kouření jsou tu proto, aby chránily všechny občany. Dokonce i když sedíte na terase nebo uvnitř v místnosti s nejdokonalejší klimatizací na světě. Dnes víme, že žádná forma ochrany proti pasivnímu kouření není účinná. Zdravá veřejná politika pomáhá k tomu, aby se nekuřácké veřejné prostory staly normou chránící zdraví každého občana. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je vaše zkušenost z České republiky? Jak moc jsou Češi tolerantní k tomu, aby se ve veřejných prostorách v Čechách kouřilo? 

Kayla FRASER, kanadská nutriční poradkyně
--------------------
Domnívám se, že Čechům leží na srdci ochrana zdraví veřejnosti stejně jako v Kanadě. Cílem zavedení legislativy ochraňující proti aktivnímu i pasivnímu kouření je to, aby se nekuřácké prostory staly normou. Lidé by měli mít právo žít a pracovat v nekuřáckém prostředí. Vezměte si příklad těhotné servírky. Taková žena by neměla pracovat v prostředí, kde je vystavena pasivnímu kouření, které je ničivé pro její zdraví stejně tak jako i pro zdraví jejího nenarozeného dítěte. Debata týkající se zavedení protikuřácké legislativy se vede v mnoha zemích. Nyní se objevuje diskuse o ztrátách tržeb a o osudu existence barů a restaurací jako takových. O ztrátě zaměstnání, o přestupcích, ztrátě individuálních práv a osobní svobody. Tento typ legislativy byl úspěšně zaveden v mnoha zemích světa se širokou podporou veřejnosti. Důkazy podporují fakt, že vytvoření zdravé veřejné politiky s nekuřáckými prostory je velmi efektivní. Snižuje užití tabáku a zlepšuje zdraví populace celkově. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Souhlasíte s evropskou legislativou doporučující zobrazení odstrašujících obrázků na krabičkách cigaret členských států kvůli ochraně zejména mladých lidí proti kouření? 

Kayla FRASER, kanadská nutriční poradkyně
--------------------
Jednoznačně podporuji evropskou legislativu, která doporučuje varování s obrázky na krabičkách cigaret. Takové opatření zavedené vládou zamezuje vzniku závislosti na tabáku. Snižuje výskyt nemocí a zachraňuje životy. Kanada byla první zemí, která v roce 2001 zavedla varovné obrázky na krabičkách cigaret. Od té doby ostatní země, včetně Francie, Velké Británie, Španělska, Irska, Malty a dalších zemí například Maďarska přijaly opatření ochranných varovných obrázků na cigaretách. Obrázek je účinnější než tisíce slov. V Kanadě dnes obrázky na krabičkách cigaret tvoří 75 procent přední a zadní strany těchto obalů. V Austrálii mají zdravotní varování na krabičkách z 80 procent. Řada lidí stále podceňuje dopad aktivního i pasivního kouření na zdraví člověka. Ze zkušenosti víme, že obrázky na krabičkách fungují. Obrázek a varování na krabičce ovlivňuje každého kuřáka pokaždé, když sahá pro cigaretu. Ochranná opatření fungují 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. A varování ovlivňuje i přátele, rodinu a spolupracovníky. Jistě, varovné obrázky neodstraní kouření. Co však dokáží, je zvýšení veřejného povědomí o škodlivosti kouření. Od roku 2001, kdy Kanada zavedla varování na krabičkách, za 10 let poklesl počet kuřáků z 24 na 17 procent. Když jsou obrázková varování na krabičkách cigaret tak účinná, tak proč proti nim tabákový průmysl tak ostře vystupuje? 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvedla nutriční poradkyně, která pracovala ve výzkumu týkajícím se kontroly tabáku v Kanadě Kayla Fraser.
A zde jsou mé závěrečné otázky pro dnešní hosty tohoto vydání Studia STOP, kde zjednodušeně hovoříme o dopadech kouření a o restrikcích, které jsou doporučovány z Bruselu i postojích České republiky vůči nim. Paní docentka Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí v Praze. Co podle vás je v současné době takové nejpodstatnější, aby se udělalo, aby se ochránili mladí lidé? Vy jste část toho řekla. Uzavřete tedy to dnešní vydání nějakým takovým spíš přáním než doporučením. Protože na ta doporučení se zas tak příliš nehledí. 

Eva KRÁLÍKOVÁ, vedoucí Centra pro závislé na tabáku, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí
--------------------
Měli bychom si uvědomit, že tabáková epidemie je dneska v podstatě nejvýznamnější epidemií nejenom u nás, ale celosvětově. Třeba HIV zabije asi 3 miliony lidí ročně, ale tabák 6. Cigarety jsou původcem té epidemie. A mohli bychom to srovnat s tím, že by tady třeba byl výrobce viru HIV a my bychom se bavili o tom, jestli ho budeme omezovat v tom, aby ten virus HIV prodával 200 metrů od školy nebo extra v trafice nebo v nějakém balení. Takže dneska řada států má takzvaný program End Game, čili Konec hry. S tím, že mají přesně rozepsáno, rozplánováno, jaká opatření se udělají k tomu, aby v řádu, řekněme, 10, 20, 30 let tabákový průmysl z jejich zemí skutečně zmizel. A má to nejenom výhodné finanční dopady, ale samozřejmě teda zdravotní a zlepší to kvalitu a délku života. Jenom ještě poznámka k tomu svobodnému rozhodnutí. Každého rozhodnutí sám poškozovat zdraví a tak dále. Z výzkumů, které tady pan Slíž prezentoval plyne mimo jiné to, že naprostá většina i adolescentních, nebo mladých kuřáků si přeje přestat, že to vůbec není svoboda. 7 z 10 kuřáků si denně kupuje něco, co vůbec nechtějí. Oni by chtěli přestat. Oni začnou v době, kdy nemají dost rozumu a znalostí a schopností k nějakému kvalifikovanému rozhodnutí. Vůbec nevědí, co začínají dělat. A když jim to dojde, tak chtějí přestat, ale už to nejde, protože je to vysoce návyková látka. Čili ta svoboda je právě v tom, že nebudou kouřit a budou chráněni v té zranitelné době dozrávání. Protože jak tady taky padlo, naprostá většina začíná v dětském věku. Právě aby byla ta svoboda nekouřit, tak je potřeba tato tvrdá opatření udělat. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Závěrečná slova budou patřit Miroslavu Slížovi, studentu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který realizoval výzkum Mladí lidé a kouření. Co bude dále s vašimi daty, které jste díky tomu výzkumu, který jsme částečně představili, realizovali? Jak je použijete? 

Miroslav SLÍŽ, vedoucí výzkumu, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, my jsme je včera odprezentovali na tiskové konferenci. Ten výzkum je plně k dispozici veřejnosti a má ho i ministerstvo zdravotnictví, které ho bude dále používat při argumentaci právě pro schválení zákona, který by více reguloval kouření a případně by zakázal kouření v restauracích. A závěrem bych rád řekl to nejpodstatnější z našeho výzkumu. Že vyplynulo, že celkem 30 procent z těch, kteří začali kouřit před 18. rokem věku, by vůbec nezačali, pokud by platil zákaz kouření v restauracích. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uzavírá dnešní vydání Studia STOP Miroslav Slíž, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a loučím se také s vedoucí Centra pro závislé na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Evou Králíkovou. Na shledanou. 

Eva KRÁLÍKOVÁ, vedoucí Centra pro závislé na tabáku, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí
--------------------
Děkuji, na shledanou. 

Miroslav SLÍŽ, vedoucí výzkumu, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Na shledanou. 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ze studia Českého rozhlasu 6 klidnou noc přeje a na slyšenou se těší Terezie Jirásková. 

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace