20. ledna  2009 v 16:19  rubrika: V souvislostech

Soudobé pojetí křesťansko demokratické politiky

Pohleď, jsem s Vámi až do konce světa (Warnow, Meklenbursko) - Foto: Ivan Štern

Pohleď, jsem s Vámi až do konce světa (Warnow, Meklenbursko)Foto: Ivan Štern

Byly to křesťanští demokraté, kteří po hrůzách druhé světové války, po zklamání, vyvolaného v evropské společnosti selháním liberálně orientovaných vlád v zápolení s velkou hospodářskou krizí, po zklamání ze selhání evropských demokracií v konfrontaci s hnědým nacistickým morem na konci 30. let, nabídli na konci 40. let plnohodnotnou alternativu k lákavé vidině vítěznými komunisty nastolované beztřídní společnosti. Jejich koncept sociálně tržního hospodářství, tedy humanizovaného kapitalismu, nabídnul svobodný, spravedlivý a solidární rozvoj společnosti, ctící základní hodnoty člověka tak, jak stanoví v té době bezmála zapomenuté křesťanské sociální učení. Koncept křesťanských demokratů zachránil tak demokracii alespoň v západní části Evropy a uchoval naději, že někdy v budoucnosti se demokratickou stane Evropa celá.
Co jsou hodnoty křesťanské demokracie, vymezuje předsedkyně německých křesťanských demokratů Angela Merkelová na programové konferenci strany.

 

Podstata křesťansko demokratické politiky v současné Evropě

Vložit na svůj web

Angela Merkelová - o svobodě, spravedlnosti a solidaritě Angela Merkelová - o křesťanském obrazu člověka Angela Merkelová - o svobodě a práci Angela Merkelová - o spravedlnosti Angela Merkelová - o solidaritě Angela Merkelová - o generační spravedlnosti Angela Merkelová - o rodině Angela Merkelová - o globalizaci Angela Merkelová - o globální odpovědnosti k sobě samým Kardinál Karl Lehman - o původu křesťansko demokratických hodnot sss

Angela Merkelová - o svobodě, spravedlnosti a solidaritě

Vchod do spolkového kancléřství (Berlín) - Foto: Ivan Štern

Vchod do spolkového kancléřství (Berlín)Foto: Ivan Štern

Angela Merkelová - o svobodě, spravedlnosti a solidaritě

Je zajímavé, že se v Německu nevede debata o základních hodnotách, o svobodě, solidaritě a spravedlnosti. Přitom nás spojují i s druhou velkou stranou. Ale - je jasné, že tyto základní hodnoty vůči sobě navzájem stojí v jistém silovém poli. Proto chápání těch hodnot mezi našimi oběma velkými stranami není s jistotou stejné. I uvnitř naší strany máme potřebu o nich vést debatu. Abychom sami tyto hodnoty pochopili.

Soudím, že nejspornější mezi těmito hodnotami je svoboda. Rok 1989 představoval vítězství svobody nad diktaturou. Nyní se ukazuje, že žít ve svobodě vyžaduje také svobodě rozumět. Svoboda není prostě opak nesvobody. Nesvobodu umíme popsat snadno.

Ale co rozumíme pod svobodou? Obraz, který jsme vždy měli před sebou, byla zodpovědná svoboda. Tak to i musí zůstat. Jde o svobodu pro něco, a ne jak mnozí míní, svoboda od něčeho, tedy možnost něco nedělat.

O pojetí svobody musíme intenzivně vést debatu. Neboť svoboda a závazek z ní plynoucí jsou podle mého názoru a našeho chápání dvě strany jedné mince. Obojí se ostatně odvozuje od křesťanského obrazu člověka. Pokud se svoboda ocitá ve vzduchoprázdnu, bez vztahu na křesťanské pojetí člověka, dojdeme ke zcela jiným výsledkům. Takové pojetí svobody však našemu neodpovídá, a to musíme říci naprosto zřetelně.


 

 

Angela Merkelová - o svobodě, spravedlnosti a solidaritě

Vložit na svůj web

koč

Angela Merkelová - o křesťanském obrazu člověka

Warnow (Meklenbursko) - Foto: Ivan Štern

Warnow (Meklenbursko)Foto: Ivan Štern

Angela Merkelová - o křesťanském obrazu člověka

Musíme znovu mluvit o tom, čeho máme dosáhnout v tom, o čem jsme se už zmiňovali a co musíme znovu otevřít. To jsou pro Křesťanskou unii, a pro mě rovněž, neměnné křesťansko liberální, sociální a konzervativní kořeny dnešního postavení. Jejich měřítkem zůstává a zůstane křesťanský obraz člověka. Nestanovuje politice jen cíle, ale především hranice.

Člověk není měřítkem všech věcí, člověk má své poslání. Představuje to vytvářet svět podle vlastního měřítka.

Křesťanský obraz člověka je odmítnutí jakékoli ideologie a vyjadřuje skutečný pohled na svět. Povzbuzení před faktem konečnosti člověka. Je to vlastně, co podle našeho chápání Bůh po člověku požaduje. Od každého však rozdílně. Bůh s naprostou jistotou po nás nechce, abychom se považovali vzájemně za stejné a tak i politicky jednali.

Naše úloha je lidem umožnit, aby se rozvíjeli sami.


 

 

Angela Merkelová - o křesťanském obrazu člověka

Vložit na svůj web

osp

Angela Merkelová - o svobodě a práci

Zimní sluníčko na ulici Pod lipami (Berlín) - 1 - Foto: Ivan Štern

Zimní sluníčko na ulici Pod lipami (Berlín) - 1Foto: Ivan Štern

Angela Merkelová - o svobodě a práci

Mluvíme-li o svobodě, mluvíme o svobodě k něčemu. Například o svobodě mít více práce. Nemůžeme a nesmíme se, pokud přijmeme pojetí sociálně tržního hospodářství, smířit s existencí pěti miliónů nezaměstnaných.

Stejně se nesmíme smířit s tím, že každý druhý, kterému je přes pětapadesát, nemůže najít zaměstnání, a současně radostně oznamovat, že věk dožití se prodlužuje a že starší lidé jsou stále více ve formě.

Zatím v dějinách Německa nebyla společnost (jako je ta naše), která by vládla takovou zkušeností - a zkušenost sama je hodnotou. Zkušeností vládnou více starší, než mladší, a přesto jsou odstrčeni na okraj společnosti a tak málo poptáváni.

Na dlouhodobě udržitelný rozvoj to dobrý vliv mít nemůže. Proto tento bod musíme znovu promyslet.


 

 

Angela Merkelová - o svobodě a práci

Vložit na svůj web

osi

Angela Merkelová - o spravedlnosti

Martin Luther - Zde stojím, a nemohu jinak (Berlínský dóm) - Foto: Ivan Štern

Martin Luther - Zde stojím, a nemohu jinak (Berlínský dóm)Foto: Ivan Štern

Angela Merkelová - o spravedlnosti

Otázka stojí, co musíme chránit, co musíme naopak změnit, že všech existujících výsledků průmyslové (industriální) společnosti? Sociální pojištění, spolurozhodování, kolektivní smlouvy, autonomní kolektivní vyjednávání, to jsou věci, které se proměňují v průběhu toho, jak pozvolna přecházíme z průmyslové společnosti do společnosti vědomostní, do společnosti služeb. Věci začínají být jinačí.

Padesát let zaměstnanci úspěšně přispívali k tomu, že jsou sami tak vzděláni, jak se nikomu na počátku Spolkové republiku ani nesnilo. Na druhé straně díky mezinárodní konkurenci se však stále silněji cítí bezmocní, jak se snad také ještě nikdy necítili. Dvě věci, které musíme spolu navzájem dostat do rovnováhy. A právem.

Pocit, že sociálně tržní hospodářství je spravedlivé, je rozhodujícím okamžikem, proč bylo lidmi přijímáno. Dnes tu potkáváme jen menšinu takto smýšlejících. I s tím si budeme muset poradit. Východní Německo je tak poznamenáno ještě výrazněji než Německo západní. Je to dnes menšina, která sociálně tržní hospodářství považuje za spravedlivé.

Podle mého názoru - koncept sociálně tržního hospodářství nemůže trvale přežít, pokud opět nepřesvědčí širokou veřejnost o své spravedlnosti. Pocit spravedlnosti, který tehdy vyvolávalo, existoval proto, že trvající protiklad mezi kapitálem a prací dostávalo neustále do rozumné rovnováhy. Rovnováha je však díky nadnárodním výzvám narušena. Dnes se setkáváme se zisky a výnosy, pro které mnozí nemají pochopení, protože jsou pro ně spojeny se ztrátou zaměstnání. Proto musíme mluvit o tom, co je spravedlivé, co je ještě obhajitelné napětí, co je ještě obhajitelná situace ve společnosti a kdo musí pro co vystoupit.

Řeknu vám za sebe naprosto s klidem: Neumím si představit, že bychom v naší společnosti dosahovali oprávněné spravedlnosti a solidarity, pokud budeme vést argumentaci jen na úrovni přiměřených příspěvků na sociálního pojištění. Stále se tu budou vyskytovat oblasti, kde budeme moci žít spravedlností a solidaritou pouze tehdy, pokud každý bude ručit celým svým příjmem, tedy skrze daňový systém.

Budeme muset přemýšlet i o tom, že celý vzdělávací systém musí přirozeně být hrazen z veřejných prostředků, z daní, že celá infrastruktura musí přirozeně být placena z daní... Proč ale vlastně zdraví? Proč tento statek, kde říkám, že se o něj může zasadit každý zcela sám jen v té vůbec nejmenší možné míře, kromě těch, kteří skutečně relativně dobře vydělávají, proč tedy zdraví, tento statek by měl být financováno mimo zásadu vzájemné solidarity? To mi za dvacet let nebyl s to dosud nikdo vysvětlit. A to mě uspokojuje.


 

 

Angela Merkelová - o spravedlnosti

Vložit na svůj web

osě

Angela Merkelová - o solidaritě

Berlínský dóm s televizní věží - Foto: Ivan Štern

Berlínský dóm s televizní věžíFoto: Ivan Štern

Angela Merkelová - o solidaritě

Svoboda a solidarita pro nás představuje nepřekonatelný fenomén.

Přemýšlíme v rámci zodpovědné svobody. Přemýšlíme v rámci svobody směrem k něčemu. Avšak - křesťanský filosof Blaise Pascal to podle mého skvěle vyjádřil a téměř jako paradox formuloval - to nekonečně překračuje lidi. Znamená to, že sice tou schopností vládneme, že umíme ze vztahu k vlastnímu já přejít a myšlenkami se vztáhnout se k celé společnosti, přesto musíme mít stále na paměti, že to společné, obecné, ať mluvíme o leitkultur, o národu, o Evropě, a především o vlastní zemi, že tak překračujeme vlastní já. Soudím proto, že musíme zůstat zemí, uvnitř které solidarita bude žita, aniž se budeme ptát po materiálních výhodách. Musíme si dávat pozor, abychom zcela nepropadli materializaci. Jinak naprosto ztratíme schopnost být k sobě navzájem solidární. Schopnost k solidaritě je možná jednou z nejdůležitějších vlasteneckých schopností.

Chceme diskutovat o vlastenectví. Činíme tak rozličnými způsoby. Debata o leitkultur je jedním z příspěvků k takové debatě. Avšak bezpodmínečná vůle, aby solidarita nebyla jakousi nařízenou hodnotou, ale takovou, která stojí ve stejné řadě se svobodou a spravedlností, je předpokladem například pro soudržnost národa. O tom jsem pevně přesvědčena. Když ten tu není, východ se staví proti západu, sever proti jihu, jedna obec proti druhé, pak výlučná zásada, která nás ovládne, nebude rozhodně národní soudržnost. Proto je solidarita tak důležitá.


 

 

Angela Merkelová - o solidaritě

Vložit na svůj web

ogs

Angela Merkelová - o generační spravedlnosti

Spolkový sněm a úřad vlády, mezi nimi Spréva (Berlín) - Foto: Ivan Štern

Spolkový sněm a úřad vlády, mezi nimi Spréva (Berlín)Foto: Ivan Štern

Angela Merkelová - o generační spravedlnosti

Potřebujeme-li spravedlnost v šancích (příležitostech), musíme se pobavit o výkonnostní spravedlnosti, musíme také mluvit o generační spravedlnosti.

Pokud jde o generační spravedlnost, jedná se o jeden z nejtěžších bodů. Musíme mít na zřeteli, že společnosti, ve kterých převažuje vyšší věk, si této skutečnosti i tak neváží. Jde o společnosti, které sice tak vládnou mnohými zkušenostmi, méně však sílou k inovacím. I tady musí být nastolována rovnováha. To tím způsobem, že zkušenosti starších sice dnes v potaz brát budeme, ale současně i dávat pozor, a podle mého názoru tak činíme nedostatečně, aby se prosadila i inovační síla mladých. Nebude to jen problém Německa, půjde i problém Evropy. Nicméně jeho řešení je rozhodující pro budoucí úspěšnost společnosti - proto se o něm musíme bavit.


 

 

Angela Merkelová - o generační spravedlnosti

Vložit na svůj web

orě

Angela Merkelová - o rodině

Růžodolská (Rosenthaller) ulice (Berlín) - Foto: Ivan Štern

Růžodolská (Rosenthaller) ulice (Berlín)Foto: Ivan Štern

Angela Merkelová - o rodině

K zodpovědné svobodě patří i svoboda zakládat rodinu a přivádět na svět děti. Byli jsme vždy advokáty svobodné volby. Svým způsobem celá naše společnost soudí, že sama není vlídná k existenci dětí.

Jsem přesvědčena, když se jako společnost vydáme do dějin lidstva a budeme hledat společnost, která je lidská, pak zjistíme, že na přátelskosti k dětem se musí dnes něco změnit. Nevystačíme s tím, že jsme úspěšně zásobeni produkty. Proměna musí nastat i ve vztahu k dětem.

Tady ale narážejí věci jedna na druhou. Kde je hranice mezi tolerancí a svobodnou volbou? Konkrétní politická opatření vyvolávají zaťaté spory. V této souvislosti mám dnes jednu prosbu: Nepředpokládejte vůči sobě navzájem jen to nejhorší. Někdy mám dojem, že se z této debaty a za těchto emocí, protože věci většina tak či onak rozumí, někteří v tichosti stahují a říkají si, raději budu žít svůj život a řádně se starat o svoje vlastní děti. To se ale nesmí stát konečnou stanicí.


 

 

Angela Merkelová - o rodině

Vložit na svůj web

ogz

Angela Merkelová - o globalizaci

Ostalgie před Braniborskou bránou (Berlín) - Foto: Ivan Štern

Ostalgie před Braniborskou bránou (Berlín)Foto: Ivan Štern

Angela Merkelová - o globalizaci

Přirozeně se lidé, konfrontováni působením globalizovaného hospodářství, ptají politiky - a jde o existenciální otázku - zda je ve vztahu k probíhající hospodářské globalizaci vůbec s to cokoli podniknout. My v diskusi nad základy našeho programu budeme muset přinést důkaz, že máme přesvědčující koncept i v době globalizace, že má sociálně tržní hospodářství v jiném institucionálním rámci, v globalizovaném rámci, šanci.

Proto jsem vždy mluvila, a ne vždy byla přijímána s nadšením, o novém sociálně tržním hospodářství, aniž bychom jeho základní hodnoty jakkoli vzdali.

Na jednu věc ale musím upozornit - vymezení, v rámci kterého Ludwig Erhardt přemýšlel a přemýšlet musel, bylo zcela jiné, než to vymezení, v rámci kterého musíme dnes přemýšlet my.


 

 

Angela Merkelová - o globalizaci

Vložit na svůj web

gss

Angela Merkelová - o globální odpovědnosti k sobě samým

Berlínští živnostníci a trhovci - Foto: Ivan Štern

Berlínští živnostníci a trhovciFoto: Ivan Štern

Angela Merkelová - o globální odpovědnosti k sobě samým

Naši úlohu, kterou musíme pro Německo vypracovat, pro zemi, jak si ji představujeme, pro zemi tvořivou, pro zemi, která na sebe vezme odpovědnost za to, co se ve světě děje, pro zemi, která se přičiňuje svým příspěvkem ke stabilitě ve světě, a řeknu to otevřeně, tuto naši úlohu vypracujeme ve vlastním zájmu. To je jasné. Konfliktům této Země bychom jinak nebyli s to čelit.

Spor o karikatury nás mnohému naučil. Například - dnes už nemáme vlastní prostor, kde bychom byli oddělení hradbou od působení jiných kulturních priorit. Neustále se nacházíme v silovém poli ostatních a spolu s ostatními. Na tomto světě nejsme už sami a už na něj nelze dosáhnout, aniž bychom nebrali v potaz pro něj určitá významná období.

Proto se musíme poohlédnout, jak připravíme naši zemi pro dobu 21. století. Aby se mohla dál rozvíjet. Aniž by bylo potlačeno cokoli, z toho, čeho se sami nehodláme vzdát.

Nemůžeme proto vystupovat jen ve prospěch malé menšiny. Jako všelidová strana se musíme postarat o to, abychom vystupovali i ve prospěch většiny.

Není to tak, že by všichni vně Německa zastávali názor, že se u nás toto děje obzvlášť po právu a v duchu solidarity.

Svoboda pro jiné platí jen tehdy, jestliže nás berou vážně. Neříkám, zda je to tak správně, říkám jen, že jen tak zní obecné mínění. Není to svoboda, plynoucí z odpovědnosti, svoboda k něčemu, ale zcela individualistická svoboda.

Křesťansko demokratické unii nebude proto na škodu, když se v době globalizace také jednou zaposlouchá i do mínění jiných o našem životě. V tom ohledu jsem co nejsilněji přesvědčena, že naše kořeny, náš křesťanský obraz člověka jsou pevně usazeny a že jsou správné. Rovněž sdílím přesvědčení, že každý z nás je schopen takové diskuse, že každý z nás je s to se z takovéto diskuse i poučit a něco získat. Protože tomu tak je, těším se na dobu naší debaty o základních programových hodnotách.

Moje jediná prosba je, přemýšlejme o sobě navzájem, o tom, že pro ty druhé nepředstavujeme nechtěné, na určitou dobu přidělené kumpány, přemýšlejme spíš o tom, zda jejich argumenty nemohou obsahovat byť jen jiskřičku pravdy. Bylo by to krásné, kdyby se tento duch dál, on se ale i dít musí.


 

 

Angela Merkelová - o globální odpovědnosti k sobě samým

Vložit na svůj web

arl

Kardinál Karl Lehman - o původu křesťansko demokratických hodnot

Libo-li leták, nebo noviny? (Friedrichstrasse - Berlín) - Foto: Ivan Štern

Libo-li leták, nebo noviny? (Friedrichstrasse - Berlín)Foto: Ivan Štern

Kardinál Karl Lehman - o původu křesťansko demokratických hodnot

Je cosi tragického a neútěšného, že každých několik let, především u příležitosti voleb, dochází k maličkému vyvrcholení, v rámci kterého se obnoví debata o hodnotách. Hned po volbách už zas všechno utichá. Opět nikdo o debatu nejeví zájem. Pro otázku hodnot je to jednoduše smrtelné.

Nyní budeme možná silněji tlačeni k tomu, snad právě proto, že se k této otázce obraci velká koalice (vláda křesťanských a sociálních demokratů), že je spolu s ní spojena otázka, která základní a spolehlivá duchovní a etická přesvědčení se v naší zemi vyskytují, na kterých z nich je možné se sjednotit a která mohou působit jako vůdčí myšlenky při vypracovávání zákonů.

V prvé řadě jsou to z Francouzské revoluce vyvěrající ony tři velké hodnoty, svoboda, rovnost, bratrství - a sesterství bychom dneska dodali. Jsou to řídící témata. Sám za sebe si ale myslím, například ještě spravedlnost, která tu dnes chybí a která představuje zcela rozhodují základní princip, a má přirozeně mnoho společného se svobodou.

Nemůžeme ale zůstat stát jen u těchto hodnot, musíme se současně ptát, jak jsou odůvodňovány a s jakou spolehlivostí jsou zdůvodňovány. Na této cestě musí existovat mezi lidmi určitá jednota, v rámci které náboženské možná hraje určitou roli. V té jednotě samé to ale nemusí být bezpodmínečně nutné. Často si vystačím jen s lidskou základnou.

Nakonec nám přesto zbývá otázka závaznosti. Odkud vlastně vím, že lidská důstojnost v žádném případě nesmí být zraňována, a to nikdy? Proč nesmím například za žádnou, byť sebevětší cenu člověka mučit? Pro tuto etiku, si myslím, člověk náboženské motivy potřebuje. Takové, které si každý volí sám za sebe.


 

 

Kardinál Karl Lehman - o původu křesťansko demokratických hodnot

Vložit na svůj web

Čerpáno ze archivu Českého rozhlasu, Nadace Konráda Adenaera, Křesťansko demokratické unie (CDU).

P.S. Jako přídavek - ukázka z pravidelného satirického pořadu berlínského Multikulti radia, který tento veřejnoprávní rozhlas vysílá pod názvem "Záznamník Angely Merkelové". 

 

Angela Merkelová - záznamník (mailbox)

Vložit na svůj web

Autor:  Ivan Štern

Nové články v rubrice

  • 12. května  2011 v 12:27     Audio  rubrika: V souvislostech

    Roky Charty 77 - cyklus

    Charta 77 trvala 13 let v nesvobodě. Její signatáři, mluvčí, stoupenci byli po celá ta léta pronásledováni, šikanováni, zavíráni do vězení. Navzdory tomu Charta 77 po sobě zanechala hlubokou a nesmazatelnou stopu nejen...

     
  • 3. července  2009 v 11:14     FotogalerieAudio  rubrika: V souvislostech

    Nacistická okupace

    U příležitosti 70 letého výročí vpádu nacistických vojsk do Československa uspořádalo 17. března 2009 Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) seminář "". Účastni byli a přednášeli: , Historický ústav Akademie věd ČR, , profesor Filozofické fakulty UK, , profesor Filozofické fakulty UK.

     
  • 31. března  2009 v 12:22     Audio  rubrika: V souvislostech

    Od revoluce k (r)evoluci

    Revoluci zpravidla spojujeme s aktem násilí. Sleduje nejen svrhnout stávající vládu, ale chce změnit i poměry ve společnosti natolik, aby přestala platit dosavadní pravidla, dosavadní stupnice hodnot, a společnost si... Proč se však nakonec vše obrátí ve zlé? Proč se zdánlivě dobré úmysly promění v teror a utrpení, v rozvrat a bídu? Není na revolucích přece jen cosi vadné?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace