(12. 8. 1854 - 8. 7. 1935)
"Pokusit se můžete, ale světoborného od vás nic neočekávám," nechal se prý slyšet majitel Národních listů Julius Grégr, když se třicetiletý Herrmann poněkolikáté dožadoval možnosti napsat nějaký ten článeček. Nakonec Herrmann skončil u soudních referátů a za osm let jich napsal téměř dva tisíce. Protože je musel psát okamžitě po skončení soudního jednání, bez ohledu na to, zda se jednalo o případ zajímavý nebo ne, bylo takové psaní vystaveno velkému riziku. Obranou před lacinou skandalizací mohlo být jedině přesné pozorování a schopnost z těchto detailů vytvořit malý svět lidí, kteří právě prožívají svou rozhodující chvíli před soudem. Hrabal se nad jednou z Herrmannových soudniček vyznal, že ho "ohromuje moderně precizním vyprávěním, jež klidně mohl napsat Čechov".
Soustavně Herrmann psal i tzv. nedělní povídky, některé posléze vydal v knihách Páté přes deváté (1895) nebo Muž bez třináctky... (1909). Mocně na něj zapůsobily Povídky malostranské, v Nerudových stopách sledoval svět spodiny a podsvětí, ale jeho lokalitami byly i Podskalí, Nové Město a vůbec periférie (Pražské figurky, 1884; Drobní lidé, 1888; Z pražských zákoutí, 1889). O nejlepších Herrmannových kusech bylo řečeno, že se z literatury své doby vymykají tím, že dokonale odpozorovanou realitu kombinují s bujarou nadsázkou, kupeckou logiku provokují odpoutaným nonsensem. Stejnou poetikou se vykazuje i román U snědeného krámu, s původně zamýšleným názvem Ke dnu (1890). Výjimečně oblíbený byl u čtenářů humoristický román Otec Kondelík a ženich Vejvara, už když vycházel na pokračování Národních listech (1896). Herrmann byl typický žánrista, vytvořil rodokmen malých českých lidí: tak trochu počestných, tak trochu pohodlných a tak trochu omezených či přízemních, na kterých je patrné, že do města přišli teprve nedávno. Kondelíkovština je obranou prostého člověka před světem, kterému nerozumí, neboť mu tento svět neodpovídá. V povídkách a románech Herrmann stereotypy brakové literatury využíval i parodoval.
Autor medailonu: Petr Šrámek
