Klostermann Karel

Spisovatel Karel Klostermann (portrét z roku 1908) - Foto:  public domain,  autor neznámý

Spisovatel Karel Klostermann (portrét z roku 1908)Foto:  public domain, autor neznámý

Nadaný filolog ovládající deset jazyků. Profesor německé reálky v Plzni. Plzeňský radní veřejně hájící české zájmy. Spisovatel, jenž zasvětil svou tvorbu Šumavě.

Karel Klostermann ve Čtenářském deníku:
Divoké včely (MP3)
Vlastní životopis (MP3) 

Narodil se 13. února 1848 v rakouském městečku Haag am Hausruck, kde jeho otec měl lékařskou praxi. Matka pocházela ze šumavské sklářské rodiny. Dětství prožil v jihozápadních Čechách, gymnázium studoval v Klatovech a Písku, prázdniny pravidelně trávil u příbuzných na Šumavě. 

Již od dětství zažíval soudržné i napjaté soužití německého a českého živlu, projevujícího se i ve vztahu k otci. Na jeho přání studoval ve Vídni medicínu, kterou však nedokončil. Věnoval se studiu moderních jazyků a ve Vídni se snažil uchytit jako novinář. V roce 1873 odešel do Plzně, kde až do roku 1908 učil na německé reálce němčinu a francouzštinu. 

Literatuře se soustavně začal věnovat až po čtyřicítce. Za svou českou tvorbu byl napadán německými kolegy i tiskem. Zemřel 16. července 1923 ve Štěkni u Strakonic. 

Jste tak výtečným znalcem staré Šumavy, […] tkvíte v kraji a lidu tomto svými životními kořeny, jste k němu srdcem přirostlý,“ psal Klostermanovi redaktor časopisu Osvěta Václav Vlček, když si přečetl jeho první knížku Böhmerwaldskizzen (1890). 

Klostermann šumavský hraniční hvozd líčil v duch realismu – neprostupný les formuje i deformuje vztahy lidí, kteří jsou na něm existenčně závislí. Hajní, lesníci a dřevaři se musí vyrovnat s rytmem přírody, s nespoutanými živly i přírodními katastrofami. V románu Ze světa lesních samot (1894) jejich úsilí zničí velká vichřice, která velkou část Šumavy srovnala se zemí v roce 1870. 

V dalších dílech Klostermann líčí hospodářskou konjunkturu, kterou Šumava zažívala při zpracování padlého dřeva ohroženého kůrovcovou kalamitou (V ráji Šumavském, 1893), a následnou depresi, jež po vytěžení dřeva přišla na vydrancovaný kraj (Kam spějí děti, 1901). 

V krajině narušené lidským zásahem těžko hledali rovnováhu vykořenění lidé, jejichž děti byly nuceny hledat existenci ve velkých městech, kde se svému domovu dále odcizovali (povídky V srdci šumavských hvozdů, 1896, Pošumavské rapsódie, 1908, aj.). 

I další Klostermannova díla jsou spjata s krajinou – včetně autobiografických ság (Suplent, 1913, Ecce homo, 1915, Pozdní láska, 1919). Na základě rodinné paměti vznikl román Skláři (1897), o rozvoji i krizi šumavského sklářství v první polovině 19. století. Velký ohlas zaznamenal román Mlhy na Blatech (1909) v němž zachytil obraz jihočeského selství. 

Klostermann jako jeden z prvních ve svých knihách upozorňoval na nebezpečí, které představují neuvážené zásahy člověka do řádu přírody. Českou venkovskou prózu obohatil o nové prostředí i o ekologický aspekt. 

Haag am Hausruck

Rodiště Karla Klostermanna


Zvětšit mapu

Karel Klostermann v iRadiu
Kliknutím zobrazíte pořady, které jsme odvysílali o Karlu Klostermannovi

Nové články v rubrice

  • Kafka Franz

    Franz Kafka se narodil 3. července 1883 v Praze v rodině židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky a Julie Kafkové. Otec Hermann Kafka pocházel z chudé rodiny českojazyčného prostředí jihočeského Oseka...

     
  • Vaculík Ludvík

    Prozaik, fejetonista a publicista. Patří k významným, formujícím a nenapodobitelným autorům české literatury druhé poloviny 20. století. Byl také společensky aktivním disidentem, statečným obhájcem svobody a tvůrčí...

     
  • Klíma Ivan

    Ivan Klíma, narozený 14. 9. 1931, je prozaik, dramatik a publicista. Jeho otec byl vědecký pracovník a vynálezce v oboru silnoproudé elektrotechniky.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace