Klostermann Karel
Spisovatel Karel Klostermann (portrét z roku 1908)Foto: public domain, autor neznámý
Nadaný filolog ovládající deset jazyků. Profesor německé reálky v Plzni. Plzeňský radní veřejně hájící české zájmy. Spisovatel, jenž zasvětil svou tvorbu Šumavě.
Karel Klostermann ve Čtenářském deníku:
Divoké včely (MP3)
Vlastní životopis (MP3)
Narodil se 13. února 1848 v rakouském městečku Haag am Hausruck, kde jeho otec měl lékařskou praxi. Matka pocházela ze šumavské sklářské rodiny. Dětství prožil v jihozápadních Čechách, gymnázium studoval v Klatovech a Písku, prázdniny pravidelně trávil u příbuzných na Šumavě.
Již od dětství zažíval soudržné i napjaté soužití německého a českého živlu, projevujícího se i ve vztahu k otci. Na jeho přání studoval ve Vídni medicínu, kterou však nedokončil. Věnoval se studiu moderních jazyků a ve Vídni se snažil uchytit jako novinář. V roce 1873 odešel do Plzně, kde až do roku 1908 učil na německé reálce němčinu a francouzštinu.
Literatuře se soustavně začal věnovat až po čtyřicítce. Za svou českou tvorbu byl napadán německými kolegy i tiskem. Zemřel 16. července 1923 ve Štěkni u Strakonic.
„Jste tak výtečným znalcem staré Šumavy, […] tkvíte v kraji a lidu tomto svými životními kořeny, jste k němu srdcem přirostlý,“ psal Klostermanovi redaktor časopisu Osvěta Václav Vlček, když si přečetl jeho první knížku Böhmerwaldskizzen (1890).
Klostermann šumavský hraniční hvozd líčil v duch realismu – neprostupný les formuje i deformuje vztahy lidí, kteří jsou na něm existenčně závislí. Hajní, lesníci a dřevaři se musí vyrovnat s rytmem přírody, s nespoutanými živly i přírodními katastrofami. V románu Ze světa lesních samot (1894) jejich úsilí zničí velká vichřice, která velkou část Šumavy srovnala se zemí v roce 1870.
V dalších dílech Klostermann líčí hospodářskou konjunkturu, kterou Šumava zažívala při zpracování padlého dřeva ohroženého kůrovcovou kalamitou (V ráji Šumavském, 1893), a následnou depresi, jež po vytěžení dřeva přišla na vydrancovaný kraj (Kam spějí děti, 1901).
V krajině narušené lidským zásahem těžko hledali rovnováhu vykořenění lidé, jejichž děti byly nuceny hledat existenci ve velkých městech, kde se svému domovu dále odcizovali (povídky V srdci šumavských hvozdů, 1896, Pošumavské rapsódie, 1908, aj.).
I další Klostermannova díla jsou spjata s krajinou – včetně autobiografických ság (Suplent, 1913, Ecce homo, 1915, Pozdní láska, 1919). Na základě rodinné paměti vznikl román Skláři (1897), o rozvoji i krizi šumavského sklářství v první polovině 19. století. Velký ohlas zaznamenal román Mlhy na Blatech (1909) v němž zachytil obraz jihočeského selství.
Klostermann jako jeden z prvních ve svých knihách upozorňoval na nebezpečí, které představují neuvážené zásahy člověka do řádu přírody. Českou venkovskou prózu obohatil o nové prostředí i o ekologický aspekt.
Haag am Hausruck
Rodiště Karla Klostermanna
Zvětšit mapu
Karel Klostermann v iRadiu
Kliknutím zobrazíte pořady, které jsme odvysílali o Karlu Klostermannovi
