Tyl Josef Kajetán

Josef Kajetán Tyl na portrétu Jana Vilímka - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Josef Kajetán Tyl na portrétu Jana VilímkaFoto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Novinář, divadelník a také furýr, čili vojenský úředník-zásobovač. V roce 1834 napsal v kasárnách na pražském náměstí Republiky verše, které dnes všichni znají jako českou hymnu.

Josef Kajetán Tyl ve Čtenářském deníku:
Dobré přísloví (pouze k poslechu) 

Narodil se v Kutné Hoře 4. února 1808 do rodiny krejčího. Nejprve chodil na gymnázium v Praze, ale odmaturoval v Hradci Králové. Ve východočeském městě bydlel u Václava Klimenta Klicpery, který na hradeckém gymnáziu vyučoval. Do Prahy se Tyl vrátil kvůli studiu filozofie. 

V Praze se přidal k ochotníkům, ale spíš než jako herec se uchytil coby autor a překladatel. Nastoupil do časopisu Jindy a nyní, jenže coby voják nesměl veřejně působit. A tak se o Tylově redakční činnosti jen šeptalo. V roce 1834 týdeník přejmenoval na Kwěty české a pod tímto názvem časopis vlastně vychází dodnes (známe ho ovšem zkráceně jako Květy). 

Od roku 1835 vedl ochotnický soubor Kajetánské divadlo, ve kterém hrál také další slavný český spisovatel – Karel Hynek Mácha. Postupně přešel k profesionálům, nejprve do českého divadla, které sídlilo v pražské Růžové ulici (1842) a nakonec do Stavovského divadla (1846). Po revolučních událostech v roce 1848 pracoval jako poslanec. Politický vývoj vedl k tomu, že byl donucen odejít z Prahy a živit se jako kočovný herec. 

Tak jako divadlo provázelo celý jeho život, podepsalo se i na jeho smrti. Zemřel 11. července 1856 v Plzni přímo na hereckém zájezdu. Pochovali ho na místním hřbitově. 

Své povídky zveřejňoval hlavně v Květech. Pro Kajetánské divadlo napsal nebo přeložil na padesát her včetně tvorby Williama Shakespeara. Díky tomuto úsilí získala česká literatura první veršovaný překlad díla anglického dramatika, a sice Krále Leara, kterého Tyl přeložil v roce 1835. 

Nejznámějším Tylovým dílem je zpěvohra Fidlovačka aneb žádný řev a žádná rvačka (1834). Obsahuje dvacet písní. Jako předposlední napsal Tyl tu s názvem Kde domov můj, kterou dnes s upraveným slovosledem zpíváme jako českou hymnu. 

Vydal také dramatické báchorky jako Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847) a Tvrdohlavá žena (1849). Náměty pro své texty hledal mezi svými současníky (Paličova dcera, 1847; Paní Marjánka, matka pluku, 1845) i v historických událostech (Jan Hus, 1848; Žižka z Trocnova, 1849). 

Josef Kajetán Tyl v iRadiu
Kliknutím zobrazíte pořady, které jsme odvysílali o Josefu Kajetánu Tylovi

Nové články v rubrice

  • Poláček Karel

    „Naši si myslí, že až budu velký, že budu sedět na kanceláři v teple, lidi budou přede mnou smekat, ale já budu olizovat kolky. A budu si posílat pro párek. To se mi nechce líbit,“ prohlašuje Péťa Bajza, hrdina nejznámější...

     
  • 8. ledna  2015 v 11:09       rubrika: Autoři

    Vladislav Vančura

    Nevěřím na nemastná a neslaná vypravování. Na rozdíl od licoměrníků a lidí bez chuti tvrdím, že každý příběh má být kořeněn láskou a nenávistí. Má čpěti po kotlíku, v němž byl uvařen, má býti tak vypravován, abyste...

     
  • 8. září  2011       rubrika: Autoři

    Baudelaire Charles

    Prokletý básník se zálibou v morbidní kráse. Věčný rebel, který se nejvíc bál nudy.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace