Jan Maria Plojhar (Julius Zeyer)

Římská Campagna na obraze z roku 1858 - Foto: Johann Wilhelm Schirmer

Římská Campagna na obraze z roku 1858Foto: Johann Wilhelm Schirmer

Román, jehož tématem je láska a smrt, je v kontextu díla Julia Zeyera, milovníka dalekých světů a dávných časů, bájeslovných, legendárních a pohádkových témat, výjimečný – je situován do současných Čech a současné Itálie.

Lze jej číst jako román ztracených iluzí, v němž hrdina v konfliktu mezi vlastním prožíváním a realitou světa podniká cestu, aby se vyrovnal sám se sebou. Jan Maria Plojhar po neúspěchu na poli literárním a kvůli niterně prožívanému míjení s provinční pražskou společností hledal smíření v pusté a širé krajině italské Campagně. 

Podobně jeho autor Julius Zeyer, zažívající hlubokou krizi, hledal naplnění ve zklidněné jihočeské krajině. Jan Maria Plojhar byl první prací, kterou ve Vodňanech začal psát (od léta 1887, v Lumíru vycházel na pokračování po celý rok 1888). Nicméně i tak aktuální příběh nezastírající autobiografické prvky, Zeyer zahalil do četných historických i bájných paralel. 

Fabule románu je tvořena dvěma časoprostorovými plány. V prvním na velkém prostoru Zeyer kondenzovaně sleduje řadu událostí (dětství Jana Marii Plojhara v Praze, studium na kadetce, službu u námořnictva v Pule, spalující lásku k paní Dragopulos v Řecku, onemocnění, návrat do Čech, souboj na obhajobu vysmívané vlasti, vydání básnické sbírky, odjezd do Itálie). 

Druhému plánu je věnován maximální prostor – odehrává se pouze v italské Campagni a i jeho děj je minimální (čistá láska ke Caterině). Do paralel jsou stavěny postavy i místa děje: provinční Praha a věčný Řím, rodinný statek v Havranicích a Caterinin v San Cataldu, Plojharova chůva Běta a Caterinina Suntarella, démonická paní Dragopulos a čistá a očistná Caterina, antické kulisy spalující lásky v Řecku a idylické v etruské Campagni. 

Hlavní téma románu je předznamenáno romantickým příběhem o růži a antickým příběhem o nalezených etruských špercích. První příběh o lásce zmarněné smrtí prožila Caterinina matka, ve druhém se etruská dívka po smrti svého milého obětovala – ve chvíli, kdy si Caterina ozdobí jejími šperky, zasvětí samu sebe lásce a smrti. 

Jan Maria Plojhar nenajde v cizině vykoupení, ale nalezne čistou Caterininu lásku – a smrt, pro niž se po svém zaslíbení Plojharovi rozhodne i Caterina. 

Už na soudobé kritiky působil Zeyerův román „dojmem legendárním“ (G. H. Schauer) a Zeyerova hrdinu nejmladší generace přijala jako „český typus dekadentní“ (F. V. Krejčí). Zeyerova próza je pozoruhodnou analýzou stavu společnosti osmdesátých let 19. století, zakotvená v reálném prostoru a čase. Paralelismy i ostrými kontrasty a modulováním postav je děj mytizován a přes svou složitou kompozici se stává sám archetypem příběhu věčné lásky. 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar
Četbu připravila Dagmar Oravová, v režii Petra Mančala účinkuje Aleš Procházka

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 1. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 2. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 3. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 4. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 5. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 6. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 7. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 8. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 9. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 10. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 11. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 12. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 13. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

 

Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar, 14. část

Vložit na svůj web  | Stáhnout

Nové články v rubrice

  •  Audio

    Topič (Franz Kafka)

    Povídka Topič je vlastně první část románu Nezvěstný (v roce 1927 ho vydal Max Brod pod názvem Amerika). S prací na něm začal v roce 1912 a v roce 1913 fragment Topič u Kurta Wolfa vyšel. Obraz moderní doby viděný očima šestnáctiletého...

     
  •  Audio

    Český snář (Ludvík Vaculík)

    Próza Český snář (samizdat 1981, Toronto 1983, Praha 1990) je bezpochyby Vaculíkovo stěžejní dílo. Kniha, kterou autor věnoval Jiřímu Kolářovi, bývá označována jako román-deník. Beletristickou výpravnost a hravost...

     
  •  Audio

    Venku prší (Ivan Klíma)

    Povídka Venku prší ze sbírky Milostné rozhovory, publikované roku 1995, patří do pozdní literární tvorby . Představuje milostné vzplanutí stárnoucího soudce k mladé ženě.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace