Marketa Lazarová (Vladislav Vančura)

Marketa LazarováFoto: Fotobanka Pixabay

Vladislav Vančura se často nechával inspirovat skutečnými příběhy, událostmi, lidmi. Otec jeho přítele, spisovatele Karla Nového, se stal předobrazem „Pekaře Jana Marhoula“. Podnětem k „Rozmarnému létu“ byla dřevěná zbraslavská plovárna a její majitel i návštěvníci. A v „Rodině Horvatově“ zpodobnil členy své vlastní rodiny.

Námět k románu „Marketa Lazarová“ nalezl Vančura v kronice svých předků, Vančurů z Řehnic, mezi nimiž byli ve středověku zbojníci a loupežníci. Na okamžik, kdy se nápad na román zrodil, vzpomíná ve svých memoárech Vančurova manželka Ludmila: 

„Jak často maličkosti rozhodují o vzniku velkých věcí! Jak vlastně došlo k tomu, že před plánovaným románem o rodině Vančurů zaujal Vladislava nápad napsat příběh ze středověké historie svého rodu? Nepatrným bezprostředním podnětem k tomu, aby jednoho dne řekl, že napíše dobrodružný román o Vančurech z Řehnic, byla naše rozmluva při vycházce nad Zbraslaví k Baním. Přečetla jsem tehdy právě Wildovo „Strašidlo cantervillské“ a vyprávěla jsem mu o tom. Námět i jednotlivé scény ho náramně pobavily. A ještě než si sám knížku přečetl, ho napadlo, že napíše rytířský, loupežnický román. Vrátili jsme se domů a Vladislav zmizel ve své pracovně s novým plánem v hlavě.
V mých vzpomínkách je období, kdy Vladislav psal Marketu, jedno z nejkrásnějších. Byl zamilován do těch Vančurů a nejvíc do Markety.“  

Román, strhující vyprávění o vášnivé lásce, která boří všechny konvence a společenské hranice, vyšel v roce 1931 a byl odměněn státní cenou za literaturu. Velice slavné je filmové zpracování v režii Františka Vláčila z roku 1967 s Magdou Vášáryovou v titulní roli, a vzniklo také několik dramatizací. Ale největším, nejpůsobivějším zážitkem je přece jen samotné Vančurovo dílo. Postupně si zde poslechněte celé dílo v nezkrácené podobě. 

Vladislav Vančura: Marketa Lazarová
V režii Markéty Jahodové čte Lukáš Hlavica. Natočeno v roce 2014 až 2016.